Předevčírem byl úplněk a tak se tohle povídání hodí. Bude totiž o vlkodlacích. To bylo tak. Měla jsem v posledních dnech pocit, že na mě realita tlačí nějak víc, než je zdrávo, takže jsem napsala Matyldě, která profesionálně překládá fantasy knihy, aby mi poradila, co si mám přečíst. Své oblíbence – Pratchetta, Sapkowského a Tolkiena už znám zpaměti.
Věřila jsem, že mi neporadí nějakou blbinu, a čekala. Po pár hodinách došel mail – zkus Patricii Briggsovou. Je to sice o vlkodlacích, ale víc psychologické, žádný hloupý komiks. Koukla jsem na internet, vypadalo to slibně. Z Amazonu jsem koupila dvě knížky. První povídka byla krátká, úvod do série, přesně taková, jakou mi Matylda slíbila.
Zato ta druhá! Začala nevinně, ale rychle se začala vyvíjet dost hororově. Rozhodně byla napínavější než ta první. Postupně jsem měla problém udržet pozornost při své obvyklé práci, ať už šlo o psaní, vaření nebo zahradu. Jak to bude dál? Ale byla jsem na sebe přísná a čtení si dávkovala. Pak ale přišel poslední večer. Situace v horách byla dramatická – čarodějnice vedla na body a vlkodlaci šli z maléru do maléru. Jak tohle skončí?
Místo toho, abych šla spát, četla jsem. Byla jsem sama doma, tak jsem si vzala knihu do postele. Psy jsem poslala ven na noční hlídku, veřejné osvětlení ve vsi už bylo vypnuté, okno bylo otevřené. Půlnoc dávno minula, boj na sněhových pláních Montany vrcholil, zlá kouzla hrozila zotročit celou vlkodlačí smečku. Najednou se ozvalo velice reálné a hlasité zavytí – a já se leknutím málem počůrala. Vlkodlak! Čarodějnice!
Po vytí ale nenásledovalo děsivé čarodějnické kvílení, ale známý hluboký štěkot. Nebyl to vlkodlak! Byla to moje vlastní vlčka Berrýška. A taky se něčeho lekla! No, dočetla jsem to. Naši – tedy vlkodlaci – vyhráli, ale bylo to o chlup. Vlčí.
Druhý den mě zastavila sousedka a starostlivě se ptala, jestli nevím, co se v noci dělo – že ji vzbudilo vytí a štěkot. Svedla jsem to na divoká prasata, ale já i vy víme své 🙂
Létající Berry
Zdravim, tedy Vy jste mi dala 🙂 protoze mam taky rada Terryho a aktualne jsem nemela co cist koupila jsem si Mesicni pisen od P. Briggsove. No od ty doby nespim a ctu o vlkodlacich (chuckle) (heidy). Skvely typ. Pozdravujte vlcku Berysku a napiste jak se ma Kazanek. At ho klouby moc neboli (h) . Pekny den vsem. (sun)
http://www.e-kniha.com/proc-jednou-tip-a-jindy-typ.html
………..Najednou se ozvalo velice reálné a hlasité zavytí – a já se leknutím málem počůrala. Vlkodlak! ……….
(rofl) (rofl) (rofl) (rofl)
Dede – díky. po včerejšku a dnešku jsem se potřebovala zasmát 😀
Tak jsem si po prichodu z prace docetla diskusi a fakt se kralovsky bavim. A taky jsem moc rada, ze Pu nam zase neco napise. Bojuj Pu. A drzim palce potrebnym a gratuluju Radanove. A ta fotka Berrysky letici Markovi nad hlavu je neuveritelna. Ukazovala jsem ji pejskarum v praci.
Jo, a Vavi deka – jako obvykle (inlove) . Takova zadumana.
dede, jak se ta serie jmenuje v originale? ja mam taky rada fantasy knizky. myslim ze tom holt pise skvele vtipne fantasy, ale neni tak znamy jako terry pratchett, tak mozna neni prelozeny do cestiny, ale par jeho knih mam doma, tak muzu poslat tu vlkodlaci. jinak z klasicke fantasy treba belgariad od eddingse je dobra cetba.
Děkuju za další tipy 🙂 Ta série se jmenuje Alpha and Omega, mám to stažené do Kindlu – v češtině to myslím ještě není.
Díky za přáníčkovou kytičku Jovásci i za přání všem, zlepšila už tak pěkný svátkový slunečný den na horách.
U článku jsem se ráda trochu bála. U nás je úplněkk vítaný pro možnost noční vycházky. Tady v noci nic nesvítí a s baterkou je to prd procházka. Vyje se jen z touhy po psích holkách.
Zdravím zvířetníci, Půa tuplovaně, a zatínám pěsti pro Yetty a její kočičky i pro Jimlíka. Taky Lence bych ráda přeposlala počasí co v něm jde jít na zahradu s Hokinem.
Fantazy poradnu užiju, zatím mi čtení nejde jak dřív, ale už jsem tu dvě knížky vnořeně přečetla a jedna ani nebyla bůhví co. Sapkowskiho povídky byly jediný co jsem mohla číst i v době kdy mě strašně nešlo soustředit se na cokoli.
Pudlíková sem moc v posledním čase nezabrousí, ale je moc ráda, že jsou palce pro Jimíka. cca před třemi týdny se zhroutil, všichni mysleli, že to je z kostí, které měl k jídlu, přehřátí a únavy organismu. Zvracel a měl průjem… všichni veterináři (a byli dohromady tři) jej léčili na střeva a zažívání. Až konečně, když se vůbec nelepšil a stav se masivně zhoršoval, byla doporučena klinika zde v Praze,kde během 15 minut diagnostikovali skutečnou příčinu. Krční páteř a špatných několik plotének. Není to vůbec dobré, v pátek má být velké rozhodnutí velkého chirurga, proto jsem vás všechny chtěla opravdu moc poprosit o palce a myšlenky na malého prďolu Jimíka. Moc bych chtěla, aby byl v pořádku.
naposledy jsem zapomněla na čas při Mužích, kteří nenávidí ženy, Dívky, která si hrála s ohněm a Dívky, která kopla do vosího hnízda. Pak mi taky dalo dooost zabrat Nemesis od Jo Nesbo.
Tu trilogii jsem četla klidně do čtyř do rána jako posedlá. Nemesis je skvělá.
Minulý týden jsem si z muj-antikvariat.cz objednala všechny knihy Tove Janssonové Čarodějův klobouk,Čarovná zima a Kometa. TAky jsem si koupila za 20 Kč od Šiklové Matky po emailu! Nedají se normálně sehnat, ale tohle jsou fakt skvělé stránky. Jsem moc ráda, že si konečně můžu číst, už se nemusím učit, je to fajn 🙂 🙂
Heduš, nic mi po tom není a není v tom ani nic osobního, ale proč proboha čteš takový srajdy, však jseš chytrá, šikovná a rozumná holka? Jediné, co z toho Tvého seznamu za něco stojí, je ta Šiklová, ta je opravdu bezvadná.
Proč myslíš Aido, že to jsou všechno srajdy? (shake)
Protože mám ráda klasickou, dobře napsanou beletrii.
To já chápu, já přečtu kde co, málo co nedočtu. Ale co nemusím, je třeba zrovna Pratchett. Ale přeci když to nečtu ,tak nemusí být srajda,né? A četla si ty knihy, co uvádí Heduš?
Aido, Tove Janssonová je vysoce hodnotná literatura pro děti, literárně jde mnohem výš, než třeba Astrid Lindgrenová, ovšem dospělé bere daleko víc, než ta děcka. Zvlášť, když ji neuvěřitelně skvěle přeložil Libor Štukavec. Dovoluji si pokládat se za odborníka v oblasti literatury a tyhle knížečky patří k mému vnitřnímu pokladu. Neskutečně bohaté vidění světa, obrovská legrace verbální i situační, surrealistické poetično a všechno, co se dá krásného napsat o podstatě evropského severu. To, co s Mumínky udělala televize, je jiná věc, ale na každý další díl se za komančů čekalo jak na smilování. Překladatel šéfoval naší fakultní knihovně a fakultní veřejnost ho neustále popoháněla k píli a nátlaku na Mladou frontu, ať to odsejpá. Zkus do toho nakouknout, nedokážu si představit, že bys nebyla okouzlená a nenasmála se.
Baty já měla všechny knihy o Muminech, když jsem byla malá. Neskutečně jsem je milovala, jenže jsem je rozpůjčovala, navíc se párkrát stěhovala….nezůstala mi žádná. Když jsem je teď našla na netu v antiku, tak jsem byla neskutečně ráda 🙂 a nikomu nepůjčím!!!
O.T. kromě kalendářů se na Hadech najde i informace o Pražení (beer) 🙂 (d) (inlove) (coffee)
Děkuju všem za bezvadné komentáře – nasmála jsem moc a moc! (rofl) Ať už to byla HankaW sedící v polštářovém hnízdě (ano, taky jsem četla Uprchlíka na ptačím stromě 🙂 ), Yga visící z postele a dřevěně civící na otevřené dveře, LuckaV a skok přes lavice s Drákulou v patách, nebo příhody s vyjícími psy (Louk, nech Pedra zazpívat a sousedům odpověz podle Jiného Honzy – a pak nám zkus napsat, jak to dopadlo (rofl) )
Doufám, že Doník dobere atb a bude zase v pořádku (h)
a vítám Úplněmimo, který by si měl změnit nick na Vůbecnemimo a objevit se častěji. Na navržené knížky kouknu a uvidím. Jestli podlehnu, budu mít těžké časy, protože ty dny se ne a ne nechat nafouknout 😛
Jinak všem přeju pěknej večer ať už s vlkodlaky nebo bez nich (wave)
jsem moc ráda, že vlčka byla dneska šikovná (nod)
Betu jsem chtěla před chvilkou přerazit – jednak mi skočila na hlavu, když jsem si v lese utahovala řemínky na sandálech a pak chytla takový amok, že lítala jak šílená (to je ten lehce klidový režim (wait) ) a pochopitelně to na závěr napálila schválně do mě… Prošlápla mi nárt (sandály na boso a drápy zatížené 68 kilíčky) a odhodila mě do smrčků… vypadám, jako kdybych prolítla šípkovým keřem.
Páník pak jen podotkl, že bych na ni neměla mluvit sprostě, že z toho bude mít trauma (devil)
Teď lítá po zahradě a řve na chudáky náhodné pocestné… Fakt typická stárnoucí německá doga… Tu povahu fakt miluju (chuckle)
…no a rozumím tomu správně, že jsi ráda, jak je jí dobře, že jo :O 😉
le tu je tom veľmi ťažké. Prosím, pomozte, mi,kam by som mohla moje mačičky dať.
Vaša stála
Zuzana Yetti.
Milá Yetti, jestli potřebuješ pomoc, napiš mi mail – určitě na něco přijdeme. (h)
Yetti, co se děje? Co potřebuješ?
Joj,Dede, tohle znám 😀 . Když mě čtení chytí, končím až poslední stránkou. Druhej den oči krhavý, pod nima pytle, nevnímám…ale mám dočteno.
Jo a já se silně přimlouvám za autorku Robin Hobb: v češtině jí vyšlo pár knih série Farseer a Snědý muž (tam chybí konec), ale na Amazonu to má pokračování, kde se ten svět rozvíjí do šíře i do dáli. Pro mne to má mimo jiný tu úžasnou výhodu, že to je velmi dlouhý (y) . Druhou výhodou je svět zvířat :*
po další instalaci jsem opět anonym 😛
tak já na horory ani fantasy moc nejsu ale čtivá jsem a neumím knížku odložit když mě chytne čtu do rána. Včera jsem se krásně lekla, sousedovic kocour došel na naše granule – to neva,ale nadělal takového kraválu, prý je kočka tiché zvíře?? kudrny okamžitě vyletěli s řevem, Frogi inteligent poslouchal a byl potichu. Sice vidím na cestu, věděla jsem, že je tam cizí kočka ale bylo trošku ouzko….přece jen samota….
zkouška nevím nevím, Terry dneska fklákal stopu, musela jsem použit pomocný povel ….. STOPA a nějak se šprajcl ale došel…tož ještě v pátek lehounce a uvidíme….jestli mě to za ty nervy stojí…. (sweat)
Oáji, klídek, věř mu! Budeme držet palce, ono to dopadne dobře (y) .
Na zkoušku držím palce – on to zvládne a ty s ním 😀 (inlove)
Jinak Berry teď byla po dlouhé pauze na stopě (moje achilovka mi vypověděla službu, ´víc než dva týdny jsem nechodila) a moc mě potěšila. Stopa byla dlouhá, měla lom, oblouk, protivítr a přecházela z pole do lesa. Berry byla skvělá, já už méně, ale noha mi neupadla, takže bylo rozhodnuto, že začneme trénovat starší stopy. nenechala jsem ji utíkat, takže měla čas označit i všechny (no, kromě jednoho 😛 ) fáborky na trati. Měla jsem z ní velkou radost 🙂
Dede, to je bezva, že už můžeš šmatloběhat za Berrýškou (y) !
Vidím, že nejsem sama, co se nedovede moc soustředit na četbu. A to prosím já, která pročetla třičtvrtě života a Vánoce bez stohu knih pro mně nebyly Vánoce, usínám, ach jo.
Nějak je těch všech informací přehršel a čas se někam ztrácí.
Horory mám ráda a bojím se méně ráda. Taky synátor pročítal domácí knihovnu a v noci pak kvílel ze spaní a občas pochodoval po bytě, což byl dost horor. Jednou mně vzbudil z hlubokého spánku,stál nade mnou a klepal mi intenzivně prstem do čela a přitom spal. Myslela jsem, že mne klepne. Taky nastoupila doba a horory byly na chvíli zakázány číst.
A už brousím na nettu a hned zkusím objednat co doporučuje níže „úplněmimo“
Jo, o víkendu jsem s vnučkou pročítala Kytici a to je taky dobrej horor.Adélka z toho byla perplex.
Milá Dede, díky za dobré téma, ostatně jako vždy.
Pozdrav za mne Berry vlčku ,co jde po stopě,slyším její dech a cítím jak se míhá její stín. (h)
:O Jenny, to jsi tak krásně vystihla :O !
Ty jo ! Dede ta Berunka má ale žuby…ty bych teda na pozadeli obtisknutý mít nechtěla ! Čtení parádní, jako vždy. Já se nejvíc bála u čtení Řbitova zviřátek, to bylo strašně o nervy 🙂
Jj Řbitov zvířátek jsem hltala bez dechu! Jeho knihy při čtení vidím jako film. Nezbytné věci od téhož autora jsou též velmi výživné… (whew)
Milí diskutéři, uvědomuji si, že jsem tu špatně, ale neodolám diskusi o fantasy, hororech a pod. Milé paní domácí tohoto blogu (a třeba nejen jí) si dovoluji doporučit dvě knížky Seana McMullena, a to Putování Měsíčního stínu a Skleněné draky. Jsou podle mého skromného úsudku chytré, čtivé, dostatečně tlusté, aby vydržely na dlouhý večer nenápadně sklouzávající k ránu 🙂 Pokud se nebudou líbit, nebijte mě – já už zase jdu…
proč špatně ?? Tady není nikdo špatně (wave)
🙂 Díky, dobře – připouštím, že za určitých okolností i skleněný drak může být zvíře 🙂
Tady jsou dobře i lidé, co nikdy neměli zvířátko, ba ani blešku či vešku. 🙂
Dede, moc hezké bétéwéčko 🙂 . A spustilo skvělou diskuzi, jedna perla lepší než druhá 😀 .
Pedrouš umí kouzelně výt. Málem počuraná jsem taky, ale smíchy. A nejspolehlivěji spustí jako doprovod foukací harmoniky. Jenže ondyno snad do minuty významně tloukli sousedi koštětem do podlahy, tak nechci pokoušet.
To já bych na ně zazvonil a řekl jim, že ten rytmus mají blbě. (rofl)
(y) (rofl)
Ušatky taky umí moc pěkně houkat. A společně s Arguskem jim to šlo ještě lépe. Přes půl obce je bylo slyšet, když se do toho dali. To jsem takhle jednou odcházela na vlak a chudinky doma začaly tesknit. Velmi hlasitě. Než jsem došla na konec ulice, jejich produkci přehlušil zoufalý výkřik:,,Ticho, blbci!“ MLP už zkrátka nevydržel 😀
Ovšem Pedroušovo vytí musí být úžasné! (bat)
Chi, „Ticho, blbci“ je takový něžný výkřik. Zvlášť když si vybavím, čím častuju Pedrouše, když se mu zblázní hormony (a tím pádem se zblázní dočista celej) (whew) .
Nase Grizzly moc nevyla, ale foukaci harmonika ji rajcovala, takze kdyz se u nas doma sesli lidi hrat muziku, Grizzlinka uz byla nachystana a natesena se svou oblibenou piskaci hrackou. A jen zaznela foukaci harmonika, Grizzlina piskala s nema, vetsinou na velke mekke piskaci prasatko. Jakey na hudbu moc neni, ale zato kdyz v okoli projede sanitka nebo hasici ci cokoliv se sirenou, tak zalomi hlavu a vyje jak z Volani divociny. (dog)
Naše smečka ráda vyje v poledne každou první středu v měsíci 😉 . A sanitka je spouští taky docela spolehlivě 😉
Hani, šmánkote, to musel být pohled a poslech (rofl) !
Hani to je kouzelné. (sun) (rofl) (sun)
Dede, tak to je výživa, jsem se zpotila, jen to čtu, a to je odpoledne. Poe a holmesovky jsou asi tak nejstrašidelnější věci, které zvládám, horor v kině nebo v televizi jsem ani nikdy neviděla, mně stačili duchové v Richardovi III. s Olivierem a za mala jejich česká parafráze ve Švandovi dudákovi, aby se bála ještě roky. Nějak jsem tady na Zvířetníku třetí liga, jak to tak všecko čtu, chichi. YGA hlavou dolů – taky dobrý.
Poe není ve strašidelné próze žádná třetí liga, nepodceňuj se. 🙂
Baty, k tobě se přidám. Po určité životní etapě si už dlouho ordinuju abstinenci. Žádné horory, žádné psycho a ze začátku žádné televizní noviny. Myslím, že už bych byla tak dobrá, že bych ty zprávy na Nově unesla 🙂
Hm, slabší (míněno ne moc děsivej) horor dokážu přečíst, ale nevyhledávám. Ovšem za žádnou cenu ho nesmím vidět jako film (whew)
I když – do kina chodím jednou za uherák a na televizi už jsem nekoukala pár let, takže to moc nehrozí.
OT – je to divné, ale je to tak. Blíží se akce kalendáře 2013 !! :O Protože jestli příští velemjdan zvířetnický bude zase v květnu, tak máme nejvyšší čas, aby kalendáře byly připraveny.
Nedemokraticky jsem sama vymyslela pár eventuálních témat :
– kámen a voda
– zvíře a voda
– život stromu
– portrét (ehmmm ne náš, ale našich zviřátek)
– makro (kytičky, hmyzáci…)
– naše oblíbená krajina (někdo lány, někdo cesty, někdo rašeliniště, někdo kapličku, někdo Václavák)
– zvíře v pohybu
a hodná Beda (hug) je vyvěsila k hlasování na Hady. HLASUJTE !! Na konci září vybereme vítězné téma, určíme formát snímku a hurá – fotografové se vydají do terénu. protože co?? Času na jiné než zimní fotky moc nebude – i když archívy mají někteří slušně plné a mají kam sáhnout…
Jojo, letí to. Jsem moc zvědavá, jaké téma vyhraje. Ehm, ale s těmi páníkovskými portréty – taková série nejpovedenějších záběrů… Když vzpomenu kupř. na Vaví rajče ze Setkání, určitě bys byla horký adept na vítězství (rofl) .
Letošní kalendář, resp. 2012, se vám moc povedl! Veliké díky všem zainteresovaným! (inlove) Témata jsi nadhodila bezvadná, určitě je z čeho vybírat i nač se těšit (nod) .
Milá Xerxová, ještě jsem vašemu domácímu týmu ani pořádně nepoděkovala ka kalendář – je úžasný, fotky se moc povedly a odvedli jste profesionální práci.
Takže DĚKUJU (inlove) a jdu přemýšlet, které téma by se mi líbilo nejvíc. Myslím, že budu hlasovat pro vodu v nějaké podobě 🙂
Naše Aira i Ellie se občas přidají k obecnímu rozhlasu, hlavně když tam rozhlasbaba šoupne nějakou „zvláště“ povedenou dechovku. Vždy říkáme, že ani pes to nemůže poslouchat.
Jinak prckům se vede víc než dobře, dnes někteří pokoří magickou hranici půl kilogramu 😀
Tak si tak vzpomínám – naše Arinka byla velmi muzikální.
Nejdřív jsme mysleli, že jí ta muzika vadí, protože jen tak tichounce „zavýjala“ – až jednou. Přijel švagr muzikant, objevil foukací harmoniku, usadil se na gauči a začal přehrávat staré trampské písničky a co ho tak právě napadlo. Po chvíli ozval se dusot na schodech, přiběhla Arinka celá nadšená, vyskočila na gauč, přitulila se k tomu strejdovi, co tak hrásně hraje …. a zpívala …. a zpívala …. 😀
Já neopisovala…. Ale potvrzuju. Bára doprovázela akordeon. Junior už nehraje, tak Bára vyje s flašinetem.
Bubu, to chce fotku! (rofl)
Kdepak fotku, to chce videoklip se zvukem! (dog) (music)
No vidis, taky jsem se sem spontanne trefila se psem a foukaci harmonikou. 🙂 A neopisovala jsem!
Jé Dede, já ti skoro závidím! Už dlouho jsem si takhle do knížky nevlezla! 🙂
Presne, tiež sa mi to už nejako nedarí (usínam … (blush) )
Hlásím se do klubu. Ani nevím, jestli jsem tohohle (obvykle vítaného 😛 ) ponoru ještě schopná. Buď během chvilky klimbám anebo rychle ztrácím pozornost, jelikož myšlenky jsou příliš rozfrcané.
Zřejmě únava materiálu! Už jsme holt nějaký vopotřebovaný. (wave)
Mně to funguje, ale napřed musím tu knihu otevřít…a to je problém. Buď nemám čas, nebo myšlenky ;(
Už jsem se lekla, že se z Berry vyloupl vlkodlak. 😉
Psí vytí je strašně zajímavé. Navíc, pokud je to opravdu vytí většího psa, ne ňafání, tak je to krásný melodický zvuk. I když uznávám, že může nahánět hrůzu (zvlášť v kombinaci s hororem). Nevím, co psa vyprovokuje k vytí, asi to bývají různé podněty. Aja párkrát vyla, ale třeba nikdy ne na měsíc. Občas vyje při loveckých fanfárách (což je zvlášť pěkné, protože tím spolehlivě máme zaručenu pozornost všech přítomných). Začala výt až po prvních štěňatech a dělá to jen vzácně. Ginny ještě v životě nevyla ani se k Áje nepřipojila. Nick vyl, když se háraly feny. Ale u žádného nenásledoval štěkot.
Úplně chápu, že ses vyděsila. Nevím proč, ale při vytí mám také zvláštní pocity i když nečtu zrovinka horor. Chápu, jak vznikly pověry.
Berry vyje poměrně často a ráda, stejně jako Kazan. Klidně následuje štěkot, ale málokdy je to obráceně – štěkot a z něho vytí. tedy spíš si neuvědomuju, že bych to v tomto pořadí někdy slyšela. Ten večer to určitě byla Berry – poznám bezpečně vytí a štěkot svých psů, poměrně spolehlivě určím sousedovic Šerika a Maxe, méně přesně Sáru (v Maxově projevu poněkud zaniká (chuckle) )
Normálně vytí ráda poslouchám, je melodické a člověk se může domýšlet, co tím pes asi myslí. Ale po půlnoci a hororem v ruce to fakt nebylo to pravé 🙂
Tedy, když nad tím přemýšlím, tak udělat haf haf hůůů, je celkem normální, ale to hůůů není to pravé vytí – to zní jinak. Hm, nejsem vzdělaná v oblasto hlasových projevů psů (whew)
Také mám jen odpozorováno, nejsem teoretik vytí. Ale pravé vytí kolísá, zpívá, přechází z tónu do tónu. Není to zvuk, je to píseň. Takové to kňučení-vytí, když se psovi něco nelíbí, je úplně jiný zvuk. Vytí je hlubší a má melodii, střídá hloubky a výšky, snad i délku jednotlivých tónů. A je poměrně individuální. Myslím, že se po zvuku psi (vlci) mezi sebou poznávají. Možná má i každý svou „píseň“. Přiznám se, že mě fascinuje a líbí se mi. I když z toho trochu mrazí. (Samozřejmě v kombinaci s hororem bych to nemusela 😉 )
Někde se prý pořádá i „vytí s vlky“. Myslím, že by se mi to moc líbilo. (nod) (blush)
Jj, mně by se to taky líbilo, tak nějak bych si ráda zavyla s nimi, fakt.
Strašně ráda si povídám třeba s havrany, když mně nikdo nevidí,tak si taky kráknu a oni i odpovídají. (wave)
No co, tak si příště zavyjeme. Anebo zakrákáme 🙂 . Jaký problém? Zatím můžeš trénovat (chuckle) .
Jé, ty na ně taky krákáš? Za měsíc a něco jsou tady.
už jsou tady TEĎ 🙂 krááááá krááááá Krabate, Krabate…..
Jj, nastává čas příletu ruských vlaštovek. (rofl)
Doník vyl, když se jeho oblíbená sousedka hárala. To si sedl vztyčil čumák kolmo vzhůru a zpíval milostné árie. My jsme se mu vždycky moc nasmáli. Teď mají jinou psovou, Don zestárl a už koncerty nemáme. Mladý neví- ten jen tuší a zlobí.
No a teď jsme s Luxíkem na atb a přísné a drahé dietě, protože schrastil nějaký průjem a nevyl on ale jeho břicho. To bylo slyšitelné v celé místnosti. Ale je dobrý vždycky si řekl, že potřebuje ven.
Mimi vylo při úplňcích a pokud se hárala nějaká jeho oblíbeňkyně. Majda si občas zavyje jen tak, ale Lin vyje stále a dokonce vyjou s Kubou spolu. Jo a vyje když se vychystáváme ven, což irituje Majdu, ta začne štěkat a končí to vrčením a ohrnutými pysky
Když jsem začtená, taky přestávám vnímat realitu. Jednou se mi to pěkně vymstilo: Někdy ve třeťáku na gymplu jsem četla Draculu. Pochopitelně i pod lavicí při hodině zeměpisu – co taky jiného dělat, když profesor stejně zkouší a je nuda. No, pan profesor byl ve střehu, já nikoli. Došel tiše až za mě a sáhnul mi studenou rukou za krk. Dle popisu spolužáků jsem se prý ze židle teleportovala skokem o dvě lavice dál a šíleně u toho vřískala. Chudák pan profesor se napřed vyděsil, co se mi stalo a pak se smál, až se mu mlžily brejle – nedivím se mu 😀
Lucko!!! (rofl) (rofl) (rofl)
Hlavně že naši vyhráli a nemusela jsi převlíkat postel ! (chuckle)
Ale musím přiznat, že to taky umím, začíst se tak, že nevidím neslyším a mockrát jsem nadskočila, když Bára najednou mocně chrápla.
Chápu, že Baruška nevyje. Ale uznej, že vytí jako důvod leknutí je přece jen poněkud důstojnější, než chrápání. I když psi umí chrápat! To by člověk nevěřil.
Tos‘ ještě neslyšela Báru chrápat! (chuckle)
Bára vyje jen zřídka. Sem tam doprovázela Juniora při hře na akordeon a sem tam doprovodí flašinet (on je to podobný princip).
Bubák sbírá a dává dohromady flašinety a hrací strojky. Jednou takhle ladil flašinet venku na lavici, vždycky zatočil klikou, cosi poladila a zase točil… takhle asi hodinu. A sem tam k tomu Bára zavyla. Naštěstí byl den, ale i tak jsem se bála. Že Bubáka sousedi zlynčují. Flašinety totiž nejsou zrovna salónní záležitost. Flašinet musí uřvat celej rynek. A ztlumit to nejde. 😉
Tak to jsi ještě neslyšela bojovnou kočku Mínu. Ona chrápala už jako malinké koťátko. (blush)
Moc lituju, že nám nevyšla chvilka v Podmitrově – pořád jsme se míjeli, ale některé tvé historky bych schutí poslechl na vlastní ucho.
Však není všem dnům konec…. 😉
Milá Dede – taky se umím začíst tak, že nevnímám a potom mne nějaký zvuk překvapí natolik, že jsem pak pěkně vyjevená :O . (Toho nestydatě využívala Terka – když chtěla něco, co bych jí normálně nedovolila, došla otravovat tehdy, když jsem byla začtená. To s určitostí věděla, že řeknu ANO, aniž bych vnímala, kdo co chce (fubar) ).
Dodnes mám v živé paměti, jak jsem kdysi – dvanácti-třináctiletá – louskala jednu hororovou detektivku (odehrávala se na starém sídle a byl tam tygr a dvojčata a podivné vraždy a bylo to ponuré až hrůza) celou noc, abych se nad ránem probudila a svět byl vzhůru nohama (sweat) – bodejť by nebyl, když jsem usnula tak, že horní polovina těla mi visela z postele dolů. Ještě teď cítím to strašidelné mravenčení po těle, když jsem v této pozici zírala na otevřené dveře do pokoje, které byly večer určitě zavřené (wasntme)
To Berrunčino vytí – to ti určitě chtěla připomenout svou domovinu a dartmoorská blata (nod)
OT: tady je moje poslední deka. Moc jsem toho za poslední měsíce neušila, v rozbordeleném bytě mi to prostě nešlo. Sice ještě mě čeká příští týden poslední etapa, takže ty složitější rozešité věci čekají ve skříni, ale něco jsem přece jen zvládla. Musela jsem a chtěla jsem, už mě svrběly ruce. 🙂
http://www.galeriemarina.cz/vave/fotogalerie/vave-deky/Kapradinova-aneb-unorova-deka-podle-Bellet
Prohlédla jsem vše a zejména kabelky jsou opravdová krása. Už kolikrát jsem si říkala, že bych se do něčeho měla pustit, ale nějak mi to nevychází. Tak teď budeme šít kostýmy do dívadla a snad potom mne to zase chytne.
Kostýmy do dívadla? Jaké? pro koho? Povídej!!!! 🙂 (inlove)
Vavísku, ty bláho, ona si tam dovolí napsat jednoduché kabelky! Já jsem úplně u vytržení. To bych neušila ani za milion! Ty jsi snad kouzelnice. (chtěla jsem napsat čarodějka ale to by si ledaskdo mohl vyložit jinak) a obdivuji i všechno ostatní šití. (*) (*) (*) (*) (*) jsi nejméně pětihvězdičková (h)
Ano, Beruška je statečná vlčka a Kazan neohrožený rytíř, takže Tě ochránili před hrozivými vlkodlaky, stejně jako Tě chrání proti všem jiným nástrahám světa. (h)
Bezvadné čtení, milá Dede (inlove) , živě Tě vidím před sebou. (chuckle) Jojo, taky se mi to kdysi stávalo, že jsem se začetla a vyděsila se nečekaným zvukem nebo tichým příchozím. (whew)
Přeju všem krásný den! (h)
Hleďme, horroru se Dede zachtělo! No, budu muset nějaký ten strašidlí článeček zase sepsat a zaslat jej někdy v podvečer. 😀 Vlkodlaci jsou jeden z nejstarších mýtů (člověk-vlk verwolf, člověk-liška kicune, leopardí lidé v Africe, to je obzvlášť hnusný mýtus, atd). Ten motiv je i v dětských pohádkách (žabka carevna). Jinak si myslím že se nějaký toulavý pes ve vsi nudil a rozhodl se zpestřit všem ostatním noc.
Milý Pů (inlove) , jsem moc ráda, že Tě tajemno vytáhlo z doupátka. 🙂 Doufám, že se dnes cítíš lépe. (y) (h) (y)
Moc zdravím, Pú – a doufám, že se vše vyvíjí dobře! 🙂 Právě se chápu foťáku a vyrážím na lov – pokud se zadaří, pošlu kořist. 😉
Pů – to by bylo fajn, kdybys napsal o vlkodlacích – on i vlk v Karkulce měl něco z vlkodlaka, když mluvil.
A jsem ráda, že tě vidím – stále držím palce (y) (h)
O vlkodlacích psát nebudu, milá YGo. Nevím toho jednak moc a navíc je to v podstatě pohádka, nikoliv záhada.
A jsou nějaká strašidla, která jsou spíš záhadou než pohádkou či pověstí? Totiž – já vím, že jsou určitá místa, kde člověk cíti COSI, ale má to nějaký reálný podklad?
K vlkodlakům – je mi jasné, že tady jde o naprostý výmysl, spíš mne zajímá, proč zrovna vlci – proč ne medvědodlaci nebo kancodlaci (v našich končinách) – i když, tady to má zřejmě na svědomí hlavně hlasový projev vlků
Si myslím, že každé COSI je zanechanou stopou reálu
Možná i fakt, že žijí ve smečkách, jsou to společenská zvířata – jako lidi… A taky se velmi špatně pozorují, dlouho lidé o vlcích znali především báchorky, o doopravdovém chování nerušené (!) vlčí smečky se vědělo je maličko. A od neznalosti k tajemnu je to jen kousek 🙂
Přesně tak, oni jsou spíš slyšet než vidět a zvuk to není nijak přehnaně milý. Vidět je je obtížné. Mizející stíny, vzdálené siluety, prchavé okamžiky. A strach má velké oči. Nevím moc co je pravdy na kulise často používané v dobrodružných příbězích, kdy hladová smečka přepadává psí spřežení, nebo osamělý srub. Pokud se takové věci stávají, potom to samozřejmě strašidelné historky notně přiživí.
Ano, jsou. 😉 Někdy na to možná dojde, tohle téma se špatně zpracovává.
Pú,to je výborné,že máš chuť písať.Ten chlap z tej studne!!!-to teda bolo,chcela by som sa raz dozvedieť úplnú pravdu.A prosím odpusť to ú ,ale s krúžkom tu nemám
Úplnou pravdu bohužel neznám a i když jsem nenapsal úplně všechno, nebylo možné napsat víc. Za to se moc omlouvám. Daň za to, že se člověk snaží vybírat mediálně neprofláklé věci, protože o takových se pochopitelně lze dočíst jinde.
Milý Pů (inlove) , jsem opravdu ráda, že chystáš další článek, ale večer mi ho prosím neposílej! Proti těm tvým jsou vlkodlaci čajíček, ty tvoje prostě jsou skutečné a ten muž ze studny mě průběžně straší, kdy si na něj vzpomenu – do teď (tmi) Takže hezky se zdrav (h) , piš a pošli posly – ale ráno! 😛
ZASE mě nezná moje počitadlo – to už je snad naschvál! (punch) Tenhle ňouma jsem samozřejmě já (blush)
Von to dělá naschvál!!! Právě jsem ho přistihla! (devil) Já vím, že jsem no… ne úplně rozumná, když použiju IE, ale tohle by snad dělat neměl, ne?
Ten právě chystaný nebude o záležitosti strašidelné, ale řekněme spíš…smutné a divné. 🙂
Hlavně že máš už sílu a chuť psát. Držím pořád palce.
Nazdáááár Pů, já Tě tak ráda vidím! (hug) (sun)
Tak na stašidelný článeček pro malinké bojím bojím, se těším milý Pů, přeji Ti příjemný den.
Milý příteli, na tvůj článek se strašně moc těším, píšeš totiž moc dobře! Nechť tvé nemoci a smutky spláchne (rain) a nad hlavou ti stále svítí (sun) pohody! (y)
Krásne dobré ránko všetkým! Tak tento Dede popísaný typ literatúry je aj moja parketa,okrem iného. Zaujímavé, ako sa stretávame v čitateľskom vkuse väčšina zvieratníkov! A tie strachy boli v mladšom veku, dnes už nie. Syn mi kúpil také čudo,volá sa to e-pad či ako a je tam naťahaných asi 3 tis. kníh, väčšinou sci-fi a fantasy, trocha klasiky. Takže dosmrti to nestihnem prečítať, aj keď sa snažím. 🙂
Tahle příhoda mi připomněla dobu, kdy jsme hrála na počítači pro mne zatím nepřekonanou hru Shivers(dala se hrát na WinXP,starší kousek, ale ty zvuky a hudbu zatím žádná jiná hra neměla působivější). Chodila jsme po opuštěném nedokončeném muzeu kuriozit a tajemna, řešila hlavolamy a chytala do hliněných nádob uprchlé zlé duchy. Zrovna jsem byla v místnosti, kde to vypadalo fakt děsivě, zvuky přiměřeně tajemné… a v tu chvíli jsme se otočila, protože jsme se chtěla podívat na hodiny nade dveřmi. Ztuhla jsem, protože za zády na stolku mi stála povědomá hliněná nádoba… byla to zhaslá aromalampa:)
krááásné příběhy , oba!!! stylově řečeno „I´m barely breathing!“ není nad to, hezky se báááát!!! ten úplněk tentokrát byl opravdu vydařený – naše kočky provozovaly na terásce tajemné hry, brumlaly, škrábaly, uprostřed noci se tiše plížily bytem a skákaly na pokojně spící nás…a já mám rozečteného Pratchetta – Carpe jugulum 😀 omluva ffšem Zvířetníkům – jsem skoro za bukem, práce je moc… zanedbávám i obě Šestikočky, ostuda nehynoucí!! Sharko , promiň, bude zase líp 🙂
(call) POZOR,POZOR H L Á S Á N Í. (call)
😡 Dnes má svátek Radanova a Possum. Přejeme jim všechno nej, nej a posíláme kytičku. 😡
(f) http://jovo.rajce.idnes.cz/Pranicka_12_2011/#Radkysv_2011.jpg (f)
Chtěla jsem napsat přáníčko, ale na Jovásky zkrátka nikdo nemá! (h) (clap)
Milé Radky i Radanovy 🙂 , přeju vám všechno nejlepší k svátku, hlavně pohodu, radost a zdraví.
(h) (sun) (f) (^) (dance) (*) (music) (h)
Všem Radkám všechno nej nej nej (h) (sun) (f)
Tak děvčata všechno nej… ať se vám daří všechno na co sáhnete (h) (f)
Všechno nejlepší! (f)
Přeji všechno nejlepší (h).
Všechno nejlepší, milé Radky – užijte si krásný den (f) (party) (^) (d) (dance)
Krásné jmeniny, milé Radky!
Sem sa prilepím:všetko,všetko najlepšie,a teším sa,že sa dnes na zviretníku oslavuje:viete mám zlú službu a teším sa,že si večer dám gin s tonikom/ale sama,a to sa vraj nemá/ no a teraz mám dôvod:pripijem oslavencom na zdravie.
Milé Radky, Radanovy i Possum, přeji vše nejlepší a ještě lepší! (h) (y) (^) (d) (cash) (rose1)
Radky, všechno nejlepší!!! (rose1) (rose1) (rose1)
Příjemný svátečný den, milé oslavenkyně! (f) (sun) (f)
(f) (f) (f)
Milá Radanovo, milá Possum, všechno nejlepší, hodně radosti a kus štěstí a zdraví a tak vůbec – co potřebujete a co si přejete (inlove) (d) (rose1)
Ajaj, asi budu úplně poslední. Všechno nejlepší (inlove) (rose1) (^) (d) (sun)
No ja viem že tá fotka (mmch perfektná) trochu asi skresľuje, ale to ozaj Berry takto vyskočí do výšky človeka? Dede, fakticky máš klokana v rúchu vlčom :O
vyskočí opravdu hodně vysoko – je nesmírně obratná a šikovná.
Ano, prosím, vyskočí (blush) Když jsem napsala, že mi pes vlál kolem uší, nebyla to literární nadsázka 😀
hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Tak jsem včera Dedí vlkodlačku drbala za ušima a házela jsem jí Králíčka, kopala jsem do Vajíčka, přetahovala se o Žabáka, pošťuchovala ji a zlobila ji. Ano vlčka je neúnavná. Kouzelná, veselá, poslušná.
Kazánek mi udělal taky radost – jeho přední tlapuša nevypadala tak děsivě, jak ještě o víkendu Dede hlásila. Tak snad ho zítra na kontrole pan doktor pochválí.
Dede dík, jsem ráda, že jsi stihla po našem nájezdu ten Zvířetník vydat (wave) My třeba fakt někdy odjedeme včas (rofl)
Taky se občas začtu tak,že mne děsí okolní zvuky..při mé fantazii a počtu koček se nikdo nemůže divit. Jak jsem se doma „povalovala“ na neschopence po operaci, půjčila mi EvaB „upejří“ knihy, kde Jenny Nowak vysvětluje,kdo to byl vlastně Vlad Tepeš, zvaný Dracula. A pak další- o vampýrech z Čelákovic. A Dede, důvod byl stejný Pratchett, Sapkowski, Tolkien, Frank Herbert(Duna)jsou mí oblíbenci, ale chtělo to něco nového…. (h)
PS: při četbě u mne ležely kočky a Pitina mi čučela do knížky přes rameno. V noci si mi chodí lehat ke krku…ale zatím, zatím se nebojím.
Copak ty, ale jestli se nebojí Pitina, když čte zaroveň s tebou?! Měla by sis vybrat něco méně drastického, ať nemáš vyděšenou kočičku (chuckle)
Ta se začne bát, až já budu mrtvá hrůzou…. 😉
Naproti v ulici mají domek Brňáci, kteří občas dorazí se svou vlčandou Bárou. Jednou přijeli takhle v sobotu a tak nějak kolem osmé to začalo: Auuuuuu, vauuuuu…..
V devět už jsme všichni mysleli, že toho psa snad někdo mučí. Vauvauvauuuuu! V deset už nám praskala hlava. Auhuuuuuuu! V jedenáct padly první návrhy, že by snad Brňákovi někdo měl dát pár facek. Auuuuuhauuuu! O půlnoci jsme začali přemýšlet, že už snad Brňáka někdo zavraždil a Bára kvílí nad jeho mrtvolou. Vauvauuuuvauuuuu! Bylo to tak o nervy, že jsme si všichni raděj vzali prášek na spaní. Vytí utichlo až někdy k ránu.
„Víte“, vysvětlovala nám druhý den paní Brňáková: „ona Bára strašně nesnáší, když jde manžel do hospody a jí nechá doma. A on měl včera narozeniny.“
😀
😀 a to se dělá, jít do hospody bez pejsinky? na stížnost ke Psímu Parlamentu je takové chování! 😀
Ano, milá Rputinko, tohle dokážu pochopit! Sousedovic Sára hárá, je oddělená od Maxe a ten kvílí, vyje, štěká a… to prosím bude s malými pauzami nejpíš trvat tři týdny. Utěšuje mě, že 4 dny už máme za sebou 😛 Teď je vlastně záhadný klid – možná odvezli Sáru k příbuzným, možná je Max na vycházce… Musím si to užít 😀
Jinak je zajímavé, že Kazanovi je Sára i s háráním úplně jedno – co má Berry, tak po jiné nekoukne! (angel)
Vida ho, věrného strýčka Kazana. Však si ji taky musí hlídat, co kdyby mu ji chtěl nějaký chlípník obtěžovat.
A navíc, mít svou vlastní čubu, který pes to má!
😉
DEDE, TO JE DOBRÁ PŘÍHODIČKA,JAKO OPSANÁ Z MÉHO ŽIVOTA.ČTENÁŘKOU JSME BÝVALA NÁRUŽIVOU VŽDY,ZA VŠECH OKOLNOSTÍ A VŠUDE. CELÝ MINULÝ VÍKEND A AŽ DO PONDĚLÍ JSEM BYLA DOMA TAKY SAMA A BYLA TU DLOUHÁ UKRUTNÁ BOUŘKA,TAKŽE HOKIN NEJEN VYL STRACHEM A DĚSEM, ALE BÁLA JSEM SE ZCELA NEZVYKLE I JÁ SAMA. NAŠI BYTOVKU TOTIŽ ZROVNA UŽ DELŠÍ DOBU ZATEPLUJÍ A JÁ SI ZROÍNKA V PÁTEK VŠIMLA, ŽE DŘÍVĚJŠÍ UZEMNĚNÍ BLESKOSVODU JE ZCELA URVANÉ KVŮLI KLOLEM DOKOLA POSTAVENÉMU LEŠENÍ. NEJEN, ŽE BLESKY KŘIŽOVALY CELOU OBLOHU, ALE HLAVNĚ MNE NAPADALA SOPOUSTA VARIACÍ NA TÉMA NEUZEMNĚNÝ DŮM, POŽÁR APOD. JEŠTĚ JSEM K TOMU VŠEMU MUSELA JEŠTĚ UBEDNIT OKNA , JELIKOŽ NEMÁME ANI OKAPY, TUDÍŽ VICHR VMETAL PROVAZY DEŠTĚ PŘÍMO DO NAŠICH OKEN.TAKY KOVOVÉ LEŠENÍ KOLEM CELÉHO DOMU NIJAK MOJE POCITY BEZPEČÍ A KOMFORTU NEZVYŠOVALO . ON TEN DÉŠŤ, REZONUJÍCÍ PRÁVĚ NA KOVOVÝCH LÁVKÁCH LEŠENÍ VYZNÍVAL A ZVUČEL DOCELA HLASITĚ A STRAŠIDELNĚ. V NEDĚLI JSEM MUSELA TRPĚLIVĚ A S POKORNÝMI OMLUVAMI VYSLECHNOUT DOCELA DLOUHOU NEPŘÍJEMNOU SOUSEDČINU LITANII OHLEDNĚ HOKINOVA VYTÍ. NO, ZÍTRA JISTĚŠ BUDE KÁZÁNÍ POKRAČOVAT,BO DNES ZAČALI POKRÝVAČI PRACOVAT NA NAŠÍ STŘEŠE A HOKIN SE MOHL ZBLÁZNIT Z RAMBAJZU A Z TOLIKA LIDÍ, CO TU BĚHALI NAHORU-DOLŮ PO SCHODECH. NEBYLO MI DOBŘE, TAKŽE JSEM HO NEMOHLA UKLIDIT NA ZAHRADU, ABY SE ZAS NEPLAŠIL. JEN JSEM HOKINA ZAVŘELA V OPBÝVÁKU, ALE MOC TO OPRAVDU NEPOMOHLO. BYL SLYŠET JEHO ZUŘIVÝ ŠTĚKOT PO CELÉM DOMĚ.SOUSEDKA TOHLE NECHÁPE, TAKŽE BUDE JEŠTĚ NEPŘÍJEMNOSTÍ VÍC.ZÍTRA SNAD BNUDU MOCI PŘEČKAT PRACOVNÍ DOBU NA ZAHRADU.
MILÁ LENKO,
DRŽÍM PALCE, AŤ REKONSTRUKCE PROBĚHNE CO NEJRYCHLEJI. TAKY VÍM, JAKÉ TO JE, KDYŽ PES NESNÁŠÍ CIZÍHO ČLOVĚKA V BYTĚ – V MÉM PŘÍPADĚ DVA PSI A VÝMĚNA OKEN A STUPAČEK (whew) – JAK ŠTĚKLA JEDNA, DRUHÁ SE PŘIDALA A SNAŽILA SE JI TRUMFNOUT, COŽ SI TA PRVNÍ NEMOHLA NECHAT LÍBIT …
MILÁ LENKO, LITY LITY… ALE UTĚŠ SOUSEDKU, ŽE V DOMĚ JE UŽ STEJNĚ RANDÁL, TAK SE HOKINOVO VYTÍ A ŠTĚKOT ZTRATÍ (inlove) TĚŽKO MŮŽE PŘEDSTÍRAT, ŽE V TOM RANDÁLU MEDITUJE. PSOVI TO NEVYSVĚTLÍŠ A KDYŽ TI NENÍ DOBŘE, TAK TĚŽKO S NÍM MŮŽEŠ NĚKDE TRAJDAT. PROSTĚ VYDRŽ, ONO I TOHLE SKONČÍ! (h)
Oooo, mila Dede, tyhle situace znam. Kdyz se zactu a dostanu se obcas do temer jine reality. Ale situace, kterou mi tvoje povidani pripomnelo, je davna. To mi bylo tak 12 let, a byly letni prazdniny. A cetla jsem Rychle sipy. A byla jsem poprve doma v byte uplne sama samotinka, babicka s dedeckem, tetou a bratrem byli na chate a nasi neco meli ve meste. A situace v knize vrcholila, kdyz v tom neco praasklo na dvore. Dvur byla betonova plocha obklopena skladama veterinarni lekarny, ktera byla v prizemi. Srdce mi vyskocilo do krku a pak jsem slysela kroky po schodech k nam nahoru. Ta chvile strachu evokovaneho knihou byla silna. No, ale byly to jen skladnice z lekarny, ktere prisly Hanicce rict, ze jim tam spadly nejake palety se sudama a ze bych si tam nemela jit hrat. Uffff. Ja jsem vubec jako dite byla emocionalni ctenar – vzivala jsem se do tech postav. Takze kdyz jsem mela obdobi pohadek, tak uz nasim lezlo na nervy, ze jsem se zahalovala do prosteradel a pujcovala jsem si mamy a babicky koralky a satky a byla jsem princezna. Tak mi koupili Uprchlika na ptacim strome, tak nekdy ve 2. tride. A to mne chytlo. Prozivala jsem ty nervy s ptackama a pak si usmyslela, ze budu sedet na vejcich. (rofl) Udelala jsem si hnizdo z polstaru, nakladla tam nakulacene velke knofliky z naseho byvaleho obchodu v Prostejove a nesmela jsem byt vyrusovana. A v duchu jsem si prehravala ruzne nebezpecne situace z te knizky. A vite, co je zajimave? Ja to vidim a citim uplne jak dneska. I jakou barvu mely ty polstare, a vubec celej ten pocit. Letos v lete jsem nasla tu knizku u mamy na chate, ochmatanou, mnohokrat ctenou a dojmula jsem se. Ale jak jsem ji zacala cist, tak uz mne to tak nechytlo. Asi to dite uz ze mne opravdu vyprchalo. (wave)