ČLOVĚČINY: Spartakyáda 2011

Rok se sešel s rokem a nastal zase čas Spartakyády. Konala se opět v Trhové Kamenici a tentokrát byla se zahrádkami.

 

 

Ráno se všechny spartaky shromáždily na náměstí, kde probíhala registrace a výběr startovních čísel. Kromě spartaků tam bylo i několik novějších aut, z nichž vynikaly zvláště 2 felicie, které spolu barevně vyloženě ladily.

Pak přišel ten dlouho očekávaný okamžik: čas startu. Při startu jsme dostali globus a obálku s instrukcemi. Letošní téma bylo Se spartakem kolem světa. Jednotlivá stanoviště byla pojmenována podle míst slavných v době Spartaků. Přiznávám, že jsme jednou zabloudili (při průjezdu Hlinskem), ale za to mohl ten lidem vlastní stádní instinkt velící jet za tím, kdo vypadá, že zná cestu.

Cíl se nacházel ve Vojtěchově pod rozhlednou (stanoviště Bajkonur). Tam se všechna auta seřadila (jiná než spartaky stranou) a konalo se oficiální focení. Cestou zpět se podařilo zorganizovat nepřetržitou kolonu spartaků. Večer proběhlo vyhlášení výsledků.

Jeden nedůležitý drb na závěr: Annie se podařilo od loňska zhubnout.

Další fotky naleznete zde: http://pejsatko.rajce.idnes.cz/Spartakyada_2011/

 

 

Aktualizováno: 8.9.2011 — 11:48

27 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Starý auta mám strašně moc ráda (raději než nový 😛 ). Kdyby to šlo (a bylo by staříka kde ustájit), tak bysme měli…tak bysme se porvali, jestli budeme mít aerovku, nebo dino, nebo dalších dvacet kandidátů (rofl) .
    Hezký fotky (y)

    1. Dycinky Porsche 911, Jaguar E-Type nebo Iso Grifo, z českých 110R a Felicia (stará).

  2. ;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)

    .(*) Pan Novák na recepci chytne řízek do ruky a láduje se jím. Číšník mu diskrétně naznačí, že by si měl vzít příbor.
    „To je teda nápad, když budu mít v jedné ruce nůž a ve druhé vidličku, jak vlastně budu držet ten řízek?” .(*)

    ~o) Vinšuju všem přítomným klidný večer, hezké sny a spěte sladce. ~o)

  3. (chuckle) U nás v ulici byl řezník Josef Ferda. Ten vyřešil i/y tak, že psal každé páté „íčko“ tvrdé. (chuckle)

  4. Pěkná miniatura, pěkné fotky.
    K jazykové úrovni… Řada problémů je nepozornost. Občas po sobě najdu hrubku i když si myslím, že češtinu vcelku umím (ano některé psaní velkých písmen a s, z mi občas utečou. A přesto se občas přistihnu při hrubce. Podle mě to má 2 příčiny. Jednak všichni chvátáme. Své příspěvky píšeme v rychlosti na nepřečteme je (to sice úplně neomlouvá, ale je to jeden z důvodů). Druhý je, že měl člověk gramatiku „v ruce“ napsat místo i – y rukou se mi nestává. Na počítači se přeťuknu snáze.
    A nepovažuji to za čistě generační záležitost. Nedávnou psal mail známý – středoškolsky vzdělaný člověk věku 50+. Technicky vzdělaný. Děs! Pamatuji si, jak se tchyně rozčilovala, že přepisovala text po šéfovi (šéf -VŠ zemědělaská, tchyně střední ekonomická) a byla zoufalá z hrubek, které dokonce místy snižovaly srozumitelnost textu. Tím chci říci, že pologramotnost není nic úplně nového ani u lidí se střední nebo vysokou školou. Na druhé straně myslím, že moje dvacetiletá dcera má docela slušnou češtinu, jak gramatiku, tak správné používání slov. Myslím, že je to otázka přístupu k jazyku a určitě také souvisí s množstvím přečtených knih. Sledováním televize se jazyk netříbí.
    Tím chci říci jediné – nejde jen o generační posun. Ostatně vzpomínám, jak mi kdysi otec říkal, jak se zhoršuje znalost jazyka a co oni (jeho generace) museli ve škole… Táta byl setělý a češtinu měl pěknou. Ovšem nedávno se mi dostala do ruky jejich stará korespondence. Tátova čeština byla dobrá. Ale ty schované odpovědi… Ujistilo mě to o jednom, že lamentování nad snižující se úrovní (výuky, mravů…) je opravdu jev, známý již z babylónských tabulek. Proto nepaušalizujte, prosím.

  5. LA, vašeho krásně renovovaného bílého Spartaka jsem obdivovala loni v Doksech. moc se mi líbil. A minulý týden jsem byla kvůli jedné záležitosti kousek za Benátkami nad Jizerou. Na zpáteční cestě jsem v naší fábince na R10 minula kabriolet z 50. let, asi právě Spartak. Řidič si jízdu vyloženě užíval. A okamžitě jsem si na tebe vzpomněla.

  6. obdivuji když někdo renovuje a udržuje staré stroje. A nemusí to být jen auta. Mají svou technickou krásu. Ale pro mne to není, já bych do toho patlal moderní součástky 🙂

  7. Ach jo, já už nemůžu! „Ráno se všechny spartaky shromáždili“. „všechny … shromáždili“!
    „Tam se všechna auta seřadila (jiné než spartaky stranou)“. „všechna auta … jiné“.
    Provůch! JÁ měl z češtiny kouli na vysvědčení, ne vy, ani těch dalších pět lidí v obdobnými chybami jen za včerejšek.
    Ale hlavně že se všichni naučili všech dvacet šest sbírek Vítezslava Nezvala a ví, jaké jméno měl Petr Bezruč v rodném listě.

    1. Máš pravdu Jendo, omlouvám se, večer už jsem byla strašně unavená a s bídou četla, co je psáno. No, zkusím to dát do pořádku (blush)

    2. Jendo, máš pravdu, ale …….. článek psala LA, takže gramatika je hlavně její záležitost. Holt je o něco mladší generace než my a tudíž je bohužel logické, že gramatice moc nedá. Buďme rádi za zajímavý text o báječných starých autech. Každý není spisovatel světové beletrie. Dede po nás nemůže opravovat úplně všechno. Vždyť to dělá pro nás zadarmo a ve svém volném čase. Buďme rádi, že to vůbec dělá. Také jsem si ve vlastním článku, který vyšel, všimla svého překlepu. Byla to má hloupost, že sem na to nepřišla včas a teď je tam navěky. Dede bych to ale nikdy nevyčítala, já jsem ho tam nechala.
      Pokud jde o gramatiku, zhoršuje se s každým ročníkem, který vyjde ze školy. Mizernou gramatiku mají i absolventi VŠ – viz mé letošní perly z oponování jedné DP … mnělo pro ně…. (tuším pro staré Římany), vrby mněli…, jedinci byli, … se dvěma samostatnýma vzrostlýma jedincema…, … zhora … a další podobné skvosty. Svou diplomantku jsem tvrdě drezírovala a stejně se mi to moc nepovedlo , shoda podmětu s přísudkem nové generaci moc neříká, ale byla schopna napsat třeba i BÍLOŽRAVCI, což považuji za látku nejpozději 3. třídy obecné. A podívej se vlastně do jakýchkoli novin – najdeš spoustu gramatických chyb, nesmyslů a vůbec nejrůznějších stylistických hrůz.

      1. Apino musím se přilípnout, teď jsem měla rozepsaný příspěvek, který se mi vymazal, nevím proč, právě na téma: „gramatika v denním tisku“. Podobných hrubých chyb se tam i v tučně zvýrazněných nadpisech článků objeví tolik, že se člověk fakt nestačí divit! To už i korektury dělají jazykoví polovzdělanci? Je mi z toho smutno, češtinu mám moc ráda. Že bulvár po sobě nic nekoriguje, to bych ještě skousla, to nečtu. Ale „solidní“ noviny?
        Takže to tu Jendo tolik neprožívej!

        1. Karolíno, tohle je obecně o celém školském systému. My, alespoň ti z nás, kteří šli na gymply (ale věřím, že i střední školy s maturitou), jsme gramatiku měli zažitou ze základky a doslova zabetonovanou v mozku (vždyť já jsem tam nahoře u jednoho příkladu napsala správně místo chybně). A řekla bych, že naprosto natvrdo. Vůbec netuším, co s dětmi dělají češtináři dnes, ale o opravdovém naučení jazyka se nedá mluvit. Možná budou chytřejší na nalézání souvislostí, ale nemám dojem, že to stačí. Koneckonců i v testech je vidět stále se zhoršující úroveň znalostí dětí. Nevadí mi tolik vplétání anglických výrazů do češtiny, jako často celková neschopnost se vyjádřit. Schopnost pracovat s textem se právě u diplomky dobře pozná. Kolikrát studentům vysvětluji, že varianta sama o sobě nedělá nic, ale že mikrobiální biomasa v té a té variantě reaguje tak a tak. Stejně napíšou, že … varianta se zvyšovala nebo snižovala.
          Novináře nechápu. Ti by měli mít tvrdou zkoušku z gramatiky a obecné schopnosti se správně vyjadřovat a formulovat, kdo je na žurnalistice co učí, to je mi záhadou. Slušnou gramatiku ale má (s některými výjimkami) podle mých zkušeností z poslední doby víceméně jen ten, kdo základku absolvoval ještě za minulého režimu, což je smutné.

          1. Jeden z mnoha problémů současné výuky češtiny (o dalších jazycích ani nemluvím) je absence drilu. Pokud už děti nějaké rádobydrilové cvičení dělají, pouze doplňují např. i/y do pracovních listů. Nikdo je nenutí NAPSAT celou větu „Holčičky skákaly přes švihadlo“. Takže se jim ty vzorce neobtisknou a nezafixují. O tom, co je souvětí, mají ještě v osmé třídě zcela mlhavou představu.
            A i ty děti, které čtou knihy, mají smůlu, protože jazyková úroveň většiny nově vydávaných knih pro mládež je otřesná. Čest výjimkám.

            1. To není jen problém výuky češtiny. Ono to prostě bez drilu, opakování, procvičování a trénování ať už těla nebo mozku nejde. Ale to se teď nesmí, výuka musí být zábava a učitel má děti zaujmout.
              Já jsem se nechtěl dotknout ani LA ani Dede, to byl spíš jen takový povzdech u další z mnoha chyb za poslední dni. A nad tím kolik času se už za nás vyplácalo na nesmysly, zatímco pravopis šel už na gymnáziu do kytek. To, že mě naše milá češtinářka nechtěla pustit k maturitě, je už jen třešínka na dortu. Té současné studenty přeju.

          2. Milá Apino, opravdových novinářů moc není. Platí-li pravidlo – drž hubu a nic nechtěj, vždycky tu jsou studenti, kteří to napíšou levněji – tak to ani jinak nejde. Pokud jde o chyby – dělá je každý. Já se snažím články číst pozorně a hodně chyb opravuju – nejen gramatických, ale i formálních (myslím ve formátování textu apod.) Problém je, že za mnou už nikdo není a pokud mám málo času (což teď mám – vzala jsem hodně tvrdý pracovní úvazek), tak mi holt leccos uteče.
            Správně by v novinách měl po sobě číst autor, po něm korektor, potom editor kontroluje celé stránky (u nás to byl ten, kdo měl službu) a nakonec se má vše zkontrolovat ještě jednou, než to jde před tiskem na filmy.
            Kolik lidí si myslíte, že čte články určené na net? A kolik z nich si je vytiskne? Protože na monitoru se to opravuje hodně špatně.
            LA bych nic nevyčítala – není spisovatelka a napsala hezkou miniaturu. Dávat pozor jsem měla já, protože je to moje práce – byť mi za ni nikdo neplatí. Obvykle se snažím a myslím, že NZ je jazykově na slušné úrovni. Ale dokonalá nejsem.

            1. Korektury! V jedné redakci jsme to po sobě taky četli tři. A všichni tři jsme tam nechali větu – …a KOZELNÝ dědeček byl opravdu MRKEV! 😛

              1. (rofl) (rofl) Samozřejmě, že nechali! Protože to nebyla hrubka a všichni jste si hezky v hlavě doplnili, co tam má být a oči to tak četly správně. Jak tohle znám! 😛

                1. Přesně – člověk chyby nevidí, protože VÍ, co tam patří (rofl)
                  Taky někdy koukám s děsem v oku, co jsem napsala…

          3. No, právě! Zkoušku! A u koho?
            Mám pocit, že se ten jazyk neustále zjednodušuje a zjednodušuje a za chvíli si ti, co jsou líní se učit něco složitějšího, prosadí, že všude bude jednotné I/Y, to si ještě vybereme a S/Z plus ostatní taky ještě notně pojednodušíme a čeština bude divná spatlanina něčeho, co vyhovuje lidem, kteří nemají zájem na tom se učit a poznat vlastní jazyk! Byť by byl složitý! A ať mi nikdo nevysvětluje, že to je kvůli cizincům, aby se jazyk snázeji naučili! Blbost!

  8. Krásná autíčka! (h)
    Docela by mne zajímalo, co se stalo se Spartakem, který dlouho stál v naší ulici a opečovával ho soused z vedlejšího domu. Pak náhle zmizel (auto, ne soused) a já jen tiše doufám, že ho nedal do šrotu, ale že ho prodal nějakému nadšenci, který z něj udělal takové krásné autíčko, jako byla ta na srazu.

  9. panejo, to je autíček pěkných (h) (h) (h)… kamarádka tam měla se svým miláčkem taky zamířeno, ale musela bohužel do práce

    no ale ty zahrádky, to je gól (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl)

  10. Milá LA (inlove) , vašeho mazlíčka jsem obdivovala naposledy v Podmitrově – je nádherný! Ostatní auta se mi líbila taky a co všechno jsme vezli na těch zahrádkách! 😀 Je fajn, že lidi baví takové akce, že do toho investují svůj čas i peníze. V Anglii bylo hodně veteránů běžně v provozu a když se někde „srazili“, tak jsem taky nikdy neodolala 🙂

  11. LA, to jsou ale krásná autíčka! (y) Je moc fajn, že se takhle scházíte. 🙂 (clap)
    Přeju všem krásný den!

  12. Paráda!
    Zjistila jsem zajímavou věc – jela jsem už v autech všech možných značek. Ale ačkoli byl spartak svého času snad nejběžnějším autem v Čechách, já jsem v něm nikdy nejela…
    (sun)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN