Nejdřív jsme si ji půjčovali od syna, teď už máme druhým rokem svou vlastní. Laskavě naléhavou, shovívavě trpělivou, občas lehce roztržitou, občas lehce ujetou a paličatě neústupnou – naši tetu G.
Mnohé infarktové situace na cestách jsme si způsobili sami, z neznalosti. To když jsme si všimli toho, že je nastavená na Evropu místo na Čechy až ve chvíli, kdy nás opakovaně nutila odbočit do propasti, případně že je nastavená nejkratší cestu až v okamžiku, kdy nás z lehce znatelné polní cesty navigovala na polní cestu takřka neznatelnou, zcela nepochybně končící ve stohu uprostřed širého rodného lánu.
Ovšem nejvíc nám teta zaváří svou vynalézavostí. Jsme na dovolené a chceme jet z bodu A do bodu B. Teta nás vede cestou přes bod C; letmý pohled do mapy ukáže, že zvolila cestu dobře. V bodě B shlédneme místní a vůkolní pamětihodnosti a chceme se vrátit do výchozího bodu. Avšak uprostřed cesty zjistíme, že nás teta nasměrovala na bod D a teprve potom nám dovolí dojet do bodu A. Tohle dělá poměrně pravidelně a my pro to máme jediné vysvětlení – teta je prostě invenční a touží po tom, abychom na dovolené poznali co největší kus naší krásné vlasti.
Naposled si nás teta vychutnala při návratu z Podmitrova. Frčíme si to po relativně slušné silnici, když teta zavelí, abychom odbočili vlevo. Řekla to na poslední chvíli a tak jsme odbočku minuli. Teta nás přísně vrátila zpátky a spokojeně ztichla, když jsme se začali šplhat do kopce. Ovšem klid a mír v autě netrval dlouho, protože čím výš jsme byli, tím větší díry se na silnici objevovaly, a přednosta žádnou neopomněl hlasitě okomentovat. Když jsme na vrcholu kopce zapluli do jámy na mamuty, usoudil přednosta, že teta není invenční intelektuálka, nýbrž imbecilní idiotka, a pohrozil jí defenestrací. Cesta z kopce se naštěstí začala postupně zlepšovat až do okamžiku, kdy jsme dorazili k zábraně, na níž byla značka slepé ulice a za ní místo silnice díra.
Složitě jsme se otočili a vydali se zpět, za tetina nespokojeného nesouhlasu; tvrdošíjně se nás snažila vrátit zpátky, a to celou cestu přes ďolíkatý kopec, dokud jsme po dvaceti minutách nedorazili zpět k místu odbočky z hlavní silnice, kde teta konečně ztichla. Zřejmě pokořením nad svou prohrou, či ji snad zdolala informace na nedaleké dopravní značce, že Velké Meziříčí (a tudíž nájezd na dálnici) je od slepé odbočky pouhých osm kilometrů.
Teta se neozvala ani ve chvíli, kdy jsme najížděli na dálnici. Vzpamatovala se až v půlce cesty domů, kdy nám oznámila, že se – okamžitě, až to bude možné – máme otočit do protisměru. Přednosta jí odpověděl drrrnčivým slůvkem, načež teta stroze oznámila, že máme jet rovně 186 km (!), a přestala s námi mluvit až do Prahy.
Chudák teta! Tak dobře to s námi vždycky myslí, tak dobře nám radí, a my jsme nakonec nevděční a hrubě jí lajeme.
Anebo chudáci my, kteří někdy tak slepě věříme tetám?
My nemáme tetu G, ale Lišku (nebo Ližhu, podle toho, jak kamarádovic malé děti vyslovovaly slovo liška). Je s ním taky legrace, má svoje zkratky, na které když nu neskočíme, tak nadává: „Sem sem ti neříkal, abys jezdil!“; „Doufám, že víš, co děláš!“; a nejlepší: „Ještě mě jednou podrazíš a 15 a půl km s tebou nepromluvím!“ Na Slovensku nás dovedl ke kompě (přívozu) ve Strečně a prohlásil: „Sorry vole, nemůžu sloužit, nejsem ponorka.“ Ale taky se někdy zasekne a dokonce vypne, nejradši to dělá, když nás dovede úzkými sliničkami někam, kde to neznáme… Ale má mapy celé Evropy, ne jen část a aktualizace nejsou drahé, myslím, že jsou zdarma, ale o to se stará manžel…
Jo, a Liška proto, že z navigace mluví herec Liška svým chrakteristickým hlasem…
O.T. Tak nevím jestli jsem to v komentářích přehlídla nebo to tu není, ale na cz-pes jsem se právě dozvěděla toto:
„s radostí v hlase oznamujeme , že ČERT JEL DNESKA DO NOVÉHO DOMŮ. … “
Je to ten Čert od Alex.
A je to tam už od 15.31.
Jsem slepá a přehlídla jsem to (může být, dioptrií mám na to dost) nebo tu ta zpráva fakt není?
Nejsi slepá, taky jsem to tam shodou okolností viděla a sem to Petra zatím nedala.
To je skvělá zpráva 🙂 Tak ať je to „nafurt“ a mají se moc dobře (sun)
Tak to jsem ráda, že na tom nejsem ještě tak blbě 🙂
A Čertovi samo držíme všechny pěsti, palce i tlapky, aby byl ten nový domov ten nejsprávnější (y)
Teda já to tu vůbec nestíhám číst. Zase mám několik článků zpoždění.
Moje první setkání s navigací bylo,když nás švagr vezl do Alp. Cestou tam to bylo v celku nudné, ale cestou zpět jsme ještě v Alpách narazili na konec obrovské zácpy. Porušili jsme několik předpisů a na nájezdu na dánici se otočili (za mohutného troubení okolních, ale jelo se pomalu a nikoho jsme neohrozili). Sjeli jsme jinam a navigaci řekli, kudy jet nechcem. Počítala, počítala a poslal nás jinudy. Cestou jsme asi třikrát odmítli poslechnout její rady a ona vždy poslušně přepočítala trasu a jelo se dál. Doma jsme byli o 4 hodiny dřív, než zbytek výpravy, co jel tou zácpou. Oni navigaci neměli a báli se jet jinudy, že se ztratí. Příště jsme si na stejnou cestu navigaci půjčili a pak už si koupili vlastní. Mapy neaktualizujeme (stojí to moc peněz), tak si občas chudák Žeryk myslí, že jedem po poli. Hlas máme většinou vypnutý. Přestože máme data z rádia, tak neví o všech uzavírkách. Přesto na něj nedáme dopustit, ušetřil nám dost benzínu. Dřív jsme bloudili o dost víc. Jen mi vadí, že MLP z auta vyhodil atlas, pro mne je možnost kouknout se do mapy docela důležitá.
Děkuju. 🙂 Měla jsem tu teď večer synáčka, který čistil útroby mému noutbůčku (ale používám ho jako pevnou stanici, s dospělým monitorema klábosnicí). Musela jsem přežít věty typu: „jééé, ty tu máš programů, které jsem ti neinstaloval!“, a „tenhle XY používáš na co?“ – pravím, že ani nevím, jak mi XY do PC vlezl, „No a tenhle ZY, k čemu je?“. No nevím! Stahuji jen instalace. A sem tam odpovím yes předpokládajíc, že se mě to ptá, zda ten program nechci. Odpovídám přece „ano, nechci“. (wasntme) Mám velkorysého, zdravého a silného syna, přežil to všechno a vyčistil mi bedýnku, hodnej kluk. 🙂
Tý blďo, synáček ze mě udělal anaňoumu. 🙂
Taky jsem si jednou půjčila tetu, jmenovala se Pani. Na exíkovo naléhání jsem se odhodlala být moderní ženou. Bohužel mě Ondřej s Pani nestihl moc seznámit. Bylo to cestou do Termitu a Pani se orientovala velmi špatně. Nakonec jsem ji z palubky urvala, zahodila pod sedadlo a vsadila na kombinaci mapy a dotazů u kolemjdoucích.
Vave, kutálím se tu smíchy…nad tvou 105 i nad dalšími úžasnými příspěvky v diskusi. (rofl) (rofl) (rofl)
Když jsem se v noci nakoukla, učetla jsem jen nadpis a první tři věty perexu a zatěšila se, jak si počtu o námětu mi blízkém, neb momentálně ( teda už delší dobu) mám se svou tetou docela veliké starosti. Teda s tetou skutečnou, nikoliv tetou G. Až dnes jsem zjistila, že tvoje teta je úúúúplně jiná než moje (rofl) . A dobře tak, tohle je lepší téma než by bylo to moje…
Vave, opět krásné téma. Když jsme před měsícem a něco doletěli do Portlandu a po delším hledání na parkovišti našli auto, zjistili jsme, že nemá ani tetu ani strejdu. A my neměli ani mapu a potřebovali se dostat do hotelu. Naštěstí na letišti nám vytiskli plánek a pomocí navigace v telefonu jsme hledali a hledali a hledali…. Uspěli jsme až v třetím hotelu 😀 . A hned na druhý den, první naše kroky vedly do obchodu, kde tetky/strejdy měli v množství více než velkém. Za dobu používání jsem odhalila některé lstivosti, které má
Debi(lí)na schované v rukávu a vycházíme spolu celkem dobře.
Vavísku, krásné povídání, ostatní byli taky dobří…
Jenže já mám navigaci rád – holt ona chce taky svoje, ale pokud se domluvíme, vše je super. Ale je fakt, že ji krmím nikoli adresami, ty zadávám do map na Seznamu (na něj nedám dopustit, dokud navigace nebyla, jezdili jsme podle něj) a z něj získávám souřadnice GPS a ty dávám do navigace – pak to funguje téměř dokonale. Když jsme jeli za Nellinkou do HK, zavedla nás naprosto přesně ke vchodu, totéž v Německu, kam jsme jeli za rodinou MLP.
Důležité jsou aktualizace, když je nemáte, jedete polem, řekou…
Chjo, už vidím co mně čeká až zakoupím. (rofl)
Tenhle článek je asi to nejlepší a nejveselejší z dnešního dne, díky za něj:-)
Mně zase přijde vtipné, že mamka vyfasovala v práci navigaci, aby trefila do všech jejich poboček, jenže navigace ty adresy vůbec nezná:-)
To bude fakt moc dobrá banka s kvalitním managmentem. (rofl) Mamku z nich asi musí bolet hlava. (rofl)
Vave, krásně napsaný!
Kudy chodím, tudy děkuju osudu, že jsem pěšák – jako navigátor jsem totálně nepoužitelná – trasu v autě nejsem schopná si zapamatovat, neznámou cestu nenajdu, ani kdyby šlo o život (fubar) . Takže teta by pro mne v nejhorším určitě byla lepší, než vlastní vynalézavost (chuckle) .
Kupodivu pěšky se orientuju o moc líp.
Pro pěšáky jsou navigace taky 🙂
Jo, pěšák může tetě/Pani nafackovat jaksi aktuálně, když ho zavede do bažiny (rofl)
Odklepla jsem to předčasně. V minulé pětiletce jsme nad Dalmatinovem hledali kešku, jak jinak, než s pomocí GPS. Tvářila se (ta keška i GPS), že k ní dojdeme cestou-necestou, ale obtížnost 1, tak jsme vzali terénní kočárky se dvěma prcky, k tomu tři samostatně pohyblivé dětičky a jali jsme se hledat. S sebou jsme měli TŘI navigace. Na domnělém místě M všechny tři mašinky hlásily „Cíl je vzdálen 20 metrů“, až na to, že jedna říkala „severně“, druhá „jižně“ a třetí „západně“. Nakonec jsme tu zpropadenou kešku našli, ale předtím jsme museli všechny mašinky ubezdušit a prolézat to maliniště, proložené pohyblivými balvany, na vlastní kůži.
Děkuju vám za milé, vtipné a kouzelné komentáře a přeju vám pěkné odpoledne. (f) (h)
Jj, navigace, navigace. Ve vedlejším pokojíku LA píše o té nejlepší navigaci k soutěži, jaká existuje:
„Při startu jsme dostali globus a obálku s instrukcemi.“
To je správný globální nadhled. A ne tu potměšilou tetu G.
Zažila jsem s kamarády jednu premiéru strejdy, kterému se říkalo Míreček. No, napoprvé s ním bylo dost psiny. Ale během doby si už posádka s Mírečkem začala rozumět. Jen časem nastala situace, že musel dostat jiné jméno. Do rodiny přišel jmenovec a těkžo si mohli ulevit. (inlove)
(rofl) (rofl) (rofl) Nojo, nic tak nepotěší …
Arinka už dlouho nic neprovedla, tak jsem zvědavá, co mě bude čekat doma, když se teď tak bavím (chuckle)
Hmmm, to mělo být pod Xerxovou…
OT – páník nás přerazí obě… mám ji přerazit už teď ??
Jsem samy dvě doma. Děvenka je živá – evidentně ve formě. Krade tenisák, který má zakázaný (je naražený na jednom kohoutu od topení, kde chybí „kolečko“ a čučící ostrý hranol není nejbezpečnější). Ví (už pět a kus roků), že ho nesmí brát, ale tak jednou za rok ji to chytne a hází si balónkem po bytě (devil) Jsem hodná. Mám radost, že se holčičce dobře daří a tak jsem jí sice odebrala tenisák a narazila ho opět na kohout… ale vydala jí míček s krtečkem po Vilíkovi. Míček je měkký, mladíkovi byl odebrán, když z něho začal vykusovat kousky molitanu.
Betka nevykusovala molitan, Betka si s ním nadšeně házela po baráku a já ji vyhodila raději ven… Chvíli jsem zálibně koukala na kosatici, jak hraje šikovně fotbal, jak míček loví, klepáním zakusuje, vraždí a hází ho na značné vzdálenosti… a stále dokola…
Proč nás páník zabije – letos si pochvaluje kvalitní šťavnatý trávníček… už ho velký kus nemá. Než jsem umyla nádobí, přešla (bat) na golf a začala si stavět hřiště… Hrubé práce má hotovy.
Míček je vykoupán, pes je omyt, mokré drny jsem nechala být… Dneska přijede po tmě… tak si nevšimne (rofl)
Však vám v tom dešti tráva doroste 😉 . Hlavně že je kočička v pohodě (clap)
no měla bys u nás na zahrádce dneska špinavější botky, než ukazuješ v albu ty ponořené v jizerskohorské čvachtě…
Xerxová, přinejhorším spíchni Betynce myší kožíšek a předstírejte návštěvu myšky hrabalky. (rofl)
teď mě páník trošku vyděsil (ta technika je někdy k vzteku) Volám mu – „zadej souřadnice“ – to je heslo, jestli už se blíží a mám dát brambory na plotnu (chuckle) ) a on to nezvedá. Říkám si – bere benzín za chvilku mu brnknu – a on mi to nezvedá… To už jsem znervózněla… Před chvilkou volal – nějací Poláci před ním zdemolovali auto na svodidlech – tak je tahal ven… Nic se nestalo, jen plechy to odnesly.
Takže brambory ještě počkaj…
Jo a o výkopech jsem raději pomlčela (rofl)
Situace, kdy volám a páník nezvedá mobil, nemám ráda, protože fantazie vezme štětec a tmavé odstíny a začne malovat… Tak to ještě dopadl dobře, že byl záchranář a ne zachraňovaný 🙂
Vave, opět úžasná Stopětka! Ještě, že tu nikdo nebyl, když jsem se u ní chechtala nahlas, protože jinak to nešlo. Já navigaci taky moc nemusím, mapa je mnohem spolehlivější. Jediné, co mě nutí tetu G používat, je v zahraničí pohyb po neznámém městě. Když takhle vezu naše rychlobruslařské naděje na závody, mám za sebou 700km za volantem, je tma a názvy ulic jsou například italské, ještě lépe maďarské, jsem ochotna uznat, že ta ukecaná krabička má své výhody. Mimo město s ní často polemizuji 🙂 Ovšem máme známé, pro které je slovo tety G svaté a už se takhle neplánovaně ocitli i na trajektu 😀
Co se divíte 😀 😀 😀 . GPS je zkratka hanáckého – Gde Proboha Su ?
=))
Ivo, máš mne na svědomí!!!! 😀 !!!
Ivo, znám i ostravskou variantu „Kde py*a su?“
Drasticky proškolena hulákáním svého otce, který defenestrací při chybném čtení z mapy vyhrožoval mně, jsem se to naučila. Ovšem při sledování své milované, inteligentní a báječné snachy, která avšak dokáže zabloudit i v ulici, kde se narodila, jímá psotník někdy i mě. A tak jsem si říkala, že vynálezem GPS dozajista ubyde rozvodů, štkajících řidiček a infarktózních, vysílených řidičů, protože chlap se na cestu opravdu nezaptá nikdy. A, jak to tady čtu, věru je to tak. Za všechno přece může ta blbá (případně jiný drnčivý zvuk) navigace! Tato budiž pochválena! 😀
Myslíš, mnou vzpomínaný kolega měl peklo doma, když v amoku řval v autě na manželku,že je stejně blbá jako ta navigace…. 😉
Tak to už je ale vopravdu důvod k rozvodu! 😀 Pokud už si ovšem nezvykla, že její muž je ehm, jaksi, poněkud nervní. (chuckle)
To ten můj už drží klapajdu a to od té doby co mně nabořil auto. No, jo, bylo to drahý, bylo. (rofl)
Já jsem měl navigaci v mobilu, teď v novém zatím nemám. Párkrát jsem použil na cílové dohledání neznámé adresy, kam jsem měl dorazit. Jinak ale nepoužívám. Při dálkových přesunech vyloženě zmatkuje, pokud je někde uzávěrka, kterou chci objet, tak mě oklikou kruhem navede opět před tuto uzávěru. Nedokáže zodpovědět otázky typu (je poblíž mé trasy (cca do 20 km) nějaké zajímavé místo, kde jsem ještě nebyl, kam bych mohl odbočit a podívat se?
A hlavně: Jsem pevně přesvědčen, že navigace, zejména v mobilu, tu není proto, aby mě někam dovedla, ale proto, aby bylo zaznamenáno kudy a kdy se pohybuji a to pak uloženo v nějaké databázi pro pozdější použití 😀
Jakkeli, synek má cosi takovýho propojeno s fotkama (podle času fotky to najde místo, kde bylo foceno). Teda to mu ukrutně závidím, ale uznávám, že při mým přístupu k týhle technice nemá smysl, abych na něm klečela, aby mi to nastavil…
no součástí záznamu snímku jsou odečtené souřadnice… takže můžeš dohledat, kde to bylo foceno. Mají některé foťáky ve výbavě.
jo, je to tak. Nebo se to dá doplnit ve fotoeditoru i s odkazem na mapy 😀
Znám lidi, kteří jsou v mlze a po tmě ochotni točit volantem nebo řidítky kam ukazuje navigace a pevně věří, že tam povede i cesta 😀
Chichcht! (chuckle) (rofl) !
Nakukuju, ale musím jen opatrně, protože vaše historky jsou úžasné! (y) Děkuju. 🙂
………..usoudil přednosta, že teta není invenční intelektuálka, nýbrž imbecilní idiotka, a pohrozil jí defenestrací. …………..
………… Vzpamatovala se až v půlce cesty domů, kdy nám oznámila, že se – okamžitě, až to bude možné – máme otočit do protisměru. Přednosta jí odpověděl drrrnčivým slůvkem, načež teta stroze oznámila, že máme jet rovně 186 km (!), a přestala s námi mluvit až do Prahy………….
(rofl) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) Vave!! Ty vrahu 😀 😀 to je strašlivý čtení 😀 😀 směju se tu jako pitomá!!
Koukám, že tím, že nejsme v majetku navigace přicházím o mnohé zpestření při cestách 😀 😀
Petro, já si po přečtení článku a diskuse začínám myslet, že ji pořídím mladejm, kteří si nedávno koupili auto – třeba k Ježíšku (btw, co to, tak řádově aspoň, stojí??????)
obyčejná do 2500, lepší do 5.000,- a ty super třeba 10.000,-Kč, záleží co si od toho slibuješ…ale je lepší,když si každej provozovatel vozidla koupí svoji a sám…
Hlídej si akce, Bedulko, dají se koupit i mnohem levněji – třeba v Alza a tak. My jsme ji chytli takřka za poloviční cenu – a přitom stojí za všechny peníze. (chuckle)
Vyhozené peníze! Kup jim dobrou mapu a něco prospěšnějšího! Já jsem zavilý odpůrce navigací :@
tuhle jsem jel do Německa, chtěl jsem si koupit novou mapu (mám vydání 2008 a dálnice se tam furt staví a cesty se mění) a na benzínce měli pořád jen to vydání 2008. Prý už mapy nikdo nekupuje, všichni mají navigaci 🙁
Já si nedávno pořídila naprosto dokonalý tlustý atlas map Evropy a ČR. Podrobný, vše, jak má být! A za slušné peníze. Používala jsem léta SHELL-atlas. Velice mi to vyhovovalo. Ale pravda je, že už dlouho jsem ho neviděla prodávat ani v Německu. Něco na tom bude, že lid motoristický dává přednost GPS. Já si z čísel silnic utvořím vlastní itinerář a podle něj jedu. Nikdy se mi nestalo, že bych podle tohoto systému zabloudila. Ale fakt je, že zkušenosti z příprav orientačních automobilových závodů tu hrají velkou roli!
To bude ono. Kazdopadne netusim jak ale ted pred nedavnem jsme z kamaradkou bez problemu, s mapou a na prvni pokus dojeli z Prahy do brusele s mezipristanim v Erlangenu u nadrazi az primo k mistu konani akce a pak zas rovnou k bytu. Abychom pak v noci cestou z tancovacky zabloudili. Ja jim rikal, ze me nemaj poslouchat, ze vzdycky bloudim, tak dlouho, az mi uverily. A tak i kdyz ja jsem chtel jit spravne, tak holky zavelely a dali jsme si nocni prochazku bruseli. Misto 15 minut asi hodinu a pul.
ale Beda je takový počítačový typ,ta si bude s tetou G rozumět 😉
Bedo, není důležitá cena, ale jaké jsou aktualizace – tyjsou nejdražší.
Když už jsme u toho ztrácení a orientování se:Po letech skautování jsem celkem schopná se orientovat v mapě. Jinak jsem beznadějná, kdyby na nádraží nebyl směr jízdy označen, jsem v háji. Moji otec, manžel i syn jsou plně orientačně vybaveni, ale i oni se dostanou do situace, kdy nevědí kam. Ovšem přinutit chlapa aby se ZEPTAL – se mě ani mé mamince nikdy nepodařilo
OT. Snad se na mne nebudete zlobit když tady hodím věc ke včerejšímu tématu. Tedy napsala jsem stížnost na obec ohledně vzpománaných Dětmarovic a tohle mi potom přišlo.
MIRPAL , spol.s r.o. , KARVINÁ
útulek pro opuštěná a nalezená zvířata v Dětmarovicích
Na Skotnici 1168,735 71 Dětmarovice
TEL: 596 542 239, 724 266 257
IČO 47671408 DIČ: CZ 47671406
v Dětmarovicích dne 8.6.2011
Vážená paní (slečno) S……ová
od obce Dětmarovice jsme obdrželi Vámi zaslaný dotaz ohledně provozu a údajného týraní psů v našem útulku v Dětmarovicích.
Pokud jste přesvědčená o pravdě slov v článku z internetu,přijďte se osobně přesvědčit a podívat donašeho útulku v Dětmarovicích,jak si s týráním zvířat a snad i zamětsnanců,jak píše autor článku,stojíme.
Náš útulek pro opuštěná a nalezená zvířata jsme postavili svépomoci v naší firmě Mirpal s.r.o. V Dětmarovicích.Nedostali jsme na jeho výstavbu ani nedostáváme žádné dotace ani z Evropské
unie,ani od státu či jiných sponzorů,jako některé útuky v okolí,které jsou v hodnotě několika milionu korun.Nemůžeme se proto rovnat např.útulku v Havířově,který si postavilo město Havířov v částce několika desítek milionu korun.
My vypomáháme s ustájením opuštěných a nalezených psů obcím,které si nemůžou dovolit vystavět útulky v řádech několika miliónu korun.Náš útulek má pouze venkovní kotce se zateplenými boudami a slouží pouze jako dočasné útočiště k ustájení psů.V zimním období proto ani nepříjímáme pejsky hladkosrsté nebo štěňata.Navíc jsou v každém kotci pravidelně měněny a dodavány deky,koberce,aby i větší dlouhosrsti psi netrpěli zimou.
Útulek je zkolaudovaný a schválený Krajskou veterinární správou.KVS u nás provádí průběžné kontroly a taktéž k nám pravidelně dochází veterinář.Naší pejsci jsou řádně a pravidelně vyšetřování,očkování a v případě onemocnění i léčení.
Řídíme se schváleným Provozním řádem,denním řádem a veterinárním nařízením.
Psi jsou krmeni denně granulemi,masem od firmy Vetamix,dostávají rohlíky,piškoty a vitamínové kostičky.Granule máme jak levnějších značek tak i značek kvalitních např.Eukanuba.Hodně používáme i konzervy pro pejsky.Každý den je jim pravidelně dolevána voda.Pejsci jsou čili,jsou denně venčeni ve výběhu k tomu určeném a dle možnosti a povahy psa jsou venčeni i formou procházek.
Měsíčně k nám chodí hodně zájemců o pejsky,které si berou do pěstounské péče.Chodí nám i děkovné emaily a fotky od pěstounů,jak si naší psi u nich v rodině vedou.Umisťujeme psy i do firem,které se zabývají Ostrahou osob a majetku.Pokud se stane,že si pěstoun z jakéhokoliv důvodu rozmyslí o psa pečovat,může ho kdykoliv vrátit zpátky do útulku.
Paní vedoucí spolupracuje i s ochránci zvířat a jinými útulky.Máme svoje internetové stránky na,kterých prezentujeme naše pejsky,dále psy nabízíme pomoci naších partneru,týdeníku Sedmička,Blesku,ochránců zvířat.
Co se týče naších zaměstnanců jsou to lidé zkušení,kteří mají léta praxi s pejsky a hlavně vztah ke zvířatům.Museli asolvovat kurz pro Odchyt toulavých a opuštěných zvířat a práci s nimi na VFU v Brně.Jsou řádn ě vyškolení na práci v útulku,BOZP,každý z nich je pravidelně očkovaný vakcinaci
proti vzteklině.Za svou práci jsou dobře odměňování a jsou se svou práci spokojeni.Netrpí zimou,ani špatným zázemím nebo zacházením ze strany zaměstnavatelé.
S pozdravem Skulinová Miroslava-jednatelka společnosti,Sojková Marcela-vedoucí útulku
jenny, já ti nevím, popis mi připadá jako popis téměř dokonalého útulku a to se mi nezdá. Byla bych ráda, kdyby se tam situace zlepšila. Ale pokud chce člověk znát pravdu, musí tam asi zajet osobně. A raději víckrát a raději ne jako někdo, kdo se chce podívat, jak to doopravdy funguje.
Tak to asi budou v Dětmarovicích útulky dva. (rofl)
Možná něco zlepšili, ale třeba zrovna deky odmítali zatvrzele – psi je prý roztrhají a kdo to pak má pálit.
Je mi to jasný a dobře že si to napsal. Teď si alespoň nebudou jistí zda je někdo nesleduje a nekontroluje podmínky. Snad se to zlepší. (wave)
juj, to je výživné téma!!!!! auto už nevlastním (stejně prý nemám jezdit) a vlastnit přes nesporné nevýhody být imobilní, takže mi tety ani strejdové nehrozí
poprvé jsem se s touto vymožeností setkala v dobách, kdy jsem o její existenci neměla potuchy, jednou při cestě z letiště a byla jsem jako v Jiříkově vidění, když se ozval hlas – celou cestu jsem rozverně pátrala, zda ta „baba“ sedí pod kapotou, nebo jak je to jinak možné, že ví kde jsme
potom jsem byla nedávno vezena se strejdou vlastnícím hlas herce Pavla Lišky a ten nepřepočítával, leč většinou hlásil „votoč to“… a když jsme už na konci cesty vjeli na parkoviště a tam trochu popjížděli, přestal nás už „votáčet“, ale na chvíli se odmlčel, aby posléze zkonstatoval „a je to v pr***“
Vavísku úžasné téma!!!!!!! celý den jsem budu nakukovat a už se těším, jak si dnes procvičím bránici při čtení diskuse (rofl) … díky (h)
Dobrá 105, Vave. Pobavila jsem se tuze.
Tetku G nemáme, sice jsem blouďa bloudivá, ale dejte mi slušnou mapu, určete výchozí bod a dovedu vás všude. Nicméně na cestách, kde jedu sama bez navigátora bych tetku G ocenila. Podobně ve velkých městech. Zatím se mi osvědčila metoda „slepičí schéma“. Velmi podrobný itinerář včetně poznámek typu přejedeme koleje, řeka vlevo, okolo kostela, za benzínkou doprava,… Chlapi se obvykle mému itineráři smějí, ale navigovat podle něj zvládne každý. A o to jde.
😀 😀 😀 😀 , minulý týden jsem jela do bodu B, vzdáleného asi 50 km, do skladu, dětem pro trampolínu. Vzhledem k tomu, že bod B je v průmyslové zóně města, rozkládajícího se z jedné poloviny na české straně a z druhé na polské, a že to město neznám, půjčila jsem si od otce navigaci. Děti zanechala babičce, s tím, že nejpozději za 2 hodiny budu zpět i s trampolínou. Při kontrole kufru auta jsem zjistila, že mi tam stále leží deska z pod dortu (3 patrový dort na oslavu narozenin), kterou je nutno vrátit do cukrárny. Tak jsem vyrazila směr cukrárna (zajížďka 25 minut). Vrátila jsem desku a neprozřetelně zapnula navigaci, že mi možná strejda (otec má nastavený mužský hlas) najde kratší cestu do bodu B. Vzhledem k tomu, že nemám dálniční známku, zapnula jsem si volbu vyhýbat se placeným úsekům, což zřejmě způsobilo, že si strejda myslel, že chci jet po silnicích III. třídy a horších. Po hodině a půl jsem byla na druhém konci našeho statutárního města, kam běžně jezdím za 30 minut. Po telefonické konzultaci s babičkou, kdy jsem se naštěstí dozvěděla, že ona i děti jsou v pohodě, a kdy mě babička přesvědčila, že mám pokračovat v cestě pro trampolínu, jsem vyrazila sice se zapnutou navigací, ale podle ukazatelů. No hádala jsem se se strejdou hlasitě (oooo, jak já chápu ta drnčivá slova prohlášená na adresu tet/strejdů) 😀 Ještě jednou mě zviklal, takže místo přejetí hráze jedné přehrady jsem si prokličkovala nádherné vesnice po cestách, kde se dvě auta prostě nevyhnou, objela 2/3 přehrady druhé a úspěšně dojela do onoho příhraničního města. Tam se strejda ukázal jako kadet a bezchybně mě navedl jednosměrkami až ke skladišti. Trampolína naložena, i vydala jsem se zpět. Opět strejda zabodoval a z města mě bezchybně vyvedl. Pak jsem neposlachla jeho rady a vydala se podle ukazatelů. Až za polovinou cesty strejda pochopil, že opravdu míním jet touto trasou (pěkná silnice I. třídy) a přestal mě tlačit jinudy 🙂 No, mise byla úspěšná, trampolina dovezena, shlédla jsem pěkná místa s krásnými výhledy na krajinu, ale cesta mi trvala 4 hodiny 🙂
Ne, navigace za to nemůže, podle všeho jsme měla zapnutou nějakou volbu, která říkala, že se má strejda vyhýbat víceproudým silnicím. Dneska se tomu směju, tehdy, když jsem volala babičce jak to doma vypadá, mi do smíchu nebylo. Ale příště budu chytřejší a strejdu si pořádně nakonfiguruji. A případně si místo strejdy zapnu nějakou tetu 😉
tosco, jsem moc ráda, že tě už pár dní častěji vidím v diskusi (h)
Teda lidi, jsem si myslela, že jen já jem taková bloudička. Mé orientační schopností jsou v hlubokém mínusu, přesto jsem ještě pořízení tety,či strýčka radiče nepodlehla, no ale je to hlavně tím, že na koupi nevzpomenu a nevzpomenu. Jednou však …. . Zatím jsem sama sobě tetou i strýcem, jak říkám, první odbočka vpravo to vždy jistí. Pak pokládám kolemjdoucím dotazy. Ani si nedovedte představit kolik krásných a neznámých míst jsem takto projela.
Vave, Vave, zase úžasný téma,příští léto už se vidím ve Vltavě, případně žlutém řepném či žitném poli. (rofl)
No…v řepným poli jsem jednou zabloudila nejen bez tety, ale i bez auta (whew) (rofl) .
Bylo hrozně veliký, potřebovali jsme na druhou stranu – a vedla tam pěšinka. No tak jsme se po ní samozřejmě vrhli. Jenže časem – to už jsme byli dost daleko – se ukázalo, že je to zřejmě pěšinka, kterou si vyšlapala lesní zvěř, ana tam chodila ten sajrajt fetovat (envy) .
To byste nevěřili, jak blbě se prodírá řepkou (tmi)
Pekne moc, presne to odpovida tomu co s moji tetou za spory mam ja, nepouzivam ji casto, jen kdyz uz vubec nevim kudy kam a to pak mne treba honi v Zitave kolem namesti stale dokola … Kupodivu zna mnohe zkratky , ty ale nevedou nejlepe k cili. Takze ji nejraddeji zapinam az pred dojezdem do neznama.
Chichi, já jsem fanda navigací, protože jsem ztrácecí. Prvně jsem ji použila v Anglii, když jsme tenkrát hledali dům. Zasekla se a bylo z toho úžasné dvouhodinové bloudění anglickým venkovem. Tušila jsem, že problém bude ve mě – Martinovi radila slušně (pokud věděla o uzávěrkách). Druhou jsme měli taky v Anglii – až s definitivním autem, tedy ty první měsíce mi v orientaci nepomohla. Ale potom jsem se stala na Sybile takřka závislá – jednak byla velmi přesná, vyznala se ve všech složitých dálničních křižovatkách, měla příjemný hlas a milovala jsem ten temný tón, který používala, když hlásila práce na silnici 😛 Ovládala se výborně, zahrnovala celou Evropu a mně se po ní pořád stýská.
Martin teď má jinou, hlas sympatický není a úplně jí nevěřím – vždy kontroluju i ukazatele. Ono se to mimochodem vyplatí vždycky – úplně se svěřit elektronice, to bych si netroufla 😀
No hej Dede, to je aj ale tou Britániou – tak trochu mám do činenia s predajom geografických dát (ale rýchlo podotýkam, že nie priamo pre navigácie, skôr než ma začnete byť (tmi) ) a najpodrobnejšie a najpresnejšie zmapovanú uličnú a cestnú sieť v Európe má Veľká Británia a je to teda pekný objem dát a sú aj slušne drahé. Výrobcovia dát majú často pre účely predaja krajiny rozdelené na „veľké, stredné, malé“, atď. GB sa radí medzi veľké, nie rozlohou, ale práve tou bohatosťou a podrobnosťou. Naproti tomu také Nórsko, hoci je x-krát väčšie, sa často radí medzi „malé a stredné“ – málo ciest na tú rozlohu 🙂
Preboha, to čo som napísala?! „Biť“ samože s mäkkým i! Aaaa už sa zas odchádzam hanbiť do kúta …
Už mě to taky napadlo, že to bude úrovní zpracování dat. Tam mi nejen hlásila cestu, ale vše okolo, včetně aktuálních dopravních komplikací. Ty mi sdělila dokonce i tehdy, když jsem jela známou cestou a navigaci neměla zapnutou (špiónka jedna 😀 )Musím říct, že na legendární M25 byla k nezaplacení, hlavně, když jsem vezla Martina na některé z londýnských letišť a náš čas byl přísně vymezený 🙂
nejen úrovní zpracování dat… Hlavně cenou zaplacených služeb. Jestli se aktualizuje automaticky, jestli je napojena na aktuální hlášení nehod a oprav silnic (pak ale záleží na rychlosti a přesnosti těch, co data do systému zadávají) … prostě není navigace jako navigace.
hezké ráno vespolek, mám neplánovanou dovču, dojedou mládenci konečně dozapojit do čerpadlo, tak jsem zůstala doma a hned večer se těšila, jak dneska budu aktivní zvířetnice 🙂
Vavísku, 105 úžasná jako vždy!!! My teda vlastní tetu G nemáme ale půjčujeme si od kamarádky. Jména má různé to podle toho jak je šikovná, pokud nás vede správně je to Peťan – podle našeho kolegy, který je chytrý ale myslím to v dobrém 🙂 pokud bloudí nebo se dokonce ztratí je to Ráďa opět dle kolegy, který je rádobychytrý, prostě člověk k ničemu……
jinak nás dovedla správně vlastně všude, do Mladé Boleslavi, na dvě Setkání, na výstavy do Nitry a do Blavy, nijak zvlášt se s náma nehádá ale třeba dálnici do Brna od Kroměříže ještě nezaregistrovala tak nás vede po poli 🙂
a jelikož se blíží Tomovi narozeniny tak to vypadá, že jednu takovou tetu dostane 🙂
mládenci jsou tu, uvařila jsem jim kafe a půjdu našlápnout Terry stopu když už jsem doma a pak půjdu sbírat ty švestky 🙂 ať jsem taky k užitku
Zlatá mapa! Jako bývalá závodnice orientačních rally mám mapy zmáknuté a nedám na ně dopustit. Musí být ovšem nové a kvalitní! „Tetu“ mám už od výrobce zabudovanou v autě. Dodnes jsem ten krám nepoužila. Ani omylem nehodlám číst manuál tloušťky 3 cm k navigaci, když na celé auto má sotva centimetr! To, že to na mně mluví anglicky by mi ani tak nevadilo, ale ten hlas je tak nesympatický, že mám pupínky, sotva promluví. Tak si raději otevřu dobrou mapu a nemůžu se ztratit!
ale prodejce by ti to vysvětlil – tedy prodejce auta, oni ji umí…
Nestojím o to! Pro mne je navigace naprosto zbytečná záležitost! Kdyby v autě nebyla, tak bych jí rozhodně nevyhledávala. Jednu jsem dostala před asi 2 lety z Německa od kamarádky jako dárek. Skončila u švagrové, která si jí nemůže vynachválit. Hmmm, já jí k životu rozhodně nepotřebuju.
My máme Toma a s ním se musím většinou hádat protože radí a radí jako skoro každý chlap. Vavísku, 105 je jako vždy moc moc dobrá.
Já tam mám chlapa ostraváka – „včil zahni vlevo“, „val na rondel a zeber druhy výjezd“,… a hlavně „dovalils do konca štreky“ 😉
Petro, dobrýýýýýýýýý (rofl) (rofl) (rofl) (rofl)
Ja teda nie som priateľ GPS, ale takúto by som tuším aj chcela! Nádhera! (rofl)
„včil zahni vlevo“, „val na rondel a zeber druhy výjezd“,… a hlavně „dovalils do konca štreky“
To je kouzelné… (rofl) (y)
😀 Moje teta mě tak štvala, že jsem ji vyměnila za strejdu. Nevím, čím to je, ale mám pocit, že se lépe vyzná. Že by to bylo tím, že ženy neumějí číst vmapách??
Tak mne těší, že nejsem sama. GPS mne navigovala – nutno dodat, že dovedla bezchybně k cíli – a nejkratší cestu si vybrala jen o 90 km delší, než byla cesta, kterou znám Že by pomsta za to, že jsem ji zkoušela?
Tetu jsem koupila před lety Bimboušovi pod stromeček, synátora jsem přiměla k výběru něčeho kvalitnějšího, takže se nám tetinka odvděčila jen občasným nutkáním na polní cesty. Ale vzhledem k tomu, že chlapci někam založili cosi, co je potřeba k aktualizaci dat, za pár let se asai budem divit.
Chci vidět Sharčinu tetu jak si poradí s Plaňanama
Tě uklidním, mám mapuuuuuu !!!!
Tetka GPSka umí navigovat mooooc dobře- její poslední vejšlecht byl, když mě na jaře u Pitrýska ve Valticích navedla do zahrádkářské kolonie, kde zmizela cesta a já se mezi zahrádkami složitě otáčela klela jako pohan :)Potom jsme jela na dlouhý výlet, kde jsme ji nutně potřebovala- a tetka za cedulí naší obce oznámila, že jí chcíply baterky a reinkarnovat se mi ji už nepodařilo. Toho dne jsem jela podle cedulí, občas mapy a zabloudila jsem jen pětkrát- na té trase, kde jsme nevěděla, kam jedu- a z toho jsem se sama okamžitě dvakrát našla 🙂 Do Podmitrova jsem jela s mapou a s Kubou jako navigátorem, kterého jsme při té příležitosti učila orientaci v mapě- moc hezké to bylo 🙂
Vaví, tetu G, měl kolega..teta G ho neměla ráda. jednou ho táhla někam do háje – protože nepochopila, že chce do Nového Boru a ne do Boru u Tachova..pak ho obracela na D11 do protisměru, byť měl nastaveno,že jede do Prahy a jel dobře…jednou jsem s ním jela já a nepochopila jsem, proč se chce teta G zbavit i mne. nenadávala jsem jí ani do krav,ani do prostitutek,neříkala jsem jí,že je blbá jak pučtok a neťukala jsem jí do rámečku.Neměnila jsem jí určenou trasu dle své vůle..přesto se rouzhodla,že ztráty jsou povoleny,protože lepší než kolega asi nebudu. A tak nás zkusila u poslední benzinky před Prahou otočit do protisměru a dočkala se od kolegy věty: Opakuješ se! A tak přitvrdila…rozhodla, že naše auto i my potřebujeme koupel, asi měla nějaký skrytý program na vlastní přežití a neustále nás táhl ado Vltavy a dokonce tou řekou i posílala to kreslený autíčko. Kolega na ni řval: My jedeme autem ty krávo,nemáme ponorku!!! A aniž by ubral na hlase, řval i na mne: Vidíš to? Ta svině!! To jí nedaruju! A klobal jí do displaye. Teta G se odmlčela, vyjela z Vltavy a roztomile najela do pole, které tam teda fakt nebylo…než stačil kolega něco podniknout, stačila jsem říct, že nemá aktualizace pro novej Karlín. v tom se probrala teta G a lišácky mu sdělila, že na kruhovém objezdu má jet do druhé vpravo. Na druhé vpravo byla pŕoti nám vysoká betonová stěna. To už kolega psychicky nevydržel, urval tetě G přívodní kabel a hodil ji za sebe. okomentoval to slovy: A máš cos chtěla! Musela jsem vzít mapu a navigovat ho. katastrofa byla dokonána. Teta G si vzadu na sedadle užívala,jak jsem častována výrazy,které patřily jí – hlavně se jí asi líbilo,když jsem na něj řvala,že mít 5 let starou mapu Prahy,je fakt výhra! z obchodního jednání jsme se vraceli tiší. Já byla uražená a kolega se bál,že mu jednu fláknu, když promluví. Další den hodil tetu G řediteli na stůl se slovy: ty vole Martine, to je neskutečný.Ta mrcha se nás snažila zabít několika způsoby, ale tebe chtěla připravit o auto! Vylíčil ,co se dělo a martin nevěřil.Pak si to zkusil..teta G, ho naváděla v HK do Labe, další scénář byl podobný. Prodejce se smál, ale jen do chvíle, než se pokusil ateta G zlikvidovat i jeho. tetu G si nechali na prodejně. Za měsíc nám ji vrátili – prej špatnej softwáre. Od té doby přestaly naše dobrodružný jízdy s tetou G. (naše teta G byla Tom-tom) nyní mám tetu G (garmin) a občas jí taky odmlouvám, ale zabít mne ještě nezkusila. 😉
PS: bojím se výrazů: přepočítávám a až to bude možné….
a někdy, když jedu po svém, tak jí dobrácky říká: To koukáš, kudy se dá jet, viď? To neznáš…. a jsem spokojená,že dokážu dojet i bez ní….
(rofl) (rofl) (rofl) (rofl)
Teda Sharko, to je popis! Já tu nevidím pořádně na monitor, protože brečím smíchy.
sharkooooooooooo =)) =)) =)) =)) =))
„z obchodního jednání jsme se vraceli tiší….“
uaaaaaaa, ma zabijeeeš, to dusno v aute je priam hmatateľné aj medzi písmenkami (rofl) (rofl) (rofl)
rozhodla, že naše auto i my potřebujeme koupel, asi měla nějaký skrytý program na vlastní přežití a neustále nás táhl ado Vltavy a dokonce tou řekou i posílala to kreslený autíčko. Kolega na ni řval: My jedeme autem ty krávo,nemáme ponorku!!! A aniž by ubral na hlase, řval i na mne: Vidíš to? Ta svině!! To jí nedaruju! A klobal jí do displaye.
Sharko! Tak toto mě odrovnalo. Jsem na šrot!! (rofl) (sun)
Já už se tomu teď směju taky….. 😉
no – u nás jsem vždy do řízení kecala jen já… Navigaci nevlastníme, ale jak se technika zlepšuje, má polovička nový mobil a v něm Tetu radilku.
Poprvé nás vedla do Podmitrova – a dobře. Podruhé do Vítochova – dojeli jsme. Pravda, z něj to bylo horší (Kim může vyprávět (wave) ) – mobilu docházely baterky a s nabíječkou neleží na svém místečku a hůř čte souřadnice… Ale Pernštejn jsme našli. A do Podmitrova jsme taky dojeli…
Málem jsem zapomněla:
hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Od dob, kdy mi do řízení kecala Fifinka, jsem na podobná zařízení poněkud citlivá. A po zkušenostech jednoho mého známého, kterého, kterého „teta G“ nutila vjet do řeky už tomu vůbec nevěřím.
Krom toho, Bobík, zřejmě nadán vyšší inteligencí, dojede domů odkudkoliv, i když já už dávno propadám panice a vůbec netuším, kde jsem …. 😀