Potloukala jsem se po obchodě s oděvy s neurčitou myšlenkou, že když už se nám to léto nějak nevede, tak by celkový dojem mohlo vylepšit nějaké to pěkné tričko. Zrovna jsem zadumaně porovnávala nabízené velikosti s tou svojí, když jsem si jich všimla.
Muž a žena, oba tak kolem sedmdesátky. Muž vypadal zaskočeně, protože měl odpovědět na otázku, která košile se mu líbí víc, nebo nechtěl by raději tričko? Podle mě chtěl akorát vypadnout, ale žena neustoupila, i když to samozřejmě věděla také. Zjevně už byly nákupy nutné a ona byla odhodlaná je i úspěšně dokončit – když už ho do té prodejny dostala.
Teď byste si mohli představit nejrůznější scénáře. Panovačnou fúrii a ušlápnutého chudinku. Nevrlého chlapa a posluhující ženušku. Nebo prostě nerozhodného muže, který nemá nakupování rád, a ženu, která mu pomáhá, aby tím procesem prošel co nejrychleji a nejúspěšněji.
Stoupla jsem si do stínu regálu a zvědavě dvojici pozorovala. Říkáte si, proč? Moc vychované to není, já vím, ale neodolala jsem. Nejspíš proto, že jsem viděla moc hezkou tvář lásky. Té úplně obyčejné, všednodenní, která vydržela léta společného života a určitě není zadarmo.
Přemýšlela jsem o tom už mnohokrát, že když se manželství vydaří, jak obrovskou hodnotou v životě člověka je. Jak krásně se v takovém případě muž se ženou doplňují. Jen to dá velikou práci a prémii si můžete vybrat až po mnoha letech důvěry, odsouhlasených kompromisů, dodržených dohod a láskyplné trpělivosti.
Napadlo mě, kolikrát musel jít na nervy on jí a ona jemu! Přesto, když ho zkoumavě pozorovala, jak si k sobě neochotně přikládá košile různých barev a vzorů, tak on nehledal zrcadlo – místo toho si četl v jejích očích a stačilo mu to. Jsem přesvědčená, že tohle je to pravé kouzelné zrcadlo a dokonce ho není třeba hledat jen v pohádkách
A to je hezké, Dede. Já to mám stejně jako Marta, vždycky mi zvedne náladu, když vidím starší pár jak se vede za ruku 🙂 Přeji hezký den všem a mávám na všechn strany!
To jsem byla já 🙂
Moc hezke! Mne napriklad moc potesi, kdyz na prochazce potkavam dvojice ve vyssim, ba vysokem veku, jak kraceji drzice se za ruce. (h)
Jo. Tomuhle říkám romantika. Taková tichoučká, mlčenlivá. Vytrvalá.
Kuš, počítadlo si mě zase nepamatuje…! 🙂
Dede, to je krásný!A moudrý! Tohle vidět a umět napsat a hlavně pochopit, to je velké umění.A ty umíš!!Díky!
Z tramvaje vystoupil starý pán, otočil se a podával nazpět ruku, protože za ním vystupovala jeho paní. Jak on se na ni láskyplně podíval. To jsme s mým člověkem chodili krátce.
Zatrnulo mi. Moc jsem jim to přála a zároveň jsem říkala, že bych jednou po letech také chtěla něco takového zažívat.
( jsem spolu už více než 17 let)
Inspirativní BTW.
Děkuju za milé komentáře 🙂 Já jsem o tom tématu přemýšlela už dlouho, ale až tato příhoda mi napověděla, jak to napsat. Protože ta historka je pravdivá – tak jako všechno, co píšu a co nejsou povídky 😉
Jj, je to dřina, ale jinak to nejde 😀
a O.T. – na Hadech je vyúčtování (nod) …a jsou tam i jiné zajímavé věci 😉
Zano, veliký díky za tu nikdy nekončící nimravou práci. Seš skvělá, a klobouk dolů, že stále udržuješ trpělivost a nadhled (inlove) .
netestuj a vkládej (chuckle) Jsem zvědavá na ten kus, co jsem neviděla 😉
I ty, Brutová? Koukám, že jsem už pro srandu králíkům celýho světa 😛 😀
a vkládáš ?? nebo mám jít spinkat. Mám skoro po večerce (rofl)
Tak za moment 🙂
Dede, Tvoje články jsou psané krásnou rukou a ještě krásnějším srdcem. Tento mě, vdanou 47 let, obzvlášť zaujal a donutil k zamyšlení. My jsme s manželem 47 let a z toho 16 let na jednom pracovišti a teď už 21 let spolu podnikáme, tak o soužití dvou lidí něco vím a jsem vděčná za každý den a určitě tady nejsem jediná.
Milá Dede, báječné psaní (y) (nod) . Ono se takové zrcadlení děje i u dobrých přátel nebo pejsků. Jen to, na rozdíl od letitých partnerských vztahů, není zas až taková dřina 😀 .
Moji rodiče jsou spolu už 40 let, máma je na tátu protivná a táta doma nehne prstem – křivdila bych mu, občas větrá 😀 Předloni máma odjela na dovolenou s kámoškama, snad poprvé, co jsou naši spolu. Táta má básnické střevo, píše texty k písničkám a tak. A asi v půlce máminy dovolené, jí od něj přišla milostná báseň. Tak jsem si říkala, která ženská v pětašedesáti dostane zamilovanou básničku, notabene vybásněnou jen pro ni?
Kazdy par … at uz manzelsky, milenecky nebo pratelsky … holt potrebuje obcas rozesadit 😉
Dede,to je tak krasne zamysleni. Taky mi prijde, ze laska, ta prava, neni zamilovani, to si jen ulozime do kufyrku a opatrujem , aby zbylo na zle casy. Ale to spolecne souziti navzdory kazdodennim starostem a prusvihum dojde k nejakemu stavu, kdy ty lidi nejak srostou v dvojcloveka. A to pak je ta laska jak tram – i kdyz to jednomu ne vzdycky tak prijde.
Jednu dobu mí rodiče pracovali každý v jiné firmě, ale ve stejné čtvrti. Ani v jedné firmě se nevařilo a tak maminka chodívala s kolegyněmi do nedaleké restaurace na meníčka – teda když zrovna nedržela nějakou dietu :-). Tatínek chodil na obědy málokdy, většinou na ně zapoměl. Jednou máma po návratu z práce jen tak mezi řečí spomenula: Tak jsme byly s holkama na obědě a sotva jsme si sedly, vešel táta. Tak jsme pojedli společně. Víš jak mě to náhodné, neplánované setkání potěšilo? A mě, tenkrát čerstvě vdanou, napadlo: jestlipak i my se budeme mít tak rádi, že nás i po dvaceti letech potěší neplánované setkání…?
taky asi jeden správný děda (nod)
Jdu před chvilkou z lesa. Na louce se už zase honí spousta dětí (družina 1. a 2. třída) – jasný důkaz, že začal školní rok. Skupinku mrňavých holčiček zaujala Beta. Jedna moudře pravila: “ týýýýjoooo, tu bych neudržela“ Druhá ji setřela: „to si pořídíš obojek s takovýma jehlama a když pes zatáhne, tak ho to propíchne a on pak jde vedle tebe“. A třetí „minisudička“ tomu nasadila korunu: „můj dědeček tomu rozumí. Ostnáč používaj jen kurrrrrrvy. Pes tě má poslouchat, protože tě má rád a jde to i bez vodítka. Jen ho to musíš naučit“ (chuckle) Ani jsem nemusela nic dodávat (wave)
………A třetí „minisudička“ tomu nasadila korunu: „můj dědeček tomu rozumí. Ostnáč používaj jen kurrrrrrvy. Pes tě má poslouchat, protože tě má rád a jde to i bez vodítka. Jen ho to musíš naučit“……
(y) (y) víc takových malých vzdělaných kynologů (y)
ale byla úžasně důležitá (wait) „Dědeček to řekl a dědeček tomu rozumí“ 😉 A slovník měla zcela kynologickej – ten ostnáč i tu kuuurrr… (rofl) (rofl)
Takového dědečka bych přála všem dětem. Junior měl dlouho dědečka za nejvyššího arbitra. Prostě dědeček to říkal a dědeček tomu rozumí.
Občas se mu moje odpověď nezdála, tak nedůvěřivě říkal „já se zeptám dědy…“
Záviděníhodnej dědeček a šikovná vnímavá vnučka. A krásně popsáno. Dík, Xerxová 🙂 .
Dědeček tomu rozumí… minisudička má rozum a správňáckýho dědu a shrnula to přesně. Snad se ta informace v těch druhých sudičkách udrží.
Jak nemám ráda používání sprostých slov, a před dětmi zvlášť, tak tady jsem pro a říkám víc takových dědečků a chytrých vnuček (y) 🙂 Oni si ti mrňousové okamžitě pamatují emotivně laděná prohlášení, takže tady je ta kurrrr… na místě 🙂
Milá Dede, moc krásné. (h)
Ale je to fakt tvrdá práce. (rofl)
Ano! Svatá pravda!! (nod) (sun)
(wave) 😡 Krásný článek o životě. 😡 (wave)
;;) Někdy to dopadá i takhle:
Ruth darovala manželovi k narozeninám dvě kravaty, puntíkovou a pruhovanou. Druhý den se manžel objeví v puntíkované.
Ruth vyjede: „ A co ta pruhovaná? Ta se ti nelíbí?! “ ;;)
(devil) Anoňymňý JoVo (tmi)
To je krásný! (h) Co lepšího si člověk může v životě přát?
Dede, prosím, mrkni na mail, spěchá.
Ostatním se omlouvám, těžce nestíhám, snad odpoledne…
Milá Dede – dobré BTWčko.Myslím, že většina z nás touží po tom, být pro někoho zrcadlem a zároveň mít v někom své zrcadlo. A když se to podaří, je to tichá radost – takové nenápadné štěstí.
Můj taťka – ať si mamka oblíkne co chce – říká: „Moc ti to dnes pasuje, Maru.“ A nám, kdyby jsme si toho snad nevšímly, říká: „No, že je dneska kočka!“ – a klidně může mít na sobě tepláky a rádionku (nod) .
Tak tohle je mooooc krásný.
(inlove) Velmi obdivuji takové páry které spolu vydržely 50 i více let. (whew) To opravdu musí chtít oba. (nod)
Zase len nakukujem, mám strašne veľa zameškaného – nedočítaného a hneď tu u Dede sa dojmem k slzám, no …
Dede, píšeš – maľuješ svoje príbehy skúsenou rukou, stačí ti na to len pár ťahov.
Všetkým, čo sa im podarilo nájsť takého partnera a tvrdou prácou (lebo ona je to práca) ten vzťah aj udržať, strašne v duchu držím palce.
A vy sa tu všetci tiež držte!!! (wave) (sun)
Dede – co na to říct? že to je hezký psaní? Že to je moudrý psaní? Je to všechno dohromady a navíc trefený hřbík po makovici 🙂
díky .
A Čertíkovi od Alex držím moc palce,ať se najde ten správný pelíšek. Jen ještě nápad, asi bych navrhla před předáním, že chci vidět jak spolu fungují třeba na delší procházce. Nebyla-li by proti tomu vzdálenost, že bych ráda, aby se spolu viděli několikrát, aby se mohli navzájem oťukat.
Hřebík, hřebík to měl bejt, ten kdo je trefenej po makovici a zatím to vypadá, že jedinej trefenej jsem tu jáááá!! Budiž mi omluvou krásný prodloužený víkendík v Kérkonoších, kde jsem při výstupu na Sněžku přišla o nohy a je ze mne had, kde jsme si užili krásného počasí, velevýborného jídla, prima společnosti, procházek a lítání psů. Hošíček měl svou dámskou společnost, takže jest doma za mrtvolu, která ovšem nebetyčně chrápe a má vytrčený všechny 4 do vzduchu 😀
Máš naprosto neomluvitelnou a neomluvenou absenci!!!
Když už jsi byla na Sněžce, tak ke mně na zahradu s občerstvením je to jen 15 kilásků! A z kopce! Teda většinou!
já jsem si říkala, že mě zastřelíš :D, ale byli jsme grupa taková psí a dětská a myslím, že kdybych po tom výstupu navrhla ešče i jen pět metrůch navíc, zastřelili by mě voni (a možná i já sama sebe :D) 😀 😀 😀 😀 😀 ženská část výpravy – vedená mnou osobně 😀 totiž výstup zcela bojkotovala a hodlala původně sedět dole v Peci a na vrchol mávat lajntuchama s nápisem Bravo, vivat a tak jako podobně 😀
A kde jste bydleli? Tam už bych Vás odvezla autem! V nejhorším bych zpunktovala souseda s Fordem transit! Tam se vejde psů a lidí!!!!!!!!!
No, máš to u mně!!!!!
Bydleli jsme ve Velký Úpě v krpálu takovým. Krásný místo, skvělej penzionek. Ono my jsme stejně nemohli zastávkovat už páč jsme honili véču. Já dorazila na pokoj, vlítla rychle do sprchy a šup za stůl.
Rohle napsal MLP do jedné z posledních písniček, které složil
„…a tak to spolu táhnem dál: já, ty a zbytek světa…“ .
Docela dobrá zkratka. (Bylo to nějak v době, kdy jsme se poznali, ale ještě jsme nebyli spolu. A tak nějak to funguje už hezkých pár let. Jen už nepíše písničky)
Taky jedna z podob lásky. Krásné.
Moc hezké, v poslední době jsem na taková témata trochu citlivější, budeme mít s Bimboušem výročí a protože odmítl slavit stříbrnou svatbu, tak třicetiletá válka je plně v jeho organizaci……
Moc krásné – mí rodiče byli spolu přes 60 let,tatínek skoro neviděl,maminka špatně chodila a když někam spolu šli,tak maminka byla tátovýma očima a on její oporou,aby zvládla chůzi po nerovnostech.Ale při koupi oblečení tatínek koukal,jak se to mamince líbí,aby už hlavně z obchodu vypadli (chuckle) .
„..když ho zkoumavě pozorovala, jak si k sobě neochotně přikládá košile různých barev a vzorů, tak on nehledal zrcadlo – místo toho si četl v jejích očích a stačilo mu to.“ (h)
Krásné! Těžko k tomu co dodat, zkazilo by to kouzlo. 🙂
Onehdy jsem taky nevychovaně pozorovala dvojici snad ještě starší, kdy paní špatně chodila a manžel jí velice ohleduplně pomáhal a ona se na něj občas letmo usmála… bylo to taky takové.
Dede, když si člověk tohle přečte, tak si říká, že to s námi ještě není tak špatné, jak se nám katastrofici snaží namluvit. Potěšilas mě.
Milá Dede (inlove) , tuhle miniaturu řadím k Blízkým setkáním, která se mi tak líbila. (h) Doufám, že do sbírky budu moct řadit další a další vyprávění.
Přeju všem krásný den! (h)
hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Ano, moc krásný textík. A jsem ráda, že kolem mě je těch úžasných manželství hodně. Ať se podívám na své rodiče, na tchány – ne ne , ani po letech láska nevymizela a i přes řadu zdravotních průšvihů s pochopením jedou životem dál (inlove)
Moc krásné!