Někdy i velká láska ke zvířatům přináší problémy.
Například příběh manželů, dejme jim třeba příjmení Krmiví. Mají pejska z útulku, starají se o něj opravdu pečlivě. Při každé své procházce se svou fenečkou, přesto že jsou důchodci, mají kapsy plné buřtů a piškotků. Každý pes na zahradě spadající do jejich obvyklé trasy procházky dostane pamlsek. Že na tom není nic zlého? Že je to vlastně obdivuhodné?
Majitelům jednoho ze psů (říkejme jim třeba Opatrní) se skutečnost, že na zahradě našli zbytky buřta, nezdálo. Možná se Opatrní o svého psa báli, aby jim ho někdo neotrávil, třeba se báli zlého úmyslu, že se je někdo pokusí vyloupit, nebo je pes Opatrných nemocný, u nedostatečnosti slinivky i velmi malé porušení dietní stravy způsobí úporný průjem. V každém případě Opatrní zasáhli, přes den, když nebyli doma, nosil pes na zahradě náhubek, aby nemohl žrát, co nemá.
To u Krmivých způsobilo naprosté zděšení: „Chudák pes, určitě si odře čumák a taky se jistě nemůže pořádně napít“. Přes plot psovi Opatrných náhubek sundávali. Opatrní tedy svého psa přivázali u domu, aby nemohl k plotu. Reakce Krmivých byla rychlá – podnět na radnici, že je pes týrán. Pevně přesvědčeni o své pravdě. Přesně podle hesla: „Vyhnou-li se dobří boji, zvítězí ti špatní!!!“ Skutečně? 
Na článek pes v chatové osadě byla jedna z vašich reakcí: „Nechápu, proč si někdo pořídí psa, aby ho pak měl místo zvonku zavřeného v kotci a chodil za ním jednou za den.“ Jenže – naši psi nejsou jen našimi společníky. Někteří psi jsou psi pracovní a jsou určeni právě třeba k tomu, aby sloužili k hlídání objektu.
Při jedné z konferencí, které jsem navštívila, byla prezentována přednáška zabývající se tím, jestli psi využívaní ke canisterapii nejsou týraní. Jsou totiž hlazení i v době, kdy už hlazení být nechtějí. Neupírám těmto psům velké psychické vypětí, ale žádnému psu ani člověku se nechce vždy dělat to, co je po něm požadováno.
Mám psy velmi ráda a jsem trvale jimi obklopena. Na druhou stranu mě zlobí, že čím dál více psů není vedeno k poslušnosti. Pes nemusí být vycvičen, stačí, aby byl vychován. Jenže v tom případě po něm často požadujeme to, co se mu nechce.
Když cizí pes napadne našeho psa, je to hrozné. Když náš pes pokouše drůbež (králíka, kozu), je to sice špatné, ale slepice (králík, koza) přece není pes. Skutečně? Nebolí jí to stejně, jak našeho psa? Netrpí? Zatím nikdo nerozptýlil mé pochybnosti. Asi jsou špatné rozptylové podmínky 🙂
A další zamyšlení. Je sice úžasné, že pro psy v Praze je vybudováno rehabilitační středisko s vyhřívaným bazénem, s pohyblivým pásem ve vodě, se psy po operaci se cvičí na nejrůznějších pomůckách. Ovšem pro svého tatínka jsem takovou péči nesehnala.
Otec jedné mé kolegyně trpěl pokročilou formou alzheimrovy choroby. Když už domácí péče opravdu nebyla možná, umístila tatínka do placeného sanatoria. Tatínek byl však vyšší postavy a postel mu byla natolik malá, že během jednoho týdne měl proleženiny na patách. Kolegyni nezbylo nic jiného, než koupit vlastní postel a nastěhovat ji do tohoto placeného penzionu. Co jí mám odpovědět, když se zeptá: „Pověz, proč mám měřit velikost kotce kdejakému praseti?“
Tak se jsem se dopracovala nějaký chyby – když se dívám na poslední příspěvky do diskuze vpravo nahoře a na něco z toho kliknu, nehodí mě to na ten příspěvek, ale na článek (shake)
Zajímavé zamyšlení. Koukám na to z druhé strany (spíš té člověčí než zvířecí), ale divím se stejně. A co se týká konferencí (že zrovna na jednu zejtra jedu…) někdy jsou opravdu hodně odtržené od života – ať jsou o zvířatech nebo lidských nemocech (jo ale občas se tam člověk naučí nový věci)
Mávám do Podmitrova, a držím palce, ať se vše vyvede (wave)
No jo, konference jsou sázka do loterie. Někdy mají cenu jen toho kafe/oběda, co tam člověk dostane. Ale někdy se objeví perla…
OT: Patecni rano u Charlestonu – predvoj Irene. I u nas ve meste – tak 160 km od oceanu mame takove divne mraky, toci se dokola. Na nas to moc nedopadne – schyta to Sev. Karolina – zejmena me milovane ostrovy. A pak asi kupodivu New York. Tam je to zapeklite, protoze City stoji na placce uprostred vody – krasne je to videt, kdyz tam pristava letadlo – voda vsude kolem, nekdy se zda, ze pristaneme na vode a voda je tesne vedle nejakych runways.
http://www.thestate.com/2011/08/26/1947497/first-sc-casualty-folly-beach.html
Hmmmm, sorry, tak ten odkaz se mi nepovedl – chtela jsem to na fotku z galerie clanku a misto toho se mi odkazal cely clanek. Takze pardon.
Hanko, hned jsem si na vás vzpomněla. Držím všem, koho se to týká (y)
socializace štěníků…
Klobouk dolů (nod) . Jedni dogaři mají požehnanou nadílku – 14 miminek. A vozí je v rámci socializace i do lesa…
http://www.valeland.cz/album/fotogalerie-vrh-a/#stenata-032-jpg
Pustila jsem si na jejich stránkách tu prezentaci a mám pusu od ucha k uchu. (sun) (*) (dog)
Jééé, ty jsou krásný (inlove) – ten běžící štěník, jak mu symetricky vlajou uši :* , nebo ty fotky s kočkou (úplně s nima barevně splývá) (clap) a ty myšičky na začátku 🙂
Ta lesní fotka na začátku je úžasná (happy)
Ty jo ! (whew) A ze se je neboji vzit do lesa? Vzdyt se jich snad nemohou dopocitat.
Záměry mimísků jsou jak pohled na hejno pulců (chuckle) a taky je od páníků moc pěkný, že pejskům na hraní pořídili i kočičku.
Krásný zvířetnický výlet bez nehod přeju. Ať se neupečete (dnes) (sun) a nespláchne vás voda (zítra) (rain) .
„Proč mám měřit velikost kotce kdejakému praseti“ bych odpověděla „protože je to tvá povinnost, jak pracovní tak lidská“.
Bože, jak já nemám ráda stavění dvou objektů proti sobě! Poměřování, porovnávání! Míra lidské empatie je rozdílná. Někdo má hlubší cítění pro potřeby dětí, někdo starých lidí, někdo zvířat. Jsem ráda, že to tak je, byt se nedostane na každého stejnou měrou.
Obavam se, ze to je opdoved sice hezka ale nepravdiva. Pravdiva odpoved by znela … protoze si nejaky urednik potreboval dokazat svou potrebnost a vymyslel si narizeni s cisly vycucanymi z prstu.
hmmmm – tak jsem nastudovala předpověď počasí pro Podmitrov (PPPP (chuckle) ). Dneska hice, bouřky z vedra a přívalové lijáky. Teplá noc, zítra pokračování vedra. Pak přejde odpoledne fronta s krupobitím – to aby se nám nespálily buřtíci na ohýnku… a prudké ochlazení – nedělní ráno jen kolem 10 stupňů.
Vedro nemám ráda, ale krupobití taky nemusím (chuckle) Snad nás počasí bude mít rádo a setkání se vydaří tak, jako ty předchozí.
Budík zítra budu mít na 5 ráno…
Držím vám všem palce, ať se počasí chová slušně. Pokud mraky (rain) přijdou od západu, zkusíme je tady trochu přibrzdit aspoň než dopečete buřty 🙂
To by chcelo nejakú lokálnu anomáliu s vytrvalo pekným počasím priamo nad Podmitrovom! Dávajte si tam na seba pozor (wait) búrka s krupobitím aj bez je v prírode vždy o strach – tak ešte jednu sadu palcov: (y) (y) (y) (y)
Tvoja krásna skratka mi úplne OT pripomenula jednu scénku L+S – Zasadanie Medzinárodného výboru pre pomoc postihnutým prievanom, v skratke MV PPPP (čítané Satinským ako „emvé pépépépé“ )
No áno, najskôr sa doobeda neobratne vyňadrujem a teraz ešte aj blábolím od veci, to bude tým teplom (wasntme)
Zdravím všetkých a odchádzam do bažín (vlastne iba domov)
(wave) (wave) (wave)
Naše smečka přeje Betynce hezký pobyt a pokud bude vedro, tak ji ochlazujte jako na fotkách z výstavy. A jestli pojedete po R 10, tak nám alespoň symbolicky zamávejte od Turnova nebo od Příšovic, tou dobou už budeme taky vzhůru. Přejeme vám příjemnou cestu (inlove)
Jenom naskok – odjížídíme do Podmitrova. Držte palce, ať vyjde počasí a ať všichni dobře dojedeme. Mějte se tu krásně a nezlobte (wait) ! Papapá (wave) (wave) (wave)
….., ale slepice (králík, koza) přece není pes. Skutečně? Nebolí jí to stejně, jak našeho psa? Netrpí? Zatím nikdo nerozptýlil mé pochybnosti. Asi jsou špatné rozptylové podmínky ……
nemohu jinak než souhlasit
….Ovšem pro svého tatínka jsem takovou péči nesehnala…….
no to proto, že veterinární péče o malá zvířata je dneska tvrdej, tvrdej kšeft. Jsme ochotni dávat za péči neuvěřitelné sumy. Kdežto péče o lidi nějak nikoho tolik nezajímá.
joo a přeju všem Srážejícím se krásný víkend, krásné počasí a krásné zážitky.
Dneska nemusím namáhat mozek (naštěstí, suším králíkům otavy a vaří se mi hlava), říkáš to za mě. Včetně přání do Podmitrova.
Jo, a včerejší Ešusek mě pobavil, tedy hlavně představa, jak dovlečeš domů z posledních sil psa a on vzápětí vesele vyběhne po čtyřech ven.
Odborně se tomu říká opičí láska a vždy to má pro cílové objekty zkázonosné následky – jak pro zvířata, tak pro lidi.
Chystáme se na Setkání, zatím nemám zbaleno ani ň ale jak toto napíšu jdu na to 🙂
Frogi je alergický, takže smí pamlsky jemu určené, takže se snažím, aby ho nikdo nekrmil, Terry je potvůrka – od cizích si buď nevezme vůbec nebo ano a pak to hned vyplivne, Nastěnka je mlsná koza té hned tak něco nejede…..ale jak psala EvaŽ, všechno je o domluvě
tak jdu zbalit sebe a psiska, Tom to zvládne sám 😉
Částečně je to asi dáno tím, že zvířata se proti špatnému zacházení těžko brání a stále se ještě najde dost lidí, kteří toho zneužívají. Proti nim stojí skupina, která se to snaží kompenzovat péčí někdy až přehnanou. Ovšem stejně bezmocní jsou staří lidé a děti. Ta pomoc dětem snad funguje, jsou dojemné, roztomilé a třeba z nich jednou něco bude. Se starými lidmi je to horší – perspektiva nic moc, často jsou na své okolí nepříjemní atd… A přemýšlet o tom, že mají za sebou veliký kus života, ve kterém třeba odvedli kus poctivé práce, vychovali děti, zažili dobré i zlé a zaslouží si důstojné stáří, se nikomu moc nechce… Fuky, krásné zamyšlení, díky!
Ještě jsem dočetla včerejší diskusi. Držím palce potřebným. Jsem ráda, že se Pů ozývá. Vydrž!
Jinak stíhám nakouknout jen ráno, takže absence gratulací a palců není záměrná.
Fuky, dostala jsi mne do pozice, kdy jsem začala uvažovat o tom, proč mám více citu pro zvířata. Asi proto, že s nimi jsem se nikdy necítila sama. Dávám jim najevo,že je mám ráda a že jsou u mne v bezpečí. Lidem tohle projevovat moc neumím. Pravda, spoustu lidí nemám ráda (tedy toleruju je, ale to je vše, do svého osobního prostoru je nepouštím). Ani můj otec neměl v LDN podmínky, které popisuješ. Vydupala jsem mu jen matraci,aby neměl proleženiny a bojovala o to,aby s ním zdatný ošetřovatel chodil a cvičil s ním…kdyby ty pohyblivé stoly pro líné,co nechtějí cvičit a nechávají sebou hýbat,měly LDNky …to by bylo lidem líp, kdyby si na tomto mohly rozhýbat svoje nohy a záda (myslím pod dozorem), kdyby ty nádherný výklopný a plně automatický postele z Linetu, byly u nás a ne jen po Americe atd….
Mít obchod typu Zverimex a prodávat doplňky nebo provozovat zvířecí tělocvičnu, vyrábět oblečky, bižu i šperky pro zvířata,to je byznys. A kvete…exkrement totiž neseberou všichni,ale za obojek nebo šampon pro svého zvířecího miláčka, dají víc, než za dárek pro svoji matku.
A tak přemýšlím, proč to tak poslední dobou je, zvířata bráním a pomáhám jim. O lidech říkám, že si musí pomoct sami. A nevím, milá Fuky, jestli se k tomu výsledku dopracuju. Ale v neděli jedu na hřbitov za Šarikem, tak si to tam v tom lesním tichu povíme….
Přeju nádherné zážitky z Podmitrova a báječný relax všem. (h)
Problém je to komplikovaný a lze shrnout pod větu „ono se samo neudělá“.
Vědět to s určitostí nemohu, ale ono rehabilitační centrum pro pejsky nejspíš bylo financováno ze soukromých zdrojů. Pro lidi by „se“ mělo financovat z nákladů na zdravotnictví, kde jak známo „prachy došly“. Takže opět zbývá jen soukromá iniciativa.
Ohledně rozměrů kotců pro prasata nedá mi nevzpomenout skandálu s „bílou mafií“, který před pár lety proběhl v Německu. „Chovatelé“ prasat nacpali do malých kotců neúměrné množství zvířat, která díky tomu byla neustále nemocná a kolem dálnice „ordinovala“ skupina veterinářů, která do těch nebohých zvířat pumpovala antibiotika, aby vydržela aspoň do jateční váhy. Co z nich bylo za maso je jistě každému jasné. Takže ta kontrola je nutná.
Stejně tak jako kontrola v sanatoriích a LDN, protože i tam je to často o lhostejnosti a nekompetentnosti.
Neradi řešíme problémy a raděj je odsouváme, abychom pak nákladně řešili průšvihy, které z té lhostejnosti nakonec vyvstanou.
Mám dost nemocnou známou, která navíc ještě řeší složité osobní problémy. A jak říká, pozorovat kompetentní, jak přemýšlejí, „jestli ta ženská dřív umře nebo si hodí mašli je pohled pro bohy!“
„Ono se opravdu neudělá“. A stát taky neudělá, protože stát jsme my a naše lhostejnost je lhostejností státu.
Rputi – díky, s dovolením se sem přilípnu se svým ano.
I já Rputi děkuji a souhlasím. Všechno je to v lidech, tedy v nás. A je jedno, jestli jde o zvířata, děti, staré či nemocné. Jde o náš soucit, empatii, laskavost…, a naopak lenost, bezohlednost, surovost, hrabivost…., doplní si každý jistě dál.
Vave mi připomněla- odjíždíte na sraz. Tak se tam mějte, v sobotu moc nezmokněte. Budu vzpomínat, ale měli jsme dlouho plánovanou výstavu v Mladé Boleslavi (původně jsem se chtěla pokusit tam dodělat s Ginny šampiona a ono se jí to povedlo už v Brně, což jsem nečekala). Takže pro Ginny to bude letos druhá (a poslední) výstava, pro Derry premiéra. A potkáme tam Calvinka (který už je mazák, už jednou na výstavě byl). Mrňavci se jen oťukávají s prostředím, u Ginny už jde jen o důstojné rozloučení s kariérou (mohlo by být, konkutrenci celkem ve třídě nemá), takže jedem v klidu, bez ambicí. Vykoupané čuby mi včera vlezly do hnusného smrdutého bahna. Něco opadalo, zbytek odpoledne vypláchneme v řece. Na koupání čas nezbyde. Taková je prosím naše výstavní příprava (chuckle) Vyčešeme nejhorší hnůj a jdeme do kruhu.
EviŽ, držím (y) ať se vám daří!!!!
Tak ať se vám daří (y)
hezký pátek všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Ano, polidšťování psů (a zvířat obecně) škodí. Ne, nekoupím Betce sukničku (viz včerejší komentáře) , půjde teď ven zase nahatá… A dík za článek (nod)
Taky holkám nekoupím sukničky, dokonce ani lovecké kazajky (v tom bahně by vypadaly!). Ostatně i s nákupem oblečení pro sebe mám supernace, moc mě to nebaví. Ono co vypadá pěkně na modelkách je na mně jaksi… no, prostě nakupuji nerada.
Podobné myšlenky mě napadají, ač nejsem profesionál. Což klinika pro psy s bazénem. Kdyby byli lidé ve stejné míře ochotní platit za rodiče totéž, co za psa, nebyly by problémeme rehabilitační kliniky. Jenže veterina byla vždy „za peníze“, kdežto zdravotnictví „zadarmo“. A tak i velmi bohatí nemají chuť platit. MOžná za sebe, ale ne za příbuzné. Jsou placené kliniky pro lidi, ale je jeich strašně málo, protože lidí, ochotných platit za své zdraví je u nás strašně málo (mají přece „nárok na bezplatnou péči“).
A „týrání“?! Je týraný pes, kterého cvičím (tudíž nutím dělat něco, co nechce), ale pak si užívá pohybu „na volno“ kdykoliv je to možné, nebo pes bez výcviku, který stráví život na zhradě nebo v nejlepším případě na flexi vodítku (protože ve městě nevychovaného psa fakt pustit nejde)?
Nejsem ráda, když nám lidé bez domluvy krmí psy. Bojím se, aby je někdo jiný neotrávil. Ale některým starším dámám nejsem schopna nic říci, ony fakt pejsky milují a naše holky jsou naštěstí zdravé a ten kousek jim neublíží. Ale obecně – nekrmím cizí psy a nejsem ráda, když někdo bez dovolení krmí moje psy (poku se s nimi venku kamarádí a zeptá se, nejsem proti – Ája je žebrák profesionál). Vše je otázka domluvy.
Moc pěkné úvahy
Tu sa ja s dovolením prilepím – presne tak to je, zdravotná starostlivosť o zvieratá bola vždy „za peniaze“ a u ľudí „na to predsa máme nárok“. No a tomu nároku už nejako dochádza dych. Keď to bolo s mojou mamou akútne, vedela som, že sa musím obracať, aby sme sa rýchlo dostali k dobrému lekárovi. Aj tak sme v liečbe dostali len ten základ – operáciu, chemo a rádio. Samozrejme, že to je to najdôležitejšie, ale všetku „extra“ pomoc a podporu si človek musí aj tak vyhľadať, zohnať a zaplatiť sám. Smutné je, že starostlivosť o nevládnych ľudí je vnímaná práve ako to niečo „extra“ …
Nie žeby zas na ďalšej strane neexistoval kopec ľudí, ktorým je ľúto vydať za veterinára čo len cent, veď je to len zviera (viď zažitý postoj na dedinách).
Odpusťte strapaté myšlienky, to asi bude tým týždňovým hicom, udiera to na búdku. U nás doma ráno o 6:00 bolo 25°C :O
Držte sa všetci a užite si to v Podmitrove. Pozor na ten búrkový front (wait) čo má prechádzať zajtra poobede/podvečer, u vás možno skôr, nech vás moc nespláchne! (sun) (sun) (sun)
Myslíš, že jen na dědinách? Není to všude stejné možná ani ve městě, záleží to jen na lidech. Nejsme ani my venkovští všichni stejní a nelze nás házet do jednoho pytle.
Ja nerada, omlúvam sa, keď to tak vyznelo. To mal byť iba príklad. Ja to najviac vidím v okolí môjho brata, ktorý teraz na dedine býva. Ešte raz sorry!
Omlouvat se nemusíš, já nejsem ze skla, ale jak říkám je to všechno v lidech. (hug)
Jasne, je to indi-vindi! A omluva bola myslená úprimne! (bow)
Já vidím svět zdravotnictví ze strany dodavatele přístrojů a vybavení. A nebudu se raději šířit o tom, jak to funguje, protože by to zabralo hodně místa. Jen na okraj: bez korupce, úplatků, podrážení nohou, očerňování konkurence, podrazů, kamarádíčků na těch správných místech, rozdělení trhu mezi pár nejsilnějších firem, které jsou někde dobře zapsány a odvádějí patřičný desátek, podvodů apod. to nejde a to, co se děje při výběrových řízeních je do nebe volající svinstvo! Kdyby to šlo, budu podnikat v nějaké jiné komoditě, ale stejně se obávám, že jinde je to stejné! Je z toho člověku smutno, ale co naděláme?
Asi Vám, Evičko, poněkud uniklo, že většina z nás platí zdravotní a sociální pojištění, takže zdravotnictví pro lidi zadarmo rozhodně není. Bohužel je to o tom, že: 1/ spousta plátců se snaží tyto dávky, leckdy nelegálně, minimalizovat a 2/ Skoro tři čtvrtiny vybraných peněz se v systému rozkradou, (takže se těm, co platit nechtějí ani moc nedivím.) A předpokládám, že pokud by existovalo zdravotní pojištění i pro zvířata a byla jste jeho plátcem, tak by se Vám nějaké další poplatky nejspíš také nelíbily.
Jiste platime si „pojisteni“. Ovsem i proto ze je to „pojisteni“ v hodne velkych uvozovkach, vetsina lidi to bere jako ze je zdravotnictvi zadarmo.
A ty vase tri ctvrtiny mate predpokladam z Halo novin …
Milý pane Krakonoši, jelikož jsem zdravotník, profesionál, navíc v takové pozici, že o práci s pojištěním něco vím (o něco více, než píšou v novinách), tak vaše poznámky komentovat nebudu.
Problém je, že ve zdravotnictví chceme za české peníze alespoň německý standard a na to prostě pojištění nestačí. Nehledě na to, že i jinde v Evropě platí pojištění, ale vše, co je nad základní standardní péči si musí platit. Na to, za kolik se musí zvládnout, je české zdravotnictví docela slušné. Má daleko do ideálu (ale to má i jinde, kolega, který čekal ve Švédsku 4 hodiny s horečkou a růží v noze na chodbě, než se vůbec rozhodli, jestli se na něj podívají, by mohl vyprávět). Jistě, „přiživuje“ se spousta „kamarádů“ na předražených dodávkách, přihrávají se kšefty, ale skutečná korupce je ve zdravotnictví menší než v jiných oblastech našeho státu. Kdyby se rozkradly 2/3, tak vám léčí infarkt tak aspirinem…
Po svých zkušenostech ze zahraničí mohu klidně říct, že české zdravotnictví je na velmi dobré úrovni obecně i na to, kolik peněz má k dispozici. Ostudná selhání jsou většinou záležitostí jednotlivců, přičemž jednotlivcem může být člověk zodpovědný za větší útvar, který toleruje nekázeň, lajdáctví nebo krádeže, tedy ovlivní víc, než „skutečný“ jednotlivec. Oba moji rodiče byli vážně nemocní a oba i za těchto podmínek dostali vynikající péči – bez úplatků a bez známých. „Jen“ obvodem příslušeli do péče vynikající nemocnice… A každý takové štěstí nemá.
A tady to navazuje na Fukyinu úvahu – i mezi lidmi jsou bezmocní, kteří potřebují výraznou pomoc, aby v systému přežili – staří lidé bez rodin jsou v podstatě vydaní nemocnicím, eldéénkám a jiným ústavům doslova napospas, stejně jako jsou napospas lidem vydaná zvířata. Bezmocní lidé i zvířata potřebují zastání a tady bych řekla, že šťastnější zvířata mají Fuky, ale koho mají osamělí bezmocní (většinou staří) lidé?
Problematiku podvodných zakázek v tomto případě vynechávám – to je záležitost relativně malého počtu lidí (byť s velkými důsledky) a nelze takto paušálně shodit každého lékaře a každou zdravotní sestru.
Kruci, jak to, že mě počitadlo zase nezná??? No jsem to já, ten ňouma (blush)
Čekáni na nemocniční chodbě s horečkou a růží v noze v délce čtyř hodin… Tuhle zkušenost jak přes kopírák máme taky, onemocněl MLP a bylo to vylepšeno tím, že to čekání tam s námi absolvovalo i osmiměsíční mimino, které jaksi doma neměl kdo hlídat… Před tím v noci cesta na pohotovost, kdy už jsem tušila příčinu problémů MLP, doktorka na jiné pohotovosti mi moji doměnku potvrdila, jenže bohužel jsme spadali jinam. Tam doktor netušil, která bije, se mnou se bavit odmítl a řekl, že to nic vážného nebude a ať ráno pro jistotu jedeme do nemocnice. Tam jsem se po čtyřech hodinách naštvala, zavolala jsem naší zlaté MUDr. obvodní, co se ten den měla vrátit z dovolené. Ta řekla, ať hned přijedeme, že to zvládneme i bez nemocnice. Bohužel v tu chvíli si nás konečně nemocniční paní doktorka všimla… Ten řev, co se rozléhal po chodbě, když zjistila, že potenciální pacient se naštval a odchází, bych nepřála slyšet nikomu. Prchali jsme jak před požárem. Na druhou stranu péče, co nám pak věnovala naše paní doktorka, byla absolutně nadstandardní a skvělá a kdyby to tenkrát fungovalo, velmi rádi bychom za to zaplatili. Jak už tu bylo řečeno – je to jen o lidech!
Píše se tu, že je to v lidech a že to je nebo není zadarmo. Osobně vidím velký kus problému v tom, že platí někdo jiný (pojišťovna), než odebírá.
Mám problém s maminkou. Žádný extra průšvih – nikomu nám nedošlo, že jí přestalo docházet, že je třeba chodit na pedikůru, výsledkem jsou děsivě zanedbané nehty. Ví se to od června. Chápu, že se do toho pořádně nikomu nechce. Takže u doktora jsme byli do dneška celkem šestkrát (s první návštěvou, kdy jsem se prostě odmítl zařadit do té hrůzostrašné fronty, sedmkrát), dvě noci strávila maminka v nemocnici, a zatím se udělalo s odpuštěním howby. Polovina, ne-li 2/3 peněz, co to zatím pojišťovnu stálo, jsou vyhozené oknem.
Takže to asi je v lidech. Kdybych to platil z vlastní peněženky, asi bych už ječel, měnil nemocnici nebo tak něco. Ale spíš si myslím, že by si to prostě nedovolili, podobně jako si to nedovolí veterináři.
Takže mi vlastně docela vadí, že není možné platit nadstandard, kdyby to mělo být platné objednání na danou hodinu. Protože on se platí v různých kamarádech a bonboniérách a nebo taky neplatí a v tom já prostě neumím chodit.
přesně tak, člověk se snadno dostane do pozice chudáka, kterýmu se něco zadarmo dává – takže má bejt rád a zticha
Milá Fuky (inlove) , naložila jsi mi na víkend pěknou porci. 🙂 Ostatně, jako většinou. (nod)
Je to opravdu složité, většinou se říká, že zvíře se nemůže bránit, člověk ano – ale je to opravdu vždycky možné, je to v jeho silách? No, jak už jsem napsala, je to velká porce. (nod)
Ehm … jen by mě zajímalo … jaký máš názor na hračky pro vepříky? (chuckle)
Přeju všem krásný den! (h) S mnohými se o víkendu uvidíme (hurrrááá (party) ), na ostatní budeme myslet. (wave) (h)