MLSOTNÍK: Co se urodilo… nebo co nakoupíte cestou

Máte rádi zeleninu? Cože? Jo že nejste králíci, abyste chroupali lupení… A dušenou mrkev nesnášíte už třicet let a pokaždé se vám vybaví pach školní jídelny a mastných táců… My zeleninu rádi, ale nemusíme moc syrovou. Zas to vaření – než očistíte, než nakrájíte, já vím, ale stojí to za to!

 

Nákyp květák-cuketa-mleté

1 květák, 1 menší cuketa, do půl kg mletého, 2 vejce, velký bílý jogurt, 1-2 lžíce polohrubé mouky, taktéž strouhanky, ½ prášku do pečiva, koření

Uvařím růžice květáku v osolené vodě do poloměkka. Na pánvi zapěním cibuli (+česnek) a přidám hroudu mletého masa, nechám pěkně opékat a zachovávám hrudky. Koření: sůl, pepř, muškát – lze i trochu grilovací směsi.

Když je maso opečené, přidám lžíci strouhanky, maximálně 2 lžíce, aby se tuk, který pustí z masa, vsákl. Nechám chladnout, stejně jako ten květák.

Pak v míse smíchám hranolky cukety i se šlupkou, růžice květáku, obsah pánve. To vše zaliji směsí z velkého bílého jogurtu, vajec, 1-2 lžic polohrubé mouky, trochu citronové šťávy, ½ prášku do pečiva a zase téhož koření.

Promíchám a nasypu či spíše nabouchám do zapékací mísy, nahoru vytřu stěrkou zbytek zálivky a šup do trouby, kde to nechám nejméně 45 min. při teplotě 170 -180 stupňů. Troubu nepředehřívám. Pro mlsaly se to podává se strouhaným sýrem, ale to už je skoro hejření. A moc dobré to je i studené.

Samozřejmě, že kdo si to může dovolit, vylepší si bílý jogurt zakysanou smetanou. Neuškodí v tom ani kousek okurky nebo rajčete.

 

 

Fazolové lusky s česnekem

Buď to sníte jen tak, nebo je to přílohou ke grilovanému masíčku

Lusky – anglická slanina – cibule – česnek – sůl, možná 1 lžíce polohrubé mouky

Tenké plátky angl. slaniny pokrájím na proužky, vysmahnu s cibulí a pak přidám pokrájené fazolové lusky. A dusím, trochu podliji. NESOLIT! Když lusky změknou, přidám česnek utřený se solí, já dávám hodně česneku, případně zapráším 1 lžící polohrubé mouky, provařím a je hotovo. Mňam.

 

 

Plněné papriky – bez masa a bez červené majdy

Papriky, balkánský sýr, tvaroh měkký, vejce, uzenina (šunkový salám, klobása, co máte rádi). Koření: čubrica nebo grilovací směs nebo gyros. Nebo žádné.

Tvaroh měkký smíchám s vejcem (-ci), přidám vidličkou namačkaný balkánský sýr, krájenou uzeninu a koření. Pozor se solí – právě proto, že balkán je tak slaný, používám na ředění slanosti tvaroh. Směsí naplním papriky nebo půlky paprik a rozložím na olejem pomaštěný pečící papír na plech. A šup do rozpálené trouby, tak na půl hodiny na 180 stupňů.

Ono to pustí spoustu vody, tedy šťávy, papriky se scvrknou a tvarohová směs se upeče. Po upečení hned vyndám papriky z té šťávy, aby okapaly, a podávám vychladlé. To grilované maso je k tomu už skoro zbytečné…

 

 

Smažený celer bez smažení

Očištěnu bulvu celeru nakrájím na plátky, půlplátky, čtvrtplátky a nechám 1 min. povařit v dost slané vodě a hned zcedím. Plátky celeru klasicky obalím v trojobalu a rozložím na olejem pořádně pomaštěný pečící papír na plech, pokapu znovu olejem, ale když se s tím nechcete patlat, tak nemusíte. Troubu nechám rozpálit. Peču 10 min. na 180 – 200 stupňů, pak vyndám a kousky vidličkou obrátím, aby se promastila i druhá strana. Po dalších 10ti minutách by mělo být hotovo – strouhanka se opravdu opeče a jídlo není mastné. I tohle je moc dobré zastudena. Taková vegetariánský cestovní řízek.

 

 

 

Aktualizováno: 8.8.2011 — 14:05

135 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Bože, ta Ježíškova cesta musí bejt něco úžasnýho. Ten odkaz od Jarky F mi normálně zbláznil počítač, až jsem ho musela restatovat. NO fůůůůj

  2. ;;) R O Z V E R N Í Č E K. ;;)

    .(*) Paní baronka Goldsteinová pořádá večírek při příležitosti svého vstupu do společnosti. Vše, jak se zdá, pokračuje k úplné spokojenosti, ale náhle, zrovna když se podává káva, rozpačitý šum mezi dámami.
    „Paní baronko, u vás se kostky cukru nabírají z cukřenky prostě rukou?“
    „No jistě, co by na tom mělo být zlého?“
    „No víte, paní baronko, ono to není zrovna apetitlich, když pánové jdou na záchod, no a pak na ten cukr sahají.“
    „Ah tak, ale co s tím?“
    „Nejlepší věc, co můžete udělat, je pořídit kleštičky, nejlépe stříbrné.“
    Baronka slíbí toto nedopatření napravit.
    Zanedlouho se u ní opět schází vybraná společnost na večírku.
    „Ale paní baronko, kde máte ty kleštičky?“
    „Jen se račte zajít podívat na pánský záchod – tam jsou v plné připravenosti.“ .(*)

    ~o) Vinšuju všem přítomným klidný večer, hezké sny a pěkně se vyspinkejte. ~o)

  3. Zeleninu mám ráda, nevadí mi žádná, zbodnu všechno. Teď hodně grilujeme úplně všechno,mrkev je v horku moc dobrá vychlazená nastrouhaná s troškou citronu a márně přislazená. Dušená zeleninka nevadí. Onehdy jsem byla na oběsě v restauraci v B. p. H. měli jsme vepřovou panenku se špenátovou náplní , před tím pěkně naloženou, mírně ostrou. Byla to lahůdka. Mňam. Recepty jsem si založila, něco zkusím. (f) Jo, dnes jsme měli řízky. (rofl) To kvůli kočkám aby mohly masíčko za syrova z pěkně vyžraného ptáčka. (cat) (cat)

    1. Čemu říkáš vyžranej ptáček? Pro mě je to kachna. Bude k obědu v neděli, protože jsou hody (místní tradice!) a dumám nad tím, co mám udělat k večeři, protože Kačka, která jde za jednu ze stárek, musí pozvat svého stárka na večeři. Taky jí musím upéct koláčky, udělat jednohubky (ještě nevím jaké, ale asi to bude jistit česnekovka)a nachystat sukničku pod kroj, aby jí nelezl zadek 🙂

      1. Jé, to je bezvadné, jak jste k žabkám zapadli.:-) Moc fandím a o víkendu si to užijte!

        1. Sem se s dovolením připojím.
          A vyžraná ptíca je u nás morka, neb se zde chovají a před hody mordují. (rofl)

  4. Tak už podruhé mi to nedovolilo odeslat delší komentář u George. Potřetí se mi to psát nechce. Tak jen zde Jirko chválím, jak článek, tak archivní fotky.

  5. Řadím se za ty, kteří zeleninu mohou na všechny způsoby – syrovou i vařenou i smaženou. Jen ty plněné papriky jsem nějak líná sama dělat,ale kdyby mi je někdo nabídl, tak si také pochutnám.

    Včera večer jsem stáhla 3 litry ořechovice. Dělala jsem jí poprvé. V Praze jsem si nesmírně pochutnávala na bratrově a tak jsem se rozhodla, zkusit to také. Vlašské ořechy tu nerostou, tak jsem použila zdejšípecanové. Ty jsou ale dost aromatické, tak jsem zvědavá, jaký bude výsledek. Bratr jí dělá ve velkém a tak „bajvočko“, takže jako recept jsem použila ten z kuchařky pro Dede od Jovásků. Jen cukru jsem dala méně. Naložila jsem je do jamajského rumu a ten je myslím dost sladký. Zatím je to černé jako bota a tak jak to chutná teď bych to rozhodně nepila. Pevně doufám, že to časem vyzraje do lahodného nápoje. A pro případ úspěchu jsem si zároveň namrazila alespoň trojnásobnou dávku ořechu, kdybych později měla chuť si během roku udělat další zásobu. A ořechy jsem trhala ještě před sv.Jánem, daly se krásně krájet.

      1. Dám vědět.

        Já nehrajůůůůů, už třetí komentář mi to sežralo, pokaždé mi to ohlásí, že odesílám přispěvky moc rychle a že mám zpomalit. Ale tím to nemůže být. Než jsem napsala a odklikla ten pro George, uběhla delší doba, pak jsem psala dole pod tebe (Zanu), aby sis vsugerovala, jak my se tu pečeme a leje z nás pot – a hned ti bude tepleji. A že se těším na fotky.

        A teď jsem zvědavá, jestli to projde.

          1. Maričko, to je myslím hláška, která vznikne, když se tvůj komentář srazí s komentářem někoho dalšího…taky se mi to stává :@
            Jinak díky, myslím, že dohromady bysme daly dohromady docela slušný klima (asi dost vlhký 😛 )

            1. Asi máš pravdu, jsem ráda, že není chyba u mne. Tak si představuji, jak se naše různé komentáře srazí v cyberspace, tříští se na jednotlivá slova a ta pak pomalu padají k zemi. Třeba ty Rputiny perly klesají vesmírem ve tvaru maličkého smějícího se měsíčku. 🙂

        1. Marickoooo! 🙂 Ale zrovna prave ted jsem chtela napsat Zane neco podobneho co ty jsi napsala. Ja bych se tedy o to vedro co je tady, klidne podelila. Uz mi to leze na mozek. Ale rovnez mi bylo sdeleno, ze komentar je odeslan rychle. Jo, a koukla jsem se kolik tech stupnu Zanovic na tom Bozim Daru maji – v noci cele 3 stupne. Brr… Ale ja bych snad brala i takovy pocasi.

    1. Maričko, ořechovice by byla pálenka z ořechů, to, co jsi spáchala, je ořechovka (ořechový likér). Já svůj dodělal v pátek a podle ochutnávačů už je chuť řádně spojená. Jo a taky ho byly 3 litry, jenže půllitr byla daň za ořechy (letos nemáme ani jeden) a něco už se „stihlo odpařit“. (rofl)

  6. OT:
    edu domů z nákupu. Jednosměrka- soutěska, do které kloudně nevidět. V protisměru na mně vyletěj dvě auta. Bobík zatančí na zadních, přeskočí záhon s růžemi, otočí se okolo kandelábru, zastaví a odfoukne z výfuku. Já sroluju okénko abych odříkala abecední seznam sprosťáren, když tu dostane se mi překvapivě od mlamoje omluvy: „Promiň vole!“
    😀

    1. Tak takováhle omluva by mě odzbrojila, ne-li přímo dojala. 😀
      Krásný příběh v krásném podání.

  7. Omlouvám se kuchařkám, ale hlášení zcela OT:
    V podmitrovských chatkách jsou elektrické zásuvky. I na Vysočinu dorazil střídavý elektrický proud. Ale, není doporučeno používat přímotopy, vyhazuje jim to jističe. Takže sice dorazil proud, ale zase odchází 😉 . Komáři se zatím nevyskytují, ale začaly růst houby!!!

    1. dík – neboj, o topení mi nešlo. Vezmu si teplé ponožky a péřový starý dobrý spacák…

      A o houbách, prosím, raději nemluvit. Každý den jdeme vyběhat Kosatici do lesa – a něco „málo“ přineseme. Nemám ráda zbytečné zásoby… a tak se snažím sbírat co nejméně (tmi) Kdyby alespoň šly sušit – ale s ohledem na počasí a vlhkost to jde blbě. Navíc pořádně houby v Jizerkách rostou většinou až v září…

    2. Copak houby. Ty než dovezeme dom, tak budou v kožíšku, ale ranní kafe 1. pomoci a taky dát žrádlo mobilům a baterii do foťáku. Proto ten interes o 230 V (sun)

    3. Dyk já vím. Já tušila, že kafíčka I.pomoci jsou důležitá. I já potřebuji 😛 . O mobilech a dobíječkách pro foťáky ani nemluvím.

      1. Alex! Ouplně nejnejdůležitější je zapnout protikomárník do zásuvky ! (rofl)
        Zítra koupím pagamin a B-komlex. Lika říkala, že je po tom , tedy kromě odpuzení potfor, dobrá srst. No a protože už pelichám, bude to mít dvojí účinek. (chuckle) (rofl)

        1. Jj, pěkně obrazíš (chuckle)
          S tím protikomárníkem pozor, pokud s Tebou bude v místnosti spát zvíře (míněno pes (chuckle) ), nějak na ně může působit. Ale to máš určitě vyzkoušené, jen si dovoluji připomenout.

  8. Zdeni, tak tohle všechno můžu, zvlášť ty papriky vypadají prudce jedle.
    Já tady jinak asi budu za děsné zvíře, ale já rád maso i zeleninu (syrovou i tepelně upravenou). A musím se přiznat, že mám moc rád i „špenátový kravinec“ a mrkv na sladko a z masa klidně i plíčka na smetaně, ke kterým má spousta lidí odpor. A abych jeětě popíchl – MLP dělá sqělé cuketové zelí a ještě lepší bramboráky. (chuckle)
    Jinak když se tak na grilu dělá masíčko a vedle na tácku se potí zelenina (mrkev, kedluben, ředkvička – ale fakt se musí jen potit!) posypaná grilovací směsí a zakápnutá olejem, pak se přidají cherry rajčátka a plátky papriky, tak to je s kusem flákoty naprosto boží! 😛

    1. Honzo, proč bys byl za děsné zvíře?? mám to taky tak a jím všechno, ba (skoro?) na všem si i pochutnám – mě je lépe šatit než živit (rofl) … a ano, třeba i ten „špenátový kravinec“, ten dokonce miluju, i ty plíčky, mňam… prostě jsem ŽRAVÁ (clap) (h)

    2. Taky se hlásím k těm, co rádi českej špenát 😉 . Teda listovej můžu taky, ale přijde mi jako něco úplně jinýho (chuckle)

      1. Brr, listovej ani vidět, něco tak uvadlýho, co se tváří jako zdravá zelenina. To pravej špenátovej kravinec s česnekem na cibulce – ňam.

    1. „červenou majdou“ je míněna klasická rajčatová omáčka. Taky mi to nechutná! Peču papriky plněné okořeněným mletým, zásadně bez rýže, jen v troubě a pak buď udělám opravdu dobrou rajčatovou omáčku, hodně hustou a kořeněnou a k tomu rýži nebo knedlík nebo se to jí jen tak s tou šťávou.

      1. A já je taky dělám bez rýže uvnitř. Jen je zapeču tak, že na ně nakrájím cibuli zbytky paprik, rajčat a můžu k tomu přidat na kostičky cuketu, dobře okořenit a osolit. Ono se to rozpeče a pustí šťávu a pak je to dobré i s vařeným bramborem jeden den a druhý den na to udělám takovou tu červenou omáčku ale jen zahuštěnou šlehačkou a k tomu jako přílohu rýži natural a je to zase jiné dobré jídlo. A že nekecám tak to mám za jedenáct. A teď máme houbové řízky.

  9. Zeleninu radši syrovou, něco můžem, něco nemilujeme, ale jsme vcelku všežraví. Na mase si pochutnám, zeleninu sním. Z lilku asi jen Musaku, květák vcelku ano, fazolky nemusím. Teď zeleninu nevařím, děda mi ji nejí. Ty papriky ano (klasické s červenou omajdou neee.)
    Jinak mám dovolenou a objevuji se jen občas. Za nedlouho začnu asi štěkat (máme opravdu psí léto). Budu muset sepsat zážitky (doufám, že s tím neotravuji – mám pocit, že pro ostatní to musí být furt stejné). Poslední zážitek byla Báry premiéra na zkouškách – s Ájou – obě dvě z toho byly divoké, ale dokončily. Já a prdlý Elís – to byla další dvojka. Takže čest rodiny zachraňovala Ginny – konečně se jí povedlo vyhrát zkoušky – byla vítěz jihočeského Derby. Moc jsme jim to přáli. Tak jsme obsadili oba konce tabulky 😛 ten spodní dokonce početněji 😉 Ale v rámci možností jsme si užili.

    1. URČITĚ to sepiš dřív, než začneš štěkat (rofl) (dog) (rofl)
      Ginny je moc šikovná a Elí na to třeba přijde…nebo taky ne (chuckle) . Kolikapsí jste tyhle prázdniny?

    2. Sepiš to, nikdy to není nuda. A díky Áje, Ginny i Elísovi bychom tě všichni poznali, i kdyby ses k tomu nehlásila 😉

    3. Evo, i když budeš mezi tím občas poštěkávat tak prosím něco napiš. Moc dobře se čte o vaších pejsulích. Jsou tak hezké a šikovné, že si to zaslouží.

    4. Evo klidně to naštěkej, kocouři to namňoukají, myslím, že ta zvířecí řeč je nám tu všem blízká, ať je jakákoli a všichni rozumíme.

    5. Milá Evo, blahopřeju! Vám všem (inlove) Jen nevím, komu to umístění dalo nejvíc práce – myslím, že Ginny s přednostou to nebyli (chuckle) Jinak klobouk dolů za práci s Elísem – mělas ho chvilku a navíc není tvůj. Fakt klobouk dolů! (bow)

    6. Blahopřeji k psím úspěchům. Malé OT: sleduji Psí příhody Ondřeje Neffa a jeho zkušenosti s novým štěníkem mi připadají, že dotyčná chovná stanice by si zasloužila nějakou tu Fuky včetně dobře narostlého Miloše. Dost mě to vzalo (punch)

  10. Varenú zeleninku ja môžem! Ale papriku prosím nie, tá mi nejako nesedí, či čo. Z toho dôvodu aj lečo ne-e.
    Karfiol (květák) zapekaný na plechu len so strúhankou a vajíčkom som už sem niekde dávala – rozoberiem na menšie ružičky, nasolím, rozklepnem 2-3 vajcia, od oka strúhanky, zamiešať, vysypať na plech s papierom na pečenie potreným trochou oleja, vraziť do trúby a vypiecť do zlatista. Zásadne karfiol nepredváram. Dá sa takto aj brokolica a je to tiež prudko jedlé. Dobré je aj vajíčka rozmiešať v kyslej smotane alebo hustejšom jogurte.
    Teraz v lete mám ešte jedno obľúbené zeleninové jedlo typu „všetko spolu vrazíme do trúby“. Najviac času na ňom zaberie krájanie: veľký baklažán (lilek) alebo 2 menšie, ja ho nelúpem, cukina, cibuľa, cesnak, rajčiny bez toho vodnatého stredu (vyžmýkam ich ako Jamie O. alebo ich vydlabem lyžičkou, nepustia potom toľko vody) bazalka, oregáno. Naspodok cibuľka, na to vrstva baklažánu, na ten cesnak, rajčiny, na ne bazalka/oregáno a navrch vrstva cukiny (rajčiny potom v trúbe až tak neprskajú, ako keď sú navrchu). Všetky vrstvy solím. Vrazím do trúby, keď cukina chytá farbu, je to celé hotové a keď som teda úplne rozmlsaná, tak navrch zapiecť nadrobený balkánsky syr alebo feta syr.
    Dobré k mäsu, ale aj len tak samé!
    Jedol a chválil aj môj pubertálny synovec, ktorý zeleninové jedlá považuje za útok na svoj život (chuckle)

      1. Nahlédla jsem! Vypadá to dobře, hlavně lehounce.
        Dneska jsem šla nahoru vydat mlsánek košiškům a jak jim tam jede televize, tak běžel pan Babica a dělal mleté jehněčí, zapečené s bešamelem. Když jsem viděla, jakou kejdu příšernou vytvořil a nazval ji bešamelem, zvedl se mi žaludek. Kaše co nešla z hrnce vybrat ani naběračkou. To celé pak narval se sýrem na lilek, rajčata, brambory a mleté a lehce oprásknuté jehněčí. Když to vyndal z trouby, vypadalo to příšerně. A asi to ani líp nechutnalo! Fuj, to je teda břídil. Prznitel slušné kuchyně, jak ho nazval jeden kamarád, super kuchař.

        1. Škoda surovin.
          No, on kdyby byl opravdu kuchař, taky by někde vařil nebo měl svou hospodu a ne půjčovnu lyží jako teď.
          Karolíno, tak trochu OT, tady je taky jeden moc „pěkný“ recept v babicovském duchu: http://www.mimibazar.cz/recept.php?id=3169 – možná by se to ale spíš mělo jmenovat Tchýnina pomsta? Snad už pak )po přečtení diskuse) bude zřejmější, proč tolik nemám ráda zdrobněliny a smajlíky…

          1. Koukla jsem a je to dost sila. Zapikat maso v podstate s majonezou a oblozit to sejrem, ktery taky pusti tuk… Tak to uz radejc pekne dokrupava vypeceny bucek.

        2. Karolíno, tady u nás se často používá hádanka: Jaký je rozdíl mezi Babicou a Mc Gyverem (pro neznalé: http://macgyver.cz/ )?
          McGyver udělá z ho.na bombu a Babica pomazánku! (rofl)

          1. =))
            Babica byl jednou u nás v prodejně a chtěl pro svojí ženu koupit masérský stůl. OK, vybrali si! Objednali jsme u výrobce. Zálohu nedal. Stůl dorazil, vyzvali jsme k odběru a bylo nám po urgencích řečeno, že už ho nepotřebuje, protože cestou od nás ho koupil za hotové v jedné masérské škole. No, prodal se později, ale to o něčem svědčí, ne?

      2. Ja som karfiol s rajčinami už zapekať skúšala, ale ktovie prečo mi tie dve chute spolu nejako nepasujú. Ale zato som už skúsila aj karfiol s trošilinkou čili a to spolu išlo 🙂

        1. Ony ten nesoulad možná trochu potlačí ty brambory a česnek? Nevím. Včera jsem tam ještě přidala dceřino tofu a taky se to dalo. A hlavně hodně olol. No hodně, tak 1,5-2 lžíce na dno, to stejné nahoru.

        2. Tenhle recept jsem dostala před mnoha lety od kolegy, že prý je to něco skvělého. Uvařila jsem to – a za stálého míchání vylila do záchodu, z nás čtyř to nebyl schopen pozřít nikdo. Sobotní oběd tehdy zachránily třeboňské topinky, které milosrdně přehlušily podivný květákovo-rajčatový odér, zalezlý v celém bytě. Aneb 3x sláva česneku! (nod)

          1. Holt, každý má jiné chutě, nám to chutnalo moc – třeba byl problém v úpravě surovin a okořenění? Květák byl na hodně malinké růžičky, brambory i rajčata na ty co nejtenší plátky, česnekem jsem nešetřila.
            Já musím při vaření doma docela kličkovat, musím uvařit tak, aby se najedli jak masožrouti, tak i naše vegetariánka, občas je to hodně obtížné. Naštěstí všichni máme opravdu rádi zeleninu a pro skalní masožrouty se to spraví nějakou masovou přílohou. Když ale syn není doma, maso skoro nekupujeme.
            Teď v létě si tu zeleninu hodně užíváme, 2-3x týdně táhnu z trhu tak pětikilovou tašku plnou zeleniny a hned to sníme. Nejlepší večeře pro nás všechny (včetně masožravého syna) je „šopák“ ze Sandanski, taky jsem sem ten recept už několikrát psala 😉 a znova neprozradím. 😉

            1. Nevím, v čem byla chyba 🙁 , vařila jsem to dost přesně podle receptu a fakt to nechutnalo nikomu. Je to prostě v nás. Musím říct, že jen 2x v životě jsem uvařila zcela nejedlé jídlo, přestože jsem dodržela postup. Samozřejmě, občas jsem něco osladila místo osolila, připálila jsem a podobně, takže to taky bylo nejedlé. Ale tohle je jiný případ, prostě to nebyly chutě pro nás a já jsem to nepoznala včas.

              1. Jasně, já taky jednou podle věrohodného zdroje dělala lilek (který jinak miluju ve všech podobách) s kari kořením a taky jsem to musela vyhodit, to se prostě nedalo; autor receptu se na mě pak urazil. Každá rodina má prostě svoje chutě a přes to nejede vlak.

    1. Hmmm … blečo … prečo zrusili tu slovenskou restauraci kousek od Narodni tridy? Tam mivali skvely blečo s klobasou.

      1. Možno skús nejakú maďarskú reštiku, ono blečo je čisto maďarské jedlo. Ale zas Maďari ho podávajú úplne inak, než sme my tu zvyknutí (napr. tam vôbec nedávajú vajíčka, po detailoch som ale nikdy nepátrala)

  11. Zeleninka nejlepší pasírovaná přes prase! Nebo jiného býložravce. Maso je maso! I když zeleninu taky někdy používám k tomu masu, ale to už musí být a musí být opravdu kvalitní. Cukety nejím, prostě mi to nechutná, jen ty hodně mlaďoučké, plněné masem, ani lilek mi nechutná. Špenát miluju jako přílohu listový se smetanou a česnekem. Kapustu ani květák u nás nikdy nikdo nejedl, jen já, při vaření prý to smrdí. Tak jsem si tento druh zeleniny dávala v hospodách nebo u známých. Vepřové v mrkvi je skvělé, to mám ráda, fazolky na páře, obalené pak slaninkovým kabátkem, mňam…….. A lečo s houbami. Vzhledem k mé potravinové alergii na slupkovou zeleninu a ovoce stejně můžu akorát loupané okurky a ledový salát, papriky a další zelenina se slupkou jsou mi zapovězeny. Ale ty papriky s tvarohem a balkánským sýrem jsem jedla a jsou vynikající, vřele doporučuju.

    1. Květák nesmrdí ani nenadýmá když se k němu přidá při vaření kousíček muškátového oříšku.

      1. Mně při vaření květák nesmrdí nikdy, ani kapusta, nevadí mi ta vůně, ale MLP to nesnášel, tak jsme to nevařili. On to prostě nejí a já si smažený můžu dát kdykoliv kdekoliv. A taková zadělávaná kapusta se slaninou, plněné kapustové listy, kapustové karbanátky nebo polévka, jo, to můžu vždy! Ale doma to nikdo nejedl a vařit 2 jídla pro 2 lidi mi vždycky přišlo být poněkud zbytečným luxusem.

  12. Zeleninu můžu syrovou i vařenou, ovšem způsoby úpravy sidost vybírám- vařené bláto teda neee 😛
    Ty Zdeniny ovšem vypadají prudce jedle 🙂

  13. Zelenina… zelenina to má s náma těžký.
    Byly doby, kdy mi špenát a strouhaná dušená mrkev způsobovala těžké obtíže. Není divu, ten hnědozelený chvístanec vzhledu kravincovitého, co nám ve školní jídelně servírovali, moc důvěry nebudil. Dlouho jsem špenát nejedla. Dnes mám špenát moc ráda, ale sekaný, co drží a nerozlije se po talíři.
    Smaženou zeleninou mě neuctíte, cuketa patří na kompost a ne do kuchyně, fazolky mi znechutili na zbytek života v Brandejse, ale ty plněné papriky zkusím. Ty mne zajímají velice.
    My rádi syrovou zeleninu.
    Ale měla bych receptík na kapustu. Kapustu rozebereme na listy, spaříme, pomačkáme nebo odřežeme košťál. Na list položíme plátek šunky a hranolek sýra, zarolujeme, namočíme v těstíčku a usmažíme. Dobré teplé s bramborem i studené.

  14. Na obranu dušené mrkve:
    Zpěnit nasekanou cibulku a česnek (Pů promine – ostatně (sun) (y) pro Půa), na to nahrubo nastrouhaná mrkev (nebo najemno nakrájená), orestovat, podlít jen nepatrně, mrkev po chvilce pustí vodu, chvilinku podusit, aby se nezískalo“dušený bláto“, jak uvádí Rpuť, mírně přisolit a přidat trošku mletého pepře, k tomu vařené nové brambory – nemusí být k tomu nic jiného.
    V manželově rodině se mrkev připravovala nasladko a s knedlíkem, to bylo k pozření jen s velkým sebezapřením.

        1. Já to mám moc ráda s vepřovým libovým bůčkem. Ten pěkně pokrájím na jemné kousky, osmahnu na cibulce, pak podleju vývarem a podusím. Když je maso téměř měkké, přidám najemno nakrájenou mrkev, koření a dusím. Zjemním máslem a lžícemi zakysané smetany, ta srazí sladkost mrkve.

  15. Během let jsem se zeleninou stačila udělat obrovský pokrok. V dětství stačil jen závan leča a dopadla jsem jako Petr z prvního příspěvku se špenátem. Ve dnech, kdy se u babičky dělalo (jako vždy všeho obrovský kotel), sedávala jsem s chlebem se sádlem za dvěma rohy a dělala rodině ostudu. 🙂 Pokud byla kuchařka ve školní jídelně rychlejší než já, odcházela jsem bez talíře. Špenát jsem považovala za společensky nepřijatelný a stolovat se mnou nesměl. A tak to bylo i s další zeleninou. Na milost jsem vzala jen obalovaný květák, případně vařený, politý máslem a posypaný osmaženou strouhankou.
    Jako na novomanželku byl ale na mě činěn nátlak, a tak jsem časem začala vařit i lečo, i ten špenát, zadělávané fazolky a začala víc používat zeleninu – zejména k masu. 🙂
    Dnes lečo a špenát miluju, vařenou zeleninu také, květák je stále No 1, ale stejně, maso je maso. 🙂
    Jo, a syrovou zeleninu taky můžu, leč můj repertoár je poměrně chudičký, ledový salát, okurka, papriky (některé) a rajčata jím nejčastěji.
    Ale ty Zdeniny recepty nezní vůbec špatně! Možná něco vyzkouším, stále hledám jídla, která jsou hned hotová a nejsou moc pracná.

    Zdeni (inlove) , četla jsem o nemocné Bonynce se zpožděním, chudák malá. (h) Snad už bude jen lépe a lépe. (y) A zdroj nákazy mě vyděsil, Anka totiž taky občas neodolá. Uff. (whew)
    Přeju všem krásný den! (h)

  16. Ahoj, zdravím všecky. K tématu teplé zeleniny moc nepřidám, my jsme spíš králíci a raději chroupáme syrovou. Ještě tak dušenou kapustu, nejlíp s nějakou uzeninou. I když – mně chutná všecko, co jsem nemusela vařit sama (rofl)
    Zdá se, že tady na Božím Daru jsme konečně narazili na počasí, kerý ná zdolá (whew) . Je tu fakt ukrutná zima, občas prší. Vadí hlavně dvě věci – od včera fičí vítr, ale fakt moc. Šla jsem v čepici a s naraženou kapucou… A pak že se v penzionu netopí. Jediná teplá věc široko daleko je spodek mýho notebooku (na kolenou, škoda, že není větší).
    Chodíme v mokrejch botách, nestíhají uschnout.
    Možná jsem to měla napsat spíš pod George 😀 . Na něj sice nemáme ani náhodou, ale taky už nám dost dlouho není těch jednadvacet 😛

    1. Jéje, že by ostřílené výletníky dostalo aprílové počasí v krušných kopečkách??? Není to čest? (chuckle)

      Hele, Zano, nemohli byste udělat průzkum terénu na přání? (rofl) Jednak bysem nutně potřebovala okouknout (a nafotit) Jéžiškovu cestu a druhak omrknout stav naučné stezky bož. rašeliniště. Porád slibujou nové hatě a furt nic. A dyž už máte boty mokrý… 😛

      1. tsss |-( .
        Jéžiškova cesta je děs (fubar) . Teda on je to vlastně výbornej nápad, cesta (pěkná, schůdná i s kočárkem) s různejma atrakcema, zábavama, úkolama… http://www.jeziskovacesta.cz/o-jeziskove-ceste
        Ale proč je to pojatý v tom nejotřesnějším Disney-stylu? Proč jednotlivý zastavení představujou zoufale nevkusný boudy vzdáleně připomínající jihočeský baroko? (envy)

        1. Ehm, chlad zjevně oslabuje, že? (wasntme) Pravda, původně jsem chtěla připsat, že bysem ráda vaši fotečku před každou atrakcí… Samože to byl hec, sorry, nó.

          Těším se na humna tvýma očima (inlove)

          1. Teda, Louk, jak tě mám ráda, toto mi už nedělej! (whew) Klikla jsem ji na Ježíškův zápisníček (tmi) a málem zafungoval jako lečo v dětství. (whew)
            Zano, snažně Tě prosím, TODLE NEFOŤ! Ještě se nestalo, abych v Tvém albu přeskakovala fotky, ale tady bych musela. (sweat)

            1. Milá Vave, děláš, jako bych sem ten příšernej odkaz šoupla já (chuckle) .

              Eh, si myslim, že kdyby Zana nebyla v oslabení živlama, že by hned prokoukla… a nemusela ťukat na čelíčko. Tudle perlu krušnohoří bysem si seriozně fakt netroufla nabízet 😛 .

      2. Louk , Ty jsi jako ten jeden sedlák u nás podle vyprávění. Selka něco dělala venku a zmokla. Když se vrátila do sednice tak jí sedlák říká : matko, když už seš mokrá tak jdi dát eště telatúm. Selka vzala kýbl s vodou a sedláka polila říká: můžeš jim dát sám už seš mokrej taky.

    2. Zano (inlove) , to už musí být hodně hnusně, když jsi naviklána. 🙁 Hlavně ty mokré botky mě poněkud děsí. Držím palce, aby pan domácí alespoň navečer zatopil.

      1. Jo, milé děti, život není peříčko. V chaloupce je jak na severném pólu před vejplatou, potfory převlečený za kamarády si z vás dělaj srandičky….
        Kolem poledne přestalo lejt, tak jsme vyrazili někam na oběd, resp. zahřát se. Vypadalo to asi takhle: dva příšerně nabalený jedinci (já: košilka, flanelová košile, mikina, vesta, bunda) vejdou do hospody, křesťansky pozdraví, chvíli se motají u vchodu, pak jeden ucedí „málo“ a jdou pryč hledat hospodu, kde je tepleji.
        Nakonec jsme uspěli, ohřáli se (najedli, ale o to tolik nešlo), vypadli a usoudili, že možná chvíli nebude pršet (lilo během oběda). A ono už fakt nelilo, jen jednu trochu mrholilo… Takže šli a nafotili pro Louk Jéžiška (to si fakt nezasloužíte, ale asi jí to pošlu mailem, ať si děvče užije :* ).
        Pak jsme se byli podívat na naučnou stezku…umíte si představit, jak se povalovej chodníček dlouhej 2,3 km rekonstruuje přes 3 ROKY?
        No, mezitím byly dva panáky a dort… Domácí zatopil, ale jen v krbu v jídelně, na pokoji je odhadem tak 14 stupňů. Takže posedím a půjdu spát.

        1. Achjéje, pomóc, necí! Ale apelovat na zadolování k dobrému jádru je v této chvíli troufalé, že? (rofl) Ále tak schválně šupni 🙂 .

          Škoda, že vás krušný takhle zkouší. Ještě v sobotu bylo parádně (že bych ti na oplátku poslala čerstvou zásilku z Horní Blatné? é, tak né, huž žádné škodolibosti) . Nemáte namířeno na Měděnec? A do kdy se vlastně zdržíte? Abych měla představu, kdy vyjde slunko (rofl).

          Lity lity, hlavně ať studený odchov neodmarodíte. Chtělo by to ještě panáka. Tak dobrou… (wave)

          1. Slunce vyjde v neděli k večeru (wasntme)
            Měděnec máme zkusit ? (ale mysli na tu zásilku Jéžišků…taky bych je mohla posílat po jednom…a to je tam i Rumcajs (asi) a muchomůrky….a sedmihlavá saň…a boudičky, dost hnusný samy o sobě, na kterejch (evidentně město samo) nalepilo inzeráty na prodej pozemků (tmi) (whew) 😛

            1. Auvajs, pod takovouhle pohrůžkou už by mi strach fakt nedovolil 😀 .

              Jj, o poměrech na Božáku si myslím své. A už roky marně čekám na opravu naučné stezky – dávno měla být otevřená.

              Měděnec je fajn, mám ho čerstvě okouknutý http://louk.rajce.idnes.cz/Medenec/ . Otázkou je trasa. Dalo by se z něj sejít dolů do Perštejna (ve starších albech rajskýho je tamní zřícenina). Kdybyste chtěli trochu šetřit nohy, z Měděnce jede bus do Klášterce. Z Klášterce či Perštejna vlakem do Varů a na Božák se nechat vyvézt busem. Asi na vás příliš krkolomné, viď? O víkendech jezdí vlak Chomutov – Vejprty, dvakrát za den. Ve všední dny bohužel ne. Ale Blaťák na druhou stranu od Božáku máte prošlý, Jáchymovsko taky… a dole podél železniční trati je víc zřícenin. Kupř. taky šumný Šumburk právě kousek od Perštejna. Podél Ohře, s výhledem na Doupov a Krušnými za zády je hezky.

              1. dík za nápady, uvidíme, co počasí…
                Už jsem skoro zapomněla, jak máš krásný fotky (y) – a je vidět, že tady víš dobře, kam koukat.
                Akorát postrádám Pedra (dog) !

                1. Dík! Kopečky jsou halt kopečky 🙂 . Akorát ty příšerácký větrníky mě drásaly. Pedroník naštěstí na poslední chvíli z náhlého popudu zůstal doma – udělalo se (ehm) horko a všude asfalt nebo hodně kamenité cesty, takže by výlet neocenil.

                  Zano, držím pěsti, ať se počasí umoudří! V podhůří je aprílově – přeháňky, prudký vítr, najednou slunečno a chvilka bezvětří a zase voda a fičák… pořád dokola. Ovšem mraky jsou poslední dny výstavní 🙂 .

                  1. Až tady mi došlo, jak je v Laponsku úžasná krajina – nepomatlaná lidskejma vynálezama…všecky ty dráty, cedule, stožáry (o větrníkách nemluvě (punch) ).

  17. Nemůžu si pomoct, flákota je flákota 🙂
    S restovanou zeleninkou, tak akorát, na máslíčku či olivovém oleji, aby se zjemnila chuť, křehoučká, jemňoučká … to beru!
    Nejlépe ovšem chroupat něco čerstvě utrženého či vytaženého ze země. V tom stavu nejsem schopná pozřít pouze kapustu a špargl.
    Ale „dušený bláto“, nikdy! Pravím opravdu NIKDY!!! Bylo mi zhnuseno již co předškolnímu dítku a hnus nějak lety neochabuje.

  18. Krásne dobré ráno všetkým! Obloha je chrpovomodrá, ale je zima. Chudáci tuzemskí dovolenkári – tento rok si tepla asi neužijú.
    Náš Astor sa naučil rozprávať – ráno mi vždy povie “ hauuuf a potom tak zamručí, už viem že to je ranný pozdrav. Pozerá niekto reportáže s „krotiteľom “ a milovníkom psov Cesarom Milanom? Ten chlap toho teda dokáže, klobúk dole! (dog)

  19. Zrovna včera jsem koupila levnější Nivu a tak byl květák s nivovou omáčkou.
    Z kredence na mne už tři týdny kouká dýně, taková zelená a týden patizon, tak prosím, poraďte jak nejlépe – aby z toho měl požitek i chlap. Jíme zeleninu za syrova i upravenou, jest nám to asi jedno, ale pravda je, že bývaly doby, kdy jsme měli zeleninu i obden, nakonec darovanému koni na zuby nehleď

    1. Patizon dělala kamarádka jako plněný, zapečený: uřízla špičku, vydlabala patizon a to dlabané nasekala a smíchala s mletým masem, uzeninou…… podle chuti, přidala uzený sýr, osolila, okořenila, lehce podusila a naplnila tím ten patizon. Pak to nacpala s tou pokličkou-špičkou do trouby a upekla, podlévala přitom smetanou i po povrchu patizonu, on pak krásně zezlátl. Pak se odklopilo to víčko, na směs se vyklepla dvě vejce a dodal se strouhaný sýr. Už bez té pokličky se to dalo zapéct. Bylo to moc dobré!

    2. Nebo lze obojí oloupat, vybrat semínka a pokrájet na přiměřeně velké kostky, které se pak chviličku podusí na másle nebo olol, mírně podlejí (např. bílým vínem), osolí, opepří, přidá se trochu česneku a nakonec smetana – buď normální (ta na vaření), nebo zakysaná + hromada nějaké natě (petrželka apod.). Hlavně musí být výsledný produkt spíš tvrdší, na skus, nesmí se to předusit, rozmblemcat.
      Nebo by (opět z obojího) šla nějaká jemná krémová polévka – oloupané, bez semínek a pokrájené rozvařit s kouskem cibule nebo i mrkve apod., prostě podle chuti, měkké rozmixovat, osolit, opepřit a přidat smetanu. K patizonu bych přidala trochu muškátu, k dýni možná i zázvor (aspoň k té žluté – hokkaido – ho přidávám). K patizonu hodně petrželky, k dýni snad i pár kapek dýňového oleje (ale nevím, jestli by to fungovalo i u té zelené, takhle to dělám s tou žlutou).

      1. Ano, to by mohlo být taky dobré. Já tedy, přiznám se, patizon jsem nikdy moc nejedla, nějak mi to přišlo bez chuti a bez zápachu, ale když se dobře okoření bylinkami, asi to bude dobré! A zdravééééééé!

        1. Karolíno, prosím Tě, to se to jí i s tou kůží?? Já ho jedla jen jednou a to smažený.
          Jinak já ráda experimentuji, většinou to s Kačkou sníme a Bimbo se ošklibuje a ochutnává a nakonec uzná, že příště si to může dát s námi

          1. Nie, určite olúpať a vydlabať, možno len celkom úplne malinký by sa dal neolúpaný a aj so semienkami. Patizón je síce fajn ale je s ním kopa roboty (šupka, nakrájať, vydlabať semienka) a výsledok je tomu neúmerný … nikde nič.

            1. Neloupat! Je to takový „hrnec“, pak se to nakrájí a slupka odstraní až na talíři.

  20. hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Nejraději zeleninu syrovou. Na králíka si hrajeme všichni (včetně Betky) moc rádi. A syrový zeleninový salát s trochou kuřecího masa nebo tuňáka… ňam ňam 😛 častá večeře. Ale nevadí nám ani dušená mrkev ani špenát… Jen smažené či rožněné cukety či lilky či celery raději vyměníme za pořádný kus masa…

  21. Mila Zdeno, zejmena mne zaujaly ty plnene papriky – uprimne ja ty klasicke se spoustou masa a cervenou majdou taky moc nemusim. A taky moc nemusim ty jakoby americke zelene velike stavnate. Po delsim vareni mi prijdou nahorkle. Ale moje oblibena verze bez cervene majdy pochazi z Rumunska – pozrela jsem to na jednom z tech blaznivych vyletu s partou ze skoly a leta se snazim to dostat do te chuti, co v tom byla. V podstate velmi jednoduche. Napln je polouvarena ryze promichana s oprazenym spekem a neco cibule na tom speku a neco VELMI vyuzeneho masa. Byla to myslim ta chut toho uzeneho, cim to bylo tak fantasticky. A mlety cerny pepr a podlevalo se to zjevne uzenym vyvarem. A papriky pouzivam ty cervene stavnate – ty nezhorknou. A ono mozna i neco toho balkanskeho syra by v tom nezaskodilo. Budu to muset zkusit. Moje oblibena mexicka trhovkyne u silnice ma ted krasne cervene za lidovou cenu.

    1. No, mě taky ty papriky zaujaly, protože je to recept, který jsem sama vymyslela a někam sem na Mlsotník (ale i jinam) do diskuse napsala, naposledy celkem nedávno. 😉 Originál je od mojí sestřenky, která má za muže Bulhara. Do původního receptu patří bílý balkánský sýr „sirene“, který je o moc míň slaný, než je český balkán. Tak jsem přemýšlela, jak tu slanost srazit a napadl mě právě ten tvaroh – na jednu kostičku jemně strouhaného balkánu (180g) jedna kostka nebo vanička tvarohu. Vajíčka na tohle množství aspoň 3, klidně i 4, dobré je přidat stroužek-dva česneku a hodně té zmiňované čubrice nebo saturejky, lze přidat i zelenou petrželku. Žádný salám rozhodně nedávat, nehodí se tam! Péct podlité vodou nebo smetanou na vaření a podávat zásadně teplé s bramborem nebo br.kaší. Taky to lze pomalounku opékat na pánvi, nejlépe pod pokličkou.
      Originální recept má i jednu pracnější variantu – papriky se nejdřív upečou, pak oloupají, oloupané naplní a obalí v těstíčku z vody a škrobu a nakonec se osmaží.

      1. Joooo, už si vzpomínám! Tak od Tebe je ten recept. Já vím, že jsem ho někde našla na netu, buď v Mlsotníku nebo někde jinde, moc mně to zaujalo, tak jsem vyzkoušela a bylo to fakt moc dobré. Jednoduché, rychlé, zdravé a chutné. A zdálo se mi, že ten salám tam nebyl, ten já tam taky nedávám, opravdu se tam moc nehodí. Zato jsem jednou zkusila přidat kapary, jednou sekané olivy a to chuť velmi zvýraznilo.

        1. Ty olivy by mohly být fajn, příště to vyzkouším.
          Tohle jídlo teď v létě děláme min. 1x za 14 dní, někdy i častěji. Kromě sladkých červených kapií (ale i z tenkostěnných bílých paprik je to moc dobré, hlavně aby ty papriky neměly moc silnou slupku) se mi moc osvědčily takové jakési tmavofialové papriky, o kterých jsem sem tuším taky psala – pán na trhu mi tvrdil, že je to kříženec papriky a lilku. Nejspíš ne, ale jsou takové hodně zvláštní, mají tenkou slupku, hodně dužiny a takovou jakousi míň paprikovou chuť. Bohužel je na ně teď prý zima, tak nerostou.

          1. Ty znám, tchán je měl vloni, semínka měl snad z Řecka? Letos nic, asi nevzešly.

      2. Mnozí z vás vědí, že nejsem Mlsotníková. Nemám ten zápal na vaření. Co se týká receptů, většinou je přelítnu očima a stejně se vrátím k chlebu se sejrem. Ale v roce 1966 jsem vlastní hlavou vymyslela recept. Matička – profík dost ohrnovala ret. Pak si dodala odvahu a ochutnala. Později ten recept zahrnula do repertoáru. Já ho dělala i v remosce a bylo to „předbálové jídlo“. Nikdy nám nebylo těžko a pilo se na to výborně bílé víno. Když ten recept napíšu dnes, bude vám notoricky známý. Tenkrát jsem si ho nedala patentovat 🙁
        Rybí filé (polorozmrzlé) osmažíme z obou stran a okořeníme sladkou paprikou, pepřem a solí. Srovnáme do zapékací misky, zaklopíme a pečeme (ne usušíme!). Když je filé upečené, tak bohatě zasypeme strouhaným sýrem a zalijeme rozšlejhanými vejci s trochou mléka. Znáte? znáte. Tenkrát to neznal nikdo.

        1. No, já jsem dělávala něco podobného – a taky jsem si to vymyslela sama. 😉 Filé se neopéká, nepaprikuje, jen se mírně osolí a opepří. Vajíčka se smíchají se strouhaným sýrem, může se přidat trochu kari koření, na každý plátek filé se dá trochu směsi a vše se nechá cca 20 min. (nebo prostě do růžova) zapéct ve vymazaném pekáčku v troubě. Kdysi jsem tím mátla děti, když nechtěly jíst ryby, v téhle úpravě jsem je do nich vždycky nanutila. Teď je dcera vegetariánka a syn naopak proti rybám nijak neprotestuje, nakonec si je oblíbil, takže je už můžu dělat v jiných úpravách. Ale dobré to bývalo, to zas jo.

          1. Tak, a jsme u toho. Prostě už se vařilo všechno. Já mám dojem, že (pokud se neuchýlíme k takovým originalitám, jako jsou žabí voči ve slaném nálevu), tak se vždy najde někdo, kdo ten recept bude znát. 😀 Jdu si upéct topinku, protože jsem nebyla na nákupu a v lednici mám polární záři. (dance)

            1. Ano, kolikrát člověk dostane recept s nějakým názvem a po prostudování zjistí, že podle něj vařila už jeho teta, jen se jmenuje jinak. Některé úpravy receptů jsou pro dobru kuchařku téměř zákonité, takže i když zde uveřejněný recept vypadá jako opsaný z konkrétního zdroje, může pocházet úplně odjinud, a přitom inspirací pro oba opravdu mohl být stejný recept, třeba i z jiné země.

              Ještě k tomu protestu Aidy proti uzenině v onom jídle. To je právě důkaz, že někdo rád holky a jiný zase vdolky a že si každý stejně recept uzpůsobí podle svého. Když bude deset kuchařek vařit totéž jídlo, bude pokaždé jiné. To je podobné jako v patchworku. Šije se podle tradičních či nových vzorů, ale pokud se to nekopíruje otrocky (naprosto stejné látky a rozměry) pokaždé vznikne něco originálního. A také vznikají podobná díla, aniž by se cokoli kopírovalo, těžko pak soudit, co je je originál a zda je vůbec něco plagiát.

              Většina zveřejněných kuchařských receptů (nejen tady, obecně) nejsou originály v tom smyslu, že by někdo vytvořil úplně nové jídlo, téměř vždycky jsou to varianty na něco. I ten Aidin recept, zrovna jako ten Zdenin.

              1. Cheche, vy si vymýšlíte varianty z bujné originality. Já tenkrát měla 6 plátků filé a 8 strávníků. Těžko drobit dílky, že. Proto jsem to zapekla, abych mohla porcovat 8 dílů a já vyškrabala pekáček 😛

                1. Zdeni a tú polárnu žiaru v chladničke si hneď od teba „kradnem“ do repertoáru zas ja, bo sa mi to strašne páči a plánujem to šíriť (clap)

        2. Hele, neznám ani teď. To zkusím. Polovička ryby moc nechce ale v této úpravě by si toho nevšiml, že to je ryba. Jako tuňák s rajčaty a mozarelou,to taky sní a neprotestuje i když by potřeboval velrybu třikrát týdně.

      3. Tak tady bych se přela – tohle jídlo znala i paní v naší zelenině (ve Dvoře Králové), když jsem tam po přečtení Zdenina mlsotníku kupovala papriky a bavila se s ní, co s nimi chci podniknout. Dodala nějaká zlepšení na vnitřek (zapomněla jsem) a potvrdila, že nejlepší jsou studené. A pak se zamyslela a řekla, že to nevařila roky a že to zase zkusí 😀 Kdepak mlsné jazyky se nezastaví před ničím dobrým 😛 (teď je olizovací). Jen je zajímavé, že netem neputují soubory receptů nazvané – to nejhorší, co vás může potkat (rofl) Asi proto, že každému holt chutná něco jiného 🙂

        1. Možná by to mohlo být i tím, že zmiňovaná sestřenka má už skoro 20 let docela úspěšné nakladatelství, kde vydává kuchařky se svými recepty? Nebo má paní zelinářka v rodině taky nějakého Bulhara. 😉
          Ale ne, svět je malý a počet nápadů omezený, takže není divu, když dva lidi přijdou ve stejnou chvíli na stejnou věc, viz http://www.youtube.com/watch?v=rAL1g2FdWxE&feature=related
          Ten tvaroh je ale fakt můj! 😉 🙂

          1. (y) (chuckle) Dík za odkaz, Aido! (y) 🙂
            A když říkáš, že je tvaroh Tvůj, tak je Tvůj. 🙂 A možná i toho, kdo tu teď zrovna byl. 😉

  22. Ten první odstavec jste snad musela opsat ode mě 😀 Ještě dodám, že po špenátu jsem v dětství zvracel a bylo to způsobeno výhradně psychickými důvody. Jo a ztotožňuji se s výrokem mého dědečka: „Jídlo je buď zdravé, nebo dobré.“ (chuckle)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN