Na Krkonoše jsme se letos vydali s vidinou dobytí severní, polské, strany – zejména dvou ledovcových jezer (Maly a Wielki Staw), o kterých vím od dětství, ale skrzevá bolševika jsem se k nim nedostala. Jsou nádherně vidět z červené hřebenovky mezi Sněžkou a Špindlerovkou (skoro bych se trochu předběhla a řekla, že odtud jsou vidět úplně nejlíp).
Meteorologům tentokrát všechny pochmurné předpovědi vyšly ještě víc, než čekali – slibovali hnusný víkend a po něm zlepšení. Zlepšení nenastalo. V sobotu ráno to ještě nevypadalo nejhůř. Bylo chladno (asi 10 stupňů) a zataženo, ale nepršelo, takže jsme usoudili, že zkusíme dojít na Sněžné jámy. K těm se jde taky po hranicích, ale na opačnou stranu než ke Sněžce. Cestou došlo i na rukavice, docela zdatně fučelo. A pak začaly klesat mraky a před nejvyšším bodem naší cesty už byla hřebenovka v mlze. A protože bez výhledu tahle cesta ztrácí smysl, zatočili jsme dolů do vnitrozemí a dobře jsme udělali, protože za chvíli začalo pršet. 
Pršelo celé odpoledne a celou neděli. Mlha byla taková, že jsem z okna nedohlédla na zem. Teploměr u dveří do chalupy ukazoval 6 stupňů, v dešti občas prolétlo i něco většího bílého…
V pondělí ráno se zdálo, že déšť ustává, i viditelnost se zlepšila na pěkných 50 – 100 metrů. To už jsme byli jak na trní a nakonec jsme usoudili, že vybavení máme dost slušné na to, aby pár hodin deště přežilo. A vyrazili jsme dolů k Bílému Labi. Je tam malá naučná stezka, tak jsme si ji prošli a od Boudy u Bílého Labe došli do Špindlu, kde jsme mírně zabahnění a totálně mokří působili pozdvižení.
Ve Špindlu už dneska prakticky turistu nepotkáte, ze všeho nejvíc připomíná Mariánské Lázně. Hotel Hradec vedle autobusového nádraží, kde jsem v dětství trávila čas před příjezdem spoje na Prahu sedíc na ruksaku v koutě, má místo židlí plyšové boxy… kafe jsme si dali raději na stojáka.
Úterý byl poslední den, kdy jsme měli šanci zkusit polskou výpravu. Bylo zataženo, mokro, nicméně nepršelo; mraky se válely po hřebenech, ale na rozumnou vzdálenost člověk dohlédl. A tak jsme vyrazili. Dolů z hřebenovky do Polska směrem na Pielgrzymy s nadějí, že tam někde narazíme na neznačenou cestu k jezerům.
Cesta je to…jak to říct. Nádherná. Příšerná. Oboje. Jsou to jen asi čtyři km, polské značení říká hodinu a čtvrt. Jenže po deštích je všude bláto, spousta vody, trochu to klouže po kořenech, bahno je místy hlubší, než by jeden čekal. 
Nádherná příroda, nepotkali jsme živou duši, působí to tu opuštěněji než na české straně a „pralesněji“ – trouchnivějící stromy a vývraty, zlámané stromy tak zetlelé, že když zaklepete na kůru, probouráte se dovnitř. Neomaleně bující nová vegetace, která se cpe na místo mrtvých stromů – život se tu obnovuje až marnotratně. Vlhko, mlha. Nějaký drobný hmyz, který při chůzi příliš nevnímáte, ale jakmile zastavíte, jsou ho kolem mraky.
Ze začátku se snažíme neutopit boty. Je to dost dřina, protože cesta funguje momentálně jako potok; tam, kde není voda, je pravděpodobně hluboké bláto, kde jsou kořeny, uklouznete. A tak nejdřív jedna bota, pak druhá…a pak už to člověk moc neřeší 🙂
Pielgrzymy jsou jen křižovatka v lese. Potkáváme tu dva Poláky, snažíme se vzájemně trochu poinformovat. Oni to mají jednoduché, jdou nahoru na Polední kameny. Nám moc poradit neumějí, prý nejspíš máme pokračovat na Polanu, tam je veliká křižovatka s mnoha ukazateli. Tak nějak jsem si k tomu představila i stánek s občerstvením, ten tam tedy nebyl. Ale jinak je to moc hezké místo, všude zamokřené louky, horské stráně, kdyby bylo míň mraků, bude vidět Sněžka.
O jezerech ani zmínka. Podle mapy se zdá, že by se to nějak dalo… Ne, nedalo. Odbočku, nakreslenou na naší mapě, jsme nenašli. Zase jsme pěkně vystoupali nahoru na hřebenovku, jezero jsme ZAHLÉDLI JEDNOU a to ještě jen díky turistce, která šla v protisměru a najednou se zastavila a přes hradbu kleče cosi fotila. A tak jsme vyšli k Poledním kamenům a pokračovali zpátky.
Z téhle části cesty mám trochu strach, protože je krásná, ale naprosto neudržovaná a my tudy jdeme vždycky domů po tůře, když už jsou nohy unavené a já mám neodbytný pocit, že si je tu někde zlámu. Dalo by se najít pár míst, kde by se jako bonus člověk klouzal po suťovém poli pěkných pár desítek metrů zpátky do Polska.
No ale nakonec doklopýtáme, padáme naznak do postelí. Zítra jedeme domů. Ráno bude nebe azurově modré.
Fotky najdete zde : http://1234zana.rajce.idnes.cz/Kolem_Spindlerovky_1.-6.7.2011
Zano, krásné dobrodružství, ale upřímně, já bych radši na sluníčko. Na zimu mám alergii 🙂
Díky za zprostředkování
Dalmi, ty jseš omluvená (happy)
O.T.
Na Hadech, v části Účet je nové vyúčtování 8-|
Zano, Tvoje krásné a propršené fotky jsem si nechala až teď navečer. Jste úžesní, nepromokaví a odolní proti zvůli počasí (bow). Kdybyste byli kavarenští povaleči tak bychom se takových výletů nedočkali. Díky. Jeden komentář mi to už vyhodilo tak snad teď :O
(h) má tam být (bow)
Chichi, mám kamarádku, typickou kavárenskou povalečku – jednou jsme ji – následkem nepochopení na obou stranách – vytáhli na výlet. Bolelo to obě strany (rofl)
Nádherný výlet – šla bych hned s sebou!! A ta fotka (čtvrtá řada uprostřed)!! Vyhlížela jsem psa Baskervillského na blatech…. 😉
Bylo to krásný! I když přiznávám, že když jsme koukali z kopce nad Špindlerovkou a před náma byla ta kamenitá stráň…jsem si říkala, jestli to ještě dokážu slézt.
Jenomže to slezeš, protože široko daleko nikdo, kdo by tě snes(l). A když jsi dole, tak okamžitě zapomeneš, jak to bolelo (inlove)
Že by se Rýbrcoul rozhodl otestovat vaši trpělivost, odolnost a oddanost horám? Se fakt nemusel namáhat. Ve vašem případě 🙂 . (Podobně jako vládce Jizerek s poťouchlými viklany – taky seveřany nezdolá 🙂 ) . Zano, tradičně paráda. Hory zkrátka jsou srdeční záležitost a z fotek je to znát.
Hory v každý podobě :* (inlove)
Bílé Labe (a Kotelní jámy) jsou asi moje nejoblíbenější horská procházka. Za takovýho počasí vám ji ani moc nezávidím.
Jeden spolužák vášnivej botanik strávil jednou kus prázdnin právě kolem těch dvou polských jezer, údajně to je botanicky nesmírně zajímavá lokalita.
Díky za povídání a nádherně strašidelný fotky.
(wave)
tak na tom se shodnem (y) . A cestu kolem Bílýho Labe (od chaty U Bílého Labe nahoru) dokonce docela pěkně zrekonstruovali, takže už to není ten eee…ústopád…, co bejval 😉
Zani, krásné, barvité líčení i fota!!! Ale takový výšlap bych opravdu fakt už nezvládla – ešče že se můžu vymluvit na tu svoji novou endoprotézu, protože tento víkend jedeme s mladými tři dny na Kurzovní do Jeseníků a eslivá tam bude jako v těch Kerkonoších, tak se budu vymlouvat třebas i na Polču, která se v těchto dnech dožívá už požehnaných patnácti let. Ale po pravdě, ona zatím nemá problém denně našlapat aspoň pět kiláčků, chjo, chjo…
tak ať tam máš radši hezky (y)
Na Kurzovce se nemáš čeho bát – autobusem na Ovčárnu a dál po pohodlné asfaltce.
Jen malá rada: předpokládám, že toho budete chtít zvládnout co nejvíc a možná budete uvažovat o naučné stezce kolem Bílé Opavy (od Barborky do Karlovy Studánky). Je to opravdu úžasná a hodně náročná stezka, ale v současné době nedoporučuji – dost v poslední době pršelo a bude to pravděpodobně neschůdné a hodně nebezpečné.
Určitě zajeďte do Karlovy Studánky – je tam krásně a pokud by bylo škaredě, mají úžasný relaxační a rehabilitační komplex s báječným bazénem (a saunou a párou a hřejivými kamínky). Jezdíme tam každý týden už roky, bazénová rehabilitace je k nezaplacení.
Tak ať se vám tady líbí a hlavně ať vyjde pěkné počasí!
Já myslím, že i Zanovi mají slibně nnakročeno do klubu Masochistů. (inlove) Všichni víme, kdo si už dávno členství v klubu zaslouží. Tak díky za cestování a s heslem :“Čím hůř, tím líp.“ na rtech odcházím do slunečné dáli 😉
tady už se v dáli objevujou jakýsi mraky, tak se vrať dřív, než zmokneš 😛 (rofl)
Mlha je veeelmi fotogenická. A Zana jako obvykle podává skvělý výkon nejen turistický i fotografický. (clap)
To počasí by mne dost otrávilo, ale zdá se, že jste dost impregnovaní.
To máš tak – když si musím vybrat, jestli už druhej den sedět na pokoji, nebo zmoknout, tak radši zmoknu (rain)
Takové procházky se mi moc líbí, v minulém životě jsem zřejmě byla houba. Tenhle kousek Krkonoš neznám, děkuji za krásné fotky.
„v minulém životě jsem zřejmě byla houba.“ Dobryyy. (rofl)
„v minulém životě jsem zřejmě byla houba.“ Dobryyy. (rofl)
Ja nespamuju. To jen ten pocitac ci co.
To bude tím teplíčkem 🙂
coby houba bys ovšem asi ocenila, kdyby bylo aspoň 15 stupňů (chuckle) – jinak souhlas (nod)
Zano, díky za krásný, i když mlhavý, výlet do Krkonoš. Věřím, že i v tomto počasí jste si to krásně užili, koneckonců vím, že nejste z cukru. Samozřejmě za sluníčka by se to šlapalo jinak, ale ono to vyjde příště. Fotečky jsou krásné a díky mlžnému oparu takové zádumčivé. Ale takové mám ráda.
To víš, že jo.
Mlhavě si vzpomínám, že jsem coby puberťačka špatně nesla, když mi zmokla frizúra, a tudíž takovýhle počasí bylo pro mne pohroma. Ale co jsem už velká holka, tak to neřeším. Ta pravá krása se skrývá…ehm…dobře skrývá…vevnitř (rofl)
Kdysi dávno jsem 2x za sebou promokl na kůži. Od té doby nenávidím jakékoli procházení se po dešti. Na druhou stranu, když už zmoknu, prostě jdu a jdu až někam, kde se dá uschnout.
Honzo, je taky pravda, že jsme na to vybavený. Kalhoty a bundy prostě nepromoknou. Boty ..no, ty časem jo, ale trvá to. Vlastně hlavní problém je hlavinka – nesnáším pokrývky hlavy, ale ono by člověku zatejkalo za krk (fubar)
A OTéčko
Koho už bolí nohy z té štrapáce po horách, tak si odpočiňte u rybníka
http://yga.rajce.idnes.cz/2011_Jizni_Cechy_den_ctvrty_26.7.
Ygo, to je „náš“ kraj, kousek od Chlumu máme přízeň. Býváme tam celkem často a v Třeboni tak nejmíň 2x ročně určitě. Jo a na tom Světě si jen pár dní před vaší návštěvou vyjel náš kluk toho mistra ČR, už jsem to sem psala.
Ygo, Třeboň to je město, které mám moc ráda. CHápu, že zámecký park v Třeboni se s lednickým areálem nedá srovnat, ale doufám, že i tak jsi si to užila. Znám důvěrně hodně míst, která jsi vyfotila. Snad jen ta trochu nestydatá stromová dvojčata jsem tak úplně neidentifikovala, ale budou buď někde na hrázi nebo cestou k hrobce. Což mi připomíná, že třeboňstí přinejmenším kvůli hrobce měli vždycky kontakty s Karlem Schwarzenbergem. Jednou se totiž ještě dávno za totáče stalo, že jedna rakev se nějak mírně proděravěla a dotyčný vevnitř se za přítomnosti začal rozkládat, což zase způsobovalo problémy v místnosti, kde jsou rakve uloženy. Vím, že s tím byl velký problém, protože povolení k manipulaci s rakví musel dát právě on, jenže pana Schwarzenberga zase nějak nechtěli pustit přes hranice a tak se to táhlo. Čímž jsem si tenkrát poprvé a s jistým překvapením uvědomila, že ty rody tu jsou stále.
A Chlum, ten také dobře znám. Dokonce tam odtud odjel Ferdinand d´Este na svou poslední cestu do Sarajeva a jeho děti tam v době atentátu byly. A co mi vyprávěli, domek vedle nádraží Ferdinand prý využíval, když čekal na svůj vlak do Vídně nebo Benešova – prostě kam zrovna jel. A rybníky – Hejtman, Staňkov a další také znám, ale kvůli kempům jsem tam moc času nestrávila – nějak tento typ turistiky, kdy jsou lidé v kempu natlačeni jeden na druhého, zrovna nemusím.
A hele, Trebon je jedno z jihoceskych mest, ktere neznam. Znam Jindrichuv Hradec, Telc, Slavonice (moje laska); nikdy jsem nebyla v Budejovicich. Takze Ygo diky.
Ygo, další krásná sada fotek. Také jsme kdysi dávno Rožmberk obešli, bylo tam moc krásně. Ale na těch fotkách, ta žlutá kytka – není to vratič? A pokud vím, tak ten by měl hmyz odhánět a ne přitahovat ? Já jsem právě za tímto účelem měla v Německu v létě pugét na verendě, aby odháněl mouchy, když jsme tam seděli. Sice kytí ve váze vypadalo hezky, ale mám dojem, že na hmyz to nefungovalo a jen smrdělo. Bohužel podobně mi smrděly ve váze i kopretiny. Ty mám moc ráda,venku volně na polích mi jednotlivě voněly, ale ve váze jsem je z vnitřku domu často musela přenést na verandu.
Maričko, taky to vidím na vratič a mám pocit, že hmyzu nijak nepřekáží…
Jo, kopretiny…krásná kytka na louce, ale je třeba ji obdivovat tam (nod)
Veselský pískovny taky patří mezi moje oblíbence 🙂
A ještě jsou tam někde blata, teď si nevzpomenu, jak se jmenujou, kdysi jsem tam taky fotila takovou skoro měsíční krajinu. Nebyli jste tam náhodou taky?
Nemyslíš třeba Červené Blato? http://www.jiznicechy.org/en/index.php?path=prir/cblato.htm
Apino, myslím tohle: http://cs.wikipedia.org/wiki/Blatsk%C3%A1_stezka
Díky za pochvalu fotek – na blata jsem se taky chystala, leč Jenda na to pochodování moc není a už se těšil na kolo, tak jsem to vzdala a radši se šla odpoledne cournout k tomu největšímu rybníku – a vidím, že jsi o den dopředu, Veselské pískovny chystám prezentovat zítra (chuckle)
Milá Zano – s radostí jsem se zase prošla s tebou po Krkonoších – teda fuj, že NÁM zase pršelo za krk a voda tekla do botů (chuckle) – ale jinak dobrý, nejsme z cukru, že jo (rofl) ! A fotky vždycky potěší – se těším, až konečně k těm jezerům dojdeme.
Dnes se to dá číst, venbku je slunečno (a já trčím v práci, fuj). Obávám se, že si vody užijeme o víkendu. Má pršet a my budeme lítat venku.
Jiank tradičně, – úctyhodné výkony a krásné fotky. Ty umíš pěkně nafotit i hnusné počasí.
Tu sa ja s dovolením vlepím, veľmi pekne povedané!
Dala som si článok aj fotky k obedu a užila som si to.
Obdivujem a tíško závidím aj tie krásne udržiavané turistické cesty a cestičky …
Taky počítám s tím, že o víkendu zmoknem, to máme z toho, že nesedíme doma a nešúrujeme 😀
Co se týče udržovaných cest – no, jak kde 😛
Maričko, svým způsobem to byl krásný výlet – nezávisle na počasí (rain) . A Petrovku jsem měli hned vedle, měla jsem ji moc ráda. A tomu, kdo ji zapálil (a těžko přetěžko to byli polští turisté) bych přála…
Hanko, děsně lituju! Na zimu se dá oblíct, na déšť taky, ale vedro nemá řešení… Kéž by to byl jen ten termostat (y) .
Xerxová, je to legrační, ale až nedávno jsem zjistila, jak je mlha fotogenická 🙂
Chichi, Vave, potkala jsem známou, která se k těm jezerům trefila, tak se časem určitě dočkáš 😀
A už mlčím, ať mě tu nebijou (tmi)
Milá Zano (inlove) , Krkonoše v téhle části znám, trávila jsem tam hodně času jako malá holka, ale teď jsem tam dlouho nebyla. Tvoje putování mě potěšilo velice velmi a ty fotky! Jinak chodit povenku a fotit mokro jsem naučila v Norsku, jen teď to mohu zkoušet u nás a v plném létě 😡 a to bych fakt nemusela. Jo, v Norsku je v těchto dnesch horko a lidi se koupou ve fjordech i jezerech. To počasí to má opravdu nějak pomotaný! 😛
Dede, Krkonoše nad Špindlem mám taky nejradši (taky jsem sem jako malá jezdila, i když asi ne tak často).
OT: Tak jsem si znova prohledla zaniny fotky z Krkonos – pro vizualni asociaci chladna. V tomhle vedru, ktere vstupuje do 4. tydne, nam bouchlo chlazeni. Takova kisna umistena venku, co topi i chladi. Energeticky velmi narocne, ale cely Jih je tim zaplacany. Velmi to propagovaly a propaguji elektrarny v zajmu svych akcionaru, takze se domy stavi uz zarizene na tohle. Nejen, ze to stoji hodne na provoz, ale neni to levne to koupit a maji zivotnost tak neco pres 10 let. Nase kisnicka ma let 13. Navecer jsme to vyhodnotili, ze by to snad mozna mohl byt termostat, ale to je spis zbozne prani. Jsem z toho horka napred usnula, ale ted jsem se probudila, strategicky jsme rozmistily feny u otevrenych oken. Ale na spani to nevypada. Ajvaj, to zas bude noc a den… proto jsem si zas ustila ty Zany fotky. Ani Zano nevis, jak prisly vhod. Jeste si tak pustit vanocni koledy. 🙁
Chicht – musim si sama sobe odpovedet. Feny jako psice doma nemame. Ale mme feeeny. Co za rozdil v jedne carce. 🙂
Feny by musely hooodně mávat ocásky 🙂 Snad se vám brzy uleví.
Feny jsou jeste dobry. Horsi jsou rady/rády/řady/řády 😉
Tedy Hanko přijít o „heat pump“ uprostřed těhle veder, to je hrůza, kterou také známe. Naše původní pumpa vydržela dlouhých 25 let, ale takové už se teď nedělají. A odešla nám před pár lety také v srpnu ve dnech, kdy choť právě stonal s horečkou. A navíc se to samé stalo řadě několika dalším lidem a tak jsme na novou museli čekat tři dny. Naštěstí nám firma u které jsme si novou pumpu objednali mezitím půjčila silné větrníky do oken a my měli další dva, tak jsme to zvládli. Ono totiž nejde jen o to vedro, ale klimatizace navíc vysuší tu děsnou vlhkost, která se bez ní do domu vecpe a v tom se prostě spát nedá. Nevýhodou je, že pokud je výměna pumpy takhle akutní případ, nedá se moc smlouvat o ceně a těch několik tisíc co nová pumpa stojí hodně zabolí. Tak držím palce.
jo jo – na to počasí si moc dobře pamatuju… Vzpomínala jsem na Vás. V posledních týdnech se bohužel docela pravidelně opakuje: Déšť, liják, déšť, mrholení, déšť, povodňové nebezpečí… Fakt divné léto (tmi)
Fotky úžasné (nod)
Zano (inlove) , vždycky píšeš o svých výpravách krásně, ale dnešní vyprávění je úžasné, plné poezie, člověk cítí ten vlhký život okolo, kamení i bahno pod rozklepanýma nohama. Nádhera, děkuju.
A určitě to musíte s Frantou zkusit znovu! To by bylo, abych se k těm jezerům nedostala! 🙂
Zano, zase tvoje typicky nádherné fotky. Nejvíce ze všech se mi ale líbí tahle:
http://1234zana.rajce.idnes.cz/Kolem_Spindlerovky_1.-6.7.2011#P7050321.jpg
Ty suché větve jsou jako poházené paroží, to krásné šťavnaté borůvčí,prohnilý kmen. Jen se mi zdá, že tam je těch uschlých stromů kolem i v pozadí nějak až moc. Každopádně se na tu zamlženou krajinu lépe kouká na fotkách, než se v ní asi chodilo. Jak vám to tam občas muselo po těch navlhlých kamenech klouzat, to si mohu jen domýšlet!!! Angličané mají rčení „není špatné počasí, je jen špatné oblečení“. A vaše oděvy musí být opravdu odolné, když vás ani takhle pošmourné počasí neodradilo(přesně jako Xerxovi). I když chápu, že když už jste se tam vydali, přece to celé neprosedíte uvnitř chalupy. No hlavně, že jste si nenatloukli a nenastydli jste.
Já byla na Šněžce jen jednou dávno jako celodenní výlet s pionýrským táborem. A pamatuji se, jak jsme si tam jednou nohou „odvážně šlápli do Polska“
A možná jste byli poslední lidé v těch místech, kteří viděli Petrovku a máš historickou fotku. Jistě jste četli, že před pár dny totálně vyhořela.