MLSOTNÍK: Jak si vychutnat celer

Tento mlsotník jsem napsala v červnu 2009 a když jsem zjistila, že na pátek nemám žádné mlsací povídání (ano, tohle JE nenápadné upozornění autorům 🙂 ), tak jsem ho oprášila a tady ho máte. Dnes bych k tomu ještě připsala jednu poznámku: přestože jsem si za pobyt v Norsku a Anglii zvykla používat řapíkatý celer a našla v něm kulinářské potěšení, pořádnou bulvu celeru mi nikdy nenahradil.

 

 

Už jsem si kolikrát v diskuzích k nejrůznějším receptům všimla, že celer patří mezi zeleninu, která vyvolává chuťové emoce. Buď ho lidé milují, nebo nesnášejí, málokomu je jeho chuť úplně lhostejná.

Bulva (kořeny) celeru patří spolu s mrkví a petrželí do „svaté trojice“ kořenové zeleniny, na které je postavena celá řada receptů nejen české kuchyně. Jak bulva, tak nať mají velmi výraznou chuť, která může – jak už to u všech výrazných jevů bývá – vyvolávat sympatie až oddanost na jedné straně, stejně jako nechuť až odpor na straně druhé. Jenže celer má vedle zajímavé chuti i celou řadu léčivých účinků, takže by v naší kuchyni chybět rozhodně neměl. Tak co s tím?

U nás doma je situace jasná. Zatímco já celer miluju (ale až od dospělosti – jako dítě jsem ho nechtěla), všichni moji muži (Martin i oba kluci) celer doopravdy „nemusejí“. Kde to jen trochu jde, ho z jídla preparují a vánoční lahůdka – celerový salát, sloužící jako pikantní doplněk toho bramborového – by mi neujedli, ani kdybych je prosila:)) I hledala jsem způsoby, jak celer zpracovat tak, aby jim v jídle nevadil. A ono to doopravdy jde.

 

Celer v polévkách

Chuť celeru je ve většině polévek – alespoň pro mne – nepostradatelná. Dodává jim šmrnc a málokdy jím šetřím. Přesto strávníci většinou neprotestují. Metody na to existují v zásadě tři. Buď ho použiju ve vývaru a na talíř jim ho nedám, nebo ho nakrájený schovám mezi množství jiné zeleniny, hub, masa, těstovin či rýže (to u výživných polévek, ve kterých stojí lžíce a nikdo po nich nepožaduje další krmi:)) nebo ho nastrouhám a posléze mixuji v jemných krémových polévkách.

 

Sváteční masový vývar

Masový vývar (slepičí, kuřecí či hovězí) jsem se naučila dělat podle své tchýně. Vtip je v tom, že k masu přidávám zeleninu takřka v celku a to hned na začátku vaření, ještě do studené vody. Radši tu rovnou upozorňuju, že jde o zdlouhavější postup vaření, protože tlakový hrnec (papiňák) chuti této polévky moc neprospívá. Nejlepší je vařit pomaličku a ve velikém hrnci. I proto je to u nás polévka sváteční, která se spíš mlsá, než cokoliv jiného. Patří k těm několika málo polévkám, na které se mužstvo vysloveně těší:))

Do velkého hrnce dám očištěné maso (nejlépe slepici nebo hovězí, kuře je dost mdlé, musí se víc kořenit), zaleju studenou vodou – ne do plna, protože toho do hrnce přijde ještě hodně. Přidám sůl, trochu kmínu, celý pepř (já dávám víc), papričku chilli a dám vařit. Potom se pustím do čištění zeleniny a postupně přidávám (množství cca na jednu normálně velkou slepici a 6 litrový hrnec):

Celé nebo jen půlené stroužky česneku (dle chuti, já dost:)), půl velké cibule nebo jednu menší, několik celých očištěných mrkví, jeden až dva kořeny petržele nebo pastiňáku (petrželí může být víc, pastiňák je sladký, tak přizpůsobit množství mrkve, aby polévka příliš nezesládla) a půl nebo čtvrt bulvy celeru (opět podle velikosti) – musí ho být dost! Jediný celer obvykle nějak překrojím, přece jen je v hrnku dost neskladný. Posolím a nechám bublat.

Pozor, chce to trpělivost! Polévka by měla jen jemně probublávat, vařit se pomalu, vyplatí se sbírat pěnu. Já někdy po úvodním prudším varu otřu pěnu často i s částečně vyvařeným kmínem z boků hrnce papírovou utěrkou a teprve potom stáhnu teplotu na ono poklidné bublání. Teď je možné se nějakou dobu věnovat něčemu jinému. Polévka se nijak nemíchá, výsledek by měl být čirý vývar, takže nemá cenu pošťuchovat zeleninu, aby se později rozpadávala na kousky.

Když už maso vypadá, že je hotové, začnu s dochucováním. Nyní hodně záleží na zvycích rodiny a kvalitě masa. Dobré maso spolu se zeleninou, již přidaným kořením a solí dokáže vyprodukovat výborný vývar bez další pomoci (možná bývá třeba dosolit), ale někdy je nutné přidat něco dalšího. Já v tomto případě používám polévkové koření bez glutamanu, které si sháním v obchůdcích s bylinkami, ale i nějaký ten druh vegety neuškodí.

Ale jen s mírou – při tomhle množství masa a zeleniny by umělé dochucení mohlo dost pokazit. Pro milovníky slanější a ostřejší chuti bych spíš nabídla trochu kvalitní sojové omáčky. V létě se dá přidat zralé rajče či ještě lépe zelená paprika (maďarská, slovenská, kozí rohy…).

A nyní (pravda trochu sezónní) zlatý hřeb – připravíme si svazek petrželové nati (lepší je opravdová, kadeřávek až na druhém místě) do něj přiložíme jednu nebo dvě snítky nati celerové, svážeme nití a celou kytici dáme vařit do polévky (někdy si tyhle kytičky dopředu mrazím, ale není to úplně ono). Asi po dvaceti dalších minutách polévku definitivně vypneme a kytici vyvařených bylin opatrně vyjmeme, aby kousky „neznečistily“ polévku.

V mezičase jsme si v jiném hrnci uvařili nudle (nejlépe domácí – klidně kupované 🙂 ) a v míse je promíchali se syrovou nasekanou petrželovou natí (tady může být i kadeřávek).

Podáváme tak, že na talíř dáme nudle s petrželí (dost) a zalejeme horkým čistým vývarem. Podle přání strávníka mu můžeme polévku dozdobit třeba kouskem mrkve (jedinci jako já tam mají od všeho kus:)) a kouskem voňavého uvařeného masa.

Jak je vidět, není to polévka na všední den, ale vážně stojí za to! O zeleninu s masem se obvykle strhne boj mezi lidskými i zvířecími strávníky…

 

A poznámka pro majitele batolat zvykaných na polévky: pokud to nepřeženete s kořením, tak rozmačkaná (nebo mixovaná) vařená zelenina s kouskem masa doplněná trochou rozmačkané vařené brambory je vynikající a dětem to obvykle velmi chutná. Dokonce to milovaly i ty mé, ačkoliv jinak dělaly s jídlem pravidelně potíže…

 

Polévky krémové

Tady mluvím o jednoduchých obvykle jednodruhových zeleninových polévkách, jako jsou jemná hrachová (ze zeleného mraženého hrášku), brokolicová (já ji dělám ještě s kukuřicí), ze zelených fazolek a podobně. Pokud do polévky nastrouháte trochu celeru, tak získají zajímavou chuť a vzhledem k mixování strávníci celer většinou ani nepoznají. Skvělé je ten celer nejdřív v hrnci opéct na másle a teprve potom polévku zalít vodou a přidat zeleninu – ta chuť nemá chybu:))

Já dělám se smetanou i rybí polévku (z masa mořských ryb) a ani tam celer nechybí. To na másle osmahnu nastrouhaný celer a mrkev (celeru víc než mrkve, někdy přidám i trochu česneku – mám-li rybu s výraznou chutí) zaleju vodou, přidám citronovou šťávu, bobkový list, nové koření, pomelu mlýnkem pepř a přisypu trošku polévkového koření. Chvilku vařím (15 max. 20 minut), potom přidám zakysanou smetanu rozšlehanou s moukou, povařím, odstavím ze sporáku a všechno umixuju. Podávám s čerstvě nakrájeným pórkem a krutony – nebo častěji s nakrájeným opečeným toustovým chlebem. Nevím-li mlsotou co by, potřu opečený chléb před nakrájením česnekem…

Ani v jedné polévce celer nijak nekřičí, zato zajímavě dochucuje.

 

Celer a dušené nebo pečené maso

Dušené či pečené (roasted) maso na desítky způsobů zná každá kuchařka. Je to skvělý způsob vaření – lze zpracovávat prakticky všechny druhy masa a různé obměny zeleniny přinášejí vždy trošku jiný chuťový zážitek. Celer je pro dušení s masem úžasná zelenina a já se přiznám, že ho v kombinacích požívám skoro pořád.

Pokud ovšem vaši strávníci po celeru netouží, je možné ho i pod masem úspěšně zamaskovat a ještě navíc přijdete k báječným novým odstínům chuti. Finta spočívá v tom, že nastrouhaný celer opékáte zároveň s nahrubo nakrájenou cibulí, případně i s nasekaným česnekem. Upozorňuju, že žádnou z ingrediencí nijak nešetřím a cibule s celerem jsou zhruba v poměru 1:1.

Je jasné, že množství vhodných kombinací je veliké, tak tu uvedu jednu svoji oblíbenou a možná ne zcela obvyklou variantu.

 

Hovězí po staročesku (Název jsem si právě vymyslela 🙂 )

Hovězí je u nás doma velmi oblíbené a dělám ho na spoustu různých způsobů. Tenhle vzniknul čistě z bezradnosti – jak udělat něco nového, ale aby to každý jedl? A navíc – abych měla doma ty potřebné suroviny?

Tak jsem dala do velkého železňáku opéct hromadu cibule a celeru, na tom pokoulela a opekla dva pěkné velké kousky hovězího, posoleného a opepřeného nahrubo namletým černým pepřem. Zalila jsem to horkou vodou a co teď?

Mrkev jsem tam dávat nechtěla, poslední dobou byla málem i v pudinku. Ale zahustit to chtělo. I přidala jsem k masu, cibuli a celeru dvě nakrájená jablka – stejně bylo třeba je sníst. Jenže to pořád nebylo ono. Co jsem to vařila den před tím? Švestkový nákyp? Aha, mám tu sušené švestky! Tak šup tam s nimi – pěkná hrst to byla.

Dala jsem přikryté maso do trouby pomaloučku bublat (nemáte-li zrovna po ruce troubu na pečení, lze maso i dusit – ale pomalinku!) a občas přišla obrátit maso, zamíchat zeleninu a případně dolít trochu vařící vody. Vonělo to pěkně, ale něco tomu chybělo. I přidala jsem trochu soli a chilli. Nebylo to zlé, ale… ha, zkusím to! A přisypala trochu mleté skořice. To bylo ono! Bublalo se dál, dohromady nejméně dvě a půl hodiny (dělám toho vždycky kotel – ať se už ten čas a energie vyplatí:)), zelenina i ovoce se skoro rozvařily, maso bylo měkké a tak přišel čas to nějak zahustit.

Vyndala jsem železňák z trouby, odložila pekelně horkou pokličku a zkusila si vsugerovat, že NESMÍM sáhnout na ucho jinak než s chňapkou a soustředila jsem se na další postup. Moc mouky se mi tam dávat nechtělo, tak jsem to zahustila jen trošičku (studená voda s tmavou moukou), zato přidala tři lžíce hustého medu. Paráda! Jemně míchat, nechat probublat a vypnout plotýnku, aby si to hezky došlo.

Trochu byla potíž určit, jakou k tomu dát přílohu – nakonec to byla tuším rýže, i když já jsem hlasovala prostě pro chléb (kluci pro hranolky:)). Nakonec toho bylo tolik, že jsme to postupně jedli s tím vším a chutnalo nám to.

 

Abych chválu celeru chutnajícího, ale nevadícího zakončila, tak zmíním ještě jednu možnost – strouhaný celer se hodí pod „po čínsku“ rychle opékané kousky masa. Ve výsledné směsi zeleniny není nijak agresivní, ale příjemně ovlivní vůni i chuť. A je to změna, když nic jiného! (A nastaví jídlo, když je ostatní zeleniny nějak málo a celer se jen tak povaluje v lednici:))

 

Abych chudák celer neutlačovala, tak ještě honem dva receptíky, ve kterých dominuje. Opět nejsou oficiální, ale spíš takové moje oblíbené varianty.

 

Celerový salát vánoční

Mamina ho vždycky dělala jednu misku vedle mísy bramborového – prý pro odlehčení a jeho nakyslá chuť se hodila k rybě. Kapra jsem nikdy nemusela, ale salát jsem měla ráda.

Příprava je velmi jednoduchá. Celer uvaříme (o Vánocích ho vařím s ostatní zeleninou), vyndáme do misky a polejeme citronovou šťávou. Necháme ho vychladnout tak, aby nepálil do rukou (nakrájení to urychlí) a potom ho prolisujeme přes kolečko, kterým se krájí na salát i brambory. Přidáme nakrájenou cibuli, opepříme, osolíme, podle potřeby dokyselíme a zamícháme pár lžic majonézy. Já dávám majonézy málo, protože cílem je lehký nakyslý salát, dobře doplňující poněkud syté menu. Nejlepší je až se odleží, tedy druhý den.

 

Opečené celerové plátky

Jsou výborné samotné i jako příloha k masu, nejlepší jsou z čerstvého, ještě šťavnatého (nezdřevnatěného) celeru. Já je totiž nepředvařuju, ba ani neblanšíruju. Prostě je nakrájím (ne moc silné – cca půl centimetru) a na másle z obou stran opeču. Podstatné je koření – plátky zasypu trochou sušeného česneku, chilli a bazalky. Dají se použít různé prodávané směsi na pizzu, varianta se sušeným parmazánem potom nemá chybu.

Pokud si je dáte s hranolky, tak je to báječná varianta bezmasého jídla. A pokud ty hranolky upečete v troubě na pečicím papíru (saje trochu tuk), to je to s přivřeným očkem i dietní 🙂

 

Takže dobrou chuť

 

Dede

Aktualizováno: 27.7.2011 — 16:52

106 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Milá Dede, přiznávám, jsem celerová a to hodně. Celer miluju v jakékoliv podobě a v čemkoliv. Teplý , vytažený z polévky a na něj trošku tatarky, to je labůžu, ikdyž dnes už místo tatarky dělám falešnou, tedy jogurt s hořčicí zakápnuto citronem a pepř.
    Pokud jde o polévky, téměř do každé polévky dávám min. 2 překrojená rajčata, polévka nabere krásnou barvu a chuť.
    Jo a ještě jednou celer, výtečný je třeba kapr,mírně naložený v koření na rybu, na něj vekmi, velmi,drobně nakrájený celer a navrch bazalka, to vše v alobalu na roštu, nemá chybu ! Mňam. (wave)

  2. Mila Dede, to byl dnes opravdu vonavy Mlsotnik. Pamatovala jsem si ho uz z minula, ale pekne se mi to ozivilo. Celerove bulvy si ja moc vazim – vzdyt taky za ni dam na vahu asi tolik kolik by stal slusny stejk. 🙁 Takze to tedy zas tak casto nekupuju. Aaale, objevila jsem v jednom nemeckem krame sklenicku se sladkokyselym nalozenym celerem a to si tedy obcas kupuju. A tvuj popis svatecni masove polevky je primo poeticky. Taky ji takhle nejak obcas delam – zejmena jako dary do mrazaku lidem v rekonvalescenci. I sobe jsem si ji navarila, nez jsem sla na operaci. A ten Verenky figl s paprikou je moc dobrej. 😛 To je prosim smajlik oblizovaci..

    1. Hano, (wave) Stále pokračuji v řešení problému ale s těmi našimi ochránci to je na dlouhé lokte. (dog) (cat) (cat) (wave)

  3. Dede,dýchla na mňa spomienka na sviatočné mäsové polievky.Presne takto ich varili babička,naša mama a ja v tom pokračujem. Takáto polievka sa varí dlho a pomaly-staviame ju na sporák vždy po navrate z kostola v nedeľu .Dávam do nej všetko ako Ty,len navyše je jeden malý zemiačik.V rodine máme tento malý zlepšovák-na jeseň si pripravíme papriky- vlastne také béčkové,nakrojíme vršok-ale neodrežeme úplne,vyčistíme a dovnútra dáme viazaničku petržlenovej a celerovej vňate a na kúsky nakrájaný celer.Paprika je mierne štipľavá,dá dobrú chuť polievke.Po uvarení ju vyberieme a nezostanú byliny v polievke.

    1. Verenko, to je báječný nápad – děkuju! A bodejť bys polévku nepoznala – mám ji od své slovenské tchýně 😀

      Milá Tosco, všechno nej k narozeninám – zdraví a lásku pro celou tvoji rodinu (inlove)

  4. Tosca,Baty a utajene dalsie Marty:prajem Vám všetko,všetko najlepšie,splnenie jednoduchých radostí a prianí.

    1. tady se přilípnu, jsem Marta – žádný nick jsem si nedokázala vymyslet a tak všem co přáli k dnšnímu svátku děkuji, slavila jsem , jak se správně má, prací sekala jsem zahradu zdravím a přeji dobrou noc

  5. No jo vlastně! Aida mi připomněla, že jsme kdysi dělávali falešnou humrovou pomazánku. Já měla recept takový, že se najemno nastrouhal celer, salám junior (nechal se chvíli v mrazáku, aby se líp strouhal na tom jemném struhadle), přidala se sůl a majonéza a bylo to docela dobrý na chlebíčky 🙂

  6. ;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)

    .(*) „Jean, jsem tak smutný, lady odjela na svůj zámeček na Hromový vršek. A to zrovna ve chvíli, kdy jsem dal ze střechy odstranit všechny hromosvody.“
    „Nic se neděje, sire, nejsou hlášeny žádné bouřky. Lady se určitě vrátí zdravá.“
    „A to mě právě děsí, Jean!“ .(*)

    ~o) Višuju všem přítomným klidný večer, hezké sny, pěkně se vyspinkejte a těšte se na víkend. ~o)

  7. OT – už je pozdě, ale přece

    můj bonzáček praví, že dnes má narozeniny na Zvířetníková a Hadopasí tosca – přeju jí a celé její rodině všechno nej nejlepší (h) (h) (h) (h)

      1. Tosco, taky se stavím do řady. Všechno nejlepší, Tobě i celé rodině, ať nemáš starosti. (inlove) (sun) (rose1) (^) (d) 🙂

  8. Vďaka Dede,skúsim ten zelerový šalát. Chodila som na zelerový šalát, ale nejako ho prestali robiť a nemám recept. Mohol by byť nejaký podobný, tak uvidím. Ale aspoň ten Tvoj mi poslúži ako motivácia a snáď niečo dotvorím, ak to nebude celkom ono.
    Ináč bez zeleru si neviem predstaviť, ako by som varila zeleninovú alebo mäsovú polievku. Keď mám v chladničke mrkvu, zeler a mrazený hrášok, tak nemám problém uvariť obed (polievku aj druhé jedlo) a mrkvu, zeler a v mrazničke hrášok mám doma vždy. 🙂
    A úplne O.T. : dnes k nám prišiel snežný muž. Simba na neho syčal. 🙂

  9. Všem Martičkám, zejména Baty, všechno nejlepší ke jmeninám.
    (f)
    A je-li zde skrytá nějaká Boženka slavící spolu s Martami, i pro ni
    (f)

  10. Díky moc za dobré typy. My jsme se doma naučili na řapíkatý celer původně přes „tukožroutské polévky“, ale to, co dělají naši kamarádi z Kanady, že tenhle celer oloupou, nakrájí na malé tyčinky a chroupou ho k pivu, na to jsme se zatím nezmohli a asi to tomu pivu ani nikdy neprovedeme (chuckle)
    Krásný víkend všem Zvířetníkům a jejich čtyřnožcům (sun)

    1. No chroupat řapíkový celer k pivu by mi asi taky nešlo dohromady. Ale do koktejlu „Bloody Mary“ (juice z rajčat, vodka, kajanský pepř..protřepad s ledem) zapíchnutý kousek řap. celeru se střepečkem lístků – tak tam to patří a při míchání přidá příjemnou chuť.

      Nevím, jestli si někdo z vás oblíbil juice „V8“ (jestli se to tedy u vás už také prodává). Je to pití na základě rajského protlaku, ale to V8 znamená 8 druhů zelenin(vegetables)a jedna z nich je právě ten řapíkový celer. My máme tohle pití moc rádi. Manžel ho má rád před snídaní, na mě je to po ránu moc ledové do žaludku, ale během dne si na něm velice ráda pochutnám. Dokonce mi to pomáhá od křečí v nohách, které mě někdy chytnou (a pomáhal to i mamince, když sem jezdívala a juice si oblíbila). A chuť se ještě vylepší s trochou čerstvě nameltého pepře na povrch – ale už nemíchat. S juicem z čistě z rajčat se to vůbec nedá srovnat.

      1. Ahoj Maricko, chtela jsem se zeptat, kde zijete, ze tam mate dzusy v8? ja shanim (ten original – mrkev se zeleninou) uz strasne dlouho, ale marne. Zatim jsem na nej narazila jen ve statech. 🙁 Mela byste prosim pro me nejaky tip, jak ho sezenu i tady v Cesku, popr. v ramci EU?
        Dekuji predem za odpoved.
        Míša

  11. Milí lidé celeroví i neceleroví, henom mávám a děkuju za přidané recepisy. 🙂 Epulce přeju dobré zabydlení, rychlou orientaci ve všem potřebném – od místopisu na ulicích až k místopisu v obchodech. Dobře si pamatuju, jak mi v každé nové zemi trvalo, než jsem si našla „základní košík“ a od něj potom expandovala k nových chutím a zážitkům 😀 Jsem ráda, že jsi tak rychle zpět připojená a doufám, že budeš hlásit pokroky 🙂
    Milá Baty, všechno nej a všem ostatním Martám taky – udělejte si radostný a spokojený čas (inlove)
    Milá Aido, kopírovat recept s tím, že mi chutnal a mám ho ze Zvířetníku je v pohodě. Vydávat ho za svůj je sice v tomto případě nepostižitelné, ale to neznamená, že by to bylo slušné. To už záleží na dané osobě.

    1. Recepty které pojmu ze Zvířetníku vždycky mají úspěch, Už jsem tím známá a vždycky ,když se chytám tvořit, přiletí dotaz „Tak copak nám dnes zvířátka připravili “ (cat) (dog) a tohle s dovolením taky zkusím (happy)

  12. Celer v polévce mi nevadí, pod svíčkovou dokonce musí být, ale opečené plátky celeru nebo celerové řízky – to už ne, tam je ta chuť a vůně příliš intenzivní. I když moje tchýně dělávala ( a já jsem od ní převzala) celerové řízky vylepšené salámem a sýrem – plátek celeru se vložil mezi silnější (asi 0,5 cm) plátek salámu a sýra, vše se spíchlo kouskem párátka, obalilo v trojobale a usmažilo. Zastánce zdravé výživy by musel zapomenout na své zásady, ale zase by si pochutnal.

  13. Téda muším eště k poléfkovému tému. Ještěže mne nevidí máma, jak teď vařím polívky. Žádný kupy koření a zeleniny a dvě hodiny probublání – do papiňáku kuře nebo hovězí „naholo,“ k tomu nejvýš snítku bazalky nebo libečku, mám-li čerstvé (libeček všem mým kočkám voní, když přinesu čerstvé snítky, setrvale si k němu chodí fetovat), pak se nadere maso a odleje vývar pro kočinky, eventuálně do mrazáku zpátky se vývar s masem uschová, a teprve ze zbytku začínám tvořit podle starých not pro lidi a pitvám česnek či hledám kulový pepř… (chuckle)

    1. A najdeš kulový nebo pepř? (chuckle)
      Promiň, nějak jsem nemohla odolat. Ale výraz kulový pepř je skvělý, můžu používat?

    2. Zařadila bych se za Tvoje kočendy. Také ráda fetuju libeček a nesmí chybět v žádné polévce od okamžiku, kdy vyrazí první lístečky ze země. Mávám libečkový listem Tvým kočendám a Tobě (wave) .

  14. Tak k celeru mám vztah smíšený. Do některých jídel být prostě musí, ale nesmí ho být moc. Dokonce i celerové řízky můžem (kupodivu i můj masožroutský MLP, tak to používám jako jedno z mála bezmasých jídel). Ale mám alergii na veškerou kořenovou zeleninu za syrova. Tedy nejen, že si nepochutnám na „humří“ pomazánce, ale mám trochu problémy i s tím zpracováváním před tepelnou úpravou. Tak si vždycky dobře rozmyslim, kam se budu patlat s pravou syrovou zeleninou a kam mrsknu mraženou. Jinak třeba s Rysíkem často děláme to, že si kousek masa podusíme, nebo dáme zapéct na postýlku z kořenové zeleniny, ale to je právě mnohdy mražená směs pod svíčkovou, nejlépe ve formě nudliček.

    A ještě přeji Baty vše nejlepší k svátku a ostatním Martám taky a Baty taky ke včerejším narozeninám. (rose1)

  15. Hlásim sa k necelerovým, naozaj ho nemôžem. Na potrebné koreňové chute mi bohato stačí mrkva a petržlen, aj do vývaru, aj pod sviečkovú.
    Na vývar som purista – mäso (najlepšie hovädzie, ale to už je dosť drahý špás), mrkva a petržlen v celku, len očistené, jedna celá cibuľa alebo pór, soľ a pár zrniečok čierneho korenia. Neuznávam tam ani cesnak, ani bobkový list. A samozrejme do studenej vody a nechať pomalinky prebublávať, až kým nie je mäsko tesne pred rozpadom a tekutina úplne číra.
    Na takúto hovädziu polievku chodieval k mojej mame na nedeľný obed posledné roky svojho života môj dedko. Chodil v saku a kravate (však nedeľa) a v náprsnej taštičke si nosil so sebou v servítke nasekanú pažítku, ktorou si tú žltučkú polievku posypal.
    To bol pre neho sviatok 🙂
    Aj ja si vývar akosi viac vychutnávam s vekom a hlavne v zime. Zahreje, zasýti. Klasický „comfort food“ .
    A za chvíľu balím a zhmotním sa tu zase až v utorok ráno, čaká ma po víkende ešte jedna cesta. Pekný všetkým (sun) (sun) (sun) (aj keď predpovede sú teda o inom)

  16. ach jo,
    tak jsem vyndala kotlety z mražáku, že si večer usmažím řízky na výlet. Koupila jsem tatranky a čokoládku… nastudovala plán cesty, vytáhla ze skříně ruksáček a… oni mi na víkend vyhlásili změnu počasí dokonce i s povodňovou výstrahou. Tak to asi 30 kilometrů divočinou Velké jizerské louky nebude… Protože tam se to nikde pokrátit nedá a nejbližší civilizace je mocmoc daleko.

    1. achjojo,
      minulé úterý jsme stihla posekat na poslední chvíli, než přišly lijavce. Když jsem zjistila, co zase počasí chystá, tak jsem chtěla jít posekat. Sice to měl páník v plánu na večer, až dorazí, ale raději jsem chtěla nastoupit dřív. Nestihla jsem to – do zářícího (sun) začalo (rain) . A docela hodně. Takže šťavnatý pažit je čerstvě prolit a ze sekání nic nebude.
      Letos nás ta tráva sežere… roste jako z VODY (devil)

  17. K celeru mám vztah střední, mám ho ráda, ale žít bych bez něj v nejhorším taky dokázala. A pomazánku „falešný humr“ si občas dělám, jenom místo petržele dávám trošku hodně nadrobno nakrájené cibule. Kde taky vzít v našem zapadákově humra ( peníze na humra), zatímco mrkev a celer jsou buď na záhonu nebo ve sklepě skoro pořád.
    Masové vývary miluju, kořením ale trošku jinak. Do hovězího dávám kořenovou zeleninu, cibuli, stroužek česneku, pár zrnek pepře a bouquet garni ve složení bobkový list, tymián, nať petržele, celeru a libečku. A přihodím pár lístků sušených hub.
    Slepici vařím s kořenovou zeleninou, cibulí, nějakou zelenou natí a z koření už dávám jenom koriandr (semena).
    Nudličky se snažím dělat domácí, ale jestli někdy padnu mrtvá k zemi, bude to při válení nudlového těsta na tenko, je to děsná dřina.

      1. Já o tom strojku vím, dokonce jsem ho měla na zkoušku půjčený, jenže to buď neumím, nebo mi chybí třetí ruka. Jednou rukou točím, druhou cpu těsto a něco/někdo by to měl odebírat, jinak se mi to varhánkuje na stole. Ty to umíš dvěma rukama?

        1. Nó umím, těsta nesmí být moc velký kus a když už je při rozvalování moc dlouhé, tak ho přepůlím a jedu dál ;), tak do půl metru se to dá zvládnout – těsto mám přes hřbet ruky a když už se dole začne skládat, tak ten vrch nechám, aby se sám natahoval dovnitř a to vespod zase beru na hřbet ruky, já to musím dělat sama, protože třetí ruku vedle sebe v kuchyni nesnesu.

  18. O.T. – hurá, zítra vyrážíme na dovolenou! Konečně jsme našli termín, kdy Péťa nejede na soustředění a velké slečny mají čas pečovat o zvěř. Takže už mi zbývá jen nákup, balení a podrobná instruktáž, co kdy kdo bude vyžadovat a hurá do světa. Minule už jsem si připadala jak cvok, když jsem Pídě vysvětlovala, které hračky má Kimmi ráda, jak cvičit s jejím křídlem, kdy mají jít ušatý holky večer čůrat a že má Uragánovi zpívat, když se začne pod sedlem nervovat 🙂
    Jinak ještě stále mi nefunguje pracovní e-mail, takže pokud někdo bude něco potřebovat, pište, prosím, na bufmuf69@gmail.cz

    1. Jedeme dneska v noci- Kubu jsme právě přivezla ze soustředění, Kačka má tábor za sebou a hody teprve budou (jde za stárku). Právě chystám do auta Borůvčiny věci, abych ji odvezla k našim na chalupu, a sousedům musím vysvětlit, jak volat kočku na krmení. 🙂

      1. Díky! Jsem na to strašně zvědavá, naplánovali jsme Francouzský Grand Canyon, prý je to tam nádherné. Takže bereme stan, plavky, kajak (na místě si půjčíme ještě kanoe), pohorky a baterky do skalních tunelů. Prostě dovolená přesně podle mých představ, tak doufám, že vyjde počasí (sun)

  19. Celer není špatný. Celerové řízky mě nenadchnou. Bodejť by jo, když řízek má být z masa a maso já ráda. Ještě tak řízek z hříbkových noh a veliké pýchavky (vatovce obrovského).
    Ale celerový salát mám ráda, celer v polévce je nezastupitelný, hovězí na celeru je výtečné, občas dělám dušený celer s pórkem, bílým vínem a trochou smetany – zapéct s ementálem na rybě.
    Prostě celer ano!

  20. Celer já ráda. Dokonce i brambory ve šlupce vařím s celerovou (nebo libečkovou) natí. Mám ráda výrazné chutě.
    Dede, teď budu asi za barbara (blush) , ale mám doma stále jednu sklenici kupovaného strouhaného nakládaného celeru a z něj jsem schopna bleskurychle vytvořit celerový salát (pro nečekané návštěvy) zvlášť když mám i nějakého to vajíčko natvrdo v ledničce, přidám trochu tatarky, dochutím a je to!

    1. Sím, kdybych byl nečekaná návštěva (neboj, nikam se nechystám), tak ho klidně nech pro jiné. (rofl)
      Celer nemusím v žádné verzi (tedy kromě vývaru – tam se ale musí před servírováním vylovit, jinak je to asi jediná zelenina, kterou bych na talíři nechal). Všude jinde mi celer připomene pana Horníčka a jeho povídání na téma „nemám rád špenát, ale závidím všem, komu chutná, protože jsem ochuzen o požitek z jeho vychutnání“.

  21. To hovězí mně nadchlo. Já miluju jídla typu: „ještě tomu něco chybí………. tak třeba tohle………..“
    vždycky z toho vyleze mňamka nezvyklé chuti a když člověk správně suroviny dodá, tak nikdy nemůže udělat špatné jídlo. Takhle dělám krůtí stehno bez kůže (lze to ale i s hovězím) nasladko: č.víno, kečup, pom.džus, hromada cibule, sekaný česnek, celé citrony na plátky vč. kůry, celá skořice, koření, rozinky – v tom marinuji maso a pak ho v tom i peču. Je to vynikající, citrony se rozvaří, i cibule, vyjmu sáček s kořením a celou skořicí a podávám s rýží. Pečené pomaličku v troubě je to úžasné jídlo.

  22. Celer mám rada a tiež ho hodne používam hlavne do polievok a niektorých šalátov. Jeho nakrájanú vňať mám celoročne v mrazáku (aj petržlenovú, aj kôpor, aj ligurček), pretože niektoré polievky si bez nej jednoducho neviem predstaviť.

    1. Milá Baty – krásný sváteční den ti přeji (handshake) – a posílám ti kytku (rose1) (rose1) (rose1)

    2. Jo Marta je Matra, Martu zná celá parta…
      Baty i ostatní Marty – vše nejlepší k svátku! (h) (h) (h)

        1. Nechooooď! Děkuju moc všem za přáníčka, přeju všem jmenovkyním, co tu jsou, nejčastěji za bukem, všechno nejlepší!!!

    3. Milá Marto Baty a další Marty tuzemské i norské, přeju mnoga ljeta. Živijó! (d)
      A Baty, tobě ještě ke včerejším narozeninám. (f)

  23. Tak to hovězí určitě zkusím! Jinak já si ted koupila kuchařku věnovanou celeru od Lenky Požárové a recepty tam vypadají taky jedle, tak se na ně chystám. No jo, jenže já se chystám na tolik věcí a ten čas nějak chybí….

  24. Ahoj – tak jsem už na značce. Krátká dovolená byla opravdu krátká, ale hezká a hlavně potřebná – a navíc, zatímco na na jihu Jižní Moravy prý furt pršelo, na jihu Čech bylo ucházejícně, ba dokonce ve středu až horko (nod) . Mám ve foťáku milion fotek (cháááá) a nevím, kdy je z něj vydoluju (wasntme) .

    A teď k Mlsotníku – celer (stejně tak třebas fenykl) je pro mne nelibě aromatický – v nepatrném množství ho můžu, ale celerový salát si asi neudělám.

    A ještě dotaz k tomu staročeskému hovězímu – když jsi tam přidala ty sušené švestky a med, není to příliš sladké – já totiž maso na sladko příliš neoblibuju (teda spíš vůbec) (shake) .

    A ještě k nové verzi NZ – líbí se mi, je přehledný a oku lahodící (i když titulní stránka mne svým vzhledem stále překvapuje (chuckle) ). Smajlíky mi z práce jdou a z domu nejdou (tam musím vypisovat), takže závada je na našem přijímači (happy) . A díky za ty roky života, co jsi nám věnovala.

  25. Do té sváteční polévky patří nakonec trochu šafránu a nudle prosím domácí. Když se už s tím člověk mazlí, tak aby si nezkazil poslední dojem.
    Celerové řízky jsem naučila jíst celou rodinu, když je mladý celer tak jsou na jídelníčku.

  26. Zdravím od žabek 🙂
    Celer dvakrát nemusím, ale v některých jídlech je nezastupitelný. Jen ten celerový řízek mě kdysi nezaujal, tak se bez něj asi obejdu dál. 😉

  27. hezký pátek všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Celer můžu (nod). V polívce, v pomazánkách v salátech. Syrový i vařený.

  28. Milá Dede, nestačila jsem si recepty podrobně přečíst ale jenom slovo celer ve mně vyvolalo mlsnou. Mlsná se dožaduje celerových plátků obalených jako řízek a osmažených. Není to asi ten nejzdravější způsob jak upravit celer, zřejmě příliš mnoho tuku zůstane ve strouhánce i když celerové řízky pokládám po usmažení na papír, takový ten v ruličce co vypadá jako toaletní, Nevím jak mu v Čechách říkáte. Lze použít i ubrousky. Před obalováním celer spařím nebo i krátce povařím. Někdy potřu plátky celeru nejdříve hořčicí a pak teprve obaluji.
    Je hluboká noc a já jsem probuzená a hladová. Ale já toho moc nenavařím ani ve dne, jsem momentálnš bez sporáku. Zatím jsem si koupila zlevněný indukční vařič ale zase nemám to správné nádobí, musí být nerezové ale moje nerezové kastroly a pánve mají bohužel aluminiové dno.
    A furt je něco. Já už překážky běžného života těžko zvládám, narůstají do nepřekonatelných rozměrů a berou mi zbytky sil. Achich ouvej, tichounce si ajvajuji. Ještě že mám vás, milí Zvířetníci!!! (h) (h) (h)

    1. No a teď jsem četla příspěvky a Luci+2+4 už o celerovém řízku psala hned v prvním příspěvku. Tak se omlouvám, že jsem na něj dostala chuť aniž jsem její příspěvek četla. 😉 🙂 😀

    2. Já vím, Velká kočko, ono „stokrát nic umořilo osla“, někdy se těch drobných nepříjemností nahrne tolik, že člověka zavalí jako velký balvan. Ale drž se, raduj se z kočiček a Garika a uvidíš, že zase bude lépe.

  29. OT: zdravím všechny z Portlandu. Cesta proběhla bez velkých komplikací, ale i ty malé stačily a bylo jich více než dost 😀 . Letadlo z Prahy do Amsterdamu mělo zpoždění a na přestup jsme měli , po přistání v Amsterdamu, cca 30 minut. Znamenalo to tryskem přeběhnout letiště, my to stihly, ale naše kufry ne, shledali jsme se s nimi po 3 dnech. Juniorovi bylo v letadle špatně, každé dvě hodiny zvracel (let trval cca 10 hodin). Ale letušky byly velmi vstřícné, nosily nám ručníky 😀 . Kubíček zvládl cestu výborně. V Praze zalezl do přepravní tašky, usnul a byl moc hodný. Imigrační úředník v Portlandu nás, při pohledu na zeleného Juniora , rychle zkontroloval a nečinil nám žádných překážek 😀

    1. Ahoj Epulko! Tak uz mas kulturni sok nebo na to jeste cekas? Ne ale fakt, moc doufam, ze se vam tam bude libit. Budes-li mit cas, tak nejake poznatky do Zviretniku by se asi hodily.

      1. Hanko, musely jsme psát skoro ve stejnou dobu 🙂 Já už tady ale dneska končím – jdu vedle pro Trixie, aby tu s námi pár hodin strávila v domě.Tak si užij hezký zbytek večera.

    2. Epulko,tak vítejte za Velkou louží a ať se vám tady líbí. Jelikož letiště v Amstr. znám – nedovedu si představit, jak jste to stihli za 30 min. se přesunout(navíc s děckem, stěnětem a projít pasovou kontrolou) na mezinárodní část letiště. To musel ale být fofr. Budu se těšit na reportáže, jak se zabydlujete. Držím v tom palce. Kdybys v něčem potřebovala poradit, zeptej se, třeba budu znát odpověď.

    3. to je fajn, že máte cestu za sebou. Naši mládežníci se pomalu chystají (letí za 3 týdny) . Nebudou mít štěně, zato Viléma a kočárek… což taky asi bude docela psina.

    4. Aspoň že jedno z mláďat zvládlo cestu dobře… přeju hodně štěstí v Portlandu 🙂

    5. Jejda Epulko, takže už za Velkou louží! Jsem ráda, že jste přelet jakžtakž zvládli (až na synka, leč na druhou stranu vám napomohl k rychlému odbavení, takže všecko zlé je na něco dobré (chuckle) ). A držím palce, ať se rychle a dobře zabydlíte a ať se Vám v Portlandu líbí (budu si muset najít na mapě, kde to přesně je – vůbec bych potřebovala mapu júesej se špendlíčkama, kde všude máme kamarády). A foť a piš, ať z toho taky něco máme (nod)

      1. Tak jsem si našla na Wiki, kde jsi se ocitla. A vidím, že je to úplně na opačném konci, než většina zdejších „američanek“. Jó Oregon – mám takový nejasný pocit, že tam budou tuhé zimy (a indiáni Irokézové, myslím (think) ).
        http://cs.wikipedia.org/wiki/Oregon

        1. V rámci toho, že tam jsou lyžařská střediska, tak asi ano. (rofl)
          Ale překvápko – já myslel, že hlavní město je Portland a on to Salem! 8-| Jo a nežila ve vedlejší Washingtonu Betty McDonald?

          1. Teda Honzo, jak jsi napsal lyžařská střediska, tak ve vztahu k tomu, co psala o Indiánech Yga, mě před očima vyvstal Indián s péřovou čelenkou, an sviští na lyžích. 🙂

    6. Ahoj epulko, mávám od Tvého rodného města. Je fajn, že jste vše zvládli a jste už na místě (y) !!!

    7. Epulko, přeji ti, aby tyhle potíže byly ty největší, co vás ta potkají. Moc se těším na povídání a obrázky a tak vůbec! Nešetři nás a pilně zaznamenávej. Obávám se, že pro valnou část čtenářů to bude jeden z mála momentů, jak za velkou louži nahlédnout.

      1. Jo, jo to máš pravdu milý jH, si neumím představit, že bych letěla sama. Natož s juniorem mimipsíkem. A moc se těším na zážitkay a povídání.

  30. A když už je tu o vaření, přidám O.T receptik na víkend. Dede, na samostatný Mlsotník to nestačí, ale slibuji, že pošlu jiný. Tehnle recept totiž dokazuje, že i „bez práce, může být koláč“. Je to spíše takový silnější svítek, nebo moučnější pudink, zkusíte-li, rozhodněte sami. Nám chutná a dělala jsem ho právě včera. Nádobí netřeba, stačí mixér. A hrneček na 220ml

    Do mixéru dejte.
    2 hrnky mléka
    3/4 hrnku cukru
    1/2 hrnku mouky s míchanou se lžičkou prdopeče
    4 vejce
    1/4 hrnku oleje (nebo rozpuštěného chladného másla)
    1 lžicka vanilkové esence (nebo vanil.cukr)

    Mixujte na nizké rychlosti 3 minuty. Napěněnou řídkou směsvlijte do větší pečící misky nebo pekáčku (já používám skleněný talíř o průměru 20cm).

    Povrch posypte 1 hrnkem kokosu. U nás prodávají pouze rašpličky. Nevím, jak to půjde s vaší jemnou moučkou. Možná jen více zapadne do tekutiny, ale určitě to nebude tolik vadit. A koláč asi bude méně sladký, protože zdejší rašpličky jsou slazené.

    Pečtě na 180°-200°C tak 45-50 minut, až jehlice vpíchnutá do středu nebude olepená. Nechte vychladnout, nebo zcela vystydnout. My jedli až druhý den, studený z lednice. Přidávám dvě fotky

    http://marickac.rajce.idnes.cz/kokosovy_kolac

    1. Jejda Maricko, nezlob se, ale muzu te krapet poopravit? Ten neslazeny kokos strouhany i na hrubo dostanes v health food stores a vetsinou to je v bulk, cili si vemes, kolik potrebujes. Ja to krom toho, co nespotrebuju, uchovavam v mrazaku, aby nezluknul.

      1. Vidíš Hanko, co já všechno nevím. Máme zde dva takové obchody, chodím do nich jen velice vyjímečně, tak se tam budu muset podívat – hlavně na Vánoce by se mi jemná kokosová moučka hodila. Tak díky za upozornění.

  31. Celer je pro moje chuťové buňky komplikovaná zelenina. Vůni syrového miluji a v Německu jsem si ho pěstovala na zahrádce hlavně pro nať do polévky. Syrový jsem ho měla ráda jen tak na chroupání, když ho maminka koupila, vždycky jsem jí kus ukradla „z prkýnka“. Chutná mi i v syrovém celero-mrkvovém salátu zalitý octovou zálivkou nebo (domácí nebo kupovaný), nebo jak píše aida – falešný humr. V polévce mi celkem nevadí malé kostičky vařeného celeru. ALE jako samostatný kus – např. jako řízek – tak to mi nechutná, nemohu tomu přijít na chuť. Vařením pro mne celer nabyde jiné, zvláštní sladké chuti a měkká konsistence zeleniny mi také dvakrát nechutná. Zde na Jihu se dá celer koupit pouze velikosti menšího jablíčka a je obalený tenkou vrstvou vosku pro uchování vlhkosti. A i ta maličká bulva stojí přes pět dolarů, takže je dobře, že se mi po něm nestýská. Na chuť řapíkového celeru jsem si časem zvykla, když jsem se s ním setkávala při pohoštění na „parties“ – pokrájený na delší kousky a prohlubeň vyplněna různými pomazánkami nebo jen „cream cheese“. Ale klidně bez něj mohu být (syrový či vařený) a když ho recept vyžaduje, nepřeháním to (ovšem,když už ho doma mám, využiji každý lísteček, který na špici trsu je).

  32. Dede, pěkné. Já nějak dvakrát „cerel“ nemusím, ale určitě vyzkouším. Sama dělávám celerové „hranolky“ podušené na másle nebo oleji, v závěru podlité smetanou a vydušené do husta, je to docela dobré, podává se to s vařeným bramborem.
    Taky je dobrý takový ten falešný humrový salát z 80. let – mrkev, celer a petržel postrouhat na jemno, přidat majolku (tehdy)/bílý jogurt (teď), citronovou šťávu, sůl a pepř, zamíchat, nechat odležet, pak mazat na chlebíčky. Znáte to všechny, že jo?
    Ale po pravdě řečeno jsem se dnes kapku děsila, jaký další článek v rubrice Mlsotník najdu, zvlášť poté, co jsem předevčírem úplně náhodou zjistila, že jeden z našich rodinných tradičních receptů, který nikdo jiný než my a Zvířetníci nezná a který jsem sem kdysi napsala, jedna z místních spoudiskutérek na jiných stránkách vydává za svůj vlastní, v téměř doslovné citaci. Nevím, jak se tomu říká, snad chucpe? No, otrávená jsem byla docela dost.
    Ale nicméně – dobrou chuť s celerem!

    1. Milá Aido, cokoli svěříš netu je bráno jako veřejné – nejsme na to ještě zvyklí a zejména mladší generace to nechápe. Naplácá na netu a pak se diví, kdo všechno to zneužije. Co nechci, tak nedám ani na zabezpečenou stránku.

      1. Já vím, ten recept ničím zvláštní nebo jedinečný není, jen mě překvapila ta drzost. A o výrazně mladší ročník se nejedná, jsme plus mínus (rozdíl je tak dva-tři roky) stejně staré…

      2. Inko, myslím, že o utajení receptu Aidě nešlo, to by ho nedávala ani na Zvířetník. (Že, Aido? ) Ale prostě není slušné chlubit se cizím peřím.

  33. Dede, mňamozní článek. Miluju celer, na rozdíl od mládežnic, které ho moc neoblibují.

    Když si chci zahřešit a pochutnat si, dělám celer jako řízek. Okrájenou bulvu dám vařit do osolené vody s troškou citronové šťávy.Po cca dvaceti minutách vyndám, nechám zchladnout.Nakrájím plátky cca 1 cm tlusté, obalím v trojobalu, smažím. S bramborovou kaší , vynikající.

    Ještě jsem nenapsala k nové podobě Zvířetníku.Líbí, líbí moc. Má šmrnc! Poklona tvůrcům a díky… A veliké díky za devítiletou existenci oázy slušnosti, chytrosti, tolerance a lidské vzájemnosti…díky za Zvířetník.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN