Tento příběh jsem neprožila sama, znám ho jen z vyprávění a je určitě trochu přibarven, ovšem poslouchá se dobře. Jak jsem se už zmínila, někdy je naše práce veterinárních inspektorů i nebezpečná. Proto občas požádáme o spolupráci městskou policii, případně Policii České republiky. Tak to bylo i v tomto případě.
V jednom okresním městě našeho kraje se konají pravidelné velké trhy, kromě jiného i se zvířaty. A bývají tam i problémy (hodně trhovců a trhovkyň se svou pravdou, kterým jde o peníze a proti nim jeden úředník). Proto si příslušný inspektor sjednal s sebou doprovod městského strážníka. Dostal přiděleného strážníka Miloše, svalnatého, vyholeného, tetovaného mladíka, který svou práci vykonával s nadšením.
Pokud se nějaký kontrolovaný trhovec začal hlasitě ohrazovat, strážník Miloš udělal krok vpřed, posunul si čepici do týla, ruku položil na opasek k pouzdru pistole a hromovým hlasem zvolal: „Nějákej problém?“ Obvykle žádný nebyl. Díky přítomnosti strážníka kontrola proběhla rychle a většinou jen sjednáním pořádku (domluvou, nápravou, ukončením nevhodné činnosti).
Inspektor z vděčnosti vzal strážníka na oběd. Ten, celý šťastný, že se uplatnil, se radostně rozpovídal. Tohle s váma, to nic nebylo, ale měli jsme tady jednoho motorkáře, jezdil přes město pře sto, všechno mu bylo jedno. Tak jsme ho jednou stopli, ale ten syčák, když jsem ho chtěl legitimovat, najednou přidal plyn a motorka zmizela v dáli.
No to jsem si nemohl nechat líbit, dobře jsem si ho zapamatoval. Když jsme jednou zas projížděli naší felicií městem, zahlédl jsem ho stát na červenou. Vyskočil jsem z auta, vytáhl kvér a přiložil mu ho k helmě. To jste měli vidět, jak se ta motorka za půl mega najednou válela po asfaltu!
Jak říkám, strážník Miloš měl svou práci rád. Věděli to o něm i jeho nadřízení. Když inspektor volal veliteli Městské policie a děkoval za účinnou pomoc, na druhé straně bylo chvíli ticho a pak se ozvalo. „To si, doktore, asi děláte legraci, ne?“
„Ne, nedělám. Naši inspektoři s sebou potřebují právě takové lidi. Protože za chytrý, za ty jsme tu, s prominutím, my, ale na agresory potřebujeme za zády strážníky Miloše.“
………..„Ne, nedělám. Naši inspektoři s sebou potřebují právě takové lidi. Protože za chytrý, za ty jsme tu, s prominutím, my, ale na agresory potřebujeme za zády strážníky Miloše………..
úsměvný to je a naprosto to chápu :-).
díky Fuky za prima počtení
;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)
.(*) Starý obchodník Taussig umírá. Celá rodina postává kolem jeho lože a umírající sípavě povídá: „Sáro, ženo moje, jsi tu?“
„Jistě, Mojše, to víš, že jsem.“
„A Arnošt, můj prvorozený syn, je tu taky?“
„Ano, tatínku, jsem tady.“
„A Icik, můj mladší syn, taky?“
„Ano, tatínku, jsme tu všichni.“
„A KDO JE VE KŠEFTĚ?!“ .(*)
~o) Vinšuju všem přítomným klidný večer, hezké sny
a pěkně se vyspinkejte. ~o)
Vážení přátelé, ano…
Když se podívám na okno, je úplně stejně bílý jako zeď, akorát že přes něj visí záclona. Když vykouknu ven, tak z druhýho patra nedohlídnu na zem, jen slyším, jak prší a fičí vítr. Dneska jsme neměli kuráž vyrazit, ráno jsme obešli chalupu a tak nějak jsme se cítili docela prošle.
Nic se mi neděje, nemusím se bát, že mi voda vezme barák, do sklepa mi neteče. Ale že by mě to bavilo…
Hmmm, bych si dovolila naznačit, že jsi udělala ale úúúplně školáckou chybu, páč ses „neuniformovala“ kdy jede na dovču Dalmi. A ona to letos vzala fakt dooost plošně. Jen se prý ještě nenaučila pršet pod střechou 😉 (dance) Dalmiii, do hlavy neee (chuckle) (hug)
Tady je už delší dobu bezlijavcovo – jen s občasným slabým deštíkem. Dokonce jsme vytáhli kosatku ven…
Ale tůristická dovolená by měla mít trošku lepší počasí… ale aspoň si s Frantou hezky odpočinete a nemusí vás bolet nohy (chuckle)
Hlasim, ze v Jesenikach prave doprselo a dokonce i vysvitlo slunko, takze muzu do penzionu na pripoj.Potok pod barakem je dvojnasobny a huci, ale domecek je vysoko na svahu. Ani mi ten dest dnes nevadil, tahala jsem z mamy ruzne rodinne historie a genealogii a hned to psala do pocitace. Opet jsem si overila, ze ma neuveritelnou pamet – i na mladeho cloveka, natoz na 84 let. Naprosto z hlavy odrika desitky pribuznych, vcetne privdanych a prizenenych, vcetne rodnych jmen a povolani ci studii a to nekdy az do r. 1900. A kolik kdo ma deti, a jak se jmenujou, a koho si vzaly…. neuveritelne. No, a ted probirame historky, mysteria a jine.
Hani, na tohle je potřeba nejen paměť, ale speciální nadání. Já ho nemám. Od mala se to o mně ví. Proto nedokážu pojmout nejen Starý Zákon, ale ani sousedy v ulici, kteří se přistěhovali úplně nedávno – před patnácti lety (chuckle)
Zas si vem, že můžeš chodit furt dokola kolem chalupy a pokaždý tam budeš mít jinou krajinu! Kdo to na dovolený má, tohle? 😉
Tak jsem si byla u Bedy pomuchlat kočičky. Nynyška se od mého příchodu tvářila velice nonšalantně, dovolila mi pohlazení, podrbání, vytušila, že vezu v óbr tašce něco dobrého. Takže nám zbaštila kus masa z omáčky k obědu, nepohrdla čerstvými špeclemi a navíc si dala moučník – velbloudí tyčinku ze ZOOHITu. Když krmení došlo a já se pokusila živočicha pohladit, sekla, kousla a dala mi najevo, že když už nemám co, tak ať na ní radši nesahám! A než jsme se vykecaly na skype se Sharkou, tak vyluxovala kus zbylé omáčky z rendlíku a zajedla pár kousky špeclí, co se chladily vedle. Prostě samoobsluha. Teď jen doufám, že se z toho nepo… Dietní to zrovna nebylo.
Jo, než jsme se dostaly k umývání nádobí, tak nebylo co umývat. Talíře byly vypucované dočista do čista. Jo, Nynyška loudivá.
no já se za ni úplně stydím, za loudilku jednu zlobivou (blush) … obě jsme poctivě předávaly kousky masa, Nynyška si ale víc užívala návštěvu (chuckle) a celou dobu oběda stála u Karolíny na špičkách, opírala se jí o nohu a natahovala ručičku – deeeeeeej 😀
a ano, pak jsme ji přistihly, jak má čenich zanořenej do kastrůlku na plotně, i letěla jsem k ní, abych to jídlo přikryla – měla celičkou pusu omatlanou omáčkou, a to si ještě chvíli předtím posloužila tlapkou přímo z hrnce 😛
Karolíno, promiň, já za to fakt nemůůůůůůůůžu (rofl)
Nyný se zase po dlouhé době pořádně najedla….doufám, že jí to nerozhodí cukr….
Cukr asi ne, ale aby se nepo………… Přeci jen to bylo mastnější a kořeněné. Ale ta radost v očkách, když to baštila, ta se nedá popsat.
A Ty se Bedo vůbec neomlouvej, já jsem byla šťastná, že Nynyška přede mnou neutekla, že se mazlila /po svém/ a že byla v pohodě i s cizinkou doma. A že jí chutnalo? No, tak to je signál, že to bylo k jídlu!!! Kdyby to bylo hnusné, ani kočka by to nežrala!
No teda „kočky“, to jste si užívaly. Ale Nynýška zřejmě nejvíc. Moje princezny se o mou potravu nezajímají. Ještě tak Tindra přijde a očuchá co to mám, někdy si i blízne. Ani na syrové masíčko je jeden nenachytá, na rybu taky ne. Puňťa blahé paměti se mnou baštil všechno a po syrovém mase a rybách se vždycky jen zaprášilo.
Takového Miloše jsem tu potřebovala když jsem byla vystavena šikané. Ani teď by nebyl k zahození. Ta „hodná“ sousedka by si tolik nedovolovala. Hlasuji pro Miloše !!! Ať žijí !!!
Celý Frantorp (to „a“ má být přehlasované) v Göteborgu voní domovem. Kvetou tu lípy. Vůně dětství nezapomínáme.
My tu máme teploučko i když je zataženo, asi je před deštěm. Obyčejně tady
červenec proprší (to má většina lidí dovolené) ale letos nám slibují slunce a teplo.
Krásný zbytek neděle vám všem přeji !!!
Prosím vás, můžete mi někdo poradit? Nefungují mi smajlíky, prostě se neobjeví. Trochu je postrádám.
Velká kočko, smailíky jsou nefunkční už delší dobu. Můžeš je ale vložit ručmo. Nejdřív podrž nad požadovaným smailíkem šipku. Objeví se ti, jak je zapisován. Třeba pro 🙂 musíš napsat dvojtečku a závorku, pro (rose1) musíš napsat závorku rose 1 a uzavírací závorku. Pozor na dvě věci: jednak musíš ten symbol smailíku opsat přesně, to znamená, tak jak je, bez mezer a dodržovat, jsou li písmena malá nebo velká, prostě přesně a hlavně (za druhé) musíš před ním a za ním mít odděleno mezerami. Obecně stačí mezera před a za, ale doporučuji tady každému, ať raději odděluje dvěmi mezerami před, za a případně mezi, pokud smailíků uvádíš víc.
(f) (f) (f) (f) (f)
Milá veram, tisíceré díky.
Dnes je den narozenin mého tatínka Ferdinanda, chrudimského rodáka a zlatníka třetí generace, jestli se nemýlím. Kdyby žil bylo by mu dnes 105 let. Nebyla jsem v Čechách když onemocněl rakovinou a nemohla jsem přijet ani na jeho pohřeb na podzim 1980. A že už doopravdy není na živu jsem pochopila teprve až když jsem se po 22 letech mimo domov v roce 1990 mohla vrátit domů a zajít k jeho hrobu. Milý tatínku, už ti nehrozí služba u PTP odkud tě tenkrát propustili abys jim tam nezemřel, chronický zánět uší způsobil že ti začala hnít kost k mozku. Lékaři v Chrudimi tě dali do pořádku a tys přežil jenom aby tě zatkli 9.3.1959 a odsoudili tě na 3 a 1/2 roku do vězení. Podezřívali tě že simuluješ nemoc a tak při operaci žaludečních vředů na poslední chvíli jsi přišel o půl žaludku. I to jsi přežil, dvakrát znovu narozen. Vím že jsi byl vězněn na různých místech ale pamatuji si jen Mimoň. Moc na tebe vzpomínám. Ty roky co jsem ti nebyla nablízku jsi chodil s plnovousem a vypadal na fotografiích trochu jako Solženicin. Věřím že ten svět za Duhovým mostem je spravedlivý a že tam nikdo netrápí nevinné. Těším se na setkání s tebou ale ještě mě tu chvíli nech. Tenhle svět není perfektní ale vím co mě tady čeká. O tom co přijde po smrti nemám potuchy jen tu naději.
A podívejme se 6 + 10 data mého narození. Ještě jednou vám všem děkuji za všechna vaše přání k mým narozeninám. Bylo jich nepředstavitelné množství a nestačila jsem vám poděkovat jednotlivě. Moc mě vaše pozornost těšila.
(h) (rose1) (rose1) (rose1) (h)
KAROLÍNO!
Zkus ještě odvar z řepíku lékařského!
A NENECH!, opakuju nenech! Melíška, aby mu tu ránu olizoval (pokud z ní tedy už neteče hnis). Kočičí jazejček je jak rašplička a spolehlivě tu ránu rozlíže, zvětší a nenechá zahojit!
Držím Vám palce!
Teto Rputi, včera jsem na tebe vzpomínala, páč jsem zrovna louhovala řepík. Komu? No přece Mourynovi. Už jsme vypotřebovali kapky do jeho zlobivého ucha, tak si vaříme domácí muducínu. Ono miláškovi vlastně nic není, ale čas od času nutně potřebuje vykapat levé ucho, ve kterém se mu udělá mazový špunt. A když se špunt včas nevyplaví, tak si zaděláme na zánět zvukovodu. No, není prin nadšený, ale když mu ucho propláchnu, tak ani nikam neprchá, protože ví, že představení skončilo. Papa, teto Rputi, Čas od času na tebe vzpúomínáme. (cat) (rose1)
Na to je řepík ideální. Podrb Mouryna za mně za uchem! 🙂
Rputinko, taky nenechám dopustit na řepík. Má trochu jiné vlastnosti než heřmánek. Nedráždí. Někdo heřmánek nesnáší páč vysušuje. Např. naše holka když byla školního věku tak trpívala záněty spojivek a pí. dr přímo zakázala heřmánek. Pak se jí už záněty neopakovaly.
Jj – to takhle jednou matička má rodná schytala do nehtu na malíčku jakýsi ekzém nebo plíseň či jinou podobnou darebnost.
Navrhla jsem řepík a matka na mě pohlédla přes brejle posupným pohledem, jako co že komu udělala, že zrovna jí se vylíhne doma taková bába kořenářka. Posléze vypustila páru a odkráčela ke kožní lékařce.
Kožní lékařka předepsala mastičku a plíseň si jen pomlaskávala.
Znovu jsem se nesměle zmínila o řepíku. „Kšá“, pravila matička důstojně a znovu se odebrala k odborné lékařce. Přinesla si jakousi vodičku. Po 14denním používání odpadla polovina nehtu. Až na tu plíseň, samozřejmě.
„On ten řepík by ti fakt pomoh“, vnucovala jsem se nenápadně.
„Nebudu tu sedět jako blbec 2x denně s rukou v hrnci“, vyšuměla matinka a dostalo se mi ponaučení, že kožní problémy jsou komplikované a vlekou se dlouho a nutno vyzkoušet vícero postupů, než se přijde na ten pravý. Od Pídr vrátila se matička s bojovným svitem v oku a v ruce měla leptadlo.
Do týdne prst opuchl, zbrunátněl a svlékl se z kůže. Zastihla jsem matičku, jak nešťastně zírá na to nadělení.
„Jo jo, upadne ti“, konstatovala jsem sadisticky. „A jestli tam dneska půjdeš, tak ti ho rovnou amputuje“, pokračovala jsem nemilosrdně.
„Tak mi to teda uvař“, zaštkala matka, do hrobu dána a sirota jí donesla ten hrnek. I máčela matička poctivě tlapku, ani necekla, plíseň zmizela, prst neupad, jen jaksi vyprávění na dané téma neměla matička moc ráda.
😀
No jo, doma není nikdo prorokem. Kolikrát jsem doma nanesla, že to či ono by pomohlo, že je to osvědčené od těch, kteří na danou bolístku používají léta……. Nikdy tomu nebyl přikládán žádný význam. Až jednoho krásného dne jsem přišla domů, tam ležela na stole přesně ta samá meducína, o které jsem mluvila. Inu, zaradovala jsem se, že konečně bylo vyslyšeno mých rad a byla jsem ubezpečena, že to není vůbec na základě mých rad, ale kolegové a kolegyně v práci že to mají odzkoušené….. No comment!
My s maminkou jsme měli na tatínka fígl: když jsme mu potřebovaly něco vnutit, co by mu nějak prospělo, musely jsme ho přimět k tomu, aby na to jaksi přišel sám! Pak nám radostně vykládal, jak je to super a jak to funguje a kdyby si na to nepřišel sám, tak by mu to nikdo neporadil. Inu, někdo věří každé blbosti, kterou mu druhý na nos navěsí a stojí ho to spoustu peněz, někdo se nechá rád přesvědčit kolegy a poslední si na to musí „přijít sám“.
To je báječná historka. Některé matičky, případně babičky, jsou nemlich stejné. 🙂
Matyldo, esli ono to nebude tím, že babičky vznikají jaksi přerodem z matiček. A matičky zejména jsou pověstné tím, že musej bejt furt v opozici, neb ta mládež je nezkušená a nespolehlivá i kdyby jí bylo třeba 60 … 🙂
No, moje maminka si vždycky dala poradit. Bohužel i špatně a bohužel mockrát. Všemu věřila! Ale historka s meducínou se týkala MLP, který si poradit doma nedá. Zato jinde rady čerpá rady-porady a mnohdy se nestačím divit, jak se shodují s těmi mými, ale mně se holt nevěří, nebo věřit nedá?
S tatínkem jsme to takhle provozovaly, protože to jinak s ním nešlo. Ale ženská diplomacie v jeho případě vždycky zabrala.
Moje matička by tlapku rachtala v řepíku okamžitě, pokud by se tím vyhnula návštěvě lékaře. Ovšem babička, to je jiná- pouze léky lékařem předepsané jsou účinné, a žádné jiné. Jestli ten rozdíl nebude i v tom, že moje máti a babička se spolu snášejí dost těžko…
Matyldo, to je spíš rozdíl generace. Moje máti, soudím, by tak byla ve věku tvé babičky. A tahle generace byla práškama praštěná. Dokonce s tím v 50tých letech měli v Americe dost potíže – brali lidi prášky na všechno a furt. Pilulka prostě pro ně byla něco zázračného – a asi právě proto často fungovala.
V 60tých letech ale nastoupily bylinky a to zas ovlivnilo další generaci.
My to máme střídavě oblačno – jednou je to lepší, pak zase horší. ATB, která mu vet píchl, mají po dobu 2 týdnů působit a pomáhat hojení. Už mu z toho nic neteče, očičko má přivřené, ale jen lehce a zákal se taky pomalu čistí. Melda je pečovatel, tomu nezabráním, aby si ho neoblízl. Kromě toho on má jazýček docela heboučký, když mi olizuje z prstu pastu, tak vůbec neškrábe jako klasická kočka. S těmi odvary to zkusím. Jinak je spokojený, pohodový, žravý, hravý a zdá se být v pohodě.
karolínko, už jsem tu před dlouhou dobou vřele doporučovala řepík. ale pozor: JE TŘEBA HO STŘÍDAT PRÁVĚ S TÍM HEŘMÁNKEM, PROTOŽE JE ŘEPÍK TROŠKU POTVŮRKA, RÁNU ZAVŘE RYCHLE A HNIS PAK DĚLÁ POD UZAVŘENÍM NEPLECHU. TEDY: RÁNO HEŘMNEK, VOPOLEDNE ŘEPÍK, VEČER HEŘMÁNEK A TAD. DOKOLA. ZÍTRA HNEDKLE POSÍLÁM NA ADRESU TVÉ FIRMY LAHVIČKU S ŘEPÍKOVÝM ELEJÍČKEM VLASTNÍ VÝROBY A PŘIDÁM TINTMM JEŠTĚ LÁHVIČKU DALŠÍCH OLEJÍČKŮ HOJIVÝCH. VŠE ODPUTUJE DO TVÉ FIRMY, ALE DOPORUČENĚ A NA TVÉ JMÉNO. DOUFÁM, ŽE SE ÚPOŠ´TÁCI ZAS NEBUDOU LOUDAT TÝDEN JAKO S FLÉTNIČKOU PRO IONINU, CO HOLUB NES TEJDEN CELEJ! Olejíčků se bát nemusíš, bo jsou to jen v oliv. oleji louhované čerstvé bylinky z mé zahrádky. A podotýkám, že dlužna mi nic nejsi a ani nebudeš!!!když tě tu vidím, nebudeš mít někdy od pindělka cestu do Domažlic, raději bych to dovezla, aby to bylo co platné. DoPrahy daleko, Domažlice mám kousíček a znám to tam jak svoje boy. Poro jistotu ještě letí mailík.
LENKO MOC TI DĚKUJI!!! RÍŠÁNKOVI JSEM TO ŘEKLA, TAKŽE MÁVÁ TLAPIČKOU. URČITĚ SE MU MUSÍ ZHOJIT TA RÁNA, CO ZBYLA NAD OKEM Z TÉ/TOHO PÍŠTĚLE. HNIS UŽ NETEČE, ALE POŘÁD TO MÁ ŽIVÉ, BEZ SRSTI, VYPADÁ TO OŠKLIVĚ, ALE HOJÍ SE TO. URČITĚ TY BYLINKOVÉ OLEJE POMŮŽOU. JSEM TI MOC VDĚČNÁ! DĚLÁM PRO RÍŠU MAXIMUM A MYSLÍM, ŽE UŽ TO BUDE OPRAVDU POSLEDNÍ, CO HO POTKALO. TEĎ UŽ BUDE JEN DOBŘE ŽIVENÝ, MAZLENÝ A BUDE VŠE V POŘÁDKU. ZKRÁTKA SI PROŽIL SVOJE A TO SE NA NĚM PODEPSALO. JEŠTĚ JEDNOU MOC DĚKUJU!!!!!!
OT. Nádherná fotogalerie z pražské zoo opravdu čikouného fotografa:
http://kisspanda.rajce.idnes.cz/ZOO_Praha_1.7.2011#
OT. Z Liberce. Prej mimísci levharta sněžného neskutečně řádí, psala jedna známá, že se nemohla hodinu od výběhu odtrhnout – tak to už jsou asi také za vodou, bobříci.
A neméně krásné album z Ostravy: rarášek slonička Rashmička, gibonek a další…
http://jirinao.rajce.idnes.cz/ZOO_OSTRAVA_1.7._2011_Rashmi_a_malej_gibonek/#M2U00829.jpg
Kdo rád koukáte na zviřátka, tak prohlídněte celé album. Tygříček si spletl světovou stranu a marně hledá mlíčko, chudera…
http://jirinao.rajce.idnes.cz/ZOO_OSTRAVA_1.7._2011_Rashmi_a_malej_gibonek/#ZOO_OSTRAVA_1.7._2011_Rashmi_a_maly_gibonek_015.jpg
Rashmi je krásná tryskomyška. Tak hlavně ať jí to nadšení vydrží.
Ráda pokoukám, díky. Rashmi je teda rarach kuliočko, radost se podívat!
Je úžasná, pokoukla jsem na zoo po světě, ale tak veselou a akční holču, jako máme my, nikde nemají. Vona snad jezdí na sluneční baterie… :*
Chudera Pinďa – kdyby mu bylo dáno přežít, mohl mít úchvatné dětství s úchvatnou sestřenkou. 🙁
No to by toho dneska moc nenajezdila. Pri pohledu na oblohu to vypada na listopad. Jen je trochu zelenejc. Ovsem kosa podobna.
Oni jinde se slunatum urcite tolik nevenuji. Potom co se nepodarilo zachranit toho kluka, si proste osetrovatele musi spravit naladu s evidentne hravou a dravou holcickou 🙂
Mimořádně nádherný záběry! (y) Díky (inlove) !
Zdravím všechny, potřebným držím palce a oslavencům všechno nejnejnej! Mějte se tu hezky, odjíždím za dešťů de Jeseníků, snad se počasí trochu vylepší (wave)
Jsme ráno u snídaně koukal na Panoramu – vypadá to, že prší všude…
Ufff – jedni naši mladí jedou s klukama (2,5 a 7,5) do Polska pod stan k jezeru a druzí kluci (15.5 a 11) s tátou chodí pěšky po Českém středohoří a taky spějí pod stanem. Brrrrrrr!
Veram, Mušketýr je s děckama na bitvě v Německu- pod stanem, jak jinak, v kostýmech bez pláštěnek, že ano- takže dneska večer očekávám tři mokré myši (rain)
No jo, oni ti už přijedou, kdežto naši teprv včera vyjížděli
Hlásím, že černý démon Polárka se právě dostavil domů, jako by se nechumelilo. Seřvala mě, že v miskách na škrabadle nic není, právě se láduje a sebevedomí z ní přímo odkapává.
Tak to je dobře, že se vrátila v pořádku (whew)
Hurá!!!!
Jak se na ni tváří Borůvka?
Borůvka je radostná, včera dost chmuřila, že kočka není doma….
No sláva, umím si představit tu úlevu.
A neřekla, kde byla??? Ale je to úúúleva…
Tak to mám radost
Hurásláva! Já to říkala, říkala, mně to svěřené kočky Myš a Micka dělají taky, taky, a furt a furt, a tak už odmítám propadat panice, panice!! :*
Polárko, to byl čundr, co?
No vidiš! Dobře do dopadlo!
hurááááá….ufff (whew)
Polárko, jak bylo na čundru? 🙂
Tak vybalit kuférek a dospat dlouhou noc!
Milá Matyldo to mne potěšilo, to je dobře. Těch nekonečných čekání když se miláčkové někde zdrželi. A zvláště potom když to jednou nedopadlo dobře.
Tulačce Polárce domluvte a pohlaďte ji za mne. To pohlazení je za to že se vrátila v pořádku.
Polárka je pacholek. Teď už se to může říkat. Adrenalínová kočka. Skvělý že je doma.
hezkou neděli všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
(rain) celou noc, předpověď nicmoc… My neuplavem, ale bojím se, co bude v údolích. Jizerky umí posbírat a zadržet hodně vody (a bylo jí málo, řeky byly prázdné, rašeliniště dost suchá) , ale loni to taky přišlo dost nečekaně…
Tady taky tak, akorát že včera pršelo drobně, dneska zkrátka leje. Jsme hluboko v mracích, viditelost žádná…
Sahara na jižní Moravě hlásí mraky, ale ani kapku.
Tak už lehce mrholí, ale to je všechno.
Máme synka někde kolem Pálavy, včera hlásil, že ve sklípku neprší 😀
Možná bude ve sklípku i tepleji- tady je 12 stupňů…
Polárce držím všechny palce ať najde cestu domů.
Gorilky se mi neotvíraj. Dobrou noc a ať máte tepleji než mi tady. Topíme jak v dubnu 😀
Ráďo – ahoj! :*
Mně se odsud gorilky otvírají a to mám staré prohlížeče, tak snad jen chyba v kontaktu.
Ráda Tě vidím. 🙂 Dobrounocpřeju. 🙂 Měla jsem moc pěknou sobotu u spřátelených a posléze u vlastních koček, ty kočky mi zachraňují žití, mršky namyšlený…
OT: Večerníčky, nočníčky a nedělníčky…
Na noc a na neděli soubor videjek z Gorilkova:
http://poirot.rajce.idnes.cz/2.7.2011_Umime_si_hrat_a_dovadet%2Cvodila_Janama#8.jpg
Ještě jedno O.T. – mám ráda šťastné konce.
Včera se k nám zatoulali dva podvraťáčci. Zrovna jsme šli pro Trixie do vedlejší zahrady. Naštěstí vyjímečně skrze garáž místo skrze propojené zadní zahrady. Ve stínu garáže tam stáli tihle dva (a Indy se na střeše auta ježila).
http://marickac.rajce.idnes.cz/zatoulani_pejsci
Asi byla naše otevřená garáž první stinné místo na které při svém dobrodružství narazili. Bílá fenka (Abby) měla štítek, jenže číslo neplatilo (paní prý zapomněla změnit). Ale naštěstí platila adresa, tak se tam choť rozjel a u domu se potkal s majitelkou, která už 20 minut psy hledala. Celá šťastná si pro ně přijela. Prý se Abby v nestřeženém okamžiku ráda podhrabe ze zahrady a ten druhý pes je k ní stále jak přilepený a tak jde všude za ní. To v tomto případě bylo jeho štěstí, protože takhle u nás skončili oba. Byli (hlavně Abby) pořádně upachtění, mohutně dýchali a vděčně si lehli do stínu keře. Aby ne, bydleli od nás dobře kilometr a dojít tuhle dálku v +40 na takhle krátkých nožkách to muselo dát zabrat. Oba jsou prý z útulku a paní si toho strakatého pejska přibrala k té bílé fence právě „kvůli zubům“. Prý si řekla, že s takhle ošklivým chrupem si ho určitě nikdo nevezme a v útulku ho utratí mezi prvními – tak si ho vzala ona. Oba pejsci byli nesmírně přítulní a přestože to nejsou sourozenci, drží spolu jako jeden – až záviděníhodné. Ale radostně vyskakovali na paničku a hrnuli se k jejímu SUV (do kterého je musela vysadit, jejich nožky to nezvládly). Byli jsme rádi, že se uprchlíci zastavili právě u nás a neskončili někde pod auty, nebo nepadli vedrem.
Taky miluju takovýhle šťastný konce, Maričko. Ty jsi holt zvířecí víla, tak broučci (ostatně jsou moc milí a hezcí, oba, i stím raťafákem) doťapali k Tobě – věděli, že Ty jim ztracenou paní najdeš. (f)
Polárka se doufám také vrátí. Jaký očistec jsem prožívala, když jsem loni hlídala spřátelené kočky a kočka Myšák zmizela na tři a půl čistého dne! Volat na dovolenou jsem nevolala – bylo mi jasný, že by okamžitě kamarádka sbalila kufry a letěla zpět hlava nehlava, jen jsem doufala, doufala, a když jsem třetí večer zoufale hleděla na zahradu, ozvalo se kvíknutí od dveří na terasu a ztracenej kastrovanej devítiletej Myšák, nikterak zbědovanej, spokojenej, vyrajzovanej, hlásil příchod. No vrazila jsem jí samým štěstím hubana, že jen mrkala, ale přesto jsem ji i další den pustila zas ven. Už jsem uvěřila, že cestu domů zná…
Příběh hezký, konec zatím dobrý 🙂
Ale …. koukám na fotky a první, co mě zarazilo je bříško Abby. Pejsci byli z útulku? Jsou pořád spolu? Abby nebyla kastrovaná????? Nebo je v tom bříšku něco jiného než štěňata???? Při tom tvaru si myslím, že to jsou buďto štěňata (což mě teda netěší u psů z útulku v žádné zemi) nebo něco ne zrovna hezkého …. Přiznám se, že ani jedna z variant, co mě napadly, mě netěší 😐
Nicméně, ať tak nebo tak, to asi řešit nebudete a je dobře, že se pejsci zastavili zrovna u vás, kde byl stín a dostali vodu 🙂
Ježiš, nestraš, jsem si říkala, že je halt macatá. 🙁
Ne, Abby není těhotná. Také jsem na to její bříško nejprve koukala podezřelé. Ale osahala jsem ho a přišlo mi to jen „tuk“. Ale já nejsem v tomto směru expert. Tak chci věřit, že je jen tak divně tlustá. Zde, pokud si vezmeš zvíře z útulku, tak jedině kastrované. To by mi ta paní musela lhát (ptala jsem se jí jestli náhodou…) a Abby nebyla z útulku (a tudíž nekastrovaná). Ale na to opravdu ta paní nevypadala, byla milá a zdála se zodpovědná.
A Bětulásková díky za milá slova a ten tvůj strach si dovedu představit.
Já taky díky, že mi vzdálená neznámá Abby nebude dnes v noci vrtat hlavou – jasně, dyk je z útulku a kastrovaná, halt má povislýho pupíka. Takovou břišní „řasu“ opravdu snadno získá zviřátko zprvu špatně a pak pořádně živené. 😉
Mě právě zarazilo to, že by byla z útulku a nebyla kastrovaná. Tady se to stává běžně, ale pokud by to šlo i u vás, byla by to pro mě nová (a překvapivá) informace.
Je fajn, pokud je jen „divně tlustá“. Ať je klidně tlustá třeba do 8-mi úhelníku, hlavně ať je zdravá a raději ať není březí 🙂
http://www.drporkert.com/dogy/images/beta/0711/index.html
tak tady je týdeníček dogy Bety…
No a ještě další Vilémovy fotky – ze středy a pátka a dneška…
http://www.drporkert.com/vilem/alba/ruprechtice_010711/index.htm
Teda to je úžasný. hlavně ta fotka s prolétající kosatkou. ale koukala jsem, že už má na čele stopy po nějaké havárii.
Prej vám tam letí hodně vody, tak držím palce, ať to není tak hrozný, jako loni
to není havárie… to k němu patří (prý se to vstřebá do tří let… a nebo se tomu pomůže potom laserem)
Moc roztomilý klučina. Máme kamarádku, jejíž dcera se (před 26 lety) narodila s hnědou „boulí“ velikosti lívance přes ceslé čelo. Asi tři roky se to postupně ztrácelo a dnes je z holky krasavice – baletka. Tohle znaménko je maličký, to bude pryč raz dva.
Kuba měl něco podobného na čele a ztratilo se to. Do tří let teda ne, trvalo to tak do pěti, ale ztratilo. Ovšem vzhledem k těm modřinám, které měl všude jinde, nás ten fialový flek na čele až tak nebral…
Minitiger má uprostřed čela, přímo nad kořenem nosu, červený svislý „šrám“. A nad levým okem druhý (ne tak výrazný). Taky od narození. A taky každou chvíli vysvětluji při otázkách typu …“jééé, kdepak spadl?“, že nikde, že to má od narození (talk)
Vilík je moc šikovný klučina 🙂
Víla měla na zátylku nafialovělou skvrnu jako pěst. Zmizelo to asi do pěti let.
Moc pěkný fotky – na tom šutru pod Pilzbergem, nebo Vilík chodec (clap)
Chudince Betynce upozaděný zřejmě kyne pár příjemnejch dní na kanapi (inlove)
…jen aby se nerozpršelo moc, to by si ty vaše končiny nezasloužily (y)
předpověď nic moc…
Ona si totiž Beta v posledním týdnu nestihla moc odpočinout. Celý víkend jsme byli v Otročíně (a proložili to výletem do Stradonic), ve středu odpoledne jsme hlídali Kvílíka a od pátečního dopoledne je tu Vilibald zase. A hlavně už mu nestačí jedna deka, ale leze všude a hlavně leze velmi rád a hbitě po schodech. Ty to u nás znáš a tak tušíš, že se nemůže ani minutku pustit z očí (ta dvě patra volného pádu od vršku ke sklepu by nebyla vhodná zábava) a tak za ním stále běháme – a tudíž Betka musí taky. Chudák doga se prostě nevyspí – a navíc musí stále zvedat své tělo a pohybovat se za tím živlem… dřív ho stačila monitorovat z polohy ležmo u jeho „herny“
Ale na těch pár týdnů, než odletí, nemá cenu vracet dveře (skoro nikde je nemáme) či budovat schodišťová vrátka… takže hlídáme a hlídáme. Alespoň nezlenivíme (chuckle)
No jo, mladík schodovou tělocvičnu doma nemá – a Beta asi těžko to nadšení ze schodů může pochopit…
Pěkně vás Vilík zaměstnává, jo, v tomto věku robátka musí být nejméně jeden dospělák vždy ve střehu. Naši mladí sondují, jestli bude průchodné přivézt skoro tříletou Aničku a skoro roční Titínu, totiž Kristýnku, k babičce na prázdniny. Babička dělá zatím drahoty, ale už přemýšlím, jak si navařím na týden dopředu, abych si na hrátky s holčičkami uvolnila ruce. To bude akční týden, pro mě i pro Denise, ten bývá z toho holčičího hemžení taky vždycky hotovej.
Fotky jsou moc hezké – u těch s obuví mě okamžitě napadl starý rockenroll Jsem jen malej čistič bot. 😀
Pojďme mě litovat je hezký….
Když už nemám koč, tak to mám aspoň za tři….
koč se najde, věřím tomu. Je dospělá, tak si vyrazila do světa… Kočky to dělávají, i když to nejsou celé kočky… Moc tomu chci věřit (h)
Už zase předpovídají povodně v Jizerkách. FUJ. To musí být hrozné nervy pro lidi, kteří si to už prožili. Vilík je skvostný frajer. Nejen na schodech, ale nádherné fotky jsou na té jemňoučké trávě v lese a „len sa mihla“ fotka s Betou. 🙂 Petra měla po narození jójo na pravém oku a mizelo jí to rok. Vypadala jako mimi – rváč 😉
Polárka, to samo navozuje cestovatelskou a dobrodružnou povahu.ÁLe neboj Matyldo,ona se vrátí,aby zas mohla na další výpravu…. (h) a (hug)
http://sharka-68.rajce.idnes.cz/bitva_na_Chlumu_3.7.1866_-_vyroci_145.let/
již po 145 jsme zvítězili….
Hlavně že jste tam nezmrzli!!!!
tam zima nebyla, od té zapálené ševcovny šlo pěkný teplíčko….
Teď jsem to akorát viděla ve zprávách! (y) Úžasná akce! 🙂
Jestli není pěkný 145x za sebou vyhrát 😉
Opravdu obdivuji ten elán lidí, takhle si „hrát“. Ale, když se pořád vyhrává….:)
Chlapci jsou výstavní, zdravotnice pěkné- jen to děvče v plesových šatičkách tam nesedí, to se Švédi snaží eliminovat…
Já si vyfotila jen ji, kdybys tam viděla ty maškary v těch plesovkách s krinolínama, co se do té doby absolutně nehodí….to byl děs….jinak já chodím v polním, abych splynula….s armádou….
Už jsem to nedávno někde psala. Nemůže bejt tak zle, když si lidičkové můžou a dokážou takhle hrát… (wave) (wave) (wave)
Ty lidi, co si takhle hrajou, zas obvykle neprovozují běžné věci- třeba nelyžují, protože cena uniformy běžně přesáhne cenu lyžařské výbavy. Prostě nelze mít všechno. Ovšem zábava je to skvělá.
http://wcc.westerners.cz/Album/fotogalerie/Zavod_lyzniku/Lyznici_2010/index.html
myslíš, Matyldo?
Já myslím tu běžnou výbavu 🙂
Matyldo ,já nemyslela hmotnou stránku. Spíš stav duše (nod) (nod) (nod)
Jo tak. Pro mě je to totiž běžná zábava, tak mě to ani nenapadlo- po dlouhé době jsem doma sama s Borůvkou, zatímco rodina hájí švédské barvy 🙂
Sama si taky hraju, okolí někdy nechápe (doh) a tak mám ráda lidí co si dovedou hrát.
Fuky, opětovně moc hezké povídání. Uplně toho Miloše vidím. Manžel má kamaráda z dětství (občas k nám zajedou), který je chlap jak hora (přes dva metry a žádná tyčka – i v 70 moc fešnej muckej). Podle fotek do tohoto vzhledu vyrostl brzy. A jednou prý jako mladí jeli někam s manželem v dost malém autě. Řidiči za nimi se něco na jejich jízdě nezdálo a tak využil první křižovatky a vyběhl to klukům sdělit. Jenže, když se Johnny z toho autíčka vysoukal, aby situaci probrali – pán jen zacvakal zuby a kvapem se vrátil do svého vozítka. Připomíná mi příhodu od Dede. Jestli se nepletu, jeli do Norska. Také měli podobný zážitek nějakého „svalovce“, dokud ten nezahlédl po Martinově lokti psa.
A Dede vítej zpět.
Zano užívej si Krkonoš a snad se brzy „mraky rozplynou“.
Matyldo, nezoufej, ale doufej. Ovšem já bych asi také byla starostí celá roztřesená. Také jsem si to párkrát zažila, naštěstí vždy s dobrým koncem. Kéž by i ten tvůj byl stejný.
Verenka „přidělila svátek“ na dnešní den Trixie a už jsem si to zapsala, aby Trixie mohla slavit.
Byli jsme s ní včera u veta na přeočkování. A byli jsme obdaření káravým pohledem drveta, neb Trixie od loňského roku přibrala 10lb (tedy 4.5kg). No prý má stále ještě viditelný pas, ale jen tak tak. Holt i u psů prochází láska žaludkem – tedy naše láska, její žaludek. Ale my jí opravdu nepřekrmujeme, spíše je to tím, že ona v současných vedrech nerada chodí na procházky. Bereme jí sice 2x denně, ale jsou to spíše čmuchajdy, než prochajdy a netrvají déle, než půl hodinky, pak chce jít domů. Tedy nic oproti Sadie, pro kterou manžel dále nejméně ob den jezdí a ona i v těch šílených vedrech je celá natěšená na dvou hodinnovou tůru.
Trixie se také bohužel vrátila vyrážka. Moje kefírová léčba nějak přestala fungovat a Trixie se zase drbe a má rudé plameny pod kůží a ťupkaté břicho. Asi má opravdu z toho puppy mill (odkud určitě vyšla) pokaženou krev i vet se domnívá, že je to alergie. Tak znovu zkusíme změnit její žrádlo. Vet nám řekl, že vůbec nejlepší maso pro psy je kachní (duck) a na druhém místě jehněčí (lamb). Hovězí prý je nejhorší. O jehněčím v psích granulích jsem na nějakých sáčcích četla, ale že by se dělalo i kachní to byla novina. Tak jsem hned včera pohledala na internetu – a ejhle, prodává se. Oboje – kachní u jehněčí – jako kvalitní strava bez jakýchkoli hormonálních přídavků, barviv a konzervačních prostředků. Je to pěkně drahé, ale mám objednané od každého masa jedno a uvidíme, jestli to pomůže.
Tak tohle jsem taky jednou zažila. Jela jsem se sousedem v zimě dolů pro noviny a drobný nákup. Mým autem. Nezabezpečila jsem si své vlastní parkoviště, kdy každý musí vidět, že vjíždí do zahrady a ještě k tomu je tam cedule PRIVAT. A když jsme dorazili nahoru k chalupě, právě se tam chystal zaparkovat jakýsi mládenec v otřískané Škodovce. Když jsem ho z okénka upozornila, že tam jedu já, neb parkoviště je moje, tak mne poslal……… přesně tam! Soused – cca 189 cm a hodně přes 100 kg živé váhy se pomalu začal soukat z mého auta, aby mu to vysvětlil ještě jinak a mládenec hbitě, ale velmi hbitě, začal couvat a věřit, že se někde schová mezi auty na velkém parkovišti. Dodnes se tomu trochu kysele směju. Kdybych tam totiž byla sama, tak nevím, jak by to dopadlo!
Přesně tak Karolino – někdy není k zahození mít při ruce „Miloše“. A ať jsou zprávy z tvého trojkocourkova stále jen dobré.
puppy mill je jako velkovýrobna štěňat, chápu to dobře?
Máte tam nějaké zákony na to, nebo je to nějak ošetřený, nebo je to veřejně „normální“. Vím, že snad někde v Pensylvánii nesmí nikdo vlastnit víc, jak pět psů.
Ano Štětinko, „puppy mills“ jsou zdejší množírny a je to děs. Samozřejmě, že jsou zakázané, ale prostě se to nedá uhlídat a pokuty asi nejsou dostatečně vysoké a majitelé dostatečně stíháni. Sice se alespoň přísně kontrolovat v „Pet shopech“, odkud tam mají zvířata. Na internetu (a v čekárnách u vetů) různé organizace zastánců práv zvířat ukazují odstrašující fotky, jak takový puppy mill vypadá (hrůza), ale asi se to nikdy nepodaří zvládnout. A dokud budou odběratelé, budou „výrobci“. Moc smutné.
Tady v Pet shopu štěně nekoupíš. To mi připadá jako hrozná praxe.
Ovšem lepší to není. Na Intercanisu jsme potkala lidi s bázlivou kavalírkou na vodítku. Jásala jsem, jaké mají pěkné štěně, ale byla tříletá. Prý si ji koupili bez PP, smrděla, měla blechy a parazity, bylo jim jí líto. Psice je těžký alergik, než jedou do práce, staví se na veterině se psem na injekci. A má s bídou pět kilo (Borůvka 8,8 kg) a jejich vet jim řekl, že by měla ještě kapku přibrat, aby mohla mít štěňata- prý je to nutné pro prevenci rakoviny mléčné žlázy. Několikrát jsme málem omdlela, divím se, že jsem odtud odešla po svejch. (devil)
Maričko, nemohla bys mi, třeba i soukromě, napsat,jak je to zákonně upravené u vás s těma puppy mill? Zrovna řeším něco podobného u nás, tak by mě zajímalo, jak jste na to vyzráli. Je to tím omezením na počet psů? Nebo vyloženě vyjmenováno „puppy mill“? V Čechách jsme totiž sto let za opicema a tohle vůbec není ošetřený, takže u nás je to věřejmě možný, pokud psi netrpí, a aby trpěli, to by se musela najít odvážná Fuky, jinak se vše mete pod koberec. Moc díky, pokud nemáš emil, tak přes Hady
Matyldo, držím palce, ať se Polárka jen toulá! A držím i dalším potřebnejm – kamarádovi od Apiny, kotěti, co je Úterý, Půovi a Lence S. a její dceři…to už snad bude všecko (h) (y)
Krkonošský mraky se samozřejmě dočkaly. Když jsme vyráželi, občas ještě i slunce problesklo. Kolem poledne už mžilo a po poledni začalo drobně hustě pršet, což teda prší doteď a zjevně není všem deštivejm dnům konec. Tepoměr na baráku ukazuje šest stupňů. Ale uvnitř se topí!!!
Díky – palečky pomáhají. Konečně jsem se dovolala, věděla jsem, že okolo oběda to bude jistější, i když se musí odstavit nějaký hrnec z plotny. Nádor vyoperovali, ledvinu mu nevzali – bylo to naštěstí někde na vnější straně. Takže operace OK, rekonvalescence v normě, jen po operaci měl velké bolesti, ledvina OK. Ovšem nyní se čeká na histologii, která teď bude nejdůležitější. Šance na benigní nádor je asi 20%, ale bylo to opouzdřené, takže doufám, že i jinak je šance slušná, ale asi by to bylo komplikovanější. Kdyby to prý dokroři našli za půl roku, byla by situace mnohem horší, čímž mám podezření, že doktoři mají pocit, že to bylo přece jen maligní. Uvidíme. Jen, kdyby to byla ta benigní forma. To by byla úleva
Apino, v danné situaci jistě dobrá zpráva. Tak ať i ta další je stejně dobrá.
Milá Zano, asi tě nepotěším, ale z našeho pohledu – od Zvičiny – krkonoše nejsou. Prostě zmizely! Orlické hory jsou na svém místě, ale z Krkonoš za neuvěřitenou hradbou mraků nekouká nic a to je obvykle Černá hora nepřehlédnutelná :O Tak snad vás to neodplaví (inlove)
Moc držím palce Polárce, aby našla cestu zpátky a nic se jí nestalo!!!
Také mimískovi, aby mu ta energie vydržela. Ale když je takhle akční, tak by to už snad mělo být všechno v pořádku. A bobky budou za gaučem!
Ještě k Polárce – naše kastrované kočičky chodí ven a dovnitř jak chtějí a pokud Princeznu naštveme – třeba jako že přitáhneme zase nějakého vetřelce – nemluví s námi a kde jí to teda nevím. Kocour se běžně ztrácí na konci léta a každoročně z toho mám nervy. Ale mám i smutné zkušenosti. Tak držím palce aby se objevila třeba hladová, ale doma
Držím palce, ať se Polárka brzy najde. Může být někde zavřená a třeba nemůže ven. Nezavíral nějaký soused nějaké okno třeba kvůli dešti?
Karolíno, teprve teď jsem vyčetla z diskusí, jak báječně dopadáte s Ríšánkem. To mi spad kámen! Posílám vydatné podrbkání celé smečce a blahopřeju (h)
Díky moc. Jen ta díra nad okem se mu pořád nehojí a nehojí a má to stále krvavé.
Potírám heřmánkovým odvarem, šalvějovým…… nic, vždycky si to zase rozhrabe pacičkou, neřád jeden proužkovanej.
Ale kouká na mně oběma, to je důležité.
Jsem moc ráda, že se Ríšánkovi očičko lepší. Vzhledem k původním obavám je to opravdový happy end. OT- Odeslala jsem ti domluvené – ale až v pátek, tak doufám, že to přijde kam má.
My jsme to také odesílali v pátek, takže pohoda.
Heřmánek vysušuje a rychle uzavírá od povrchu, takže pokud z rány stále něco vychází, je dobře, že si ji otvírá. A jestli mu ji čistí i Melíšek, je to OK. Stejně si myslím, že Melíšek má o Ríšovo oko taky velkou zásluhu, měl by dostat řád Hojivého jazýčku 🙂
Jo, Melíšek je vzorný pečovatel! Chytne si Ríšovu hlavu do ručiček a pečlivě si ho opucuje. Je to dojemné se na ně dívat.
Když dovolíte malé OT
Kotě zatím v pořádku, čůráme na kamínky a obávám se, že bobky dělá za gaučem, máme v plánu velkou kontrolu. Jinak já bych taky měla problém s vyprázdněním, kdyby mi do toho funěl mamut. Vzhledem k tomu, že lítá a šplhá a pere se s náma a vůbec je akční hrdina tak mu asi nic moc není a v bříšku má mmentálně jen toho probiňáka. Zítra zkusíme masíčko, uvidíme. Kamínky jsem mu přesunula do většího soukromí. Stále to musíme jistit, pošťuchuje Majdu a ta se rozjede a chce ho pošťuchovat taky. Končí to velkým řevem a naší okamžitou akcí. Ale ty palce nepouštějte…
sem ti to tam včera někde napsala, že už podle fotek je velkej, aby vylučoval sám (y). Řekla byc že mu bude tak 4-5 týdnů a to už to uměj 🙂
Zcela OT-pokud někdo doma občas zapne televizi, tak v poslední době hraje na Nově upoutávka na Krokodýla Dundee 3, je tam písnička o které tuším že má co do činění s australskou kapelou, ale na jméno ne a ne narazit, tak pokud by někdo věděl 😀
Man at Work? „Down Under“?
Oprava „MEN at Work“
Miluju tě (h) mě ta melodie straší od té doby co sem před týdnem zapla omylem telku 😀 Naši sou už druhý týden pryč, a nějak se mi zastesklo po lidském hlase 😀
Byli (jsou) moji oblíbení 🙂
Já je znám, ale nebyla sem si schopná vůbec vzpomenout 🙂
OT – informace z Itálie bez kamaráda nechodí – jeho paní nemá mail, ani počítačem neumí, dcera je asi o objetí svého přítele, který ji utěšuje. Telefon mi neberou, nejsou nikdo doma. Zkusím jim zavolat dnes okolo poledne, to by mohl být snad někdo doma a vařit oběd.
Ale včera se mi kamarád ozval, po operaci už hodinu seděl, dnes se má i najíst, takže rekonvalescence snad OK. Pokud jde o ten vyfiknutý nádor, nemám zatím žádné informace, tak nevím, jak to bude pokračovat.
Když operovali jeho paní – prosím také mou kamarádku, to jsem věděla všechno hned, to byla ještě vážnější situace – prasklé aneurysma v hlavě. Vlastně jsem kamaráda musela pořád chlácholit, přičemž jsem nevěděla, zda operaci přežije nebo ne. U kamaráda se teď bojím hlavně o nález.
Proto děkuji moc za dosavadní palečky, a kdyby se ještě přidržely na tu benigní formu, nebo alespoň něco málo agresivního, co nemá tendence metastazovat, byla bych ráda.
Moc moc držím palečky.
(y) (y) (y) (f) (y) (y) (y)
(y)
„Mám Miloše a nebojím se ho použít!“ 😉
Můj manžel je Miloš, není sice policajt,ale impulsivní celkem je. Mohu půjčovat, kdyby byl zájem 😀
Nóó…, neříkej dvakrát!
Milá Fuky (inlove) , jsem ráda, žes dokázala svoji praxi ukázat z té humornější stránky – dovedu si velmi dobře představit, že většinou to nejen není humorné, ale spíš k vzteku, frustraci a obavám. Dokážu pochopit, jak takový strážník Miloš může usnadnit celý kontrolní proces – pro dobro těch zvířat. Bohužel jen málokdy mívají tu hrubou sílu v zádech ti, kdo zastupují zákon – na té druhé straně to je mnohem častější.
dede, máš jediná spojení na Fuky. Můžeš nám aspoň napsat, zda se chodí na naše komentáře aspoň kouknout?
Dobrý den, Vaše komentáře čtu moc ráda, velmi mě těší Vaše chvála a mile překvapuje, že zatím nebyly výrazné negativní reakce. Nezapojuji se, protože přístup na internet mám běžně popuze v práci (i v roce 2011 jsou v naší republice místa, kam přes zavedenou pevnou linku internet nefunguje (prý jsme moc daleko od ústředny) a vzhledem k údolí ani WIFY není to pravé oříškové. V práci je samozřejmě hodně práce a nevhodné dopisovat si soukromě. Nehledě na to, že bych opravdu potřebovala zůstat trochu v anonymitě, příběhy jsou hodně pravdivé a my máme povinnost zachovávat mlčenlivost o věcech, ke kterým se dostaneme v rámci kontrol. Zaznamenávám si však Vaše názory, postřehy a otázky a na závěr svého vyprávění bych chtěla vše shrnout do jednoho, dvou článků. Jestli ovšem vybyde čas. Ještě jednou děkuji. Zdraví Fuky
Jsem moc ráda, že jsi se ozvala 🙂
Ano,ano je dobře, že jsi se ozvala. Tvé články jsou moc pěkné a i poučné. Tvé uchování anonymity lze pochopit. Tak pevné nervy i ruku 🙂 🙂 🙂
Zdravím od žabek, ale chmurně- ztratila se mi Polárka. Od včerejšího rána jsme ji neviděla, večer si pro večeři nepřišla, v noci jsem prolézala okolí včetně všech křovin, v šest ráno taky, ale po Polárce ani vidu ani slechu. Počítám, že kdyby byla někde zavřená (je děsná vlezlice) snad bych ji v noci slyšela, na volání se vždycky ozve. Chjo.
Jejda tak to hned držím (y) , ať se krásná Polárka brzy objeví!
Milá Matyldo, držím palce a přemýšlím – nemohla se zapomenout u někoho doma? Ona je návštěvní, ne? A lidé v sobotu vstávají později… Moc na tebe myslím! (h)
No, ale sotva ji lidi uvidí, uteče. Na návštěvu vyžírat kočkám granule chodí jen k sousedům a i tam bleskově odchází. Právě že s lidmi se případně druží jen u nás doma, jinak na sebe nenechá sáhnout.
To je pro ni bezpečnější, než důvěřivost… vezmi Borůvku na pátrací výpravu, věřím, že jí její kočka chybí a třeba uslyší nebo ucítí to, co by tobě uniklo.
(byla jsem hodná, už po třetáí mám za deset! 🙂 )
Nám se takhle loni ztratil Oříšek. Na dva měsíce! Už jsme ho oplakali a pak se najednou objevil, vykrmenej, lesklej a spokojenej. Co prej jako šílíme, že je OK. Letos zmizel zatím jen na týden, taky se vrátil v pohodě. Měl na krku ale protiklíštěcí obojek, tak ho asi nikdo nedržel doma, když věděl, že někomu patří. Myslím, že lufťáci si prostě „půjčili kočičku“. On je taky nekontaktní a ostražitý vůči lidem, nechápu to. Je ale hezký. Černý s bílou „podprsenkou“ a na bříšku má i bílé „bikiny“. Navíc má po úraze kupírovaný ocásek, tak vypada jako rys.
Matyldo držím palce, ať vše v pohodě dopadne. Pro jistotu bych obešla příkopy u silnic. Mohla by tam ležet zraněná. Pro klid duše, pak už můžeš asi jen čekat.
Jinak se podobné stalo i kamarádce s kočkou se setkala přesně za týden. Sousedi odjeli na dovolenou a zavřeli ji v garáži. Hubená, dehydrovaná,a le přežila.
Večer a ještě i v šest ráno jsem obcházela s Borůvkou křoví i ty příkopy. Nic. Polárka je hodně tmavá, ale na jedné lopatce se jí udělal jakoby tmavěrezavý flek, má bílou hvězdu pod krkem a bílé bikiny. Pokud jde za mnou, celou cestu u toho vrká, tím byla nápadná. Ale je kastrovaná, ty se prý netoulají- ovšem sousedi odnaproti mě po dotazu, jestli u nich není naše kočka, ujistili, že mají jen tři vlastní a kastrovaná britka jim taky zmizela a vrátila se za čtyři dny. Prý nemám zoufat.
Jejej, Matyldo, to tě lituju, ztracené zvíře je moje noční můra. Za ty roky se mi to taky párkrát přihodilo, a ty asi dva případy, kdy se mi ztratila kočka, se mi vracejí ve snech. Ale věřím, že to dobře dopadne, část mých šedin mají na svědomí kočky, které jsem zoufale hledala a ony se vrátily po dvou, třech dnech. Všechny kastrované. Ale přišly mi vždycky jako vyděšené, tak jsem si myslela, že je něco vystrašilo (nebo někdo) a bály se ten den, dva vylézt. Ale nevím. Držím palce, moc.
Matyldo, držím palce. Polárka přijde. Je na couru.
Asi bych potřebovala dovolenou – četla jsem, že je Polárka ZA COURU!
já taky! asi potřebuju brejli.
p.s.:na jednom oku vidím mžitky proti světlýmu pozadí. Nevíte, co to je?
Pohybují se přesně stejně s pohyby oka, nebo jakoby „plavou“ (když pohneš okem, tak ještě chvilku pokračují)? Pokud je to ten druhý případ, tak neřeš, jsou to sklivcové zákalky (vypadají jako vlákna nebo saze), vcelku nic se s nimi nedá dělat, nejlepší je se s nimi naučit žít (jako těžký myopik jich mám od dětství celé stádo, na sněhu je to děs 😀 )
Pokud jsou ale napevno „přibité“, přesně kopírují pohyby oka, tak určitě zajdi co nejdřív na oční, pokud možno hned zítra!
No me se tohle stava … i kdyz tedy na obou ocich … kdyz se mi pripravuje migrena. Obcas se to jeste povede jakztakz upraskovat nez se to poradne rozjede.
(y) (y) (cat) (y) (y)
Jo jo, všechno je o vyrovnávání jinu a jangu, třeba svalů a mozku. A když se to nesejde v jednom jedinci, tak jsou holt zapotřebí dva. Moc pěkné!
Moc hezký – přesně čtení na sobotní ráno 🙂 škoda, že se Fuky neobjevuje, aby jí článek člověk pochválil …ee…z obrazovky na obrazovku 😉
V Krkonoších večer pršelo,teď se tu po hřebenech válej velikánský mraky a už se nemůžou dočkat, až vylezeme (rofl)
Přeju prima víkend a slušný počasí!
Hihi, takového strážníka Miloše by měli mít na každém okrsku. (nod) Arciže s tím, že u něj budou fungovat alespoň základní rozlišovací funkce a že půjde zapínat a vypínat někým rozumným; bohužel občas se mi zdá, že na Miloše lze narazit všude, ovšem bez splnění daných podmínek. (tmi)
Mám za sebou „balení kufru“, ufff, jedeme s Dalmi na „šicí tábor“ a NEDOSTALY jsme seznam triček, polobotek a trenýrek a seznam šicích a výtvarných pomůcek byl poněkud mlhavý, takže jsem se včera řádně opotila (whew) , než jsem vyrobila hromadu zavazadel. Jsem zvědavá, co na ně za chvíli řekne Dalmi. (tmi)
Buďte tady hodní a užije si víkend a svátky a kdo má, tak i dovolenou. (h) Nevím, jestli se nějak dostanu k internetu, spíš ne, takže za týden na shledanou. (wave)
Přeju všem krásný den! (h)
Téééda děvčata, neušijte se tam k smrti (inlove)
Pozdravuj Puntíka .
Sem ani netušila, že něco takového existuje! 😮 Tak si to užijte, holčiny šicí!
Pěkné povídání, to se mi bude pěkně odjíždět dovolovat si na ÚJJM.
(wave)
Pekne sobotné ráno.Máme tu Patríciu,alebo Trixi?/v amerike jednu,že?/Tak im prajem k sviatku všetko najlepšie.
Tu je dosť napršané a zrána i chladno.Naďalej držím palce-Pú,Petra a všetci potrební.
hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Krása (nod) (rofl)
Vilém vstává (a to jsem si myslela, že jsme ho včera utahali) , vzhůru do „služby“ (chuckle)
Dovolím si připojit se k obecnému přání a palečkům, mám teď trochu dočítací skluz, tak (kromě Púa a LenkyS) držím spíš tak jen neadresně…
Ještě poznámka – vždycky se někdy až se zpožděním dokutám pod Vavinejma krásnejma stopěktama ke Tvému stěhovacímu povzdechnutí, tak jen chci vyjádřit soustrast – v práci máme čerstě za sebou přesun za plnýho provozu do třetinových prostorů a vyhlídka na to, že nás to po té rekonstrukci čeká zase zpátky, je spíš černá můra než náplast na tu sardinkárnu, co tu teď máme… Tak hlavně ať to splní účel…
Tak kdo koho utahal dneska?
všichni jsme živí (chuckle) – jen Betka se asi těší, až zítra vypadnou… Protože nespí, ale celý den hlídá a asistuje.
Prší a prší a prší, ta povodňová výstraha se mi vůůůůbec nelíbí :O
Pěkné, paní kolegyně. 😉 U které KVS jste, pokud to není tajné?
Miluji šťavnaté historky. (clap)