ROZCESTNÍK: Do Benátek se psem

Máte na dovolené s sebou psa, a přesto se chcete kochat architekturou města? V Benátkách pes nikomu vadit nebude.

 

Zalíbilo se nám trávit část naší dovolené v severní Itálii kolem jezera Lago di Garda. To proto, že cesta netrvá tak dlouho, můžeme si s sebou vzít našeho psa a jedeme autem, což nás činí mobilními a navštívíme tak během týdne některá tamní krásná a zajímavá místa.

Letos v červnu jsme konečně uskutečnili nápad podívat se do Benátek. Pro mě a manžela to byla návštěva po 26 letech, pro syna a psa návštěva první. Tenkrát jsme byli coby cizinci „zpoza železné opony“ ze všeho tak trochu vyjukaní a někteří účastníci zájezdu se s námi už zpět do vlasti z toho výletu nevrátili. Jak tak ale plyne čas a věci a podmínky se mění, vyjukaní už dávno nejsme. A to je dobře. 

Benátky se rozkládají na 118 ostrůvcích spojených 400 mosty a vyznačují se historickými domy a paláci postavenými téměř na vodě. Ostrovy odděluje 115 kanálů, na kterých panuje čilý dopravní ruch gondol, výletních lodí a motorových člunů. Na člunech se tu přepravuje úplně všechno, potraviny, stavební materiál, kufry do hotelů, stavební jeřáby. Čluny slouží jako sanitky, policie, prostě lodě tu plně nahrazují auta a je moc zajímavé se na chvíli zastavit na některém z mostů a pozorovat ten dopravní ruch.

Benátky jsou s pevninou spojený dlouhým mostem Ponte della Liberta, po kterém jezdí i vlak. Automobil je nejvhodnější zaparkovat na některém ze dvou parkovišť za mostem, buď Tronchetto nebo Piazalle Roma, protože po Benátkách se chodí pěšky, nebo cestuje čluny. Za parkování na 24 hodin zaplatíte nejvýše 21 EUR. Platí se v automatech při návratu zpět. Vložíte parkovací lístek, automat vrací bankovky i mince.

Před parkovacími garážemi už najdete stanoviště mnoha lodí nazývaných autobusy, které doporučuji využít a dopravit se po Kanálu Grande za 40 minut do centra Benátek – k náměstí sv. Marka. (Pozor, lodi jezdí na náměstí i rychlejší trasou po moři, takže se předem ujistěte, kudy pojedete, vše je dobře značeno). Koupit lze i zpáteční jízdenku, ale my jsme chtěli jít nazpátek pěšky. K našemu překvapení za psa se jízdné neplatí, musí však být na vodítku.

Náměstí sv. Marka, otevírající se jednou stranou moři, prochází momentálně rekonstrukcí. Největší lákadlo na náměstí je Bazilika Svatého Marka, kam lze vstoupit zdarma, a můžete obdivovovat vysoké klenby a zlaté mozaiky, podmínkou jsou zakrytá kolena a ramena a vstup bez zavazadel a bez psa. Zavazadla je možno uložit v úschovně. Hned vedle stojí Dóžecí palác. Naproti přes náměstí se můžete výtahem dostat na vrchol vyhlídkové věže Campanile di San Marco. Odtud je překrásný výhled na Benátky, náměstí sv. Marka, ale i okolní ostrovy. 

Psů různých ras i jsme viděli se svými páníčky v Benátkách opravdu hodně. V Benátkách není problém mít svého čtyřnohého kamaráda s sebou. Kupodivu nedělalo Krejgovi větší problém se pohybovat mezi tolika lidmi (i když by se jistě raději proběhl někde po louce) a užíval si opět pozornosti japonských, francouzských, italských a dalších turistů, kteří se s ním fotili, a v jednu chvíli to vypadalo, jako by byl po náměstí sv. Marka druhou největší atrakcí. Prostě poprvé viděli na vlastní oči naháče.

Při procházce křivolakými malebnými uličkami Benátek se můžete orientovat ukazateli udávajícími směr na Piazzale Roma, které vás spolehlivě dovedou zpět na parkoviště. Navíc nebudete tápat a hledat můstky přes kanály, bez kterých byste se dál nedostali. Stejně tak jsou uličky značeny směrovkami k náměstí sv. Marka. Toalety za poplatek také cestou potkáte.

Laviček a zelených míst k odpočinku moc při procházkách Benátkami nenajdete. Pokud se chcete občerstvit v jedné z mnoha venkovních restaurací, počítejte s tím, že si musíte objednat i něco k jídlu. No fakt, když jsme chtěli jen kávu, číšník nás vypoklonkoval. Pouze kávu si dáte jen v miniaturních kavárničkách. Naše plánovaná projížďka gondolou se také neuskutečnila, protože cena byla opravdu přemrštěná.

Menší problém nastal, když se Krejg rozhodl, že se chce vyvenčit a to teď hned a právě tady a přidřepl uprostřed úzké uličky, obcházen turisty. No, sáček jsem měla připravený, leč se sebraným obsahem nebyl kam vyhodit. V úzkých uličkách prostě chybějí odpadkové koše. 

Zmíním zde ještě jeden z mostů přes Canal Grande a to Ponte di Rialto (1591), který stojí za to navštívit, projít se po něm mezi mnohými obchůdky a zastavit se na chvíli. Jak jsme si stačili všimnout, mosty, můstky a lávky přes řeky, říčky a potoky jsou nejen v Benátkách stavěny do klenutých oblouků.

Podle mne stojí Benátky rozhodně za vidění, ale není vše úplně ideální. Některé uličky jsou i špinavé a tmavé a kanály někdy neladí příliš nosu. Přesto mají Benátky svou jedinečnou kamennou a mramorovou atmosféru, která vábí historií, dávnými příběhy a karnevalem. Chcete-li si užít Benátek bez velkého množství turistů, je lépe navštívit je před anebo po sezóně, která prý začíná v květnu a trvá do září.

Kontrolní otázky 🙂

1. Kam nakonec zmizel obsah sáčku s nadělením od Krejga?

2. Kde byl chudinka Krejgáček, když nesměl do Baziliky?

3. Jak se mu líbili holubi na náměstí sv. Marka?

Fotky najdete zde: http://krejg.rajce.idnes.cz/Benatky_2011/ a www.krejg.estranky.cz

 

Bláža

 

Aktualizováno: 22.6.2011 — 21:01

178 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Pražení bylo tradičně báječné. Víla byla zcela fascinována papouškou, snad mi někdo pošle nějakou pěknou fotku.
    A už mám tři položky do letošní aukce od Cheta, to budete koukat! Jsou nádherné (y) a předpokládám velkou bitvu.
    Ještě mám fantastické šperky od Bláži, objednala jsem je dětem za vysvědčení. Pověsím je na rajče, ale až po vysvědčení, aby to překvápko předčasně nevyšpiónili.

  2. Hlásím příchod z Pražení s Hanou W. – bylo to moc príma a nakonec přišla i veram. (sun)

    Chci touto cestou poděkovat neznámé zabukistce, která si vypila kávu jen kousíček od nás a potom nás utajeně pozvala. Totiž, když nepoznána odcházela, zaplatila se svou kávou i naši útratu.

    Takže ještě jednou děkuju neznámé za džus (inlove) (f) a doufám, že příště už si kávičku vypiješ s námi. (nod)

    1. Taky hlásím, že jsme s Kimmi v pořádku dorazily domů a vlak nám neujel. Tím se taky omlouvám za poněkud překotný odchod, nehlídala jsem čas a potom to bylo jen tak tak (whew)
      Ale bylo to moc fajn setkání, moc ráda jsem se zúčastnila. No a Kimmi celou cestu vlakem vyprávěla, doma se pozdravila s Dráčkem a zapadla do košíku s hračkama a nakonec mi usnula na klíně – těch zážitků bylo na jednu papoušu fakt hodně 🙂

        1. Rentgen jsme zvládly ve zdraví a bez kousání. (Teda nekousala mě, pan doktor nedbal mého varování a naběhl si na zobák).Verdikt je takový, že to není zlomené, ale jsou potrhané vazy a poškozený kloub. Operace by možná byla, ale výsledek je nejistý, takže to necháme tak. Už se s tím handicapem srovnává, začíná být moc fajn, takže ji nebudu stresovat. Máme cvičit, aby se svaly posílili a mohla lépe udržovat rovnováhu.

  3. Blážo, dík za prima rozcestník! 🙂 Jj, u jezera jste našli skvělou základnu – a asi ještě zdaleka nemáte prošmejděné celé okolí. Je fajn, že se s pejsky dá zajít i do civilizace, pokud to tam páníky táhne. Tak ještě spoustu takových povedených dovolených (inlove) .

  4. ;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)

    .(*) Přijde muž do restaurace a opije se tam francouzským koňakem do němoty.
    Když k němu přijde číšník se slovy: „Ráčíte zaplatit?“
    Odpoví: „Berete perly?“
    „Ano, zajisté.“
    „Tak mi přineste třikrát ústřice a držte mi palce.“ .(*)

    ~o) Vinšuju všem přítomným klidný večer, hezké sny
    a pěkně se vyspinkejte. ~o)

  5. Milá Blážo, ještě hodně tak pěknejch dovolenejch vaší príma rodině a Krejgovi – děsně mu to na forkách sluší a vám taky!

  6. Milá Blážo, krásně popsaná procházka Benátkami. A fotky jsou také úchvatné. Byl tam Krejg středem pozornost? Přeci jen si myslím, že to není tak běžná rasa, aby se po něm lidé neohlédli.

    V Benátkách jsme také (snad před 30 lety) strávili tři dny. Byli jsme ubytovaní v nějakém okrajním hotýlku, myslím, že parkoviště bylo jen o kus dál, ale do centra jsme se vezli lodičkou. Už tenkrát tam byla spousta lidí, ale asi nic proti současnosti. Není to tak dávno co jsem dostala (asi jako ostatní) mail (myslím od George z Austr.) kde byly fotky jak Benátky vypadají, když je obzvláště velký příliv – pamatajete se na to? Všichni chodili sice měli na nohách holínky, ale jinak jejich denní rutina vypadala zcela normální. A Benátky jsou i velice oblíbeným místem k filmování. Krásné záběry jsou např. ve zfilmované verzi Kupce benátského a v řadě dalších filmů. Asi před měsícem jsme se dívali na DVD na rok starý film „The Tourist“ s Angelinou Jolie a Johnny Depp. Ten se také odehrává v Benátkách (kdo neviděl, docela doporučuji).

    1. Psala jsem dříve, než četla diskuzi. Ted jsem jí dočetla a mám tedy odpověď na to, zda se Krejg těšil zájmu okolí 🙂 Těšil, stejně jako Xerxovic Aronka.

      1. Tak jsem dneska nějaká popletená nebo co. To bude tím, že zítra přijede návštěva a já jsem v jednom kole. Teď jsem zadělala na chleba a chtěla si trochu odfrknout. Tak jsem si znovu prohlédla na ty krásné fotky a ještě jednou přečetla celý článek. No a tam je dokonce celý odstavec o tom, jakou byl Krejg atrakcí – já to musela prvně číst nějak moc rychle, nebo se mi to z hlavy vypařilo. Tak se moc omlouvám, vypadá to, jakobych psala pochvalu, aniž bych četla – ale to prosím néééé, já jsem holt dneska trochu mimo. Tak pardóon.

        1. Hlásím příchod (pobyt v hospodě se blbě snáší s mojí bolavou lebkou). Bylo to tam moc príma, Hanka je jako nová (inlove) , sešlo se – vzhledem k sezoně – spousta lidí. Hm, ještě přicházeli, když já odcházela.

        2. Maričko – chápu a děkuju 🙂 A ať ti dopadne co nejlíp návštěva a přípravy na ní 🙂

        3. Jsem přesvědčena, že tvoje hostitelské úkoly perfektně zvládneš. Taky s takovými úžasnými „strejčky“ v mražáku 😉 Ale moc dobře tvoje pocity znám. Taky se chceš věnovat návštěvě, a ne jen vařit a péct. Tak ať tě čekají dny bez zádrhelů, přesně tak, jak si je představuješ. (sun)

  7. OT: dorazím k Ferdinandě v 17:00, dřív nemám nárok ( odložila jsem fůru schůzek, ale jak na potvoru ta od 16 se ne a ne odložit !). Doufám, že tam najdu alespoň někoho pod stolem … 🙂

  8. OT: Moc prosím, zda bych si mohla objednat na zítra ráno palcodržnu. Kamarád jde zítra v 8 hodin (snad mu to neprotáhnou kvůli nějakému akuťáku) na operaci s ledvinou. Je třeba vyndat ten nádor, co se mu tam utvořil. Doufáme, že je to benigní forma, ale tu má tak 20% pacientů. Ještě pořád je tu šance alespoň na něco, co pomalu roste – má to naštěstí malou cévní zásobenost. Ale rozhodne histologie. Kdyby vaše palečky pomohly a byla to ta benigní forma nebo alespoň něco, co nemetastazuje a vyfiknutím to skončí ideálně s co největším kusem ledviny. A také, aby byl kamarád po operaci v rámci možností v pořádku…. Výsledek se dozvím bohužel až někdy, protože do Itálie bez něho nemám nejlepší kontakt a kdoví kdy mi odpoví jeho dcera.

    1. ….. ideálně s co největším kusem ledviny, který zůstane uvnitř pacienta…. tak jsem to chtěla napsat

    2. Blážo moc pěknej cestopsospis, Z Benátek italských jsem měla z filmů i z cestopisů vždycky pocit stísněných prostor plný hlučících rychlých lidí, no něco pro mě. Z Tvých fotek se mi rozhled trochu otevřel. Díky

  9. tak jsem zvědavá na řešení soutěžních otázek , vzhledem k mé mozkové neodstatečnosti nehrozí, že bych to odhalila.
    Věřím , že dovča byla fajn.

    1. Nooo. Krejgovi je 8 let a myslím, že ten film je mladší…? 🙂 Ale jinak mu říkáme Gregor, Jekor, Krekor, a tak různě :))

  10. OT – Tak mě ráno málem kleplo…

    „Mauuuuuuu, to jsem já Evelíííín, sem tu úúúúúplně sám a úúúúplně vopuštěnej.“
    Otevřela jsem dveře a viděla poněkud zježenýho a zavlhlýho kocoura. „Kde si celou noc coural?“, povídám a podebrala jsem ho pod bříškem.
    A najednou hmatám …. hmatám …. bradavky …. Moc veliký bradavky ….!
    Ježíšmarjá, ten kocour je snad těhotnej“, hrklo ve mně jak v pendlovkách.
    (Tedy po kryptorchismu a kastraci by to byl docela výkon 🙂 )
    Pak mě těch bradavek přišlo nějak moc a zapátrala jsem blíže …. kuličky svízele …. 😀

    1. No Rputi (wait) – od té doby, co tady jistá šelma kočičí byla nejprve Aneškou, poté Aneškem, následně Aneškou samodruhou, tak od té doby by z kočkoura Evelína mohla být mamina Evelína – u koček je VŠECKO možné. (nod) (nod)

      Protože kočky nejsou zvířata, kočky jsou návštěvníci z jiných planet – a co my víme, jak to tam „nahóře“ mají s pohlavím (chuckle)

      1. Mně to povídej, Noriska buď všem dělá koťata, když nemruká nebo chce mít koťata,když mruká. Je to taky o nervy. (rofl)

      2. Teda Yga, že by si bola príbuzná s našim vetom alebo on osobne? Ten stále tvrdí, že mačky sú z inej planéty, len sa nevie rozhodnúť z ktorej 😀 😀

        1. Ano,ano, to jsou ty planoucí zelené oči, které vídám ve svých snech a které mne odnáší do říše snových neskutečných zážitků. Jsou to jasní mimoni a my jim je sloužíme jako hostitelé. Moje dvě mimoňky (cat) (cat) jsou z planety zvané Dede (chuckle) je to ta, co stále krásně září. (*)

    2. škoda, těšila sem se, že po Aneškovi budeme mít Evelínu… a vono prt velebnosti 😀

      druhý komentář a zase 13?

    3. Rputi,
      leknutí to bylo, co? (chuckle)
      A teď si představ, že Anešek bez nejmenšího varování, ani neklamal svízelí.

    4. Ani v nejmenším nepochybuju, že jsou to ufouni. Ale přece jen, když se člověk zrovna probudí, je to situace poněkud zátěžová … 😀

      Abyt – Anešek je navíc prostě šaman. Tak se nemoh rozhodnout, no… 🙂

  11. Díky za krásný článek.
    Vždy se na vaše krásně sepsané cestovatelské zážitky moc těším. Článek je vždy perfektně vypracovaný s patřičnou dávkou humoru a nevtíravě poučný. Prostě – BEZVA!
    Chce to ještě více cestovat aby bylo častěji co číst!
    Vaše cesty zároveň ukazují, že pejsek není překážkou na prázdninových dovolených.
    Moc chválíme!
    Smečka Itaco Star.

    1. Bětulásková tušila, páč poslední 2 měsíce viděla lozit ošetřovatele kolem pečlivě identifikovaných loužiček a odebírat moč. 😉

      Dnes měla bejt v deset tiskovka a čekaly se jen dvě zprávy, buď ta špatná, že Mojka už jde pryč, nebo tahle.

      Sámo že mám radost, doufám, že kotrmelínám taky svitne a budou se k Irce chovat náležitě, a že to bude holčička, a vůbec, že všechno vyjde. (inlove)

      Jinak jsem si přivodila zřejmě otravu jídlem nebo něco podobného a několikátý den trávím pocením, ublinkáváním a dalšími nechutnými projevy zažívacího traktu, tak mi nebylo do pcaní. No, snad už to dneska otočím…

      Jo a když nic, tak fotogalerii z oslavy Kamových čtyřicátin. Po slonici Gulab je vlastně nejstarším obyvatelem pražské zoo.
      Dort s ním příliš nepohnul, zato si pošmákli giboni, a dokonce z hostiny zbylo po vystřídání stráží (on totiž Kama nesmí být současně v pavilonu s Padym) dost mlsků i na Padíka a Upitku.
      http://pajarouk.rajce.idnes.cz/Zoo_Praha_-_26._6._2011_-_Orangutani_den,_Kama_oslavil_40._narozeniny#P1960793.jpg

      1. tak nejen NAPÍNÁNÍ DĚCEK A SUTERENÍ ŘÍZEK či OVOCNÁ JÍZDA….já tu čtu místo tak mi nebylo do pcaní – tak mi nebylo do CH…..a ostatní zůstala stejná…ach jo..asi brejle nový,potřebuju… (whew)

        1. Chichi, tak zrovna to „Ch…“ je jedinej proces, kterej u mne probíhá normálně, všechno ostatní zatím špatně. Je mi žinantní dávat sem takovej ksichtík, ale tak to halt je: (puke) (sweat)

            1. To je léčba na nižší krizové stupně, teď si dát panáka, tak vrhnu snad i játra. Dnes zvládnu občas trochu vody, aniž hned letím, včera ani to.

            2. Jo a – a mezitím to prokládat slivovicí. Ono to sice nepomůže, ale na druhý den ti bude tak blbě, že to, co teď prožíváš, ti bude připadat jako prácházka růžovou zahradou. (To jsou teda blbý fóry, YGO, že se nestydíš – tytyty!!!)

              Držím palce, ať je ti už líp, milá Láskovo. (y) (y)

              1. Teď dojel kočičí strejda s dalšími zásobami anacidů z lékárny i s dálkovou diagnózou: máme tu nějakou divnou střevní chřipku s blinkacíma křečema a bez průjmu, no to jsem já jak vyšitá. Teď jde o to, jestli to od nás pude Nažďár – nebo na Pardubice. 😉

                1. Lásková myslíš, že Anacid je co k čemu? Ten je na žáhu a pálení ne? Na zvracení může pomoct spíš silnej Ranisan nebo ještě líp čípky Torrecan. A tu vodu si raději převař. Brzké uzdravení. Držím Ti tu palečky. Tady je konečně slunečno tak si chodím ven hřát záda.

                2. Jo, tak my z drsný školy bysme ládovali starý dobrý živočišný uhlí a černej neslazenej čaj (staví), suchou rejži rozvařenou na blivajz (staví a dobře se vyhazuje oběma konci) a heřmánek (dezinfikuje) se šalvějí (kudy teče, tudy léčí 🙂 ).
                  Drž se, holka. (coffee)

                  1. z přírodních metod je na urputný zvracení pomoc jedině vyhladovění a to zas riskuješ dehydrataci, ten toreccan je poměrně rychlá záchrana, nějak zabrání nutkání či co

                  2. Ano, prosím, mně doporučena též stará škola, že je to virový a prd s tím nadělám, čili jsem na uhlí, vodě a v papiňáku už rejže čeká.

          1. Tara zatím asi o 100 hlasů prohrává, možná bychom mohli něco přihodit (je nás tu (flex) , ale ze zkušenosti vím, že to jde tak 1 x denně. Ale musím říci, že i jméno Rashmi (Paprsek) je krásné a jestli se tak sloní holka bude jmenovat, také mě to mrzet nebude. Jen bych řekla, že pro slona je Tara takové údernější jméno.

  12. Paráda, Blážo (inlove) – Benátčani by Ti za propagaci města měli dopřát pobyt zdarma. 🙂
    Jsem v letu – přeju všem krásný den! (h)

  13. Blážo, díky za připomínku Benátek. Krejg se tam musel náramně vyjímat. Mám Benátky hodně procourané a tohle bylo jako jedna další procházka. Vždy se tam ztratím a zase někde najdu. Jen s tím autem. Místní Italové samozřejmě nikdy na těchto turistických parkovištích neparkují. Dojedou do Mestre, tam nechají auto v nějaké postranní uličce (no, nevím, jestli se za to nezačalo platit) a dojedou tu jednu stanici vlakem – vyjde to laciněji. A pak jdou také rádi se pocourat po Benátkách.

    1. My to samozřejmě brali jako turistický výlet. Město mi připadá spíš jako atrakce. Ale oni tam normálně žijí lidé. Viděli jsme starší Italy, jak jdou domů s nákupní taškou a odemykají si vchod od domu v těch úzkých uličkách. Pak jsme šli kolem nějaké university, kde studenti měli nějaké humorné rituální zakončení studia za přítomnosti rodičů. Uvědomili jsme si, že město žije. Pak, na autobusovém nádraží se odpoledne vracely děti ze škol. Prostě jen trochu jiné město 🙂

      1. Ono už to také není, co to bývalo. Těch obyvatel je už mnohokrát méně než někdy před 30-40 lety, ale je pravda, že tam pořád jsou – více jich je přece jen mimo hlavní turistické trasy. Hodně se jich ale stěhuje do Mestre, životní náklady jsou tam menší.
        Jinak rituály po státnicích jsou opravdu hodně hlasité, čerstvě odstátnicovaného musí kamarádi v průvodu doprovodit písničkami – poměrně sprostými, jenže to i mně dalo práci pochopit – to jsou výrazy, které ti musí vysvětlit Ital (prostě tyto výrazy ve slovníku nenajdeš), a hlavně kluky také malovanými postery, kde jsou centrem obrázku obrovské ztopořené penisy – kolikrát ještě zakroucené, aby se vůbec vešly. To bys ale viděla někde uvnitř univerzitního kampusu

      2. Jojo, my předloni parkovali v Mestre a jeli do Benátek lodí (když Benátky, tak s atrakcema). Až posléze jsme zjistili, že ta jízdenka na vlak pak platí i na kanálovou MHLD (místní hromadnou lodní dopravu). Příště.
        My tedy byli bez psa. V bazilice sv. Marka jsem nafasovala šátek přes ramena za 1 eur, Italka u vchodu mi ho naaranžovala přes ramena, ale výstřih mi nezakrývala, prý tohle pánubohu nevadí, to je pěkný… 😉 Veselé zakončení studia jsme viděli v Padově.
        Příjemný výlet. A hezké obrázky.

  14. My jeli tenkrát v roce 1985! S CKM. Pamatujete? Cestovní kancelář mládeže, kde se stály několikadenní fronty na zájezdy. Přiznávám, měli jsme zájezd z protekce, a byl to protekční zájezd – Jugoslávie s jednodenním výletem do Benátek. Plný autobus mládeže do 26 let, jedna těhotná dívka v 7 měsíci, odjezd z Bratislavy, autobus typu MHD, tedy nízká opěradla jen do půlky zad. První zdržení na přechodu Bratislava Rajka – 4 hodiny odstávka a osobní prohlídky. Odvedli si hned jednoho kluka, asi na udání.
    Při příjezdu do kempu v Jugošce si hned pro jednu dívčinu přijelo západoněmecké auto a už jsme jí neviděli. Další lidi zůstali v těch Benátkách a to i přesto, že nám byly průvodcem odebrány pasy. Dolary měli schovány různě: navrtané podrážky, schovávačky po kufrech, v rukojeti od kladívka, fantazii se meze nekladly. Celkem jsme se tehdy domů vrátili o 12 lidí odlehčení za patřičného klení průvodce. Prohlížela jsem si včera fotky z té dovolené, kde máme lidi, co tam zůstali vyfocené. Jak se jim asi daří?

    1. Ještě že už tohle dnes není pravda a můžeme si Benátky užívat v klidu a bez stresů každý podle své kapsy. Uffffffffffffffffffffffffffffff

    2. S CKM jsem byla v roce 1987 v Jugošce…tam se jelo přes Rakousko,zpátky přes MLR. cestou tam ubylo půl autobusu….měla jsem 4 adresy, co mám poslat a vyřídit…dva jsou v Kanadě, jeden v Austrálii a ta poslední je na Filipínách.

  15. Benátky jsou krásné, Krejg je krasavec – článek je vysoce estetická záležitost. Je fakt, že u moře jsme byli jen s Ájou. Jenže ona je velká, černá, chlupatá – a obvykle mokrá. Takže tolik přízně si nezískává 😉

    1. Ty Epulko – z celé návštěvy Benátek jenom DVĚ fotky?!!! Já vím, že někdy je méně spíš více, ale toto je až moc skromná prezentace (chuckle) – pro nás, kdo nebyl ani v Benátkách nad Jizerou je třeba daleko víc obrázků (nod) .

      1. Před jedenácti lety jsem nastoupila do Mladé Boleslavi na ARO. Protože bydlím v Praze, dojížděla jsem denně autobusem. a tam jsem také hned první odpoledne odposlechla rozhovor dvou dam, že pro boty je nejlepší zajet do Benátek. S uznáním jsem si říkala, že v té Škodovce tedy musejí mít platy. Až s velkým časovým odstupem mi došlo, že dámy nepotřebovaly pas. Pocházím z hanáckých Athén a místopis středních Čech mi byl poněkud vzdálený. (blush)

          1. Jééé – ono těch Benátek je u nás víc?! Tak, tam jsem taky nebyla … to jsou věci … i když si maní vzpomínám, že v Moravském Žižkově (nebo v podobné dědině tady na Podluží), mají taky Benátky (chuckle)

  16. Blážo, díky za Benátky , pěkně jsem si s Vámi užila procházku . Vůbec se nedivím,že se Krejg líbil, má úžasný páčo a ty ponožky, turisti museli být u vytržení. (h).
    V Benátkách jsme byli hned po revoluci v 90. letech a už tenkrát byla sezona černých gondol, taky mně připadaly jako truhle . (bat)
    Už tenkrát tam byla absence toilet a odpadkových košů a naše skromné poměry nám nedovoliloy dát si na nám. sv. Marka kávu. Něco se změnilo a něco ne. 🙂 Asi se tam znovu v klidu vypravím a to kafe si možná dám. (chuckle)

    1. Ta černá barva gondol má své opodstatnění. Je to tradice vzešlá ze smutné skutečnosti. Kdysi bývávaly gondoly barevné, jenže přišel mor a gondoly musely převážet mrtvé, tak je proto natřeli na černo a už to tak zůstalo. Alespoň mají gondoliéři pruhovaná trika a slamáky.

  17. Benátky jsem viděla s našimi dětmi předškolího věku a zpětně bych to zhodnotila tak, že se psem by to bylo jednodušší :)) Ale líbily se mi a ráda bych se tam vrátila. Je vidět, že Krejg je zkušený cestovatel 🙂

    1. Se psem by to bylo jednodušší! (rofl) Mám v Benátkách naprosto stejnou zkušenost s našimi dnes dospělými mládežníky – holky 6 a 7 let a mladý pán v rozpuku té nejlepší puberty. Docela jsem přemýšlela, jestli je třeba někde neposlat gondolou samotné neznámým směrem! Ale jinak to byla nádhera!

  18. Hmmm, tiše závidím lidem, co mohou vzít sebou na dovolenou své psy. Tedy, jednoho, až dva. Naši nahatou, ječící a hlavně početnou smečku by asi „špagetožrouti“ nevydýchali…přeji krásný den! Honza Š.

  19. Tak to by byla dovolená přímo pro našeho Renyho – nesnáší lidi a bojí se chodit po mostech 😀 Já jsem ale tady nakoukla do Benátek moc ráda, díky.

  20. k té 1.otázce – no, spíš mě napadlo,že jste ten pytlíček s jeho obsahem nenosili po Bazilice. (rofl)
    2. asi čekal před ní (wasntme)
    3.Moc, mě se taky líbili, dokud jich na mě nesedělo asi 20… (whew)

    1. Odpověď na třetí otázku: Krejgovi byli holubi ukradení. 🙂 Ostatně bylo jich tam tak málo, jako by je někdo ukradl. Nevím, asi to je tou rekonstrukcí náměstí…

      1. Aroně byli holubi taky ukradení – ale holubů tam bylo tenkrát mocmoc. A všude se pro ně prodávala kukuřice a jiné zrní, takže „krmiči“ byli zcela obklopení hejny opeřenců. Proto Arona budila takový rozruch, že zcela v klidu pozorovala ten rej křídel všude kolem sebe.

        Na náměstí sv.Marka jsme měli asi nejdražší kafe našich výletů, ale stálo to za to (nod)

        1. Na mě si usedli,aniž bych měla krmivo. seděli mi po ramenou,na rukách ve vlasech, šílení turisti si mě fotili,já nemám fotku ani jednu…dva mi seděli na tašce a jeden opeřenej blbec si chtěl sednout na moje brýle…to už bylo na mne moc, ale není to snadný je ze sebe setřást…. (whew)

          1. Jóó Sharko – když některá vypadá jako Venuše vytesaná samotným Rafaelem do mramoru, pak se nemůže divit, že si ji holuby spletli se sošnou sochou (nod) (nod) !

  21. hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    No jasně, že když do Benátek, tak se psem (rofl) V našem případě s Aronou. Zvládla tenkrát s přehledem koupání v moři Benátky, Veronu i Alpské kopečky… No a na náměstí sv. Marka si ji půjčoval na focení snad každý druhý – protože fotit se s dogou mezi hejny holubů prostě bylo zajímavé… Tenkrát mě dokonce napadlo, že by půjčení psa šlo i zpeněžit (chuckle)

    Každá naše doga byla cestovací. A každá dokázala přežít i návštěvy velkých a známých míst. Prostě když ta dlažba a davy nejsou každý den a proloží se výletěním a koupáním, tak je to fajn a psí kámoš to zvládne v pohodě.

    Pozdravuj Krejga, je to správný cestovatel (nod)

    1. Naši čtyřnozí přátelé jsou zasloužilí cestovatelé! 🙂 Taky nás napadlo to s tím přivýdělkem. Foto? 1EURo! 🙂
      Odpověď na druhou otázku: Krejg čekal se synem před Bazilikou a odolával návalu fotekchtivých tůůristůů. Syn odmítl několikrát vydat Krejga z ruky, když mu bylo odebíráno vodítko 🙂

  22. Jo, tak otázka č. 1 mě taky okamžitě napadla 🙂
    Já bych se asi poohlédla po záchodcích. Jinak snad jedině do kanálu… 😀

    1. Odpověď na první otázku: Po projití několika uliček s pytlíkem v ruce a těsně kolem venkovních restaurací, rozhodli jsme se v jednom průjezdu přidat sáček k odpadu, který tam byl asi připraven k odvozu. Nebyli jsme první, před námi tu někdo odložil sáček a musel to být mnohem větší pes :))

  23. Z Benátek mám nezapomenutelnej zážitek se sborem. Ztratili jsme naši sbormistryni. Teda ona tvrdila, že jsme SE jí ztratili, ale jelikož my jsme byli pohromadě a ona se třema sopránama courala sólo, tak kdo se asi ztratil? No? No jasně.
    A jak tak chodíme po Benátkách a hledáme ztracenou sbormistryni a tři ubohé, hladem týrané soprány, přihodilo se nám do zpěvu. A začali jsme prvně pobrukovat (když pobrukuje tak asi šedesátičlenný sbor… no, zapojte fantazii) , pak pozpěvovat a nakonec ty spirituály a madrigaly vyřvávat z plných plic.
    A co Múza nechtěla, zabloudili jsme na jakési minináměstíčko. A co druhá Múza nechtěla, hle, proti nám dechovka. A pobrukuje.
    Halt! Tady pobrukujem my!
    Nastaly závody, kdo dýl a kdo hlasitěji. Oni měli převahu technického rázu (trombón člověka hlasitější jest) , my zase přesilu početní. Zpíváme jeden kousek. Oni odfrknou, zahrají jiný kousek. My odfrknem, řveme další kousek. Oni odfrknou, duní svůj kousek. Benátčani otvírají okna. Benátčani fandí. My přeřváváme fanoušky a dechovku, dechovka přeřvává fanoušky a nás. Okna řinčí. Slabší povahy vypadávají z oken na ulici…
    … a uprostřed toho jeku pekelného hle, zjevila se naše sbormistryně a jala se dirigovat nás, dechovku A fanoušky dohromady.
    Za mohutného dupotu jsme si odtroubili a odeřvali pár místních sprostonárodních a v míru se rozešli každý svou cestou.
    Od té doby víme, že když se nám ztratí sbormistryně, je třeba začít dělat dostatečný hluk – a ona si nás najde. 🙂

    1. Chechtám se, až mi tečou slzy. Vidím to plasticky. Toho bohdá nebude, aby český sbor z boje utíkal. Takové šedesátihlasé fortissimo muselo lomcovat budovami.
      To se mi bude dobře spát. Před chvílí jsem přikrmila netřesčátka a do rána by mohl být klid.

      1. a po vzoru husitů, jste je měli hnát až do kanálu…co na tom, že oni byli doma. Jak to říkal bratr Žižka: je jich moc, tak je vyženeme zpěvem ! (rofl) Nebo tak nějak…. (chuckle)

    2. Taky to vidím jak živé – hlavně si představuju ty slabší vypadnuvší povahy a pak nástup paní zbormistrině, jež se okamžitě chápe taktovky a diriguje na všecky strany (nod) . Ano – jste důstojnými nástupci mistrů pěvců husitstkých (clap) (clap) .

    3. To muselo být úžasné ! Ouplně slyším sbor. Italové mají pro takovéto věci pochopení , vždyť zpěv a hudba je jistě v jejich genech. Taky jsem slzela smíchy.
      (rofl)

      Kdysi , v dřevních dobách počínajícího boomu českého turismu po západě, byl také zájezd do Francie . Váženou účastnici zájezdu , paní inženýrku, která si potrpěla na rudý ret, zatkli místní poliši pro domnělou prostituci, protože se odpojila od skupiny a pak čekala na místě srazu s cigaretou v rudém retu a netrpělivě točící se kabelkou v ruce. Ta madam byla velmi rázná a v domnění, že ji chtějí unést západofrancoužtí policité , se intenzivně tou kabelkou bránila. Mno, chvíli to trvalo, než se vše vysvětlilo. (chuckle)

  24. skvely clanek, moc pekne napsany. a taky odpovida nasim zkusenostem. my jsme tam byli loni v srpnu a opravdu uzasne unikatni mesto, vubec jsem se nemohla dostat presto jak je tam vsude misto ulice tekouci voda. byli jsme tam tri dny, a jedina stiznost, ale hodne velka, bylo odporne, hrozne predrazene jidlo vsude kam jsme vlezli. za ty dva a pul dne jsme utratili nejmin 1000 euro za jidlo, a to jsme meli snidane v hotelu (ty byly dobre). ale bylo tam krasne. i na gondole jsme si zajezdili, protoze jsme si rikali, ze uz se tam asi nikdy nepodivame.

    1. Prohlížela jsem si zpětně fotky pořízené v roce 1985 a fakt mě paměť nešálila! Tenkrát byly gondoly barevnější, třeba modré. Letos byly unifikovány na černo-stříbrné a (omlouvám se) připomínaly mi tak trochu rakve… 🙁

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN