Od chvíle, ako som uvidela prvú dlhosrstú britskú mačku, tak som prepadla jej čaru. Nakoniec sme skončili s krátkosrstým Simbom a neľutujem ani náhodou. Ale CD si nedá pokoj.
Pred nejakou dobou som v diskusii na Zvířetníku napísala, že sa mi ozvali Simbovi chovatelia a oznámili mi, že majú v najnovšom vrhu dvoch modrých highlanderov. A žiadala som o morálnu podporu, aby som tomuto nesmiernemu lákadlu odolala. Priznám sa, že to bolo trochu z hecu, pretože žiadať v takomto prípade a v tejto spoločnosti o podobnú podporu je rovnako absurdné, ako žiadať pri potope o trochu dažďa. Rozprúdila sa bohatá diskusia na jedinú tému, či si zoberiem jedného alebo oboch chlpáčov. 🙂 
Z ďalšej komunikácie medzi mnou a chovateľmi vyplynulo srdečné pozvanie, samozrejme len celkom nezáväzné, aby sme si prišli obzrieť ich prírastky. To bola skvelá príležitosť, ktorú som si nemohla nechať ujsť. A ešte som si mohla sama pred sebou nahovárať, že veď sa ideme len pozrieť, mačatá sú ešte maličké, takže je to úplne bezpečné. Pravdu povediac, mačatá sú síce ešte maličké, nie na odber, ale že by to bola bezpečná návšteva… Radšej pomlčím.
Tak sme v nedeľu zamierili do vinárskeho kraja a napriek tomu, že nám navigácia už doma tvrdohlavo odkazovala, že hľadaná ulica v Limbachu neexistuje, CD, Bastet alebo iné mačacie božstvo nad nami držalo ochrannú ruku. Keď sme na ulici zastali pri náhodne zvolenom dome a ja som vystúpila z auta, aby som sa zorientovala a zavolala chovateľom, spoza domu vyšla domáca pani a pozvala nás ďalej. Boli sme na mieste.
V pätách domácej panej vybehol bdelý strážny pes, čivava menom Tango a hlasitým štekotom na seba upozorňoval. Akonáhle si nás obzrel a oňuchal moju ruku, tak sa rozhodol, že jediné miesto, o ktoré má záujem, sú moje kolená a tak som sedela na terase, popíjala kávu a na kolenách mi spokojne spal Tango. Keď som sa zdvihla, tak mi oznámil, že ho môžem nosiť. Domáci sa tvárili pobavene a priznám sa, že aj ja som chvíľami pochybovala prečo som tam vlastne prišla. 
A aj keď čivavy nepatria k mojim srdcovkam, skôr sú to teriéry a vôbec psi podobnej veľkosti (asi dedičstvo po foxteriérke Alke), nemôžem poprieť, že Tango si ma získal svojím šarmom. Nakoniec sme sa predsa len zdvihli a išli obzrieť skutočný dôvod našej návštevy. Vošli sme do domu a tam som doslova utrpela šok. Chovám mačky dosť dlho a bola som v niekoľkých chovných staniciach, ale prvý raz som videla to, čo tu.
V dome sa bez obmedzení a problémov pohybovalo niekoľko dospelých nekastrovaných kocúrov, bez akéhokoľvek náznaku agresie, konfliktov a značkovania. Otcovia a synovia. Medzi nimi aj Simbov vlastný brat Uno, ktorý sa už hrdí titulom šampióna a čoskoro začne svoju kariéru chovného kocúra v Chorvátsku. Všetci sa správali uvoľnene, otierali sa nám o nohy a dožadovali sa pozornosti domácej panej. Bol to pre mňa neuveriteľný zážitok, keby som nevidela, tak neuverím.
Keď som spamätala zo šoku a pokochala sa kocúrmi, tak sme sa konečne pobrali za mačatami. Najprv sme poobdivovali vrh X, kocúrika vanilkovej farby aj jeho pestrejšie sestričky. No a potom sme sa pobrali do druhej miestnosti k zlatému klincu, ku ktorému ma srdce tiahlo, k malým highlanderom.
A tam prekvapenia pokračovali. Neprekvapili malí kocúrici, tí boli presne takí neodolateľní ako som očakávala, ale to, že okrem matky sa v miestnosti vyskytoval aj otec, ktorý starostlivo dohliadal na to, ako sa správame k jeho potomkom. Dokonca tak starostlivo, že niekoľko fotiek znemožnil, pretože medzi fotoaparát a maličkých nastrčil svoju hlavu alebo aspoň fúzy. 
Škoda hovoriť, keď som nepobehovala s Tangom na rukách, tak mi na rukách pospával Yetti. Takže aj fotiek je vlastne podstatne menej, veď kto by sa babral s foťákom, keď sa môže maznať s takou krásou, ako malý Yetti.
A predstavenie na tému, ako sa dobíja hrad, ktoré mačatá predvádzali, si nijako nezadá s vystúpením na komickej divadelnej scéne. Jedno sa skryje, nechá z úkrytu vytŕčať labky a ostatné sa k nemu dobíjajú. Nečudo, že sme sa len ťažko odtŕhali.
Ale nakoniec sme museli lákavú návštevu ukončiť. Doma nás čakal starý pán Benji, ktorý už vyžaduje častejšie kŕmenie ako mača. Ešte raz som popestovala priateľského Tanga, „nezáväzne“ podebatovala na tému rezervácie a veku odberu a nakoniec sme opustili vinárske mestečko a vrátili sa k domácej svorke. V mojom prípade s hlavou plnou Yettiho.
………..samozrejme len celkom nezáväzné, ………….
jojojo, nezávazně, nezávazně 😀 😀
hm a dovedu si představit, jak je člověk nadšený, když pozná takovéhle chovatele, kde jsou zvířata doopravdy doma a je jim všem spolu dobře.
Tak sa tu už len rozlievam a rozplývam pred monitorom takto zrána.
Editka, sú proste úžasní. A tie noštekyyyyy!!!!
A čo by si robila, keby si ich videla naživo… 🙂 Ani MLP neodolal. 😀
O.T. dotaz
od 1.7. do 6.7. jedeme do Krkonoš. Už dávno toužím vidět Krkonoše „zezadu“. Máte někdo ponětí, jestli do Polska potřebujeme polský zlotý? Případně kolik – jídlo pití, příp. lanovku – zameškali jsme jarní sezonu a jsme děsný padavky (fubar) . Nebo stačí eura?
Dík.
Milá Zano – jelikož naše firma pracuje i v Polsku, hlásám – v Polšči eurem nezaplatíš, musíš si vyměnit! A lepší je měnit kačky za zlatky než ojra – tak mi aspoň hlásají chlapi, co tam jezdí.
Ale poblíž hranic berou iběžně české.
Naprosto přesně ti to poví Karolína.
Zano, eura jim nevoz, nemají je rádi, lepší vyměníš český koruny za zlotý,pokud ti přímo neřeknou cenu v českých…..a vyměň si až tam, bejval tam lepší kurs…zbytek na Pražení….
Díky všem (h)
zbláznily se mi kočky, všechny seděj u kastrolu s brkaší a tumlujou se,jak by nedostaly tejden nažrat..neublížej si?
No, pro chuť, proč ne, ale větší množství bych asi nedovolila. Nemyslím, že by kočkovitý bříško dokázalo štěpit škroby z brambor. Mně Mína taky loudí vařený květák, ale vždycky jen pro na ochutnání.
Dík, takže je to jako u psů…zbylo mi trošku v hrnci, tak na dvě polívkový lžíce…4 kočky..vždycky ji jedla jen Noriska a dostala na příděl plnou čajovou lžičku..že to budou chtít všechny…to jsem fakt nečekala….a do rána se nepos..žádná….
Pokud vím, kočky mohou mít z brambor průjem, ale nic strašnějšího nehrozí. Některým to nevadí vůbec, ale jestli nejsou zvyklé, tak se připrav na intenzivní čištění toalet.
;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)
.(*) U rebe Sterna, rabína na malém městě, se stavil na návštěvu jeho přítel rabín Laube, který jel do Vídně na svatbu – jako dar vezl krásné zlaté hodinky. Aby se mu neztratily, poprosil Sterna, jestli by si je u něj mohl schovat. Stern zavolal kostelníka (šámese), svou ženu a nejstaršího syna Izáka a povídá: „Jste mi svědky, že sem do almary dávám do úschovy zlaté hodinky rebe Lauba.“
Přišel den odjezdu a Laube povídá: „Děkuju jim za pěkné přijetí, rabi, dobře se o mne starali a mnoho novinek jsem se dozvěděl. Teď už se musím vydat na cestu – jen jich prosím o ty zlatý hodinky, co jsem si u nich schoval.“
„Um gotteswillen, nejsou voni mešuge, rebe – jaký hodinky? Já o ničem nevim!“, diví se rabi Stern.
„Vždyť je schovali sem do almary – a před svědkama, no zeptaj se jich přece!“
Zavolali tedy šámese a Stern se ho ptá: „Tady rabín Laube tvrdí, že prý si u nás schoval zlatý hodinky a oni u toho byli jako svědek, Mayer. Je to pravda?“
„Ať do mně hrom uhodí, rebe – žádný hodinky jsem jaktěživo neviděl!“
Zavolají i rabiho syna a nakonec jeho ženu – všichni se dušují, že o ničem neví a že rebe Laube určitě musel ty hodinky nechat někde jinde.
Když odejdou, povídá Laube: „To jsem si o nich teda nemyslel, Stern – vždycky jsme byli přátelé a teď mi udělaj takovou věc! Nestyděj se?“
„Nerozčilujou se hnedka, Laube,“ říká rabi Stern a vytahuje z kapsy Laubovy hodinky, “ – to já jenom aby viděli, s jakou verbeží já tady musím pracovat!“ .(*)
~o) Vinšuju všem klidný nedělní večer, hezké sny
a pěkně se vyspinkejte. ~o)
Tyhle vtipy miluju! 🙂
OT – účastníci Praže, těšte se! 🙂 Dcera Veram mi donesla jmenovky a jako vždy jsou tématicky zaměřené a senzační. (y)
Stále doufám, že to Veram vyjde alespoň na chvilku. (nod)
Ja se tesim!!! Hlasim krasne podvecerni pocasi z Brezove u Prahy. (h)
Ráno jsem stačila jen prolítnout a sežralo mi to komentář. Tak to zkusím znovu.
Yetti byl jasný, jak jsem začala číst. To nezávazně znám!!! Tak Ať vám dělá radost.
My se včera vrátili z Brna. Měla jsem tu čest poznat osobně nejdřív Páju s Terrynkem (škoda posledního titulu, tak příště) a pak trio Jarku, Louk a Matyldu (bohužel, ale pochopitelně všechny bez psů). Bylo to příjemné.
Jinak na výstavě jsme uspěli na 50%. Blekýs místo výstavního postoje předváděl výstavní hrbení, když mu rozhodčí osahával intimní partie, tak truhlík zavrčel. Byl z toho všeho kompletně zmatený a vyjevený a vůbec se nepředvedl. Dostal velmi dobrou. Škoda, myslím, že je lepší, ale nedokázal to ukázat. Ale posuzování bylo hodně přísné – z 9 mladých byli 4 výborní, 4 VD a jeden dokonce dobrý. Ve třídě šampionů dostal dokonce šampion VD a v jedné třídě fen nezadal rozhodčí titul. Tak jsme s Ginny nic nečekali. Nejprve nám vytkl, že je tlustá (no měl pravdu). Výborná mě proto překvapila, vítězství ve třídě ještě víc a titul CAC mě dodělal. Ginuška, naše ošklivé kačátko, bude šampion ČR! Šampion práce už je, takže i když se ten titul oficiálně neužívá, je dual šampion! Ostatní mají problém hlavně s tou prací, pro nás bylo těžší udělat ten šampionát krásy. Ale mám radost a teď už ji nebudeme výstavami otravovat. Teď to bude čekat až na Derču.
Aha, zase jsem za Ňoumu. Domácí počítač mě furt nezná.
Evo, třepu packou!
Moc vám to přeju (a Ginny navíc i to, že už nemusí 😀 ).
Blahopřeju, Evi! (y) (h) Páááni, tak prý Domovnice – a ona je to dvojnásobná šampiónka. (clap)
Tak to jsem vážně zvědavá, co dokážete s Popelkou. 🙂
Taky mě ta domovnice napadla 😉 Jste náramní páníci od velmi šikovné a úspěšné krasavice. (sun) (*) Letí k vám veliká gratulace
Že třepu šampionce packou!
Gratuluju a přávidím! Jednou bych se také chtěla dočkat toho, že se na výstavě nemusím stydět.
Hlavně aby ten neúspěch paníčka Blekýse neodradil
Šikovné holky jste (y)
Blahopřeji k CACu.
Moc gratuluji, škoda, že jsem Tě minula, potkala jsem se akorát s Pájou, která , než já došla do Béčka, stačila dvakrát oběhnout kruh č. 7 a hlásit, že neviděla nikoho se třemi flety.
A že má Ginny CAC, jsem si přečetla večer na vašich stránkách, takže ještě jednou velká gratulace. (d)
OT – kalendář
hlasuje se opravdu pro 12 fotek – tři by bylo málo, pak by byla větší pravděpodobnost shody hlasů. Čím víc hlasů (hlasujících) , tím líp
Třináct jich vloni bylo vybraných proto, že na posledních dvou místech byla shoda hlasů. Letos to třeba vyjde jinak… obálka pak třeba bude kolážová… uvidíme.
Prostě 12 !!
Všechny fotky jsou krásné, ale než se dopracuji ke konečnému počtu 12 – budu muset vééélmi nerada svůj výběr postupně několikrát proškrtat. Uf,uf.
HLÁSÁNÍ !!!!!
Fotografie pro Vaše hlasování na kalendář r.2012 jsou na známém rajčeti :
zviretnickykalendar.rajce.idnes.cz
Hlasy pro 3 vybrané fotografie zašlete mailem na :
mujkalendar2012@seznam.cz
OK, hlasovala jsem, ale lidi, to se nedá, tam je jedna hezčí než druhá!
Uvažuje se i o komerčním prodeji? Pokud se moc nepletu, tak tisknout víc než 100 kusů něčeho vyjde levněji, než tisknout míň než 100 kusů. Třeba taková limitovaná edice?
já bych navrhla zjednodušení, hlas dát fotce přímo komentářem pod ní…(angel)
No, pochopitelně jsem uvažovala i s tím, ale nejsem si jistá, jestli by to rajče akceptovalo. Není to už tak přátelské rajče. A nače hlasy by šly do min.600
Mně se líbí ten mejl – ne všichni lidi mají vlastní rajče. (angel)
Tohle má ošéfovaný RenataE. (kvůli aukci), ale právě je otázka, jestli to furt ještě funguje. A tohohle je taky víc…
Holky, bude to makačka.
Zneužívám této příležitosti abych nahlásila, že jsem tento víkend věnovala sesazení tabulky Podmitrov s platbama. Někteří jedinci se mě můžou preventivně začít bát (devil)
Mejl je dobrej i proto, že nevíš, jak hlasovali ostatní, a tak tě to nemůže ovlivnit. 🙂
Na rozdíl od aukce, kde naopak ostatní vidět potřebuješ.
Ono se tohle rajče opravdu chová trochu jinak, než to před inovací. Dost jsem byla hlasitá. Ostatní mailmo.
Proto jsem ti nabízela, že to uděláme jinde.. 😉
Pod komentář se hádali autoři. Také si myslím, že by to mohlo zkreslit výsledky
Počkej počkej, tady:
http://naszviretnik.net/2011/06/06/zprava-kalendare-2012/
se píše o vybrání 12ti fotek, tak kolik (wait) ?
(whew)
12 (tmi)
12 měsíců, 12 fotek…
sím sím sím, došlo k nějaké změně, kterou jsem nezaregistrovala???
Loni se hlasovalo pro 12 (dvanáct) obrázků (h)
Fakt? MaRi, a to jsem se radila s tolila moudrými hlavami. Tobě jsem nepsala, pamětliva toho, že se topíš v práci 🙁
Fakt 12 ??? Tak já to klidně na rajčeti změním a ty co už hlasovali, tak poprosím o dohlasování (dance) Já se do hlasů nemohla kouknout a Louk se dovoluje.
Fajn, tak jdu dohlasovat. 🙂
KUJU (inlove) a už je to změněné.
hlavně to změň, na těch 12!!!!
tak jsem si spíš myslela 13. Páč ještě na obálku,ale jak chcete
13. bych nechala jako odměnu pro toho, co se bude nad našimi výtvory peklit 😉
jasně – máš pravdu, ale ono je to skoro jedno. Prostě se vytvoří žebříček…
No – loni se opravdu hlasovalo pro dvanáct fotek, a protože dvě fotky měly stejný počet hlasů, tudíž byla třináctá na obálku jasná.
Hmmm – nechcu rýpat, ale když je Louk na dovolené, klidně jsi se mohla zeptat i mne – taky jsem počítala hlasy (i když jsem se i sekla) (chuckle)
Dobré zamračené poledne 🙂
Včera jsem přivezla čtyři koše třešní, tak svádím boje s ovocem….
sušený,vypeckovaný a macerovaný v griotce nebo v rumu..to je lahoda…kompot taky, ale bublanina s třešněma…marmeláda je dobrá,když je k třešním ještě nějaký jiný červený nebo tmavý ovoce…třešňový knedlíky jsem nejedla ani nepamatuju, ale mamka vzpomíná,jak se dřív v cukrárnách nabízely poháry – třešně se šlehačkou….prej to bylo lepší jak jahody. Nevím, mě ta kombinace přijde taková jedlá,ale pak stráááášně rychlá.
Bublanina už chládne a knedlíky se vaří. Odpoledne mě čeká vypeckovávání na tu marmeládu a na sušení… Jenže jich je moc, tak mě Kája přemlouvá i na kompot.
Matyldo, teď mě ještě napadlo, vypeckovat, promíchat v lavorku s cukrem a natlačit do sklenic a zavíčkovat a zavařit bez vody…pak jsou na bublaninu nebo drobenkovej koláč skvělý…..
Oprané, vypeckované třešně skládáme do připravených sklenic a prosypáváme cukrem. Do sklenice o obsahu 320 ml dáváme 2-4 lžíce cukru, do sklenice o obsahu 720 ml dáváme 4-8 lžic cukru. Sterilujeme 20-25 minut při 80 °C.
To zní dobře! Dík 🙂
Loni vyzkoušeno: vypeckované třešně, namačkány do skleniček 370ml, lžíce cukru , zalito vodou – třešně nevypadaly, že by pustily dost šťávy. Sterilováno 20min 80°C
v tom je ten for Jajko, ony nemají moc šťávy pustit, je to tak schválně…pak to jen nasypeš na buchtu nebo do pudinku..žádný okapávání….a jak to zavaříš , tak se s tím nic nestane, protože je to zavařené…
Tak švestky bez cukru okapávat nepotřebují. Jen jim neoschne vrchní švejda. Uvidím, jak to bude fungovat u třešní. Ale cukr tam dát nechci.
já myslela okapávat jako ty kompotované s nálevem. 😉
Přesně takhle, ale bez cukru dělám švestky, když se urodí. Taky jsem nespoléhala na to, že pustí šťávu a vršek jsem zalila troškou vody. tak 2 polévkové lžíce, aby neoschla ta vrchní vrstva. Výborné na koláč a taky prostorově výrazné tvůrkyni na snídani s troškou spařených vloček a skořicí. Cukr do snídaně nedávám 😉 Třešně takhle udělám zítra.
Zdeno, před lety jsem našla v časopise UM recept na zavařování bez cukru a ihned ho začala používat, nekazí se to. Jakékoli vypeckované ovoce (ideálně meruňky nebo švestky) hodně natlačit do láhve, přisypat špetku soli, podle potřeby dolít převařenou vodou (nemusí jí být moc, někdo nedává vůbec žádnou), zavíčkovat a obyvklým způsobem zavařit. Díky soli pustí ovoce svůj vlastní cukr a šťávu, je to moc dobré a opravdu se to nekazí.
Díky. Já už roky zavařuju krouhaná jablka natračená v lahvi bez vody, soli, cukru, ale ty se musí dlouho prohřívat. Zkusila jsem loni ty švestky a meruňky bez cukru. Vyšlo to perfektně. Prostě jsem vypeckovala, napůlila a nandané v lahvi přelila převařenou vodou z konvice (jen po povrchu, maličko) a při 80st. zavařila cca 20 minut. Já si to dělám do menších lahviček (3 dl) aby mi to nestrašilo dlouho v lednici. Na koláče většinou mrazím. Byl to vlastní pokus. Já se zavařováním pokusničím leta 😉
jablka děláme taky a ještě do nich rovnou dáváme hrozinky….
a to, na co už vůbec nebudeš mít sílu, tak zmraz (akorát stopky dávám pryč).
Jejdanáčku, třešně. Pro mne skoro jako meruňky. Ale meruňky tu celá desetiletí vůbec nebyly k mání až teď poslední roky. Nedozrálé a napůl shnilé. Kde jsou ty doby kdy jsem u brněnské tety trhala meruňky přímo se stromu, horké od slunce a když jsem se do voňavé meruňky zakousla tekla mi sladká šťáva po bradě a po ruce. To pokládám za nejvyšší stupeň blaženství. Třešně jsou pro mne draze zaplacený sen. Ze začátku 150 SEK, pak kolem stovky za 1 kg. Ty jím syrové, kdepak bublanina nebo knedlíky. Ale ani po téměř 43 letech jsem si nezvykla a stávající situaci neakceptovala.
Milá Matyldo, dobrou chuť. A já si s dovolením pochutnávám v duchu s vámi na knedlících a bublanině.
Nejlepší meruňky na světě rostou na stromech v Brně! 😉 U babičky na zahradě rostly tři stromy „ananasek“ (nevím, jestli je to oficiální název, babi a děda jim tak říkali). Neznám lepší chuť, než zralá ananaska, utržená přímo ze stromu a okamžitě snězená! 😛
Tady (Severní Morava) se dají koupit celkem dobré meruňky, ale kupuji je vyjímečně. Jsem zhýčkaná tou chutí z Brna a vždy mě zklamou.
Taky smutně vzpomínám na meruňku, která nám rostla na jižní straně domu. Byla tam dost chráněná a přečkala v květu i menší mrazíky. Nádherné plody z horních větví se ani nevešly jedna do dlaně. Byly úžasně voňavé a šťavnaté. 🙁 Statečně plodila 30 roků. Říkali jsme jí „dlaňovka“. Hm, už není a já ani netuším, jaká to byla odrůda.
Velká kočko, prosím tě, co tam přirozeně roste za ovoce a jakou to má asi zhruba chuť?
Ty meruňky jsou jasný, ty občas zmrznou i v našich šířkách…
(Mohla bys mít zavařený, ale to není ono, žejo. A dovezený… no, trhala jsem broskve na vývoz… Španělé sami říkali, že oni by broskve z obchodu nejedli, a právem. Trhá se to zelený a nechává se to dozrávat v halách s dusíkem. Nepředpokládám, že by na tom meruňky na export byly nějak jinak. )
šla jsem ji: Marmeláda z třešní: 1000g vypeckovaných třešní, 500g cukru, 1 Gelfix Extra. Vypeckované třešně rozemeleme, některé jen pokrájíme. Dáme do hrnce. Se dvěma lžícemi cukru smícháme Gelfix extra a přidáme k třešním. Za stálého míchání důkladně povaříme asi 1 minutu. Přidáme zbytek cukru a přivedeme k varu. Za stálého míchání probublávání důkladně povaříme minimálně 5 minut a odstavíme. Odeberem pěnu, pokud je a plníme do připravených suchých sklenic. Sklenice uzavřeme víčkem a na 5 minut otočíme dnem vzhůru.
Loni ji vařila kámoška. Asi měla nějakej záchvat. Ještě ji má všechnu ve sklepě. Zkažená není…..
Emtesko!!! Parádní fotky díky. Ta hospodářská zvířata mne moc mrzí, na ty jsem se těšila, původně jsem měla plán, že půjdu na dobytek s Tebou, protože ty jsi skvělý průvodce, ale ozvalo se mi zdravíčko, tak jsem raději v klidu.
Jak se kocour léčí olaváním 🙂
http://www.novinky.cz/koktejl/237297-ochrnuty-kocour-prekonal-strach-z-vody-pomoci-plavani-se-uci-chodit.html
sharka + radanova díky moc. Problém je, že kocourkovi je 15 let a vet když jsem k němu došla, že špatně jí a že asi zuby, jinak ,že je fit tak prohlásil … „mnoooo sice vypadá na míň jak 10 let ale je starej věčně tu nebude“ 🙁 přála bych mu až bude starej mu tohle někdo taky vlepil
Ewo, co to bylo za inteligenta? Napiš nám to,aby se mu případně ostatní vyhli. Jinak jdi opravdu za Čápem, on se na ty zuby specializuje, kromě té další standardní péče, stejně jako Beránek je specialista na oči….mají to tak na Kolmé rozdělené!
Děkovat nemusíš, o dobré vety se člověk rád podělí….pošli mu mail,popiš mu to a on tě objedná..asi bude dobrý mu napsat věk a váhu kosourka.
Ewo, neboj – on mu to někdo lípne. Z protivnýho chlapa bude protivnej dědek a lidi mu to dají sežrat!
Teda to je neskutočný vôl. (devil) Náš vet sa práve nad Benjim tvári potešene, ako keby to bola jeho zásluha, čo vlastne aj v nemalej miere je.
hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Tak máme za sebou ranní výlet s Betou a Vilíkem – sposta krásných kytiček, krav, koní, klíšťat… ukázali jsme Vilémovi keltské oppidum u Stradonic. Betka už to tam zná
Krásné dobré ránko všem! (h)
Dnes mi přijedou děti s dětmi, bude rušno, tak jen v letu mávám a přeju krásnou poslední červnovou neděli. 🙂 (h)
Přeji všem hezkou neděli.
A přidávám pečící O.T.
V půlce příštího týdne k nám přijede návštěva na 8 dnů. A tak si jako vždycky dopředu předpékám do mrazáku polotovay, abych pak nevypadala jako upachtěná hostitelka a jen tak levou zadní se mohla věnovala pouze vaření.
Právě jsem dodělala „butterfly rolls“ – motýlkové buchtičky. Máme je rádi a tak mě napadlo dát sem recept, kdybyste si je chtěl někdo také upéci. Je to obyčejné sladké těsto, ale zajímavé jsou svým tvarem (motýlek).
Použijte hrnek 225ml. Z udaného množství je asi 16 „motýlků“
V misce rozkvrdláme 1 hrnek odraženého mléka + 2 vejce. Přidáme půl lžičky soli, 1/3 hrnku cukru a 3/4 hrnku změklého másla. Pak přidáme 1 hrnek hl.mouky do které jsme rozmíchali 2 polévkové lžice suchého droždí. Postupně vmícháme další 3-4 hrnky mouky (záleží na mouce a velikosti vajec), až máme trochu tušší těsto jako na vánočku. Necháme vykynout. Pak rozdělíme na polovinu. Každou půlku rozválíme na větší obdélník (spíše delší a užší). Potřeme rozehřátým máslem a posypeme cukrem se skořičí. Delší stranou směrem k tělu zavineme – volně a ne více než 3x až 4x (aby se těsto propeklo). Rozkrájíme na asi 8cm dlouhé kousky. Držadlem od vařečky každý kousek uprostřed přitlačíme a tím z něj utvoříme „motýlka“. Smícháme cukr (já používám hnědý) se sekanými ořechy a přidáním kousku másla uděláme vlhčí drobenku. Tou posypeme buchtičky a necháme znovu vykynout. Pečeme do zlatova, asi 20 min (podle trouby). Kdo má chuť, může rozválené těsto celé posypat cukrem se skořicí a ještě přidat rozinky a ořechy. Pak už vrchní drobenka není nutně třeba.
Já si dělám polotovar tak, že místo druhého kynutí „motýlky“ dám na plato, zabalím a dám do mrazáku. Pak podle potřeby (většinou ke snídani), den předem (nebo brzy ráno) vyndám, nechám rozmrazit, posypu drobenkou, dám vykynout a peču. Takže na fotce jsou jen hotové menší okrajové kousky, které si ráno sníme sami. Ty hezčí exempláře se mrazí.
Stejně jsem si včera už připravila croissants (francouzské loupáčky). Ty dělám také z dvojité dávky. Z jedné roluji poctivé loupáčky, z druhé dělám jen čtverečky. Oboje po předposledním kynutí těsta zmrazím a rozmrazuji a peči v den podávání. Zjistila jsem totiž, že ty čtverečky jsou skoro lepší. Sice to pak nejsou klasické loupáčky, ale zato je každý kousek krásně propečený skrz naskrz a vrstvy se dají oddělovat jako slupky od cibule. (přidala jsem 2 starší fotky). A popisky k fotkám jsou až pod fotkou, byla jsem líná je z připraveného souboru přepisovat do rajčete.
http://marickac.rajce.idnes.cz/Butterfly_rolls/
croisanty pečeš Maričko „suchý“ nebo je plníš? Já do nich občas dávám takovou tu hodně hustou „archivní“ marmeládu,co se musí krájet nožem. A peču t´je s ní, jinak je plním až po upečení..na slano i na sladko.
Sharko, loupáčky ničím neplním. Jme je výhradně k snídani a tak aby si každý mohl pomazat čím chtěl, nebo sníst jen tak. Jsou křehoučké a krásně „vrstvené“, takže já osobně je mám nejraději jen samotné případně na některý kousek máznu marmeládu.
Nemá někdo zkušenost s odstraněním zubního kamene u koček? A nevíte někdo kdo v Praze je na to dobrej? Já po poslední návštěvě u mého vet jsem nějak mu přestala věřit.
Objednej se k MVDr. Čápovi, je to zubní specialista pro malá zvířata, ale zuby čistí taky perfektně….kontakt ti dá buď Karolína, Čáp ordinuje ve stejném, jako beránek,co jí léčí Ríšu …(písni jí na Hady SZ) je to tady: Veterinární klinika s.r.o. , Kolmá 12, 190 00 Praha 9 . tel: 284810471.mail na Čápa: cap@vetkolma.cz ;
Ordinační hodiny jsou na klinice pevné, denně včetně sobot, nedělí a svátků 8.oo až 24.oo
ve středu je vizita od 13.oo do 14.oo
Od 22.oo do 24.oo účtujeme ke každému novému ošetření pohotovostní příplatek 500,-Kč. O víkendech a svátcích během dne účtujeme ke každému novému ošetření pohotovostní příplatek 200,- Kč. Příplatek nepočítáme k opakovaným ošetřením či pozvaným kontrolám.
do Kolmé jsme také chodila s pejsama, je tam vetů víc, mají na tabuli přehledně předepsané služby i objednané pacienty, jsou tam fajn, často bývá dost nabito, ale stalo se mi i že jsem dojela v noci s akutkou a měli zavřeno. Vždycky jsem si tam předem volala. I po telefonu byli příjemní a řekli i jaký vet zrovna ordinuje, případně se dá objednat. I pana Čápa si pamatuju protože vím, že dělá strakáčům DKK a mýmu Danovi vyndával z ucha osinu. Dal mu narkozu na pár minutek, vyndal z hlavy osinu, řekl že je bubínek asi nafurt vyřízenej, dal instrukce Dan versus voda, Daník se rychle probral, následky žádný. Byla jsem tam i s kočkama. Ne s kazem. Můžu jen doporučit.
Čáp tam dělá hlavně ty zuby….
Nestihla jsem kočenky na výstavišti, tak jsem si o nich aspoň přečetla teď večer.
Přidávám pár fotek z národní výstavy hospodářských zvířat a Intercanisu z Brna. Marně jsem tam hledala EvuŽ, možná taky proto, že ji neznám osobně, ale viděla jsem se tam s Pájou, která vystavovala Frogíska. (sun)
http://tmilada.rajce.idnes.cz/Intercanis_2011
Byla jsem tam nakonec taky a neviděla jsme tebe ani Páju, zato jsme viděla Louk, JarkuF i EvuŽ s fletkami a rodinou. A Ginny dostala CAC, pokud si to pamatuju správně 🙂
Ano, Ginny má CAC, přečetla jsem si to na jejich stránkách.
Tak to je paráda (inlove) .
Emtesko, to jsou bezva fotky – tedy ti býci, to jsou ale kusy !!!! A ten kozlík se čtyřmi ohromnými rohy – to je normální, nebo hříčka přírody ??? Nikdy jsem to neviděla. A všechna ta zvířata jsou taková krásně čisťoučká, radost pohledět.
To není kozlík, ale beran anglického plemene Jacob, já se vyloženě při psaní komentářů přeťukla. Tito berani jsou přirozeně dvou i čtyřrozí.
Jéé, tyhle berany jsme někde viděli (u nás na horách).
Parádní fotky!
No já bych ho klidně zařadila i mezi ty kozlíky, přijde mi, že zase tak velký vzhledový rozdíl mezi kozlem a beranem tu není. Je krásný a ty dva páry rohů jsou opravdu úžasné.
Emtesko já jsem vystavovala Terrynka :), poslední titul jsme nezískali, prostě se tomu rozhodčímu nelíbí, oni nám ho změnili protože ten, na kterého jsem se přihlašovala měl moc moc psů…..to asi netušili když mu dali parsony a jacky……ach jo
ani jsem tam původně nechtěla jet protože jsem to věděla, tak halt příště
jinak jsem ráda,že jsem potkala Louk a Jarku, a konečně poznala EvuŽ, gratuluju Ginny k titulu!!!!!
Pájo, jasně že jsi vystavovala Terrynka, já jsem mistr v pletení jmen, Matyda by mohla vyprávět. (wasntme)
Spousta kočičí krásy Edit. Yetti je kopeček hebkýho chmíří s udiveným výrazem, tak ať Ti nadělá tolik radování kolik se do Tebe vejde.
Našich kočičí sourozenci, co jsem je předloni dotáhla do domu, zlobí. Loví jak ďasi. Mají dlouhý nohy, svalnatý těla, každej dobrých 5 kilo ( na který vůbec nevypadaj) černoželvovinovou srst a touhle dobou na krku obojky napuštěný bylinkama a opatřený rolničkama. Pacholci mají na svědomí už i dospělýho datla, ještěrky, zajíčka….a myši jen načnou a tejraj, leckterá jim v domě ještě před zhynutím zdrhne a zaleze na nějaké fajn místo. Třeba za mrazák nebo do boty. Tuhle táta poudal že jen kočky, kosatky a lidi tejraj. Jsou kočišťata trochu v nemilosti.
;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)
.(*) Přijde do knihkupectví žena v černém.
V ruce drží knížku Kapesní atlas hub.
Prodavač si jí všimne a okamžitě k ní běží:
„Upřímnou soustrast paní, autor už tu chybu opravil!“ .(*)
~o) Vinšuju všem přítomným klidný sobotní večer, hezké sny, pěkně se vyspinkejte a těšte se na neděli. ~o)
a kdo nemá koček dost, tak se jukne sem, třeba jen na video: http://www.supermusic.cz/video-zona.php?idvideo=HnU_hvndjc0&popisvideo=Zima%2C+zima%2C+zima%2C+zima
PS: a pusťte si zvuk 😉
Editko (inlove) , tak mě napadlo, že mačací dovolenka zní o dost libozvučněji než kočičí dovolená. 🙂 Slovenština je prostě kočičí řeč. (cat) 🙂
Máš recht, Vave, zase ďalší narodeninový mačičák, prvá Kika, potom zostala doma Bebe, ďalej Filip, vlani Simba a teraz sa blíži snežný muž. A to sú len moje narodeniny a nespomínam Bonyho, ktorého som si presadila s tvrdením, že ako k tomu príde, aby jediný išiel z domu. Nemá to so mnou MLP ľahké. Ale on zaase na narodeniny priniesol Mandy. 😀 😀 😀
Takhle nějak jsem si vždycky představovala Modroočka. Ty jejich chundelatý kožíšky skoro cejtím na rukách.
Ioanino, Modroocko byl siamacek.
http://www.modrykocour.cz/kockoalbum-kocour.php?id=48329
Jéé. (h)
(Já se v kočkách moc nevyznám – a tady konkrétně se řídím podle ilustrací Zmatlíkové. 🙂 Ale to nevadí , stejně jsou šedivý kočenky krásný. A ty ostatní taky, každá jinak.)
Modré oči majú všetky asi do 2 mesiacov. Potom sa začnú meniť do správnej farby. A modré oči majú nie len siamské, ale aj birmy a niektoré biele mačky všetkých rás, len tie sú dosť často hluché. Teda tie biele mačky, birmy samozrejme nie.
No ty ale jsou krásný (inlove) (cat) (inlove)
A kterej je George…chci říct Yetti ?
Yetti je vľavo.
Hned jsem si to myslela, že je to on. Stačí kouknout 😉
Na tom posledním „fousatém“ obrázku vypadají koťata jako chuďátka nešťastná, ale budou to pěkní zbojníci. Tipuju, že Yetti si vybral Editu, nebo to bylo naopak? Když už tedy musela volit?
Ivánci, Ivani, Ivánkové (Třeba i z Mrazíka)
(Když se dívám na sebe,
tak se musím pochválit,
nevypadám já věru zle,
zkrátka chlapec, jak má být.
Před naší, za naší,
cesta má ať nepráší, hej!)
všem vám přeji všechno nejlepší, pohodu, kus štěstí a hlavně zdraví, zdraví, zdraví. (Což přeji i všem dalším slavícím a vlastně vůbec všem)
A fotečka je tady:
http://www.astro.cz/apod/ap110625.html
Krásná fotka (y)
Ovšem nad Akropolí se teda stmívá hodně ošklivě…
Hele a jak ten řecký astronom 270 let př.n.l. vypočítal vzdálenost Měsíce – se mi z toho všeho zatočila hlava
Jo, voni nebyli žádný vořezávátka, i s tím poloměrem Zeměšiše se sekli jenom vo fousek.
(Stejně jsem nikdy nepochopila, jak to vlastně spočítali. S těma svejma blbejma číslama zapisovanejma písmenkama. Nějak přes geometrii, ale jak, to mně uniklo. Jenom že to mělo souvislost s obeplouváním Afriky. )
😡 Stavíme se do fronty gratulantů a všem Ivanům přejeme všchno nej, nej
a posíláme kytičku. 😡
(f) http://jovo.rajce.idnes.cz/Pranicka_11_2011#Ivanovesv_2011.jpg (f)
OT -sedím na bobku a pleju. A slyším…. něco slyším …. divný něco … takový jako kapkapkapkap …. jako kdyby pršelo. Zvednu hlavu nic, ani kapka. Pleju dál. Pořád slyším …. dlouho slyším …. no sakra tady něco kape …. hodně kape …. Koukám usilovně nahoru, je šedivo, ale na mně nespadne nic …. Pořád slyším …. jako od sousedů slyším ….
No nevydržela jsem a nakoukla přes plot. A ono opravdu …. u souseda PRŠELO ….. žádnej soused, žádná hadice a normálně mu tam kvalifikovaně pršelo zhůry…
Že by ti chudí duchem fakt měli nahoře nějakou protekci?
Rtuťi, tomuto úkazu se tady říká „scattered showers“ (roztroušené stršky – přehánky). Když jsem to poprvé viděla, nechtěla jsem věřit. Nad naším domem modro a sluníčko, nad koncem ulice (jen o tři domy dál) na obloze černý mrak a leje. Když manžel ještě pracoval, často volal z práce (5 mil od odmu) zda u mě také tak děsně leje – a tady bylo modro a ani kapička. Jsou to ale vždycky jen krátké letní přehánky, tak jak se ženou mraky. Spršky trvají třeba jen minutu, dvě – ale často jsou to opravdu krátké mini-slejváky. Tuto noc ale lilo pořádně a dlouze. Teď už se klube další azurový horký den a s tou přidanou vlhkostí to bude pošušňáníčko. Ale příroda to opravdu potřebovala.
pozor na to.
Takhle nezávzně jsem šla před 6-ti lety na umísťovací výstavu koček. A jen tak mimochodem jsem si vzala sebou přepravku, údajně na přepravu konzerviček a granulí. Ty jsme předali u vchodu na výstavu.
A hádejte, šli jsme domů s prázdnou……
Ne v přepravce seděl Honásek a už u nás žije spokojeně těch 6 let.
Nezáväzne sme si pred 8 rokmi išli pozrieť Puškina, pred 3 rokmi Filipa a teraz Yettiho. Čiste nezáväzne. Preto máme teraz doma Merlina (pôvodne Puškina), Filipa a som rada, že nemáme doma Tanga, ktorý bol tiež voľný. To nám už, našťastie, nehrozí, pretože si medzitým našiel nový domov. S nezáväznými návštevami mám už svoje skúsenosti. No a Yetti musí jednoducho ešte podrásť.
No ale pelech už chystáš… 😉
Musím priznať…Nič netušiac, som si plánovala dovolenku v čase, keď sa narodili a presne na čas, keď budú k odberu. No, trúfla by som si odporovať vyššej moci? 😀
Krásní jsou, tohle nerozchodíte a Yetti je už prostě váš. Ale to bylo skoro jasné už když jste tam jeli, ne?
Náš vet má modrou britku a nedá na tohle plemeno dopustit, říká, že takhle klidné a přítulné kočičky jsou jenom britky. A ta jeho má volný režim. Šmajdá si po venku a klidně a s převahou královny prochází čekárnou mezi rozklepanými maxipsy, když se otevřou dveře ordinace, nekráčí dovnitř zároveň s čekajícím psem, projde se vetovi po stole a nechá se vpustit zadními dveřmi do domu. Je to fakt královna.
Přesně tohle mají na veterině na Elznicově náměstí. Obrovský kocour, (nejspíš Mainská), se prochází volně všemi prostorami, čekající psi ho nechávají dokonale chladným, občas se od někoho nechá pohladit a jediný, s kým se baví je panička, pokud má v ruce papáníčko.
Na veterine, kam chodíme nemajú mačku v ordinácii, ale je tam predajňa, v ktorej majú statnú a sebavedomú domácu murku. Jej veličenstvo strčí do vrecka všetky rodokmeňové mačky, s pobavením vytáča psov a bez problémov si kľudne zaťuká na dvere ordinácie a vypýta si niečo dobré. Do obchodu má permanentne vstup voľný a neraz sme večer, dávno po zatvorení obchodu, videli majiteľa, ktorý prišiel späť len preto, aby ju pustil na noc dnu.
PODĚKOVÁNÍ
Lidičkové zlatí, moc vám děkuji za vaši podporu v hlasování pro naši nemocnici. Slíbila jsem, že dám vědět, jak jsme dopadli. No schválně…..
VYHRÁLI JSME!!!
Takže budu prosit ještě jednou, protože z celorepublikového kola postupujeme do světa (dance)
Děkuji vám všem. Moc a moc.
Jen pro připomenutí – uvědomila jsem si, že jsem to napsala poněkud nesrozumitelně : http://www.bbraun.cz/cps/rde/xchg/cw-bbraun-cs-cz/hs.xsl/nahygienurukousvtipem.html
No jasně, Dalmíčku! Kdo jiný by to měl vyhrát, jasně jste měli nejšmrncovnější video. (y) (clap) (y)
Blahopřeji a do dalších kol vás maličko poplivu pro štěstí (však vy se vydezinfikujete 🙂
To je paráda!!!!!
Moc vám to přeju (inlove) – fakt jste mi přišli nejlepší (y)
Připomeneš se pak, viď?
To jsou ňuníci. To by moje kamarádka Blanka ronila slzy, takovýhle kocourek je její sen. Zatím má jen starého a už ne zdravého mourka, ale život bychom mu mohli závidět. Ten se má jak pr..kocour v žitě (nebo vlastně tam, kde je kocouří ráj)
Jsem zvědavá na další vývoj situace s Yettim
;( Taky pláááču. Jak je vůbec možné, že jsem nedostala aspoň JEDNU fotečku do kalendáře? No? Aspoň jednuuuuuu (tmi)
pretože ani jedna nie je na výšku. Vôbec fotiek na výšku mám strašne málo.
Jsi můj člověk.
Formát na výšku mi přijde ideální na focení žiraf, čápů a fretek visících za zadní nožičky (chuckle) .
Zbytek je lepší na šířku.
TSSS, až se mi to podaří propasírovat na rajče, tak teprve uvidíš, co všechno je focené na výšku a jak jim ten formát sluší, Jen kdyby mě netrápil net a protlačila jsem to tam. Mám to už fakt v kupě (punnch) (wasntme)
A kdo tvrdí, že kalendář nutně musí bejt na vejšku? Dyť kalendář na šířku nebo čtvercovýho formátu, kde by byly čísýlka vždycky tam, kam se kolem obrázku vejdou, je taky hezkej – a to poslední možná i originálnější.
Že to žádnej program neumí? Naprat čísýlka každej měsíc jinam?
Nojo, no…
No…Zdena b.p. zastupuje ty, co tvrděj (chuckle)
no jo no, na letošek byl odhlasován kalendář s fotkama na výšku, ten čtvercovej tvůj nápad by mohl být ke zvolení třá pro kalendář 2012,
je to dobrý na uvědomění si jak málo fotek za rok člověk udělá na vejšku 😀 jo a vedle žiraf jsou na vejšku pěkný i koně, kozy, kůzlata atd
A věže!
Ajo, věže nejsou zvířata… 🙂
Taky je to dobrý na uvědomění si, že když se řekne „popsanej papír“, tak první, co člověku naopak naskočí, je právě papír na vejšku. 🙂 Jsem si tak promítla pár kalendářů, co si pamatuju, a většina je na vejšku. 🙂
Pokud se můj čtvercovej nápad pro některej rok zalíbí, budu poctěná.
(rofl) (rofl) (y)
Edito, mám jeden dotaz, proč jen Yetti? Co to druhý modrý klubíčko?
To druhé klubíčko je Yvor. A len Yetti preto, lebo bude šiesty v rodine a to je jednoducho strop.
ale sedmička je šťastné číslo 😉
PS: a taky to mám za 7!
To by už MLP asi nepredýchal. Ostatne sedem mačiek u nás občas je, napríklad dcérina Tina.
mně se líbí Yvor, má takovej bezradnej výraz….člověk by ho chtěl ochraňovat před celý světem… 😉 Yetti mi přijde moc zvědavej a samostatnej, což je taky fajn, ale takový mám 4…. 😉
Sharka, a čo Ti bráni ochraňovať Yvora? Veď máš len štyroch. To je stále menej, ako máme my teraz. 😀
Editko, teď finance, po té dlouhé nemocenské,je toho na mě tak nějak akorát. Ale on si dobré lidičky najde, u mě zase skončí spíš nějaká útulková,obyčejná..ale ne hned….. 😉 CD slyšíš?! Ne hned!!!
Verím Ti, aj ja dúfam, že si nájde svojich ľudí.
Ja by som asi tiež skončila už len s bezdomovcami, ale highlandery ma doslova dostali, a keď sme zháňali nejakú dlhosrstú, tak sme tak nejak skončili so Simbom, ktorý je teda z parádneho chovu, ale ako nám povedal chovateľ, keď sa narodil, tak nedúfali, že ho vypiplajú, najmenší, najslabší, volali ho E.T. Teraz na to nevyzerá, ale keď ho porovnáme s jeho bratmi, hlavne spomínaným Unom, tak vidieť, že je stále drobný. Pekne stavaný, len v miniverzii 😀 Ale náš 🙂
Hezkou sobotu od žabek 🙂
Zedníci dokončují dneska terasu- už aby, jinak z řezání dlaždic dostanu osypky, stačí má alergie na prach….
Edito, koťátka jsou nádherná, ale obávám se, že tyhle kočičky jsou civilizované bytové krasavice. U nás, kde je neustále otevřeno na zahradu, by se jim asi moc nelíbilo. Nohatá Egypťanka Polárka je venkovní kočka, který se domů chodí jen najíst a vyspat- nemusí, ale chce. V trávě loví všechno, co se pohne- od brouků až po ptáky.
Tieto mačičky sú civilizované šelmy. Najprv šelmy a potom civilizované. Keď som videla, ako Kika vyštartovala po holubovi a len pletivo zabránilo tomu, že sa s holubom v pazúroch nezrútila zo štvrtého poschodia, tak mi môže kto chce, čo chce rozprávať o prešťachtených perzských a iných mačkách. Sú to v prvom, druhom aj každom ďalšom rade šelmy. Ale ja nikoho niky nepresviedčam, aby si zobral takúto mačku miesto domácej. Aj u nás majú momentálne prevahu 3 : 2 domáce mačky oproti tým s rodokmeňom.
Dobré ráno, všichni.
Edito, tak takováhle kůťata jsou můj tajný sen! TAJNÝ milá CD!!! Jsou kouzelná, uňuchňala bych je asi.
I já se, v určitých okamžicích, měním v retardovaného blba, který dokáže vyrážet pouze neartikulované zvuky, z nichž je snad srozumitelné jen „tititi ňuňuňu“ ….. 😀
Milá Editko (inlove) , jsem moc ráda, že jsi o své návštěvě napsala, jen foteček mohlo být víc! (nod)
Tvůj popis mi trochu připomíná návštěvu Dede u chovatelů, od kterých má Berrýšku. Tam také dohlížel starostlivý otec. Kdybych někdy byla rychlejší než CD a vybírala si nějaké zvíře (psa, kočku) sama, tak bych chtěla, aby to byla zvířátka z opravdu domácího chovu – něco, jako popisuješ, nebo jako je u EvyŽ.
Doufám, že až nastane hodina H, že budeš fotit a fotit, protože Yetti (nazdar, Georgi!) je zvířátko tuze půvabné a roztomilé. :* (chuckle) (h)
Přeju všem krásný den! (h)
Hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Edito, to je tak krásné povídání o (cat) Je moc fajn, že existují chovné stanice, kde je vše jak mám být a kde se maminám, tatíkům, mimíškům i kočičím seniorům daří skvěle. A je mi jasné, že tam nejste naposledy a že příště nebudete odjíždět sami… (chuckle)
Kdybych se snad zítra ráno neozvala, tak proto, že ve starých kamenných statcích to s wifinou není vždy jednoduché… Budu si užívat berounského podnebí i babičkovských povinností (wave)
pro jistotu Betka vywebila týdeníček již teď:
http://www.drporkert.com/dogy/images/beta/0611/index.html Hlavně poslední fotka je významná pro tyto dny (rofl) ty mršky stráčata máme všude (v tomto případě na Betí kostičce) Jen nejdou fotit – jsou sice drzá a uječená… ale mají dobrý postřeh a ihned mizí
Konečně jsem viděla fotky z Ptačích kup. Parádní, moc hezký makra a to místo…
Na Ptačích kupách jsme byli dávno, ještě jsem dělala ve spořce a měla jsem služební telefon (děkuju ti, Bože, že už jsi mě týhle ohavnosti zbavil).
A my tam byli kdy – o květnových svátcích, že. Takže nahoře bylo co? No přece sníh, milé děti. Nebylo ho moc, tak akorát, aby kameny čouhaly ven a ty škvíry mezi nima a různý díry a spadlý větve nebyly vidět. Tak tam skáčeme z šutru na šutr a do toho začal řvát ten mobil. A když jsem ho konečně vyprostila z báglu, tak jsem se dostala nějak z dosahu signálu, takže jsme do toho obě strany ječely jak Viktorka a nakonec mi ta bestie upadla. Naštěstí jen do sněhu, mohlo bejt hůř…
Sežralo mi to dopoledne komentář, tak zkusím znovu. Jednak slečně Betě (h) ještě jednou blahopřeju k narozeninám – nejsem si úplně jistá, jestli jsem to už udělala. (blush)
Druhak: koukala jsem na fotky a mám pocit, že pěkně trénujete na eventuální téma „Kámen a voda“ – parádní fotečky (y) NA ŠÍŘKU. 🙂
Dřevěný Jan je dojemný a fotka je celá zajímavá, světlo a stín, zaujala mě. Stejně jako několik desítek dalších.
Zkrátka a dobře: do notýsku si za Betíček a fotky můžete všichni tři napsat velkou jedničku. (h)
Edito, to jsou ale nádherná klubíčka chmíří. (inlove) Na ruce jejích váha určitě nebyla ani cítít, že? A opravdu mají takovouhle barvu ve skutečnosti, nebo je nepatrně zkreslená fotkou?? A Simbův bratr Uno je také nádherný kocour, dokonalá postava, takové správně rozložené proporce (já holt nejsem chovatel, pouze obdivovatel a neumím to správně popsat)
Do Limbachu nás s bratrem pozvala naše bratislvaská kamarádka na večeři, když jsme jí v dubnu jeli navštívit. Byli jsme ve vynikající restauraci na náměstí, jméno si nepamatuji (se zaměřením na zvěřinu). Kdyby sis pro „nezávazně zamluveného“ Yettiho přeci jen jela – doporučuji do restaurace zajít – velké porce, místní víno, milá obsluha, krásná výzdoba. Jen jsme doufali, že si nejprve trochu projdeme okolí před večeří, ale pršelo, tak jsem obhlíželi jen z auta.
HankoW – užívej si dovolenou a Pražení.
Farba je presne taká, ako na fotkách, sú krásnej modrej farby.
Tak to je nádhera (h)
A hlavně mají modré i nošteky 🙂
Lika, stáva sa z Teba odborník na nošteky 🙂