105×148: Stálo to za to

Asi je málo chvil hezčích než ty, kdy se člověk ohlédne zpátky na vynaložené úsilí, stržené mozoly, zaťaté zuby, vyroněnou krev, pot a slzy, jakož i na všechna další utrpěná příkoří, a s oprávněnou pýchou a uspokojením si řekne „Stálo to za to.“ Samozřejmě mám teď na mysli především svou novou koupelnu a záchod, ale kupodivu se toho našlo víc, než právě skončená rekonstrukce.

 

A to i přesto, že člověk má s postupujícím věkem tendenci si říkat, že to či ono dělat a měnit nemá cenu, že už to vydrží a že ty komplikace za to nestojí. Občas je to i pravda, věci, které jsme v nezralém mládí považovali za nesmírně důležité až nezbytné, časem ztratily na váze, ale někdy naopak naše lenost a pohodlnost odmítá i něco skutečně přínosného. Je čím dál těžší tohle rozlišit, zatnout zuby a říct si: do tohoto jdu, tohle přece potřebuju, tohle musím sám pro sebe udělat.

Blíží se konec školního roku a ve sborovnách probíhají konference. Asi by neškodilo si taky takovou malou konferenci udělat, sám pro sebe. Pevně věřím, že každý z nás najde něco, co dokázal, u čeho si bude moct říct „stálo to za to“.  Ať už je to úspěch ve studiu, zahraniční stáž, nějaká životní změna, vyjasnění vztahů nebo „pouze“ revize dávno zapomenutého šuplíku. A proto si taky každý z nás určitě může napsat na vysvědčení velikou jedničku.

Pamatujete? S takovým vysvědčením se to běželo po chodníku! Na zmrzlinu, pochlubit se babičce a potom rovnou do prázdnin. Tak ať se vám běží lehce!

 

 

Aktualizováno: 22.6.2011 — 09:24

185 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Vave, dneska jsem z práce odcházela až v osm, takže nejsem schopná napsat nic jinýho, než že máš pravdu a napsala jsi to moc hezky (inlove)

  2. Moc děkuju za přáníčka, obrázky z gorilákova a kytí 🙂 A dobrou noc.
    Mám přání o svatojánské noci. Mám. Zahrabošila se mi někam jedna fotka HUUUž ju hledám hodinu. (wsntme) (whew)

  3. Vave-výborné!!!!Mám veľmi podobné dlaždičky sú trošku do citronova-ale len jemnúčko.Ženy,dnes je svätojánska noc-plná čarodejníckych rejov,vílích tancov,splnených tajných prianí,preskakovania ohňov…..Tak si niečo pekné prajte/me/,aby to stálo za to.Tu hnusne leje,obloha sa ožaruje bleskami,padaju haluze na cesty a to som včera polievala zahradku.

    1. Jak to popisuješ, tak takový bouřkový taneček byl na Placatce včera navečer. O pár kilometrů dál po Labi padaly stromy a bylo tam ještě hůř 🙁

  4. Non, je ne regrette rienn. Milá Vave, pěkné připomenutí toho co stálo za to. A co za to nestálo, je dobré se tím netrápit a zbytečně se netrýznit. Přeji Ti abyste se v krásné vysněné kouppelně pěkně vyrochnili pod sprchou (rofl) a spláchli hořkost prožitých chvil s odborníky přes koupelny. (wave) Jinak vím, že nikdy na nic není pozdě a pokud žiješ a dýcháš pořád je co měnit. Taky si dovedu představit jak ti to doma všechno voní novou malbou a novotou vůbec, to je příjemný ódér. (f)

    Vysvědčení, hm,hm, na základce jsem byla jedničkářka, na průmce jsem ovšem hořela v technických předmětech všude, absolutně jsem nezvládala rozměrovou představivost a různé řezy čímkoliv byly mým třídním nepřítelem. Nouze však naučila Dalibora housti, no a mně taky. Nakonec jsem se naučila praxí a bylo. (whew)

    Mrzí mně, že jsem se nestihla rozloučit s Dede a tak aspoň v mysli přeji šťastnou cestu. (wave)

    Štětinko, tys taková dobrá duše, jen si strašně unavená a já vím, že všechno nakonec zvládneš. Ať tě ani nenapadne myslet si , že děláš málo ! Zrovna ty, která toho děláš pro ostatní tolik. Není nutno si stavět vysoké cíle , někdy stačí splnit pár malých nebo jeden a ta depka je pryč a pocit radosti z úklidu byť i jednoho malého šuplíčku, je vítězství.
    Myška o tom něco ví, proto bych si od Myšičky taky nechala poradit nebo aspoň něco prokonzultovat.
    Všechny moc zdravím a ještě budu dočítat. (inlove)
    Všem Zdenám, sice pozdě ale přece přeji všechno nej, nej, k jmeninám. (f)

    1. Vřele souhlasím (inlove)
      Mimochodem Štětí, dneska jsem šla kolem výkladu Cesty domů, nabízejí služby (pomoc i poradenství) – když tak mrkni na jejich stránky http://www.cestadomu.cz/. Jsou prý připraveni pomáhat i lidem, kteří ještě na tom nejsou až tak špatně.
      Akorát nevím, jestli jsi Praha, nebo Středočeský kraj. Dělají to jen pro Prahu.

  5. ;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)

    .(*) Po řece Volze jede velkou rychlostí pramice k městu. Na ní leží pohodlně opřen muž a žena pádluje, co jí síly stačí.
    Ze břehu na ně volá rybář: „Tak kampak tak nahonem, Ivane Ivanoviči ?!“
    Muž křičí: „SPĚCHÁME !!! VEZU ŽENU DO PORODNICE !!!…“ .(*)

    ~o) Vinšuju všem přítomným klidný večer, hezké sny
    a pěkně se vyspinkejte. ~o)

    1. Bětulásková, smajlík sypající popel tu není, jen tyhle: (headbang) a (fubar) a (tmi) a moc se omlouvám (rose1) (rose1) (rose1)

    1. Na nic podobnéhío se už v životě nezmůžu. Mne jsi otaxovala špatně, Vaví, já k Vám činorodým nepatřím. 🙂

      1. Mno, já si myslím, že jsi dokázala víc než koupelnu. Z plašanky Bětulky je kočenka, která sleduje blesky. To je to důležité, drahá Lásková. (h)

    2. Vave, krásné to máte. A tak rychle. My začali v půlce února a ještě pořád není úplně hotovo (není dokončená linka) a pořádně uklizeno, nějak nejsou lidi čičo. 😉

        1. Promiň, jen jsem si tak uplivla. Když nevychází spárořez (tedy svislé spáry nenavazují na vodorovné, alespoň v jedné – pohledové -ose), je obvyklejší řešení položit dlažbu nakoso. Mimo jiné se tak opticky zvětší plocha.
          Jinak chválím výběr barev i dekoru!

          1. Děkuju. 🙂 (h) S tím navazováním máš pravdu; tady se jely obklady z rohu a dlaždice se centrovaly podle prahu. Asi by ta diagonála byla lepší. Ale je to děsně mrňavé, 160 x 180 cm.

              1. Úplne od veci sa mi vybavilo:
                „Další…“
                „Vodstrčilová!“
                „Míry?“
                „Stošedesát – stošedesát!“

                (Básníci … Štěpán rozdáva mamičkine nedošité zákazky)
                (rofl) (rofl) (rofl)

                MMCH ja mám „míry“ 170 x 110. Nie moje, ale kúpelky!
                (Ale možno aj moje za ich chvíľu dosiahnu, výška by sedela a ten obvod ešte doladím, muehe)

            1. Heč, já mám ještě menší, 2,7! A na rekonstrukci zatím čeká, ale není to papundeklové jádro a zatím funguje. Už 42 let … pomalu je na čase (rofl) Jenže moje koupelna je obložená úžasnými kachlíky petrolejově modrými 200/100 a já si nedokážu představit hezčí obklad. A že jsem těch kachlíků viděla opravdu hodně 🙂

              1. Získala jsem kousek hloubky z chodby a kousek byl za papundeklem. Dokonce i kousek šířky se našel, jenže kvůli vodě a odpadu se muselo zdít, takže jsem vpravo a vzadu zase přišla po 8 cm. Takže konečný výsledek je o 20 cm větší hloubka než v papundeklu.
                Jojo, je to nekonečně lepší než dřív. Působí to prostorněji, přestože je tam víc věcí. Jsem mocmoc spokojená. (nod)
                Obklady jsou obyčejné, levné, jenže mě šlo hlavně o to, aby opticky neubíraly prostor, spíš ho přidávaly. A nechtěla jsem lesklé.

                1. Když byl kousek místa i za papundeklem, proč jste nezvolili závěsné WC? Já vím, že důvodů může být hodně, jen mě to zajímá.

                  1. Závěsné WC pro panelák prý musí být nějaké speciální. Byla jsem prostě lakomá, nechtělo se mi dávat za WC přes 4 tisíce; loni jsme kupovali to, co máme teď (je to vlastně jediná původní věc, s novým prkýnkem), nějak se mi ho nechtělo vyhazovat.

                    1. Jo, to chápu.
                      Já jsem si přestavbu WC naordinovala v těžké životní situaci jako terapii. Fakt je, že v té době mi stačilo stočit zrak k problematickému místu a mé přání se stalo skutkem (rofl). Řemeslníci po sobě uklidili dočista do čista, na mě nezbylo vůbec nic.
                      Životní situaci jsem uzavřela tím, že jsem si místnůstku vlastnoručně vymalovala na světle růžovo – ta barva lichotí dámám v libovolném věku. A kromě toho se báječně hodí k tyrkysové a světle šedé, což je barva obkladů a dlažby.

                    1. Taky mám nábytek IKEA, ale ten levnější. 🙂 A světlo nad zrcadlem jsem pracně sháněla kolik večerů na internetu (to Tvoje jsem chtěla, ale je moc dlouhé), až jsem sehnala to stávající, na které jsem pyšná, protože vypadá, jako by k nábytku patřilo.
                      Šedé dlaždice jsem chtěla původně, ale pak jsem se zamilovala do těch svých. 🙂

                    2. Já mám kachle světle modrý, což je následek mojí krásný první vlastní koupelny v mým prvním vlastním bytě (teda šišatý garsonky o 17 m2), ta koupelna byla málem větší (rofl)

                    3. Vave, teda! To je krása…
                      Já mám koupelnu umakartovou otapetovanou, sousedem vytopenou. Umakartový hnusy se zkroutily a odstávaj. Potřebuje nutně kus dobré práce s kladivem a předělat.
                      Fajn – a já bych na to potřebovala toho sponzora. :S (cash)

    3. Vave, nádherná koupelna, velice názorná dokumentace. Jedině mě překvapilo to, že nejprve dali na celou podlahu dlaždice a teprve pak sprchu. Tady by to udělali právě obráceně, nejprve zamontovali sprchu a pak kolem ní nařezali dlaždice. Ale to tvoje se mi nakonec líbí víc, nejsou vidět “řezané” dlaždice. I když ztrátově to vyjde na stejno. Tedy tys zaplatila za dlaždice pod sprchou, které v konečném výsledku nejsou vidět a tady zase “zničí” dost dlaždic právě tím řezáním – možná ještě víc, protože se jim to vždycky nepovede a musí vzít další.

      Zde (a myslím, že už i u vás) se staví koupelny vždycky se záchodem v jedné místnosti. A když byla ta koupelna jen jedna, dost mi to vadilo. Sprchovat se během dne nepotřebuji – čůrat ano, víckrá a trpěla jsem, když jsem musela dlouho čekat na uvolnění. A protože můj choť tráví v koupelně delší dobu než já (trůní a čte si), býval to pro mne problem (a on nemile nesl, když jsem ho uháněla). Vůbec nevím, jak bychom to bývali zvládli, kdybych chodila do práce. V Německu jsme měli u pronajatých domů a bytů nejprve záchod samostatně od koupelny a to mi vyhovovalo. A pak 1.5 – tedy záchod v koupelně a ještě jeden malý (někdy i s umyvadlem). To už byl pro mne ten pravý luxus a manžel si mohl v koupelně být třeba celý den. Tady máme koupelny (se záchodem) dvě a tak je jedna manželova, druhá moje. Pouze, když máme hosty přes noc, tak já jim tu svoji přenechám a používám po to dobu manželovu. Někdy se tomu musím smát, jak rychle se člověk v tomto směru nechá rozmazlit. V dětství kadibudka na chatě (a ještě tam je i když navíc uvnitř chaty je chemický záchod, místo kbelíku z mého dětství) do domu s dvěma koupelnami a ve větších domech, než náš jsou už běžné i koupelny tři.

      Rozárka tááák vyrostla a je z ní nádherná kočička.

      A stihla jsem to tak akorát, protože, když jsem začala psát, v dálce hřmělo, teď už tam leje jako z konve a hřmění se blíží. Tak to radši vypnu.

      1. Maričko (inlove) , taky bych nechtěla mít jen jeden WC v koupelně. Ovšem dvě koupelny se dvěma WC, to bych brala. 🙂

    4. Vave, moc pěkně vymyšleno, pěkně provedeno, tak ať vám nová koupelna vzorně slouží. Tohle vždycky stojí za to.
      Aby Ti to nebylo líto. V pondělí zahájili rekonstrukci koupelny naši. Maminka vysílá poplašné zprávy a odmítá vydat fotky 🙂

      1. Milá ri, děkuju. (inlove) Jsem moc ráda, že se mi tam podařilo nacpat všechno, co jsem chtěla a potřebovala, a přesto koupelna působí relativně vzdušně.

    5. Vavi, Vavi, ale že jaké to tam máš teraz peknéééé (clap)
      Super ste to zvládli a mačací dozor je najlepší 😀

  6. OTík pro majitele větších psů. Od kdy tak psi zvedaj nožku? Našemu Rikoslavovi bude 13 měsíců a ještě ji nezvedá, čůrá furt jako fena a neznačkuje. Bojím se, zda to nesouvisí s kloubama, co myslíte?

    1. nehledala bych fyzický problém (značkují i psi, kterým jedna noha zcela chybí – a poradí si) To by se musel viditelně bolestivě ploužit neustále. Prostě buď ještě nedospěl (ale to už mi připadá docela starý) a nebo je velmi submisivní. Ještě jsi psala, že nemá sestouplá varlata, tak možná není hormonálně úplně v pořádku… tam nevím, jestli by to mohlo souviset.
      Xerda byl mamut – ti dospívají hodně pozdě, navíc byl hodně submisivní, ale na roce už jako holčička nečůral…

      1. Ten kryptorchismus mě taky napadl, to máš pravdu. Submisivní se mi nezdá, naopak neuznává vůbec moje holky, a to ani Kačku, která je dominantní, jako své nadřízené. V partě psů se chová vyrovnatě, naopak je schopný na ně i zavrčet, když si hlídá aport.
        Vrtá mi to hlavou. Kdyby to bylo nohama, tak by si aspoň značkoval. Ale on se prostě vyčůrá na jednom, nebo dou místech, jako fena a víc nepotřebuje.
        Já psa nikdy neměla, až teď mi řekla kamarádka, že by měl tu nožku zvedat kolem 3/4 roku, tak mě to zarazilo

        1. ještě tak čůrají psi, kteří měli vždy jen chvilku na vyvenčení a jinak byli zavření (třeba kotcoví psi, kteří se dostali ven jen 2x denně a byli tak čistotní, že se nenaučili venčit v kotci) Prostě se naučí „vypustit“ a neznačkují, protože na to nemají čas.
          Ale to určitě nebude Rikoslavův případ

              1. Vaví a když si teď tak rozcvičená, nemohla bys mu to ukázat? bych ti ho i dovezla 😉

                1. Anka umí zvedat nožku – ale dopředu. (chuckle) Píďa jí naučila značkovat, takže ranní venčení není žádná rychlá záležitost, nýbrž velmi důležitá obchůzka s četnými zápisky na všem možném.

    2. Jakožto majitel sice fenek choďáků, vím od majitelů psů, že často i ve dvou, třech letech čůrají jako feny. Dokonce Fleuřin tatík to dělal ve čtyřech letech a to už měl na světě 14 potomků.

  7. Ot – po kontrole u veta, kde seřvala všechny psy, byla čubina uznána za rekonvalescenta. Váží chudák o 1.5 kg míň než v pondělí, vypadá jak chrt, ale už se chce prát a má hlad. Co to bylo, bůh ví, podle veta to viróza nebyla (asi nikdo další s podobným hnusem nepřišel), prý musela sežrat něco kvalitně shnilého (headbang) (headbang)

    1. tak to je dobře. Ale jinak krmíš granulema, viď?
      Jinak já byla s Kačkou taky na kontrole, byla shledána jako bezpříznaková. Jen mi i pod hranicí záchovný dávky krmení neustále tlousne, tak příště omrknem štítku a srdíčko. Ale snad po tom úvodním dávkování, jak se to snížilo, už tohle cytostatikum zvládá dobře

    1. Nádhera!!! (sun) Řekla bych příprava na taneční! A kolikrát ani v těch tanečních není vidět tolik souzvuku! (inlove)

      A Zdeničkám všeho věku a všech měr a vah všechno nejlepší!!! (rose1)

            1. Nevím proč, ale taneční etuda mi evokuje ten starý profláklý vtip:
              „Kde ideš, Eržiko?“ … „Na ples.“ … „A co to děcko na zádech?“ … „To je do tomboly!“
              (chuckle)

              1. Teda, to je YGÓÓÓL! (rofl)
                A taneček od Láskové je kouzelný. (hug) Gorilky i oranžíci jsou senzační lidičkové. (h)

  8. Zbrojnoš a Piškotek úžasní (ach! ta fotogalerie! TY FOTOGALERIE, Piškotí i Pedrová!), Borůvka úchvaňátková i hnědým a páchnoucím čenichem – chichi! – a Vaví koupelna se určitě koupe ve světle hvězd a kolem vany šumí skoro rákosí.

    OT, že furt slůně. Ke jménu holky se hlasuje nadále, lze tak jednou denně, a vona je prostě tak sladká, dokonce i zabahněná je sladká, že ještě její fotogalerii (hlasování dole na konci stránky).

    http://www.zoo-ostrava.cz/cz/sloni-denik/81-zpravy-o-slonech-z-22-6-2011/

    OT+PS: Při včerejší bouřce Bětuška, která kdysi před sebenevinnějším hlukem prchala do nejčernějšího kouta, vylezla na gauč a koukala oknem na blesky. U každého blesku a hřmění se na mne ohlídla, jestli taky slyším a vidím, a když jsem dál poklidně dřepěla, i ona dál hleděla. (Ještě zjara se při bouřce schovala aspoň pod křeslo, pod mý nohy. Tak z ní mám radost, i když to jsem ji nenaučila já, tohle pochytila od splachovacích Pusinek a Babetek – těm může nad hlavama lítat osm uragánů, pokud mají plnou misku, nejdřív se sežere miska a pak se řeší tornáda.)

    1. Šiškote, ona mi nějak blbne klávesnice (asi je plná drobečků) a často nedoklepne písmenko a to se mi nahoře právě povidlo. Jdu vyprášit klávesnici…

    2. Ajéje, už je zase rovnost hlasů u jmen!!! Jak nepřipomínáš, nehlasuje se.
      😉 Už jsem to napravila!
      Co se týče drobečků v klávesnici, tak určitě vedu. 🙂

  9. Vysvědčení… hm… No, jedničku bych mohla mít letos z psaní, povedly se mi dvě věci, který se mi vážně líbí. Dvojku z mandal, možná… no a z přežívání tak tři až čtyři.
    Chtělo by to trochu naděje. Jenomže ta studna, ze které jsem roky dávala druhejm, je pro mě nějak vyschlá.

    Na každej pád, Dede, hezkou cestu, ať se potkáš se všema prima lidma a zmokneš jenom přiměřeně.
    No a Zdenkám (f) .

  10. Děkuju vám za dnešní diskusi, i když popravdě řečeno, čekala jsem tu mnohem víc jedničkových lidí. (nod) Nejde o to, dělat průměry, ale vzpomenout si na něco, co se díky vašemu úsilí povedlo. A co já vím, byla toho celá hromada! (clap)

    1. Tak konkrétně – u všech našich zvířat si píši jedničky s vykřičníkem 1!1!1!1! Tyto akce a tahy se všechny povedly a vyšly.

  11. moje nejhezščí vysvědčení bylo asi maturitní a pak všechny z hudebky, asi to bude tím, že jsem tam chodila dobrovolně a bavilo mě to 🙂 (music)

    přeju všem Zdenkám a Zdeničkám vše nej k svátku (f) a (sun)

    v sobotu si prosím na nás vzpomeňte, budem potřebovat trošku výstavního štěstíčka (y)

    1. Přeju všechno nejvíc nejlepší k svátku Zdeňkám a Zdenám. (f) Páje budu držet pěsti na výstavu 🙂

  12. Vave, moje veliká gratulace k odvaze a trpělivosti (*) Achjo, když si vzpomenu na 3 etapy přestavby mého doupěte… Ještě několik měsíců po přestřižení pásky jsem byla velice alergická na potulnou cihlu, kyblíček písku :O Ale stojí to za to 😉

  13. Vave, to jsem moc ráda, že renovace koupelny stála za to a teď si to jen dokolečka opakuj pokaždé, když do ní vstoupíš. A tvým vnoučkům ť se ve zvýšené vaničce také krásně cachtá.

    Na ZDŠ jsem nosila domů jedničky a vyznamenání (jen na konci 9 byly dvě dvojky). Na dárky se nepamatuji, asi proto, že rodiče už ty známky brali jako samozřejmost a tak mi jejich pochvala stačila. Bratrovo vysvědčení byvalo o něco horší, přesto úspěšně zvládl vysokou. Já maturovala na SEŠce, sice dobře, ale během studií už ty známky nebývaly vždy tak slavné.

    Snad proto, že jsem spíše optimista a “Pollyannovský typ”, různá “stály za to” si stupňuji. Některá důležitá, I když se třeba na první pohled zdálo, že nestála za to, tak je lepší si ten kladný pohled vsugerovat a ejhle, ono se časem ukáže, že se to přeci jen povedlo. Pak jsou taková, kdy to sice za to stálo, ale už bych to podruhé nedělala. A ty poslední jsou taková, kdy věc zhodnotím mým oblíbeným rčením (kdysi převzatým od kamarádky) – že to byl “dlouhý rozběh na krátké sklouznutí” (i třeba komplikovaný recept – nedělám je ráda, ale někdy mne to svede).

  14. Uplynulý školní rok? No tak nevím, co bych si dala. Už dávno sice na školní roky nehraji, ale budiž. Mohlo to být lepší, mohlo být i hůře. Něco se povedlo, něco se nepovedlo. Řekla bych asi tak průměr. Už bylo hůře, zvláště, když odešli za Duhu mí drazí, ale bylo i lépe.
    Minulý rok jsem strašně bojovala o jeden článek, vyšel ve velmi dobrém časopisu, ale až letos, takže to je tak na 1-. Bojovala jsem o jiný, nadřela jsem se, ale tam to nevyšlo, tudíž za 5. Takže průměr tak za 3? Bojuji dál o jiné články, uvidíme. Letos končí projekty, kdo ví, co bude dál. Uvidíme, co podáme a nepodáme a jaká bude úspěšnost. Některé mé dohody účasti na projektech se povedly, některé ne, takže také tak průměr. Možná budu muset najít jiné působiště. Jen kdyby mě tak nebolelo koleno…
    Doma, zatím jsme ekonomicky s mámou vyšly, i když to není vůbec jednoduché. Nevím, jak to bude za rok, uvidíme. Ale zatím se daří udržet mámu v bytě, ve kterém se jí líbí a je aktivní návštěvnice různých výstav a koncertů. Takže máma to má za 1*.

  15. Milá Vave, gratuluju k nové koupelně! Máme za sebou podobnou akci, sice už je to sedm let, ale taky to stálo za to! KOnečně k nám tehdy dotáhli plyn, takže se předělávalo topení v celém domě. V rámci toho došlo na rekonstrukci koupelny, dětského pokoje a ložnice. Akce vypukla koncem listopadu, venku mrzlo, celý barák jsme vytápěli kamnama na uhlí, mojem maminka byla čerstvě po operaci kyčle, taťka už byl hodně nemocný, k tomu tříletá Péťa, jedna až dvě předpubertální slečny a MLP v práci. Nejlepší byla Péťa – většinu dne trávila usazená v kýblu od malty a dělala zedníkovi rádio – fakt si docela pokecali. Byli okamžiky, kdy jsem zatoužila uprchnout do dáli a ponechat to tam všechno osudu. Třeba když jsem se samostatně pustila do vymalování dětského pokoje. Péťa vyfasovala štětku a povolení si malovat na stěnu duchy, já jsem se radovala, jak nám to krásně jde… Stála jsem na štaflích za dveřma ve chvíli, kdy moje maminka dostala strach, co s námi je, že nás neslyší, prošla bytem a ty dveře do pokoje otevřela… Sejmula mě i se štaflema a pěti litry modré barvy! Tehdy jsem se zachovala jako nevděčná dcera a svoji sploditelku poslala do… no… opravdu až tam! Týden pak se mnou nemluvila, to byl klídek (chuckle)
    No a vysvědčení… holkám to prezentuju tak, že ho nedostávají proto, aby je někdo chválil nebo kritizoval, ale aby bylo vidět, co jim jde, kde jsou rezervy a na co prostě nemají hlavu. Ale konec školního roku se musí oslavit, to je jasné!

  16. Vysvědčení… Moje noční můra. Nikdy jsem se neučil zvlášť dobře, gympl jsem procházel s trojkama (začlo to vlastně už v osmičce). Vysvědčení se obvykle raději jen tak založilo a raději moc nekomentovalo.
    Naše nejstarší zase podporována babičkou-pedagožkou byla přesvědčena o své dokonalosti což v kombinaci s třídní profesorkou (odkvétající, nervově silně labilní a příslušně frustrovanou) vytvářelo nepříjemně výbušnou atmosféru.
    Teď je to o něco lepší. Janička je premiantka, velmi cílevědomá. Vítek díky ztrátě z předchozí školy (ještě, že jsme ho dali na jinou školu, z té naší mají děcka problém udělat přijímačky i se samýma jedničkama) proplouvá, ale snaží se a má do učení chuť, takže snad se konečně začnu na vysvědčení těšit.

  17. Najskôr:šťastnú cestu pre Dede,všetko najlepšie k sviatku Zdenám so psom i bez.Pre Vave:105-ako vždy úžasná a nútiaca myslieť.A to aj od rána robím.A neviem nič jednoznačného,na čo by som povedala,že to stálo za to.Nie,že by nič nestálo za to,ale neviem si spomenúť na jednu úžasnú situáciu.Asi ale celý život stojí za to/to dobré i to zlé,tá sinusoida,to čo ma nakoniec zmení,urobí lepšou,silnejšou….Dúfam,že keď príde tá posledná chviľka,si budem môcť povedať:“STÁLO TO ZA TO“.No ale snáď to bude až hóodne neskoro.
    A Štetí,Ty si úžasná-strašne veľa robíš pre svojich a oni to vedia a dávajú najavo/ možno i tým sekírovaním/,vedia že Ťa majú.že majú v tebe oporu,že si ten stály bod v ich živote.Je dobré byť takým bodom. nie každý to dokáže.Takže:Stojí to za to.

    1. Verenko (inlove) , já Ti jednu úžasnou situaci připomenu. Myslím, že to už bylo v tomto školním roce, kdy jsi vstupovala do svého rekonstruovaného bytu. To přece stálo za to a bylo to na jedničku. (y)

  18. Joo, vysvedceni… Zabavna historka. Znamky jsem vzdycky mela dobre, az na matyku. A tak jsem na gymplu prinesla vysvedceni se ctyrkou z matyky. Coz velmi potesilo meho bratra, ktery mel s v ysvedcenim obcas problemy, a tak tuto stastnou novinu vykrikoval z okna kamaradovi naproti pres ulici. „Nasa Hanka ma ctyrkuuuuuu“ . Zrovna vystupovali lidi z autobusu a tak to hned vedela cela vesnice…. 🙂

    1. Jééé, ty taky? Zejména můj tatínek, elektro inženýr (má značný podíl an elektrárnách Vltavské kaskády) těžko chápal, jak někdo může nerozumět středoškolské matematice a podezíral mě, že mu záměrně dělám ostudu 😀 Zajímavé je, že z fyziky jsem měla nejhůře dvojku.

      1. To jsme na tom docela podobně. Matematicky nadaný táta i bratr, já matematická nula na gymplu s trojkou z milosti z matiky (průměry tak 3,7-3,8, profesor nade mnou doslova mávl rukou) a nejhůře dvojkou z fyziky. Asi proto, že v té fyzice to nebylo jen o matice, ale dalo se tam chytit i jiných věcí.

  19. Vave, zase jsi na to kápla. A já už jen přeju nám všem, abychom po veškerých nesnázích mohli říct „stálo to za to“

    Přeju všechno nejlepší všem Zdeňkám a Zdenám a Dede šťastnou cestu.
    (h)

  20. „ono už to vydrží“, „to už nějak doklepem“, „už stejně nemá cenu kupovat neco nového“ … jsem musel před nedávnem mámě připomenout jak jí před časem tyhle průpovídky štvaly, když je pronášela babička. Taže nakonec bude v zrekonstruovane koupelne i nova skrinka na toaletni potreby a tak podobně. I když by to s tou třicet let starou určitě nějak doklepali.

  21. No, my si to “ stálo to za to“,možná řekneme za pár let, protože po 30-ti letech bydlení v bytě jsme si pořídili starší domeček 3-1 s dvorkem a zahrádkou a jmeme se rekonstruovati.
    A starší dcera, která má na tom všem značný podíl (jak by ne, jednou to zdědí 😀 ) , při první prohlídce nadšeně zahlásila: “ no mami, to je naprosto ideální pro 2, i 3!!! psy, a několik koček.“, takže já to mám nalajnované, teď jen vydržať aspoň pár let, abych si to užila. (wasntme)

    1. tak vydrž, všechno se dá zvládnout (nod) … zahrádka a dvoreček přímo doma je prostě nádhera (wave)

    2. Nebude se domeček jmenovat Zvířetník? Víš, jako v Anglii, kde domky nemají čísla, ale jména…

        1. Emtesko, gratuluji k domečku. Ano, mít zahrádku „za dveřmi“ je vééélice milééé.

    3. Jé, vy taky? Blahopřeju k domečku! Staneš se další Zvířetnicí, které půjde pára z uší, jakmile uslyší slovo „řemeslník“. 🙂

    4. Domeček pro lidi a zvířata, to byl vždycky můj sen, milá Emtesko. (inlove) Tak ať si ho uděláte k obrazu svému a ať se vám tam krásně bydlí. (y)

  22. Milá Vave, tyx máš za letošek několik velikých jedniček jen za věci o kterých vím! (inlove) A stopětky k nim rozhodně patří.

    Já ale teď jen rychle zamávám – právě odjíždím na týden na cesty, Zvířetník je hotový do příštího pátku včetně, tedy na dobu, kdy budu mimo. Nevím, jestli to bude doopravdová dovolená, spíš účelové toulání. První cíl je v Anglii, „u nás“ v Hurst Green, protože nás pozvali Martinovi Rotariáni na slavnost roku aneb President´s Night a to bude velká akce (dres code – black tie, Martin smoking nemá, dostali jsme cestovací pardon (rofl) ), taky nějaká uvítací párty a toulání se po starých stezkách. Potom se přesunujeme konferenčeně do Bruselu, já zaskočím za Andym do Maastrichtu a potom domů. Na netu moc nebudu, leda v nějaké internetové kavárně. Tak tu buďte všichni hodní a v očekávání prázdnin nezlobte – vysvědčení je až za týden a já se všechno dozvím! (inlove) Předem blahopřeju oslavencům (ahoj dnešní Zdeny! (h) ) a držím palce všem, kdo to potřebují (h)

      1. Ne, pejsci zůstávají doma s Markem, jeho dívkou a neurčitým množstvím jejich přátel, kteří projdou během týdne Domem. (rofl) Myslím, že jim zle nebude (inlove)

        1. Tak to je dobře, ono to harcování pro ně taky není žádná lahůdka.
          Přeji šťastnou cestu a krásně si to užijte.
          A, to hlavně, v pořádku se vraťte.

  23. tak to já asi neprospěla. Moc se mi toho nepovedlo a stále mám velké resty. Táta si vzpomněl, že chce, abych mu postavila karavan na Zbraslav. Což je od nás asi 5 km. Ale karavan nemá SPZ, navíc to chce postavit naveřejné parkoviště – co poldové?, nebude mít elektriku a já nebudu mít nad ním dohled. Když to nepodstoupím, určitě mi zase uteče. Mamka mě vůbec neposlouchá, rozhodla se, že je zdravá. Vojta se zhoršil ve škole a navíc ho už dva měsíce učí jen družinářka. Ondra se pro změnu nelepší v přípravě do školy. Kačka tloustne i ze vzduchu a Rikyho jsem musela vystříhat kvůli slepené srsti. Žijeme z ruky do pusy a mě opouští veškerý elán. Takže ani to grilované kuře, co jsme se ségrou dostávaly za vízo nebude. Nic mi nejde, neumím řešit problémy.
    Jinak Zdenám třesu pravicí a nesu půget. Ivce a ostatním držím palce!

    1. Štětí tak holt nemáš za jedna ale za dva, vono je zázrak, že nesedíš na stromě a nehraješ si na veverku. Loni jsem taky měla na výzo sotva dostatečnou a letos už bych si skoro dala za tři. Co tátovi najít kemp, není nějakej na Zbraslavi? Nebo naproti přes řeku je vesnička z chatek, jak se jmenuje Jarov nenašlo by se tam místo za bakšiš na karavan? A říkal ajsi mu že bude-li utíkat skončí někde kde pro něho budou mříže, protože sociálka bude proti aby byl u Tebe. Nezabírá? Nejhorší je, že nestíháš to učení s klukama, ale z toho teď nešil, přes prázdniny máš čas vymyslet lepší režim. Cítí-li se máma zdravá, neřeš to, s něčím se hnout nedá. Myslím na tebe, kéž aspoň manžovi přibude práce. Zaplacená. Grr.

    2. Šteti, niektoré veci nezlomíš cez koleno, netráp sa nimi príliš (no, ja viem, že to moc nejde keď ide o najbližších). Podľa mňa stíhaš a robíš aj tak zhruba 5x toľko ako my bežní smteľníci… (*) (h) (*)

    3. Štětinko, člověk sám sebe většinou nedokáže přiměřeně ohodnotit, takže já Tě jako nestranný pozorovatel oceňuji na výbornou a prosím, aby ses poplácala po rameni už sama, neb nedosáhnu 🙂

      1. Ono je to o tom, že v tom neumím chodit. Neumím tátovi zkazit naději a říct mu, že to nejde, ať dál tvrdne doma. Neumím Vojtu naučit rozdí mezi předložkou a spojkou, neumím šetřit peníze. Prostě jsem neschopná a líná. I když. Právě jsem ušla pěknou štreku, celkem i dost vrchovitou, tak mám dobrý pocit, protože Riky už ani nechtěl pro klacek do vody, jak byl utahanej a já snad schodila pár gramů z neustále stoupající váhy. Tak mě snad pustěj k reparátu.
        Radanovo, karavan bych třeba někde umístila. Ale jak tam dojet!? Karavan je sice táty, koupil ho než dostal tu mrtvici, ale už ho nestihl přihlásit. Takže bych asi musela někam k policajtům, možná až v J. Čechách? Navíc další poplatky a pov. ručení… A celou dobu strarosti, jestli někde neleží v příkopu a není polomrtvej. Někdy si říkám, jak by mi bylo, kdyby byl ležák. Ale pak to rouhání odháním, asi by bylo mnohem hůř.

        1. musel by být naložený na závesným tahači,jak se na něm převážej osobní auta…nebo ho přestěhovat o víkendu v podvečer a modlit se, aby Vás nechytli….
          kdysi jsem vysvětlovala při doučování ČJ žákovi 7. třídy:
          Spojky se vyskytují jak mezi slovy, tak mezi větami. Spojují-li věty, může se jednat buď o dvě věty hlavní nebo o větu hlavní s větou vedlejší. Podle toho rozlišujeme souřadné a podřadné souvětí.

          Předložky:jsou před podstatnými jmény, zájmeny a číslovkami a pomáhají vytvářet fráze a vztahy mezi větnými členy. Předložka sama o sobě není větným členem, stává se jím teprve ve spojení s příslušným výrazem. Každá předložka se v češtině pojí s určitým pádem nebo více pády.

          ale jak to vysvětlit malýmu klukovi,to nevím…líp to zjednodušit neumím.
          ;(

          PS: budeš na Pražení?

          1. já ještě nevím, nehlásila jsem se, s tím, že kdyžtak příjdu jako „hřeb večera“, fakt nevím, co bude za hodinu.

            1. Štětinko a nedal by se táta přemluvit, že bys mu ten karavan postavila někde u vás poblíž? Někam, kam v rámci psí procházky běžně dojdeš? Pokud jsem to pochopila, on nechce být v domě. Neznám lokalitu a sousedy, ale třeba se s někým domluvit a postavit karavan někam na louku nebo tak? To by snad stačilo povolení od majitele toho pozemku?

              1. Ne, ne, ono mu nejde o dům. Jemu jde o to, že je furt na jednom místě a nudí se tu. Chce změnu. takže posunutí kouske od nás je málo. Asi by mu bylo nejlíp někde ve městě, kdy by si jezdil MHD po okolí. Nabízela jsem mu stan, ale to nechce, na to už si asi netroufá

        2. Štětinko, píšeš „neumím… jsem neschopná a líná…“ Zdá se mi to, nebo slyším ozvěny rodinných výchovných hlasů, které Ti nedovolí uznat, že děláš, co můžeš, a nezničit se tím?

    4. Štětinko, bude líp, život pořád nejde stejně, jde jako sinusoida dolů a zase nahoru. A věř, že dole už bylo do teďka. (h)

    5. Štětinko – okamžitě pusť z hlavy svoji představu, že ti nic nejde a neumíš řešit problémy. Kdybych měla vyjmenovat vše, o čem jen z diskuze vím, cos dokázala – byl by to dlouhý odstavec. Je mi jasné, že při svém mládí se toho na tebe nakupilo víc, než dost a jsi na to všechno převážně sama. Ale podle mne jsi nesmírně silná osobnost a když se do něčeho zakousneš, nepustíš, dokud neuspěješ. Proto ti moc držím palce, abys i tu situaci s tatínkem úspěšně zvládla a “stála za to”.

      1. ;( fakt jsi mě rozbrečela, vytekla mi slzička. Je to krásný. Moc bych si přála, aby tohle dokázala říct i kdyby si mě osobně znala. Protože kdo mě zná, ví, že to tak není.
        Teď jsem se vrátila od spec. pedagožky a psycholožky, kde Vojtík dělal testy kvůli zhoršení prospěchu. Jeho učitelka se bála že bude dys.. Toto podezření zatím nepotvrdili, řekli, že za rok znova,a le že to vypadá velmi pravděpodobně. Tyhle dubiozní výsledky jsou mi ale k ničemu. Horší je, že prý se projevuje jako velmi labilní, nervozní a nesoustředěný. Od úkolů, u kterých si není jistý, prý utíká. Má poruchu zrakového vnímání. Pro mě to všechno zajímá strašně opatrný přístup plný pochval a pozitiv,ale prý i přes prázdniny se s ním učit. Nenásilně ale učit. Další úkol pro mě, který mě hrozně nebaví.

        1. Pokud má učitelka pocit, tak na tom něco bude. Zkus to ještě u jiné poradny. Není potřeba chodit do té státní, v Praze a kolem Prahy jsou určitě i jiné, spíš soukromé, a vyšetření tam platí zdravotní pojišťovna. Já jsme s Katkou chodila a chodím do studia Logo, protože v pedagogické poradně mi řekli, že termín vyšetření mi dají za 4 měsíce a dyskalkulie nejde diagnostikovat v první třídě (no, když dítě nechápe číselnou řadu a 1+1, tak co jiného to asi bude?), to vše, aniž by dítě byť jen viděli. Takže jsme se obrátila na soukromá zařízení a najednou všechno šlo a dost rychle. Pohledej na Googlu. To, co popisuješ, není úplně běžné, a mělo by se to řešit, ne to nechat rok vyhnít.

          1. ale, oni jsou šikovní a po zabíhačce (od příštího roku) i placení. Prý všude číhá bubák z toho, co si prožil. Prý je znát trauma v rodině. Strašně se bojí, že neuspěje, tak místo splnění úkolu šaškuje, šišlá a odvádí pozornost. Pro mě je to asi smůla, protože kdy byl dys-, tak by měl ve škole omluvenku, takhle mi to přijde jako čistě psychický, což neni omluvitelný. Nejhorší je, že nevíme, co bude mít příští rok za učitelku. Prý je strašně důležité, aby se mu extra věnovala a motivovala ho a chválila a znova mu vysvětlovala zadání. Jenže která učitelka z 30-ti dětmi na to má čas? Prý jestli to bude horší, tak mi daj doporučení na asistenta do školy! Ježiš, kam jsme to došli? Mně příjde jen trochu dětskej a citlivej a oni z něj udělaj pacoše

            1. Štětinko, zítra sem ještě jukněte, možná tu bude něco zajímavého. Protože asistent není léčitel a už vůbec ne doktor, asistent je ten člověk, co do bláta přidá trochu písku, aby se člověk z problému vůbec dokázal vyhrabat. Koneckonců zcuchaná psí srst taky není nemoc a ten pes si s tím sám neporadí.

              1. já to tak ani neberu, jen mám pocit, že asistent patří k závažným případům, ne jen k tomu „že ho nebaví se učit“ Prostě nechápu, z té písemné zprávy to nechápu, že by byl tak závažný případ a co jsem kde zvorala

                1. tak se pořádně vyptej. Třeba opravdu vidí psycholožka nějaký závažnější problém. Teď je ve věku, kdy se mu dá pomoci naučit se učit, nezanevřít na školu, dá se rozvíjet řadou pomocných metod… až bude v pubertě, tak bude pozdě…
                  I když tě učení s kluky nebaví – tak se přemož, protože teď jim můžeš dát do života něco moc podstatného. Bohužel bez vzdělání je to dneska těžší než dřív… Zapoj manžela, babičky… vždyť minutka „práce“ k minutce a dá se udělat hodně

                  Poraď se třeba i s Myškou, jak motivovat kluky. Jak trénovat soustředění, jak rozvíjet motoriku, početní představu… Udělejte si z toho soutěže, srandu, společnou zábavu. Hodně čtěte, výletujte, vyprávějte si… Bojovky, cesty za poklady… úkoly můžou být srandovní i o předložkách. Nedělej si z toho další balvan (máš jich na krku ažaž), zkus si z toho udělat rodinnou společnou zábavu

    6. Že prej neprospěla! To má znamenat co? Podrobnosti neznám, ale to, že se mamka cítí zdravá, znamená, že ji nic nebolí a je jakž takž spokojená, a to je úspěch jak hrom, ne? Budu dělat moudrýho: na mně tohle povídání dělá dojem, že jistá Štětinka má kdekoho radši než sebe. Když se neuštve, je špatná, protože nedělá dost. Když se uštve, je taky špatná, protože nic nevydrží.

      Co se stěhování karavanu týká: chce to nějakou partu dobrodruhů, ale karavan není nutno vozit za autem (pravda Zbraslav není zrovna na rovince). Jistí známí se slzou v oku vzpomínají na tradiční akci, jejíž podstatou bylo tlačení trabanta od hospody k hospodě (asi 15km, letos tam, napřesrok zpět). Trabant sice neměl motor, ale zato měl veliký transparent s nápisem „TEPRVE S PIVEM JE JÍZDA KRÁSNÁ!“.

      1. to ne,ale já prostě jen mluvím, nic nedělám a neumím to ani nějak vyřídit. veškerá akce je mi cizí.
        To s tím trabantem je ale skvělý,chtěla bych patřit k takový srandopartě. Tyhle recese jsou dokonalý.
        S tátou jsem si dneska promluvila, řekla jsem mu, že nikdo z rodiny není ochotný riskovat styk s policií a že nevíme komu to parkoviště patří. Uznal to a řekl, že teda ne, ale asi je z toho smutnej, to mě mrzí

  24. Krásne dobré ránko všetkým! Zlomyselný čertík mi šepká že vy sa máte, aj tornádo máte – ale len tak potichu (devil) . Čo sem ešte príde?

  25. Dnes má svátek Zdeňka – máme tu několik Zden, tak doufám, že nejsem vedle s přáním všeho nejlepšího. (sun) (:*) (f) (party) (h)

    Přeju všem krásný den! (h)

    1. Ano ano – všecky naše milé Zdeny – ať už se psem nebo bez – krásný sluníčkový den, hodně usměvavých lidí kolem sebe a neco dobrého do sebe (třebas kus dortu nebo dva kusy řízku – dle ctěné libosti). Užijte si dnešní svátečkový den – činčin (d)

    2. (rose1) (rose1) (rose1) (rose1)
      (d) (d) (d) (d) (d) (d) (d)

      FECHNO NEJLEPŠÍ MILÉ ZDEŇKY!!!!!!!!!

      1. ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ nejen že mi vypadlo Š ze slova FŠECHNO (devil) ale ešče se mi nepovedl pugét, chjo.

        No ale prostě všechno nej milé Zdeňky hodně zdraví a ščestí a pohody

    3. Milé Zdeny, Zdeňky a Zdeničky, přeji vám všem ať jste jak růžičky! Krásný svátek! (h) (rose1) (^) (d)

    4. Přidávám se s gratulací všem Zdeničkám – a jak výše napsala Vevenka, těm se psem i bez psa.

    5. Zdeňky, Zdeničky, Zdeny b.p. i s p., všem vám a ještě všem dalším slavícím přeju co nejvíc štěstí, pohody a hlavně zdraví, zdraví, zdraví.
      (rose1) (rose1) (rose1)
      A co se týče fotečky, jedna se mi moc líbí, ale nevím – neposílala jsem ji už? Jestli ano, tak promiňte. Ale je hezká.
      http://www.astro.cz/apod/ap110618.html

  26. Teším sa, Vavi, že ste kúpeľňu prežili v zdraví a že to dobre dopadlo. Keď som sa prehrýzala tou kuchyňou a všetkým okolo, tak ma najviac vedelo vytočiť, keď mi nezúčastnení na moje historky z prestavby hovorili: „No, ale aké to potom budeš mať pekné!“ 😀 No a nakoniec to pekné aj je a ja si už ani neviem predstaviť, ako som mohla existovať s tou starou. Takže je to fakt, stojí to zato (len sa treba vzdať predstavy o dokonalosti, lebo dokonalé nikdy nič nebude. To by asi bolo aj proti prírode, no nie? (chuckle) )
    Prestavbu kúpeľne (vlastne umakartového bytového jadra) už dlhšie navrhujem aj mojim rodičom, ale otca asi nezlomím – to je presne ten prípad „veď už som jednou nohou v hrobe, to už sa neoplatí a keď umrem, robte si tu čo chcete…“ Argumenty, že by si to ešte mohol užiť, zatiaľ nezaberajú. Mama, tá by veľmi chcela a moc by som jej to chcela dopriať, len tata sa nám akosi vzpriečil. (doh) No, uvidíme…

  27. Tento školní rok jsme studovala řízení auta, bydlení na venkově a přežití prvního ročníku studia na střední škole u obou dětí. Asi jsem prospěla 🙂 I když na to auto jsem se musela hodně přemáhat, protože jsem se děsně bála.
    Za vysvědčení jsme dostávala pravidelně knížky- mně to stačilo ke štěstí, s novým čtením se prázdniny zahajovaly bezvadně. Nikdy jsme nejela na tábor hned na začátku prázdnin, spíš jsem byla doma nebo u babičky, takže bylo záhodno mít vlastní zábavu. Možná bych si měla nějaké čtení nadělit 🙂

  28. OT – čubina vydržela od půlnoci do rána bez venčení, už v noci trochu jedla, ráno už poskakovala na terase, slupla půl porce granulí, poprala se s Ellie….Vypadá to, že léčba zabrala. Jen si neumím představit, že bychom šli k vetovi až dneska, večer docela pletla nohama, šli jsme s prověšeným vodítkem (normálně mi hrozí luxace ramene), cestou jsme několikrát odpočívali, tedy práskla sebou na zem a pár minut odpočívala, doma ležela jak předložka ke krbu. Odpoledne se máme přijít ukázat, tak snad bude dobrá.

      1. No měla jsem docela nahnáno, myslela jsem si, že jí někdo hodil něco otráveného. Šlo to docela rychle, ráno byla naprosto v pořádku, v poledne už byla zalezlá v kotci a večer vypadalo, že do rána nevydrží….Co mohla sežrat netuším, nikde jsme nebyli, byla jen na zahradě, jestli si něco dobře uleželého vyhrabala?

        1. Možno nejaká tá krátka viróza? Môžu to mať aj psíci?
          Dobre, že už je lepšie, len nech jej to vydrží! (y)

          1. Ostatní to nedostaly, tak nevím, možná něco nakoupila u veta, když jsme tam byli v pondělí s uchem :S

            1. S trochou štěstí našla akorát nějaký hnus (naši psi mají slabost pro hrabání v kompostu) – pokud jde o přenos virózy, tak u nás to byl skoro týden, než to Berry od Kazana chytla a jak následující události ukázaly, mohlo to být je proto, že neměla ještě po hárání ustálenou imunitu. Takže ostatní holky radši sleduj. 🙂 Hlavně, že je jí líp – tyhle události umějí ošklivě překvapit.

            2. nemohl vám někdo něco hodit přes plot – bohužel se to stalo kamarádce, přišla takhle o pejska (headbang)

              1. To bylo první, co mě napadlo. I vet se ptal, jestli jsme nedávali nástrahy na potkany….Ale to by se jí asi hned tak neudělalo lépe.

    1. Ivo, četla jsem včera večer a tak jsem moc ráda, že dneska už je zde zpráva radostná. Tak ať to vydrží.

  29. Za vysvědčení jsem nic nedostávala. Nebylo špatné, ale rozhodně to nebyly samé jedničky. Naši byli nároční, oni mívali samé oba. Ani nevím, jestli něco dostával brácha, kterej se z nás učil nejlíp. Možná jsme dostali zmrzlinu, nevím. Většinou jsme hned po obědě odjížděli na tábory, tak na nic nebyl čas.
    No a letos ještě splněno nemám. Ještě si nemůžu říct: stálo to za to. Časově mi to vyjde spíš na reparát ;). Ale ještě před tou velkou událostí nás čeká stavba vestavěné skříně a pár dalších kousků nábytku a reorganizace ložnice. Jen už mi nějak přijde, že nám chybí čas!
    Palce držím, Zdenám blahopřeji a jdu lovit kluky z postele. Dneska půjde malej s tátou na pochoďák. To jsem zvědavá, jak se vrátí. Táta ho bude muset většinu cesty nést na koni. Středoškoláci se sice dost flákaj, ale stačit jim malej nebude a na kočár to není.

    1. Třeba ho poponesou i studentíci. Ale tatíka lituju, jednou jsem tak nesla mladého asi tři kilometry a tak jsem si zhuntovala krční páteř, že už se mi to nikdy úplně nespravilo

    2. Třeba studentíci pomůžou… 🙂 Kačka jde na jakýsi pochoďák zítra a tváří se otráveně, prý by radši byla ve škole, aby stihla došít v praktických cvičeních košili. Minulý týden jim jedno čtyřhodinové cvičení sežrala stávka dopravy, a tak je nakrknutá, protože měla v plánu tu košili v létě nosit- dala jsem jí na to hadr s kopretinama, měl z toho být úžasný model 🙂

      1. No a nepomůže s došitím maminka doma? Nějaký návod určitě má.
        Kdyby MLP řekl včas, že chce malého s sebou, tak jsem mu poradila, ať si skočí k dědovi pro krosnu.

    3. S tou odměnou za vízo je to složité. Třeba já jsem až do 4. třídy měla samé a v té 4. třídě jsem v pololetí pro mě dost nečekaně přinesla dvojku z tenkrát ještě počtů. Ani nevím za co. Nikdo mi nikdy neřekl proč, ty známky tomu tak úplně neodpovídaly. Co tím chtěla učitelka říci, mi zůstalo záhadou. Byla jsem okamžitě strašně seřvaná a dva dny se mnou doma nepromluvila ani klika od dveří. Potom si naši vzpomněli, že ta dvojka zase není úplná katastrofa a řekli, že mi tedy za to vysvědčení něco koupí. Tak jsem dostala album na známky, které jsme v té době ve třídě sbírali. Nikdy jsem z toho alba neměla radost a navždy mi zůstala taková hořká pachuť. Je to už opravdu spousta a spousta let, ale při vzpomínce to zabolí i dnes.

      1. Mít dobré známky byla povinnost. Co se mi povedlo za to mohly geny, všechny poznámky za nenapsaný domácí úkol byly moje vlastní chyby. 🙂
        V sedmičce jsem měla dvě dvojky.Ó hrůzo hrůz.
        Pár dní po vysvědčení jsems se stavila za maminkou v práci. Než přišla, sestřičky se mne vyptávaly: „Tak jaké bylo vysvědčení?“ „Ále, nic moc. Dvě dvojky. „…… „My víme, maminka se chlubila. “
        Ejhle, to bylo překvápko. Existuje svět doma a svět venku. A každý má jiná kritéria. 🙂

        1. Na druhém stupni už jsem občas nějakou dvojku měla, tyjátr byl skoro vždycky, ale ne takový jako v té 4. třídě. Na konečné vysvědčení z 8. třídy jsem kromě ruštiny (také mi bylo vyčiněno) dostala dvojku s občanské nauky s odůvodněním, že jsem při výuce pasivní. No, aby ne, když do nás hustili ty komunictické kecy, o kterých jsem si myslela své. Říci nahlas jsem to nemohla, diskutovat nešlo, tak co jsem sakra měla dělat?

  30. Hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    A zase Vavís rekonstruuje (alespoň trošíčku) (rofl) A já zase dneska v práci budu stěhovat a balit a konce té blbé práce nevidět… Ale jak se to posouvá a odsouvá… tak to vypadá, že rozhodně zimní semestr neproběhne tak, jak má… Asi budu místo ve škole sedět doma nejen do konce září, ale do Vánoc… Betka si to bude užívat (chuckle) panička bude už za pár dní „natrvalo“ pracovat doma

  31. Děkuji Vaví, jako vždy Ti píši 1.
    No, lehce se mi s výzem neběhalo..nebylo špatný, ale ten poslední den – žádný – končí se dřív, byl 30.červen, no a to mají Šárky svátek. A tak se u nás říkalo: Nic nedostaneš (dárek) a buď ráda, že nedostaneš. (na pr..no však víte). Neumím malovat, takže výtvarná výchova byl pro mne předmět plný utrpení. Na výzu bejvaly skoro samý biče, dvojka z počtů a trojec z výtvarky. Co já se nabrečela. technické kreslení bylo jiné,Pro mne srozumitelné a jasné. Ale jablko s láhví od sodovky a větvička, to byl horor. Namalovat postavu – no,jako strašák na pole, by to snad bylo použitelné. Po rozdání vysvědčení jsem běžela za mamkou na poštu,kde pracovala a čekala na ostatní pošťačky,až k tomu listu řeknou svoje. nezapomenu na Zdenu, která mne pohladila po vlasech a zašeptala mi do nich: zase Línková, no počkej, já jí za to zmačkám časopis, až jí ho budu dávat do schránky. Jak já ji za to milovala. Máti měla podezdřele vlhké oči a stejně jako každej rok mne odeslala domů, že teda na stole něco mám, ale za ten trojec….a já běžela, co mi sváteční lakovky dovolovaly, abych si vybalila knížku. Tou chvílí začaly prázdniny. A já četla a četla…
    Na chvilku jsem teď zatoužila ty chvíle vrátit…i s tím nedostaneš… (h)

    1. I u nás to tak bylo. I já dostávala vysvědčení k svátku. A za dobré vysvědčení knihu. Výborné to vysvědčení být nemohlo. Když má jeden na vysvědčení nejhorší známky z kreslení a z tělocviku….

      Co já si vyslechla za to, že jsem na gymplu měla na vysvědčení jedničky a dvojky, jenom trojku z ruštiny a z tělocviku (výtvarku už jsme neměli). Jak já toho tělocvikáře nenáviděla. On byl navíc o hlavu menší než já a děsně těžko to nesl. A jednou na mne takhle vřískal, že jsem chromá jako koště a na tý hrazdě se skládám jako šraňky a já se na něj koukla shora a polohlasně dodala „a vy zas máte pleš“ (kolečko na temeni v černých kudrnách – bylo vidět jenom shora). Schytala jsem za to 10x tělocvičnu nadél žabákama, ale STÁLO TO ZA TO!!! 😉

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN