I řekla moje člověka: Penny, sedni! A já si sedla-vstala-sedla-vyskočila-udělala kolečko-sedla-vstala-sedla-zatřepala ušima-sedla! I řekla moje člověka: Dobře, Penny. A šly jsme zase dál.
I řekla moje člověka: Penny, pojď sem!
A já provedla obrskok, nastartovala, přefrčela kolem ní, stočila se do oblouku, přefrčela znovu, protože to bylo moc rychle, než aby se dalo zabrzdit, zase se zatočila a tentokrát přifrčela kruhem, protože to už jeden ubrzdí. A nadšeně stepovala před ní. Asi tak deset stepů.
I řekla moje člověka znovu: Dobře, Penny, jsi šikovná.
A to já moc ráda slyším.
Když jsme přišly k obchodu, řekla moje člověka: Penny, počkej tu na mě, jasné? 
A já si sedla, vstala, strčila čumák do dveří, uhnula, strčila čumák do dveří, připletla se pod nohy, uhnula, šla si dát packy na to veliké okno, co je jím tak dobře vidět dovnitř, pak zase strčila čumák do dveří, zase uhnula, znovu si šla dát packy na to okno a tak pořád dokola a dokolečka, až moje člověka z obchodu vyšla a nesla plnou tašku ulovených věcí.
I řekla moje člověka: Ty jsi ale hodnej a šikovnej pejsek, Penny! Dobře jsi tu čekala!
A já jí radostně skočila na hlavu, strčila čumák do tašky, blaženě zafuněla, protože, lidi, nezapomněla, koupila nám SEJRA!, třikrát ji oběhla, udělala jí tláp! kam jsem jenom dosáhla, odrazila se od ní, lítala dopředu-dozadu, zase ji oběhla a skočila si salto. To aby věděla, že jsem šťastná, že mě pochválila. A ani jediným zubem nebo drápem jsem se přitom nedotkla tašky, protože taková taška, lidi, to je strašně křehká věc, jenom tak trošinku přejedete drápem někde okolo a ona se hnedka roztrhá a všechny ulovené věci se vysypou a moje člověka nadává.
I řekla moje člověka: Penny, hop! A popleskala na lavičku.
A já udělala dva tři kroky dozadu, stáhla uši a začala hrozně vyděšeně koukat.
I řekla moje člověka ještě jednou: No tak, Penny, pojď, hop!
A já jsem zacouvala ještě o kousek a pak jsem úplně strnula. Protože když se nehýbete, tak nejste vidět, a když nejste vidět, tak vás nikdo nenajde, a když vás nikdo nenajde, tak vás nikdo – nemůže – bít!
Ale moje člověka…
Moje člověka natáhla ruku…
A pohladila mě po hlavě…
A potom povídá: No tak, Penny.
A já… opatrně… zvedla přední packu.
A moje člověka říká: Dobře, Penny. 
Lidi, já se po ní podívala, jako bych tomu nemohla uvěřit. Tak to přece nechodí, nebo snad ano? Přece když se pes učí něco nového, tak se u toho hrozně bije, aby to rychle uměl, nebo snad ne? A proto jsou všechny nové rozkazy strašně nebezpečné. Nebo to tak není? Tak jak to je?
A zvedla jsem druhou packu.
A moje člověka zase povídá: Dobře, Penny, pojď.
Ale… ale… já si přece pamatuju! Z toho domu, než jsem přišla k mojí člověce! Z toho, jak jsem odtud utekla!
Ale…?
A opatrňoučce jsem se přikradla k lavičce a očichala ji.
A moje člověka říká: Dobře, Penny, tak a teď hop. A popleskala na ni.
Já k ní zvedla hlavu. Malinko jsem napřímila uši. Budeš mě chválit? Budeš? Budeš? Máš mě ráda, že? Můžu to udělat třeba i špatně a pořád mě budeš mít ráda, že? Budeš? Viď?
Budeš.
Tak jo.
Tak já to zkusím. Sice nevím, co chceš, ale zkusím to.
A dala jsem si nahoru packy.
A moje člověka říká: Ne, Penny, ne packy. Celýho pejska. Hop. A vzala mě pod předníma packama a popotáhla nahoru.
Já pochopila.
Vyskočila!
Seskočila-vyskočila-seskočila-oběhla lavičku-vyskočila-přeskočila opěradlo-skočila přes opěradlo zpátky a sletěla na zem-udělala salto-oběhla lavičku-zatřepala ušima-vyplázla jazyk-zaplázla jazyk-vyskočila-seskočila-sedla si-udělala HOP!
Rozzářeně se podívala na moji člověku. Tohle jsi chtěla! Viď! Žejo! Že jsem hodná a šikovná Penelopka! Žejo! Tak to řekni! Honem! Jo? 
A moje člověka řekla: Jsi hodná a šikovná Penelopka a moc hezky jsi udělala hop. Tak to zkus znovu. Dolů. A hop.
A já… ale to už si umíte představit.
No a od té doby hrozně ráda cvičím. Učím se tisíc nových věcí. Skáču. Po žebříku lozím. Balonky nosím. Dávám věci do dlaně. U nohy umím chodit, i když to mi dalo moc a moc práce. U kola umím běhat, pěkně napravo vedle kola, abych se nemotala do cesty ostatním zvířatům s kulatýma nohama.
Jezdím v košíku a umím nastoupit a vystoupit za jízdy, ale vystupuju jenom, když mi moje člověka dovolí, protože zvířata s kulatýma nohama a svítivýma očima nemají rozum a moc ráda rozšlapávají malé černé pejsky. Když jdeme pěšky, před každou silnicí se zastavím. Lovím šišky. Umím najít šiškový strom. Když mojí člověce něco spadne, tak jí to podám. (Nejtěžší bylo naučit se sebrat pasiánsovou kartu.)
Nosím jí její telefonek, když pípne. Dokážu jí přivléct batoh, i když mi celkem trvalo, než jsem zjistila, že přitom musím couvat, protože táhnout batoh, na kterém si stojíte, prostě nejde. Vyndávám prádlo z pračky a vytírám s ním kuchyň. Umím si nasadit i náhubek, ale to dělám moc nerada.
Dokonce umím i berle podat, pěkně do ruky, protože člověk, co musí mít náhradní nohy, se bez nich pořádně nedokáže hýbat a hned padá. Spoustu a spoustu věcí umím. A moje člověka mě za každičkou vždycky pochválí.
Ostatní pejsci prý cvičí za pamlsky. Já ne. Mně většina granulí nechutná.
Ale nic na světě není sladší, než když moje člověka řekne: Dobře jsi to udělala, Penny!
(Podle vyprávění své Penny sepsala Ioannina.)
……………….Ale nic na světě není sladší, než když moje člověka řekne: Dobře jsi to udělala, Penny!……………
Ioannino……(h), máš nejšikovnější Penelopku a tys nejšikovnější Ioanina 🙂
Moc hezky se takový věci čtou (y)
krůůůnik, to h v závorce mělo být srdéčko (h) nevím proč se mi to neuďálo
🙂 a koukám podle ostatních komentářů, že to ostatní vnímají úplně stejně. Díky za Penelopku
„nevím proč se mi to neuďálo“ …. máš hned za uzavírací závorkou čárku a má (musí) tam být mezera 😉
Já jsem to pochopila a viděla jsem ho tam. (h) A díky! (inlove)
Nádhera!!! (h) (h) (h) (sun)
Text mně vzal za srdíčko, je to krásně napsané, díky.
kdyby to tak šlo aby každej živočich měl svou trpělivou ioanninu 🙂
Jak pořád nestíhám, tak jsem si to přečetla až dnes brzičko ráno, a i když budu opakovat určitě to, co už ostatní řekli, tak i přesto: Jste super dvojka a držím za celou naši smečku všechny (y) , ať vám to spolu funguje ještě moc a moc let (h) Jinak naše psička Beckynka, která je Pennušce tak moc podobná a kterou jsme si vzali z útulku před pár měsíci, si už i přes svůj pokročilý věk začala hrát jak s námi, tak i se zbytkem psí smečky…. a mně se vždycky začnou mlžit dioptrie, když ji vidím, jak rozplácne přední, vystrčí pozadí, rozkmitá svůj utnutý ocásek, tlamičku od ucha k uchu a v tomhle postoji číhá, kdo z nás se s ní bude honit…..
To je paráda!!! Vivant útulkoví pejsci, co rozkvetli do radosti! (inlove)
Já se sem dostala ař teď. A posílám šikovné Penelopce pohlazení a člověce poděkováníza hezké ráno (inlove)
Už jde zase bouřka! Snad nevzbudí Rysíka, já za chvilku vyndám druhou bublaninu a půjdu taky spát. Ale to ochlazení se hodí, aspoň se dá péct a větrat, už jsme tu začínali mít moc vedro.
V neděli se konala výuka mladého rysa v česání třešní. Třešeň má větve až k zemi a první rozsochu cca metr nad zemí, tak to bylo postupné zvyšování obtížnosti: ze země, na stromu a pak i ze štaflí. Obstál se ctí a dokonce vyplivnul skoro všecky pecky.
Teda ale ten slejvák je pořádnej, snad nebude pršet do okna v ložnici, nerada bych spala se zavřeným.
Dobrou noc.
Jééé, já málem zapomněla pochválit článeček. Je moc pěkný, hlavně má panička kopec trpělivosti, mě by z Peny asi za chvíli kleplo. Ale je prima, že našla někoho, kdo jí rozumí! Kdyby tak každý našel toho, s kým mu bude nejlíp, tak jako Peny našla svoji člověku!
Mně nakecali, že když budu polykat pecky, poroste mi z nich v břiše strom. Tak jsem prohlásila, že by bylo fajn nosit si s sebou osobní třešeň. Tak mi řekli, že když strom zakořeňuje v žaludku, hrozně to bolí. Pak už jsem ty pecky teda začala plivat. 😀
ani nevím, kolikrát jsem toto povídání dnes četla 🙂 a určitě se k němu budu vracet i dál. Taková pohlazení člověku chybí. Holky, vy jste se musely najít, nebyly byste bez té druhé kompletní.
A což teprv když lidi člověku takhle pěkně hladí slovama na oplátku… (h) to je něco!
Hlásím, že jsme všichni přežili první den rekonstrukce. Jen Mikeš se urazil a nemluví se mnou.
Fuj, ani se mi nechce myslet, co za bordel s námi bydlelo mezi panelem a papundeklem. 🙁 Konstrukce jádra byla skoro nedobytná; byla to ta svařovaná už ve fabrice a na místo se ukládala komplet, pomocí jeřábu.
Teď tu medituju nad tím, že když nám dělali v domě okna, bylo stále teplo, dokud nedošli k nám, to se ochladilo asi na 8 stupňů a byla skoro vichřice. Teď jsme bez vody a je nejteplejší červen za posledních deset let.
Zdá se, že někdo nahoře mě má hodně rád. 🙂
Ano, Vave, posilam ti tichou vzpominku….
Poté, co jsem mezi umakartem a zdí objevila umaštěnej pytlík od svačiny a rezavý pero od něčeho, co jsem nedokázala identifikovat, už mě toho tolik nepřekvapí. 😉
Jo, teď bez vody… má tě rád, má. Moc.
Vydrž. Jak dlouho ještě?
Týýýýdééééén! (sweat)
Vydržať, drahá příbuzná! (h) Držím všechny (y)
Šišmarjá. (sweat)
Tak aspoň (beer)
Jé, to je krásné čtení při pondělku. Chválím.
;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)
.(*) Dáma středního věku si kupovala papouška.
Jednoho si vyhlédla a řekla mu:
„Tak co, ty malej blbečku, umíš mluvit?“
A papoušek odpověděl:“A co ty, stará čarodějnice, umíš lítat?“ .(*)
~o) Vinšuju všem přítomným klidný večer, hezké sny
a pěkně se vyspinkejte. ~o)
Šiš, Jovásku (h) , tohle přesně jsem potřebovala! Uáááá( (rofl)
AAAA, ti si budou rozumnět. 😀 (rofl)
Io, to je krasa! Uz jsem si to precetla si 3x. Dychla na mne laska a porozumeni. A navic je to jak poezie. Preju vam spoustu krasnych dnu spolu. (h)
(inlove) (dog) 🙂 (inlove)
Ono to taky dozrává jak víno. Ale zatím jsme spolu zvládly všechno.
Ioaninno, jste s Penny jedné krve , ty i ona. Přeji vám moc,moc, moc, krásných společných prožitků . Krásně a mile napsáno. (h)
Krásná hafuška, šikovná. A její člověka taky.
A malé O.T. – musím se pochlubit za Áňu-dnes měly dětičky z hudební školičky veřejnou produkci a naše Anče to zvládla a zazpívala, zatancovala, zarytmovala, zabubnovala a všecko to ostatní jako velká holka. I Ferda se stihnul dostavit a vypadal, že je hrd.
to je krása – Áňa je (*)
Áňa je celá celičká, po šikovné mamce. (inlove) Nó, dobře, po taťínkovi taky. (rofl)
Holka šikovná!!!
Krásná holka, šikovná! (inlove) (*)
Anče má opravdu být po kom 🙂 A je na tatim, aby byl hrd a pyšen (h) (*)
Jsou to krásné momenty, přeju ať vám to vydrží!
milá Io, asi jsem byla jedna z prvních – ne-li úplně první, ještě nebyl žádný komentář -kdo si přečetl tvoje láskyplné povídání. Nemohla jsem k tomu dodat nic, jen mi bušilo srdce a opravdu se mi draly do očí slzy, nechtěla jsem být exaltovaná, no a nakonec jsem. Je to krása a vypravěčův jazyk sám navozuje atmosféru lásky, radosti a pochopení. Přeji vám, děvčata, ať se vám daří ten vztah pěstovat a udržet. Je to velký dar pro obě. A pište. Ať Penny múže říci: Dobře jsi to sepsala,moje člověko.
No vida,“ může“ a ne „múže“, taky po sobě nečtu a ještě blbě vidím – stydím
Díky moc. Možná ji to i uslyším říkat. 🙂 Vyřizuju jí poctivě všechnu milou chválu, co jí vyslovujete, a ona kroutí hlavičkou doleva… doprava… doleva… pak udělá kolečko a donese mi pískací plyšovou myš. 🙂
takže si to užívá (inlove) (dog)
Milý potulný hudče, pokud kolem poletí nápad, rozhodně ho nenech odvlát a opět obal písmenky. Jinak by to byl těžký hřích 🙂 . Ioannino, obě jste skvělé! (inlove)
Louk ! (wave)
Tak jo. (inlove)
Nááááááááádhera!!!! Penny a Ioannino, jste úžasná dvojka. Při tom popisu jsem si přímo předstvovala tu černou pružinku, co je na obrázcích, jak poskakuje a obíhá 😀 Napsané nádherně, hladí to po duši. Děkuji za zpříjemnění dne 🙂
Černá pružínka …. hezkýýýý. (chuckle)
😀 Černá pružinka – přesnýýý! 🙂
Zase předvedla CD mistrovský kousek. Hned je den krásnější. (h) (h) Tak holky, přeju vám dvěma krásný, veselý a dlouhý společný živůtek. (sun)
(f) (sun) (h) (h) (h) (sun) (f)
Děkujem nastotisíckrát. 🙂 Doufáme, že budem mít ještě pár let.
Penny, ty jsi velice talentovaná pejsková (fakt bych chtěla vidět, jak si nasazuješ košík, chichi) a ty i tvoje člověka máte obrovské štěstí, že jste se našly. To zase jednou CD zařídila náramně!
A co se týče cvičení za pamlsky – mám dobrý přehled díky Denisovi, za co se cvičí na našem cvičáku. On totiž bere každý trénink jako společenskou událost, každého přivítá, poskáče a zkontroluje obsah kapsy. Tak víme, že se cvičí za kostičky salámku, za játroví, ba i za kuřecí řízky, syrové, nejen za pamlsky jako to děláme my. Občas Denisovi připomínám, že spokojenost paničky by měla být pro pejska největší odměnou 🙂 . Prý že jo, ale když k tomu ještě něco kápne, pak je to teprve dokonalý. 😀
Nasazování košíku: Člověka zavrtí košíkem a dá ho správnou stranou nahoru do správný výšky, aby k němu Penny mohla (nebo Penny najde košík a přinese ho člověce a pak ho teprv člověka nastaví) . Penny udělá mučednickej ksicht a vloží čumák do košíku. Člověka přetáhne řemínek košíku přes Penyniny uši, přičemž Penny spolupracuje (kroutí ušima, aby to šlo snáz) .
Naučila jsem ji to proto, že když byla ještě mladý potrhdílo, málem si při jednom nasazování náhubku vyrazila oko. Takže jsem na ni pak pár dní hučela a spolu jsme se dopracovaly k tomuhle stavu. Je to rychlý, bezbolestný a pro obě nejpohodlnější možný. 🙂
Podobně to máme s koupáním. Po dlouhých bojích o to, která část psa zůstane ve vaně, a po pravidelným cákání do uší a tak jsme si vypracovaly systém mučednických pohledů a přibitýho psa, kterej zvedá hlavu. A hle – voda se do uší nedostane. 😀
Ale ten košík byl snazší. Přece jenom, voda je strašně nebezepčnej nepřítel. 😀
Tak u nás naopak. Voda se přežít dá, zejména vlažná, tudíž do sprcháče pes vstupuje na vyzvání sám. Ovšem košík na hubu je od doby památného vedra v červencové šalině veřejný nepřítel.
Penuša má (po zkušenosti s uvařenou Rikčou ve vlaku) košík kovovej, ovšem to na jeho oblibě nic nemění. 😀 Když má košík na hubě, je to strašně umazlený zvíře. „Podívej, co mám na čumáku? No? Nechtěla bys náhodou…?“ Byla odnaučována tím mlátit do nohou. Teď už jenom tak přijde a jemně pohladí.
Kdo ale z košíku udělal cirkus, byla Nessy. „Já chci taky cinkací obojek a košík, jako má Penny!“ — „Jé, já dostanu cinkací obojek a košík, já už jsem velká!“ (Penny si klepala packou na hlavu a říkala si, že není co závidět. ) — Po nasazení košíku provedena stojka na košíku… 😀 Penny se pošklebovala stylem „já ti to říkala“ .
Do sprcháče leze sama – on v podstatě neexistuje povel, co by nesplnila – ale sabotovala způsobem „strčím hlavu pod umyvadlo, vystrčím půl psa z vany, zalezu za závěs“ . 🙂 Ona poslechne, to jo, ale taky je kreativní. Někdy až moc. 😀
Krásný článek, barvitě vylíčeno, úplně vás obě vidím. Pejska šikovná, ouška mi připomínají medvěda, ale chytrá jako opice. Mám pěstitelské OT, jestli promineš: Dnes jsem si zakoupila Lewisii, pár lístků má uhnilých, je evidentně přemokřená. Máte nějaké zkušenosti s pěstováním? Poraďte.
Já trubka zapomněla, že služební PC je sklerotik a musím se pokaždé představovat.
ráda sucho, zasazuju je šikmo, často mezi kameny, aby deštík z růžice vytékal. Můj tatínek je pěstoval jako jeden z prvních u nás (soused na zahrádce byl šéfem skleníků v botance), takže jsme brzy zjistili, že je to plevel, že se to snadno množí (každý rok jsme jich napěstovali stovky a rozdali po známých). Jen se neudrží čistá barva – semenáčky jsou sprášené a květy jsou pruhované různobarevné. Odolná skalnička – jen tu vodu a těžkou zeminu nerada.
Já skalku moc neudržuju, ale sestra (která má v domku i taťku) pokračuje ve skalničení. Zkusím vyhledat nějakou fotku, že jsou fakt „levízky“ plevel (nod)
jinou jsem nenašla http://www.drporkert.com/dogy/images/kytky/target173.html nic moc fotka – nekvete plně…
ještě jedna (a taky další dvě po ní) http://www.drporkert.com/dogy/images/kytky/target346.html
Levisie se mi povedlo ve skalce udržet jen chvíli. Mám tam velmi těžkou a vlhkou půdu a vůbec se jim tam nedařilo. Ale jsou krásné a moc bych je zase chtěla vrátit. Snad až tu přední skalku přeryju a dám na ní fólii, vysypu kamínky a budou v ní lepší podmínky, tak se tam uchytí. Kamarádka mázkušenosti, že jsou hodně choulostivé na podmínky, ve kterých rostou.
no – my zase nemáme „hlínu“ máme všude perk… Kamínky, kamínky a zase kamínky. Někde je i kousíček pod povrchem blok žuly…
Takže vláha nevydrží, perk ji propustí. Klidně rostou i mezi kameny v zídkách – nemusí mít skoro žádnou zeminu, stačí trocha ve spáře. Klidně je sázej „nakolmo“ , mezi kameny se jim líbí
Jé, to si pamatuju – jezdili jsme k babičce na prázdniny do Liberce, na cestičkách býval žulový narůžovělý štěrk a jezdili jsme kolem žulového lomu, taky růžového. A ten štěrk byl takový zakulacený a dobře se v kopci smekal, moje kolena by mohla vyprávět 😉
Mám na skalce dvě lewisie, zrovna kvetou, ááááách! Sázela jsem je na podzim, zimu přežily pod haldou sněhu, odházenou z chodníku (jsou na pidiskalce na rohovém záhonu, chudinky), a teď poprvé rozkvetly. (y) (f) 🙂
Zkus je zasadit do odlehčené půdy s trochou písku, a hlavně pod ně udělej drenáž, třeba ze dvou rozbitých květináčů. Třeba to zvládnou.
Já ji měla pod kamenem, co dělal převis na slunečné straně a při zalejvání jsem se ji pečlivě vyhýbala. Vydržela tři roky, než ji udusil šedivec. Loni jsem si jednu zapíchla do takovýho toho dirkatýho kvtěináče na bylinky. Ten je pod střechou a tak úplně suchej. Bohužel mi to kluci několikrát zalili. Takže milá lewisie odchází. Ale vylezli tam malý afrikány 😀
Děkuji všem za rady, pokusím se připravit vhodné podmínky ve své miniskalce a přesadit ten zbytek rostlinky, co mi zůstal po včerejší bouřce.
Ioannino, smekám, máš můj obdiv, tomu říkám výcvik! S Penny jste dokonalá dvojka! (h)
Já skoro nic, já pouhý potulný hudec, to Penuša chtěla nejdřív udělat radost a pak se bavit s lidma a být užitečná… 🙂
Kdyby se zklidnila o něco dřív než v těch osmi (kdo ji nezažil za mlada, neumí si představit) , udělaly bychom si asi i ty canisterapeutický zkoušky. Takhle jenom víme, že to umí – a že umí spoustu věcí z asistenčních dovedností. Včetně zvednutí člověka – při svých 10 kilo. Neutáhne, ale když člověk ví, kde se opřít, umí se zapřít a pomoct nahoru. (Moc jsem ten výcvik pak ocenila, když jsem měla sama operovaný koleno. )
Penny, promineš mi tohle OT?
http://www.lidovky.cz/obrazem-zamek-valtice-zaplavila-cokolada-fpq-/dobra-chut.asp?c=A110606_103735_dobra-chut_glu
diky za moc pekny clanek, mam dost spatny den/tyden pred sebou, tak jsem si rekl, ze pred odchodem do prace zajdu na zviretnik a hned mi to pozvedlo naladu.
To jsme s Penušou úplně ze všeho nejradši, protože posílat lidem (sun) , to je něco, co má Penuška asi jako svůj životní úkol. Tak přežij celej tejden ve zdraví.
to je krásný láskyplný článek – „nic na světě není sladší, než když moje člověka řekne: Dobře jsi to udělala, Penny!“
(h) (h) (h) (h) (h) (h) (h)
Jo,to máš pravdu…..a kéž by takových člověků bylo víc…..kéž by takoví byli všichni člověci…
Žejo, fšici rádi slyšíme, že jsme něco udělali dobře! S kolegyní jsme si zvykly se chválit vzájemně. 🙂
Penny, ty jsi úžasně šikovná pejska a máš báječnou paničku. Nechceš přijet učit Myšátka poslouchat? Někdy s tím mají trochu problémy a myslím, že od tebe by se toho hodně naučila. Jsi šikulka veliká.
No my jsme se s Myšátkama plánovaly sejít v zoo, ale pak nám do toho něco vlezlo. Tak třeba někdy.
Penny snad promine, malé OT – jak dopadly Kany??
Rostou všechny- mají cca 20 cm.
Mně jedna nevyšla, zato mám jednu údernici, je už asi půlmetrová, má obrovské listy a vedle hlavního výhonu jí lezou dva další. Jen jsem zjistila, že potřebují závětří – vítr jeden list té velké rozkrojil napůl, tak jsem je přemístila. Mají štěstí, že jsou v květináči!
OT _-KOCOURCI
tak jsem konečně včera dala na rajče fotky z nedávné návštěvy u Karolínky (h)
http://meda-beda.rajce.idnes.cz/Navsteva_u_kocourku_teda%2C_u_Karoliny_-DDDD/
No jsou to fešáci, jenom mi nějak uchází jak s tím očíčkem? Na některých těch fotkách teda nic moc, hlavně aby se to nepřesunulo na to druhé
Karolína kapičkuje a čistí dle domluvy s vetem.
Já vím že Karolína by pohnula zeměkoulí, kdyby to mohlo pomoct. Tak jsem to nemyslela. To byla taková modlitbička aby se to nepřesunulo
Už nekapičkuju! Zdálo se mi, že je to po těch kapkách horší. Oční bulvu má zřejmě zalitou krví, přes ni přetažený takový zakalený povlak. Velmi slzí i přesto, že mi vet říkal, že nemá dostatečnou tvorbu slz. Tak nevím, proč mu stále z očička teče. Utírám, když se mu slepí, tak ho čistím borovou vodou, to hlavně po noci, ráno. Když nejsem doma celý den, stará se někdo z firmy nebo chůvička Věruška. Melíšek mu očičko olizuje a stará se o něj průběžně. Jen aby to dobře dopadlo, protože Melda by to těžko snášel, kdyby se s Ríšou něco stalo. Spinkají spolu, hrají si, mazlí se…………… mají se opravdu rádi.
Inko, navíc jdou tento týden k vetovi – a to by bylo, aby nebylo! (h) (h)
Ve čtvrtek v 9.45! Budu prosit o pořádnou palcodržnu, mám strach!
No, Ríšovi to moc sluší, ale ta vobluda, co ho drží!
Byla jsem v domácím, neučesaná, nenamalovaná………….. reklamní agentura modelingu by ze mně moc velkou radost neměla.
Ale jde o krásu kocourků, ne o krásu paničky.
Karolíno, tobě to sluší taky – úplně svítíš štěstím a láskou, jak se na něj díváš (h) (h) (h)
Beda má pravdu. Nejsi učesaná a namalovaná, ale radostná – a to člověku sluší nejvíc 🙂
Krásně dojemné povídání o vzájemném porozumění. Je dobře, že jsi Peny pochopila a ona tebe (y)
Chvilinku nám to trvalo, ale jinak říkám, že jsem u ní už neudělala ty chyby, co jsem udělala u svýho prvního psa. A krom toho, s takovým psem, jako je Penny, jde většina věcí sama. 🙂
OTéčko – sladká Penelopka promine.
Tak jsem se včera večer konečně dostala k tomu, abych hodila na Rajče fotky ze ZOOdne v Brně. Takže, kdo máte chuť, pojďte s námi za zvířátky.
http://yga.rajce.idnes.cz/FOTO_2011_Mysata_v_ZOO/
No ano, na skluzavce je vidět, kdo z toho byl nejvíc u vytržení- člověk by řekl, že šestnáctka z toho tolik urvaná nebude 🙂
Krásné série, milá YGO. (y) (h)
Musím se pochlubit, že v Praze máme podobnou skluzavku (ehm, mám pocit, že větší, óóó) a taky se musím pochlubit, že v Praze na ni jezdila i Myší úča. (nod) 🙂 Takže Kačka na skluzavce je naprosto v pořádku! Však je ještě děcko! (chuckle)
Teda tady se všechno prozradí!!! V Praze jsem měla dlouhou sukni, tady jen krátkou a ještě ke všemu žlutou, tak jsem to neriskla, ale chuť byla velikananánská.
Jé, Yveto, moc děkuju, fotky jsou skvělé. Už jsem se bála, že jsme tě úplně zničili a nechceš o nás ani slyšet :o)
Bane – to byl moc príma den. Ale na druhý den v pátek jsem si zapoměla foťák u kámošky ( (chuckle) – teda v hospodě, a ona mi ho vzala domů) a vyzvedla jsem si ho až včera, tak proto to zdržení.
Tak to jsem si oddechla. Ono s námi to není zrovna jednoduché a jsou třeba pevné nervy nejen na děti, ale i na Myš a její drsné způsoby.
Tak pozor pozor! Jen nám tady Myšku (h) nepomlouvej – jsou tady lidi, co na ni nedají dopustit! :* (wave)
Tak já se přiznám – já měla ze začátku kapánek bobky, jak to zvládneme ze Zvonařky (autobusové nádraží) k šalině (vlakovému nádraží) – jestli se nám děti neztratí nebo tak něco. Ale všecka čest stranou – ony jsou opravdu velice šikovné a dokonce někteří kluci se lépe orientují v neznámém městě než YGA, která přece jenom v Brně už párkrát byla (rofl) .
A co jsem opravdu obdivovala – cestou zpět, kdy už byly opravdu dost unavené, žádné nefňukalo a přes Vaňkovku přešly, aniž by se zarazily u každého stánku se zmrzlinou (a že jich tam bylo, pokušení jedno mražené!) . Dobře to děláš, milá Myši, moc dobře.
Ygo, krásná reportáž! Dík za ní, musel to být bezvadný den (y) (sun)
No to je ale šikulka ta Penny. (h) A Ioanina hnedle druhá.
Jde vám to spolu báječně.
OT – ORCHIDEJOVÝ DOTAZ
Mám svou první orchidej. Po odkvětu dva stonky zaschly a tak jsem je ustřihla. Potom orchidej vyrobila 3 nebo 4 listy. A teď koukám, že vyrábí cosi jako malého, částečně stříbřitého červíka. Mohl by to být stonek, ale mně se zdá, že má tendenci se zavrtat do substrátu.
Mám dělat něco zvláštního (hnojit, rosit, zaříkávat), nebo se mám tvářit, že si orchidejky nevšímám? 🙂
Děkuju za rady.
najdi nebo napiš….
http://www.pokojoverostliny.cz/forum/orchideje/pestovani-orchidei-5948-19/
Ahoj Vave, ten stříbřitý hádek je kořen, nech ho růst jak bude chtít. Jinak orchideje vesměs nesnáší přemokření, tzn. zalít, nechat asi 1/2 hod. nasáknout a pak zbytek vody vylít, toto celé stačí jednou týdně. A milují rosení!!! Klildně můžeš denně. Hnojit speciálním hnojivem jednou měsíčně stačí. Já je mám na parapetu na západním okně a vyhovuje jim to. Tak hodně zdaru. A jsou taky kupodivu kočkyodolné, pokud se jim nepodaří celou převrhnout.
Vave, to asi bude vzdušný kořen, zacházej s orchidejkou jak ti radí Ldu. Na květ ti teď asi nenasadí. Bude odpočívat, takže bych to ani s hnojením nepřeháněla, a výhon na květ vyžene asi až na zimu, možná o něco dříve, jestli už odkvetla. Potom ti pokvete několik měsíců. A orchideje dost vydrží – tedy kromě přemokření a přímého slunce. Ač to s péčí o ně nepřeháním, zatím nám odešla jen jedna – ta ale měla od počátku smůlu, zdevastovala ji jedna malá holčička a orchidejka už se nikdy nesebrala.
Vave, je to phaleanopsis, nebo dendrobium, nebo cymbidium, nebo něco jiného?
Většina orchidejí má vzdušné kořeny. Ty mívají často stříbřitý povrch.
Phaleanopsis vystrkuje v paží listů jak vzdušné kořeny, tak nové stopky, stopky jsou zelené.
Mamule má plné okno phaleanopsisů (jižní okno, ale zastíněné shora balkonem a zepředu topoly), zalívá pravidelně, nerosí, hnojí každý týden, chodí se kochat a za každou novou stopku a list je chválí. Kvetou jí jak šílené.
Já jich mám plné kuchyňské okno (východní), mám tam phaleanopsisy, cambrie, jednu miltonku a zygopetalum, zalívám jakž takž pravidelně, hnojím, když si vzpomenu, nerosím, ale dvakrát do roka je umeju, kochám se, když mám ruce ve dřezu a nebo krájím, při té příležitosti oberu odkvetlé květy a uschlé listy. A kvetou! Ne teda jako mamuli, ale kvetou. V podstatě pořád.
Mám phaleanopsis. Někde jsem se dočetla, že když zelené kořeny zbělají, mám květináč namočit na hodinu do slabého roztoku hnojiva a pak vodu vylít; vychází to tak za cca 10 dnů. Tak to tak dělám. Rosit se bojím, protože někde psali, že se nemá namočit srdíčko. Stvoly po květech jsem tenkrát ustřihla, protože uschly (v zimě).
Děkuju za identifikaci červíka-hádka. 🙂 Mám orchidej na západním okně v obýváku, před ním je lodžie, před ní strom a přes ulici panelák, tak na ní přímo sluníčko svítí jen chvíli.
Už dlouho pošilhávám po dalších orchidejích, ale řekla jsem si, že nejdřív musím zvládnout tuhle jednu. Listy už umíme, kořeny taky a jestli i někdy pokvete, tak dostane kamarádku. 🙂
To určitě zvládneš, jsou dost vytrvalé. Rosení se neboj, stačí listy a květy, když se bojíš víc, opravdu to mají rády. A samozřejmě si povídáme a já je hodně chválím.
Já mám pocit, že u orchidejí platí „čím hloupější sedlák, tím větší brambory“. Aspoň u těch mých ano. Jsou v Maršově. 1x za týden je namokřím a pak si tam po svém vegetí. Vůbec se o ně nestarám. Kvetly krásně, když jsem je dostala. Pak květy shodily, zastřihla jsem dle rady a letos kvetly znovu. Prakticky v bytě vůbec nejsem, takže si žijí svým vlastním životem a jednou a čas zkrátka dostanou to, co potřebují. Jsou velmi nenáročné na péči, aspoň já se jim tedy rozhodně moc nevěnuju!
Penny je šikovná a Ioannina taky, protože článek je napsaný moc pěkně. V rámci úpravy váhy Borůvka taky cvičí za pochvalu, i když piškotek byl piškotek, že. Pajdavá tlapka přestává zlobit, tak uvidíme, jak nám to půjde dál.
Tak ať se Borůvce tlapka spraví – to je takovej smutnej pohled na psa, co šetří tlapku a tváří se, že je všechno v pořádku… (h)
Krásné povídání!!! (dog) Podle vzhledu je Penelopka přesně takový pejsek, jakého bych si přála, kdybych pejska mohla mít… (y)
obě jste super! (y)
Milá Penny (h) a Io (h) , jste moc šikovné, že jste se našly a že si tak krásně rozumíte. A já doufám, že písneš něco častěji. Jsi totiž velice talentovaná psí holka a já tě moc ráda čtu. (nod) (y)
Přeju všem krásný den (h) – a také dnes prosím o palce; v pátek jsem se dozvěděla, že koupelnový den D nastane dnes. Čekám na řemeslníky a snažím se zabránit kočenkám, aby rozsápaly igelity na vestavěných skříních a šoupačkách do obýváku. To už jsem Rózku lovila mezi igelitem a dveřmi, chjo, jsem tam radši dala botník. Děkuju všem za rady v mailech i za fotky, nestíhala jsem hned odpovídat, ale pokusím se polepšit se. 🙂
Hodně sil a šikovné a spolehlivé řemeslníky! (y) A trpělivá zvířátka v neposlední řadě! (cat) (cat) (cat) (dog) !!!
Myslím že rozhodne budeš potrebovať pridržať (y) (y) (y) (y)
Vydržať !!!
(y) tobě Vaví, zviřátkům i řemeslníkům…..
Držím palce. Pevné nervy (především… to ostatní už není tak podstatné). Zvířectvo vše ještě vylepšuje. S kočkami nemám zkušenosti, ale naše psy (všechny generace) práce fascinuje. Když nám kdysi známý dělal instalaterské práce, stěžoval si, že Korina je horší než mistr. Každou hodinu ho pečlivě zkontrolovala, vše očichala a prohlédla, prý aby se neflákal…
Nevím, jak by se osvědčila Rozárka jako stavební dozor: Sice se dostane všude, ale ten pes má přece jen větší vážnost…
No, přežijte to ve zdraví.
Držíme (y) Když jsme rekonstruovali koupelnu, tak jednou z mých (několika) hlavních podmínek bylo, že NECHCI bílé spárování, a dodneška si za to blahořečím. Ale rad už jsi dostala požehnaně…
Děkuju, určitě nebudu mít bílé spárování, nebudu mít ani bílé dlaždičky.
Stále čekám na řemeslníky. Rozinka se snaží plavat ve velké picí míse, kterou mají u mě v pokoji. Zcela určitě se nesnaží jen odhrnout listí a nečistoty z hladiny, ona chvíli cáká jako blázen a pak se snaží zjistit, kde je dno, aby se neutopila. Pak vleze do misky půlkočkou a nakonec mi, celá zráchaná a plná mokrých chlupů. vletí na klín a ducne do mě hlavičkou, že je šikovná a že se při koupání neutopila.
Nejspíš bych ji měla pochválit jako Io chválí Penny. 🙂
Vave, aby to bylo dokonalé, měla by se ještě projít stelivem, a až potom k tobě na klín 😉
pak přejdeš na silikát velice rychle…..
Muhehe – u mě v pokoji mají záchůdek se silikátem, na lodžii pak je záchůdek se stelivem, které mi doporučila kdysi Beda. Na silikát jsme najeli v sobotu, čůrat tam chodí a 2x jsem našla nezahrabané oono, tedy nic moc. Jenže oni vnitřní WC teď skoro vůbec nepoužívají, i když tam bylo obvyklé stelivo.
Řeším teď otázku, zda nebude silikát na nezasklené lodžii příliš nasávat vlhkost. Tím, že jsme v přízemí a na místě, kde jsme, např. i prádlo ve vlhku na balkóně prakticky neschne, nějak je to bez cirkulace vzduchu, či co. Má s tím někdo zkušenost?
silikát můžeš mít jen v suchém prostředí a dosoušet ho na přímém slunci ..do vlhka ne..to by se krystaly napily ze vzduchu a nebraly by moč..
jo,taky občas ee nezahrabou….ale to dělaly i v hrudkujícím..zahrabaly, bohužel vedle…. ale i kdyby do něj jen čůraly a ee dělaly do hrudkujícího..pořád je to úspora….
mimochodem, ono ti hrudkující stelivo ve vlhku nic nedělá? mě se vždy potáhlo takovou krustou-vlhkou….
Taky by mohla před skočením na klín proťapat lepidlem na dlaždičky. 😉 To se pak chválí samo. (devil)
Hodně štěstí s koupelnou, šikovný řemeslníky a ať je výsledek přinejmenším takovej, jak chceš, a možná i lepší!
Vave moc Ti držím palce, aby přestavba dobře dopadla. Z vlastní zkušenosti vím, že jsem se raději odstěhovala z bytu, když se předělával, protože to nebylo k životu. Nicméně měli jsme kam, takže to nebyl problém. Ale asi bych Ance, kocourkům a Rozárce zamezila vstup do staveniště. Přeci jen by mohli šlápnout na něco ostrého, to by asi nebylo dobře. No, zvládni to! Nebude to jednoduché a vůbec Ti to nezávidím. Jen pevně doufám, že už mně nikdy nic podobného nečeká!
Tak jsem se nad tím povídáním skoro dojala… 🙂 Penny má pěkná ušiska! Tedy ne že by nebyla celá pěkná, ale ty uši mě berou.
Ioannino a Penny,moc gratuluju k pochopení pocitů a přání té druhé (y) !
Jste bezva dvojka (inlove) , tak ať se vám oběma daří dál (h)
P.S.: Penny na kole je dojemná (:)) !
Nejsem anonym a ten chechtací smajlík tam taky nemá být…
Fallowa
Smajlíci jsou zákeřní a lezou všude, mně nejvíc lozívá šklíba mrkací. 🙂
Tuhle jsme jely na jakousi latinu, zastavíme na červenou a z okýnka auta vedle se ozvalo: Můžu se zeptat, jak jste to toho psa naučila? A já povídám: Trpělivým násilím. 🙂
Ona totiž Penny nemá ráda, když se s ní něco hýbe. Takže jsem asi tak měsíc chodila vedle kola, Penny usazenou v košíku, permanentně jsem ji nutila si znovu a znovu sedat a měla jsem jí ruku na hřbetě. Jakmile ruka zmizela, pes vyskočil. Ale nakonec pochopila. Takže nevím, jestli se vozí nějak extra ráda, ale rozhodně jezdí stylem čumák-natištěnej-člověce-na-levej-bok, ocas-mává-za-košíkem. Klidně i v hustým provozu. Nastupuje z lavičky a seskakuje na chodníku k domu. Dřív nastupovala přímo ze země a seskakovala i jinde, když jsem dovolila, ale teď už ji dost šetřím, starušku. 🙂
Láskyplná trpělivost a psí snaha vyhovět – jste fakt úžasné ! (clap) (h) (wave)
Je krásné, když se najdou dva, kteří žijí pro sebe, tak vám děvčata přeju hodně společných krásných zážitků.
Penny tu začíná mít moc krásnej deníček (h) . Tak ať se jí od paničky sejde ještě moc pochval (a nám moc pokračování).
Eee a už mažu do rachoty zvesela 😛
Jo, hned jak zas poletí kolem nápad, tak ho chytím a obalím písmenkama. 🙂
mini OT: naše nejmladší mouratá slečna Bonsajka, řečená Pidikočka, má dnes svoje 1. narozeniny (h) ….
a tady je něco od Dana na pokoukání: http://ryba42.rajce.idnes.cz/Kvetnove_kocky/
sharko + Bonsajko: gratulujeme!!!! (inlove) (cat) půjdeme na panáčka studeného na počest slečny Stegušky Mourovaté? jinak máš teď určitě po opětovném naskočení do procesu hlavu jako pátrací balon – držíme tlapky, ať bříško vůbec nebolí a v práci to zase dobře jde! (y) my jsme byli o víkendu ve mlýně Brtníku a na zámku ve Zruči n/S na vernisáži a koncertě, bylo to moooc pěkné a udělali jsme zase kus práce kolem mlýna i na střeše ( tam tedy spíše naši chlapi) – pan Belmondo Černý čumák Mourovatý poslal našim holkám výrazný vzkaz 🙂 škoda, že se mi nepodařilo Luisu vyfotit, jak ho zaujatě čte s tlapkami opřenými o brašnu (cat)
Stegule dostala k narozkám kočičí tatarák, pusu čumákovku a zpívala jsem jí: Bonsaj má narozeniny….docela si to užívala, jako by to věděla…
na panáka ne…jak se měnilo to počásko,tak jsem se ládovala pilulema a ještě dneska jsem si jednu ráno brala….
Jakej byl květák?
OK tak ne na panáka 🙂 květák byl super, vzali jsme ho do mlýna a v neděli byl k obědu smažený – musela jsi škytat o 107, protože jsme na tebe vzpomínaly s paní mlynářkou, obalujíce květákové růžičky metodou “ třesací piksla“ 😀 btw: skvělý vynález 😀 jinak je mi jasné, že jsi v jednom kole teď, takže já se budu ozývat a ty si řekni, kdy někam vyrazíme a případně když něco budeš potřebovat 🙂 pááááá holky Mouratky!
stavit se můžeš a pogratulovat….jen si dáme studené nealko nebo kus melouna…
Posíláme Pidikočce ještě jednu čumákovku!
Já jí jí dám….děkujuu
Šikovná Penny, šikovná panička. Nejdůležitější je, aby to obě bavilo a obě měly z cvičení radost. Pak není nic na obtíž.
Moje holky také cvičí za pochvalu. Ne že by pohrdly pamlskem, ale to, že něco udělají dobře a my máme radost je pro ně největší odměna. Ája ještě má ráda, když ji „obdivují davy“. Pokud má diváctvo, vysloveně se předvádí (nebo naopak předvede, co nejhoršího umí).
A OT (promiň Penny) musím se pochlubit. Máme v „psí rodině“ prvního Junioršampiona. Scotty (Braveheart Tercius, ano ten, co ho matka porodila so sněhu a poté aportovala do pelechu) si o víkendu vyběhal posledního CAJC a má nárok na přiznání Slovenského junioršampiona. Mám strašnou radost. Naše odchovy se moc nevystavují a tak takový titul moc a moc potěší.
Velký blahopřání!
Co tvůj třígenerační psín?
Holky si báječně rozumí, i Ája se nechá vyprovokovat ke hře. Ginny si vysloveně mladší fenu užívá, blbnou a lítají. Mrňavka Derry začíná zlehka cvičit. Přivolání (pokud mě vůbec přes blbnutí slyší, občas už musím houknout) má už dobré, učíme se chodit u nohy (bez vodítka ještě nic moc). Je to magorka, ale vypadá, že bude šikovná. Jenže není po klidnější soustředěné Ginny, ale spíš po prdlé Áje (copak můžu mít normálního psa?!). Na druhé straně je sebevědomější, takže nehrozí Gininy zlozvyky. Máme před sebou hodně práce, ale máme čas. Ovšem bude ji to také bavit, už ji musím zklidňovat, když se hází aporty ostatním, protože chce takýýý!!
Mám rozepsaný portrét už asi 3 týdny…
Super!!! Ona tá kvalita niekde preraziť musela! (clap)
paráda. Je fajn, když vaše veleúspěchy výcvikové doprovází i krásný exteriér. Prostě povedený chov (nod)
veliká gratulace…… (y)
Jůůů, to je báječná zpráva! Evi (h), mocmoc blahopřeju, sněhem zocelený šampión je zkrátka šampión ve všem! 🙂 (y)
Blahopřeju (rose1) a na to povídání se těším.
Gratuluju! (h)
ty jo, evi, mám chuť s tebou skákat a skákat a skákat. umím si představit, co je to za radost. i když jsme to nikdy nezažila (y)
Jéé, to je naprosto skvělý, gratulujem a třepem packama a voláme hurá! (d) (sun)
Penny nemá přízeň davu nerada, ale přesto je pochvala ode mě pořád ještě víc. Pro přízeň davu dělala kousky má první, Rikča. A ta toho uměla mnohem míň než Penny, protože jsem ještě nevěděla, co všechno pes dokáže. (Naučila jsem se to vlastně, až když jsem osleplou Rikču učila chodit na luskání a na povely, aby mohla běhat na volno. Tam jsem pochopila, že jednak starýho psa novým kouskům v pohodě, pokud ten pes má důvod chtít, a druhak, že jsem ji děsně podceňovala a nevyužila ani desetinu potenciálu, že toho pes do tý hlavičky naskládá nepředstavitelně moc. )
Penny dělá jinou věc, která je někdy na nerv. Když někdo v okolí dostane rozkaz a neumí nebo nechce ho splnit, splní ho Penny, nechá se pochválit a pak na provinilce háže přes rameno pohrdavý ksichty. No a toho se naučila využívat naše známá vyčuránka Nessy (mátina) . Když jsem ji cvičila, vždycky si počkala, jak a co udělá Penny, a pak od ní sprostě opisovala (v mnohem línější kvalitě) . Čímž došla k tomu, že bez Penny nevěděla, co má dělat. =))
(h) K tomu není co dodat ….. (sun)
Krásne dobré ráno všetkým! Mladý má zajtra štátnice tak prosím o malú palcodržnu.
A čítanie o Penny je také radostné – šikovná psová a šikovná panička. (f)
Palce tuuuu! (y) (y) (y) (y)
Palce i tuuuu. 🙂 (y) (h)
Palce všem, kdo zkouškují (na státnice o něco víc). Je tu studentů požehnaně, takže by člověk neměl palec pouštět pro jistotu ani na chvíli.
(y)
(y) (y) (y) (h)
držím
Palce i drápky tuuu! Všem zkoušeným, aby nebyli zkroušení. 🙂
Tuuuu taky!
(y) (y) (y) (rose1) (y) (y) (y)
krása (nod) . Fakt dokonale souznění paničky a psí holky (inlove) . Pochopení psí osobnosti. To je (wait) mocmoc důležité.
Ano, naozajstné vcítenie sa!!! (inlove)
A „zapláznuť jazyk“ odteraz používam! (rofl)
A idem ja radšej rachotiť v rachote, šéf chcel niečo už v piatok, čo nemám šancu stihnúť ani dnes …
Pekný deň všetkým!!! (sun)
Ona je totiž (dog) (sun)
Ani nevím, jak jsem na to „zapláznout jazyk“ přišla… jen ať se šíří! (rofl)
(clap) tobě Penny a (clap) tobě Ioannino…jste prostě skvěle sehrané a láska k té druhé z Vás přímo kape…jen tak dál a víc takových spokojených zviřátek a jejich paniček a páníků. (h)
Děkujem… tady ta souhra začala. Ono to v reálu trvalo asi čtvrt roku, přesvědčit ji, že nový věci nejsou děsivý. Někdo se ji snažil „vychovávat“ tak, jak to popisuje, zcela zjevně. O to úžasnější pak bylo pozorovat, jak rozkvetla.
Jaké štěstí, že se už můžeš radostně předvádět, Penny..že máš tu milovanou paničku a ona tebe. Kéž by se to podařilo co nejvíce pejskům a zvířátkům..přeji vám oběma vše nej, jste skvělá dvojka!
Milá Penny, z toho tvého miloučkého povídání tvoje láska k paničce přímo srší. Jsi krásná a chlavně véééélice chytrá pejska. A až se příště budeš tulit k paničce, tak se jí snaž přemluvit, aby si co nejdřívě pořídila digitál. Kdyby nám totiž mohla více dokumentovat, co ty všechno umíš, byla bys ještě více chválená – sice od „cizích“, ale protože by ti to panička přetlumočila, tak by to vlastně bylo jako od ní. A to ty máš ze všeho úplně nejraději, když tě chválí ona, že?
Penynka vzkazuje, že bude člověce připomínat, že chce její fotky, to že je průchodnější. 🙂
Tyhlety fotil jeden kamarád. (h)