Ano, kocouři jsou špinaví, smradlaví, tím pádem jsem smradlavá, špinavá i já! Domácnost mám hnusně zaprasenou, protože tam mám špinavé a smradlavé kocoury. Proto, že tam jsou, neuklízím.
Když jdu na WC po pozření tatarského bifteku, rozhodně nevoním. Nevoní ani oni po svých kapsičkách a konzervičkách, granule taky vůni nepřidají. Ale já si po sobě exkrement spláchnu, jejich výtvory pohltí silikát. A když už mi zasmrdí, tak si pomůžu jinak.
Zajímavé je, že na mých současných 30 m2 nikdo netuší, že tam je nějaké zvíře, natož 3 kocouři, když přijde na návštěvu. A na Maršovských 80 m2 jsme úplně v pohodě. Krom toho, že je občas někde chlup, nikde nic jiného není!
Jo, že si návštěva odnese chlupy na oblečení, to ano, ale to je tak všechno. A to, že je mám na sobě i já, to je jasné, ale nejmenovanými válečky a kvalitním vysavačem se i toto dá snížit na minimum.
Dále si ovšem návštěva odnese pohodičku, kterou kolem sebe ti plyšáčci šíří a odnese si i úsměv pro další dny, když si na ty chvilky vzpomene.
A pro mne jsou životní vzpruhou v tom, co prožívám při každodenním vypětí a v poslední době zrovna moc do skoku není! Ale těším se domů, těším se, že si budeme hrát, že se ke mně přitulí chlupaté tělíčko a začne vrnět, že mně ráno vzbudí čumákovka nebo hebká tlapička, že zapomenu na to, co mne trápí, protože na smutky je nejlepší hladit hebký kočičí nebo psí (nebo jiný!) kožíšek.

Také Tobě se Matyldo omlouvám, že Ti vstupuji do téma.
Milí přátelé Zvířetníci!
Je nejvyšší čas odevzdat objednávku na výrobu letošních suvenýrů – deštníků a, aby v tom nebyl mazec, zkontrolujte, prosím, přiložený seznam: (nick – počet kusů).
Alča—3; Vave—1; Emteska—1; Yga—2; Pitrýsek—4; Louk—1; Alex—1; La—1; Miki—2; Asteris—1; Myš—1; Bubu—2; Yezi—1; Matylda—1; Xerxová—1; Kim—1; Evah—1; Hanča—1;
Jakkel—1; Jenny—1; Epulka—1; Karolína—1; Veram—3; Jana Pešková—1; Kytka—1; MaRi—1; Ejška—1; Zuzka—1; Jitča—1; ( + rezerva pro návštěvy a tak) psáno v pořadí došlých přihlášek. Ještě dnes můžete seznam doplnit.
Těším se na Vás a hezké dny Vám všem přeje zabukistka Pitrýsek

A všimli ste si jak nehorázně pesům smrdí nohy? Já jo, vždycky , když pejsová zaujme svoji oblíbenou pozici polštářové boa a chrápe (lehne si na polštář postele tak, že mám místo na hlavu akorát mezi jejíma předníma a zadníma tlapama) tak nemám vyhnutí a nos mám přímo u jejích předních či zadních tlapek. Takovou intenzivní ukolébavku jsem míval naposled na vojně, kde na cimře spalo 30 dalších kluků.
Jinak naše psiska naučila mé dcerunky pořádku. Co bylo na zemi bylo záhy užito. Cena věci naše kerrýčky nezajímala. A když mladší dcera přišla o týden starou parádní podprdu za cca 1800,- naučila se velmi rychle uklízet své věci tam, kam patří.

Krásný článek! Zvířata jsou členové smečky a ve smečce se vždycky všechno líp řeší – čím víc členů, tím víc se případné stresy rozloží na prvočinitele a vyzmizíkují se. Silně si uvědomuju, jak jsem vděčná za to, že o přítomnosti zvířete v domácnosti můžu rozhodovat v podstatě sama (MLP už je taky zvířecí).
Znám ještě jednu setrvalou pověru: kočka nesmí k miminu, protože ho zalehne a zadusí. Tož tak.

No jasně, u nás doma smrdíme, máme špínu (tedy chlupy fakt jo a špínu podle počasí, tři chlupaté holky, které mohou na zahradu a zpět přece jen nanosí), sbíráme bobky (což bobky, ty se ještě sbírají dobře, ale tekutější…, no nic). Děti jsme odchovali i se zvířaty, teď už máme psy místo dětí. V posteli spí občas (a co bychom tam s nimi měli jako dělat?! se zbláznili?!). Ožižlané kosti jsou zdroj různic, tak je po krátké době likviduji, jinak plyšáky v různém stádiu rozkladu máme všude. Nejlepší je, když mi ráno cpe psice oslintaného plyšáka jako dárek, nejlépe do xichtu…
Ale ať ti troubové nemluví o alergiích, když tomu nerozumí. S oblibou cituji jednu americkou studii, kde chtěli prokázat, že kočka (kočky) v domácnosti zvyšují riziko alergie. Prokázali, že čím více koček, tím menší riziko vzniku alergie u dětí – tedy kočky CHRÁNÍ před vznikem alergie. U rozvinuté alergie to bohužel tak jednoduše neplatí (ne každý má štěstí jako Bubu). A kočka je nejčastější alergen (alergií na psa je řádově méně). Další pověra – nahatá plemena ve skutečnosti způsobují podobné alergie, jako chlupatá (alergie je na „lupy“ a sliny, ne na chlupy).
Ovšem z hlediska infekce je největším nebezpečím pro člověka zas jenom člověk. Přenos infekce ze zvířete je vzácný.
Takže zvířatům (chlupatým, pernatým i bezsrstým) se nevyhýbejme, nejde o riziko fyzické, jen psychické (a dumejte, čí psychika je ohrožená, kdo je ten nenávistný…)
Dočítám, nestíhám. O zlodějích a podvodnících bych mohla psát když ne romány, tak aspoň povídky. A zdravím Rikouška

OT – mohla bych poprosit o palcodržnu pro jednoho mého kamaráda? Má nález na ledvině (prý v horní části ledviny okrouhlý 4 cm útvar, vnější část špatně viditelná na sonu). Dnes v 10:30 jde na CT a tam se rozhodne o dalším postupu. Já jen, že raka mám okolo sebe až až a byla bych ráda, kdyby se alespoň tohle dalo řešit. Kromě toho kamarád má bohužel i roztroušenou sklerózu, bratra schizofrenika, manželka také není úplně v pořádku a vůbec dost jiných nehezkých problémů. Mám proto o něho dost obavy, aby to všechno unesl. Je sice věčný optimista, ale tohle s člověkem zamává.

Milá Matyldo, souhlasím s tebou ve všech sedmi bodech ! Moc pěkně si to napsala. (h)
I můj život spočívá v soužití člověka a zvížat a to různých. Je to můj život a moje volba. Pokud mne někdo takto nebere, chápu to ale je to zase jen a jen jeho volba. Proč někdo řeší můj život se zvířaty aniž by měl dotyčný/á se mnou cokoliv společného. (dog) (cat) (cat)
Jj, k tomu smrádku bych mohla dodat své, zvíže někdy není zrovna libé vůně ale člověk také, zvláště někteří v parném létě. (chuckle)

OT včera jsem měla úžasný zážitek v marketu, u pokladny jsem pískala jako že něco převážím tajně ale neměla jsem ani tašku jen peněženku, jedu do druhého marketu opět pískám, platím benzín a zase pískám, doma jsem obrátila peněženku naruby, nic, prostě nikde nic. Až jsem se shazovala oblečení, zjistila jsem ,že na zadku kalhot mám přilepený čárkový kód bůh ví z čeho. Tak nevím, byl to žert nebo nějaká náhoda,či přímo záměr. 8)

Pěkný Matyldo! My ještě vozíme psa na dovolenou a světe div se, píšeme o tom i cestopisné články. Soužití člověka se zvířetem zpravidla prohlubuje lidskou empatii, má kladný vliv na vývoj dětí, o terapeutických zvířatech a jejich pozitivním přínosu nemluvě 🙂

Pekné, Matylda.
A k tým hračkám: dnes ráno som sa skoro prizabila na hašlerke. MlP nechal na stolíku otvorený sáček a chlapci skúšali zrejme hrať fotbal 😀 Mám sa dívať pod nohy a MLP odkladať cukríky, čo keby to ochutnali. Mal by priekak (pruser), samozrejme MLP a nie kocúrici. 😀
A čo sa týka toho zápachu, tak to mi pripomenulo návštevu kolegyne, ktorá sa obzerala po byte a čudovala sa, že ich nevidí, necíti, kde ich teda vôbec mám 🙂 Podotýkam, vôbec nebola zaujatá, prišla si ich obzrieť.

Jo, jo, hezky napsáno. Zvířátka i lidi by si v domově měli vzájemně vyhovovat. Tj. pokud má někdo zvířátka rád a bude mít čas se jim věnovat, tak nechť si je pořídí – bude spokojen on i zvířátko. Jinak to asi není dobrej domov ani pro člověka ani pro ty zvířátka (někdy z toho mám u nás takovej pocit – prostě na vesnici má každej mít psa, tak si ho pořídím, i když bude furt jen uvázanej na dvorku).

Jinak hlásím, že už jsem zase zpátky doma 🙂

Všude se válí plyšové hračky a je záhodno koukat se pod nohy, jinak se člověk zabije na pískacím čemkoli nebo na balónku!
Ale kdybych měla doma sviště, asi by se válely taky. Nejspíš by to byly houpací koně, autíčka a plyšáci a pískáci, pokud se pamatuju dobře. A knížky pod křeslem a oslintaný slánky.
To zarputilcům nevadí.
Tak proč by jim měly vadit hračky mýho psa? 🙂
Jo a s tím sušením vypraných plyšáků na topení/balkoně: ano, Penny umí počítat a má sakra paměť. „Pověsilas pískací myš na šňůry.“ — „Já vím, Penny.“ — „Nechceš ji dát domů?“ — „Ne, je ještě mokrá.“ — „Jseš si jistá, že ji tam v noci nic nesežere?!“
😀

On i kdysi Lenin, ať už měl jakékoliv zhůvěřilé názory, prohlásil:

Kdo nemá rád zvířata, toho si všímejte. Nemá rád ani lidi.