Když mi bylo asi tak pět let a schylovalo se k výrobě marmelád, prchala jsem. Obírání rybízů, malin a superpichlavých angreštů. Pak to všechno odstopkovat a pomlet na mlýnku se speciálním nástavcem. K tomu nekonečné míchání vroucí hmoty, vypařování skleniček a stříhání celofánu na čtverečky. Už tenkrát jsem se zařekla, že NIKDY nebudu doma vyrábět marmelády. Tušíte správně – nikdy neříkej nikdy!
Čas oponou trhnul a výroba marmelád je snadná, rychlá, efektivní. Z vlastnoruční marmošky se stává vítaný dárek, zvláště pak v mezinárodním měřítku. Dítko se chystá na výměnný jazykový zájezd s pobytem v rodině? Přibalte mu marmeládu, italská mamma bude zírat! Zajímavé je, že domácí marmeládu mi jako dárek přivezl i můj holandský kamarád před třiceti lety. Tenkrát jsem to vůbec nepochopila, protože marmelády přece doma vaří všichni, co je na tom tak zvláštního? Ale tvářila jsem se náramně potěšeně, to ano, a ta jejich marmeláda byla skoro tak dobrá, jako naše. Pochopila jsem to až o dost později a teď posílám vlastnoruční dárky také. 
Abych se nevychválila do nebes, přiznám, že vyrábím pouze dva druhy. Jahodovou a meruňkovou. Rybízovou a angreštovou mě zásobuje maminka a různými směskami tchýnička.
Moje jahodovo-meruňková specializace má své opodstatnění. Jednak máme tyhle druhy nejraději a také jsou snadno dostupné suroviny. Meruňky dodává moje kamarádka: „Ty máš jenom tenhle koš (cca 7 kg)? Já tu mám ještě nějaký bedničky, prosím tě, natrhej si, ať mi to tu neshnije!“ Jahody dodává můj oblíbený vietnamský ovozel. Kolem páté odpolední dvoukilová líska mírně pomačkaných jahod za 15,- Kč. A když se těsně před osmou večerní trefíte, tak ani nejsou pomačkané. A někdy dostanete bedničku i zadarmo „Pani, než bych to vyhodil…“. Divíte se, že se do toho obchůdku vracím?
Na rozdíl od obřích obchodních řetězců, které nepostřehly, že z jahod se dělá marmeláda už v květnu, Vietnamci nabízejí i želírovací prostředky. Část z toho, co jsem ušetřila na ovoci, tedy vrátím ve vyšší ceně nějakého toho gelfixu. A připlatím si ráda, od nákupu jahůdek neuplynou ani dvě hodiny a mám hotovo.
Jahody zbavím stopek, prohlédnu a očichám. Neškodné pomačkání od plísně, hniloby nebo jiné neplechy poznáte především čichem. Bezvadné plody naházím do velkého hrnce a trochu rozmačkám lisem na brambory. Ne moc, máme rádi marmelády s kousky ovoce. Přidám želírovací prostředek, později cukr a špetku kyseliny citronové – podle návodu.
Navzdory návodu naopak nesbírám pěnu, nepochopila jsem, proč bych to měla dělat. Zatímco rudá láva na plotně bublá, zhotovím si primitivní nálevku, abych nemusela čistit hrdla skleniček. Nejbližší PET-lahvi ustřihnu vršek a mám ten správný trychtýř. A teď už jen sběračkou dávkuji svou dárkovou marmeládu. Zatáhnout víčka, obrátit vzhůru nohama – no vždyť to říkám, za chvíli máte hotovo!
Fotoreportáž zde
;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)
.(*) Kohna zažaloval jeho bývalý společník Kindelman. Kohn je celý ustaraný:
„Jestli z nás Kindelman to odškodné vysoudí, tak jdem s kšeftem zugrunt. Co říkaj, neměli bychom soudci poslat nějakej prezent – třeba uzeného lososa nebo růže pro paní?“
„To jich nesmí ani napadnout!“ vyděsí se advokát. „Soudní rada Koenig si zakládá na své neúplatnosti. Strašně by se rozzlobil.“
Na příštím stání Kohn vyhraje. Žaloba je zamítnuta, výlohy platí Kindelman, Kohn s advokátem si gratulují.
„Tak ten prezent jsem nakonec přece jen poslal, i s pugétem“, povídá Kohn. „Akorát jsem to podepsal Nejuctivější služebníček – Kindelman.“ .(*)
~o) Vinšuju všem přítomným klidný nedělní večer, hezké sny
a pěkně se vyspinkejte. ~o)
Kulinářský den na zámku Potštejn
28. května, od 14 hodin, Potštejn, http://www.zamekpotstejn.cz
Hodovat se bude i na zámku Potštejn. Ochutnáte mnoho tradičních i netradičních gurmánských specialit. Budete se moci zúčastnit mnoha soutěží. I letos byste neměli zapomenout přinést svoji domácí marmeládu, může totiž vyhrát a získat titul „Potštejnská marmeláda 2011“.
OT: Choďáci budou mít sochu – a velikou! http://domazlicky.denik.cz/zpravy_region/v-nedeli-pokrti-na-pamatnem-hradku-psa20110527.html
a ještě jsem se chtěla podělit o tuhle úúžasnou písničku z nového alba Moby – Destroyed.
http://www.youtube.com/watch?v=hu7uzhQZcKI&feature=related
Fíha, málem jsem byla hanoňým, eštěže jsem takovej vychytávka. 😉
Pozdravy a palce fšem potřebným pozdravů a palců! A malému Kaštánčeti a všem, koho jsem zatím přehlédla: (y)
Komu dlužím emaila, tak o víkendu, ju? Konečně jsem polapila počítačového strejdu a po hodinách louskání a cvakání a vzpírání a odpírání zase počítám…
Šuplíky marno mluvit (juž jsem dočetla i diskuzi), řadím se do zástupu zhrzených dcer, kterým matky nepřestaly vytýkat účes ani na smrtelné posteli, bohužel, a to se nestráví nikdy, bohužel.
I když péče byla dokonalá a spočívala i ve výrobě marmelád a kompotů a drhnutí okurek. Nikdy mne to nebavilo (už jen proto, že jsem stále schytávala výtky, že něco někam kladu špatně, rychle, pomalu nebo jinam), ale třebas jako malou holku mne bavilo chodit s kárkou a s mámou podél vedlejších silniček a sbírat padanky nebo trhat třešně. A, koneckonců, někdy se mi i dostalo pochvaly, když jsem ukořistila plato meruněk nebo z rádoby brigády THP pracovníků v JZD přivezla nakládačky na celou zimu.
V každém případě o marmeládách a celém zavařování osobně soudím, že nechápu, proč to někdo žhaví ve sklenicích, když to je zasyrova nejlepší; jako milovník jahod a vůbec všeho ovoce zasyrova mi zavařování všeho typu připadalo, že mi to někdo dělá naschvál. Měla jsem chuť na živé, ale dostala jen mrtvé, v buchtách a na chlebě. Hm. :S
OT: Sloničce se hledá jméno. Už jsem svůj návrh poslala. A takhle se koupá:
http://www.zoo-ostrava.cz/cz/sloni-denik/74-zpravy-o-slonech-z-27-5-2011/
P.S.: Když prší, a tady právě dopršuje, otvírám okno, jeden díl v ložnici. Holky se připlazí k parapetu nebo postojí bezpečně za vedlejším zavřeným oknem a jen natahují vzduch. Evidentně mi do deště vyskočit nechtějí (přesněji se vlastně bojí), ale zajímá je to.
Krásně jsme si vyvětraly, všechny tři zvídavky postupně vystrčily kebulku nad parapet, aspoň do té chvíle, než jim padla první kapka na čumík, teď už zavřu. Obvykle je při koukání z okna držím v náručí nebo Babetku aspoň za krk, aby se mi to někam nevrhlo, ale dnes jsem jen postávala za nima a čekala, až je OKNO unaví. Unavilo – paničku a teplé postýlky prej raději. Paničku to těší a jde krájet maso.
„Chu, chu, chu, chu, chu, chu – chu.“ Říká Richard, kdo si pustíte se zvukem, hned v prvních vteřinách, a pak už jen posmutněle pokukuje: kotrmelíny s Irkou a dětma jsou venku a kašlou na pantátu a to je teda křivda. 😀
http://nero89gorilky.rajce.idnes.cz/Musim_na_ne_houknout_Richard_videa-fota_25.5.2011/?p=pomahamegorilam.cz#Richard_Musim_na_ne_houknout_podv_2505_2011.jpg
Chudak vopustenej muzskej. …
Ještě Večerníček, který musíte vidět – pro mláďata Zvířetnická: příště se chci narodit jako kočkodan s blechama a mít takovouhle mámu. 🙂
Zoo Jihlava:
http://libkak.rajce.idnes.cz/Zoo_Jihlava_21._5._2011_-_videa/#kockodani.jpg
To jsou krásný žvížata! (A ono je to svědí, au… a jak držej… 🙂 ) Jsou strašně srandovní, jak plivou ty šlupky.
Možná zoo Jihlava ubližujeme a blechy tam nemají – ale když ono to tak VYPADÁ! 😀
Je možný, aby v zoo nebyly blechy? Nevím; zkouším přemejšlet. Ježci tam běžně můžou. Divoký kočky tam asi taky budou. Myši a takový jim podobný asi taky. Tak si říkám, že by tam blechy neměli, jenom kdyby žvížata pravidelně stříkali diffusilem. 🙂
Jo. Přinejmenším to strašně podezřele vypadá. 🙂
Byla jsem v zoo v Jihlavě před asi 18 lety naposled. Je to půvabné místo, taková malinká zoojká zahradečka. Už si roky říkám, že tam zase musím zajet…
Tehdy jsme se moc s přítelem pobavili nad umělou studnou (skruží), v níž byla čerstvá mláďata zmijí. On se tam tak nakláněl, že když jsme si představili, jak mu mezi malá zmijáčata spadnou brejle, kdo je bude vybírat…
No asi by se tam dalo i šáhnout, jen by zobli, jako sršínci.
Od té doby i tato zoo hodně vyspěla a hodně vymyslela a hlavně hodně odchovala. Mám k nim takový nenápadný, ale trvalý, malý srdeční vztah. Malinká zoo – ale umí si najít svou parketu a odchovat svá zvířátka.
Však ono je to z těch tvejch povídání o nich znát. Z každýho slova dejchá láska. (inlove)
(Nee, do skruže se zmijema bych si pro brejle taky nešla, nee…)
Mne ten malej kockodan intenzivne pripomina nekoho koho znam, nejakyho kolegu… To mi ted bude vrtat hlavou. (fubar)
Tak trochu O.T. i když zase ne moc, protože se jedná o příspěvek do Mlsotníku 🙂
http://www.videacesky.cz/ostatni-zabavna-videa/ceska-republika-narod-pivaru
OT – Pozóóór – zázraky se dějí. Polovička koupil modem a odjel. Já vytelefonovala hodinový hovor s technickou podporou O2 – aby zjistili, že jen nastavením se porucha neodstraní. Ale přestože mi slibovali, že to opraví do pondělka… tak už to běží (nod) . Dneska je musím pochválit.
Takže má Dede kliku, volat jí ráno s Vilibaldem nebudeme (chuckle)
Xerxová, nějaký ten tvůj blesk jsem včera chytila 🙂 ale je to jen přes mobil 🙁
nicméně to byl pohled na Bezděz a ty poslední jsou pohled přesně na Ještěd 🙂
http://marrina.rajce.idnes.cz/Bourka_na_liberecku_26.5./#
šííši, to jsem já! Heduš
toho času na detašovaném pracovišti v k.ú. Svijany 🙂
Jeste trochu OT. Pobavil mne vcera muj pocitac a MS Word. Prekladala jsem neco do cestiny a mastila jsem to ve Wordu, ktery moc neumim, protoze v praci pouzivame WordPerfect. A tak mi mily Word poctive cervene podtrhoval kazde slovo jako chybne. Nevim, jak to cervene vypnout, ale nevzrusovala jsem se tim. Na strance 5 mi naraz vyskocil microsoftovy ctverecek a oznamil, ze uz tam mam tolik chyb, ze to uz nadale opravovat nebude, protoze nemuze a at si to odfcil hlidam sama. A cervene barvicky se vypnuly. (chuckle) Uz i ten pocitac…..
(rofl) Hani, abys nakonec nebyla souzena za duševní týrání chudinky počítače (rofl) (chuckle) Chechtám se tu jak na grotesce. 😀
Hani, tobě podtrhává, ale mě přepisoval dle svého uvážení, takže když jsem psala Vážení Szabovi, tak mi z nich udělal Srabovi a z firmy Tss Invest vyrobil Tss INCEST….kretén!!!!
Prekladala jsem vcera clanek, co Chet napsal o bazinach. A jak jsem hledala spravny cesky vyraz pro cosi, tak jsem zabloudila na wiki stranku o rece a oblasti Pee Dee River (reky) v J. Karoline. A nasla jsem tento klenot strojoveho prekladu: „Čurat Dee oblast Jižní Karolíny je severovýchodní roh státu. To je oblast nižšího povodí čurat Dee Riverová, pojmenoval podle čurat Dee kmen domorodého Američana.“ To si nemuzu nechat pro sebe. (chuckle)
Sem se huž lekla, že to je v české Wikipedii. Občas tam někdo strojový překlad vrazí, ale odtud to není, je to z reklamy na překladač. Překladače používají texty z Wikipedie jako ukázku svých schopností, takže není těžké najít stránky z anglické wiki přeložené do češtiny. Dělají to, protože Wikipedie má poměrně volnou licenci a tudíž je to legální. Pro mne je to dokonalá ukázka toho, jak je strojový překlad k ničemu ;).
Jo zavarovani – k tomu jsem mela celkem zaporny stav – prislo mi, ze je to moc prace a navic my moc marmelady nejime – jako treba na chleba. Ovsem po precteni diskuse jsem se na nejakou dobrou dostala chut. Ale mam rada nakladanou zeleninu a tak jsem se do toho castecne pustila pod dojmem nejake diskuse tady, ze se to jen horke zavickuje a obrati se to vzhuru nohama. Ani jsem se nepochlubila, protoze, ano, stalo to za starou belu. Cvicne jse si udelala sladky maglajz – skoro jak povidla, ze sladkych brambor s korenim. Vypadalo to, ze se to zavickovalo OK, nahlizela jsem na Zviretnik na postup, byla jsem na sebe pysna. No, a asi za tri tydny se na tom udelala plisen. Pod zatuhlym vickem. 🙁 Pak jsem jeste takto zavarila neco peceneho caje, byla v tom spousta cukru, ale jedna velka sklenice mi taky zakysnula.
Ale Renata to umi tak presvedcive podat, ze bych se (snad) do toho zase pustila. (y)
malé OT: pokud Vaše ratolesti nechápou význam celních prohlídek a ten adrenalin, jestli na něco přijdou ….. nechte je zítra sledovat první díl seriálu : Ve znamení Merkura, jde to na TV Barrandov od 20:00 hodin….
;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)
.(*) Jde si takhle jedna tlustá paní po ulici a zpívá si: „Kdybych byla jahodou…“
Náhodný kolemjdoucí se přidá: „To by bylo džemu…“ .(*)
~o) Vinšuju všem přítomným klidný večer, hezké sny
a pěkně se vyspinkejte. ~o)
Konečně jsem po částech dočetla diskuzi a s omluvou vezmu odpovědi najednou, kdybych se měla proklikávat, kam která patří, trvalo by to moc dlouho.
Tak především díky za palečky pro Dixie.
Štětinko, náš problém teď není nacpat do kočky dostatek žrádla i jídla (a vitaminy), ale to, že ona nepřibírá, ba naopak. Jakoby to vstříknuté žrádlo uvnitř „něco“ požíralo. Ale kočka jeví zájem o okolí, nevypadá, že má bolesti, tak jedeme dál. A moc se mi líbí tvůj roztomilý překlep „lapačinky“ . Výbuch protlaku v čerstvě vymalované kuchyni se také nezapomíná.
Lenko, moc na tebe myslím, jakoby starostí s dcerou nebylo až dost, ještě ti stůně Jiří. Tak ať se vše brzy obrátí k dobrému.
Karolíno, krasavce Ríšu za mne pohlaď, škoda že se ti naši chlupatí marodi nedají „vymazlit do zdraví“- takovou léčbu bych zvládla hravě, stála by pouze čas a měla by blahodárné účinky jak na hlazeného, tak na hladícího.
Bedo, už jsem kdysi tvůj nekrolg za první Zuzanku četla, slzela tehdy a teď znovu. Všichni, kdo jsem kdy přišli o milované zvířátko prožíváme tyhle pocity úplně stejně. Tak ať ti ještě hodně let dělá radost její nástupkyně a Nyny ať skvěle zvládá cukrovku.
Sharko, já jsem zavařovala stejně, jak už tady více lidí zmínilo – bajvočko. Takže recepty jsem nikdy přesné neměla. Ale bezinky a jablka (2:1 nebo poměr podle vlastní chuti) jsem rozvažila, rozmixovala, pak zase povařila a až když se trochu vody odpařilo, ochutnala a teprve pak podle vlastního rozhodnutí jsem dala cukr. Vždy ale dávám (i teď do borůvek) cukru co nejméně, jen vlastně jako konzervační prostředek. A nikdy jsem nepoužívala želírovací, takže tahle marmeláda byla vždy spíše řidší. Ale výborná.
A Radanova se zmínila o pracném drhnutí okurek. Ty já nikdy nenakládala, ale moje kamarádka vždycky spousty. A ona prý ty kvanta okurek nasypala do pračky (bubnové) a v ní je místo jednotlivého drhnutí prostě vyprala. Dělala to tak léta a úspěšně.
Xerxová – spálení modemu při bouřce jsme také zažili a proto při bouřkovém počasí nestačí počítače pouze vypínat, ale je NUTNÉ také vytahovat ze zástrčky (my neudělali a blesk jí projel do vypnutého počítače).
Gratuluji Kačírkovi, fotky ze setkání s Myšátky jsou moc hezké a usmívám se nad rozhodováním EdityK. A JanoBa – tedy ta norština ???? Vejrala jsem na ta slova, zda mi tam alespoň něco nebude srozumitelné – ale není. Jak dlouho vám oběma trvalo, než jste se to naučili?
Přeji všem hezký zbytek večera, u nás je teprve krátce po poledni, v chládku +32 a už asi týden ani kapka vody.
U nás v malé zemičce je situace velmi rozdílná. My od Prahy máme docela slušně zalito. Na Placatce pršelo od půlnoci a ještě dopoledne poprchávalo. Ale byl to takový hodný zahradnický deštík. Zato 7 km dál v Přerově n.Labem už lítali v noci s baterkami v dešti a větru a honem přivazovali nedávno zasazená rajčata, aby z nich nebyla řezanka. V Brně káplo pár kapek, ale Matylda kousek od Brna dešťové kapky ani nezahlédla. Velice zdravím na horký západ (h)
Tady byl včera jen takový deštík, bouřka nás minula. Ale o pár kilometrů dál našim velmi dobrým známým uhodilo do domku a vyhořeli. Myslela jsem si, že ve dvě v noci už bouřka nebyla. Jsem z toho dost špatná. Moc je lituji.
Ahoj Maricko, taky moc drzim palce Dixie. Jsi zlata, ze se tak o ni staras. U nas teda sucho neni, v noci byla hnusna bourka a lilo prevelice. Ovsem zas se poinekud ochladilo, protoze rezim pres 30 stupnu jsme si uz taky uzili.
Učíme se stále, Maričko, to nikdy nekončí. Ono to nefunguje tak, jak se např. v Cesku domnívají, že po půlročním kursu, nebo i školy mohou simultárně tlumočit. Pak říkají ona dcerka jela do Anglie, umí prefektně anglicky. Dcerka přitom zírá jak puk, protože si se svojí angličtinou nekoupí ani chleba. To je věčné učení, zvlášte akcentu, ale to ty jistě víš. Ještě dnes se mi stává, že někam vejdu, pozdravím a vzápětí přijde otázka odkud jsi?
Děkuji za odpověď. Ano, já už se také přízvuku nikdy nezbavím a ani se o to nepokouším. Ale přeci jen se mi zdá, že naučit se norsky je mnohem těžší, než anglicky. Jste pašáci, že jste to zvládli
Je to úplne O.T. ale asi sa zbláznim. 🙂
Konečne som si dnes sadla k počítaču, že si preberem poštu a čakal ma tam mail od Simbových chovateľov. Majú mačatá a medzi nimi dvoch modrých higlanderov. No povedzte, ako k tomu prídem?? To sa robí?? Ako mám odolať?? Poradí mi niekto, napríklad Terra?? 😀
Terra ti poradí velmi dobře 😀 😉
EditoK., terra neporadí, terra má sám díky tvému Simbovi doma jednu kontaktní, mazlivou, divokou a hlasitou highlanderku, ač se držel zuby – nehty… Rada od někoho takového je k ničemu 😀 Ty jsi chtěla přece modrou, ne? Už se těším…
JJ, vám dvěma není pomoci. (inlove) Ale já, já se ani malinko nesměju. (h)
Ale zatiaľ vyzerá byť Terra celkom spokojný, že? 🙂
Asi by som fakt potrebovala niekoho rozumného, kto by mi to vyhovoril. MLP nie je ten pravý. Ten len skonštatoval, že zase nebude musieť zháňať narodeninový darček 🙂 To naozaj nie je zodpovedný prístup 😀 A kocúrici sa narodili skoro na deň po Simbovi, presne do roka a do dňa.
Tak co řešíš? bereš oba modrásky ???
Tak toto nenapadlo ani mňa 😀 😀 zobrať oboch 😀 😀 😀
A proč ne? Jsou na sebe zvyklí. Bude veliká kočičina (rofl)
On ten tunajší brainstorming má něco do sebe, viď 🙂
A má snad někdo lepší nápad? Tak šup, šup chytat domácnost na 2 nové přírustky. Nezapomeň, že rozsudek je nepodmíněný a není proti němu odvolání.
Sharko, někdy v 7 hodin ráno jsi psala mimo jiné, že kupuješ v Ikea marmeládu z takových těch žlutých malin. Jestli tě zajímá, co to jíš, něco jsem o těch „malinách“ napsala a ukázala fotky.
Nevím, jakou marmeládu kupuje Sharka, my – když je v akci – kupujeme tuhle z morušek: http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/20150913
Jo to je ono,moruše, je moc dobrá, když si ji procedím přes plastovej cedník….
já si nemohla vzpomenout, jak se jmenují……. (clap)
Žlutý maliny, to se povidlo, lepší to bejt nemehlo. 😀
A černejm malinám se říká ostružiny, kdybys náhodou nevěděla. (rofl)
Normálka žlutý maliny. Známí to mají na louce (zvířetnice zabukistka). Ovšem louku mají v Jizerkách, docela vysoko, vlastně kus nad Zuzkou horalkou. Pokud vím, tak to tam původně vysadili a ty maliny jsou uplně úúúúúúžasný. A Marmeláda z nich taky, hlavně poprvý, když nevíš, co jíš :). Vypadá trochu jak z bílého rybízu, ale chuť je nepřehlédnutelně malinová. Ale vypadají trošku jinak, než na tom obrázku od Jany. Takové normální velké zahradní maliny, jen žluté.
máš štěstí,že zůstáváš doma… 😛
No co co co? Na Placatce mi rostou u plotu. A jen žlutý. Musím někde vyzůzat červené. Teda, kupovat ten plevel nebudu. Od čeho mám kamarádku „mičurina“ 😛
BTW: A cokoliv je moc dobré, když je propasírované přes prase 🙂
jestli těma žlutejma malinama, co jsou na tom přebalu a ve skutečnosti se jim říká moruše, myslíš ty samé co aida…..tak zajímalo moc..i o žlutých malinách-originálech…kde to je uložené a nafocené????
Sharko a ostatní dámy – omlouvám se, že vpadám mezi marmelády 🙂 , ale s morušemi má se to takhle:
ta marmeláda z IKEY se dělá z ostružiníku moruška (Rubus chamaemorus), který je na severu běžný a u nás chráněný (roste pouze v Krkonoších jako glaciální relikt). Existuje ovšem taky maliník (Rubus idaeus), který je sice normálně červený, ale má žlutoplodé odrůdy. Ten roste v zahradě docela dobře i tady. A pak je ještě moruše – černá nebo bílá (Morus nigra, alba), což je strom a jeho plody se podobají plodům ostružin. Sem tam se pěstuje i u nás, v chladnějších oblastech omrzá, a i když jsou marmelády z moruší moc dobré, moc se nedělají, protože je to děsně pracné: moruše se sbírají přezrálé, mají spoustu drobných semínek a tak… Ale vzpomínka na rohlík s máslem a morušovou marmeládou (ve Špindlu ve „Společenském domě“) patří k mému časnému dětství. Tak vidíte, kam jsem se dostal od marmelád…
Jinak smečka zdraví, blahopřeje, fandí, palce drží… jenom malinko nestíhá. Jak pravil kterýsi klasik (výrok používám, klasika jsem zapomněl): Tančím jak nejrychleji dokážu, bez ohledu na rytmus hudby… Tak se tu mějte (wave)
terro: no todleto ?! Ty překvapuješ..a dík… marmeláda z morušek je super, když z ní vyndám jadýrka….. (clap)
Ano prosím, je to ono. Otevřela jsem Zvířetník pozdě a když jsem se dostala až dolů na první reakce, našla jsem tebe v 7 hodin ráno a odpověděla jsem tam. Pak jsem jenom o tom chtěla dát vědět. Ale nějak ty linky neumím, protože se nevrátí zpět na Zviřetník, což je blbé. Posílám nový link, stejně blbě a norsky, ale je tam víc obrázků. Navíc tam multer jmenují molter, což je místní forma názvu.
http://www.fjellogfiske.no/linkesider/multer/multer.asp?id=192
Moje nejsevernější setkání s moruší černoplodou bylo v Jičíně. Měli ji v zahradě u plotu, tak jsme ochutnávali. Jako malá jsem potkala moruše v Dolních Dunajovicích. Tam byly jak světlé, tak ty černé. 😛
V Ústí nad Orlicí na zahradě Textilní školy (jak se to teď správně jmenuje, nevím). Rostou tam i ty světlé, i ty tmavé. I když jsem tam byla naposled, koukala jsem, kolik stromů už bylo pokáceno… A ano, byly tam, protože v textilce se v době první republiky pěstoval pokusně bourec morušový a vyrábělo se hedvábí. Ale u nás se bourcům nedaří…
Jo marmošky. U nás není moc velká spotřeba a jsme mlsní až hanba. Dělám občas meruňkovou, ale jen pár sklenic. Jahody slupneme jinak. Červený rybíz na zahradě nemám a nemám ani tu marmoškovou mašinku. Dělám hlavně černorybízovou nevařenou. To se rozmixuje kilo černého rybízu, nasype se kilo cukru a míchá se míchá, dokud se cukr nerozpustí. A pak plnit, zavřít a nechat být. Jednou jsem si nějak nebyla jista nádobím (jestli jsem náhodou neolízla vařečku), tak jsem to nechal přejít var a taky se povedla. Tuhle používám na linecké.
Taky dělám povidla. V troubě, bahenní sopku v hrnci neriskuju. Nesladím, nekořením. Moje povidla jsou jen čistá, přírodní – pomleté švestky se pomalu pečou a až se vypečou, tak se nacpou do sklenic a zavřou.
Ale nejlepší marmoška se mi povedla z červených „špendlíků“. Byla světlá, jasně červená, podobná rybízové, správně pikantní s tou švestkovou „dochutí“.
marmelada vypada skvele. skoda ze tady jsou jahody tak drahe, a clovek tu ani nenakoupi jinde nez v supermarketu
Pokušitelko Renato. To se dělá? Tohleto? Je všeobecně známo, že já jsem závislák na marmošce. Jdu se rozhlídnout po zásobách. Mňam mlask. 😛
(sun) No, jahodová kupovaná to jistí 🙂
čéče, teď měl Albertus akci s marmoškama, koupila jsem si cherry a je moooc dobrá! Spoustu kusů třešní. Netuším kolik chémie, ale v lapačinkách zmizela hodně rychle.
Ona je výborná i malinovo jablečná z Billa. Nejsou v ní pecičky a těch jablek tam moc není. A není drahá.
Chemie tam není žádná, jen to, co tam patří – ovoce, cukr, kyselina citronová a pektin. Mám alberťáckou malinovou a taky je výborná.
OT – omlouvám se, ale musím… dnes je to pět let, co umřela naše Zuzanka 🙁
ZA ZUZANKOU
Dne 27. 5. 2006 ve 23:35 h dotlouklo velké a statečné srdíčko naší malé kočičky Zuzanky. Nestihla už oslavit ani své první narozeniny, ale za ten čas, co byla s námi, nám každý den dávala nekonečně mnoho štěstí a lásky. Byla to ta nejhodnější kočička, jakou znám. Zůstal po ní prázdný pelíšek a mističky, vše kolem nám ji připomíná, ale v našem srdci zůstane navždy, nikdo ji nikdy nenahradí. Věřím, že teď v kočičím nebíčku ji už nic nebolí, šťastně si tam prohání hračky, které měla tolik ráda, pochutnává si na nějakých dobrůtkách a ze svého obláčku se na nás dolů s vrněním usmívá. Zuzanko, Zuzu, Zuziku náš maličký, naše beruško, ty náš plamínku, naše štěstíčko chlupaté, děkujeme ti za vše a nikdy na tebe nazapomeneme!
Cítím bolest, a tak tady sedím, koukám nepřítomně kamsi pryč a přemýšlím, jaká byla. Zuzanka… Měla zrzavý plamínek na čele, melírovaný tříbarevný kožíšek, bílou náprsenku a bílé ponožky. Měla „proužkované rukávky“, taky polštářky na tlapičkách měla pruhované, na horním patře měla tmavý flíček a na pusince „tmavou rtěnku“. Taky na bradičce měla kousek tmavý, jako by byla trochu upatlaná po jídle… Byla na všechny kolem moc hodná, už v útulku chtěla umývat ostatní kočičky, měla tak mírnou povahu, že se nikdy ani neohnala tlapkou. Měla nás moc ráda, vlastně měla kus lásky pro každého, když nastavovala bříško k drbání, slastně se přitom usmívala. Trpělivě snášela všechno to nepříjemné, co jí její nemoc přinesla, a rozdávala kolem sebe klid a mír. Před spaním a po ránu mi zalehla nohy pod peřinou a hlasitě vrněla, stěhovala se po bytě tak, aby byla s námi, ráno vykoukla z balkonu a potom mi upřela pohled do očí, kterým říkala: „Smím nahoru?“ Pak si vyskočila na klín, předla a nechala se hladit. Byly to naše rituály, vždy jsem věděla, kdy a kde se vynoří, kde se uloží, kdy přijde pro svou „mňamku“. Nikdy mě nezklamala. Vydržela dlouho na klíně a taky drbat bříško, nosit moc nechtěla, ale když jsem ji zvedla v náruči nahoru jako miminko vleže na zádech, hrozně kulila očka. Bojovala s nemocí. Krásně předla. Nadšeně a šťastně si hrála. Aportovala kroužek a někdy ho odnášela – naše malá „straka“. Milovala syrové maso a taky pribiňáček. Zvědavě všechno zkoumala a něžně k tomu čichala. Zpovzdálí, ještě nesměle, se učila mě vítat při návratu domů. Chodila spinkat nahoru na skříňky do ošatky. Měla ráda sýrové bonbónky. Milovala sluníčko, když jí hřálo kožíšek a taky když házelo „prasátka“. Mňoukala jen bez hlasu, otevřením tlamičky, to když nám chtěla něco říct. Opatrně mi olizovala ruku. Uměla se stočit jako ježeček. To všechno dělala a ještě asi třistapadesát dalších věcí. A… moc chtěla žít……….
pořád to moc a moc bolí… brečím
Bedo je mi smutno s Tebou.
Právě před 5 měsíci jsem domů donesla se Šárkou Ríšánka.
Teď tu sedím taky a brečím, očičko má čím dál tím horší, je apatický, sice vrní, baští tyčinky a mňamky, které loudí, vyluxuje svou nerezovou mističku do zrcadlového lesku a jde luxovat nedojedené po ostatních, je miloučký mazlíček plyšový, ale…………..
Nevím, co bude. Kamarádovi umřela kočička Kačenka, měla něco podobného v oku, nechal ji uspat. Vůbec si to neumím představit a je mi z toho všeho nanic.
Chápu Tě a moc hladím po tlapce.
Ale nezoufej, máš novou Zuzanku, ta Ti dělá taky radost. A věř, že jsi pro první Zuzu udělala to nejlepší. Lepší domov mít nemohla Ty moje kočičí mámo!
děkuju, Karolínko
a věř, že na Ríšánka průběžně pořád myslím a přeju (jemu i tobě), aby se to vyřešilo, a to nejlépe najednou, dlouhodobá nemoc je skutečně strašná věc 🙁 (h)
Karolíno, klid….něco podobného neznamená to samé…..Ríša má radar na nálady snad větší jak kdokoliv z tvé kocouří trojky….potřebuje tvoji náruč,tvoji jistotu..ne tvoje slzy…plyšáček můj milovanej….
Bedo, je mi to moc líto, vím jak Ti je, je dobře, že člověk má dar brečet. (u)
(hug) Bedulko zlatá, jak já ti rozumím…blíži se mi Šaričkovo smutné výročí a tak mám častěji v očích slzy….strašně moc mi chybí,jako tobě Zuzanka I. (u)
to je mi lito zuzanky, musela byt uplne zlaticko
Já jsem teď taky hodně naměkko, je to rok co umřelo Mimi a tak stále vzpomínám na všechna zvířátka, co prošla mým životem – teda na ta, která se mnou žila, jinak jsem měla spoustu kámošek mezi svýma kravičkama. Fauna se mi snaží to období pomoct nějak přestát.
Psala jsem paní, co od ní máme Majdu, neměla chudák s těma fufu velké štěstí, Majda nebyla plnochrupá a Leonek má nějaké kožní problémy. Tak si tak pořiďte dva psy s PP a chtějte chovat
Beda, viem, ako Ti je, veď už ma čaká za dúhovým mostom dosť mojich miláčikov. Bolí to, ale som vďačná za čas, ktorý som s nimi prežila a za lásku a šťastie, ktoré mi priniesli.
(:x) HLÁSÁNÍ. DNES MÁ NAROZENINY KAČER. (:X)
(rose1) Kačerovi přejeme vše nejlepší, hodně zdraví
a ještě posíláme kytičku. (rose1)
(f) http://jovo.rajce.idnes.cz/Pranicka_10_2011/#Kacernar_2011.jpg (f)
Všchno nejlepší oslavenkyni!
Hodně zdraví a štěstí přejeme (cat) (cat) (cat) a Karolína
Kačí, všechno nejlepší a zdravou a pohodovou smečku. (h) (rose1)
Kačírku, přeju štěstí, zdraví, dlouhá léta! (h) (^) (d) (rose1)
Kačírku, všechno nejlepší!!!!! (h) (f) (h) (f) (h) (f)
(rose1)
Ty brďko! Kačír je zase vo jeden jár moudřejší! Tak ať i káčátko roste a pitinka ještě dlouho opečovává! a pozor na „klíče v krku“ ! (bug) 😀
Všechno nejlepší a hodně zdraví (h) (sun) (f)
Všechno nejlepší, hodně hodně moc zdraví a ať ti Kaštánci rostou v pohodě a zdraví. A ať tě nechají někdy vyspat!
Třeba se ti bude líbit tahleta:
http://www.astro.cz/apod/ap110525.html
Čímž přeju všecko krásné a moc zdraví i všem dalším slavícím.
Všechno nejlepší a hodně zdraví pro mámu Kaštana i malé Kaštínky!
To je ale tematičko Renato, zrovna ráno jsme si s dětma daly sestřinu jahodovou marmošku z loňska. Skoro celý jahody, cukru minimum, drží tvar i na rohlíku a přitom se rozplyne na jazyku. Vždycky mě zavařování odpuzovalo, nejvíc asi celoodpolední drhnutí a pak skládání okurek do sklenic, zavařovací proces, obracení horkých lahví…prostě ráda jsem se všemu vyhnula. Všechno dělala mamka, zahradu mají naši bohatou na ty poměry (břidlicová stáň skoro na horách) a zpracují s tátou všechno jedlý. Letos jsem se odhodlala nasbírat výhony smrkových větviček na med, taky sbírám pampelišky, tady teprve kvetou. Hodlám se doučovat a přiučovat od mamky i sestry i tady si lecos přivlastním 🙂
A v zimě jsem prvně ochutnala ajvar, je to ještě nevím jak se dělá ale je to ze zeleniny, snad původně z Chorvatska a je to skvělý k jakýmukoli masu. Vyšpionim to.
Ajvar je myslím původem z Turecka a v Norsku jsem ho hodně u Turků kupovala – je to náramná dobrota:)) Vzhledem k tomu, že bych ale na většinu těchto výtvorů musela všechny suroviny nakoupit, tak mi holt přijde snazší koupit rovnou výtvor hotový 😀
já ho znám z Chorvatska a z Bulharska…
Ajvar je např. zde: http://www.souk.cz/?p=186 – je to velká dobrota. Kamarád jezdí pracovně na jih a tak jednou za dva měsíce nám láhev-dvě vozí.
Taky O.T. Tak tohle je teda maraton! To by se mi moc líbilo…
http://www.astro.cz/apod/ap110527.html
ty jo, to je hvězdí naděleni. není možné, že existuje tolik hvězd!
OT- pár fotek ze včerejší ZOO: http://malcka.rajce.idnes.cz/2011_Mysata_v_ZOO/
Dýcha z tohto dokonalý slnečný deň – ako v tej pesničke … „just a perfect day“ … (sun)
A Borůvka neni len nejaká pekná tvárička, je to pesinka statočná a obetavá!
Krásně se vám to vyvedlo, Myšata jsou jistě šťastná ještě dneska, ona to dovedou vychutnat do poslední kapičky. Všechny jste se nadřely a vyhřály, ale ta svíťavá očička, to něco platí.
Tady se musím lípnout, protože musím na Borůvku „bonznout“, že kromě toho všeho je ještě navíc neuvěřitelně upovídaná. Vždycky jsem myslela, že mám jedinou upovídanou pesinu já, ale kam se na Borůvku hrabe. Ona si fakt umí postěžovat, zabrblat či upozornit paničku, že se jí nesmí zatoulávat tak daleko a je tak úžasně zvuková, že jsem jí snad rozuměla jednotlivá slova (chuckle) Jinak po včerejšku ještě o něco víc obdivuju Myšku, jak ta svá Myšátka zvládá s humorem sobě vlastním a hlavně, že jim toho dokáže tolik ukázat a poskytnout – mně teprve včera došlo, jak malou chvíli se tyhle děti dokáží soustředit na jednu věc či aktivitu a jaká kouzelnice Myška je, když nám s nimi předváděla písničky a tanečky (h)
No a protože kromě včerejších pár hodin, které jsem si vysyslila na Myšátka, jsem poslední týdny pracovně zapřažená od nevidím do nevidím, takže nestíhám pořádně Zvířetník, tak jen moc držím za celou smečku všechny (y) těm, kteří to potřebují a přeju všem Zvířetníkům a členům jejich smeček krásný už skoro začátek léta (sun)
Hm, já na zavařování moc nejsem, ale je mi jasný, že naučit se to musím. Nejvíc zavařovala moje babička, ta už tomu moc nedá. Máma s tátou zavařují hlavně višně, a hrušky, pokud se urodí. Vlastně ani nevím, jestli máma dělá rybízovou marmeládu, jestli všechna nepochází od babí. Jo a švestková povidla dělají. Tchýně s tchánem zase pro změnu mají třešen a v Kunraticích berou jahody. Kde berou meruňky nevím, ale myslím, že kupují u silnice. A rybízy mají vlastní ve třech barvách.
Což znamená, že zatím zavařovat nemusím, ale už mě to občas láká. Když byl Rysík půlroční mrně, dělala jsem mu řidší, míň slazená švestková povidla. Zrovna dneska jsem je snídala. Jednou jsem zkoušela rybízovou marmeládu a moc se nepovedla. Rozhodně to nebyla ta správná do cukroví. Jenže já nejsem ta správná hospodyňka, ale trochu chaotik (umím udržet pořádek v šuplíkách, ale neumím ho pořádně zavést). Uvidím, jestli se třeba letos nedomluvím s babí na společném zavařování, aby mi to ukázala. Ale u mne byl hlavní problém nastavit mlýnek tak, aby vyšla správná šťáva.
A průběžně držím palce a gratuluji a tak, jen nestíhám psát.
Jo a archivní marmelády! Zvlášť, když byly rovnou sladší a bydlely pod celofánem a ne pod víčkem. Je pak sice trochu práce je ze sklenice vydolovat, ale je to dobrota. To si ovšem na chleba nenamažete. Některé teda přijdou na palačinky, ale spíš je to mlsek jen tak.
Občas se něco takového vynoří. naposled jsme jich větší množství podědili po mé milované tetě. To už je dost dávno.
Nejlepší byly ty, co se ze sklenice vyřezávaly nožem po kouskách. Musely být starší a pod celofánem, pod víčkem nikdy tak úžasně nevyschly….
Jo, ty tam po mamince taky zbyly. Aby se s nimi dalo vůbec dělat něco jiného, nežli je kousat jako žvýkačku, tak jsem je ředila rumíčkem lékařským.
Takže vznikla tzv. „Williamsova zdravotní marmeláda“. Tu já taky rád. 😀
jojo….a jaká to byla dobrota…..
My jednou objevili ve sklepě archivní povidla. No to byla dobrota!
Drahá Renátko (inlove) , obávám se, že Tvůj dětský přístup k zaváření zastávám stále. Nebyla jsem zavařováním odkojena a tak se nemám k čemu vracet – aneb tento můj šuplík je bohužel prázdný. 🙁
Přeju všem krásný den! (h)
Jooo! (fubar) Zapomněla jsem napsat, že Tvůj článek je opět báječný – čtu Tě ráda. 🙂
MILÁ RENÁTKO, ZÁVIDÍM TI BOHAPUSTĚŠ ZDROJE MERUŇEK I JAHOD, JELIKOŽ NIC PODOBN=HO U NÁS DOMA NEMÁM, TAKŽE VŠE MUSÍ SAMA VYPĚSTOVAT NA ZAHRÁDCE NEBO NĚKDY I KOUPIT. ALE SNAD BUDE LÍP, AŽ ZA NĚKOLIK LET BUDE RODIT MERUńkový stromek, na který jsem se ulakotila přede dvěma nebo třemi roky. Jelikož u nás doma se zavařovalo vše, co se v okruhu 5 km od bydliště vyskytovalo A ZAVAŘIT A ZPRACVOVAT se dalo, zavařovací mánii a tradici jsem od svých rodičů podědila, převzala a samozřejmě i předala své mladší dceři, která už má vlastní zahradu a taky už si sklízí ovoce. Věrčin partner je zcela stejný mlsoun jako můj Jiří, takže zásoby v obou našich domácnostech musejí být fortelné. Děláme obě nejen marmelády, ale i šťávy rybízové, bezové i jiné , švestková povidlíčka s rumíkem, když se urodí švestičky, a taky domácí ovocné přesnídávky. To vše moje mlsná rodinka dokáže do příští sklizně doslova sežrat a vymlsat . Pro mne ní problém tyhle dobrůtky připravit, ale v současné době je jíst nesmím kvůli silné a inzulínem léčené cukrovce. Mám naštěstí skvělý elektrický robot eta, který už pracuje přes 35 let a bezchybně odšťavní a rozmixuje všechno. Tehdy to bylo zařízeníčko hodně drahé, ale nástavce nejrůznější se hodily a hodí se dodnes skvěle Dělala jsem vše i tehdy, když jsem ještě pracovala a do práce dojížděla , a holky byly ještě malé. Většinou jsem vše připravovala během noci. Nad ránem jsem si šla chvilinku zdřímnout a druhý den hurá do procesu. Jsem založením sůva, takže vzhůru vydržím dost dlouho. V současné době nemám ani chvíli nazbyt a dnešní příspěvek do diskuze je vzácnou výjimkou . Dceru máme stále v nemocnici, stav se nechce lepšit a k tomu ještě můj Jiří onemocněl růží, takže je už třetí týden doma na nemocenské. Všechny úkony spojené s domácností a hlavně taky ježdění za Petruškou zbylo jen na mně. Už před časem jsem tu prohlásila, že se jen zbaběle krčím a čekám, odkud a co zas přiletí za další ránu a pohromu.Protože dobře vím, že průšvihy chodí ve trojicích, čeká mne ještě něco dalšího a bojím se už dopředu. Lidi, je to hrůza, protože se stav dcery nehodlá vůbec zlepšit, i když je tam už celý měsíc. Bývám tak unavená a vystresovaná, že padám do pelechu a usínám skoro okamžitě a tak tvrdě, že se nedovedu ani včas a bez budíku probrat. Z toho stesu často i zapomenu nos mezi očima, tudíž i na inzulín. Glykémie lítá nahoru dolů … Jsem jak na nekonečném toboganu a někdy se sama sobě divím, že ještě nějak funguju. Pokud urvu jakoýkoli swebekratší čas, jdu se vrtat v hlíně. JEDINĚ TAK JSEM SCHOPNA TROŠKU POZAPOMENOUT. pŘEJU KRÁSNÝ VÍKEND VŠM. NETUŠÍTE, JAK DOPADL DRUHÝ POKUS O VYNDÁNÍ DRÁTU Z PACINKY MALÉHO VOJTÍKA ŠTĚTINKY?
LENI, JE MI TO LÍTO, ŽE TA PETRA SE FURT NELEPŠÍ, ALE JEDNOU SE TO POVEDE, UVIDÍŠ.
VOJTA MÁ DRÁTY VENKU, ŠLO TO TENTOKRÁT DOST ŠPATNĚ, DRÁT KOUKAL JEN KOUSEK, TAK SE BLBĚ CHYTAL A NĚKOLIKRÁT DO VYKLOUZLO, A MŮJ BROUČEK DOST BREČEL. DRŽELA JSEM HO ZA RUKU A TISKLA MU HLAVU K SOBĚ,SLIBOVALA KINDR VAJÍČKO, ALE VYDRŽEL A TEĎ JE ŠŤASTNEJ, ŽE NEBUDE MUSET DO TÉ NEMOCNICE. RUKA UŽ NEBOLÍ A PŘEVAZOVAT MOHU KONEČNĚ SAMA A KONTROLA AŽ PO TÝDNU. TAKŽE KONEČNĚ BUDE TROCHU KLID. PROTOŽE MUFLONI V KRČSKÉ NEMOCNICI UŽ SI S NÁMI HNEDLE TYKALI, JAK JSME TAM BYLI ČASTO.
LENKO DRŽÍM PALCE, AŤ JE UŽ SE VŠÍM LÍP (y)
Lenko moc na Tebe myslím a držím palečky. A pověrám nevěř, třetí pohorma určitě nepřijde! Leda bys na ten inzulín zapomínala moc často, tak si dej radši pozor. Bude zase líp, uvidíš.
Lenko, držím palce ať už dceři zabere léčba. A Jirka ať se uzdraví, pozdravuj ho a pohlaď Hokinka.
(y) KDYBYS NĚCO POTŘEBOVALA, NAPIŠ MI.
LENKO, MOC A MOC DRŽÍM PALCE TOBĚ I VŠEM TVÝM MILÝM, DÁVEJ NA SEBE POZOR!
(y) (y) (y) (h) (h) (h) (y) (y) (y)
LENKA, DRŽÍM PALCE
Já si z dětství pamatuju vaření povidel – takovou brizanci jste nezažili (nebo možná jo?), muselo se malovat a to ještě natřikrát (rofl)
to mi připomíná, jak jsem zavařovala rajskej protlak. Z domácích rajčat. Byly to dvě ty 3/4 litrové sklenice.Hezky jsem to svařila, nalila do nešroubovacích sklenic a pečlivě zarazila hlavou a obrátila opatrně dnem vzhůru. Nic se nedělo, tak jsem se otočila, že odejdu. Po prním kroku rána. Obě sklenice explodovali na čerstvě žlutě vymalovanou kuchyň.
Ale bylo mi líto toho protlaku. Tak jsem zhrnula to, co zbylo po kuch. lince zpět do hrnce, povařila a nalila do sklenic. Už toho bylo jen 1,5 sklenice. Opět jsem to pečlivě zavřela, otočila a chvíli čekala s útěrkou přes lahve. Nic se nedělo, tak jsem odešla a za půl minuty rána až se jedna sklenice rozbila… Opět na vymalovanou kuchyň. Ostřelilo to i mikrovlnku, robota na stěně, kuchyňské okno, parapet, vánoční kaktus a podlahu. Uklidila jsem to, shrnula zbytek rajčat, ohřála a poučena nalila do JEDNÉ sklenice. ŠROUBOVACÍ. Teď už to nebouchlo a já měla poloviční výtžnost… zato kuchyň není vymalovaná dodnes (sweat)
vzpomeň si,jak maloval Mr.Bean, ty máš už praxi z protlaku..tak vem barvu,rozbušku a bude vymalováno (clap)
No, jen ty kuličky vína by mě oddělaly! (flex)
žiš, koukám, že trauma ze zavařování nemám jenom já (rolf), to se mi ulevilo.
Sice nemarmeláduju, ale občas zavařím švestky – když zahrada dá, okurky-když dá soused, houby-když dá les, a nebo dělám pampeliškovej sirup-když mi dojde. Ovšem stejně jako ostatní nechápu, proč se tedy z toho musela dělat taková věda a sežralo to tolika času. taky to flinkám a taky to vychází.
Petí, tak už pár dní barfujeme. Bobíky nám dost ztmavly, ale to bude „krvavým“ masem. Ale holky jsou nadšený (y)
no aby nebyly, šak to je prostě rozdíl. jasně barva bóbika se bude měnit podle toho co budeš podávat (jinak vnitřnosti, jinak kuřecí, hovězí a taky jaká zelenina, či příloha nebo ovoce) s kostma -opatrně, organizmus si musí zvyknout postupně, pokud nebyl doteď zvyklý a taky u staršího psa bacha, hůř už je zpracovává, tak aby nedošlo k zácpě, nutno dávat jiný množství než u mladšího pesana
oni holky nebyly až tak moc přísně granulový, občas měly křídla a zeleninu denně ve velkém množství
áááá tak to jo, pak žáden problém, ať šmakuje (y)
Ještě Petí, nemáš zkušenost s přidáváním bezinek k masu. Jak květ, tak plody. Máme jich tu dost a třeba slepite to milují a mají pak krásně sytě žluté žloutky. Ale u psů nevím, aby jim větší množství nějak neublížilo. Dneska večer budou kopřivy s kuřecím ořezem. 😛
Objednala jsem nakonec přímo z Vetamixu,ale celkem mě zklamalo hov. srce, kde je půlka loje a pak i jeden balíček hov. ořezu je dost bílý
s bezinkovým květem zkušenost nemám – můžu se poptat???
no jo, ona ta kvalitka masa pro psy je někdy trochu niž než od řezníka – taky je tam nižší cena :), ale spešl hovězí ořez a srdce bývají dost kvalitní (už je zase mají? poslední dobou nebylo)
říká se Před heřmánkem smekni, před bezem klekni….je léčivej,zdravej a HLAVNĚ DOBREJ..
dělám z něj bezinkovou květovou limonádu,suším si ho na čaj a nebo smažím kosmatice, taky\ jde květy odstříhat -na jemno,jen kvítka a přidat do lívancovýho těsta…
z bezinek bobulek,se než uzrály, se dělaly kaprlata-nakládalo se to do soli a vinnného octa, z dozrálých víno,mošt,marmeláda, sušil se do čaje..proslazoval se, aby bylo do drobenkovejch koláčů..dával se do divočiny….
nikdy neměl chybu….a pečenej bezinkovej čaj s jablky a jiným ovocem..to je lahoda…
No u lidí samobobek,ale u psů? Ono toho psům víc lidskýho škodí, takže člověk neví. může tam bejt nějakej blbej alkaloid a je to špatně.
Petí, jestli máš koho, poptej se mi prosím. Já se stále na CZ Pes nemohu registrovat, Furt mi to nejde. Maso mi dovezli v úterý, to co bylo. Neměli ale oháňku, zato mezitím došly drůb. žaludky, tak něco mám. Já si k tomu vzala i 20 kg granulí pro kočky, tak jsem toho nemusela brát tolik
Oháňka tě mrzet myslím moc nemusí, to je opravdu o hodně moc kostech, drůbeží žaludky jsou fajn. a počkej až objednáš zelený déršťky 😀
Jdu hodit dotaz na čézeta
Nébuj, dršky mám patery 😀
Petro, jak se dělá pampeliškový syrup? Teď už je pozdě, pampelišky odkvetlé, ale pro příště, chtěla bych to zkusit
Hrubej nástřel návodu veram je, že – sesbíráš 200 květů pampelišek a přes noc necháš s oloupaným citronem (teď nevím, jestli je celej?? ) ve vodě- té vody tak, aby to bylo jen potopené ty květy. Ráno scedíš přes plátýnko, vsypeš cukr- kurnik kolik?? z hlavy zas nevím 🙁 a dáš vařit, vaříš za občas míchání až to prostě zesirupovatí. Je to dobrý na kášlik a nebo i jen tak do čaje 🙂
Hmm, to já takhle kdysi poslala dvě zcela zdravé děti na pampelišky, že uvaříme ten med. Vrátily se dvě usmrkané a ukašlané chudinky a od té doby se jim rozjely veškeré alergie, které u obou vyústily až do astmatu. Takže na pampeluchy pozor. Dtto bezinky, taky to není žádná výhra, jak květy, tak plody (ty jsou tuším ve větším množství i docela nebezpečné).
Plody bezinek jsou zrádné jen zasyrova, ale naložené do špiritusu nebo uvařené na šťávu jsou mňamózní a prospěšné.
Ano, syrová bezinková šťáva je bleskově působící emetikum!
Dělávala jsem likér, prý měl dobře působit na bolesti vyhřezlých plotének, to nemám ověřeno, ale byl moc dobrý a mizel tak nějak sám…(chodila ho ulizovat starší dcera, jak se později přiznala).
miluju smažené bezové květy-kosmatice, a bezovou limonádu..je skvělá..a jsem alergik jako blázen…, ale zpracovaný mi nevaděj, jen to trhání je očistec..to musím po dešti,když oschnou nebo někdo jiný a ten je musí osprchovat,než mi je donese…
Nedávno mi známá dávala recept – 200 květů zalít 1 litrem vařící vody a nechat přes noc stát, druhý den slít a vymačkat ty pampeluchy, přidat kilo cukru, šťávu ze ?dvou? citrónů a vařit do zhoustnutí. Citrón se tam dává proto, aby došlo k inverzi sacharózy a „med“ nezkrystalizoval.
Mě dcera nutí udělat sirup z bezových květů- asi mě to nemine…
já dělávala kopřivovej sirůpek
Já dělávala jitrocelový – žádné vaření, jen napěchovat listy prosypané cukrem do kameňáku, protivzduchově utěsnit, za pár měsíců přecedit… jaj, dobrota! Pomalu jsem se těšila, až dostanu kašel 🙂
Nás čeká přes víkend, alespoň tak soudím podle několika kil cukru a balíku citrónů v ledničce.
Jsem si zrovna říkala, co zrovna teď s marmeládou, když je čas bezinkovýho sirupu! 🙂
Protože nepeču ani vánoční cukroví ani žádné další zákusky, nepotřebuju marmeládu. Nesnídám ji, to milovala maminka – chleba s lučinou a džemem. Nechápala jsem to, ale pro ni to byla každodenní oblíbená snídaně. Takže marmelády nevařím, i když jsem dělávala velmi dobré višňové, malinové i míchané z rybízu a borůvek. Jediné, co občas dělám, jsou cukrářské palačinky, na které chodí celé údolí a to si pár sklínek koupím. Po mamince mi zbyl plný sklep kompotů a marmelád. Vznikla z toho vynikající „Albeřická sklepovice“ – vykvasilo to a v palírně vypálilo. Vzhledem k množství a druhům ovoce je to pálenka velice zajímavá a ani největší odborník na kořalky nepoznal, co v tom vlastně je. Když hádal jedno ovoce za druhým jen jsem kývala hlavou na souhlas. Nechápal to, ale moc mu panák chutnal. Mně chutná taky. Dokonce jsme za vzorek, předaný do soutěže o nejlepší domácí pálenku, pořádané každoročně ve Vizovicích – Vizovický košt u příležitosti slavného Trnkobraní, získali II. místo.
Tyhle náhodné směsice stejně bývají nejlepší… nejen u pálenek, ale i u pejskou, a což teprve u kočiček (nod)
Aby bylo jasno, nejsem přítelem bezhlavého množení pejsků nebo koček, ale pálenek a marmelád teda jo 🙂
Marmelády nemusím, panáka občas ano!
Nicméně co zavařuju ráda je zelenina, hlavně houby, červená řepa a dělávala jsem vynikající okurky.
To zní dobře, to bych rád ochutnal – kompotovice totiž obvykle nebývají nic moc.
Jj, taky marmeláduju. Jen s tím rozdílem, že jahody máme ze samosběru. Nemáme tak šikovného ovozela, jako ty. Také máme rádi kousky ovoce v marmošce, takže já to dělám rukou, prostě je pomačkám v zavřené dlani. . Máš pravdu, že nejpracnější je naskládat skleničky do myčky. Pstatní jde samo. Já je pak ještě předehřeju v MW troubě, asi na tři minuty na plný výkon. Dělám jahody, meruňky nemám, broskve, ostružiny. Pak dělám i rybízovku,ale trošku jinak, tu rozmixuju a cedím přes plátno, ta je pracnější,ale na linecké o Vánocích jiná není dobrá
Krásne dobré ráno všetkým. Marmelády som voľakedy robila, dnes si ten pohárik kúpim a stejne najradšej mám marmošku kuraciu. (sun)
Tu sa ja s dovolením prilepím! Rezeň je aj pre mňa najlepší zákusok. A z marmelád som si v poslednom čase obľúbila pomarančovú, ale samože kupovanú. Sem tam na čierny chlebík s maslom.
A zaváranie sa mi smrti rovná, na to ma teda ani tu na Zvieratníku nenahovoríte 😉
Tak na plnění skleniček mám tip – dají se koupit široké nálevky dvou velikostí – jedna je na litrovky a „sedmičky“, menší se dají plnit i přesnídávkové skleničky. Jinak při obhlídce zahrady se mi dělá zle – třešeň obsypaná, na třech švestkách víc švestek než listí, jablek, že by se z toho člověk zbláznil. Co s tím budu dělat nevím, loni jsem navařila povidla, nasušila švestky, z jablek víno, zkonzumovali jsme toho málo, švestek je nám líto nasypat do sudu, protože nikdo slivovici nepije….
Ivo! Odkud jsi? Beru fšecko!
(my máme ze stromů jen ořešák), ostatní musím vydyndáva po známých
Děcka, jsem z Přerova, né v Čechách, ale na Moravě.
tož vitaj, dcérenka 🙂 Přerov Hulín Otrokovice Staré Město u Uherského Hradiště Uherské Hradiště 😀 kousíček to k tobě má MLP 😀 že bychom si udělali víkend doma v Hradišču, až to všecicko uzraje a dojeli tě překvapit?
Hele, nekrááď! Sem byla pervní!
I když to teda mám krapet z ruky 🙁
sem s tím, dojedeme si i natrhat.. jen odkupak asi jsi…. 🙂 třešně – mňam! švestky – mňam! rybíz!!! nemusím pokračovat 😀 letos jdeme zase po dlouhé době na samosběr jahod, sharko, pojedeš s námi , až začnou zrát v Přelovicích?
nepojedu,lítá tam hmyz…a když dostanu žihadlo,místo sběru mne povezete do špitálu….
Děsit se nemusíš- my ti odpomůžeme 🙂
Nám se při obhlídce zahrady dělá zle z opačného důvodu. Kde máš zahradu? 😉
Ivo, bohapustě závidím, alébrž jediný květnový mrazík nám vymazal veškerou úrodu ovoce na zahradě… :S
To si někdo žije (přávidím moc), nám odešla třešeň, ořechy a švestky zmrzly, jabka se uvidí. Snad alespoň ty hrušky budou…
A Přerov není zas až tak daleko…
Nejlepší marmelády byly u tety v Nymburce tak 20let staré….
Fantastický rosol je z jeřabin, to nemá chybu a marmeláda chutná jako meruňková.
Na tábor nám rodiče dávají nějaké ty marmelády a tak mám možnost srovnávat – někdo to má opravdu jako obarvený cukr, jiný tu směsku nějak přehnal, tady je dobrá malinová…… Co rodina to postup, co rok to unikát. A jak je těžké udělat tu správnou rybízovou do lineckého aby byla barevně lákavá a nádherně kyselá a netekla a vůbec – tak to umí moje paní tchýně
Jojo, malinovou taky miluju! (inlove) A taky kombinaci borůvka plus jahoda nebo jahoda plus černý rybíz máme moc rádi (happy)
Výrobu marmelád a kompotů jsem v dětství nenáviděla, protože to provázely neuvěřitelné rituály- „neutírej to toudle utěrkou, vem si čistou“, sklenice se myly v hodně horké vodě, co pálila prsty, a další podobné akce. Ovšem zahrada na chalupě občas něco přihraje a rybízová marmeláda s vanilkou je jediná, kterou Kuba jí bez řečí. Sklenice umyje do čista myčka a po nalití a zavíčkování je prostě otočím a nebalím do dek jako babička, aby nepopraskaly. Zajímavé je, že ač ovoce povařím krátce a vůbec to všelijak flinkám, nic se mi nekazí…..
Hezký pátek všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Domácí marmelády dělá. Tu rybízovou, višňovou a pokud jsou přebytky (či levný zdroj) tak i meruňkovou, jahodovou a blůmovou. A na podzim švestkový základ na buchty – povidla to nejsou, ale je to mocmoc dobré…
Jinak hlásím, že se asi o víkendu nebudu hlásit. Noční bouřka nám zničila modem i pevnou linku… A polovička dneska odjíždí na třídní sraz, takže nebude kdo by nový modem pořídil a připojil. Takže dneska se hlásím až ze školy…
Tedy Xerxová, ta lehkomyslnost! :O Nejdřív pustit bouřku ze řetězu a potom polovičku na sraz! A co my tady? Jak asi vstaneme, no? (inlove) Koukejte se dát brzy do pořádku (sun)
Já moc marmelády nedělám (stejně strašidelné zkušenosti z dětství 😛 ), ale bez kyselé rybízové to prostě nejde. Jahod ani malin (natož borůvek!) jsem nikdy neměla dost a meruňky u nás nerostou, takže i s babiččinými zkušenosti zvládám jen tu rybízovou, višňovou a směsi s angreštem. Ale s tím, jak poslední roky dopadá angrešt, to zase bude jen ten rybíz (višnička nepřežila letošní zimu 🙁 )
Jak jako nevstaneš ?? (wait) – mám tě zítra ráno v šest prozvonit ?? (rofl) Vilém by ti možná i něco do telefonu řekl (třeba HUUUUU nebo oblíbené bubábábá – překládám si jako blbá bába (chuckle) – ale prý to tak nemyslí (rofl) )
…………………oblíbené bubábábá ……………………..
…………….překládám si jako blbá bába ………………
😀 😀 😀 😀 😀 nějak nebezpečná takhle zrána 😀 😀
a modem ať se podaří nahodit co nejdřív.
A nešlo by prosím natočit krátké video se zvukem (hlavně s nějakým tím HUUUUU)? 🙂 🙂 🙂
Tedy Xerxová, ne, že bych tě nerada slyšela… ale v šest ráno??? Já si tě chci přečíst, až vstanu! (wasntme) Jinak Kvilík je přesnej – jsi bába, co má Huuu a strašně brzo vstává (bubu), takže jsi Bububába (rofl)
Dede, tobě ta miminkovština jde, jako když bičem mrská. Takové nadání pro cizí jazyky. (chuckle) (dance)
U nás to letos s marmeládama vypadá špatně – všechno zmrzlo. Ovoce na marmelády nekupujeme, maximálně občas meruňky (ale jen v největším zoufalství). Ten článek ve mě vyvolal chutě, možná si dám zítra k snídani marmeládu, máme tam ještě pár flaštiček ostružinové z minulého století. Já totiž vyznávám heslo, že dobrá marmeláda zraje jako víno.
OT – Tip na víkend (ovoce na JZČ ještě není, takže na zavařování je dost času): http://www.vccplzen.eu/plakat_jizda_2011.pdf
marmeláda – višńovo-rybízovo a já nevím s čím ještě…. prostě mix..ale tak skvělej, loudím ten recept od matčiny kámošky už několik let, copak si myslíte,že ho z ní lze dostat?
Jo,holka, když je něco na zahradě, tak to postupně cpu do kameninovýho hrnce a pak z toho dělám marmeládu..ale jen z červenýho ovoce (nevím, jak je možné,že jí to neshnije už v tom hrnci) , pak to trochu přisladím, dám do skleničky trošíčku rumu-konzervant a přetáhnu celofánem….
Nějaký poměry ovoce, cukru…kdepak, všechno fon vok….a já z ní šílím, protože to je přesně ta marmeláda, pro kterou bych byla schopná vraždit, jak je dobrá.
jinak jsem dříve vyráběla meruňkové a rybízové a hrušková povidla…no jo, teď si koupím jednou za čas v Ikee jahodovou nebo tu z takových žlutých malin, když jdu pro brusinkovou,co ji dávám ke svíčkové….
Renato díky za inspiraci k snídani…
Asi to ovoce prosypala cukrem tak 1:1, to se pak nekazí. Jinak já dělám „jako tabasco“ taky podle oka – nakrájím feferonky, prosypu hrubou mořskou solí, zaleju vinným octem a po půlročním odležení rozmixuju. Recept taky nikomu nemůžu dát, protože sypu podle citu a nevážím.
To jemůj velký problém. Dávat recepty tady namlsotník, nebo pro Dede… Já prostě většinou vařím pokaždé originál. Málokda vážím, či čtu recept.
Tuhle manžel přišel domů, koukl do hrnce a nadskočil. Jé my máme ptáčky. Povídám neraduj se, co je „Codůmdal“. S ptáčky to má společné jen to, že jsem do toho plecka neco nacpala a ovázala nití. Bylo to prý moc dobrý, ale už teď nevím, co tam všechno bylo.
Mimochodem teď jsem zkusila si vyrobit domácí mletou papriku (sladkou). Strašně náročné a výsledek stejný. Kupovivu sytě červené, tmavé papriky vyrobily poměrně světlé koření, takže buď tam melou i „ibišek“ nebo to míchaj s modrejma?
obávám se, že 1:1 ne, cukr je drahej…..hlavně to potom, naleješ to do hrnce, provaříš – až to želíruje, žádnej želírovač pěkně míchat a vařit….a když to perličkuje, tak do sklenic a šup rum a celofán…a babče je 84….
ale spíš mi jde o poměry toho červenýho vovoce,jak ona říkává..že ho tam cpe podle toho,jak dozraje..to mi jasný je….a takový poklady s člověkem odejdou… (headbang)
Takový ty žlutý maliny nejsou vůbec maliny. Jenom tak vypadají. Jmenují se multer, lat. Rubus chamaemorus a také Horské zlato. Jsou to rostliny asi 25 cm vysoké a rostou divoce v horských oblastech. Pokusy s jejich pěstováním nebyly úspěšné kvůli řadě různých faktorů, jako je hloubka sněhu, počasí, teplota, hmyz a dokonce směr větru. Je to nejdražší norské ovoce, nikdy nestojí méně než 9O NOK/kg a většinou se používá jako velice sváteční, hlavně vánoční deserty. Tož tak.
http://www.fjellogfiske.no/linkesider/multer/multeblomst.jpg
http://www.fjellogfiske.no/linkesider/multer/multer.jpg
Sice jsem zrovna po večeři (mlsotník na lačno neriskuju), ale českej chleba s marmeládou. Mňam, už se na to těším. Hezký psaní, díky.
(wave)
Můj choť je u snídaně marmeládovej, já sýrová. Ale i marmeládu si někdy ráda dám u snídaně, hlavně na bílé pečivo. Kdysi jsem marmelády dělala, teď už jedině borůvkovou a dokud kamarádka měla hrušeň a fíkovník na zahradě, také z nich (už se přestěhovala). Tu borůvkovou hlavně proto, že jakékoliv americké marmelády se při zahřátí rozplynou v niveč a do knedlíků či jiného pečiva se prostě nehodí. Takže marmelády kupuji, ale z těch amerických vlastně jen malinovou a pomerančovou – ty mi tu přijdou na jídlo nejlepší. Pokud chci koupit jiné druhy (hlavně černý rybíz), dívám se hlavně po evropských nebo z Kanady (nejčastěji německých či holandských, ale kupovala jsem i české jahodové a švestkové). Ale za pobytu v Německu jsem marmelády dělala hodně a ráda, především šípkovou (každý šípek jsem rozpůlila a vydloubla semínka – jak podobné práce nazývá můj choť – jako dojit myš), pak bezinkovou a bezinky se sladkými jablky (poměr 2:1) Tu poslední jsme měli nejraději, byla sice mírně řídší, ale jeden náš dost pravidelný známý si jí k snídani lžičkou nakládal na chleba celé kopečky a moc si pochvaloval. Kdo nezná tuhle kombinaci, doporučuji. Jablka neloupat, jen na kostky k bezinkám, rozvařit a pak to celé rozmixovat (případně propasírovat). Ano, opravdu na těch domácích marmeládách něco je. Manželova sekretářka nás v Německu zásobovala svojí malinovou a ta chutnala opravdu jakoby ty maliny právě utrhla – však říkala, že je vaří jen minimálně. A kdysi jsme na chatě měli sousedku, která zase dělala „třenou marmeládu“ z červeného rybízu – rozmixované ovoce hrozně dlouho třela s cukrem do pěny a pak tu studenou pěnu jen zavařila (a my dostali několik skleniček). Marmeláda byla výborná, na vrchu měla takovou rybízovou ztuhlou pěnu a spodek byl želatinový. Byla jsem tenkrát moc mladá, abych se o technologii výroby zajímala, ale na skvělou chuť se pamatuji dodnes a sousedka brzy umřela a s ní i recept.
A Renáto, já také zavařuji stejně – nalít za horka, na chvíli otočit a pak ještě pro jistotu na víčka kladu mokrou utěrku zmrzlou v mrazáku – aby tím šokem horka a studena víčka rychle mlaskla.
Dixie bojuje dál, zase deset deka pohubla (a to jí láduji a zavodňuji, co toho snese), ale v očích má jiskru a zdá se spokojená. Dneska za šera se asi deset minut procházela venku, v rohu záhonu se pěkně vyčůrala i vykakala a poctivě zahrabala. Pak, když se ozvala vzdálená bouřka, přišla dovnitř (v patách za Smoky). Takže ONA se umřít nechystá, jen aby teď spolupracovala to její nemocné tělo, my už víc udělat nemůžeme.
Dojit myš je úžasné! S dovolením si zapamatuju a budu užívat. Moc pěkné!
K Dixie, myslím si psala, že jde o játra. Užívá nějaké esenciály, nebo tak? Co vývar, nepila by? Jak dříve zvládala kravské mléko? Pokud ho naředíš vodou, dostane tekutiny i trochu stravy. Ale nesmí po kravském mléku průjmovat. Případně zkusit kozí (k myšímu tě nutit nebudu 😀 ). Já vím, že ty na to asi nemáš, ale já to tu u dehydrovaných kočinek, pokud neměly kanylu, řešila tak, že jsem si koupila láhev fýzáku a píchala jim to podkožně. Ono to vypadá divně, ale z podkoží se tekutina rychle vstřebává do tkání a dobře zavodňuje. Píchá se to pod kůži za krk, kde je nejvolněji a tudíž se vejde nejvíc vody. Na dospělou kočku i 15-20 kubíků. Pokud třeb aje některá sousedka zdr. sestra, mohla by ti s tím pomoci. Každopádně stále držím palce (y)
Maričko,
prosím o receptík na tu bezinkovo-jablkovou, kolik cukru?????Jak dlouho vaříš???? (y)
Držím Dixie všechny (y) ať už se to prokletí zlomí!
Dokud vypadá spokojeně, je veliká šance, že se „nahodí“ a začne znovu přibírat. Držíme (y)
Jahodníky teprve kvetou a tady se mi dělají chutě. V životě jsem jich neviděla tolik, aby to stálo za vaření.
Meruňky, to je jiná. Před lety letělo do kvasu 120 kilo. “ Bohužel tu meruňku už nemáme.
Rybíz se rozdával způsobem: Chcete? Přijďte a natrhejte si. Základní měřítko byl desetilitrový kbelík. To víte, hanácké Athény. 😉
Ačkoliv normálně dost dbám na to, aby mnou konzumované potraviny pokud možno necestovaly přes půl světa, v případě jahod na marmeládu je mi to jedno, ty na fotkách jsou tuším ze Španělska.
Letos zrovna budu řešit rošádu na téma „jak naložit do autíčka dva metráky jablek a k tomu dvě dětičky“. Táta umí báječný calvados, ale v malém to nemá smysl 🙂
Nedělej mi chutě, pořádný calvados jsem nepila už nejmíň sedum roků, co jsme posledně byli ve Francii…
tak tak veramko, taky se mi po něm stejská,ale teď popíjím francouzský brut-cider jablečný a je mi skvěle a venku krásně prší..nekejchám, užívám si to….