Prosím, mám podivný dotaz (chuckle) V sobotu jsme našli v Jizerkách velký viklan. Nikde (a že se snažím, dost se o ně zajímám) jsem o tomto nenašla ani zmínku. Je mimo značené cesty (z vrcholu další jizerskohorské tisícovky – Milíř – jsme se vraceli ne zrovna udržovaným průsekem) . Máme odečtené souřadnice místa „objevu“ .
Myslíš že by to někdo chtěl vědět ?? Správa CHKO, muzeum – přírodovědné oddělení?? Určitě jsou takových šutříků po Jizerkách stovky… o řadě z nich se dá najít alespoň drobná zmínka, tak aby to tomuhle nebylo líto (wave)

Cca za půl roku až 9 měsíců – podle lokalizace zlomeniny a stavu srůstání.

Dane, nemusí být opes velikosti telete, aby dokázal vynutit a udržet poslušnost u nechtěného a nevinného vetřelce z řad přátel rodiny. majitele.Stalo se to už dávno a naše dcerky byly maličké, cca 3,4 roky. Kamarádka mne pozvala k sobě domů. Mělo to být jen na chvilinku, aby mi něco předala. Podotýkám předem, že mobily tehdy byly doslova v plenkách , takže je ještě lidi nemívali tak často jako dnes.kamarádka se však zapovídala někde u sousedky a na mou návštěvu zapomněla docela. Věděla jsem od ní samotné , že doma mají psa- malého trpasličího jozefčíka. Taky jsem od ní dostala instrukce, abych klidně vstoupila za plot jejich domku , i kdyby se ona sama na zazvonění zvonku neozvala, protože u domku byla rozlehlá zahrada, na niž zvonění nedoléhalo . No, bláhově jsem poslechla, děti svěžila sousedce s tím, že doma budu nejvýš za půl hodinky. No, chyba lávky!!!
O tom, že na mou domluvenou návštěvu sousedka zapomene, jsem netušila. Co se dělo pak, bylo spíše jako fraška či nějaký skeč.když jsem podle kamarádčiných instrukcí jklidně vstoupila za jejich vrátka, z toho mrňavce se rázem stal vzteklý, rozuřený a nebezpečný hlídač vetřelce. Dovnitř mne sice klidně vpustil a nejevil přitom žádnou nevoli. Jakmile jsem se však ocitla na jím chráněném prostoru, stal se ze mne potencionální zloděj a tudíž nepřítel. už jsem se nesměla vůbec pohnout a vztáhnout jen ruku směrem ke klice vrátek nebo k nim pokročit blíže, byla obrovská troufalost. jakmile jsem se pokusila o sebemenší pohyb, pes zavrčel, zaujal nejvýhružnější postoj, co jsem kdy spatřila, postavil se mezi mne a vrátka, vycenil zuby a celým psem mi jasně sděloval: „Ještě krůček nebo jakýkoli další náznak neposlušnosti a roztrhám tě na kousky!! No, věřte nebo nevěřte, ale pravda je, že jsem s tímhle hlídačem strávila čas až skoro do soumraku, kdy nic netušící přítelkyně- zapomněnka – vesele přiskotačila od sousedky. Když se můj manžel vrátil z práce, děti i mne hledal. Nikdo nic o mém nedobrovolném uvěznění netušil, ale dostal velice vynadáno , protože hlídání našich dětí netrvalo jen čtvrthodinku, jak jsem slíbila. Ta doba byla cca celých 5 hodin a obě děti byly doslova uřvané a velice neš’tastné manželovi předány s tím, abych téhle ženě raději ani na oči nechodila . Závěr je zřejmý.: Nikdy nevstupujte na czí pozemek, i když ho hlídá maličký pes, který si vás při vstupu dovnitř nevšímá. Volně odejít vás bez pokousání opravdu nenechá. Od majitelky tohohle psa jsem se totiž teprve pozdě dozvěděla, že jejich pes je takto vycvičen schválně, a proto vůbec vrátka ani dveře domku nezamykali. Zdravím všechny , DO VEČERA NEBUDU, JELIKOŽ pádím na vláček, který mne poveze za dcerkou.