Mám ráda jídlo. A mám ráda, když si nikdo a nic na nic nehraje. Takže neuznávám třeba sojové maso a jiné sojové náhražky, ačkoli sojové boby občas v kuchyni používám. Neuznávám falešný tatarák. Ten pravý ovšem miluju. Treska a la losos mi křiví hubu. A tak dále a tak podobně…
A taky mám ráda, když brambory chutnají jako brambory, tvaroh chutná jako tvaroh a ryba jako ryba. Žádné maskování či zastírání v kuchyni nebrat! Naopak základní vlastnosti potraviny je třeba vyzdvihnout, podpořit a vychutnat.
A to je důvod, proč mám tak ráda jídla jen z několika surovin. Vedle nezanedbatelné výhody, že jde obvykle o velmi snadnou přípravu, jsou to i jídla velmi chutná. Že neudělám vícechodové menu z podobně jednoduchých jídel? A o co?!
Začneme předkrmem. Co třeba Toast? Proč to velké písmeno? Protože tenhle Toast si to velké T zaslouží.
Vezmeme hrstičku drůbežích jater, nakrájíme na nudličky a osmahneme na sádle. Jakmile jsou játra téměř propečená, zastříkneme je portským vínem. Necháme odpařit, vypneme sporák, osolíme, opepříme, navrstvíme na toast a máme Toast. Velcí mlsouni můžou ještě vršek posypat opraženými mandlovými nudličkami.
Na řadu přichází polévka. Červená čočková.
Na másle zpěníme cibulku, nasypeme červenou čočku a zalijeme vodou. Uvaříme doměkka (cca 15 minut), dochutíme – stačí bujonová kostka a stroužek česnek. Vnoříme ponorný mixér a rozmixujeme. Podáváme se lžičkou kyselé smetany a osmaženou houskou.
Hlavní chod bude také jednoduchý. Pečené uzené koleno.
Miluju tohle jídlo. Mimo to, že je to velmi dobré, je to velejednoduché. Do keramického hrnce se uloží uzené koleno, podlije se vodou (tak asi 4 cm), přikryje poklicí a strčí do trouby. Koleno se hezky potichoučku peče, netřeba žádné péče, v klidu odjedu na nákup, nebo se rýpu v zahrádce, nebo šiju a asi tak za 3 hodiny vytáhnu koleno z trouby. Kosti jdou snadno vytáhnout, kůže upečená do křupava a maso jako dort. Stačí už jen nakrájet chleba, podat hořčici a křen a máme výtečný oběd.
A to nejlepší nakonec – Babiččiny tvarohové chrupinky.
Na těsto potřebujeme 250g tvarohu, 250 g Hery a 250 g polohrubé mouky.
Na vále zpracujeme těsto, pokud se lepí k válu, přidáme trochu mouky (záleží na tvarohu). Vyválíme placku, nakrájíme rádýlkem čtverce, doprostřed uložíme lžičku tuhé marmelády (musí být tuhá, aby nevytekla; povidlomilci použijí povidla), přeložíme, přimáčkneme (vidličkou), uložíme na plech a pečeme do růžova. Upečené pocukrujeme. Můžeme víc, těsto není vůbec sladké.
Tak co, dali byste si se mnou tohle jednoduché menu?
Přeji všem krásné svátky jara
OT.
U Gorilků klídeček, pohodička, místo tabáčku větvičky (až si někdo stěžoval, že se gorily už nějak neperou) – OFŠEM v neděli slaví Kiburek první narozeninky a to bude oslava! Si pište!
Orangutánci pohodička – pardon, to už jsem psala, sloníci pohodi – hm, tak nic, no líhne a vychovává se toho davy, tak snad jedna čtvrteční?
http://www.facebook.com/zoopraha?sk=photos#!/photo.php?fbid=1760740218193&set=o.154816702580&type=1&theater
To vypadá jako Yoda…!
(omluvte ji, je postižená dubnovým drabblením… proto taky nestíhá komentovat tu)
Tótó lemur. 😀 Omloufáme.
Tě!
Šmarja, oprava – JI!!
Fakt vypadá jako Yoda!
tak letošní mazance určitě fotit nebudu (rofl) Ty musí být tááááák dobréééé 😛 Protože moje babička říkala, že se rozlejzají dobrotou… a rozjeli se teda oba přímo parádně. To ten na dovolenou narychlo dělaný dopadl mnohem líp (chuckle) Ale nám to neva – i Betka už se tvářila, že jestli je nechci, že se postará…
Taky se mi ňák rozkydly… ale neva, sní se i tak, ukazovat je nikomu nebudu- ono ostatně většinou není co, zmizí dřív, než vytáhnu foťák 🙂
😡 Velikonoční přáníčko pro Zvířetníky, na které nemáme „emajlovou“ adresu. 😡
(sun) http://jovo.rajce.idnes.cz/Pranicka_10_2011/#Zv_velikonoce.jpg (sun)
Děkuji, za krásné přání, také já vám přeji pohodové jarní svátky, a smozřejmě přiměřený výprask měkoučkou pomlázkou.
S dovolením jsem se přifařila k bez-adresným, ač jen zabukistka.
Děkuji vám všem za přívětivé přijetí mého jednoduchého menu. Nečinila jsem si ambice na něco objevného. Jen jsem chtěla připomenout, že v jednoduchosti je krása a zdánlivě obyčejné věci jsou ty nejlepší.
🙂 (h)
A hezké velikonoce přeju
Bubu,moc s tebou souhlasim, ze v jednoduchosti je krasa a ze by jiste veci mely chutnat tak jak prisly na svet. Dodrzuju to zejmena u ryb a morskych potvorstvech. Necim podtrhnout, zvyraznit, ale nemaskovat. Bezva recepty. Ja jsem uz pred nejakou donou poznnamenala, ze s tebou by se dobre varilo.
Připojím se k terra-san. Také vám velice děkuju za krásná velikonoční přání. Jsem ostuda, žádná jsem nevyrobila. Tak přeju všem krásné jarně-letní Velikonoce alespoň touto cestou. (h) (sun) (f)
OT – a při dobré paměti, Zvířetníčci: smečka děkuje za všechna velikonoční přáníčka alespoň touto cestou, protože jinak už to asi nestihneme, pokud je podmínka „před Velikonocemi“… Všichni si to moc krásně užijte, hlavně v klidu, duševní pohodě a v dobré společnosti… A nezapomeňte, že v neděli (na svatého Jiří) vylézají hadi, štíři a trávu už nám do země nezadupou ani čtyři 🙂 prostě to jaro nastane, neodvolatelně! (f)
to meníčko nemá chybu (y) – toasty můžu vždycky, čočkovku miluju, koleno je mňaaaam převeliké (mám ráda i ku kůžičku) a chrupinky, když je v pečení tvaroh (ať už těsto nebo náplň), tak je to vždycky podle mého gusta, určitě byzkouším (h) (h) (h)
(au)
Škoda, že mezi smajlíky není také Austrálie a jiné státy.
Jinak ty recepty vypadají velice dobře, asi je brzy vyzkouším.
Lidičkové nestíhám číst, jsem teprve u p. Potměšila, ale je tam jedno téma…
Dan zjistil že TO není tramská osada (shake) OT ne ní obrněný transportér ( taky jsem se na to kdysi ptala (wasntme) a Sharka mu vysvětlila co je CD…….ALE vysvětlí někdo mě co znamená BTW a 105×148 ?
Poctivě čtu ale tahle dva významy mi unikají (chuckle)
BTW je by the way- tedy mimochodem. Jen tak mimochodem vám povídám…
Stopětka je formát bývalých Vaviných školních trestů. Musela tehdy psát slohovky na dané téma, které se vešly na tento formát.
(handshake) já věděla ,že mi ten překladatelský oříšek někdo vysvětlí (mm)
OT jsem si tenkrát odvodila jako OTbočku, ale na tímhle jsem fakt dumala dlouho (wave)
Akden, BTW je zkratka z netových diskusí, odvozená z anglického „by the way“ = mimochodem. A 105×148 je přibližně rozměr formátu A6 a je to specialita Vave, která ty krátké úvahy píše (tak krátké, aby se na tu A6 vešly…). Přiznám se, že jsem zkoušela najít tu první „stopětku“, kde to vysvětluje, abych sem dala odkaz, ale nenašla – jen překvapeně zírám, že „stopětky“ vycházejí už tak dlouho…
Já vím Terro-san,že je píše Vave, poctivě čtu a už dlouho. A BTW byli a jsou většinou od Dede, jen jsem si lámala hlavičku co to znamená….a úúúúúž jsem zase chytřejší 😀
Promiň, Matyldo – byla jsi rychlejší, já jsem se totiž pokoušela najít tu první „originální“ stopětku. Ovšemže marně – zanořila se 🙂
Nezanořila: http://neviditelnypes.lidovky.cz/cloveciny-105×148-sto-pet-krat-sto-ctyricet-osm-f3l-/p_zviretnik.asp?c=A100118_121136_p_zviretnik_dru
Díky – měla jsem napsat: zanořila se MI. 😀
Díky,děvuchy :* doučím se (wait)
Čočková? To by šlo. Pokud nebude vadit, že mámm čočku zelenou?
Týno, obávám se, že tentokrát to zaměnit nepůjde. Červená čočka je daleko jemnější a má jinou chuť, a ta zelená se taky úplně jinak koření (majoránka, česnek, pepř…). Polévka z ní jde taky: zpěníš cibulku na sádle (např.), uděláš jíšku, rozředíš vodou a přidáš propláchnutou zelenou čočku. Vaříš doměkka, před dokončením přidáš prolisovaný česnek, majoránku, osolíš a opepříš. Někdo do ní přidává třeba opečený párek, ale ten až nakonec, vyvařený v polévce není nic moc… Někdo zase vaří spolu s čočkou io trochu brambor. Tohle všechno červená čočka neumí, ale zase má jiné půvaby…
Byla zelená, byla bez párku, byla dost dobrá, už není
Už není – to je nejlepší doporučení, týno 🙂
Terro-san, souhlas, červená čočka je velmi dobrá a velmi rychle připravená a jde z ní cokoliv udělat.
panebože Bubu!!! začla jsem panem TOUSTEM a už slintám!!!! :-), co budu provozovat u pečenýho kolena probůh?? 🙂
Milá Bubu, ty k nám chodíš na oběd? No, já vím, že ne – ale tyhle recepty jsou i u nás ve velké oblibě, jen s malými variacemi. Např. na Toust (pokud máme) dáváme játra husí bílá. Nejsou vždycky, tedy ano, máš pravdu: játra. Do polívky z červené čočky přidávám občas kukuřici, protože v ní vypadá vesele 🙂 A tvarohové křupinky se v kuchařce babičky Livie (jak se říká domácí ručně psané kuchařské bibli po předcích) skrývají pod názvem „rychlé šátečky“… a mimochodem – pokud je peču, tak z dvojité dávky, a mizí po desítkách, zvláště ve švárovi.
Jinak podepisuji, že v kuchyni nemám ráda náhražky, levné suroviny, které se tváří jako luxusní, a obecně veškeré ty „podfuky“. Narozdíl od terry ani příliš nekořením, ale on koření dobře… moc dobře. Společně nesnášíme glutamát sodný a některá další ochucovadla a já jsem moc ráda, že terra má nervy na vyrábění silných vývarů a masových základů. Je zřejmě ještě mlsnější než já – já ty nervy nemám.
Nechodím k vám na oběd, ale s chutí bych zašla. (wave)
Kdyby se povedla na Toast husí jatýrka, óóó, no to by bylo. Příště jedu do Budapešti s chladící taškou a bílá husí játra si přivezu. Jinak holt kachní, kuřecí, to portské to povýší.
Chrupinky dělám celkem často, ale Junior marmeládu ani povidla nejí (je to trouba), takže nám jedna dávka stačí. Když má přijít návštěva, dělám z tuplované.
U nás se dělají s i tvarohovou náplní, podle hesla, že tvarohu není nikdy dost (žloutek, rozinky…), třeba by junior pozřel tuhle variantu? 🙂
Pro Juniora by musely být makové. Ale většinou je peču jenom s marmeládou a není mi líno pro Juniora upéct třeba bábovku. Nebo roládu.
Nebo makovec – jasně… A proč mě vlastně nikdy nenapadlo zkusit makovou náplň?
Po jednou svatbokoláčovém šílenství mi zůstala v krabičce ořechová náplň. Mamka křupinky zapsala pod název „tvaroháče“. A s tím ořechvým zbytkem byly OOOOO 😛
Tak to je veelice inspirativní menu – asi ho některý den vyzkouším. A ty tvarohové chrupinky znám, pekly jsme je s maminkou tátovi – měl cukrovku a tohle se dalo udělat dia :-). Jen jsem na ně pozapomněla, dík za připomenutí.
V naší smečce by určitě uspělo všechno – jen k tomu uzenému kolenu u nás děláme chlupaté knedlíky alias halušky s kyselým zelím. A za chrupinky velké díky, protože u nás jsou recepty na sladké s tvarohem – ať už v těstě nebo v náplni v převeliké oblibě a ty ksichtíky našeho psovstva, když si ty dobrůtky dopřáváme a jim dáme jen symbolický drobeček, aby jim to nebylo až tak líto (tmi) Jinak všem Zvířetníkům lidským i zvířecím slunečné a pohodové velikonoční svátky (h)
Já bych se bramborovým nebo chlupatým nebo jiným knedlíkům a špenátu nebo zelí nevyhýbala, ale u nás doma to neocení. I k výpečkům mají raději chleba. Tak co bych se „špónovala“.
To Ti chválím (y) Jenže u nás ty halušky může MLP, já i naše babi ještě další dny (třebas už s jiným masíčkem), takže se to u nás vaří málem do zavařovacího hrnce (chuckle)
Dělala jsem kdysi ráda zapečené plněné rohlíky: rozřízly se podélně, vydlabaly, napatlaly máslíčkem a plnily čímkoliv, co bylo po ruce: sýry, salámy, šunka, tuňák, vaječná směs……. prosypat kořením, vložit do pekáčku a zapéct. Mňam a velmi rychlá, pestrá a chutná večeře.
Jé, tohle jsem taky dělávala a úplně na to zapomněla!!!! Taky jedna z věcí, které se mi totálně zanořily, ale díky Tobě už je zase nad hladinou. Teď jen v návaznosti na včerejší diskusi ještě udržet tu „myšlééénku“……
S koleginí v práci jsme se bavily, že tousty jsou skvělá teplá večeře a co všechno do nich se dá dát…
Nakonec jsme se shodly, že nejzvláštnější je dělat tousty jako štrůdl, tedy na toustový chléb naskládat nastrouhané jablíčko, skořici a dát zapéct.
No a shodou okolností jsem to použila hned odpoledne, když přiběhla dcerunka s tím, že ve škole neobědvala, protože… a veliký hlad.. a něco sladkého…
i vzala jsem toustový chléb bílý, posypala ho skořicovým cukrem, navrstvila jablíčko nasteouhané nahrubo, skořicový cukr, kousíček másla a druhý toust a pekla jsem hodně do křupava. A fakt to bylo výborné. Ne jako štrůdl, ale jako žemlovka do ruky dokonalé.
Jedna moje mladá kolegyňka je také dělala s banánem, potřela lehce nutelou, pár koleček banánu a zapéct. S jablkem je dělá také, ale nestrouhá, dává plátky, obojí bylo moc dobré, jen jsem na to už pozapomněla, teď se mi to vynořuje 😉
Hi hi, když už jsme u toho „vynořování“, taky se mi teď vynořilo jedno jídlo, v dobách studentských mnou velice oblíbené. Jak se pak zase zanořilo, netuším… Byli to „chudí rytíři“: půlka krajíce chleba (spíš staršího, skvěle se rozpekl), obalená ve smesi rozšlehaných vajec a strouhaného sýra. Osolit, opepřit, po obou stranách opéci. Navrch osmažené prstýnky cibule, kremžská hořčice a trochu masa, které bylo zrovna po ruce (zbytek pečeně, kuřete, salám, cokoliv). Sedět na zahradě v teplém večeru, kecat o tématech světového významu a zapíjet pivem. Kdeže loňské sněhy jsou… safra, já snad začínám vzpomínat…
No to uz jsou pekne rozezrani rytiri. Nam vzdycky bohate stacil ten vajickem obaleny chleba, osmazeny na sadle a s trochou kecupu.
Ale i takhle lze – je to vydatné a moc to nestojí. Je to taková „pánská varianta“, možná nejen levná, ale i pohodlná a drobátko bez fantazie, ne? Nic ve zlém, taky jsme je tak dělali, když nic jiného nebylo. 🙂
Ta bezmasá varianta je tzv. „předvýplatová“.
Kdepak předvýplatová! U nás je to téměř sváteční, protože vždy těžce vyžebrávané jídlo, v oblíbenosti srovnatelné se svíčkovou 🙂
Vylepšená verze u nás: jedna strana chleba se opeče nasucho, druhá se namaže hořčicí, na pánev se rozlije vajíčko , jak se zatáhne, položí se na něj kousky tvarůžků (slabší povahy mohou použít jiný sýr), a na něj chleba hořčicí dolů. Jakmile se vše spojí, je hotovo.
Honzo, tak právě kvůli takovýmhle tipům mám Mlsotník moc ráda, člověk se hodně přiučí. Jeden by si řekl – obyčejná topinka ve vajíčku. A tady je takováhle zajímavost. 🙂
Děkuji (h)
Provozujem pravidelně, jen občas není sádlo. Vajíčka jsou v kurníku pořád a občas zbude starý chleba. (rofl)
Ano, chleba ve vajíčku máme rádi. Toho ti mí chlapi obvykle sežerou množství nevídané.
Nejsou chudí rytíři spíš nasladko, něco jako tady? http://www.labuznik.com/recipe.php?ID=10339 Tomuhle doma říkáme jenom jednoduše topinka ve vajíčku, slyšela jsem i název francouzská topinka. Má to variantu slanou – jen vajíčko a mléko (sýr se může přidat, ale není povinný) – a sladkou – hotové se to pocukruje.
Abych řekla pravdu, tak nevím. Nasladko udělanou žemli znám taky, ale nikdy mě moc nenadchla. Nejspíš to bude mít nekonečnou spoustu variant i názvů podle toho, kdo a kde vařil, kolik na to měl, co zrovna našel doma a tak… 🙂
Mňam,mňam –
Tak tohle menu by určitě vyhrálo v „Prostřeno“ 25 000 Kč , (pokud by tam nebyli rejpalové) Dík za inspiraci ,tleskám,bohužel mi nejdou smajlíci : o )
Musí se vypsat ručně (sweat)
JAK vypsat ručně? Sorry,ale pokud mám psát anglické názvy,tak na to má znalost AJ nestačí :o( , česky se mi to zdá složité – no, jsem mimoň…
Ahojda, stačí si najet myší na ksichtík, který chceš, a za chvilku se Ti zobrazí, jak se píše. I s těmi závorkami. Když jich chceš napsat víc a jsou závorkové, tak mezi nimi udělej pro jistotu dvě mezery. (y)
Bubu, je vidět, že máš řádně chlupatý jazýček! (chuckle) Chrupinky nechám MLP a dětem, ale ten zbytek s dovolením zařazuji mezi welmi použitelné receptíky. (y)
A já myslím, že kdyby ti do těsta uložili kousek nivy a drobek uzeného, tak by sis na chrupinkách taky smlsnul. V tom případě ovšem necukrovat 😉 leda tak směrem k tvé LP.
ooops!!!! ono by to šlo i na slanou variantu? :O
Určitě – těsto není vůbec sladké, veškerý cukr je až ten „okolo“…
Prostě geniální!
Milá Bubu (h), recepty čtu vždycky ráda, protože taky ráda jím dobrá jídla. S vařením je to už horší, momentálně (ehm, už delší čas) mám období spíš nevařící. Recepty dělím jednak na ty, které se mi jeví a které nejeví jedle, a potom na ty, které jsou jen k přečtení a které k vaření.
A Tvé recepty jsou jednak čtivé a moudré, dále silně jedlé a hlavně a zejména vařivé, za což zasloužíš řád Modřanské vařečky; doufám, že ho spolu s dlužnými lízátky pro moravské tipující nezapomenu vzít na Velké Zvířetnické Setkání koncem srpna. :o)
A dneska k obědu dám tu červenočočkovou, tu mám doma. :o) A ještě dotaz, asi skoro zbytečný. Na chrupinky používáš tvaroh tučný? :o)
Přeju všem krásný den. (h)
Řádu Modřanské vařečky si velmi považuji a budu se snažit i nadále zásobovat zvířetníky recepty na jídla jednoduchá a mlsná.
A na chrupinky používám tvaroh, co mám doma. Nízkotučný nekupuju, tučný jedině ve vaničce na pomazánky (včera jsme měli k večeři tvaroh s kyselou smetanou a pažitkou).
Do těsta je lepší tvaroh balený ve staniolu (není tak mokrý) a ten většinou kupuju polotučný. Do chrupinek patří celá hera, tak je těsto tučné dost.
Hrozně ráda vařím a zkouším něco nového. Proto mi neva vařit pro zvířata a péct jim. Celé dnešní menu bych snědla a zřejmě i doma s ním uspěla – mimo té poblivky, Bimbo téměř výhradně vývary. Nejraději s drožďovými knedlíčky, proto jsem v sobotu využila že je Kačka doma a udělala si do mrazáku z kila droždí.
Co jsme doma sami mám velké dilema – co uvařit. Pokud nechci Bimboušovi ukrátit život a to nechci, nesmím smažené a i jiná omezení a asi by neměl bohatýrské porce. Chvála ryb a zeleniny, ovšem to je zase většinou “ hladové “ a po konzumaci následuje luxování sušenek a jiných pochutin . Nemáte někdo recept na zaručeně dietní sytící a chutné pamlsky pro jednoho mlsnýho chlapa?
Když přidáš k zelenině smetanu a sýr, zasytí a chutná.
Zeleninou myslím cokoli ze zeleniny teplého – takže opravdu zeleninová jídla. I když u nás jakákoli jídla vydrží zasytit tak maximálně dvě hoďky
Já taky myslela teplé zeleninové jídlo. Třeba zapečenou brokolici s troškou kuřecího masa a žampionů zalitou smetanovo sýrovou omáčkou. Ono je potřeba přidat trochu bílkovin, aby ta zelenina nebyla tak „hladová“.
Ale chápu, dieta je dost omezující a je potřeba si hodně vymýšlet, aby to nebylo pořád to samé a strávník byl spokojený.
I knedlo zelo vepřo je podle MLP hladové a následují sušenky…. Já potřebuji právě ty pochutinky. Co se týče vaření tak po tom co jsem na puťácích vařila na plátech a dělali jsme i kynuté knedlíky válené na lodi a táborovém vaření bez civilizace pro 60 lidí mám spoustu receptů pro rozežrance.
Dnes už dávno dospělé děti naší rozvětvené rodiny často vzpomínají na naše stanové dovolené u Světa v Třeboni, kde jsme na plynovém vařiči a aluminiových pokličkách dělali borůvkové a malinové lívanečky i omelety a taky čerstvého obalovaného třeboňského kapříka (někdy i pro 12 lidí), což už bych dnes asi jen horko těžko zvládla (tmi)
Nedá mi to – musím na tomto místě zmínit oblíbenou terrovu historku o lívancích „kalv an rozop“, které byly z nedostatku lepšího nádobí pečeny na obrácené smaltované ceduli „Pozor nas vlak“… Písmena byla na výrobcích sice obráceně, ale zcela jasně čitelná.
Ach to je krásné.
My jsme si pláty vždy vozili, ale jednou je hošánci zapoměli na tábořišti a zjistili jsme to až večer. Zaplaťbůh je Sázava hodně obydlená, takže nakonec rozebrali nějakému pánovi zídku, ve které měl 3 pláty zabudované a postavili mu novou z kamení. Též jsme pod ty pláty kozu vozili , ta ovšem spinká na Kuchelníku pod jezem
Ona jim ta cedule, Inko, asi tenkrát stačila, pokud vím, jezdívali tou dobou na vandry ve čtyřech… Vaření na tálech pro 50 lidí je mimo oblast mých schopností, ale vím, že to jde.
Na plátech jsem vařila pro 12 lodí, tedy 24 lidí. Vozili jsme v lodích takové ty polní kuchyně pro snad četu, tři hliníkové hrnce v sobě, bohužel hranaté, takže houskové knedle se tam dělaly dost blbě. Pro 50 lidí se vaří na sedmitálovém sporáku, topí se dřevem a je to naprostá balada. Jak se dětičky naučí šetřit s vodou když si musí veškerou pitnou a následně i z nádobí transportovat přes přehradu….
Jeeee, Ladko, u Sveta jsme stanovali s nasima taky – asi 2x. Bylo to tam moc fajn. 🙂
Mňam, ty chrupinky jsem už zkusila- a měla jsme jednu, protože zbytek zmizel tempem nevídaným a neteřka koukala dost žalostně, že uý ž jí na talíř nedám další…
Keramickým hrncem je myšlen římský hrnec?
Nenene, to je obyčejný polévaný kameninový hrnec. Může být i skleněný. Plechový bych doporučila víc hlídat. Jen je potřeba mít dostatečně velkou nádobu i s poklicí.
Římský hrnec nemám, ten si musím teprve pořídit.
Jo a chrupinky jsou velice nestálá substance. Poločas rozpadu v řádu minut.
Že by příští setkání Zvířetníků bylo v Osíku u Litomyšle ? ..do hlavy néééé 😀 😀
Prosím, mohla bys mi poslat mailík, abych na Tebe měla kontakt, nějak se mi to v tom počítači pomíchalo. Díky.
Šel Ti mejlík i prachy (sun) a dík !
Ne že bych se Zvířetníků stranila, ale je jich moc a zahrada 200 lidí a 100 psů fakt nepojme.
Člověk se někdy podiví, co jest jeho domov schopen pojmout. V době záplav jsme měli tábor putovní na Sázavě a týden jsme čekali na opadnutí vody na Samopších aby v noci před odjezdem zase nebesa spustila. I bylo rozhodnuto tábor ukončit, neb jsme měli půlku stanů a půlku spacáků promoklých. Dětičky odmítaly na něco takového i pomyslet, takže jsme uskutečnili přesun k nám domů a druhý týden tábora probíhal v bojových podmínkách. Díky dostatku vody jsme si užili i lodiček a spluli jinak nesplavnou Kouřimku.
Ráno jsem vstoupila do kanceláře a hned byla obdarována sklenicí pečeného guláše. Paní asistentce se trochu utrhla ruka s chilli a vznikla bomba do huby, aneb guláš pálihub. No, mně to nevadí, přidám mdlé těstoviny nebo rýži a mám vařeno. Hodí se při mé plánované zahradnické aktivitě. A to ona přitom vůbec nekoření, nevím, co se stalo. Uvařila a teď rozdává. I když bude pálit 2x, tak darovanému koni na zuby nekoukám, aspoň mám vařeno.
Karolíno, co je – pečený guláš???? :O :O :O :O
Že by guláš dělaný v troubě?
Své výhody to má, nemusí se to tak hlídat a nepřipaluje se to.
Ona to dělala tady v troubě, já tohle jídlo dělám v kachlových kamnech přes noc.
Všechny suroviny se nasekají do litinového hrnce – cibule, paprika, maso (jde to z hovězího i z vepřového) a co se Ti ještě zdá do guláše vhodné, česnek, trochu papriky mleté červené, trochu chilli, osolit………… Podleje se to trochou černého piva a vodou, do této tekutiny se přidá trocha solamylu a dá se to pod pokličkou do trouby na cca 1,5-2 hodiny. Pak se odklopí poklička, směs se promíchá a může se konzumovat!
Ještě že jsem jedla. Mám plnou hubu slin i tak. I když jídlo u nás začíná být dramatické. Proč? Derunka se naučila vylézt na židli a úřaduje na stole. Ráno jsme na chvíli oba opustili kuchyni a hle! Zmizela mi ze stolu houska k snídani. Samozřejmě namazaná (suchou by nežrala, ne?). Ani drobečky jsme nenašli. Jo, tohle zvíře bude dílo. Nejvyšší čas začít si ujasňovat pozice. Jen počkej Lomikare (ééé- Derry), do roka a do dne z tebe bude vychovaná fletí slečna nebo čtyři malé do školky. Do té doby budeme sčítat škody.
Musím se smát nahlas, milá EvoŽ. (inlove) Co bys chtěla? Soutěž pokročila, nároky stoupají – aneb přece bys nechtěla, aby Tvá třetí fletinka byla nějaká pecka. (chuckle) Ale já vím, že Tě to baví, takový rarášek je pro Dámu s kachnou ohromná výzva, a Ty si to krásně užíváš. 🙂
Jo! A gratuluju k odchodu posledního z černoušků. 🙂
Jsem ráda, že i poslední z černých rarášků už má své páníčky a věřím, že si s Popeluškou rychle poradíte. Však zkušeností máte dost. A stůl je veliké lákadlo.
Gratuluji k nalezení poslední rodiny- zrovna ti poslední dva se mi líbili moc 🙂 Derrunka se má na co těšit, řádný výcvik obrousí hrany na kdejaké povaze 🙂
Díky. Holky, nezakřikněte to. Ještě není z domu i když už páníčci chtěli fotky, poslat zálohu (na ty 3 dny mi to připadalo zbytečné) a budou mu říkat Sven. Měl by jet zítra. A poté, co byl zamluven jsme měli ještě další 2 zájemce – klasika – nejdřív nic a pak se se zájemci roztrhne pytel. A to jsem se snažila smazat všechny inzeráty ihned po zamluvení Svena.
No a Deruna bude magor po babičce. Je fakt horolezec (ostatně bude potřebovat portrétek, ne? ). Na druhé straně je opatrná, ke řvoucím psům nejde, odkud spadla, tam jde opatrně. Ale vypadá, že bude šikovná a chytrá. Což znamená daleko víc práce s výcvikem, ale šance na lepší výsledky. Líného psa bez zájmu rozhýbat je strašně težké, daleko těžší, než pokrotit aktivní zvíře. Hin sa hukáže. (jen kdo bude ten Lomikar?!)
Ale vždyť ona se jenom snaží, aby Ti nebylo smutno, když už je smečka štěňat pryč. Doufám, že můj oblíbenec Collin dostane báječné páníky. 🙂
Collin (Balónek) je i můj oblíbenec. Jako malý se při přechodu na jinou stravu nafoukl a my ho chovali a masírovali, proto ten Balónek (vypadal jak chlupatý míček a jen hekal, ani kňučet nemohl). Na páníky dohlédnu, ale jsou to mladí sportovně založení lidé, tak snad bude OK.
Tak nějak, co to je hned po ránu .)) Cpu se včerejším rohlíkem a sbíhají se mi sliny na něco úplně jiného. Já bych si tohle menu dala s chutí, přesně podle mého gusta. A koleno je úžasná věc, ať už uzené nebo obyč 🙂
Mám radost, když se recepty líbí….
Jejda Bubu, čo mi to robíš hneď skoro ráno?
A všetkým krásne veľkopiatkové ráno želáme. Dnes bude krásny deň.
Trocha inspirace na velikonoce neuškodí….. 😉
Slin mám plnou hubu a uvařit si nic nemůžu, protože mi k tomu vždy něco chybí. Do tvého TOASTU nemám portský 🙁
Červenou čočku jsem dala mamce, aby si ji zkusila,jak je dobrá…
Koleno, hm, že bychom ho odpoledne,až dojede Dan koupili????
No, abych tu neslintala jak Xerxovic Betka, uvařím si čaj a udělám si k snídani asi míchaná vajíčka, namažu si toustovej chleba jemně máslem, vložím míchaninu a připlácnu druhej plátek chleba a dám do toustovače zapéct, druhej si udělám se sýrem, další s zauzenou šunkou, dobrý je i s máslem a medem…
A za ty tvarohový chrupinky od tvojí babičky dík, já to kdzsivá někde jedla…takže si tohle uložím a na nějakou naši vojenskou akcičku upeču… (y) (f)
Pošli Dana na nákup a uvař kompletní menu. 😉
Hmm, tak to bude Dan asi o víkendu držet bobříka hladu…
😉
Takové menu bych si dala 😛 . A Betka by dorazila všechny křupičky a chrupinky a kostičky z kolena. A pro tvarohomilce upozorňuji, že se tvarohové taštičky (u nás se tak jmenují chrupinky) dají plnit i tvarohem. I když já teda ráda ty marmeládové (nod)
A abych nezapomněla:
Hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Nejsou s tvarohem moc suchý? ale taková duo chrupinka-část tvaroh,část povidlo…hmmmmmmm
u nás se dělaly trojhránky maličké – obalovaly se ještě horké v moučkovém cukru… ňam ňam – takové jednohubky
Xerxová! (inlove) DDDD! Jak jinak taky!, když vzpomenu na Tvé pidivánoční cukroví, které nejspíš vdechujete. :o) Alespoň Betynka určitě! (chuckle)
Taky je dělám malé. A jelikož jsem matla a musela bych si placku rozměřit a krájet podle pravítka, abych neměla každý trojúhelníček jiný, vykrajuju formičkou kolečka a mám malé půlměsíčky.
Tvaroh by na mne byl málo výrazný, ale někdo to dělá i s mákem. Já teda preferuju povidla a nebo marmeládu z černého rybízu. To je správně pikantní a šťavnatá kombinace.
Co myslíš, kdopak asi u nás minulou sobotu (to bylo k obědu kolénko) papal kostičky a kůžičky i s tím tlustým zpod kůže? Koleno je u nás zpracováváno bezodpadově a velmi ekologicky.
Předpokládám i ekologické předmytí nádobí. U nás určitě, teď na to stáli frontu (štěníci byli učenliví). To je jediný moment, kdy Ája důrazně hájí svá práva vůdce smečky
Samozřejmě. Ekologické předmytí nádobí u nás probíhá pravidelně. Mamule se sice zkraje kácela, ale pak si vysvětlila, myčka myje na 65°C a nádobí je čisťoučké.
Červená čočková – to fakt rozšmelcovat mixérem i tu čočku ?? Ale pak je z polívky kaše…
Jak mám čočkovku rád, tak mě tohle spíš odrazuje.
(n)
Taky bych to asi nemixoval. A to koleno bych asi taky neocenil … to uz by obed nebo vecere v mem podani prilis pripominala pitvu 🙂
Ovsem s tim uvodem nemohu nez naprosto souhlasit. Nalijme si odtucneneho mleka a zakousneme kukuricny polystyren … kdo ma ty napodobeniny furt žr.t?!?
Ale kdepak panove! Zalezi na pomeru cocky a tekutiny, cili mize byt tak husta, jak chcete.
Hoši, stačí si část čočky odebrat, ostatní rozmixovat, dolít trochu vody,aby to nebyl krém,potažmo kaše a vložit tu zbylou čočku,co jste vyndali,abyste neměli čistě krémovou polívku… a mohli i kousat 😉
Přesně tak… a nebo jenom trošku mixnout, čímž se mi polívka zahustí a nemusím zahušťovat jíškou. A je to za a) zdravější a za b) nemusím dělat jíšku a rozvářet jí v polívce.
U mne je trochu problém s tou smetanou. Pokud by ta polévka nebyla hustá, tak tam smetanu nesnesu. Ale to už je jenom na chuti strávníka.
Jak říkal Čochtan: „Já rád frťana, totiž jíšku“. 😀
Tak nemixuj a dej jíšku….. a pak frťana….. jak je ctěná libost.