KOČKY: O kočičí kastraci

Nikdy jsem netoužila po kočce. Po psu ano a moc. Tuhle touhu jsem si splnila ještě během bydlení ve městě. Ale když jsem se přestěhovala na venkov a zjistila, že jako devátý dům od pole se asi bez kočky nebo armády myších pastí neobejdeme, zvolila jsem kočku – konec konců, zvířata mám ráda bez ohledu na počet nožiček nebo tloušťku kůže (jen žížaly nemusím, hadi mi nevadí).

U naší Bubu jsem si zamluvila kotě od baronky Prachovky , jelikož jsem chtěla kočku venkovskou a tedy i částečně venkovní. Nechtěla jsem kočku, která z domku nevytáhne ani špičku ocásku. Nebydlíme u silnice a mohla jsem jí nabídnout podobné prostředí jako na rodné hroudě.

Chtěla jsem kočičku. Ale hned od začátku jsme věděla, že nechci koťata. Jako správná zvířecí hysterka jsem se už na podzim začala vyptávat co s tím. Veterinář mě ujistil, že je ještě brzy a v prosinci s ní máme pro jistotu zajít na jednu antikoncepční injekci, když kočule chodí ven, dokud nedoroste a aspoň částečně nedospěje.

Únorová váha 2,8 kg a věk 8 měsíců byly uznány pro zákrok způsobilé. Byl dohodnut termín a vydány příkazy ohledně hladovky (Polárka šla na zákrok navečer, takže už ráno nedostala kolem vody nic). Myslím, že kdyby uměla telefonovat, pozvala by na mne během dne Ligu na ochranu zvířat i Srstku s Kubišovou.

Večer jsme ji naložili do transportky a odvezli k vetovi. Číče se to moc nelíbilo, vřeštěla a nakonec se tam i počurala (bylo to 3 km). Ještě že jsem měla s sebou náhradní ručník jako podložku. Asi tušila, že se něco chystá.

U uspání jsem mohla být, což mě potěšilo – kočka dostala oblbovák i uspávací ďobanec a tak dlouho šmejdila po čekárně, až mi nakonec usnula u nohou. Veterinář mě i Mušketýra odeslal do nedaleké restaurace na kafe a něco dobrého, prý se máme za hodinu vrátit. Servírka nám po dotazu, jestli stihneme tatarák, když máme vyzvednout kočku, řekla, že to sice nestihneme, ale jako další pacient je objednána jejich čičina…

Po našem příchodu na veterinu Polárka ještě spala. Trošku se pohnula, když jsme ji navlékali do prubanu. V transportce spinkala jako Šípková kočka. Tyjátr nastal až doma, když jsme položili přepravku na zem a Borůvka k ní začala čuchat. Její kočce něco bylo a divně smrděla. Museli jsme jí transportku rozdělat a nechat jí kočku očuchat. Kroužila kolem a zoufale kvílela jako kvočna.

Takže nakonec jsme kočku uložili na složenou osušku do koupelny, kde bylo teplo a klid – začala se probírat a námořnickým krokem neomylně zamířila k průhledovému schodišti. Dostala misku s vodou a kočičí záchod, jenže polospící madam si stejně počurala osušku. Ráno už courala po koupelně a byla odnesena do kuchyně. Ovšem kočka v prubanu chodila pozpátku a otřepávala packy, jako by šlápla do vody. Užrala trochu z kapsičky, napila se a zmizela.

Dlouho jsem nevěděla, kam to zvíře mizí. Bylo to někde v patře a asi v ložnici. Dneska vím, že se chodí schovávat do úložného prostoru Mušketýrovy postele, kam se protáhne neuvěřitelně malou škvírou.

Dva dny se se mnou kočka nebavila. Třetí den se začala mazlit.

Ale doopravdy se mi ulevilo, když po dvou dnech začala vřeštět na schodišti, odkud se to rozléhá po celém domě. Bylo jasné, že už je jí líp. Celkově bych řekla, že kočka snášela kastraci lépe než psice, která se tvářila velmi nemocně ještě 4. den (Borůvka to umí prodat).

Pruban jí vydržel 5 dní. Pak překousala ramínka a vyrobila z toho něco jako vyšší bikini. Kdykoli jsem šla kolem kočky, povytáhla jsem jí pruban po přední packy. Kočka si hned sedla a pokusila se pruban sežmolit dolů. Toto vše jsem si zopakovala několikrát denně.

Den před vytažením stehů jsem jí ty bikini sundala. Stejně to vypadalo jako bederní rouška nevalné kvality. Stehy veterinář vytahal v klidu a pochválil, jak hezky to srostlo.

A mám po starostech, co s koťaty…

Aktualizováno: 13.4.2011 — 12:10

243 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Náš dnešní výlet do Slaného proběhl ve znamení bludného kořene. Nejdřív jsem zabloudila cestou tam – mapy nemajíc jsem netušila, zda se dát na Chomutov nebo na Kladno. Posléze jsem bloudila ve Slaném, protože jsem nevěděla, že hokejová hala rovná se plavecký stadion, případně sportovní hala. Rozběsněna dopravním značením jsem Slánskou horu vzdala a šli jsme se uklidnit do místní pizzerie, mimochodem velmi dobré. Jako výlet jsme zvolili náhradní cíl, jeli jsme do Smečna. Mestečko je to hezké, bohužel majoritně obydlené minoritou, alespoň to tak vypadalo. Neměli jsme moc času, takže jsme letmo proběhli část parku, zvenčí obhlédli zámek a kostel a jeli se podívat na řopík, což byl náš původní cíl. Jak to dopadlo, uvidíte ve fotogalerii. Po návratu jsem zjistila hezkou historickou perličku, že totiž první dva hrnce brambor, dovezené do našich zemí v r. 1711 byly svěřeny k pěstování právě na smečenské panství. http://renatae.rajce.idnes.cz/Smecno/ Menhir, který byl v mapě označen u silnice ze Smečna, jsme taky nenašli. Ale uznávám, že jsem podcenila domácí přípravu.

    1. Ještě mě napadla jedna zajímavá věc – hlavní vstup do kostela není situován na náves, ale směrem k zámku. A „soukromý majitel“ Středočeský kraj o těchto krásných stavbách nenabízí vůbec žádné informace pro návštěvníky.
      Řopík, který je jako jediný na našem území plně vybaven, je těsně vedle výchozí brány ze zámeckého parku. Brána je ovšem uzamčena na řetěz a opatřena ostnatým drátem. Městský informační systém řopík nezná, cedulka je zhotovena amatérsky. Kdo neví, nenajde. Přitom tahle součást pevnostních muzeí na Pražské čáře je mnohem přitažlivější než nepřístupný zámek a zavřený kostel. V sezóně se nabízí třičtvrtěhodinový výklad, který je rozhodně zajímavější, než učebnice dějepisu.

  2. ;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)

    .(*) Šadchen (dohazovač), představuje potenciální nevěsty:
    – Mám tu jednu fajnovou partii, dostane věnem dvacet tisíc, akorát je trochu šilhavá a koktá. Pak je tady ještě jedna, padesát tisíc dostane věnem, akorát je trošku bláznivá. A pak tu máme jednu z nóbl famílie. Věno ma sedumdesát tisíc, vošklivá taky není, akorát je maličko těhotná…
    Mladý muž pokyvuje hlavou a pak se ptá:
    – Neměl byste náhodou nějakou, která šilhá, koktá, je bláznivá a zároveň těhotná?
    Sadchen zklamaně potřese hlavou a povídá:
    – Radši nebudem nic rozjednávat. Voni jsou na mě moc velkej idealista. .(*)

    ~o) Vinšuju všem přítomným klidný večer, hezké sny
    a pěkně se vyspinkejte. ~o)

  3. U žabek bylo dneska sluníčkovo, ale ve stínu teda dost zima. Zřejmě ze stínu Polárka vylovila polovzrostlého ještěrčího mládence- byl ještě dost ztuhlý. Přinesla si ho za ocásek na terasu a dloubala do něj tlapkou- víc se asi neodvážila, protože ještěrák syčel a prý se kočku pokusil rafnout do nosu, když ho strkala moc blízko k němu. Ještěrák byl odchycen a odnesen na druhou stranu domu, kde ho Kája uložil na zídku, aby se trochu vyhřál a nabral rychlost při případných mezidruhových setkáních…

    1. Naši sousedi mají dvě vzrostlejší mandloně- a doufám, že vydrží to, jak si na nich Polárka občas brousí drápy. Takže mandloně jsou ověřeny jako pro zvířectvo zajímavé. 🙂

        1. chicht – tohle moc ráda slyší mlaďaska (chuckle) , každý se jí stále ptá, kde se uhodil… On tam totiž má nějakou divnou žilku – prý se zhruba na dvou letech vytratí sama a nebo se tomu pomůže laserem… (co je zajímavé, že jeho tatík ji měl taky uprostřed čela v jeho věku :O – vstřebala se sama

          1. Říká se tomu „jahodový ekzém“. Měl to bratrancův syn na lícní kosti. A protože jeho maminka a babička jsou kr…, a nechtěly čekat, až to samo zmizí, tak s chudákem Filipem jezdili na odstraňování. Kluk vyrostl, vadná tkáň se vstřebala a místo červené boule má kluk na obličeji kráter

            1. Tak že se tomu říká tak zajímavě, to jsem netušila, ale moje dcerka to měla na kořeni nosánku. A opravdu to zmizelo. Na fotce u dvou svíček na dortu není nic vidět. (sun)

          2. Vzala to kouzelného mladého muže doktorka na vědomí? Pokud by to byl hemangiom, ty se přece jen trochu sledují. Naše Petra ho má od narození na spánku a ve dvou a půl letech je spíš větší. Hlavně by se do toho neměl praštit, aby to nekrvácelo. Dcera taky čeká, až do puberty na chytřejší lasery.

            1. Už jsem se jich potom na to neptala, Filip má 18 let, někdy v pubertě se mu ta vyrovnaná tvář začala propadat. Známé syn to měl taky na kořeni nosu a na ruce, prý se mu to samo ztratilo. Ten zvláštní název byl u jednoho článku v anličtině.

            2. ví to a hlídá. Jinak on to nemá od narození – objevilo se mu to přesně ve stejné době, jako kdysi jeho otci. I proto doufají, že to taky ve stejné době vymizí.

    2. Je vidět, že Kvílík si to v ZOO užil 🙂
      Jo, až budete sázet Betynce ten hovězník, mohli byste tam šoupnout i vepřovník pro mne? Já bych ho sklízela jen občas, zbytek byste si mohli česat sami (clap)

      1. A nebyl by lepší rovnou stejkovník a řízkovník? Bysem si s dovolením taky vzal po sazenici =P~

  4. Ahoj, jdeme na spacir do bazin, resp. Congaree National Park. nevim, jak daleko se dostanem, posledni dobou hodne prselo. Ale je na to prima den. jeste nejsou komari, neni dusno a sviti sluno. Treba se nam povedou fotky.

    1. To tedy slyším poprvé, že se tohle štěněti (či psu vůbec) může stát. Tak držím palce.

      1. Prý se to stáva při velké námaze, ne tělesné ale když hodně štěká, tak nevím 🙁 Uvidíme co řeknou na veterině zítra…

  5. Pro Sharku: ať Tě brzy uvidíme vařit v televizi, ten recept na chudou polívku určitě předvedeš před kamerami.

  6. Ahojky všem. V Praze je krásně, ale zima. Na horách to asi nebude jiné. Tento víkend ještě ne, ale od příštího bych ráda měla 1-2 týdny dovolenou a začala zahradní práce. Kocourky vezmu s sebou, „zaparkuju“ je v Maršově v bytě a budu za nimi z chalupy jezdit na noc.
    Ríša bez problémů baští svoje prášky – ještě dneska večer poslední a zítra jdeme na kontrolu, je úplně zdravý a už s Melíškem dovádějí, honí se, zakusují, okusují….. Zrzínek jen přihlíží, do her se neplete, on je povznesen nad takovéhle zbytečnosti.
    Včera jsme měly se Sharkou dlooooouhé relace. Tak dlouho jsem plánovala koupi větší televize, až mi ráno ten můj prcek bez rozloučení dal sbohem. Zvuk začal hrát naplno a naprosto s tím nešlo nic dělat. Tak jsem na radu Sharky vyrazila do Globusu, kde měli úžasný malý TV přijímač i s DVD a HD rozlišením za cenu téměř neuvěřitelnou a k tomu navíc 24 plechovek piva! No, nekup to! No, nekoupila jsem. Ani v jednom pražském Globusu nebyl ani kousek. Tak jsem v OK elektro koupila něco jiného, za stejně výhodných podmínek, s ještě větší obrazovkou a celý večer se bavila tím, že jsem aparátek zprovozňovala a došlo na nehorší – musela jsem si přečíst návod. Chytrej přístroj jak Macháčkův kocour. Ale už hrajeme a spokojenost, vidím na něj i z postele!

    1. Karolino, tak už s předstihem přeji krásnou dovolenou a hlavně, abys přepravu kocourků zvládla tam i zpět a všichni jste si to užili.

  7. Přeji všem krásné ráno a pěknou květnou neděli. Těším se na fotky s Vilibaldem a zvířátky. (inlove)

    Matyldo, moc pěkný písáníčko, věcné a milé. (*) (star)

    Myšičko, dodatečně všechno nejlepší k svátku a hlavně hodně zdraví (h) (H) (l) (L) (heart) (love) .

    Vše teprve dočítám a za chvíli jedu pro vnučku , pěkně si dnes užijem.
    Mějte se všichni krásně (sun) .

  8. Hezkou neděli všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Za chvilku vyfasuju Vilibalda (chuckle) a vyrážíme směr ZOO. Tak se dobývá na Kosatku a tak s ní „diskutuje“, že jsme usoudili, že je čas vyrazit i za jinými zvířátky (bat) , (heidy) , (hug) , (cat), … Kosatka má smůlu – do naší ZOO nesmí. Ale myslím, že se móóóc ráda dopoledne prospí – včerejší výlet a odpolední hlídání mimina jí určitě unavily (wave)

      1. byl velmi nadšený návštěvník. Ječel a brebentil celou dobu, přes sklo kamarádil se žirafama, tygrem, lvice se na něj došla podívat… šimpanz na něj přátelsky klepal na sklo, makak ho naopak od skla odháněl… Bylo to fajn. V kontaktní ZOO pohladil kozu a v tropickém pavilonu se mi zavěsil rukou za šlahoun potosu a odmítal pustit (kytky miluje a snaží se je sklízet i u nás doma). Měla jsme ho většinou v „nosítku“ na břiše – takže dobře viděl.
        Betku doma přivítal nadšeným pokřikem a ta jeho blízancem na nos…

    1. U nás taky nesmí, což mě docela zklamalo, ale naši pořád slibují výlet na kopeček tak snad se dočkáme 😀

  9. Tak jsme až teprve v dnešních (sobotních) večerních zprávách viděli tu spoušť, kterou v Alabamě nadělaly noční bouřky (psala mi kamarádka, že to bylo i v české TV). Ono je to počasí opravdu jak ruská ruleta – jeden si nikdy nemůže být jistý, že ho to mine. My jsme to štěstí měli, ale ta destrukce a těch 7 mrtvých – to je k pláči. Já jsem dokonce prospala i ten lijavec, říkal mi to tom až ráno manžel.

    Pracovali jsme dneska zase celý den venku a tam mi choť pomohl vyrýpat cibulky narcisů. Už jsem tady myslím zjara psala, že mi narcisy lemují záhon, ale v posledních letech se množily jen listy a letos mi jich květlo jen pár desítek. Chtěla jsem s vyrytím počkat až na podzim, ale ty zavadlé listy už tam nevypadaly hezky a zbytečně zabíraly místo, kterého mám na záhoně už tak málo. Jenže já myslela, že na konci těch listů budou jen takové pidi-cibulky, ze kterých vyberu ty nejsilnější a ostatní s klidným svědomím vyhodím. ALE – jak vidíte na fotce, cibulky nejsou zase tak prťavé a tak nemám srdce je zahodit. Manžel hopsal na rýč, aby ho zarazil rovně dolů co nejhlouběji a i tak to skoro nestačilo, cibulky byly opravdu hluboko v zemi. Na nové osázení obvodu záhonu a do jiných míst zahrady mi jich bude stačit sotva stovka a my jich vyryli určitě těch stovek několik, s tím jsem tedy vůbec nepočítala!!! Na fotce to možná tak není vidět, ale v té vaničce jsou jich kvanta. Až cibulky oschnou a listy zavadnou, ostříhám je, dám do krabice a strčím až do podzimu do lednice (naštěstí máme extra). A pak na podzim je budu nabízet přátelům a sousedům. Naštěstí máme každý Halloween velké BBQ u jednoho kamaráda, tak tam snad bude zájemců dost. Vyhodit je prostě nedokáži.

    http://marickac.rajce.idnes.cz/Priroda/#12_-_cibulky_narcisu.jpg

    Přeji všem krásnou neděli

    1. Maričko, obávám se jen, že ty narcisy zase nepokvetou. Ty listy cibulka potřebuje, aby zesílila a dozrála. Sklízet cibule narcisů (a cibulovin vůbec) je dobré až po zavadnutí.

      1. Rputi, díky za info. Já to vím, že listy musí zavadnout, na chatě jsme tulipánům i narcisům i po zavadnutí „uzlovali“ listy (jako se to dělá u cibulí) a odstříhávali až když byly zcela suché. Jenže tady je to nějak všechno jinak, protože tady mi ty listy zůstanou zelené až do konce léta, vlastně se ani nijak moc neohnou. Tak proto jsem to riskla, můj původní plán byl nechat je až do podzimu. No uvidím, jak to dopadne, dám příští jaro vědět 🙂 Ale jestli je budu tedy na podzim nabízet, raději na to případné zájemce upozorním, kdy že jsem je tahala se země. Už se v ní takhle na stejném místě množili 12 let.

        A my jdeme teprve do hajan, je tu půl dvanácté večer.

        1. V mírných podnebních podmínkách je lepší cibule nevyndavat; ostatně v přírodě tulipány a narcisy na zimu také nikdo nevyndavá a já už ot nedělám nejmíň 15 let, bez toho, že by jim to nějak vadilo.

        2. Když potřebuju vyndat nějaké cibuloviny ještě ve vegetaci, dám je – podle množství – do květináče, kbelíku… Zasypu navlhlou zeminou – jakoby zasadím. Trošku zaleju. Dám na místo, kde je světlo, ale neprší tam. Nechám měsíc, dva, zem mezitím vyschne a listy uschnou. Pak je šoupnu do srpna do kůlny. V srpnu vysypu, přeberu a během následujících týdnů sázím. Obvykle kvetou – loni takhle dopadly narcisy i tulipány. (f)

            1. máš je Jajko nádherné a právě takhle hustě mi kdysi také kvetly. Tak ať se těm tvým daří ještě mnoho let.

          1. Taky jsem jednou šoupla cibule tulipánů do kůlny a když jsem chtěla sázet tak tam zbyly jen slupky- asi nějaké (bat) je sežralo. a letos zase v záhonku v košíčkách mi zbyly jen kořínky. Ještěže jsem si je vyfotila 🙁

      1. No jenny, já bych radši, aby si vačice chodily „kvést“ na jiné stromy mimo naše zahrady – Trixie to nemá ráda 🙂 :-)) I když je to potvůrka docela rozotmilá a ano (Alex) na jedné fotce na mne asi opravdu mrkala 🙂

    2. Tak ještě k těm cibulkám. Už jsem myslím jednou psala, že tady se cibulovinám skoro vůbec nedaří – tedy ano, vykvetou, ale musí se vysazovat každou sezónu nové. Není tu zima na jejich přezimování a během horkého a vlhkého léta (trvá až do konce září) se cibulky v zemi prostě rozpadnou, nebo je něco sežere. Protože mám tyto kytky ráda, jeden z prvních okrasných úprav bylo nakoupení většího množství tulipánů, narcisů, hyacintů a krokusů. Vše krásně vykvetlo, obzvláště ta vůně hyacintů mne silně ovanula, kdykoliv jsem šla kolem. Těšila jsem se, jak se cibulky do příštího jara namnoží. Ale ouha, vylezy listy snad jednoho tulipánu, dva tenoučké květy hyacintů, krokusky vůbec ne. Nejvíce vykvetlo právě jen těch narcisů a byly to jediné cibulky, které přežívaly, množily se a kvetly. Dokonce jich vždy bývalo dost na pugéty do vázy. Každý rok dokupovat nové tulipány a hyacinty se mi nechtělo a pak už jsem vlastně ani neměla místo, kam je dát. Takže zůstalo jen u těch narcisů (což mě potěsilo, mám je moc ráda). Možná je chyba někde na naší zahradě – moc slunce, nebo zase moc stínu – protože např. krokusky vídám na jinýc zahradách pod stromy a vypadají, že už tam jsou léta. No a teď po letech už se mi vyčerpávájí i ty narcisy, tedy přestávají zcela kvést.

      Jajko, tvoji radu s kbelíkem a hlínou schválně u některých zkusím, jenže my nemáme sklep a v garáži bývá v létě pomalu +40, dusno a vlhko (všechno železné tam časem zrezaví). Bohužel se zde člověk musí přizpůsobit „jižanské“ vegetaci a na spoustu té, kterou znal z Evropy může zapomenout.

      A proč mám ráda narcisy? No měla jsem je ráda vždycky, ale teď se mi k nim pojí jedna silná vzpomínka. Po svatbě jsem se odstěhovala za chotěm do Anglie, kde narcisy patří k dekóru zahrad, že. No a přišlo jaro a mě nebylo dobře, „žensky“ mě bolelo břicho a šla jsem si nahoru lehnout do postele. Když jsem se asi po hodině probudila, myslela jsem, že sním – viděla jsem žlutě a pokoj silně voněl. Kam jsem se podívala – na parapetech oken a kam se dalo něco postavit – tam stála váza s pugéty narcisů. Připadala jsem si jak slavná filmová hvězda v nemocnici! Seděla jsem na posteli a nevěřila vlastním očím (můj obdivný výkřik přivolal chotě, který se jen potutelně usmíval). Na zahradě u domu jsme narcisů moc neměli, takže choť je musel zajet koupit a kolik musel vyrabovat květinářství , aby získal tuhle záplavu, to nevím. Potom v kuchyni naplnil všechny vázy a všemožné sklenice, které našel a zatímco já spala, rozestavěl to v ložnici. Od té doby už uběhlo pomalu 40 let, takovouhle spoustou květin mě choť už víckrát neobdařil, ale já na to nikdy nezapomenu a vždy, když kvetou narcisy, tahle vzpomínka se mi vybaví.

      Také děkuji za komentáře u fotek 🙂

  10. Hele lidi, vzhledem k tomu, ze kolem pocitace tak jen obcas prolitnu, proc nejdou smajliky? Treba mi neco uniklo. Teda ne ze by mi zas kormoc chybely, ale obcas se shodi – na palecky, srdicko, a tak.

    1. Hanko, nejdou nikomu – kdo je má, je to proto, že je umí vypsat – takový ty závorky, dvojtečky a tak…

    2. Pokud smailíky potřebuješ, tak si lze pomoci takhle: podržíš myš nad smailíkem, který chceš, (neťukat myší) a když je to ve správném místě, objeví se v malém čtverečku u ukazatele myši kód toho smailíka. Vypadá takhle: (něco)
      Opíšeš to, nezapomeň na závorky a na to, že před a za smailíkem musí být mezera
      (f) (dog) (cat) (toivo) (*)

  11. Matyldo, hezký článek.

    Náš veterinář kastruje venkovní kočky „bokem“ (dělá řez na boku břicha, nikoliv zespodu). Pruban nedává. Vím cca o 10 kočkách z okolí (včetně někdejších našich), které takto kastroval. Kočky zůstávají zavřené jen do doby, než se úplně proberou z narkózy. Pak jsou vypuštěny ven, do svého normálního teritoria (je vhodné, má-li kočka přístup do klidné místnosti, kde se může schovat, ale tohle já považuji za normální, nejen těsně po kastraci). Po 10 dnech (snad si to pamatuji ještě dobře, už je to pár let) se jde na vytažení stehů (pokud nějaké zůstanou). Nevím o tom, že by nějaká kočka měla nějaký problém.
    Vždycky mě zrazí, když čtu v článku, že se u venkovní kočky (kočky běžně se pohybující venku, nikoliv toulavé kočky) týden „bojuje“ s prubanem a s hlídáním kočky, aby si nelízala ránu…. My to nikdy nezažili. Naše kočky se vždy už druhý den chovaly téměř jako by nikdy žádnou kastaci nepodstoupily. Rány si nikdy nijak výrazně nevšímaly. Některé pečlivější si těsně před vytažením stehů uvlněné stehy lízáním vytáhly samy, ale u většiny je veterinář tahal.
    Jak je vidět, co veterinář, to jiný způsob a jiné zkušenosti 🙂

    1. Zdravim, co je to prosim za veta (prosim jmeno a aspon mesto…). Tohle by se melo rozhlasovat, taky jsme venkovni kocky nechavali kastrovat vyhradne bokem. Nikdy jsem nevidela, ze by takto kastrovana kocka ranu rozlizala. Otevrene bricho po kastraci rozlizane uz jsem videla nekolikrat…. U nas takto kastruje vetka Lukesova, Praha, klinika Galee. Nevite kdo dalsi v Praze umi kastrovat bokem? Tohle je vzdy dobre vedet….

      Pekny den,

      Kimmi

      1. Nejen v Praze. V Brandýse n. Labem Chroustovi na 100% dělají kastrace bokem. O dalších nevím, protože mám s touto ordinací dobré zkušenosti 🙂

      2. My jsme Ostrava, přesněji teda Hlučín, MVDr. Gajdošík. Ve své soukromé ordinaci bohužel hooodně vytížený, ale i tak ho mohu případným zájemcům z okolí doporučit. 🙂

        1. DIky. Mozna by vubec nebylo spatne, kdyby slo na K-O dat nekam seznam veterinaru, co kastruji bokem, a to z cele republiky. Nebo nevite, jestli to tu trba uz nekde neni? A mozna by to dokonce nektere veterinare i mohlo motivovat, aby se to naucili taky… (zbozne prani).

          Pekny den,

          Kimmi

  12. Matylda, to bola Polárka ešte vzorná. Naša Miška si svojho času nie len vyzliekla pruban, to robila po každej operácii, ale po kastrácii si niektoré štichy sama vybrala. Našťastie to dopadlo dobre.

  13. Vsechny vás moc zdravím takhle pri sobote.

    Milá Matyldo, já jsem zazila kastraci kocky tuplovanou a musím ríci ze skrzevá nedosazitelnosti prubanu jsme meli perný týden. Písi „meli“ protoze mel perný týden i Garyk. Ani jsem vám o vsech zázitcích nepsala. Ty dva límce jsem jeste nenasla, Tindra je musela shodilt nekde ve sklepe za mnozstvím krámu. A ten tretí je znehodnocený, desne rozkousaný. To jsem totiz Tindru zavrela do prenosky kdyz jsem jela pro nový materiál na domácky vyrobený pruban. Strhla si límec i uz beztak se rozpadající pruban. To ji dalo trochu práce a proto jsem ji po návratu nasla s ránou jeste nerozblízanou. Zkrátka nakonec vsechno dobre dopadlo. A já ted doufám ze se drobecek Daisy, ze vsech mých drobecku nejmensí , po té kastraci trochu zakulatí, alespon se mi zdá ze trochu pribrala. V tom daru od veterináre byly granule Royal Canin speciálne pro kocenky po operaci. A jeste pár kapsicek stejné znacky. A taky krásné sklenené misky na granule a stelivo do záchudku EverClean. Na vsechno máme kupony ke koupi se slevou, no reklama jako hrom. Ale holkám Royal Canin moc smakoval tak mozná prestanu kupovat Hill´s a prejdeme na Royal Canin.

    Garycek si zase pohovel v kresle ale byl synem neuprosne vyhnán.
    No a tak jeste umyju nádobí a zase vyrazíme domu ke kocenkám.

    Preji vám krásnou jarní nedeli!!!

    A mám 18, datum synkova narození. Chichi

  14. ;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)

    .(*) Abeles má tyfus, leží na infekčním oddělení na Bulovce a vypadá to s ním špatně. Nechá si zavolat katolického kněze:
    – Tisíc zlatých odkazuji židovskému sirotčinci v Mukačevu. Padesát zlatých pohřebnímu bratrstvu Jakova Samishe a zbytek dávám na opravu synagogy…
    Kněz praští perem o zem a volá:
    – Tak na takovou poslední vůli jste si nechal zavolat kněze?!
    – No to dá rozum, že sem nebudu tahat našeho rabína, do tohohle morového domu. Ještě aby se nám tu, nebich, nakazil! .(*)

    ~o) Vinšuju všem přítomným klidný sobotní večer, hezké sny, pěkně se vyspinkejte a těšte se na neděličku. ~o)

    1. Přímo ve Slaném naučná stezka slánská hora. Od Lidlu přímo přes křižovatku a po pravé straně začínala. Jedete li autem Třebízské muzeum asi10km od Slaného./historie vesnice zajímavé/ Pro fandy železnice železniční muzeum ve Zlonicích/třetí ďolík od Slaného směrem na Litoměřice/. Ověřit aktuální stavy už je to několik let co jsem tam byla

      1. Díky, zkusíme Slánskou horu. V Třebízi jsme byli vloni, je to tam moc pěkné. Ač se oficiálně otvírá až 1.5., hodná paní nás vpustila už v dubnu.

          1. Trochu z ruky, ale: Dojedete do Bilichova (autem, nebo autobusem) po cca 2 km pěšky lesem dojdete do rezervace Bilichovské údolí; rostou tam zajímavé orchideje. (Toříč hmyzonosný).

  15. Maričko, dole jsem zapomněla napsat, že ty pořady jsou z útulků. Takový to SPCA a tak. Tam prostě když odchytí fenku se štěňaty, tak ty štěňata, než je dají do adopce, což bývá mezi 2-3 měsícem vykastrují. Také mě občas zarazí , že v den odchytu je naočkují a odčerví zárověň. Ale ty kastrace mi vrtají hlavou víc

  16. Matyldo, hezky popsáno! Myslím, že teď jste skvělá kompletní smečka 🙂 .

    Na kočendy po narkóze není příjemný pohled (a že se motají a počůrají je běžné), ale naštěstí se zpravidla velmi rychle vzpamatovávají a roupy je berou dřív, než je milo a zdrávo.

  17. Matyldo, to se tak pěkně čte, věcné, vtipné a s dobrým postřehem.
    Myšičko, všechno nejlepší k svátku!!!!!!!!
    Závodníkům vodním všechny palce a pěsti!

  18. Kam půjdete zítra na procházku? Pražákům doporučuju botanickou, byla jsem na kontrole ráno a je tam třeskutý jaro.
    http://1234zana.rajce.idnes.cz/botanicka_17.4./
    Kdo chce fotit, doporučuju jet k ZOO (kvůli slunci a stejně se líp fotí do kopce), kdo ne, jeďte metrem do Kobylis a autobusem 102 nebo 144 do stanice Na Pazderece. Tahle varianta je s kopce 🙂
    Vstupné je 50 Kč, mají různé slevy (na webu jako botanicka.cz -pro navstevniky).

    1. Tedy Zano !!!! To se to tam vybarvilo. A dokonce želvááááá. Jako vždy, krásné fotky, musím upozornit bratra. Díky.

    2. jé – v Tróji dneska je ségra s celou rodinkou (nod) . Každé jaro jezdí do rozkvetlé botanky a do ZOO. Jeli brzo – takže jste se tam asi mohli dopoledne potkat

    3. To je krása. A nekde nikdo. V kolik jsi vstávala? Nebo jsi ty lidičky umazala? 😀 (dance)

      1. Kdepak, já maximálně oříznu – víc neumím a netoužím se učit 🙂
        No, otvírají v devět, tak už jsem stála u brány – stejně se tam lidi trousili, ale dopoledne je prostě lepší.

    4. Je to pivoňka. 🙂
      A jo, krásně všechno kvete. Tady už dokonce magnólie hodně opadávají.

        1. Úvaly, vítr z jihu… 😉 Ale stačí popojít 20 km na sever a je to všechno posunutý o týden zpátky. Vysočina.

  19. Teď jsem se dočista dojala. Vzhledem k šplhacím aktivitám Babetky doma větrám, jen když jsem doma, a to jen na větračky, přirozeně.
    Nebo když zavřu holky v jiné místnosti.
    A pak taky beru holky vyvětrat: pěkně rozesteleme v ložnici a vezmu jednou po druhé náruče a civíme z vokna v objetí. Držím je jemně, ale napevno, kolem krku, kdyby je napadlo vrhnout se z římsy po mouše.
    Koukáme do zeleně, na havrany, hrdličky, či osoby venčící psy nebo věšící prádlo. Už jsme se i s pár lidmi seznámili, co si k nám pod okno přišli ukázali dětem kočičku.
    S překvapením jsem zjistila, že se všechno moje kočky „venku“ bojí – a to je pro mne dobře – že nemají trvalou touhu prchat.

    No a k tomu dojetí. Zrovna jsme civěly ven s Babetkou, hřála si kožucha, mhouřila do slunce, napjatě sledovala sousedku věšící prádlo, když se dostavila Pusinka s žalostným mňoukáním. „Tak pocem, taky Tě vyvětrám,“ pravila jsem – a Pusinka dorazila a pokoušela se svou mnohem mohutnější dcerku vzít za krk a odtáhnout z nebezpečí.
    Ona je takové zlatíčko a svou téměř dvouletou dceru brání furtumfurt před všemi křivdami světa. 😀

      1. To mám, po téměř dvouročních šarvátkách, kdy jsem mezi holkama zavírala, i když jsem šla i jen čurat, jsme dorostly k tomu, že Běta vedle Pusy, nebo vedle Babety, i klidně spí!
        Dnes v noci se holky malinko poštěkaly – ale jen o to, kdo bude spát hned u mne. Soudím, že už jsme venku – z praček, z obliga, z povinností.

    1. Však Pusinka nemá proč po venkovním prostoru toužit, je jí u Tebe dobře po všem strádání. Nejdou vkládat srdíčka ani kytičky a kočičky, tak jakoby se stalo…

  20. Matyldo (h) , omlouvám se, ale úplně jsem zapomněla Tvůj článek pochválit (fubar) – je jako obvykle velmi pěkně napsaný a přínosný a já už to nějak beru jako samozřejmost, což je chyba veliká. (blush)
    Takže znovu a lépe: děkuju! (f)

    1. Chjo Vave, máš pravdu. V dětství mě chvála míjela. A já na ni zapomínám 🙁 A to se nemá. Matyldo mám ráda Tvůj styl bez kraječek, ale s velikým pochopením pro Tvoji Borůvku a její Polárku 😀

    2. Taky chválím, dobře jste udělali a ještě pěkně napsali. Polárka je prima kočena, však je z dobrého rodu, že?! chichichi
      Máma Prachovka je taky po kastraci a netváří se nijak zdrceně. Kocour Prcek mi alespoň přestal značkovat barák.
      A zdá se, že je Polárka plně po své babičce, Lízinka je taky ten egyptský druh. Hubená, dlouhonohá s trojúhelníkovou hlavou. I Prachovka je taková, jen to kvůli těm chlupům není tak vidět. Ale když se úhledně posadí, říkám jí, že je jako od Picassa – samý trojúhelník…

  21. Milí Zvířetníci,
    moc vám všem děkuju za přáníčka k svátku. Jste zlatí. Koukala jsem do kandeláře a žádná Myš tan vážně není :o))). Zdraví zatím jakž takž funguje, práce je s Myšátky skvělá a mně dodávající potřebnou energii, štěstí se zatím někde toulá, ale naivně věřím, že najde cestu i ke mně. Víkend mám hodně pracovní, ale udělala jsem si radost a koupila jsem si kytičky na balkón do truhlíku, když už nemám žádnou zahrádku.
    Krásný a sluníčkový víkend všem a děkuju.

    1. Anžto se koukán na Zvířetník až teď, tak se připojuju ke gratulaci. Milá Myši, přeju ti moc a moc zdraví pro tebe i pro všechny blízké, radost, pohodu, hodná Myšátka a prostě všechno nejlepší. No a zdraví, pohodu a.t.d. a.t.d. přeju i ostatním Irenám (třeba mé švagrové), všem ostatním, co něco slaví a obecně Zvířetnictvu.
      Posílám jednu pěknou točenici:
      http://www.astro.cz/apod/ap110415.html
      (rose1) (rose1) (rose1)

      1. Se s dovolením přilípnu.

        Milá Myši a ostatní oslavenkyně, k svátku všechno nejlepší!

    2. Mysicko Mys pojd ke mne bliz a já te obejmu a popreju vsechno nejlepsi k svátku. Ruze ti neposlu, tady to nefunguje. Ani diakritika.

      Jsem totiz u syna a oslavujeme predcasne jeho narozeniny.. Narodil se 18. dubna 1964 v prazské porodnici v Londýnské. Byl to dlouhán, 56 cm a jenom neco málo pres 4 kg. Takze zádný baculatý andelícek, spís zízala a stále se vykopával z porodnického zabalení, nohy mel na to prilis dlouhé. Dnes je 180 cm vysoký, váhu neznám ale rozhodne se za tech 47 let zakulatil, kdyby zhubnul o nejaké to kilo vubec by je nepostrádal.

      Garyk mi u syna ostentativne naznacuje jaký nábytek si mám porídit. Pokazdé se nevyzván uvelebí v prostorném kozeném kresle, zhuverilec jeden.

    3. ještě pořád je dnes 🙂

      Milá Myško, všechno nejlepší a stále hodně nápadů, jak pomoci dětičkám v obtížném startu do života. A ještě hodně krásných dnů s tvými holkami – Kačenkou a Lindou.
      (y)

      1. sice jsem chtěla pulsující srdíčko (heart) (jestlipak jsem se trefila?), ale (y) sem patří také

  22. Chtěli jsme jít hledat kviklan (nod) . Ale v Jizerkách hodně nově nasněžilo… Takže nic, Yarýsek už má letní botičky. Jeli jsme tedy za (sun) do Českého ráje – tam nasněženo není. Šli jsme z Příhraz – krásné jaro, nikde nikdo… parádní výlet. Jen tu zříceninu hrádku Hynšta jsem nenašli – nejen že není značená odbočka k zřícenině (na mapě ano, v lese nee), ale někdo tam ukradl celý rozcestník :O . Ale hodinu a třičtvrtě jsme lezli po skalách, honili se v lese, hledali odbočku cesta necesta skála neskála… Betka řádila, lítala, průzkumničila… jsem zvědavá, jak bude chodit zítra (wave) Vodítko jsme vůbec nepotřebovali, lidi ještě do skaláku cestu nenašli

    1. Xerxová, to jste se nemohli zastavit na kafe? Byli jste jen pár kilometrů od nás. Já bych kluky psovský zavřela aby neobtěžovali Betku. Já vím, že jste jeli po dálnici, ale z odbočky je to k nám jen 10 km. ;(

      1. no jo – když my se až u snídaně před sednou rozhodli, že někam pojedeme a kam pojedeme. Naše rychlovýlety jsou většinou dost nepředvídané. Celý týden jsme se těšili na Jizerky – až sněžení v druhé půlce týdne všechno změnilo (ráno měla web kamera v Bedřichově zcela zimní zasněžené obrázky).
        A s háravkou bych fakt ke klukům nejela – jak by k tomu přišli – být zavření před návštěvou…

      1. Myslím, že v přírodě by sloní klouček nepřežil. Nejen, že měl nezkušenou mámu, ale asi se narodil o chvilku dříve než bylo dobré. Což bylo vidět hned na začátku, kdy nedosáhl na struky. A je to vidět dodnes. Slonička je pěkně kulaťoučká, dostatečně velká a nemá problém se napít a krásně si hraje (ta větev a práce s pidichobotem je nádherná), zatímco sameček je dodnes takový vyhublý,trčí mu páteř a trochu i žebra. U něho mám pořád ještě trochu obavy, i když věřím, že teď už je to na dobré cestě i s ním. Ošetřovatelé evidentně odvedli a odvádějí velký kus dobré práce, jinak by tu ten sloní kluk už nebyl. O tom jsem přesvědčená. Protože uklidnit sloní mámu novicku a naučit ji být mámou, to je velký výkon. Teď jenom doufám, že Johti něco nepřelítne přes chobot a bude se dobře chovat jak ke své holčičce, tak později i ke svému vnoučkovi.

        1. Sloníček prý vypadá vyhuble, protože se začal vytahovat do výšky (a tak mu jsou vidět kostišky a žebírka) – což je dobře, bude pak lépe pít.
          Máš určitě pravdu – v přírodě by nepřežil. Pevně věřím, že tady to dožene, třeba z něj nebude úplnej kolos, ona jeho mamča Visheshje taky drobnější, lze-li toto u slonů říct, ale učitě má šanci dorůst do aspoň průměrné velikosti.

          1. Včera jsem koukala, je proti samičce trochu chudinka, ale věřím, že tady se mu podaří z toho vyrůst.
            Díky za průběžný info!

      2. Slůňata jsou krásní „drobečkové“ a moc jim držím palce, aby byli zdraví a pečovatelé nemuseli žít denně ve stresu.

        1. A zapomněla jsem dodat Bětulaskovo, že děkuji za podávané reportáže jak o gorilkách, tak o šlůňatech. Je to fajn, když to člověk nemusí vyhledávat, prostě ví, že tady se o tom dočte – stačí jen kliknout. Díky.

  23. Zcela OT – tak už tu máme definitivně jaro. Jak se to pozná? Tenisti dole na hřišti vypouštějí „marťana“ – nafukovací halu.
    Přeju všem pěkný víkend a poprosím o dvojí palcodržnu – jednak pro náš tým, vyrazili na první letošní závody (já zůstala doma, zlobí mě pořád to koleno a stejně bych to svým výkonem nijak nevytrhla, aspoň jsem jim ale upekla dobrou buchtu): http://www.praguedragons.cz/cs/content/prazske-draci-zivani – o nic moc tam naštěstí nejde, je to jen taková sranda-akce. Kdo bydlíte poblíž, ještě to stihnete, kdyby se Vám chtělo. Druhá palcodržna je vážnější – první závod na vodě má i synek, a hned MČR (na dlouhé trati). Jede se to v Hoříně na kanále a výsledek docela dost ovlivní celou jeho další letošní sezónu. Takže moc prosím, palce – teda spíš pěsti=štěstí – držet odteď až do – no deadline včas ohlásím. 😉 Má ďábelské nalosování, zhruba ve stejné době startují i Lassi Karonen a Sýňa.

    1. Jdeme snídat, což znamená tisknout v ruce nůž na mazání chleba – a to je skoro jako držet palce. A protože vždy snídáme na dlouhé lokte, budu „tisknout“ fest docela dlouho.

    2. Držím moc !

      A nejdou mi vložit smajlíci, bú a já nevím proč. Prostě domácí počitadlo mě nemá rádo !
      Ale mám 1+2.

    3. Hmm, dopadlo to blbě – naši byli třetí (a vyhráli 2 metry buřtů, nejspíš je budem zítra po trénínku na loděnici péct), jenže to byly opravdu sranda závody, kde o nic nešlo. Lluk byl bohužel až 22., což je špatně, potřeboval být nanejvýš 20., ach jo. Teď už má předem celou sezónu pokaženou a hodně těžko se z toho bude dostávat. Ale i tak moc díky za palcodržnu, jste hodné/í.

  24. Matyldo, díky za dobře napsaný článek i s dokumentární fotografií. Musím se pochlubit, že až na jednoho souseda, který nenechá nikdy nic kastrovat, docílila jsem kastrace u všech koček a kocourů a je tady klid. Až na toho jednoho kocoura, ale ten když pochopil, že u nás mu pšenka nepokvete, chodí otravovat jinam.

  25. Zdravím od sluníčkových žabek.
    Polárka s Borůvkou už prošmejdily dvůr, pak se způsobně vrátily domů na krmení a Polárka se už zase venku plíží a předstírá, že loví- i když možná ano, sousedi hlásili, že ji viděli, jak chytila myš a hrála si s ní. Další osud myši není znám, ale pochybuji, že by ji naše mlsná příšera sežrala- papká granulky a kočičí paštičky, masíčko a makrelu- zmlsanec je to…

    1. Není zmlsanec, dbá o sebe. 😀 Po zkušenostech, které mám, jsem jednoznačně pro kastraci koček. Nejdřív jsem to nechápala. Proč mám dát kastrovat kocoura, který není vášnivý značkař a jeho označená hranice je někde v zahradách? Ale když mu byly skoro 4 roky, tak se přivlekl s luxací kyčle. Léčení nebylo jednoduché a bolelo ho to moc. Do roka a do dne druhá noha. A opět ten bolestivý smutek. Ptala jsem se veta, jak se mu to mohlo stát. A on věděl. Před úrazem byla vichřice (jednou kyril, pak zase jiný ničema) a popadaly ploty. I ty drátěné. A kocouři se honí po známých pěšinkách, plot – neplot. No a při tom fofru zapadne nožička do plotu a ŠKUB 🙁 Vet mi prozradil, že můj kocour má těžký život, protože ve 4,5 letech je už za zenitem a dorostla smečka mladých , která ho zničí. Prý přesně proto musel kastrovat i svého miláčka, jinak by ho musel držet jen doma.I vyléčil se Mouryn i z druhého úrazu. Při druhé vycházce měl natržené oční víčko a kocouří facku mezi fousy. A to byl přesně moment, kdy jsem objednala kastraci. Škoda, že jsem tohle nevěděla už před lety. Mohl mezi námi chodit i Mr. Zrzavý – Míny bráška 🙁

    2. ahoj Matyldo, mě ouplně uniklo, že jsi se přestěhovala! To jsem to ale hlava dubová.

    3. Nojo, o té makrele se tu před pár týdny někdo zmiňoval – mne už dlouho nenapadlo si ji pořídit, tehdy jsem tak učinila a fakt: holky na mne blaženě švidraly a způsobně ujídaly z prstů a já měla sváču i večeři, ono to přeci jen je dost tučné a kočka se zasytí hned.
      U té výletící a způsobné Polárky (pokud ji teda není potřeba zachraňovat, když se v noci vloupe do obecních majetků) mne napadá třetí z koček, co jezdívám hlídat. Vloni na podzim se začala krmit na terase, s mrazíky dostala vlez do garáže s miskami a záchůdkem a dokonce „náhradní“ auto se pro ni otvíralo a měla v něm deku na sedadlech, pak se jí dostalo i kastrace, o vánocích už byla pod stromečkem, dnes – jarní vůně nevůně lákadla nelákadla doslova odmítá vystrčit ven i jen zobáček. Obývák s krbem, jídelnou a kuchyní je to pravé místo na žití, tak halt kout sedačky a jedno křeslo dostaly taky kočičí deku, dezén interiéru je tímto v tahu, původní kočky bydlí v patře a zvykání ještě bude trvat, ale mne ta Micina baví: prostě si rodinu našla a – zabavila pro sebe.

  26. Moje Rozárka je sice jen domácí, ale kastrovaná je taky. Jsem obecně pro kastraci nechovných zvířat, pokud žijí v místech velké koncentrace lidí a psů. Vodím to tady na sídlišti – denně potkávám lidi, zoufale vláčené buď háravou fenou nebo roztouženým psem.
    Všimla jsem si zvláštního přístupu ke kastracím obecně.
    Kastrovaný kocour je přijímán asi nejlépe, zvláště je-li v bytě.
    Kastrovaná kočka je přijímána nejlépe, pokud žije venku, kdežto výhradně bytová už s výhradami.
    Kastrovaná fena je přijímána s výhradami, pán je označován za pohodlného
    Kastrace psa je většinou považována za velký hřích pána, téměř za zmrzačení psa.
    Vždycky si kladu otázku, proč? Nekastrovaní psi jsou dost často štvanci vlastního pudu, jejich pán musí být stále ve střehu a stále stranou, protože ne každému majiteli fenky je příjemné neustálé naskakování takového psa na jeho fenku.
    Kastrovaní psi se také mnohem lépe snášejí sami mezi sebou. Hodně jsem přemýšlela o zkušenostech Dede z Anglie. Vždy s obdivem mluvila o tom, jak dobře tak psi nejrůznějších spolu vychází. Možná je to také v tom, že většina psů v Anglii je kastrovaných.
    Přeju všem krásný den! (h) Mě čeká den G, čili jarně gruntovací.

    1. Uznávaný zaříkávač psů neboli znalec psí duše Caesar Milan vůbec neuvažuje, jestli psy (samce) kastrovat nebo ne, pro něj je naprosto jasné a samozřejmé, že ano. Mimo jiné právě kvůli snášenlivosti.
      Mám kastrované všechno kromě Maxe, doteď jsme to nepotřebovali, protože daleko široko nebyla žádná fenka. Až letos, a pes týden nežral, rozkousal mi dvůr a vyváděl jak šílenec. Kdyby se to mělo opakovat, dám ho kastrovat ještě i teď, v jeho sedmi letech.

      1. Říkám si, jestli to u Cesara není dané i tím, kde žije. V USA je přece jen kastrace psů podstatně rozšířenější a v mnoha případech i jediná možnost, jak může pes přežít. Ale pokud si dobře pamatuji, legendární Daddy kastrovaný nebyl (aspoň na záběrech v seriálu je to rozhodně nekastrovaný pes). Vím, že hned u prvního dílu, co jsem viděla, mě zaujalo právě to, že jako psího terapeuta má pitbula, psa, nekastrovaného! Tomu říkám perfektní reklama pro tohle plemeno (aneb jak lidem dokázat, že pitbul se se psy může snášet velmi dobře 🙂 )

    2. Že, je to zvláštní. Hlavně u psů. Taky jsem byla taková. Když jsme měli jednoho psa – samce ani mě nenapadlo uvažovat o kastraci ačkoli každá vycházka byla sázka do loterie – uteče ? neuteče? Pak jsme se rozhodli pro Yummu a Denisák šel pod nůž okamžitě. Bylo nám jasné, že v naší chaotické rodině je během hárání neuhlídáme. A jelikož Yummi je papírová, byla volba jasná. A já si pak říkala, že jsem to měla udělat už dávno. (Ne, kastrace opravdu psa nevychová, ale Denny utíkal POUZE za fenami, jinak poslouchá slušně.) Kocour už šel na kastraci hned po prvním označkováním bytu. Neměl ani rok, ale pokud kastrace zvíře opravdu zmírní, tak byl nejvyšší čas. I tak mám pocit, že jestli neexistuje „bojový pes“ tak „bojový kocour“ bydlí u nás 🙂 . Yummi sice není chovná, ale s kastrací stále váhám. Kvůli hrozbě inkontinence. Všude se jako typická plemena, která na ni po kastraci trpí uvádějí boxerky a velké kníračky. Náš vet. sice tvrdí, že je to nesmysl, ale připouští, že velké feny na ni trpí častěji než malé. Takže ta možnost, že se mi pak začne počurávat tady je. Naštěstí je Yummas postupem věku čím dál větší netýkavka.

      1. No, ona je u větších psů sice větší pravděpodobnost, ale téměř vždy se to dá řešit medkamety..

        K té kastraci. mně furt nejde do hlavy, jak teď sleduju různé americké psí programy, že se tam psi kastrují třeba ve 3 měsících, i kočky. Pokud jsem nakoukne někdo ze zámoří, jak takoví psi vypadají? Jak jsou velcí a jako mají povahu? Nějak se mi to nezdá a u vás se to praktikuje běžně, tak by mě zajímalo, jak to dopadá

    3. Milá Vave, vše co napsala třikrát podškrtávám. Mne by teď už vůbec nenapadlo mít kočku a nemít jí kastrovanou.

      Štětinko, kdy se přesně kastrují psi, to nevím, musela bych si to vyčíst. Trixie byla kastrovaná, když jí bylo něco přes rok – tedy doba, když jsme jí zachránili. Obě naše kočky šly na kastraci, když jim bylo asi 5 měsíců a začaly hárat. Naštěstí zde jsou na to termíny krátké, takže jsem tam jeden den zavolala a druhý den jsme tam kočku vezli.

      A Ceasar Millan je náš milovaný „psí učitel“. On se specializuje právě na „red zone dogs“ jak jim říká, tedy bojová plemena (tedy i naše Trixie, sám má ve svém „centru“ asi 40 psů. My si pravidelně půjčujeme jeho DVD a pak se díváme třeba na 4 programy za sebou jako celovečerní film.

  27. Hezkou sobotu všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Kdybych někdy měla kočku, taky bych chtěla, aby mohla chodit ven (a byla by pochopitelně kastrovaná). Bohužel silnice před brankou je hodně frekventovaná… a Riček by stejně kočku nerozdejchal…

    1. Myško, všechno nejlepší !!!
      (Nejdou mi vložit smajlíky, jinak by tam byla kytička a sluníčko.)

    2. Všechno nejlepší k svátku (f), Myšičko naše milá (inlove) , hlavně abys byla zdravá a nemusela tolik tolik pracovat. (h) (bear) (h)

    3. Přilípnu se ke gratulantům: Myšičko milá a šikovná, přejeme Ti hodně zdraví, pohody, trpělivosti a síly. (f) (f) (sun)

      1. Myško, i já přeju splnění velikého přání a hodně pohody a lásky. (a teď jdu tvořit 🙂 (h) :-* =D>

    4. Myško, přeji hodně sluníčka a štěstíčka a užij si dnešního dne. Také mi nejdou smajlíci.

    5. Se musím nejdřív podívat, kdo má svátek!
      Už jsem to našla a spokojeně mohu gratulovat, že vim komu…
      Aha, musím gratulovat slovně, nějak se mi vypnuly smajlíky (asi jak jsem včera Babetku našla, ana stojí na klávesnici, počítač úpěnlivě pípá, a Babeta přešlapuje a přešlapuje a přepíná a přepíná…).
      Tak všecko nej!, Myšíku, dort a kyti si halt představ! 🙂

            1. Týýý jo, tak tohle mi hlava neudrží. Já umím jen usmívák a mračák, zbytek je náhodný…no, ale jde to i bez nich…nakonec 🙂

    6. Milá Myši, všechno nejlepší, zdarví, štěstí, pevné nervy a pohodu přijarním sluníčku.

  28. Ježíšmarjááááááá! A doprčic a krucinál a kurníkšopa, panenkomarijásvatohorská, jsem já to ale vůůůůůůůůůl!

    Mám plivníka Sárinku, koťátko malé rozmilé, jen jaksi ve víru života, průšvihů, katastrof a jiných povinností a v přesvědčení, že se pro malé kotě už musí najít páneček, mně jaksi zcela ušlo, že té potvoře ocasaté už bude nějakých cca 9 měsíců …. ajajajajaj! A na kastraci jsem úplně zapomněla …. jojojojojoj!
    A samozřejmě courá venku a samozřejmě, že řvoucích kocourů, kam se podíváš …. jejejejej…..
    A samozřejmě je sobota, vet nefunguje, a i kdyby, tak Sárina se už nabaštila a do pondělka daleko a ona přijde o věnec a já se zbláznim a CD mě potrestá a mně z toho klepne….. ach jo!
    Fakt je, že zatím se neobjevil ani náznak mrouskání, bříško jsem ohledala, bradavky jsou bílé (což nemusí nic znamenat), pořád leje, takže kocouři jsou snad zalezlí …. aby CD uchovati ráčila…. bože, bože ….

    1. Rputi, pokud se nepletu, je Sárinka želvička a ty bývají dost často neplodné, takže máš naději. Tím nechci navádět, abys to zkoušela, jenom tě chci uklidnit, že možná k ničemu nedošlo.

      1. Jj, též se kojím tou nadějí …. 🙂
        Ona navíc mate tělem, velká je asi jako půlroční a nijak moc neroste. Bude to drobná kočička. Otázka je (když je tak vrozeně malá), jestli už taky nebyla starší, když k nám co mrňósek dorazila. Tenkrát jsem typovala tak 4 týdny, ale možná jí bylo víc, vejškrabeček z vrhu, který zaostával za ostatními.

        1. Polárka je oproti všem kočkám z okolí hubená nohatá manekýna s malou hlavou, typická Egypťanka- kamarádka mi onehdy dovezla sošku a je to vona. Tak jsem měla strach, aby ji nějaký místní kocouří Donšajn nepřesvědčil na pokračování rodu. Sousedi mají kočičku, prý jen domácí. Při mrouskání jim seskočila z balkónu v prvním patře- to je patro a půl nad zemí. Pádem si nezpůsobila nic, zato ten jediný noční výlet bude mít brzy umňoukané následky…

          1. Mně provedla etherická bytost Jůlinka to samé (výsledkem je Žofík), ačkoli nikdo netušil, že se vůbec mrouská. Ale Romeo pod oknem zazpíval a už to jelo….:)

  29. A když už jsem dávala fotky na rajče, tak vám pro sobotní den posílám jednu malou růžičku. Je to zde velice populární, keříkový dekorativní druh, tzv. „Knockout rose“. Růžičky jsou to malé a skoro vůbec nevoní, ale keř vytrvala a bohatě kvete od jara až do pozdního podzimu. Mám jí ve velkém květináči, na zimu byla sestřižená a teď už je na ní asi 6 růžiček a další poupata. Ale tahle růžička byla ze všech nejhezčí.

    http://marickac.rajce.idnes.cz/ruzicka/#ruzicka_-_Knockout_rose.jpg

    1. Teda Maricko, ta je krasna. To jmeno jsem slysela, ale vidim prvne. V nedeli jdeme na exhibici kvetin a jidla na statnim farmarskem trhu, tak hned se po ni budu ptat. To chci. Dik za upozorneni.

      Litaji u vas blesky a tornada???? Koukla jsem na televizi na kanal o pocasi a v jizni Alabame smerem na Birmingham to vypadalo jako coro moro, certi se zeni, atd. Doufam, ze nemate skodu. U nas byla navecer takova divna obloha, tak jsme preventivne sundali potencialne litaci predmety, jako zavesne kosiky na kytky a kvetinace a naradi ze zdi na terase. Venkovni kocky se zpusobne usadily na gauci na verande a jako ze se odtama nehnou. K nam to ma dorazit pozde v noci a zdrzet se pres sobotu.

    2. Maričko, mám podobnou, také měla růst v květináči, ale po utrápení asi třetí, jsem tu čtvrtou zasadila do skalky, na zimu přikryju a kvete také už kolikátý rok malými drobnými kvítky. Ta tvoje má nádhernou barvu! Opět nevložím růžového smejlíka!

      1. Kdysi mamka dostala minirůžičku. Červenobílou. V květináči se jí po čase nedařilo, tak jsem ji dala do skalky. Je tam už určitě přes 20 let. Je pořád maličká, kvete celé léto a na zimu ji jen přikreju listím. Už dostala před 2 roky i žlutou sousedku. 🙂

    3. Květináčovou růžičku jsem zakoupila loni- v květinářství prodávali odkvetlé za pac a pusu. Koupila jsem dvě a okamžitě je zasadila do záhonu. Na jaře krásně obrazily, přestože jsem je ignorantsky ani ničím nepřikryla a při sněžení je zaházela obrovskou hromadou sněhu… (a furt mi nejdou smajlíci).

      1. Mám stejný zkušenosti, jen jsem růžičky dala do benkovního truhlíku. Kvetly krásně celej rok a teď netrpělivě čekám, jestli přežily zimu. Prý to není tolik květináčem, jako suchým vzduchem a vodou. Když dostanou déšť, mlaskají si. 🙂

    4. Jsem ráda, že se růžička líbila.
      Tak jsem teď vyběha ven udělat další dvě názorné fotky. Ale v noci jsme tu měli mohutný lijavec, sice nenadělal žádné škody ale květy růžiček hodně „otevřel“ a tak je dost té krásy fuč. Já mám tu svoji v květináči proto, že ji nemám kam dát do země, aby se dostatečně vyjímala. I když je to růže, která může být v zemi i v květináči, myslím, že v zemi by jí bylo lépe. Dostala jsem jí loni od sousedky Kris, když jsem tu její obdivovala – to je ta druhá fotka jejího keříku pod okny. HankoW – já jsem do té doby o téhle „Knockout (někdy se píše Knock Out) růži“ také neslyšela, ale když jsem si pak chtěla sama jít koupit ještě další, byly vyprodané a dozvěděla jsem se, jak jsou populární a že sotva stačí doplňovat zásoby. Ten keř co má Kris byl opravdu obsypaný až skoro do prvních nočních mrazíků.

  30. Matyldo, gratuluji, teď může Polárka trajdat venku kdy bude chtít a kde bude chtít a ty budeš mít „pouze“ starost, aby se domů vrátila nezraněná. Po kastraci si uleví nejen kočka sama, ale i (a vlastně především) její majitelé, jak už jsi jistě sama poznala. Polárka je krásná noční královna a přeji vám s ní hodně radosti.

    Píšeš: „Trošku se pohnula, když jsme ji navlékali do prubanu“. ??? To jste museli udělat vy a ne veterinář ??? Naše kočky nikdy žádný pruban neměly, asi se tady nedává. A usmívala jsem se u věty “ chodila pozpátku a otřepávala packy, jako by šlápla do vody“. Jak živě si to dovedu představit 🙂

    Také vás obdivuji, že jste se zůčastnili Polárčina uspání. Když jsme měli prvně letět do Evropy s naší kočkou Kotětem, rozhodla jsem se (po konzultaci se vetem), dát jí před letem uspávající prášek. Ale nejprve jsem ho chtěla doma vyzkoušet, zda na něj Kotě není alergická, aby se třeba v přepravce nepozvracela. Tak jsem jí prášek dala doma „na zkoušku“. Kočku jsem nechala chodit po domě a čekala, že se najednou někde svalí a začne tvrdě pochrupávat. Jenže kočka tušila, že se s ní něco děje a tak místo, aby si někam vlezla, chodila vrávoravě po domě, děsně žalostně mňoukala, jako když umírá a nakonec začala zvracet. Byla jsem z toho nešťastná a až po chvíli mně konečně napadlo, zavřít jí do přenosky. Tam jsem si u ní sedla, brečela jak želva, kočce se omlouvala za to, co jsem jí provedla a i když ona pak opravdu dost tvrdě usnula, já se od ní nehnula, jelikož jsme se zase bála, jestli ten prášek nebyl moc silný a jestli se Kotě vůbec probudí. No na let jsem ten prášek raději neriskla, kočka po zážitku dlouhého letu v břiše letadla s námi několik dnů nemluvila, byla zalezlá pod postelí a vylézala jen v noci na záchod. Příště už letěla s námi na sedadle.

    A tedy je ta Sharky fr. cibulačka. Byla výborná, první várka měla sýr trochu světlejší, ta druhá porce pod doznívajícím grilem krásně zezlatověla a i tu dobrotu pod ním jsme snědli do poslední kapky.

    http://marickac.rajce.idnes.cz/Francouzska_cibulacka_podle_Sharky/

      1. O tom, že polívčička chutnala nemůže být pochyby, jinak bychom nedokázali sníst obě porce, jelikož polívčička je to hutna a výživná (do každé misky se vejdou asi 3 větší sběračky). A protože jsme k ní popíjeli stejné vínko, kterým jsem cibuli podlila – pěkně nás prohřála.

    1. Když jsme přišli, Polárka pruban ještě neměla, protože mi veterinář chtěl ukázat ranku na břiše a vysvětlit různé věci. Pak jí oblékl pruban, já jsem kočku jen přidržela.

  31. Nádherně napsaný !
    Naše Amiška byla z prubanu nešťastná, je totiž zvyklá se neustále drhnout a najednou to nešlo. 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN