Byla jsem tento týden na finančním úřadě projednat zádrhel vzniklý kvůli naší nedokonalé legislativě. Na domluvenou schůzku jsem přišla s malým zpožděním; úřad se nedávno již počtvrté přestěhoval a já jsem automaticky zamířila na bývalou adresu.
S naší správcovou daně jsem projednala potřebné a už ani nevím, jak jsme se dostaly do delšího rozhovoru. Možná přes její nemocná záda? Evidentně byla ve stavu, kdy by měla mít neschopenku, ale jelikož už na oddělení jednu dlouhodobě nemocnou kolegyni mají, zuby nehty se tomu brání. Už takhle je jich málo – od nového roku jim měly být sníženy peníze nebo lidé o 10 %, ale nakonec jim bylo dopřáno obého víc než vrchovatě.
Ukazovala mi hromadu daňových přiznání, prý víc jak polovina nevykazuje žádný, nebo skoro žádný zisk. Stejně jako jí mi není jasné, proč ti lidé vlastně podnikají? Podniká se přece za účelem nějakého zisku, ale tito daňoví poplatníci nevydělají většinou ani životní minimum a jejich přežití musí dotovat stát. Přitom ale mnoho svých životních nákladů dají do odpočtu… jako zaměstnanci mi to vždycky přišlo poněkud nespravedlivé.
Odcházela jsem z úřadu hodně skleslá; myslela jsem na díry v zákonech, ve státní správě, v morálce i na silnicích. A na to, že díru dírou nikdy neopravíš.
Ahojky zviretnici. Taky pridam svou trosku do mlyna. Jak uz poznamenala Maricka – diry jakesi jsou asi vsude. Mne ted posledni dobou dost nadzvedava, ze BP, co nam zasvinila Mexicky zaliv, mela rekordni profit za stejne obdobi, kdy rada lidi kolem pobrezi prisla o zivobyti; ze platime strasne za benzin a pritom vsechny naftarske spolecnosti maji rekordni zisky (a vysvetluji to prostemu lidu jakymsi casovym skluzem – tudiz uz se tesim, az ten skluz dojede a vrati nam na cenach neco jako vyrovnani (rofl) ); ze banky a pojistovaci koncerny, ktere tuto zemi privedly do nejvetsi krize, co jsem za 30 let v USA videla, vyplaceji svym manazerum odmeny v radu milionu dollaru.
A pro pobaveni???? Vcera a dnes se mne uz nekolik lidi zeptalo na toho Klause a propisku….. (whew)
Hanko, tady se to taky mohutně rozebírá, ale faktem je, že je obecným zvykem, že státníci si po mezistátních smlouvách ta pera vymění a odnášejí.
Jenže Klaus má zelenej ani ne vroubek, ale vrub. Tak to má za to! 😉
……“Václavu Klausovi nejsou kontroverze ničím cizím,“ komentoval jeho počin týdeník The Economist. The Times jej hodnotí jako „postavu nechvalně známou svou hašteřivostí“, toho, kdo „varování před globálním oteplováním odsoudil jako ‚falešný mýtus‘, ekologismus označil v dnešním světě za ‚největší hrozbu svobody‘ a byl obviněn z několika afér s ženami, kterým bylo něco přes dvacet. Známo je také, jak ho usadil prezident Barack Obama při evropské cestě v roce 2009, kdy americký politik údajně odvolal naplánovanou večeři a dal přednost romantickému večeru s manželkou Michelle.“…
http://www.tyden.cz…y_199100.html
To je pravda, že pero státníci vymění nebo dostanou, ale nestrkají ho s lišáckým výrazem „tajně “ do kapsy jakože já nic, já muzikant, ještě ke všemu při projevu svého partnera-hostitele…vypadalo to holt blbě a nešlo o to pero, ale o způsob, jak si ho vzal…… 😡
Podstatné slovo v poslední větě je „údajně“. Obama v dubnu 2009 přiletěl do Prahy v sobotu, přičemž oficiální část návštěvy byla až neděle, odletěl k večeru. Večeře s Klausem v plánu nebyla, nascípaný Obama velmi romanticky povečeřel v Hiltonu, kde se setkal s nemalým počtem zaměstnanců ambasády 🙂
Rputi, ja vim… Ale bez ohledu na nazor na VK – ten jeho vyraz a rucni pohyby byly fakt sranda a jak delany pro YouTube.
Jo, jako dělaný pro YouTube (rofl) Když o tom začnu přemýšlet, tak mě trochu mrazí, jaké důsledky může mít kousek filmu, vytržený z kontextu. Když už tam ti kameramani byli, proč jsme se nedozvěděli nějaké další informace z poměrně dlouhé návštěvy?
Jo, Hanko, to jsme si zažili taky, když jsme byli mimo. Pokud se u nás něco povedlo, nikdo o tom nevěděl. Jakmile se naše politická reprezentace znemožnila (nejvydatnější bylo to shození vlády v době evropského předsednictví), tak jsme to měli hned na talíři – a teď vysvětluj! (punch) Brrr.
Hele lidi, ja jsem z Jizni Karoliny a tudiz otrla. Kdyz se v USA a ve svete dostane nas barvity pidistatecek do zprav, tak je to taky (skoro) vzdycky pruser. Jako kdyz se nam ztratil guverner na nekolik dnu. Napred se o tom mlzilo, pak jeho kancelar sdelila, ze si jel odpocinout a dela vyslap v Apalacskych horach. Ukazalo se, ze ovsem byl v Buenos Aires za milenkou. Pak nam a svetu na pokracovani o tom se slzou v oku povidal. Dorazilo mne, kdyz jsem sedela za nejakou po tom s mamou v cekarne v nemocnici v Olomouci a na druhe strane novin jako hlavni zahranicni zprava bylo dalsi guvernerovo vyznani. Anebo kdyz Miss JK odpovidala nazivo na Miss USA soutezi. To je tak krasny, ze to sem snad dam – navecer pro poteseni pro anglictinare.
http://www.youtube.com/watch?v=lj3iNxZ8Dww
Jó „I personally believe …“ už jsem viděl … chytré děvče … tu bych chtěl domů …
Děkuju vám všem za přínosnou diskusi. Tohle vůbec není snadné příjemné téma a dá se nahlížet z mnoha úhlů, podle vlastních zkušeností. Jsem opravdu ráda, že jste to přesně tak uchopili a že jste mi rozšířili obzor. Děkuju vám. (f)
O.T. Hlásám, že dnes konečně dorazila kočičí věž ze Zoohitu – už dokonce stojí. 🙂 … Ehm, jak už to bývá, přišla mi do práce současně s pytli granulí pro Anku i kočenky (jiný dodavatel) v den, kdy jsem měla kufr plný pneumatik na výměnu. Ale můj Punťa se statečný chlapík a nacpal to do sebe všechno, i když tomu ten chlapík od zásilkové služby vůbec nevěřil. 🙂
Jj, při takové příležitosti si zpívám : My skladoví inženýři, sínus kosííínus deskriptýýýva…. “ (chuckle)
Tedy pneumatiky, kočičí věž a granule by moje Pandička asi nepobrala, ale jinak jsem z ní naprosto nadšená. Mám ji tři měsíce, předtím jsem měla starého Favorita. A s Pandičkou je to v pražském provozu prostě pohoda. A to parkování (inlove) .
Už několikrát jsem taky obhlížela kočičí stromy právě na Zoohitu, ale pořád nejsem rozhodnutá který a kam. Ovšem jednou na něj taky dojde.
My asi tři roky mluvili o tom, že se musí rekonstruovat obývákové škrábadlo. Několikrát se měnily plány. Poslední náčrt byl dokonalý, udělala jsem si i jednotlivé dílky a „tyče“ a skládala to na sebe, jak co kam bude přesahovat. No a v obálce to zase leželo několik měsíců, až jsem si naklikala jedno z nabídky a už stojí a o moc dráž oproti samo-domo to nevyšlo.
Jo, a blahopřeju k Pandičce. (y) U nás ji má sousedka a tak jsem ji okoukla a moc se mi líbí. (nod)
Přemýšlím, jestli se dá k věci říct něco pozitivního. Onehdy jsem četla přepis diskuze dvou politologů (tohle je pro mne ze zkušenosti skoro sprostý slovo, takže jinak: dvou rozumných pánů, co o politice něco vědí), dlouhou rozpravu o tom, jak ta naše politika stojí… a jak šance na její zlepšení je světýlko na konci tunelu, dlouhýho na ty tři generace…
A pak řekli památnej závěr: „Ale uvědomte si, že pořád ještě jsme na tom líp, než dvě třetiny obyvatel týhle zeměkoule. Nežijeme v Libyi. Dokonce lze tvrdit, že možná je naše politická scéna o chlup spořádanější než v Itálii.“
Takže tolik k těm děrám. Maričko, díky za připomínku, že nejsme ostrůvek špatnosti na líbezný louce dokonalosti.
Ne snad že bych byla nadšená z toho, jak to kolem funguje. Ale beru to tak, že nezbývá, než začít u sebe- snažit se žít tak, abych se za to nemusela (před sebou!) stydět. A když takhle vychovám děti a oni svoje děti…tak se to třeba nakonec o čtvrt procenta zlepší 😛
Zani, souhlasím. Jinou možnost ze své značky nevidím. :@
:* Já to stáke říkám, že se vše v dobré obrátí a velkého jmění nabydeme. 😛
A pod vás tři se přidám, neb tak to jest i podle mjé. Vave, dík za článek.
;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)
.(*) Učitel potká svého bývalého žáka a je překvapen jeho zámožným zevnějškem.
– Poslyšte, Mayer, jak vy se dokážete uživit v byznysu, když nezvládnete ani elementární úlohy z aritmetiky? Nepamatuji si studenta, který by byl v matematice slabší než vy.
– No to je jednoduchý, povídá Mayer. Já dělám na procenta. Dřevo kupuju nastojato a prodávám prkna a fošny. Když za tisíc nakoupím a zaplatím na pile dalších třista, tak z toho nadělají materiál nejmíň za tři tisíce. No a z těch čtyř procent zisku celkem slušně vyžiju. .(*)
~o) Vinšuju všem přítomným klidný veřer, hezké sny
a pěkně se vyspinkejte. ~o)
Hihi, Jovásku! (h) Tenhle je výbornej! (y) (clap) (y)
Ani táto 105-ka od Vave nesklamala,diskusia je výborná/mám to rada/Pridám jednu príhodu na odľahčenie témy.Pred par rokmi som odovzdávala daňové priznanie na a úradníčka mi po prekontrolovaní oznámila,že dostanem späť 4 500 SK/!!/ do konca mája.skoro v bezvedomí od šťastia som sa vypotácala von a hned som si šla kúpiť látku na taký ten mafiánsky kostrým-tmavomodrú s jemnými svetlými prúžkami-trojkombináciu:na sako,.sukňu.nohavice.O týžďen som dostala list od riaditeľa pobočky/takto môj spolužiak z gympla/,ktorý mi napísal ospravedlnenie,ale len také laxné,pretože /písal/ vie,že som inteligentná a viem,že daňový úrad sa vlastne volá berňak,takže predpokladá,že som nemyslela vážne,že mi nejaké prachy vratia.Kostým nosím. A ozaj od buduceho roku ako písala km11 nám beru tú položku na náklady.Sviniari! a udajne aj poistky na dochodky sa už nebudu odpočítavať.Dvojnásobní sviniari./A ešte aj 5+7.
Verenko, a je to zrušení paušálu nějak kompenzováno? Nižší sazba, nebo něco podobného? Nebo je to likvidace duševní práce?
Verenka! Já se nechtěla k tomuto tématu vyjadřovat (ehmm – si myslím, že Vave je trošku idealista), ale ty jsi mi přihrála na smeč.
Totiž to bylo tak – můj muž, jako Jenda (chuckle) , byl na začátku divokých devadesátých let členem jistého Sdružení podnikatelů, tedy osoba s vlastním živnostenským listem – jenže ve třiadevadesátým daňový poradce poradil, že Sdružení je nutno předělat na eseročko (no – jak probíhala následná kontrola z finančáku je na celý článek s hororových podtextem). I jak se poradilo, tak se udělalo.
A přešlo několik let – myslím, že takových patnáct. Každý rok přicházel z finančáku papír, že kdysi tenkrát – při přechodu Sdružení na s.r.o. – přeplatil na daních nějaký ten tisíc korun a že tím pádem nemusí platit domovní daň na zahradu (cca 200 Kč ročně). No a předloni došel papír, že naopak už dluží a dluh bude vymáhán – bylo mu to divné, neb na přeplatku bylo stále kolem pěti tisíc.
A tady přicházím konečně k pointě – na dotaz, kde skončily tyto přeplacené peníze mu bylo řečeno, že to není známo – zkrátka na berňáku tak nějak potratili nějaký ten tisíc a nikdo nevěděl, kdy, jak, kdo, kam. Jenda je dost kliďas, ale jak řval do toho telefonu, to jsem dlouho neslyšela (zkrátka si ho předávaly tak dlouho po telefonu, až mu řekly, že ta paní, která by to snad mohla vědět, je DLOHODOBĚ nemocná). Nakonec prohlásil, že tam dojde osobně, aby si to vyříkali zočivoči „ne pane, nechoďte, opravdu dnes ne, dojděte až zítra, až tu bude někdo jiný!“ No groteska hadra.
A pak se člověk nemůže divit, že lidi nechtějí platit daně, když už na nejnižším stupni Finančního úřadu, zapadne nějaký ten tisíc do propadla zapomění a nikoho to netrápí.
SHARKO: vitej doma a preju prijemne uzdravovani v pohode a klidu. (h) (y) (f) (cat) (cat) (cat) (cat) Jo, a s tvym Danem je dost sranda – doufam, ze obcas nadale sem zavita.
ahoj Hani,
děkuju…je s ním sranda, to já vím, i když je Modrej a ne Šedej (Seveřan) (chuckle)
Madam, která má takovou péči o ostatní (lépe řečeno o jejich, ó hrůzo! odepsatelné životní náklady), jistě stravenky od zaměstnavatele v životě neviděla, příspěvek na dovolenou či k životnímu jubileu by hrdě odmítla, rozdávané šeky na vstup do fitka by hodila bezdomovcům – a už vůbec nikdy, nikdy by si z telefonu zaměstnavatele nevyřídila soukromý hovor! A toaletní papír si nosí z domu…
Se omlouvám… teď jsem zaměstnanec, ale na volný noze jsem byla léta…:@
Pokud ta otázka směřuje na mě (???), tak co jsou to příspěvky na dovolenou či k životnímu jubileu nebo šeky na vstup do fitka?
Ale vážně, ne jednou jsem viděla nákupy v papírnictví pro děti do školy a slyšela „napište to jako kancelářské potřeby“. Benzín na privátní cesty, drogerie …. Nikomu to nezávidím, jen prostě vidím další díru, ze které je třeba díra v cestě.
Jasně, „nahoře“ se možná ztrácejí peníze ve velkém. Ale je to argument? Připomíná mi to žáčky na základce „ale Novák dostal pětku“ nebo „ale Vomáčková vlezla přes plot první“.
Nebylo mým úmyslem na někoho zaútočit, ale prostě to je jen jedna z dalších úvah na téma, které mě poslední dobou zaujalo.
No já nevím, ale mě to taky nepříjde tak strašnej prohřešek. Pokud dám polovinu výdělku státu, (kterej se zrovna moc nesnaží být férový), proč si tu propisku neodepsat? My to bohužel neděláme, protože manža má bobky z berňáku,ale když jsem prodávala, dávali jsme daňový doklady i na psí granule.
To aby firma nevykázala žádný zisk, to buď musí být hodně malá firmička, aby na těch papírech a Jarech zvrátila, nebo to jsou podvodníci ve velkým a tam pak odepisují z daní i to, co nekoupili
Vavísku, zase jsi nám to tu rozproudila. Máš opravdu zajímavé postřehy a díváš se okolo. Začala jsem před chvíli psát něco úplně jiného, ale to jsou věci, které každý známe. Zde je hlavní, že ryba smrdí od hlavy. Kdyby bylo jasné, že normální je nekrást a naši představitelé, které jsme si zvolili, nám šli příkladem a pokud by něco provedli, tak by šli na dlouho bručet, tak by ty malé zlodějny byly naprosto neomluvitelné. Ale zde se ztratily stovky miliard, které mnoho „šikulů“ dokázalo vyvést. Ano, je to argument, smutný, ale je, protože srovnáváme nesrovnatelné. Toto není o Novákovi a Vomáčkové, bohužel. Tohle je o velkých gaunerech na jedné straně, a o malých lidech (možná drobných podvodníčcích, aby trochu lépe vyžili) na straně druhé a asi nějaké té vrstvě uprostřed. Na jedné straně budeme někoho buzerovat a pokutovat kvůli několika sešitům a nějaké chybě v daňovém přiznání, na druhé straně necháme mizet stovky miliard v kapsách opravdu velkých lotrů? Potom ve státě opravdu zbývá mnohem méně a opět to platíme my daňoví poplatníci. Když sečtu své zaměstnanecké daně, příspěvek na sociální a zdravotní pojištění + těch 35%, co na mě dá zaměstnavatel (ano, i tohle se platí z projektů, tudíž to vnímám), tak dostanu na ruku něco málo přes 50% celkových osobních nákladů. Když k tomu připočítám DPH, které platím ze všeho, co koupím, zbyde tak možná 20-30%. Tudíž stát si nějakou formou vezme zpět cca 70% toho, co se vydá na mou mzdu. Za to by náš stát měl mít dokonalé silnice, dokonalé zdravotnictví, dokonalé služby, penzijní i sociální systém. Prostě republika by se měla lesknout. Ale není to tak, a lidé to vidí, v podstatě nemají ani důvod s těmi podvůdky přestat. Proč? Poctivost jim nepomůže, bohužel. Mimochodem já jsem taková trouba, že nejen, že přiznávám jeden pronájem, ale ani jsem si nezvýšila penzijní připojištění, které je jednou z mála odečitatelných položek, což ovšem příště udělám.
Já bych ještě tak připodotkla, že podle mě názor „když se dá státu víc pravomocí, bude líp“ je trochu demotivující. Ve výsledku. Tuhle jsme se bavili s lidma u čaje na téma „důchody budou-nebudou“ (shodli jsme se, že pro nás už nebudou, protože nebude z čeho). A mě tak napadlo, že stát, kterej přerozděluje, si při tom přerozdělování jednak trochu připoztratí (přerozdělovače je třeba platit), jednak se tak odhadují potřeby lidí paušálně, což není tak dobrý, jako individuálně.
Jo a to, že mi stát ikskrát zdaní každou korunu, kterou se mi povede vydělat, to mě taky dost štve. Kdyby s tím aspoň uměl naleštit republiku, jak praví vážený předřečník…! Jenže když toho spoustu naháže do černých děr… 🙁
Jo, to ikskráté zdanění vydělané koruny mi také vadí. Uložíme už jednou zdaněné peníze, naroste úrok (navíc ten je teď už skoro čtvrtka toho, jaký býval dříve) a z toho úroku musíme na konci roku zaplatit daň. Já vím, je to “příjem”a tedy právně zdanitelná částka. Ale stejně mi to přijde jaksi nespravedlivé (jako bychom za šetření „na stará kolena“ byli pokutování ).
A pro dnešek tu končím, dokvrdlala se mi pračka, jdu věšet na šňůry a až pak při sundavání, budu nořit nos do krásně provoněných povlaků.
Vave, já myslím, že tou Madam jsem byla myšlena já. Je mi líto, jestli jsem urazila, to vůbec nebyl můj úmysl. Ale reakce je myslím trochu nespravedlivě přehnaná. Navíc jsem zdůrazňovala, že mluvím o zdejších (amerických) poměrech, kde je povinné daňové přiznání jednotlivců poněkud staršího data, než u vás (ten zmíněný Al Capone) a žiji zde už dostatečně dlouho a rozhodně to zde není tabu téma – ba naopak. Proboha já vůbec nic nemám proti soukromému podnikání (bez něho by Amerika ani nebyla). Ano, nikdy jsme s manželem nepodnikali, ale moc dobře vím, jakou to chce odvahu, odříkání a dřinu – však je tady mezi námi takových dost a všem držím palce aby byli úspěšní. Stjeně tak nemám nic proti poctivému odpisu z daní (Štětinko). Děláme to i my, dotyčný by byl skoro sám proti sobě, když tady ta “povolená” možnost je. Ale nepodvádíme. Já jsem se jen snažila ze zdejší strany odpovědět na Vavinu větu “..proč ti lidé vlastně podnikají? Podniká se přece za účelem nějakého zisku, ale tito daňoví poplatníci nevydělají většinou ani životní minimum a jejich přežití musí dotovat stát”.
Když jsem se sem nastěhovali, žili v naší čtvrti v domech převážně jejich majitelé. V posledních letech jsou skoro všechny prodávané domy kupovány investory, kteří (a o některých to víme přesně) to mají opravdu jako ztrátový vedlejšák (na odpis z daní, ať už jsou domy obydlené či prázdné). Těm je pak úplně jedno, kdo (a kolik osob) se do domu nastěhuje (oni tu nebydlí, že?) a to, že tito (často jen dočasní) nájemníci sníží celkovou hodnotu, kvalitu čtvrti jim může být ukradené. Sousedky Kris dům stojí už dva měsíce prázdný a my trneme, kdo se sem nakonec nastěhuje (naštěstí jeho cena je zatím dost vyskoká, takže investorům by se koupě nevyplatila). A jak správně napsala Snugi, bez daní to nejde a on je to pak takový začarovaný kruh.
Ne, já myslela madam na tom úřadě 😉
Trvám na tom, že zaměstnanci požívají zase jiné výhody, které by je ani nenapadlo odmítnout, ba naopak. K čemu by potom vyjednávali kolektivní smlouvy, například?!
Ten živnostník dále nemá placenou dovolenou (překvapivě)…nemocenskou pouze, když si připlatí…a shání si kšefty sám – na rozdíl od zaměstnance, jenž v teplíčku čeká, co mu jeho boss uloží a jaké benefity mu kápnou.
To už ale nikdo nevidí – jen ty odepsaný náklady a „minimální“ zisk. Takže pošleme na pracák všechny daňový poradce…a odevzdáme státu rovnou 99%, však on ten moudrý hospodář myslí jen na naše blaho (devil)
Taky u vás, Maričko, každej závidí druhýmu i nos mezi očima? My se toho snad nikdy nezbavíme…
A mimochodem, tu babu bych zfleku nechala vyhodit (ať si jde třeba podnikat, muhehe). Jak si dovoluje vůbec s někým cizím mluvit o svých „případech“?! No ta by jela…
Já se paní úřednici nedivím. Přišlo mi to od ní jako povzdech. Dělá svou práci jak ji má nastavenou od vedení tak jako my. A vidí, že těch podvodníčků je docela hromada. A moc dobře chápu, že jí přijde dost divné, kolik podnikatelů je roky právě papírově ve ztrátě a prakticky ve vatě. A určitě nemluvila o nikom a ničem konkrétkním, to si opravdu nedovolí.
A i tito úředníci mají mantinely nastavené nějak a ne vždy se s nimi osobně ztotožňují. Ale málokdo z nás práskne dveřmi a jde „jinam“, to by sice bylo čestné a hrdé, ale v praxi možná dost zničující, protože to ideální zaměstnání je myslím málokde 🙂
Tak to jsem ráda 🙂
No s tou závistí je to asi všude stejné, jen je možná tady trochu menší asi proto, že zde jsou na to, že „jeden má a druhý ne“ za ta léta trochu více zvyklí. Mě je osobně putna, že má někdo více a větší barák, než my (obzvláště, když to získal vlastní prací), jsem vděčná za to, co máme, není to kvantum, ale nemusím se bát (z finančního hlediska) pozdního stáří (pokud Amerika nezkrachuje). Závist není zdravá.
Ovšem – ty papouchy a koníky LucceV děsně přávidím. 🙂 Stejně jako to, že u spousty z vás žijí psi a kočky svorně spolu, protože to se v naší domácnosti nepodaří i kdybychom byli milionáři, protože v tomto směru se Trixie prostě podplatit nedá. A zase jsem se s těmi svými tužbami dostala ke zvířatům. Ach jo.
Jo, dere nás ten stát jak peří – z domu, který si postavíte za zdaněné peníze platíte daň, pokud se vyřizuje pozůstalost, opět zaplatíte státu daň z věcí, peněz.., které už byly zdaněny. Chcete dát nebo dostanete dar, převedou na vás rodiče dům…a platíte a platíte. A kde ty peníze jsou? (headbang)
V pérdeli, pane hrábě, v pérdeli. ;(
No, mě by skoro připadalo, že Barbucha onou „madam“ myslela paní správcovou daně. Ale je tu vidět přesně ten důvod, proč se s přáteli nebavím o politice – prestože všichni debatu myslí dobře, druhá strana ji zhusta pochopí špatně…
jj, i mě bylo jasné, že mluví o pani úřednici. ale já bych ji zase takhle podle článku neuměla odsoudit, protože člověk u toho nebyl, neviděl její mimiku, její přesná slova, prostě netuším, jak moc to bylo zvažné.
Já ji taky neodsuzuju. Protože lidi, co se k daním chovají, řekněme, tvůrčím způsobem, určitě existují. Ovšem komplikování legislativy, které tomu možná má bránit, zasáhne zejména ty ostatní, co se snaží být poctiví. (Teď optimisticky předpokládám, že komplikovanost legislativy není způsobená obyčejnou blbostí.) Ona v tom oboru pracuje, musí si to uvědomovat – oboje. Na jejím místě bych z toho byla trochu rozervaná.
Je spousta poctivých, kterým se samozřejmě podobná úvaha paní z FU nelíbí. Ale přiznejte si, že je taky spousta podnikavců, kteří mají megadům, megaauto, mega… cokoliv (a ať si to mají), ale na přiznání mnoho let vykazují ztrátu, a to jsou myslím ti, kterým se dotyčná paní podivuje. A já také. Z čeho potom mají tolik osobního majetku a požitků? Jsem účetní, a mnoho let, takže už jsem viděla dost čísel. A i když se s našimi daněmi nezachází vůbec hezky, bez daní to zatím moc nepůjde.
To je jistě pravda, nepoctivci vždycky byli, jsou a budou, a to všude. Ale od toho jsou úřady vybaveny pravomocí kontrolovat a z výsledků kontrol vyvozovat patřičné důsledky. Tak nechť tak činí. A tato dotyčná paní k tomu může dát třeba podnět.
Ano, určitě, milá Tapuz (inlove) . Ale to je další z děr, o kterých jsem psala. Díry ve státní správě. Naše firma sídlí odjakživa na Praze 4. Jednou vyšlo v novinách, že pravděpodobnost kontroly z FÚ na Praze 4 je cca jednou za 94 let. A co se stalo? Na Prahu 4 se vzápětí nahlásili podnikatelé z celých Čech. Když mají přijet něco opravit nebo vysvětlit na úřad, brečí, že jsou z Ostravy, Hradce nebo Českých Budějovic. A jak vypadá právě jejich jejich přiznání? No je většinou v té skoro nule nebo ve ztrátě.
Když chceme zlepšit výběr daní, musí k tomu být nástroj. Nemyslím, že plošné snižování platů a zaměstnanců FÚ něco zlepší – aneb díru dírou neopravíš. O tom, mj., má úvaha byla.
Vave, já s Tebou absolutně nejsem ve sporu. Jen komentuju věc, o které píšeš. To je právě to, že stát vůbec nedělá, co má. Například moc dobře ví, že jsou obrovské daňové nedoplatky, které samozřejmě chybí v eráru, ale místo aby řešil jejich výběr, snaží se tu díru zalepit na úkor poctivých poplatníků nebo těch, z nichž to vytáhne automaticky. A to je nejenom, pokud jde o daně.
Ale fakt je, že při tom všem, čemu se naše vrchnost věnuje, už na takové podružnosti není čas.
Prosím, neber to jako opozici proti Tobě, to je jen moje rozhořčení – stejně jako Tvoje – nad tím, že to tak blbě funguje.
MMCH, jsem taky na Praze 4, takže to je fajn, dřív, než na mě vyjde kontrola, tak budu mít dávno dopodnikáno (rofl) .
Milá Tapuz (inlove) , ani mě nenapadlo, že bychom spolu byly ve sporu. Díry jsou prostě v systému, to především. 🙁
No, já to vidím na pracáku Chodím tam přes rok a patřím pod jednu pani, co má pod sebou nejvíc obcí a nejvíc obyvatel. Kdykoliv se vyvolkávají čísla, její jdou nejpozději a nejřídčeji. Pro nás lidi je to nepříjemné, protože neobjednávají na čas,a le na den, takže se mi běžně stává, že i když příjdu půl hod před otevřením, sedím tam ještě tak 3-4 hodiny. když se jí ptám, proč toho zrovna ona má tolik, jen pokrčí rameny a z očí ji vyčtu, že by to taky ráda věděla. Ona si mě pamatuje, protože mi tam kdysi jeden kluk ukradl pořadové číslo a já ho u ní obvinila z přebíhání. Dodnes se tomu směje a vzpomíná na Mr. Beana, jak kradl čísla v čekárně na pohotovosti. Téhle paní bych přidala, i když mi doposud nenabídla jediné místo a již několikrát mě dost fatálně uvedla v omyl. Ale je jen čověk a má toho hodně, já už tam taky pár bot udělala a ona to pochopila.
Ale nesouhlasím s tím, že stačí nahodit smutný oči a VŠICHNI úředníci se roztrhnou, aby vám pomohli. Na sociálce je paní a když jsem za ní s mohutnou omluvou objednaná šla, že na chodbě nevidím lejstra, jestli by mi je na přídavky na děti nedala. Usmívala jsem se, žadonila jako pes před sámoškou a ta kačena mě téměř vyhodila, ať si dojdu na druhý konec chodby, doleva a za roh, před kanceláří rekvalifikace jsou lejsta pro přídavky…
Jinak mě v tomhle státě mrzí zejména to, že OSVČ nemají prakticky možnost vymáhat faktury. teď na to doplácí manžel. I když jsem nikdy s jeho podnikáním nesouhlasila, tak tady vidím, že za pravděpodobné ukončení činnosti nemůže. Úvěry platit musí, daně musí, ale na fakturách jim visí půl milionu
Štětinko, ono to jde…pokud máš peníze na právníka, který to žene přes soud až k exekutorovi. 🙁 Záleží na tom, o jakou se jedná částku, u těch velkých se to asi vyplatí.
Lucko, ono to jde přes právníka. Jenže pokud máš k vymáhání menší částku tak často nedostaneš nic a zaplatíš i právníka. Protože se ukáže, že ,,dlužník nemá nic“ a ty jsi na konci seznamu, před tebou jsou banky a instituce. Za dvacet let podnikání už jsme toho zažili víc než dost.
právě že to jsou velké částky a od velkých nadnárodních firem. Ale myslíte, že by jim pak někdy někdo dal práci, kddyby se dověděl, že tohle je schopnej udělat? Bohužel si manžel nevybral obor, který by na trhu byl nedostatkový
ahoj všichni,
tak jsem doma, konečně, sice mi v břiše něco chybí,ale nijak mi to nevadí,stehy tahaj,po práškách jsem jak pitomá, ještě se nějak nesoustředím, jsem vyspalá -no , slabá jak moucha, ale spokojená,Noriska mi spala na nohách, Pitina ani štěstím nemluvila, jak mě uviděla, tak se přitulila a mazlila se o mě, šahala pacičkou,jestli se jí nezdám….Kačenka udělala RURURU VRRR UU a pak vyskočila na stůl a dala mi packy-ručičky na hlavu, Pidikočka se svým urputnickým výrazem naběhla k šuplíku a její výraz odpovídal asi tomuto: konečně jsi tady a dej mi něco k jídlu, pak si slupla tyčku, otírala s eo mě a zkoušela, jestli z emne ještě něco nevypadne, pak si ke mě lehla a Noriska šla samou radostí dělat veletoče na škrabadlo.
Děkuju Vám moc za palečky, ale ještě tak nějak trochu držte a všechny Vás moc pozdravuju a chyběli jste mi a děkuju za SMSky… (h) (hug) (rose1)
V pondělí mi vyndaj stehy, 26. mám v HK kontrolu…nejhorší, co snad bylo,tak tahání toho 50cm drenu z břicha…lidi,to nikomu nepřeju….. (whew)
Já si postupně všechno dočtu a budu pospávat…..fakt se ještě necejtím… |-)
Tak ahojky a mějte se fajn….(wave)
Tak se hezky, obložena kočkami, rekonvalescencuj. (y)
😡 :* 😡 Vítej doma, vše v dobré se obrátí! (sun)
Skvělé, že už jsi doma! (f) (f) (f)
Tak teď pěkně rekonvalescenuj s kočičí smečkou!
(f) (f) (f)
Vítej, vítej!!! (f)
No a co jsem říkala??? Všechny tlapičky-ručičky si budou na mamču chtít sáhnout!
Jinak (cat) Ríšánek je už skoro zdravý, baští jak 2 kocouři a nabírá sílu. Nepčíká, to strašné chrchlání už je taky pryč, takže i průdušky se mu čistí, rýmu a nudle už taky nemá. Ještě bere do neděle prášky a v pondělí máme kontrolu. Prášky spolkne bez protestu, on je fakt sluníčko (sun) moje chlupatý. Zrzínek je v pohodě, Melíšek už nepčíká, oči má jasné, takže tam léčba zabrala taky. Jen má pořád průjem. To bude asi ještě odezva na ta ATB, aspoň doufám. Tak jsem šťastná, užili jsme si hodně ošklivých dnů.
vítej zpátky doma!!!! (h) (h) (h) (h)
to je tak dojemné, co píšeš o kočulkách (cat) … Karolína dole psala, že budeš nějakou dobu doma, tak to budou mít určitě radost, že tě mají po většinu dne pro sebe (h) (cat)
tak se hezky a rychle hoj, ať tě už brzy nic nebolí a určitě si pospi, potřebuješ získat zpátky sílu – kočičí obklady ti určitě pomůžou (y) (h) (hug) (f)
Tak Žraločka kočka už je doma, Karolínini kocouři se taky lepší, Vuvu snad (?) taky, Štětinčin klučina snad taky – tak že by se blýskalo na časy? Kéž by! Lidi, ať už je líp! (y) (h)
Hm, u Vuvu jsem kapku chválila den před večerem 🙁 Po nadějném začátku se to zase malinko zkomplikovalo, ale vet tvrdí, že atb by to měla zvládnout. Rozhodně si za ním zase zítra uděláme s Berry výlet… (whew) (A Kazan bude závidět 🙂 )
To je mi líto Dede. Ale bude to lepší, uvidíš!
Já byla z Ríši vystresovaná hrozně, bylo mi ho líto, jak nemohl dýchat, tlamičku otevřenou, chrčel, nudle z něj lítaly a jen tak bezmocně seděl nebo ležel a koukal na mně s prosbou o pomoc v očích, zaplněných slzami a žlutým slizem. Ach jo. Teď už se s Melíškem honí po podlaze a hrají si, baští a je v pořádku, ale bylo to hodně zlé. Brečela jsem mu do kožíšku. ;( Pak mně ještě vet vystresoval s tou FIPkou, tak jsem ho pořád pozorovala……….. Věřím pevně, že tohle svinstvo nemá, to by přece byla strašná nespravedlnost (headbang)
Vuvuzelka je marodná??? Chudinečka, jak s ní soucítím……řekni jí Dede,že na ní moc myslím… (hug) (hug)
Vítej do náruče sametových tlapiček (cat) (cat) (cat) (cat) (h)
Jakýpak sametový tlapičky?
Pidikočka mě celou noc budila, abych náhodou nezapomněl pro paničku zajet a dusala přitom jako stádo buvolů.
😀
no a – jakápak panička, Dane?
ty nevíš, že ten člověk co může s kočkami bydlet, se jmenuje posluha? 😉 😀
Shari – tak to je dobře, že už jsi v milujících a heboučkých náručí mouratek udatných. Tož dávejte na sebe pozor a rychle se zdrav (h) (h) (h) !
No sláva, doma Ti bude líp a budeš klidnější a lépe se hojit. Zdravím a držím stále fest (y) .
Jo jo, pěkně posiluj spánkem za podpory kočenek 🙂 A držíme (y) (cat) (cat)
Vítej (inlove) a ať je ti pořád líp (sun) Jo a zítra vyjde tvůj mlsotník, takže jsi to hezky stihla 🙂
Sharko, vítej doma. Ať se všechno brzy zahojí a ať už je jen a jen lépe, abys mohla být pořád s tvými chlupatými pacičkami.
Jsem ráda, že už jsi doma, Sharko 🙂 (clap) (y) – to je o hodně lepší než být v nemocnici. Doufám, že Ti chlupaté obkládky pomohou k rychlé rekonvalescenci. (nod)
Norinka už paničce zase leží na ruce, konečně se dočkala.
Páník má totiž na její vkus moc hubený boky.
😉
Máš doma léčivé kožíšky, tak to bude dobré! (y)
Sharko, přeji rychlé uzdravení. A obložena spokojeně předoucími kočkami to půjde mnohem rychleji.
maričko, přede mi jen Pitina, Noriska mi okupuje bok, Kačka leží na nohách a Pidikočka mi zpívá do ucha – alespoň kdyby tolik netopily, jsem zpocená az tam, kde už se zádům slušně neříká….. 😉
Se Šárkou jsem dopoledne mluvila, daří se jí dobře v mezích možností pooperačních, byla akorát na cestě domů s Danem, teď už se určitě všechny její hebké tlapičky snaží na maminku aspoň vztáhnout a dotknout se jí po té dlouhé pauze, co jim chyběla. A nepochybně zbaští vše, co jim do misky dá, protože konečně je to od ní! Určitě se ozve sama, až se trochu zmátoří.
Díky za zprávu, Karolíno – packy držíme dál, aby byla rekonvalescence rychlá (y)
Milá Vave (inlove) , díky za další zajímavou úvahu „k úvaze“. Ale já věřím, že ze všeho nejhorší jsou díry v duši… Protože pokud jde o hmotné statky, všude je chleba o dvou kůrkách, skoro každý se někdy ocitl v nesprávný čas na tom nehorším možném místě… Znám řadu poctivých a šikovných, kteří se vypracovali, a řadu věčných ztracenců, kteří kdyby si koupili trpaslíka, tak jim do rána vyroste. Věřím, že spokojenost je stav mysli, ne stav peněženky.
A pro Bětuláskovo: nezatracuj, milá Kočičková, sektor Univerzal – proti pozdějším exemplářům soc.prc. bydlení byl ještě docela slušný a pevný… Nový lak, pár drobných doplňků, upravená dvířka s novými úchyty – a budeš v podezření, že ti ten designový nábyteček dělal věhlasný bytový architekt. Mimochodem – lakovaný nábytek je neobyčejně IN 😀 To všechno o jiných druzích bohatství už ti napsali ostatní (h) to můžu jen podepasat.
Máme dvě místnosti zařízené renovovaným nábytkem ze 30. let – oblé rohy, prosklený příborník, atypická pohovka, tomu všemu táhne skoro na stý rok… pravda, původně to předci pořizovali na míru a je to poctivá truhlařina, proto se nám to nechtělo rušit a pustili jsme se do harakiri zvaného renovace (do původního stavu). Pár návštěv už žárlivě okukovalo stylové vybavení, ba i mlsná slina skanula… Že nám ta renovace původními technikami trvala jenom u pohovky půl roku, to nepočítám.
Ad starý nábytek. Já jsem kdysi zdědila bydlení po prarodičích. Vyměnila jsem jen pár skutečně doslouživších kousků nábytku, ve zbytku pořád bydlím. Stará nepěkná křesla získala lesk pořádným sklížením a novým očalouněním, na prosklených knihovnách a masivním dřevěném psacím stole není zub času nijak znát. Už pár let se chystám na důkladnou renovaci skvělé kuchyňské kredence (jako asi jedna z mála nemám linku, ale starou, skutečně dřevěnou kredenc a velký pracovní stůl). Nijak nezatracuji moderní interiéry (i když někdy to vypadá jak návštěva v pitevně), ale tohle má jednoznačně svůj půvab. A rozhodně se není za co stydět. Nemyslím si, že štěstí spočívá v novém nábytku. Ale na druhou stranu znám ten stav, kdy se člověka najednou zmocní pocit, že úplně všechno je špatně a proč právě já atd. atd. A sveze se to třeba na nábytek, nebo na auto, nebo na oblečení, možností je tisíc. Inu, každý jsme to jistě zažili.
Nábytek v obýváku mám ze tří pokojů po babičce, jen křesla bohužel nevydržela ale na smetišti neskončila, dcérenka udělala dvě ze tří a slouží dál. Kuchyň jsem udělala ze dvou kredencí, Kačka makala jak černoch a malého příborníčku. Kolem dřezu a sporáku mám desku na cihlách – část kuchyně je moderní a část starožitná, není nad starou kredenc. Otevřu metrapůl prostoru když něco hledám, k nezaplacení
Nad námi by „dyzajnista“ zaplakal. Máme nábytek různě pospojovaný – 100 a více leté bufety po babičce včetně krásného pracovního stolu, který byl bohužel plánován na mnohem větší prostor, takže jeho krásnou čelní stranu musíme mít přiraženou ke zdi. Nicméně to jsou nejkrásnější kusy, které máme. Potom nábytek našich z 50. let – je to většinou poctivé dřevo, ale po těch více než 60. letech intenzivního používání vypadá dost smutně. Čalouněným křeslům daly také pořádně zabrat kočky. Občas nějaká ta novější věcička. Do toho všeho stojací lampa, kterou máme po tetě a které jsme nechali udělat nový „kšilt“. Na dnešní poměry máme přeplněno, ale jedno je důležité, v tomto starém nábytku se cítíme dobře. Dnešní moderní interiéry vypadají často velmi pěkně, ale dýchá z nich na mě chlad. Tak asi měnit zatím nebudu.
Restauroval jsem cca 100 let starý lustr, x-krát omalovaný, dráty ve zpuchřelé látce, prostě akorát na vyhození. Trvalo týden než trochu prokoukl. Dnes ho má zapůjčený ČTN a chlubí se s ním všem návštěvám. Mám pro tyhle věci slabost, ale ten čas na restauraci, tak ten nějak chybí… ;(
Máme po tetě krásný lustr, také s elektřinou vedenou ještě ve zpuchřelé látce. Původně jsem ho chtěla hned používat, nemyslela jsem si, ž když ho teta používala do konce života, že by to nešlo i mě. I když při pohledu mi červíček tak trošku zavrtal hlavinkou. Ale po modrém oslnivém blesku při rozsvícení a následném vypadnutí pojistek v celém bytě jsem usoudila, že opravdu potřebuje elektrickou přestavbu. Ujal se toho můj bratr, ale jaxi nemá čas, takže už tak dva roky mám na plánovaném místě místo lustru pouze žárovku. Ale jednou to zase bude krása.
Tak tak. Ony se ty diry v dusi spatne opravuji 🙁
já starý Universal z bazaru měla potapetovaný textilní tapetou alá pytlovina.. Pravda dnes už mi z toho zbyl jen peřiňák,ale nemůžu říci, že bysme doma všechno měli nové a teď dětskej pokoj, co jsem jako naivka tenkrát koupila v Europamobel (ježiš to byl ale omyl!), ten se rozpadal už pár dní po sestavení.
sedačku jsme řed 8 lety koupili z bazaru, už s rozpadlejma područkama. Dneska má v sobě takovou díru, že je na ní přehoz. Ale žijem!
Bětuláskovo, o tom život není. I když nová věc je hezká, okouká se stejně rychle jako stará 🙂
Já už se řadu let živím jako OSVČ, takže na neustálé nasazování na živnostníky jsem dávno zvyklá. Nemohu ale říci, že jsem otrlá. Vždycky, když mi někdo začne mávat před obličejem jakýmisi výhodami a naprostou nutností tyto „výhody“ co nejvíce osekat, abych se jako OSVČ náhodou neměla lépe než zaměstnanec, vidím rudě. Žádné výhody svého stavu totiž nevidím, nemám dovolenou, nemám stravenky, čas, který přes den proklábosím, mi nikdo nezaplatí, výdělek je kolísavý a někdy nejistý, a kdybych byla náhodou nemocná, tak jsem úplně v troubě. Ale aby nevznikla mýlka, nestěžuji si, naopak, jsem takto ráda a nade vše oceňuji časovou flexibilitu, kterou mám.
A těmto rozumujícím paním na berňáku (dtto na sociálce) a dále všem možným šaškům na ministerstvech a v dalších úřadech (nemálo placených z eráru bez ohledu na výkony), kterým stav podnikatelský tak leží v žaludku, bych jednoznačně doporučila dát výpověď, udělat si ŽL a začít se živit samostatně, když to má takové výhody. Nechápu, proč už to dávno neudělali. Asi proto, že mnozí z nich by měli problém vydělat si takto i na slanou vodu.
Toť můj názor. HOWGH
Inu, tapuz, ne snad že by cokoliv z toho, co jsi napsala, nebyla pravda. Osobně si ale
myslím, že problém nastal jinde: neznám společnost, ve které by slovo „podnikatel“ nebo „živnostník“ bylo tak často pokládáno za synonymu pro nepoctivce. A kdepak se to dočte „laskavá veřejnost“ nejčastěji? Sedmá velmoc se na téhle atmosféře ve společnosti podepsala pádnou rukou… A vrtění psem je záludná zbraň.
Terro, máš naprostou pravdu. Média a jejich způsob informování, toť námět na dalekosáhlou diskusi.
Ono by se vůbec o tomto tématu podnikání a „živnostenčení“ dalo debatovat tak dlouho a obšírně, že by to nebralo konce kraje.
To jen, že termín „výhody OSVČ“ a tomu podobná vyjádření mě vždycky spolehlivě vytočí. I když jinak jsem tvor vcelku mírumilovný 🙂 .
Souhlasím, já to beru tak, že jako OSVČ od státu nic nechci a taky nic nedostanu (wait) Nevím, proč jsem obvykle automaticky považována minimálně za sprostého podezřelého. (chuckle) Tedy vím, bohužel. Ve státě prolezlém korupcí a nepoctivostí, kde navíc ryba smrdí (co smrdí, dnes se už rozkládá!) od hlavy, to nemůže být jinak. Slušné jednání se pro jistotu vůbec nepředpokládá. 😛
Když jsem se tak koukla po příspěvcích, nedá mi k tomu ještě něco dodat: mám vždycky strašně obrovské dilema, když se mne někdo ptá, jestli to chci s papírem nebo ne. Mám ušetřit nemalou částku, nebo si mám vzít papír a mít svědomí jako alabastr?
Sama jsem podnikala a bylo to jako v zaměstnání, nic víc jsem si nevydělala, jen jsem mohla vodit děti do školky. Všechno jsem jako blb přiznala a pěkně zaplatila, nějak mi to nešlo jinak.
Milá Marsko a ostatní poctiví podnikatelé, já jsem ZČ, ale jsem sedmnáct let ve firmě, která po celou dobu (zaplať Bůh) roste. Takže trochu znám i nároky kladené na podnikatele. Mimo to jsem dělala jsem během let daně pár OSVČ různého zaměření, takže i s drobnými podnikateli jsem se setkala. Fakt to nemají jednoduché. Ale on i člověk ze ZČ v hrubém vydělá nějaké peníze a teprve z nich pak odvede daně, sociálku a zdrávku. A pak si platí – mimo jakýkoli odečet – všechny náklady spojené nejen se zaměstnáním, ale i s běžným živobytím.
Paušály považuji za velmi rozumné a správné, zejména u zisků dosažených duševních činností, a vůbec všude, kde je velká přidaná hodnota už z principu věci. Paušály pro mě dírami rozhodně nejsou.
Ještě jednou se omlouvám, že tu průběžně nejsem, ale bohužel proti předpokladům se musím aktivně účastnit jednání-semináře, neb se vyskytly nepředvídané složitosti.
Vave, jako obvykle, velmi pěkné téma! Pro mne jsou ale nejhorší díry v mé hlavě, a že se jejich počet zvětšuje s přibývajícím věkem 🙁 !
OT – YGO, ke včerješím fotkám z ostravské výstavy. Brook je fakt fešanda, a že pan rozhodčí viděl nějaké chybky? U chlapů to funguje tak, že někteří mají rádi hubený, někteří tlustý, prostě záleží na momentálním vkusu a na momentální sešlosti pejsků v kruhu. A stejně je tím nejkrásnějším pinčem!!!!
LuckoV. – k včerejšímu endurance. Tohle se odehrálo v polovině 90 let, kůň byl z východoněmeckého chovu a tam i běhal. Obávám se, že tou dobou v bývalých socialistických státech neexistovaly tak přísné veterinární podmínky v těchto tak tvrdých závodech, jak v tehdejších západních státech. Dnes už je to zaplaťpánbu přísné všude.
To dobou jsem začínala. Nevím, jak jinde, ale tady ty podmínky byly nastaveny stejně jako teď. Moc dobře si pamatuju, kolik jsem toho odběhala vedle koně, protože úsek vedl po silnici nebo obtížným terénem, čas běžel, ale nejdůležitější bylo zdraví parťáka. Dojezd do cíle byl ideální volným tempem s vydýchaným koněm. Ale jo, našli se i tací, co spoléhali na to, že nějak projdou… (doh)
Milá Alex – a i ostatní, kdož jste Brooke včera u fotek z výstavy pochválili – opravdu moc děkuju. To víte, že byla Terka kapku skleslá, ale už se otřepala a tak třebas ještě nějakou tu výstavu zkusí. Myslím, že chyba byla v předvádění – ještě to nejsou ostřílené mazačky (wasntme) .
Tak já holkám vyřídím, že jsem měla pravdu a opravdu nikdo z vás hezčí pinčici neviděl (chuckle) (chuckle) !
A děkuju za komentáře k mým fotkám – vždycky mi udělají velikánskou radost.
Asi se musejí otrkat obě dvě – Brooke i Terka. Myslím, že by to měly ještě zkusit třeba jen pro získání zkušeností. Nikdo učený z nebe nespadl a navíc tam byla příležitost poznat spoustu dalších lidí i pejsků. Nedávno tu napsala, tuším EvaŽ, že byla ochotná některá „svá“ štěňata i předvést na výstavě, k čemuž sice nedošlo, ale člověk se zkušenostmi z kruhu je asi důležitý pro psa i rozhodčí. I když o tomhle vlastně já osobně vím houby.
A k fotkám – jsou báječné, vyjadřují bezvadně atmosféru. Brooke je prostě krásná ať si rozhodčí říkají, co chtějí.
Moc se omlouvám, mám jednání, budu reagovat v poledne. (nod)
No, ono je to tak, že když je malý zisk – případně žádný – je možnost jít na Úřad práce a přerušit ŽL. Ovšem na pracáku osoby se Žl žádnou podporu nedostanou. Práci pochopitelně také neseženou – alespoň ne hned. Takže si ŽL ponechávají a doufají, že situace bude lepší.
S těmihle úvahami různých „paní na berňáku“ jsem se jako letitý OSVČ setkala mnohokrát a mám silný pocit, že se za tím skrývá pohopouhá závist. Na její stesky můžu poradit jediné – dejte výpověď a běžte to zkusit taky. Když je to taková pohoda.
Jinak mám pocit, že někde existuje tajný úřad, který má za úkol jediné – vymýšlet, jak všechno udělat co nejsložitější. A následně na obhospodařování těch složitostí zaměstnat další úřednictvo.
Vždyť jsem to po sobě četla, tak proč napíšu v každé větě sedmkrát „jediné“ !! (fubar)
Ali (inlove) , ten tajný úřad opravdu nejspíš někde bude. 🙁
Paní správcovou daně znám nejmíň dvanáct let. neřekla bych, že od ní je to závist, a ode mě určitě taky ne, prostě jen ukázala na nějaké díry kolem sebe.
Myslím, že ze žádných děr obecný prospěch není, to jen možná kdosi z nich má radost a těží z nich a je mu fuk, že jedna díra vyvolá další a tak dále.
Není to úřad, ale trojhlavá saň. A ty hlavy jsou Vláda, Senát a Parlament. Naštěstí to vypadá, že jedna z nich už brzy chcípne.
Já se ani nedivím, že furt pliveš kolem sebe. Co ti za komančů chybělo – sám ředitel tě vozil – spoléhal na tebe. Nebýt takových tehounů, tak socík klekl o dost dřív. A nemusels být ani v partaji, takže jsem měl čas na fušky a to se to potom žilo, co? Materiál se nekupoval – nebylo kde, že?
Jo, teď je to jinak – mladí rafani mají rozhled, často byli i někde venku na stáži, krakonoš je najednou mimo, materiál není kde brát, fušky už netáhnou, no tak sedí u PC plive všude, kde to jde, chudinka malá. (puke)
A ani na to Slovensko neodjel, tkže ho ten zlý stát nutí se sečíst. (rofl)
jHonzo!!!!! (chuckle) (chuckle)
Hm, tak u nas nam tuto „dieru“ ide vlada zatrhnut. Diera sa vola pausalne vydavky, doteraz boli u nas povolene do 40%, teraz ich idu zrusit uplne (fubar) . Pre mna, co na zivnost nepotrebujem ine ako pocitac, ruky a hlavu a teda nemam si velmi ake vydavky odratat (pocitac kupujem tak raz za 10 rokov) bola aj to velka pomoc, lebo som nemusela robit zlozite uctovanie vydavkov. No tak nam bolo treba klepnut po prstoch a zrusit to. A to prosim manici, ktorych som volila. Znovu sa potrvrdzuje, ze v nasom absurdistane sa voli mensie zlo, ktore sa nakoniec ukaze nebyt mensim zlom … Sorry, trocha politiky, ale nasledujuce danove priznanie ma bude boliet.
Meteo hlasanie – na zapadnom Slovensku leje a teplo inak vyzera. Ale bujna zelen uz prevlada a na niektorych teplejsich miestach naplno kvitnu orgovany.
Opatrujte sa, idem sa skusit uzivit.
No kdyby u nas zrusili pausal tak se z toho zvencnu. Uz takhle je danove priznani pekny nervak a jeste ani jednou jsem ho neodevzdal v poradku. Nastesti financak je rozumny a „omlouvam se, ja jsem uplne neschopny, muzete mi to prosim opravit a rict mi kolik mam kde doplatit?“ funguje.
😀 Jendo, funguje! Postupuji podobně na různých úřadech – „víte, já a formuláře, já jsem na to úplně tupej, můžete se mi podívat, jestli… děkuju, to jste hodná(ý), že mi to opravíte…“ Ještě mě neinzultovali.
Na sro máme prima daňovou správkyni – když volá, tak už se ptám, co jsem zmastila a ona mi do telefonu řekne, co mám špatně a „až půjdete kolem, tak mi to přijďte opravit“. Je to ženská, která leta dělala v účtárně, takže má praxi a ví, že se člověk upíše raz dva. Předchozí byla holka po škole – první zaměstnání a dovedla mě kvůli koruně, kterou banka špatně poukázala hnát do účetnictví, abych tu chybu našla. Protelefonovala kvůli tomuto „případu“ asi tak stovku.
Je 9.00 a Šárka právě PLATÍ v nemocnici a JE PROPUŠTĚNA do TLAPIČKOVÉHO OŠETŘOVÁNÍ!!! (clap)
Tak HURÁ SLÁVA, její hlas zněl vesele, takže je určitě vše v pořádku. (h)
No slava! Ma to za sebou (clap) !
Tak to je dobrá zpráva! Protože sama dobře vím, že ve vlastní posteli je hned lépe. Zvlášť, když má k dispozici takové úžasné prouhaté obklady. (cat) (cat) (cat) (cat)
Taky moc přeju, aby si těch živých obkládků pořádně užila jako náplast na dobu odloučení!!!!
No, bude na to mít docela dlouhou nemocenskou!!! To budou její chlupaté holčičky rády, že je maminka tak dlouho doma. (rofl)
huráááááá, prima zpráva (h) (h) (h) (h) (h) (h)
čtu to až teď, o to spíš už si teď sharka určitě užívá se svými kočičkami – a ony s ní… přeju dobré uzdravování!!!!!!!!!!!!!!!!! (y) (h) (f)
Díky, Karolíno. To je super. Tu už možná zítra bude s nám mluvit (mm)
Bájo! Přejem, ať je čím dál líp! (sun)
Hurá (h) (h) (h)
Tak přeji šťasnou cestu domů a ještě šťastnější shledání s měkkými tlapkami (cat) !
Karolínko, to je výborná zpráva. Jestli s ní budeš mluvit – Sharka možná dostane po příchodu domů večer vyšší teplotu. Ať se toho nelekne, bývá to zcela normální reakce, do rána to bude lepší (nejen moje zkušenost). A kočičí obklady jsou opravdu nejlepší – sice jsem měla ránu zachlupacenou, ale proti vší logice se hojila mnohem rychleji 🙂 Tak držím palce, aby se Sharka rychle zvetila do plného zdraví a krásy (f)
Sláva. (clap) Jak praví lidová moudrost: Lékař léčí, (cat) (cat) (cat) (cat) uzdravují. :*
Sem se přilípnu, přeji uzdravení bez komplikací (f) (f) (f) (cat) (cat) (cat) (cat) (hug)
supéééér !!! zrovna v tu hodinu jsem si na ni vzpoměla, zda se vyplnilo včerejší toužebné přání a je na odchodu domů!!! mouratkám třikrát zdar! (f) (sun) (^) teď už se holčičky postarají, aby se paničce dobře prováděla rekonvalescence. a já zaskočím každý den na kus řeči a tak… (cat) (bat) (cat)
Sharkóó, vítej doma a léč se. Dane opatruj ji jako oko v hlavě. (inlove) (hug) (h) (y) (wave)
Sharko, vítej doma. (h)
Hurrrrááá, Sharka je na značce! (y)
Ve státě, kde prezident s klidem a veřejně ukradne vzácné pero je okrádání pacientů, kteří zaplatí zdravotní pojištění, potom znovu za vyšetření, znovu za léky a znovu za pobyt v nemocnici, naprosto normální a bohužel je v této zemi spousta duševních mrzáků, kteří tuto zlodějnu schvalují!
Jděte už krucinál do pr…….yč s těmi nejapnými kecy!
Tady se přeje kamarádce k odchodu z nemocnice a tohle blábolení tu nemá co dělat. Už mne opravdu, ale opravdu nebavíte vážený zapšklý bolševiku nehrubšího zrna.
Krakonoši, běžte se bodnout! Ono by vás ubylo, kdybyste pod tu svou tirádu připsal alespoň „přeju brzké uzdravení?“ Grrr!
Tenhle člověk všem přeje jen to nejhorší, proč by to tady mělo být jinak??? :@
terro, takový slova on možná vůbec ani nezná (fubar)
já si vždy jen ulevím – to JE ale vůl – a čtu dál
Já se v tom člověku pořád nevyznám – když píše o kocourkovi, tak je to tak hezké počtení, ale většina ostatních komentářů mě nazvedává – až si říkám, jestli nejsou ti Krakouši dva … anebo se zde jedná o rozdvojení osobnosti! (wait)
No, žejo, mně to taky tak připadá.
Žlučovité příspěvky od „krakonoše“ mi vždy připomenou, jak jsou zdejší diskuse kultivované.
Díra, neboli día. Jedno z prvních slov, které Sebík začal říkat hned po máma a táta. Jelikož ještě před dvěma měsíci skoro jen lezl, vypadaly jeho tepláčky a punčocháčky jak z chudobince, dokud se jich neujala tchýňka a nezazáplatovala. A taková día, to je děsně zajímavá věc. Strčí se tam prstík a pak se pracuje na jejím zvětšení 😀
Jo díry jsou zajímavá věc. Rysík měl malou direčku v prostěradle. Jako by ji někdo vykousnul, kolem vypadalo pevné. A takhle odpoledne se mu nechtělo spinkat … Tak máme další hadr, protože škubnul tak vydatně, že se mi to sešívat nechtělo. Ono je to stejně prostěradlo ještě po MLP. Ale zavolal mě a reklamoval zničené prostěradlo, že na tom spát nebude (rofl)
No a já mívám občas malinké dirky ve starších leginách. Ty jsou taky tak akorát na dětský prstíček. Naštěstí toho si všimnu hned, tak mu to rychle zatrhnu.
Naše netřesčátka před pár dny objevila kouzlo sezení a vyššího rozhledu. Díru jsme zatím neobjevili.
Objevili jsme dvojče. Iva se ve své postýlce snaží posadit ručkováním o šprušle( omlouvám germanismus) a kouká k Janíčkovi do postýlky. To je príma zábava. Oba se při tom nahlas smějí.
Sice „mimo mísu“, ale….. : http://usti.idnes.cz/pes-byl-uvezneny-ve-stoce-sest-tydnu-straznik-se-k-nemu-proplazil-1c5-/usti-zpravy.asp?c=A110413_151716_usti-zpravy_oks
(h) (y) (h)
Sest hodinovy zasah, no potes. Chlapik ma moj (bow) .
Aj moj (bow) (bow) (wave) (h)
„Dobrý člověk ještě žije.“ Akorát že se o něm málo mluví (y) (h)
Bohužel se většinou píše jenom o dacanech. (envy)
Tak tomu říkám chlap! (flex) (bow)
Jo! (clap)
Viděla jsem to ve zprávách a dost mi to zamlžilo brejle, protože něco takového u nás, to je fakt skoro jako pohádka!!
Strážník je frajer, ale v rámci ochrany duševního zdraví nečtěte diskusi. Takováhle sbírka blbů není ani na novinkách! (puke)
Depa jiný Honzo, to je náhodou dost dobrý si přečíst 🙂 kdybys neupozornil, nečetla bych. Prostě blbost je věčná a takovéhle dutohlávky mě akorát pobaví. Taky dostávaj od těch šlušných „čočku“ (wave)
Honzo, strážník je frajer (flex) a (*) a já jsem poměrně otrlej. Ale co lidi dokážou napsat… jako provokace hloupé, jako vážně myšleno – ubohé. Tak nevím, není škoda proudu?
Ále, tak ti nevím, jiný Honzo, jestli „blb“ je to správný slovo. Věděla bych lepší. 😉
V každým případě, ať se tou nenávistí třeba zalknou.
Jj – ta situace s legislativou připomíná mi velmi jednoho pána, jenž obviňoval svou manželku, že špatně uklízí. Když měl hádavou, prohlásil mop za ďáblův vynález a chopil se svého hadérku.
Tento pozůstával z cca 5 nití a osmi děr. Hadérek byl namočen, vyždímán do klůcku asi 5x15cm, čímž posléze choť na bobku ožužlával podlahu a to velmi rafinovaným způsobem – při tom žužlání dokolečka couval, čímž zákonitě si hamtal v již ožužlaném a namočeném. Když se mu podařilo vyrobit kolem sebe kolo špinavých cápot, vztyčil se uprostřed s rukou vítězně vztyčenou k nebesům a volal: Vidíš, takhle se to dělá!“
Při tom ovšem mu z onoho plusquamperfektálního hadérku natekla špinavá voda do rukávu. „Tak vidíš“, dodal a šel si otevřít pivo…..
😀
Rputiii 😀 !
Tedááá Rputinko, se picnu (rofl) (rofl) (rofl) (h) (y)
Rputíí, jako vždy TO NEMÁ CHYBU (clap) (clap)
Jak mezi zaměstnanci, tak i mezi podnikateli se najdou slušní lidé i grázlové.
V oblasti daní je to ještě komplikované tím, že jsou strašlivě složité a pořád se mění. Jen v oblasti vydávání potvrzení o neexistenci daňových nedoplatků byly letos 2 změny. :@ A to ještě ani nebyly velikonoce.
Na Slovensku se prý po zjednodušení a snížení daní zvedl výběr daní – lidem se nevyplatilo hledat nejrůznější kličky a podvádět. V ČR by se určitě také zjednodušení hodilo, jen kdyby k tomu někdo příslušný našel odvahu.
Takovýto druh ,,odvahy“ totiž udělat něco, co omezí zlodějiny, u nás absolutně nepadá v úvahu. Zloději a podrazáci jsou, jak známo, druh ohrožený vyhynutím a tudíž je nutno před slušnými občany všemi způsoby chránit? Ironie? bohužel realita! (emo)
Hezký čtvrtek všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Proč nemůžeme mít jednoduché zákony, jednoznačně vyložitelné, dlouhodobě platné, bez výjimek… Každá výjimka, každá změna, dvojsmyslnost… to jsou direčky k direčkám…
Znám spoustu slušných a opravdu správných a poctivých lidí, kteří se živí „sami“. A znám spoustu grázlů a vyžírků, kteří jsou zaměstnanci…
Hlášení o počasí: včera sníh poletoval, ale nezůstával ležet. V noci taky nenasněžilo a teploměr drží 4 stupně nad nulou. Naštěstí – od cesty do letních teplot Burgundska máme letní botičky… a Yarýskovi by se led a sníh nelíbily. Jizerky i Ještěd ale nový bílý příděl dostaly
Jednoduché zákony mít nemůžeme. Jednak by bylo jednoduché skřípnout každého, kdo by se pokusil je porušovat a potom: co advokáti a jejich zisky? to opravdu chcete, aby tihle ,,lepší lidé“ stáli frontu na pracáku? (headbang)
Milá Io a ostatní, moje správcová daně má starosti právnické osoby, takže v té hromádce určitě nebylo přiznání někoho, kdo vedle své hlavní činnosti publikuje články. Takové daňové poplatníky jsem ostatně neměla na mysli vůbec, a to bez ohledu na to, zda jsou fyzickými nebo právnickými osobami.
V naprosté většině autoři odborných článků, překladatelé, autoři příspěvků do médií (a podobně) se totiž svých zákazníků neptají „Chcete to bez papírů?“ a své příjmy do koruny přiznávají a náklady uplatňují paušálem, ať už jde o jejich činnost hlavní, nebo vedlejší.
Jo! (fubar) Taky jedna díra!
Přeju všem krásný den! (h)
Ale no ták, dost těchto lidí jede na paušál, protože je to výhodnější (60% nákladů). A s těmi zaměstnavateli – vám platí nějakou mzdu, z ní vy odvedete sociální, zdravotní a daň, zaměstnavatel státu zaplatí 35% vašeho hrubého platu. Kromě toho ze všeho, co vyrobí nebo prodá platí 20% DPH. Z tohoto oškubaného výsledku hospodaření zaplatí znovu daň a to z příjmu. Pokud je to společník sro a vyplácí si podíl na zisku, tak z již několikrát zdaněného zisku znovu zaplatí daň….Tolik o moralizování na účet podnikatelů.
(y)
To „moralizování“ rozhodně nemířilo na lidi, kteří postupují tak, jak popisujete. Že naše daně nejsou v pořádku, o tom žádná; bohužel je to ale zákon, který je platný.
Jen mi nejde na rozum, proč někdo podniká, když nevypodniká ani ŽM.
Vypodniká, vypodniká i víc než ŽM ale jsi škubána ze všech stran jako by na tobě rostlo peří.
Kdo to nezkusil, tak neuvěří (devil)
Vavísku, a třeba taky vypodniká, ale to daňové přiznání je někdy takové malé „umělecké dílo“, kde fabulovati je běžné
to prosím nemířím na všechny ty poctivé (a že pokud jsou nějací podnikatelé zde, věřím že se jich to netýká, ale také jiných a jinde)… ale znám takových, i z doslechu, mnoho
Je to tak… slovo berně je odvozeno od slovesa „bráti“ a tak mi přijde nějak správnější než slovo „daně“ – kdybych nemusel, nedám! Berně jsou nejdostupnějším zdrojem financí pro každý erár, a tak když je ve státní pokladně dales, přibudou berně. Problém nastane, když to erár přežene – bohatý stát nemůže být bez bohatých občanů, takže nakonec není bohatý ani stát, ani občan a situace spěje k nevyhnutelnému průšvihu. Okamžik, kdy se tak stane, je pro mne zahalen tajemstvím. Nejsem ekonom.
Milá Vave, ono je to – alespoň tady – s daňovým přiznáním často k zlosti a bývají to spíše „propasti“ než pouhé díry, které by se měly v daňovém přiznání opravit. Ale bohužel jsou zde lidé, kteří často podnikají jen proto, aby byli ztrátoví – protože ta „ztráta“je vlastně „výnos“. Prosím vás, v žádném případě se nechci dotknout žádného poctivého podnikatele, který dělá co může, ale nedaří se. To jen zmiňuji to, co znám odtud. Zde lidé často mají jiný (hlavní) zdroj financí a jako vedlejšák podnikají už předem s vědomím, že když se zadaří, skvělé, ale skoro už předem vědí, že podnikání bude ztrátové, aby mohli odepisovat z daní (nedává to smysl, já vím, ale je to příliš komplikované). Např. tady už léta platí to, že čím jsi bohatší, tím méně daní platíš – odepisuješ kde co (ty ztráty se vždycky najdou), takže nakonec neplatíš skoro žádné daně, nebo ti dokonce stát ještě peníze vrátí. (Z opačného konce – pod určitou hranici příjmů není ani třeba daňové přiznání odvádět). Podobně je to i s propadovými podniky. My jsme např. před léty koupili náš dům (propadlý bance od bývalých majitelů-neplatičů) nesmírně levně jen proto, že se blížil konec roku a banka potřebovala v uzávěrce vykázat ztráty, aby platila ze svých zisků menší daně (soukromník by nám určitě takovou slevu nedal). Makléři si tady zase mohou na daních odepsat část benzínu který projezdili ( kdo jim dokáže, že ho nespotřebovali pouze při jízdě s klientem), dokonce tím i zdůvodní koupi luxusnějšího auta (na reprezentaci u klienta), stejně jako učitel (profesor) odepíše část roční elektřiny v domě (případně vytápění), kterou podle jeho odhadu spotřebuje při domácí přípravě výuky. Měli jsme kdysi známé, kde on zdědil po otci něco přes milion v cenných papírech o kterých do jeho smrti ani nevěděl. A tak hledali „nevýnosný podnik“, který by narychlo koupili a který by měl ztrátu alespoň šedesáti tisíc, které jinak museli z toho milionu platit jako dědičnou daň (chápu, že taková daň sakra bolí). Nebo investor koupí dům za účelem pronajímání. Do něho dá starší lednici, pračku a jiné el. spotřebiče ze svého domu, sobě nakoupí nové (pro jistotu stejnou značku), ale na daních je naúčtuje jako výdaj do investice do nového domu (kdo se bude namáhat to jít kontrolovat, že?) a když dům dlouho zeje prázdnotou – je to investice celkově ztrátová, kterou odečte z ročního vypúčtování, takže stát mu vlastně ty nové spotřebiče zapaltí ve vrácených daních. A tak bych mohla pokračovat. Zdejší daňové vyúčtování je šíleně komplikované, lidé z něj povětšině šílí a v tlusté knize pravidel se nikdo nevyzná. Choť dělá naše sám, já bych vůbec nevěděla kde začít. Těch možností plněprávních, státem odfajfknutých „fíglů“ je nespočet, poctivému (či dostatečně neprotřelému) člověku je z toho často nanic a je lepší na to nemyslet. Samozřejmě nejsme svatoušci, takže i my neradi platíme daně a v době našich mnohých přesunů jsme také bývali po stěhování „ztrátoví“ a stát nám peníze vracel. Teď už nemáme co odepisovat, platíme jak mourovatí a protože nehodláme skončit jako pověstný Al Capone (jak známo toho nakonec dostali právě za únik daní), za nějaký ten podvůdek nám to rozhodně nestojí. Ale k zlosti to je, obzvláště, když jeden slyší právě o těch „ztátových investicích“. Ale znovu opakuji, že tak je to tady – o těch vašich nic nevím a rozhodně nechci „škatulkovat“ a už vůbec ne se dotknout nějakého poctivce, který dělá co může. Však i takových je tady hodně.
Při sledování politické burlesky v průběhu tohoto týdne mám pocit, že díry jsou opravdu všude. V některých zúčastněných hlavách pak jsou díry tak velké, že už to ani nejsou díry, ale vakuum 🙂
Jako bonus jsem sledovala jakousi debatu o státních maturitách, tam by se u některých diskutérů snad dalo popsat vakuum na kvadrát (rofl)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Burleska
vakuum nakvadrát 🙂 Trefné i v mnoha jiných situacích (fubar)
Dnes tu končím a přeji všem hezký den.
Renato! 😀 (y)
Nulu si klidně umocňujte na kvadrátů, kolik libo, to ničemu nevadí 😛
Moje bývalá kolegyně učí ve škole a pak ještě, na živnosťák, v jazykovce.
Na ten živnosťák to pravděpodobně vypadá tak, jak popisuješ: výdělek z jazykovky nedá ani životní minimum. Jako *při*výdělek k plnému úvazku ve škole jí to za to stojí, přestože má s daňovým přiznáním vždycky strašnou honičku a stát ji dost odrbe.
Odsuzuje se snadno… 🙁
Už tu skomírám, dnes jsem zas stěhovala nábytek (potřetí za dva měsíce jsem tahala stoly a židle a navigovala) a nadbytečná UNI skříň mi stojí za zády vprostřed pokoje! (dlouhé povídání, ale konečně někam pověsím všechny košile a saka – až teda přestěhuju celou ložnici) a holky jak nadávají, se jim to nelíbí, to je ale celé směšné (a ponižující) – dožít život v sestavě UNIVERZAL.
No ale musím. 😀
V poškrábané, zteřelé a prastaré sestavě Univerzal.
Hlavně mi neodepisujte nikdo, kdo máte balkón, lodžii, zahradu, zimní zahradu, nedejbůh chatu!, krb, dvě koupelny, jednu zrenovovanou koupelnu, nebojánevimco: ano, ještě v patnácti jsem se koupala v plechové vaně přinesené z dvorka, ale proč tahám furt za ten nejkratší konec? Proč furt nic nemám a i na to nic jsem musela vzít hypotéku?
Asi málo bojuju. (whew)
No nas.at, no, co dodat.
Betulaskovo!! mas spoustu jinych veci, ja vim, zni to debilne, ale povaz, rubas nema kapsy a ty mas toho spoustu..kocicky, gorily, slunata, tim myslim plnou hlavu zajmu a napadu..vymenis to za zanovni koupelniu??? A to by byla skoda, tak s e vzdy tesim na gorilky.. 🙂
Ale no tak! 🙂 Pred troma rokmi sme vyhodili sekretár, ktorý bol starší ako môj starší brat. Mala som v ňom veci kedysi ja a potom moja dcéra. Skriňu, v ktorej som mala veci najprv ja a potom ona doteraz máme a zase v nej mám veci tentoraz aj s mužom. Nemám chatu, krb, záhradu, ale zato mám momentálne 5 až 7 mačiek (chuckle) 😀 A nemenila by som (rofl)
Sú proste zlé dni, niekedy aj dlhšie obdobia, ale to prejde a aj pršať prestane, neboj. (h)
Kočičko Lásková (h) , už Ti to všechno děvčata napsala. V obýváku mám nábytek starý víc než 30 let … o tom to vážně není.
Jsi báječná baba s báječnýma kočenkama (h) (h) (h) (h) …. a navíc, univerzál je proti některému současnému nábytku hotový zázrak.
Nesmutni, Lásková. Jsi velice bohatý člověk. (h)
Pche před rokem jsem konečne „vyhodila“ ložnici, 20 let sloužila tchýni a 30 let nám a co jako? (talk) Univezál slouží, i když lehce přetapetovám, v pokojiku dodnes. Pokud to někomu vadí,tak ať ke mě neleze… 😡
My máme v ložnici, kromě sektoru z mého dětského pokoje, taky jeden vskutku historický kousek. Je to prádelník, který patřil do sestavy ložnice na míru tetičky mého otce. Část té ložnice mají naši ve svojí ložnici. Ten prádelník byl dlouho v pokoji pro hosty, pak pár let na chalupě našich známých a pak se kruhem vrátil k nám (rofl) Mám ho moc ráda, v jedné jeho zásuvce máma schovávala předem nakoupené dárečky. Je strašně těžký, místy je z něj ohmataná barva a už se mu špatně zavírají dveře, ale nedala bych ho!!! A takhle bych mohla popsat osud většiny našeho nábytku. Novou máme postel a dvě knihovny. Jinak nic. Jo a Rysíkův stoleček a židličky. No a pak spoustu věcí v krabicích, ale tohle jaro se chystáme ještě něco dokoupit, tak třeba vysvobodíme aspoň knihy a zbytek nádobí.
Jestli dovolíš, Vave, podepisuji!
Ale Bětulásková! Někdo má a někdo nemá – a teď nemluvím jenom o penězích, ale o tom, co má v hlavě, jak se umí chovat k lidem, jak to umí se zvířátky, kolik má dobrých přátel, kolik má zájmů a hlavně, kolik lásky má v srdci. A ty toho všeho máš dost! (nod)
My se taky netopíme v penězích, nábytek máme ten původní, co jsme si koupili před dvaceti lety, bydlíme v paneláku (i když tady se blýská na lepší časy) – ale ten výhled! a na Bahamy se teda opravdu nechystáme! Někdy ten život nestojí za moc, ale zatím se dá přežít 🙂
Ale víš co – já si třebas takovou dovolenou prožiju ve snu – zrovna dneska do rána jsem brázdila moře na jachtě – a jak jsem si to užívala! (sun)
Ygo souhlasím s Tebou. Z práce se špatně bohatne. Jsem o hodně starší a obývák i ložnici máme původní z 60 tých let, kromě matrací a sedačky. I ta původní dosud slouží. A Lásková je krásný člověk, že by jí mohlo hodně lidí závidět. Je bohatá láskou ke všemu živému. Často to nestačí a přijde lítost a zase přejde když si uvědomíšt, že je dobře dokud se můžeš postarat o sebe a o čumáčky. A takové olízání a pomuchlovování je dobrá záplata!
Poctivá práce je ten poslední zoufalý prostředek, jak získat peníze. Kdybych celý život nemelouchařil, mám dnes leda tak holý zadek a oči pro pláč, i když, díky ubohému důchodu, si taky moc vyskakovat nemůžu.
No jasně! To byly časy zlaté! V práci se to pěkně zalomilo už dopoledne, to se šlo „k lékaři“, „na pochůzku“ apod., matroš se nakradl spokojeně kde se dalo a dalo se všude a šup na melouch! Hmmm a dneska moralizujeme, kritizujeme, kopeme kolem sebe a nenávidíme všechno a všechny – to umí každý primitiv.
Tak třeba na yachtu jezdíme každé léto, a to nejsme nejbohatší rodinka 🙂 Dneska to stojí jako normální dovolená u moře v Itálii nebo Chorvatsku v apartmánu 😀
Mila Betulaskova, to je strasne tazka otazka. Viem to, lebo tiez ma taketo obcas prepadaju. Vo filme Dobrodruhovia z velkomesta (original „City Slickers“, stary US film, v ktorom ide o to, ze sa traja mestski typkovia vyberu na dovolenku, kde maju okusit pravy kovbojsky zivot) ten stary kovboj pred smrtou vyhlasi, ze v zivote je dolezita len jedna vec. Len jedna. Vtip je vtom, ze ta jedna najdolezitejsia vec je pre kazdeho nieco ine (trpezlivost, uz sa blizim k pointe! (blush) ). A nechcem tvrdit, ze vsetci bohati ludia su taki, ale pre mnohych z nich su ta jedna vec peniaze. Pokial tie nie su pre cloveka to najdolezitejsie a nesustredi na ne vsetko, tak nikdy velmi nezbohatne, iba ak uplnou nahodou. Tak to ja si radsej budem uzivat ine veci a zijem s vedomim, ze na tie prachy proste bunky nemam, no. Ako tak vyzijem a pestujem ine konicky (chuckle) .
Prepac prosim, ked to vyzera ako nejake mudrovanie, ale pre mna osobne bol toto dost dolezity objav a dost mi to pomohlo.
A tu sa vzdy mozeme vystazovat, no nie? Aj to pomaha!!! (h) (h) (h)
Tak tady bych se s dovolením přilípla, protože to cítím úplně stejně, jen to neumím tak vyjádřit (h)
Co já bych dala za to aby doma nebylo všechno nablýskané a nové, když mám psici (bat) , pořád se jenom bát co našim sežere, zničí atd, na chatě se nesmí umývat ve vaně, protože je to whirpool a ta se přece tím splaveným zanese atd. Taky na hlavu ne?Buď ráda za kočky kočičí, a na UNIVERZAL nehleď 🙂
A proč je to ponižující? A že furt taháš za ten nesprávný konec? Za nesprávný konec se tahá jinak a klidně i s milionama v kapse.
Vysokoškolák a středoškolák, potravinářství a státní správa jsme přestavovali náš domeček dlouhých 12 let, neb se dvěma malýma dětma a platy jsme na hypotéku nedosáhli a tak kamarádka v bance nám sehnala supervýhodnou půjčku a my jsme vždyxky postavili sehnali další půjčku postavili …….a po 12ti letech jsme se stěhovali. Jasně že s nábytkem stále stejným, já jsem v děcáku měla ještě sektor po mě a děti vyrostly normálně. Nezáleží na tom, pokud se máš kde usadit s kočičákem na klíně a psíkem u nohou, v teple a suchu. Co dát všem do držtiček a tlamiček. Zato jsme místo stavění jeli s dětma na tábor a jednou měsíčně na výpravu a to mi nikdo nevezme. Skříně mi mohou zabavit, sežrat je červotoč……
Hezký den
Přesně – co je to kratší konec?! Moje řeč, to co zažiješ a to, co umíš to nikdo nevezme, až nakonec ta zubatá nebo strjde Alzheimer a pak už je to jedno. Ostatní – někdy je, někdy není. I my žili hezkých pár let na staveništi a poněkud z ruky do huby, no a co- špatně nám nebylo. Ostatně zbytky Univerzálu nebo podobného nábytku máme v bytě dosud. Lépe když psi poškrábou Univerzál, než něco extra.
A záleží na tom doopravdy? Zkus se rozhlédnout po svých (cat) (cat) (cat) a znova se sama sebe zeptat, jestli jsi bohata? 😉
Jenže ty časy, kdy se investičním systémem ,,od výplaty k výplatě“ dal postavit rodinný domek, už jsou přes 20 let pryč a pokud tu budou vládnout stejní idioti, jako teď, tak se nikdy nevrátí.
Ach jo a už to tu máme zas. Je to stále stejné, v roce 1986 jsem na mateřské po půl roce měla … nic … na týden na jídlo a podobné nutnosti 200Kč pro tři lidi, což dělalo necelých 30 kaček na den. Při dvou malých dětech jsme už po revoluci začli přestavovat přesně systémem od výplaty k výplatě. On jenom ani tehdy ani dnes nesmí člověk chtít všechno najednou.
Ty, Inko něco mi to připomíná (nod) (nod) (nod) Kolik domků jsi si pořídila tím “ skvělým investičním systémem“ od výplaty k výplatě . Že bych Ti nějaký darovala =))
Jeden – měli jsme štěstí v neštěstí, pražáci si u nás koupili někdy v roce 1980 baráček na důchod, nic s ním nedělali a paní bohužel zemřela. My jsme bydleli v jezeďáckém a začali jsme mít strach, že nebudeme mít kam jít a tak jsme se dívali zmateně okolo, byvše zcela bez peněz. Tenhle domeček jsme v roce 1992 zakoupili za 40000, tedy za cenu za kterou ho koupili oni manželé. Peníze nám půjčili naši a přestavovali jsme sami, splátka půjčky každý měsíc + když něco zbylo, tak se něco koupilo. Alespoň tak jsem toho….ducha hor pochopila. Jestli to bylo myšleno že jako od výplaty k výplatě zbylo na jeden barák, tak jsem holt blbá
Lásková, neblbni. Holá zadel není podstatná. Tu mám taky i když bydlím v baráku (a dlužím kam se podívám). I ten univerzál mám ještě po mně a MLP. To všechno je nic. Pohlaď kočeny, vem si nějakou na klín a uvažuj – kdo z těch bohatých a rádobyslavných má někoho, kdo ho tak nezřízeně miluje? Rubáš nemá kapsy a ty jsi dobrý člověk – ta láska je daleko důležitější. Víš, že jsem moc rád, že se můžu potkávat s lidmi jako jsi ty? (h)
Hele, co na tom jako je? Já žila v univerzalu celej život, dokud se mi pod tíhou knížek nerozpad na dřevotřísky. Pak jsem koupila zčásti ikeový police, z větší části vyrobila handmade. Taky mám loktem do kapsy. Dovolená??? jsem ráda, když seženu peníze na Student Agency autobus, kterej mě odveze za mým učitelem džó, kam musím. Těch 20 euro, co tam zaplatím za seminář, mi mezi sebou nasbírají moji žáci, abych tam mohla jet. A stěžuju si?
No… stěžuju, samozřejmě. 🙂
Ale asi bych moc neměnila.
Nóóó… Od bráchy jsem se naučil, že je vždycky něco za něco. Jak to tady sleduju, tak u většiny zdejších by stačilo vyházet psy, kočky, koně a jinou (heidy) žoužel a hned by bylo rok co rok pěkných pár tisícovek. Jenže mám pocit, že ze závěru „Bezva, máme na Kanáry“, by tu kdekdo pomyslel dřív na voliéru než na dovolenou.
Budu osobní. S přítelkyní máme (její) děti ve střídavé péči. Schválně: kde je víc místností, víc televizí, lepší auto? A kde jsou děcka radši?
Lapile, přesné! (y) Díky!
Tak tak! (nod)
Jenom dodám – né, že bych byla a priory proti penězům, dokonce ve své vlastní peněžence! Co si budeme povídat, pokud nemusí mít člověk strach, za co zítra koupí dětem botky, tak se mu přece jenom líp dýchá.
Ale jestli máš doma sektorku nebo finskou břízu, na tom fakt až tak nešupí (a pokud máš zvířátka, tak škrábanec na sektorce opravdu bolí daleko míň – a někdy ji dokonce vylomená dvířka oživí (chuckle) ).
Hehehe, s tím oživením, nebyla jsi někdy u nás doma? 😀
Náš sektorový nábytek je oživen rozlomeným držadlem zásuvky. (wave)
Pěkně depresívní, čéče. Šťavnatý komentář na téma „Jak Češi dokáží vochcat finančák“ si odpustím, v mnohém máš pravdu, znám lidi, co roky neplatili ani za papír do tiskárny a poštovní známky a jar a toaleťák a vůbec úklid a stěhování a varnou konvici a i to kafe – a ááá a nevímcoeště – které si přinesli domů a né do firmy…
Skoro se nedivím, že nás stát tak odírá – zřejmě vědom si toho (nepodceňuj stát), že podvádíme ve všem a kdykoli a kohokoli a na každém kroku. 🙁
My zaměstnanci zas máme stravenky a jiné venky, a že jsem živou stravenku neviděla, ani nepamatuji: mně přišlo ponižující žádat o stravenky, když stejnak na obědy nechodím, a na obědy jsem nechodila nikdy, ani za totáče, tam mi zas přišli ponižující ten spěch, ta hospoda plná navztekanejch lidí, vlastně jsem na obědy nechodila nikdy. Ano, asi v třetí A mi máma koupila obědy ve školní družině, ale ta rvačka mezi dětmi ve frontě… první oběd byl nesežvýkatelný kus masa, který jsem hodila pod stůl a byla viděna a pokárána, a tím jsem skončila (mámu jsem tehdy ukecala tvrzením, dokonce pravdivým, že to jídlo je tak strašné a ona tak skvěle vaří, že to tam prostě nesním) – nenene, v hromadném stravování spatřuji totéž, co v hromadném masakru. (sweat)
Díry jsou díry, ale jednu věc vím – když si člověk klidně a zdvořile popovídá s dotyčným úředníkem (kerýmu z nás lidí jde hlava kolem a že to znám, taky jsem pracovala za pultem, i když knihovničím, a jak ráda bych klienty tehdy byla vraždila), tak leckdy dosáhne svého a ještě dotyčnému úředníkovi pohoupá ego, a nemluvím o úplatcích a podobných věcech: fakt někdy stačí bezradně se usmát, přiznat se k chybě a rozumně se domluvit. Většinou to jde i mně a já jsem ultra nepřizpůsobivej element. (flex)
Doporučuji honem honem podívat se vídejko, které jsem před chvílí vložila pod včerejšek.
Na vídeo jsem koukala a tak ti mně připadli jako Táda a Máťa Vavískovic. (clap)
(h) (f) (sun) (cat) (cat) (cat) !!!
Tak teď jsem odpovídala ještě LucceV u jejího článku a po odeslání mi to dvakrát nechtělo věřit, že 3+2=5. Pak jsem jukla na hodiny a vzpomněla si na to, že RenataE jednou upozorňovala, že tohle se může stát, když se mění články. A bylo to ono, takže jsem ti Renato dodatečně poděkovala.
Teď jdu ale dělat večeři, takže se raději ani nezačtu do Vaví krátké stopětky, nechám si jí na později nebo na zítra.