Zvířetník je přesně to místo, kde mohu bez obav říct nahlas, že nemám ráda uklízení. Ale protože bordel a špínu taky nijak zvlášť nemiluju, musím se do úklidu přece jen čas od času pustit, aby doma bylo přiměřeně. Sama, neboť žádnou paní na úklid, žádnou pomocnici v domácnosti nemám, ačkoli je to můj dávný sen.
Pravda, když byly děti malé a já jsem si vedle svého zaměstnání přivydělávala úklidem ve zvláštní škole, tak jsem snila výhradně o tom, abych mohla uklízet jen a pouze doma. Časem se ale má touha prohloubila, a já jsem si začala přát mít pomocnici, která bude uklízet za mě právě doma. Ale nebylo to kdysi obvyklé ani finančně dostupné, a později jsem si zase nedokázala představit, jak bych úklidovou paní dokázala v panelákovém bytě zorganizovat tak, aby vůbec uklízet mohla.
Dát někomu neznámému klíče přes den se mi nechtělo, a ani jsem nechtěla, aby mi po bytě vířil někdo v době, kdy se vrátím z práce. A taky jsem nerozlouskla otázku předmětů, které mě neustále obklopují a které je mi zatěžko neustále někam ukládat a zase je vyndávat, protože je potřebuju mít pořád po ruce. Co by si s nimi paní počala? Uklízela by jen kolem nich, jako kdysi v porodnici uklízečka vytírala pečlivě kolem bačkor, ležících na zemi pod postelí? Ukrývala by mi je na neznámá místa? Nebo by mě nutila, abych si je uklízela sama?
Ke všem těmto nerozlousknutým oříškům se časem připojila otázka zvířat. V noci jsem se budila celá zpocená z představy, že kladu adeptce na pomocnici v domácnosti otázky: Máte ráda zvířata? Nebojíte se větších černých psů? Vlastně fenek. I když štěkají hlubokým hlasem? Jaký máte vztah ke kosourkům? Nejste alergická na zvířecí chlupy? Nevadí vám zvířecí chlupy profesně? Nevadí vám, že v umývadle najdete kočku, kdykoli si potřebujete pustit vodu? Nevadí vám kočky-korzárky? Nevadí vám …. haló, paní, kam běžíte?
Nakonec tedy, aby se mi vrátil klidný spánek, jsem se musela smířit s tím, že dokud budu mít doma chlupaté pomocníčky, nikdy se pomocnice na úklid nedočkám. Ale co! Pro mě je lepší mít doma uklizeno přiměřeně se zvířaty, než naleštěno bez nich. A tady na Zvířetníku to můžu říct i nahlas.
Děkuju vám všem za bezvadné historky, komentáře a vzpomínky. (h) Bohužel jsem proti svému předpokladu musela zůstat v nemocnici přes noc a nemohla jsem se zapojit do diskuse.
Vavílo, moc na tebe myslím. (inlove) (hug)
Poslední čtyři měsíce k nám na jeden den v týdnu přijíždí manželova maminka, aby si užila dvojčata. Když má přijet, tak se vyburcuji a něco většího uklidím. To je vedlejší kladný efekt jejích návštěv.
Hm, uklízení. To je teď u nás doma velmi nevhodné téma. Já mám už skoro dva měsíce uklízení lékařsky zakázané. Dodržovala jsem to asi 14 dní. Důsledně. Jenže pak jsem to nějak nevydržela. Zrovna tenhle týden jsem tak trochu gruntovala (čtěte: dělala normální týdenní úklid vlastně hlavně podlah) a jak sem teď uplně k ničemu, tak na to padlo celých 3 a 1/2 dne, kdy byl Rysík u babičky. Je pravda, že MLP byl dva dny doma na obědě, takže jsem musela i uvařit a následně uklidit kuchyň. Mně teprve teď došlo, jaká je to děsná dřina, když si po vytření půl místnosti musím jít sednout a po dokončení lehnout.
Paní na úklid je můj sen. Jenže na ní nemáme, zvlášť, když mám druhý měsíc neschopenku! Moje švagrová jí má. Ona ale vydělává o dost víc. I její manžel vydělá o dost víc, než MLP. Teď mají druhé dítě a švagrová se obvykle vrací do práce na půl úvazku jen o fous později, než po půl roce. Řekla bych, že hodinovou mzdu má proti paní na úklid tak trojnásobnou a ušetřený čas věnuje dětem. Ale sama přiznává, že před příchodem paní uklízí cca hodinu. Přece jen v domácnosti s 1 a 1/2 ročním dítětem je potřeba nejdřív najít podlahu pod nánosem hraček, než jí můžete vytřít. A okna? zahledí se na okno a řekne: v dubnu bych jí asi měla říct, ať je umyje. Já jí nezávidím, já jí to přávidím. Ona je jinak dost schopná a to co má si zaslouží. Jen se mi ten můj sen o paní na úklid dostal moc na oči.
A MLP? Překvapivě jsem zjistila, že MLP bordel opravdu vidí, jen do určitého okamžiku ignoruje. Když to na něj přijde, tak uklízí docela schopně. Jen vidí jen některý nepořádek a přichází to na něj velmi zřídka. Ale jak jsem ležela, tak se docela snažil. Jen prostě nevytírá, vyluxovat/zamést stačí. A jinak je děsná slibotechna, jak už někteří psali. Když po třech dnech vyměknu a požadovanou činnost udělám, tak prohlásí, že to zrovna dneska chtěl udělat on. Jednou jsem vytrvala. V minulém bytě jsme se dohodli, že okna meje on. Některá nebyla umyta ani jednou za celou dobu našeho pobytu. Balkonové dveře jsem nenápadně občas přelízla, jednou je umyl on a ještě jedno okno k tomu. No a než mi došla trpělivost, tak jsme se odstěhovali ;).
Rysík občas uklízí rád a občas i z vlastního nápadu. Ovšem mnohem radši věci rozhazuje. A taky podává umyté nádobí z myčky. Když je vám blbě a nemůžete se předklonit, je to k nezaplacení. Zatím takhle nic nerozbil. A taky pomáhal věšet prádlo, ale to už ho přešlo. A děsně rád luxuje, jen to není moc efektivní. Hodlám z něj vychovat pomocníka.
Držím palce, soustředěné úsilí se vyplácí 🙂 Ne, že by potomci byli nějak nadšení, ale funguje to. Občas to trochu déle trvá – než Hřívnatec pochopil, že luxovat koberec proti srsti není účinné, zkusil to snad pětkrát. Teď to vypadá, že se mu tento důležitý poznatek již obtiskl (rofl)
Ale přiznávám, že u nás funguje i rodičovský model – tatínek je schopen i ochoten se zúčastnit libovolných domácích prací a když při vaření nasviní, tak taky uklidí. Kromě toho je vychován tak, že některé práce jsou pro ženskou hodně namáhavé, například mytí oken. Dobře ho extchýně vychovala 🙂
Problém s MLP je, že dost špatně vnímá čas. On má v úmyslu to dneska udělat, jenže ten dnešek skončí nějak moc brzo. A je skoro jedno, o jakou činnost se jedná. On takhle odchází i za kamarádama do hospody. Většinou prostě neodejde. Což by jistě mnohé manželky považovaly za velký klad. Mně by nevadilo, kdyby jednou za čas (chystá se méně, než jednou za měsíc) do té hospody šel, mně vadí, že to je ilustrace jeho ochoty zvednout zadek od počítače a přesunout se jinam. Ale když uklízet začne, vydrží dýl než já. Ovšem já jaksi uklízím častěji, tak prostě nemám ten nastřádaný uklízecí elán. A hlavně teď jsem fakt nějak hůře upotřebitelná. Ale okna se budou mýt nejpozději v létě a rozhodně na nich pak konečně budou záclony a závěsy. Bohužel ty díry na hmoždinky si ve svém stavu do zdi nevyvrtám (umím to, ale nemám teď sílu).
V případě hmoždinek bych doporučila navést Rysíka, aby nějakým svým dětským nástrojem začal hloubit díry, protože maminka by chtěla pověsit ty poličky 🙂
Dnešní stopětka mě nakopla k vycídění digestoře 🙂 Znám jen málo odpornějších prací. Díky, Vave :*
Ano Renato, je to odporna prace cistit digestor. Nastesti manzel mne teto povinnosti zbavil. Kdyz jsem byla naposledy v Cechach (to jak mama vypadla z tramvaje), tak v budovatelskem nadseni strhnul linku nad sporakem, vcetne digestore. Pravda, linka za moc nestala, ale byla. Zatim jeste furt neni. Prednosta vymeruje na novou. Ja uz jsem snad splachovaci. Akorat jsem si vyminila, ze tu diru ze stropu do pudy, co po digestori zbyla, musi uzavrit, protoze mi padala izolace do vareni.
Anonym su ja. 🙂
Čím tu díru uzavřel? Já jsem znala jednoho, který v podobném případě použil montážní pěnu, takovou tu, co se hodně roztahuje. A pak se divil, že tím zlikvidoval i tu rouru (rofl)
No, napred na to pribyl prkynko z tmaveho cedru (bylo po ruce). Mela jsem esteticke vyhrady, tak to zapatlal sadrokartonem a domaloval, ze se to zhruba podoba zbytku stropu. Ale ono svym zpusobem ta digestor byla stejne na houby, protoze vyvod koncil na pude, ale uz ne z pudy na strechu. Vzhledem k tomu, ze na pude skladuju dost veci, tak ta mastnota se ukladala na pudnich tramech. A vzhledem k podnebi je pro mne pri vareni snad lepsi otevrit dvere z kuchyne na verandu. Vidis, jak jsem splachovaci? Ja si to i zracionalizuju.
Ale sakra, PRIBIL tam prkynko. I kdyz na druhou stranu s prkynkem napred pribyl do kuchyne…. je ten nas rodny jazyk makacka na bednu.
Hani, správné znění věty je určitě „Napřed na to přibylo prkýnko … bylo po ruce“. Holt se ti jenom neotisklo to „o“, protože stylisticky je to takhle bezchybné 😀 Náš rodný jazyk skýtá opravdu nepřeberné možnosti, jak z chyby ven.
A když už jsem v té pozitivní interpretaci, tak ta mastnota jistě ty trámy výborně konzervuje (rofl)
Ono s těma digestořema je to hodně složité, aby pořádně fungovaly, musí mít veliký výkon a odtah bez „zatáček“ a dostatečný průměr odtahu a tak všelijak podobně, jinak prostě nefungují. Když se podpoří ještě otevřeným oknem nebo aspoň větračkou, tím lépe. Většina digestoří funguje spíš jako osvětlení sporáku s doprovodným zvukovým efektem. Zaplaťpámbu, že mám oddělenou kuchyň s oknem. Současná móda obýváku s kuchyňským koutem je z uživatelského hlediska příšerná. Argument, že kuchař/ka je při vaření v kontaktu s návštěvou/partnerem/dětmi, je nesmyslný. Kuchařka je v 95% dispozic otočena k návštěvě atd. zády, většinou ještě odstíněna kvazi barovým pultíkem.
To jsem se zase rozohnila na téma současné bytové výstavby, asi bych o tom měla něco napsat 🙂
S tou digestoří máš sice recht, ale já jsem pro velkou kuchyň. Moje zkušenost praví, že ať je kuchyň jakkoli prťavá, stejně se do ní nacpou všichni přítomní, tak ať je tam aspoń místo.
(Třeba ta minikuchyňka na chatě, kde je s bídou 2m2 prostor, je schopná do sebe vcucnout šest lidí. Sice tak trochu jako vypadávají dveřma, ale drží se futer jak o život. ) 🙂
O kuchyni nepolemizuju. Kuchyň – případně spojená s jídelnou – je OK. Špatně je tzv.“ obývák s kuchyňským koutem“ podle současných developerských projektů.
Tak se tady celý večer rozmýšlím, jestli mám, nebo nemám? Ale jo. Já byla roky na druhém břehu. Ale ne mrtvá, no, skoro. V roce 1999 jsem přišla o práci a s bývalým spolupracovníkem jsme se snažili rozjet s.r.o. Jenomže to nešlo nastartovat, tak jsem nutně potřebovala nějakou korunu na SIPO a kafe. A tak jsem dopoledne tlačila do rozjezdu firmy a odpoledne a večer jsem uklízela. Ve dvou malých firmách a devíti domácnostech. Nebylo to zrovna legrační, ale rozhodně to bylo zajímavé. Řekla bych, že poměr byl 1:9. Z deseti kontaktů se našla tak jedna domácnost, ve které jste si nevadili (navzájem). A z toho množství kontaktů zbylo i několik lidí, kteří uklizečkou nepohrdali a pracovní vztah přerostl v osobní přátelství, které přetrvalo roky. Už dávno se úklidem nezachraňuju, ale jedno jsem zjistila. Pokud jsem uklízela za peníze, tak jsem to dělala s daleko větším elánem. Doma a bez hmotného stimulu se mi nechtělo. 😀
Vyřizuji pozdravy od Vavís (sun) Narkóza není její koníček, ale už je líp. Zítra dopoledne má domluvený přesun do modřanského sídla (rose1)
Však už se Rozárce a kočkourkům děsně stejská, a Anka taky kvíká… (cat) (cat) (cat) (dog)
Tak to je bájo! (y)
To je báječná zpráva. A dále držím palečky, ať je rychle uplně dobře (y)
Tak, a ještě o OT z Gorilkova, na pátek, pro radost, třeba Rysíkovi, kupička videí v tomto albíčku. Tohle se líbilo nejvíc. Jak název („Chlapi mají poradu“), tak záběr na prťouska Kibíska, jak důvěrně a důvěřivě nastupuje do taxíku na brášku Tatunka. Z toho našeho Tatuna bude jednou fakt nejlepší táta na světě…
http://fananek.rajce.idnes.cz/30.3._a_31.3.2011_-_VIDEA_-_Rano_a_poledne_probehlo_v_klidku/?p=pomahamegorilam.cz#31.3.2011_-_Chlapi_maji_poradu.jpg
Šikovný kluci (inlove) (inlove)
Až budou děti odcházet do světa (a že Mojku to čeká brzo, napřesrok nejpozději), to padne na oltáře mnoho slz…
Ale co se dá dělat. V nejbližší rodině (narozdíl od mnoha jiných zvířat, například slonů či varanů, když vezmu zviřátka, která jsem v poslední době zmiňovala) se gorily množit nesmějí, to nedopadá dobře.
Odchov goril v zajetí je tak specifický, tak složitě se hledají vhodná místa a rodiny, není to jen o genetice, ale ještě víc o tom, koho by kam asi tak přijaly, aniž by ho zamordovaly… když v přírodě umlátí původní samice novou, která se snaží přiblížit, nikomu to ani nepřijde. Anebo ona uteče, protože může – a zkusí to jinde.
Jako o slávě se psalo tuhle onehdá o malém dvouletém goriláčkovi, kterého přijala cizí rodina. (Teď abych to šla hledat.)
Ježiš, ten svět (gorilí, v zajetí) je strašně malej.
http://gorili-blogy.rozhlas.cz/node/3502
Ten násilně začleňovaný goriláček je Richardův bratr Nasibu. 🙂
Než se ozve nějakej ochránce přírody, kterej tvrdí, že nechme gorily, kde jsou (však on si je někdo uloví na jídlo a suvenýry a bude vystaráno, dodávám já), tak musím smeknout před asociací zoologických zahrad.
Narozdíl od mnoha neprospěšných, prodělečných, ač dotovaných projektů (zdravíme Brusel a další ouřady!), zoologické zahrady po celém světě, bez mezistátních smluv, věčných keců a jen s přijatelným ouřadovaním, pomocí výměnných obchodů přesouvají furt um furt zvířata tam, kde jim bude dobře, nebo lépe.
Přitom se žádná ze zoo netopí v penězích.
Čím to je? Že by okolo zviřátek pracovali méně vychcanější lidijové? Vypadá to tak, žežejo…
Ony z toho hlavne nekoukaji ani velky penize ani slava, takze to delaji lidi, kteri to opravdu delat chteji 🙂
Presne, tam vydrzia len naozajstni nadsenci. Ostatnych to casom odfiltruje …
Jůůů děkuju za opičky. Rysík ještě nespinká, ještě nezaregistroval změnu času. Navíc jsme od babičky přivezli moje staré nádobíčko a on nám teď nadšeně servíruje dort a čaj a mlíčko … Vůbec netuším, jak ho zaženem do postele. Tak začnu tím, že pustíme gorilky, třeba to zabere.
Až Rysíka uspím, tak se konečně dostanu na Zvířetník.
;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)
.(*) Na sjezdu feministek v San Franciscu vystoupila jedna Američanka s tímto:
„Na muže se musí tvrdě, já jsem třeba přestala uklízet.
Týden nevidím nic a po týdnu, ejhle, muž začal uklízet“.
Přidala se Němka:
„To já jsem přestala uklízet a prát prádlo.
Týden nevidím nic a po týdnu,ejhle, muž začal uklízet a dokonce i prát“
Nakonec vystoupila Češka:
„Já jsem přestala uklízet, prát a dokonce i vařit.
První týden nevidím nic, druhý týden nevidím nic, třetí týden
trochu na levé oko ……“ .(*)
~o) Vinšuju všem přítomným klidný večer, hezké sny, pěkně se vyspinkejte a držte se toho, že pořádek se nemá dělat, ale udržovat. ~o)
pointa – plný zásah. tedy „foltrefa“. přímo skvělě podané (rofl)
Krasna téma-vlastne ako vždy od Vave.Ja upratujem rada-len mám dlhé štartovné.Keď sa však rozbehnem,makam ako tryskáč.Dodržiavam jeden rituál:po skončení veľkého upratovania sa dám na poriadok ja,oblečiem si biely froté župan ukradnutý v hoteli Hilton/je to pravda a ani sa za to nehanbím-Paris nechýba/uvarím si kávu,dám si koňak,cigaretku a lahnem si na čistučký koberec-tam to konzumujem a kochám sa./nie som asi úplne normálna/
tak Paris bych taky neřešila (chuckle) , ale jinak by mi stačilo ležet na louce (rofl)
Verenko – vidím tě na tom koberci, župan ti určitě sluší víc než Hiltonce – ty jsi tak okouzlujícně nenormální, že všichni normální se můžou jít klouzat. Já mám nejradši ten okamžik, když dověším vyprané záclony na čistá okna – taky si lehnu (a někdy i na koberec), teda nemám na sobě bílý super luxus župan (bohužel, jezdím do hotelů, kde nebývá ve výbavě (chuckle) ), ale starý oboustranný barcheťáček, který mi ušila mamka, místo koňaku si dám víno a si to užívám taky – hlavně ten pocit, že na hóóódně dlouhou dobu mám pokoj 😉
Že jo? Já nemám na rozdíl od své tchýně pocit, jak jsem si hezky pomyla okna- já mám radost, že na ně zase hodně dlouho nemusím šáhnout 🙂 A nejradši na tom mám vůni škrobenky na záclony. Ta mi fakt voní, taková ta levandulová…. úplně nádherně levandulová… hmmmm, levandulová…. 🙂
To jsem si vzpomněla na moji chuděru ex-tchyni (a ex doslova, dej jí pámbu věčnou slávu). Ta vyfásla na cestu životem něco, co vyžadovalo, aby se „žencká“ při všem nadřela jak kůň, neboť když byla práce hotová rychle, byl to nezpochybnitelný důkaz odfláknuté povinnosti! Takže chudák ani při (každodenním) vytírání si nemohla dát hadr na smeták, jela hezky po kolenou…Při společných pobytech o prázdninách jsem se snažila o podvratnou činnost, seč mi síly stačily… a dědka jsem si mnohokrát vychutnala. Že jsem pak zjistila, že dědičná zátěž je nepřekonatelná, je již jiná kapitola…
S těmi okny, jednou jsem zase lamentovala, že musím umýt okna. Známá mě slyšela a řekla něco v tomto smyslu: „No víš, já okna nemeju. Hned po umytí se zašpiní a je to jako předtím. A Zjistila jsem, že asi tak po dvou letech je již ta špína konstantní anezhoršuje se. “
Vzpomínám na ni při každém mytí oken, ale zatím jsem ji nedokázala napodobit, tak alespoň dvakrát do roka se donutím i já. Koneckonců, když k tomu připočteš i domeček…. hned je o pár oken navíc.
Já když už přemeju okna a opláchnu záclony, což činím zřídka, jakož i všechny další úklidové práce, tak si stoupnu k parapetu/-ům, popřípadě s sebou vezmu kočky, pokud nepřiskočí samy, a kochám se, jak daleko a co všechno je náhle vidět. (rofl)
Já nevim, kdo ve mně vypěstoval takovou nechuť k domácím pracem. Asi mamka – uklízet se muselo vždy v sobotu, i kdyby hromburácel a rampouchypadaly, i kdyby byl v pátek nejdůležitější ples roku a končil ve čtyři, i kdybych v nějakejch šestnácti chtěla jet na první dovču, marný, musela to bejt až neděle.
Odnaučilo a znechutilo mne to, pravda, ale taky je pravda, že ty sobotní úklidové dny „za mého mala“ mi jako rituál byly příjemné. Převzala jsem po starších sestrách několik málo povinností, když mi bylo tak 8, 9 let (otírání kytek, luxování a pár dalších drobných věcí), zatímco my jsme prováděly leštění a navoňování, táta čistil kamna, i na sobotní koupel (vana z dvorku), mamka zatím prováděla v kuchyni kouzla se sporákem na pevná paliva, protože sporák na plyn byl bez trouby.
Kolem půl dvanácté voněla knedlíčková nebo nudlová, svíčková nebo koprovka, tři štrúdly chladly na kuchyňském okně a my tři holky seděly na kuchyňském stole a okolo nás usychalo naleštěné linoleum… a věděly jsme, že nám pro tento týden skončily povinnosti, ségry něco zahuhlají a pudou do Třešňovky na rande s příkazem vrátit se do deseti a já něco zahuhlám a skočím na kolo a tajně a přes zákaz pojedu až vysoko proti proudu Chrudimky do lesa s příkazem vrátit se do šesti – a děsně jsme se na to těšily. Čím to bylo odtrpěnější, tím ta sobotní odpoledne byla zaslouženější… (chuckle) (makeup)
Mělo bejt: “ … my tři holky seděly na kuchyňském stole a KLÁTILY nohama /kdypak jindy si sedneš na stůl a navrch KLÁTÍŠ?/…“ aby ten obrázek byl úplnej. A ještě musím podznamenat, že to byl čas počínající normalizace, čili končícího, ale ještě doznívajícího!, příjemného nenormalizárna, a že jsme na tom stole seděly a nohama klátily v apartních minisukních, neboť jedna ze sester se učila švadlenou a šila oběma holkám půvabné minišatky – které, jakmile je holky jen náznakem odložily, jsem schlamstla a požadovala eště zkrátit nebo trochu probrat, a prostě jsem se do nich nějak nastrojila a basta. (blush)
No, Bětuláskovo, připomněla jsi mi mou italskou známou, která mě přijala na několik měsíců pod svou střechu. Tam byl rituál do značné míry podobný. Velký úklid každou sobotu. Vyfásla jsem „své patro“ a už to jelo. Ona totiž ta kamarádka má dvougenerační dům a ubytovala mě v části, kde bydlívali její rodiče, dokud byli naživu. V době mého pobytu tam nebyl nikdo, jen její manžel tam měl pracovnu. Prostě jsem ten kvartýr musela každou sobotu uklidit. Pravda, neplatilo to úplně úpkaždé, někdy se v sobotu někam jelo a tak se úklid posunul na neděli. Musím říci, že mi to opravdu nevyhovovalo, můj styl je trochu jiný než leštit naleštěné, kde se celý týden nikdo nepohyboval (to patro jsem nedokázala zdaleka obydlet a podle mě by neobývané části klidně stačilo „sjet“ méně často) ale zase jsem tam měla jistý pocit domova, tak jsem si řekla, že paní domu je ona a prostě musím brát věci jak leží a běží, jinak s ní nevyjdu. A koneckonců, že ten hadr s koštětem je jistý druh tělocviku, tak koneckonců proč ne.
Místo úklidu jsem si dnes radši vyrazila na výstavu skalniček a myslím, že jsem udělala dobře:-)
Fotky zde: https://picasaweb.google.com/tulie.renie/VystavaSkalnicek#
(clap) Fotečky z výstavy jsou móc pěkné. 😡
To je krása (f) (sun) (f)
Dneska cestou domů zasněně koukám, jak všude kvete zlatej déšť – a v trojský stráni kvetlo něco růžovýho :O (inlove) (f) … netuším, co – chtělo by to dalekohled, tam se nedá dostat.
Krásné fotky! (clap)
Dobře jsi udělala – teda já skalničky obecně moc nemusím, ale na fotkách vypadají daleko krásněji než ve skutečnosti. Až jsem chtěla říct, že je přímo cítím … dokud jsem nepřišla na to, že Brooke opět vypustila ducha!
A ta fčelka je přímo výstavní, ta se povedla moc moc moc!
Ygo, tak to Brooke krmíš fialkama 😀
Taky sním o paní na úklid (taky jsem uklízela, když byl synek malej). Dokonce vím, že to JE možný realizovat – když maminka přestala být schopná uklízet (a tatínek jako kardiak moc nemohl), uklízel jim nějakej čas synek. Jenže to nebylo tak docela ono – bylo by to chtělo ho hlídat a honit…a maminka měla tendenci si spíš postěžovat mně…
No, on pak začal studovat, měl míň času – jenže já už jim vařila, prala, žehlila, zařizovala…a úžasnou shodou náhod jsem natrefila na skvělou paní, která jim začala uklízet. Uklízela jako doma, t.j. s vidinou, že to bude mít na krku ještě napřesrok a tudíž nemůže ten bordel jenom shrnout pod postel. Žádný nectnosti neměla! Jo, byla laciná…
Já bych jí tak chtěla….
Proč ji nemám: tentýž problém jako leckdo tady: prostěš bych se za ten bordel styděla a musela napřed sama nějakej čas uklízet. No, řekněme, že bych nějakej čas uklízela… Proč ji nemám? Franta má námitky – že to není třeba, že to je docela dobrý, že mi (Grrr :@ ) s tím pomůže (nikdo vám nedá, co já vám slíbím 😛 ).
No, takže doma je tak, jak je. Nablejskaná domácnost halt není moje priorita.
Hele Zano, neni Franta domluvenej s Chetem? (rofl)
Taky mi přišlo, jestli tu není nějaká podoba 😛 😀
Mně zas Mušketýr říká, že si mám vzít na pomoc děti- beru jak divá, ale furt nic moc… 😉
Vave,už si po zákroku a v poriadku?Mám strpnute prsty na rukách-daj vedieť,nech si ich vyrovnám.
Verenko, odpoledne jsem jí psala, odpovídala, že po zákroku je jí celkem dobře, leč po narkoze blbě.
Takže snad (y)
Ale chuderka, tak to jí bude do skůčku asi až zítra – chce to ještě dochrupkat… (f)
Dakujem za informáciu.My anesteziologovia sme dobrí-ked si uvedomíte,že anesteziolog pozná 100 sposobov ako pacienta uspať a len 99 ako ho zobudiť,tak,že je jej “ blbe“je úžasný úspech vedy.
Jj, lidi to někdy nedoceněj (rofl) (rofl) (rofl)
Verenko, Ty jsi zlatíčko nejmilejší! (h) A hned po Tobě Dalmatin, která mi záviděla, že po narkóze mi bude úžasně. (whew)
Pořádek je pro blbce, inteligenti zvládají chaos!
Dost záleží na typu chlupů, dlouho jsem si myslela že horší kombinace než moje dlouhé vlasy, tvrdé bíglí zapichovací a jemné kočičí už neexistuje. Pak jsem se seznámila s choďákem (devil) a smeták se stal mým největším kamarádem, protože to bylo první po čem jsem při návratu domů sahala. A to se jinak držím spíše toho prvního hesla a s úklidem to fakt nepřeháním.
Trefila ses do geniálního datumu – kam se podívám, doma i v práci, všude hromady dokladů 😡
Souhlasím s místní předřečnicí – proč zrovna PANÍ na úklid? 😉 Okna nám odjakživa chodili mejt chlapi…teď mám ve vedlejším vchodu čističe koberců…milostpána jsem si vzala v neposlední řadě proto, že RÁD myje nádobí, a vysavač SI vybral sám… Samozřejmě, k zodpovědným, náročnějším úkolům jako zapnutí pračky bych pány nepustila, i kdyby mě to mělo stát zdraví (rofl) A na žehlení se vyloženě těším, jest totiž naplánováno zásadně na Vraždy v Midsomeru nebo Poirota…
Výchovu mladého pána k pořádku převzalo jeho děvče (takto mistryně světa v loupnutí okem), a tak se už nemusím obávat návratu domů – i když pro jistotu upřesňuju přesný čas vždycky a všem. Míru zločinnosti pak poznám podle narychlo zalitejch (přelitejch) kytek…
(chuckle) Dobrý (y)
Díky (mojí) trpělivé mravenčí práci Franta bez říkání meje nádobí (a nerad ho dává myčce, kterou jsme koupili kvůli němu (fubar) ), pračku pustí, když mu nahromádkuju prádlo. Věším já, on svěšuje a třídí (to je práce, kterou nenávidím ze všeho nejvíc, žehlení mi nevadí ani zdaleka tolik). Žehlím většinou já, ale umí to taky (musím mu říct).
Vařím já a jenom já, v tomhle ho už halt nepředělám, myslím, že to je v jeho případě něco jako učit jedince s hudebním hluchem hrát na violu (doh)
S úklidem je to horší – on tu potřebu prostě nemá, řekla bych, že za žádných okolností. Mně lux nedělá dobře na záda, asi časem budu muset uvažovat o něčem robotickým… jenže já chci koberce, chci chodit po měkkým…
Ještě ty okna kdyby tak někdo umyl (whew)
My máme taky koberce všude. A když říkám všude…ovšem nebyla jsem to já, kdo je chtěl (páč choděj zásadně bosi i v zimě, tak aby jim prej nenastydly tlapičky, eh, nohy). Tak ať si mládenci luxujou…Co se věšení týče, jsem nejmenší z rodiny – tím je to daný 😉 Ponožky nerozeznávám, byť uznám ráda, že je to mentální nedostatečnost.
Jenom se mi ještě nepodařilo nějak zaonačit ten prach – to mám pocit, že jim příště k vánocům pořídím bílý hole! Ale co, většinou se prostě vždycky všecko tak nějak udělá…a co máme Otíčka, radši snesu nějakej ten chlup – hlavně, že je náš! (h)
Mušketýr je schopen vypulírovat byt- ale žehlit nebude. Z jídel umí steaky a vajíčka. Takže když třeba chystáme oslavu, tak já se zašiju do kuchyně a chystám krmě, zatímco on uklízí, utírá prach, rovná, vyčítá dětem, že blbě vysávají… to se na to vaření pak hned dívám vlídnějším zrakem 😀
Věřím (clap) .
On Franta v těch velmi řídkejch případech, když se halt už nemá jak vykroutit, tak je schopen uklidit (a je i – ráda přiznávám – důkladnější a pečlivější než já). Aby nenastala mýlka: řídkej případ nastane tak jednou do roka, v přestupnejch letech dvakrát 😛
Inkooo – jakej typ toho Vorwerk vysavače a parní mopu máš? Toužím po podrobnostech. Ráda bych ty naše koberce už dořešila. Kačka i Máča už se často počůrávaj a ty fleky jsou příšený. Vše drhnu Vanišem,ale ten sice fleky lehce zesvětlejšuje, ale udělá z nich větší mapy…jsem z toho nešťastná.
Pokud nechceš tady, tak na stetisek-krutináč-gmail-tečka-com
děkuju
Nooo, on se leckdo rád poučí (clap)
Milá Vave, takové pomocné služby bych moc potřebovala, protože už opravdu nejsem schopná se ohnout, zametat, někam se natahovat, stát u linky a mýt nádobí atd. atd. A taky mi už v domácnosti toho moc nefunguje. Takovou službu by si nikdo nevzal. Ale to nic já bych na to stejně neměla i když nynější vláda umožňuje částečný odpis při deklaraci. Tak vždycky zasáhnu, když už je to neúnosné a pak se týdny nemohu hnout. Co nadělám, že ano? 😉 🙂 :O
Kočenky jsou stále úplně vyřízené, jenom spí a spí. Asi Tindra ztratila jiskru i když její jméno je právě jiskra, třpytka. Daisy byla vždycky trochu „mouchysněztesimne“. Coby dávná docela šikovná švadlenka jsem vyrobila návleky z toho samého materiálu co se předtím tak moc třepil ale našila jsem na návlek jakési kšandičky, jestli se dá říci kšandičky něčemu co se také navléká na zadní nohy. A funguje to. No a zítra už to bude týden od operace a rány by měly být zahojené. Možná že se princezničky vzpamatují až nebudou dostávat kapky proti bolesti. Teď jenom něžně zavrkají když jdu kolem nich a pohladím je. Už se mi stýská po Tinruščině vehementním mazlení, po masáži kterou provádí svými bílými tlapičkami a po jejím ohlušujícím předení. Tak kočenky mrskněte sebou, ať už jste v pořádku. :* (cat) (inlove) (cat) 🙂
Jo a milá Vave, doufám že zásah proběhl podle plánů a úspěšně. A že to moc nebolelo. (hug) :*
S kočičkami to už vypadá dobře. Že jsou bez jiskry, bude určitě těmi kapičkami. Lepší bez jiskry než s vytrhanými stehy! Posílám podrbání 🙂
To jsem ráda, Velká Kočí, žes to nakonec tak šikovně vymyslela. Princezničky se brzy zase „rozdrandí,“ to se neboj. (y) (rose1)
Když jsme u úklidové služby, tak té kamarádce, kam jezdím mašinkou pečovat o spřátelený trojkočičín, jedna uklízí.
Úvodem: už před lety, na několika sešlostech v této domácnosti, u rožně a píva, jsme si s další kamarádkou mnohokrát špitaly, jak má ta holka vypucovanej i záchod… a jak to stíhá… koláče napeče, maso naloží, tráva posekaná – a eště celej dům tak naklizenej. A ejhle, po pár letech závisti střídané s obdivem jsme zjistily, že koláče peče sice kámoška, maso nakládá rád a trávník seká nerad její manžel, a ostatní zařizuje halt služba najatá.
Teď, co tam jezdívám hlídat, jsem se se službou parkrát potkala, neboť logicky uklízí před návratem z dovolené. Dycky sebou děsně šiju, chodím kouřit na druhý konec zahrady a třikrát meju kočičí misky, protože jestliže kolem mne mladá paní pobíhá s mopem a blejská podlahu, těžko si pustím Colomba a rozvalím se s espresem na kanape, žáno.
Dokonce, a to se sem také hodí, se mi uklízecí paní svěřila, že nejdřív váhala, jestli tenhle dům chce – kvůli kočkám. Ale že si zvykla. Že už si i pamatuje, jak se která jmenuje. 😉
Je to teda jediný člověk, co znám, kterej má jak paní na úklid, tak – paní ke kočkám. Chňa! (rofl)
Jo někteří či vlastně některé si to umí zařídit. Manžel mi byl velice nápomocen, vařil, uklízel ale asi mu to taky bylo moc a tak raději odešel na věčnost. 9. dubna už je to 20 let. K neuvěření že je to tak dávno. To mi bylo 55 let a přece jsem ještě všelicos zvládala přes to že už jsem dávno měla fibromyalgii. To všechno vodnéééés čááás…… (wave) (wave) (wave)
Je to celý věk – a včera, že? Z každého Tvého náznaku, protože víc nepovíš, je znát, jak moc jste se měli rádi. Jak moc TY jsi měla ráda… (h)
Sdílím přesně tytéž pocity. Přeji si paní na úklid nikoli z časových důvodů, ale protože nerada uklízím (už od dětství). No v poslední době občasný úklid už snáším líp. A u nás by byla další otázka: Nepustíte ven zoufale mňoukající mrouskající kočku?
Teď tady čtu, že je třeba držet (y) pro Vaví – nějak mi někde uniklo proč, ale o to usilovněji držíííím (y) (y) (y)
Jsem na tom stejně, nevím jaké má Vave problémy, ale držím (y) a myslím na ni .
Oj, to se zase Vave povedlo trefit hřebíčkem do hlavičky….
Mám zvěř línací, co mi doma chodí všude a tudíž mám všude chlupy. Zvěř chodí sem a tam a nemá vždy dokonale umyté tlapky. Takže se i nějaký ten píseček najde. Když náhodou Můj nejdražší vertikutí trávník a neposbírá, co vyhrabal, mám doma i seno. (blush) Ale jinak je tam vcelku pořádek.
Mívala jsem paní na úklid. Byla to Ukrajinka, nějak mi bylo žinantní si domů zvát nějakou paní ze vsi, že mě roznese po vesnici expres a rekomando, jaké jsem čuně. Ale tohle bylo fajn, vždycky ve čtvrtek jsem si ji přivezla, ona utřela prach, vyluxovala, umyla podlahy a koupelny (okna byly extra akce – mám jich 24). Já mezitím kutila něco jiného. Za 3 hodiny bylo hotovo. A byla rychlá a velmi, velmi pečlivá. Fungovalo to 2 roky. Jenže mi odjela domů. A já už 4 roky stůňu po nové. Už to začíná být akutní.
Je fakt, že vzít si na úklid paní ze vsi znamená, že celá ves bude mít přehled i o tom nejdrobnějším smítku u tebe doma. Už vidím ty jejich pohledy, když jdeš po vsi 😀 To bych fakt neriskovala. A ta tvá Ukrajinka, co odjela domů, nedokázala by ti doporučit poctivou kamarádku? Nebo už nejste v kontaktu?
Ach jo Vave !
Pravdu máš… Návrat z nemocnice znamenal mimo jiné, že jsem si uvědomila , že mám doma ( jak to nazvat kulantně) trochu nepořádek ( až bordel, dalo by se napsat ). Uklizecí paní si přeji asi 15 let. Jedna má dobrá známá ji má v domě a je strašně spokojená. Ale já a v bytě ? Není to rozežranost, říkám si ? Copak jsem takovej lemrouch, že nedokážu zorganizovat pořádek v 6ti místnostech ? Jsem lemrouch !!! Nemám permanentně vyžehlíno, půdu mám furtundfurt plnou hadrů. Ráno zběsile žehlím dva kusy oblečení co si vezmu do práce. Kuchyň jeví známky úklidu jen proto, že je všechno v myčce. Střešní okna mě straší a to prozření ven, když se je konečně dokopu umýt !!! Modré nebe, žluté slunce, že ty jsi, ženo má umyla okénka… řekl jednou můj muž a můj pohled prý byl spalující. Ano, chtěla bych paní na uklízení, moc, ale až bych ji představila Jejich veličenstva, jež někteří se vysavače bojí, ale jiní (Sam – kdo jinej) s ním udatně bojují, vysíc na ohebné rouře a zadníma nohama se ji snažíc rozcupovat, myslím, že by se poděkovala a rozhlásila to v širokém okolí. Ano, chtěla bych paní na uklízení… (makeup)
VISÍC … samozřejmě s měkkým i – ale je to vizuálně strašně hnusný. Takže jsem lemrouch a ještě slabá na češtinu 😀
není se za co stydět – jen jsme si od té 1. republiky odvykli 🙂 viz níže postoj k úklidu – ale kdyby mě to nebavilo a neměla jsem na to čas, protože práce slušně placená, budu mít paní na úklid na pár hodin. nejdřív bych ji přilákala na Zvířetník a potom bych jí ukázala kočičí domácnost, kde bude pracovat 🙂 kdyby ji prokádrovaly kočky, mohla by zůstat 🙂 (bat)
Myslím, že běžně v našich průměrných domácnostech hospodyni nebo nedej bože služku víceméně nepotřebujeme, Technika pokročila, a tak práce, které v 19. století trvaly dlouhé hodiny se smrsknou na mnohem kratší dobu. Ty skazky třeba o velkém prádlu, kdy se ráno zatopilo pod kotlem, potom se pracně vyvařovalo, ždímalo – tedy ždímat prostěradlo nebo cejchu asi bylo jednodušší ve dvou (sweat) . Žehlení sice nesnáším jen o trochu méně než mytí oken, ale mám po tetě bezva žehličku s vyměnitelnými želízky, která se nahřívala na plotně. To musela být lahoda. Na vaření je dnes také spousta udělátek, což čas u plotny zkracuje. I na úkli jsou pohodlnější prostředky než pouze rejžák a hadr jako dříve. Tak se snažím být i v tomto směru pokorná. Takových příkladů se najde spousta.
Ale na druhou stranu uznávám, že jsou dámy, které z nejrůznějších důvodů hospodyni potřebují a pokud ji snesou doma a mohou jí věřit, proč ne. Osobně si myslím, že třeba časově velmi náročné zaměstnání (třeba lékařka a nebo vedení vlastní firmy nebo dosaďte si co chcete) spojené s výchovou dětí, to je velké dilema. Když taková paní přijde z práce, má jít uklízet a vařit nebo se jít věnovat dětem a případně studovat materiály? Ona odborná práce totiž vyžaduje i stálé studium. Ať je schopná jakkoli a údernice jakákoli, všechno z tohoto trojúhelníku podle mě nejde dělat úplně naplno v té nejlepší a nejúžasnější pohodě – a zde může hospodyně hodně pomoci. Pokud se taková paní, kromě práce, rozhodne věnovat ušetřený čas dětem a ne třeba prodlužování nehtů, bude mít můj aplaus.
My jsme šli cestou mírného kompromisu. Jak píšu dole, úklid jsme si zjednali dvakrát, pokaždé v extrémní situaci, jinak uklízíme sami (no nepřeháním) a bezchlupatou domácnost díky kocourovi nemáme a ani nikdy nebudeme mít. A jestli mě nemocná noha jednoho dne nepustí na štafle, tak si asi i okna nechám jednoho dne umýt pravidelněji. Na druhou stranu přerovnávání věcí a totální nadvládu nějaké hospodyně nemíním připustit.
Jo, u toho příkladu lékařky jsem nedodala, že by měla být slušně placená, aby si tu výpomoc mohla vůbec zjednat – to aby mě přítomné lékařky nepřetrhly. Že je realita dramaticky jiná, to dobře vím, bohužel. Ale na mém názoru, že by ve volném čase měla vychovávat děti nebo studovat, případně relaxovat, aby v práci nebyla unavená, na tom se nic nemění. Až tohle někdy náš sát pochopí, to budu mít pocit, že jsme se snad někam pohnuli.
Jojo, babička vyprávěla, jak mívala paní na úklid – v době prádelny ve sklepě a mandlu tamtéž, topení na uhlí a čtyřmetrovejch stropů.
A poctivý starodávný velký prádlo včetně máchání v řece a bělení na trávě znám z chaty. Největší humus je táhnout ty těžký mokrý kusy od tý řeky toho půl kilometru lesem zpátky nahoru. 🙂
Jenomže když tam jste celý léto, to je pak nějaký vožení do města na vyprání v podstatě blbost, protože to zabere víc času než tahleta starodávná zábava. A v podstatě v létě to zábava i je. V zimě by to bylo jiný.
Matyldoooooo šel ti mailík s fotečkou slamáčkové kabelkyyyyy!!! 🙂
Predevsim preju Vave dobre uzdraveni a aby uz byla zase doma a v poradku.
Po peripetiich lonskeho roku se mi zachtelo pani na uklid. Ono zlomene koleno, nasledovane zazivacimi problemy a pote uvolneny umely kycelni kloub se podepsalo na tom jak to u nas vypada. A tak kdyz jsem se chystala na vymenu vymeny a vedela, ze mi bude do domu dochazet rehabilitace, zaschtelo se mi uklizeci sluzby. Uz jsem to mela i domluvene, ale nechte to na Chetovi. :O Oznamil mi, ze zatimco jsem byla v praci, on situaci obhlednul, dosel k zaveru, ze to zvladne sam a tudiz sluzbu odrekl. Protoze se blizily vanoce, tak uz jsem novou sluzbu nesehnala. A jak to dopadlo??? No, ze spitalu mne pustili o nekolik dnu driv, nez planovali (vypustili jsme rehabilitacni cast), a kdyz jsem volala, at pro mne Chet prijede, tak rikal, jestli bych je nemohla premluvit, at si mne tam tak jeste 2 dny nechaji, ze on nema jeste uklizeno. (headbang) Ale maknul si pak hoch. Ach jo.
Hani, MLP sice ode mne před mnoha lety převzal některé uklízecí povinnosti (okna, luxování i mytí dveří a podlah perfektně zvládá), ale je typický chlap, takže když jsem se po té operaci vloni vrátila po 4 týdnech vč. rehabilitace domů, tak mě skutečně málem omývali. A to mi ještě snacha hlásila, že tam každý víkend dělala generální úklid…. MLP totiž nejenže neřeší nějaký prach na nábytku, ani nemá potřebu něco po vyprání v automatce žehlit (to je naprostá zbytečnost), ale rovněž se chová jako ta počítačová paměť, co ukládala data tam, kde bylo zrovna volno (chuckle) Takže najít něco ve špajzu či kuchyni bylo nemožné, zatímco zbytek bytu přetékal volně loženými věcmi (headbang)
Prosím vás, má někdo s čistě bytovými kočkami na uklízení robota? Já vím, že na netu koluje video s oprsklou kočkou, co si z robota udělala tank a pak tyranizuje psa, ale mám pocit, že u nás by jednoho našeho nervního macánka trefil šlak a druhému naopak všetečnému macanovi by ten robot namotal ocas :O
Mám zkušenost se Zrzínkem: strašně se bojí vysavače a zalézá za postel. Bál se i bateriového malého sběrače (mimochodem moc šikovná věcička), dneska ale už sedí vedle místa, kde se sběrač pohybuje a nereaguje na něj. Zvykl si a už neutíká, jen před tím vysavačem, který je fakt hlučný. Přitom ten sběrač je mnohem hlučnější, nežli robotický vysavač. Klidně bych to zkusila. To je totiž můj sen – mít podlahy bez koberců a prahů a tenhle blbinec k tomu. Mám chuť si ho pořídit do Maršova a koberce vyřadit!
…“bateriový malý sběrač“… byl by odkaz nebo značka? Díky (handshake)
musíš to zkusit 😉
Kurnik to by bylo drahé zkoušení (chuckle)
pozvi je domů,ať ti ho předvedou!!!!!
To jsi mi vnukla možná dobrý nápad: zvát si obchodní zástupce, aby mi předvedli úklid… jen aby se mezi sebou nedomluvili!!
Netrefí a nenamotá 😀 😀
ani jedna z našich koček si z robota nic nedělá. Nejsou to jezdící kočky (na něm), ale ani nezdrhaj. Klidně leží v pelíšku, když náš Pupík uklízí. Vysavače se většina z nich bála. Ocas nenamotá. Teda aspoň ten můj typ když najede na třásně, tak hodí zpětnej chod a vyčistí je „po srsti“
Takže by případně „po srsti“ mohl prohrábnout i kocoury a bylo by vykartáčováno (clap)
Třeba by se jim to líbilo. Nedávno jsem v zoufalství vzala vysavač na Ráchel, protože byla jak bláteník a když to zaschlo, kartáčováním se bláto měnilo v prach. Bála jsem se, co ona na to, ale vyloženě si to užívala, nechala se luxovat a děsně jí zajímalo, odkud to funí (rofl)
Štětí prozraď značku, mám v úmyslu si ho příští měsíc koupit, ale strašně plavu v tom, který. Takže někdo kdo má zkušenost má v podstatě cenu ZLATA ! 😀 Cenová rozpětí jsou totiž dost velká, takže rozum velí, že nejsem tak bohatá, abych kupovala levný věci, jenže zas za něco co samo lítá po bytě dát 30 tisíc ?
Jestli můžu – my máme tento http://www.roboticky-vysavac.cz/detail/irobot-roomba-1/roboticky-vysavac-irobot-roomba-534-pet-darek-1/ . Obecně jsou vysavače této značky hodnoceny jako nejlepší. My jsme ho tehdy koupili na Aukru, fungl nový, stál o několik tisíc míň.
souhlas, u nás maká vzorně, chlupy sbírá po dalmatinech i po kočkách (y)
já mám 563 pet. Ta už se nedělá, má nástupce 564 pet, je úplně stejná, je prý lepší software za stejnou cenu. Je to drahý, vlastně druhá nejdražší značka, ale s těmi levnými se nedá srovnávat. Co do kvality úklidu a hlavně i do kvality servisu. Stalo se mi, že jsem potřebiovala opravu, vyplnila jsem na netu krátký formulář, druhý den pro něj dojeli a třetí den mi ho vrátili s omluvou, opravou a novým softíkem. Samozřejmě jako záruční je tenhle servis i s dopravou zdarma.
Když jsem se pro něj rozhodovala, byl to a je pro nás velikej luxus vzhledem k našim fin. možnostem, ale musím říci, že to, co uklidí i po našem velmi výkonném klasickém vysavači se nevidí. Opravdu uklidí mnohem kvalitněji. Hlavně prach a koberce jsou silná doména. Hladké plochy uklidí také, ale do úplné čistoty potřebuje více času.
Pokud chceš nějaké nestranné informace, tak: http://www.robotforum.cz/
je tam i srovnávací tabulka, jsou tam recenze a třeba i článek o původu noname robotů za pár korun (vozí se všechny z Asie a u nás se na to nalepí jen polepka s „výrobcem“)
Další věc, v čem vidím jedinečnost roomby je, že mají po celé republice půjčovnu, kde si ho zdarma, jen oproti vratné záloze můžeš půjčit a vyzkoušet, který ti nejlíp vyhovuje. Já ho měla doma dva dny a při první jízdě po vyluxování naším vysavačem jsem ho po 1/4 hod musela už vyčistit, jak byl zanešenej a plnej, nevěřila jsem, bylo to jak levná reklama v telešopingu 😀
Tak z robotu nebude nic. Na fóru (Štětinko, díky) jsem zjistila, že dlouhé vlasy ho spolehlivě zablokují a je nutno poměrně pracně a často čistit kolečka či čo (n) Což dělám již u stávajících přístrojů. Ledaže bych se opižlala (think)
nevím, na kterej si koukala, ale moje vlasy maj min 50 cm a rozhodně ho neblokují. Zastaví ho jen to, když už je srsti na osičkách moc a potřebuje vyčistit – stáhnout ty namotance z osičky. zastaví ho namotanej mikrotenovej pytlík, kapesník, nebo ponožka (vůbec nemám doma bordel 😀 ), ale vlasy ne. (shake)
Ajo, Štětinko, tak se budu muset kouknout pozorněji – koukala jsem na iRobot Roomba 531 Pet, ten Tvůj bude zřejmě výkonnější. Díky za zkušenost!
O výkon nejde, vyšší čísla mají lepší vybavení – například dvě virtuální zdi, dálkové ovládání, možnost programování…., jinak tělo bude zřejmě stejné
Asi to bude znít divně, ale já uklízecí paní ani moc nechci. Jednak se o práce doma dělíme (MLP žehlí jen ve vyjímečných případech), kuchyň uklízíme na střídačku všichni (tedy my s MLP automaticky a miláčci naši malí s řevem). Na vysávání chceme robota (nějak na něj zatím nezbývá, takže sem tam nějaký chlup leží (chuckle) ).
Uklízecí paní mají mí rodiče – po úklidu pravidelně nemůžou najít spoustu věcí neb paní má svůj způsob ukládání. Co bych ale bral, by byla paní prací, skládací a žehlící.
Milá Vave, ty jsi na to zase kápla! 🙂 Téma šité přesně na naši domácnost! Pomocníčci – ano, těch se u nás najde opravdu hodně. (rofl) Snažím se, aby stav bytu byl v trochu rozumném stavu, ale… Venku je bláto, dlouhé holky slušně čekají v chodbě na utření tlapek. Utřu tlapky, otevřu dveře a až při průchodu našich slimáčků s hrůzou zjistím, co všechno si nesou domů na nízkém podvozku. A občas projedou bez povšimnutí 😛 Oba koně přelínávají. Řeklo by se – jsou venku, tedy žádný problém. Jenže než je vykartáčuju, mám na sobě víc chlupů než oni a část si samozřejmě odnáším domů. Takže doma jsou chlupy ode mě… No a o zelených opeřencích lépe nehovořit. (bat) Dráček i Kimi jsou celkem v pohodě, jediný problém je košík s hračkami na stole v obýváku, kam si Drako uklízí vše, co se mu hodí. Už jsme si zvykli, že pokud hledáme něco, co teoreticky unese, napřed jdeme do košíku – většinou správně. Kiminka má na tomtéž stolku misku s ovocem – kdo neviděl, jak daleko jde jedním mrsknutím zobákem dostřelit kus banánu, neuvěří. Dobře létají i sušené brusinky. No a když přijede Frodo, rezignuju na jakoukoli snahu o pořádek a likviduju jen to nejnutnější. On to myslí dobře, jenže pokud rozporcuje páteční noviny i s přílohou na centimetrové proužky, schová se do nich a když mě vidí, s radostným pokřikem vyletí, nějak ho špatně chápu (devil)
Lucko V. : objednej si jídlo…pokud jedeš na Dubení..je to na Hadech v pozvánce – jídelní lístek!!!!! děkuju (y)
No… ráda bych. Jenže se opět všechno na poslední chvíli zvrtlo, ohlásil se kovář na okování koňských nohou a jedu kam? No nikam, protože kovář jindy nemůže… (shake)
kovář dostane na chlupy!!!! 4 nohy koval, dvě radličky brousil….já se tak těšila na slimáčí holčičky!!!
Tak se snad potkáme jindy, neboj. Já jsem jim taky slibovala výlet a teď houbeles, takže to budu stejně muset napravit.
Jeď si kam chceš (chuckle) , už jsem tě ze seznamu škrtla.. ;(
Tak příště…..
Musím se zasmát. Byla jsem po vééélmi dlouhé době na pedikuře. A víte co jsem měla na chodidle? Zarostlý psí chlup!! Po téměř třech letech 😀
A to jsem si myslela, jak jsem uklidila!!
Zarostlý psí chlup… Dalmatin, jestli Tě berou úplňky a tak, možná je jádro pudla (zde dalmatina) jinde… 😀
:O Jooo? To něco znamená?
Mňo, jestli ten chlup nebyl spíš vlčí (wasntme) 😀
Tak to mě teda nikdy nijak nenapadlo, ani nelákalo mít někoho na uklízení. Za svůj bordel se totiž tak stydím, že než bych pozvala někoho na úklid, musela bych napřed uklidit 😀
Umíte si předstait barák na staveništi, kde většina zahrady je bahno nebo prach (podle počasí) a courá tam a zpět šest koček, dva malí psi a jeden velkej? K tomu jsem třeba včera načapala Ondru, jak tajně metelí ZVENKU domů a na levé noze má cvičku a na pravé bačkoru! Nepřezul se rovnou balkonovkama na koberec! Jsem na mrtvici,ale rezignovala jsem a vysávání za mě dělá robot, jehož práci nikdy nedokážu lépe ocenit. Je dokonalej a moc mi pomáhá. Neznám chlupy v domácnosti.
Oknas myju spíš nerada, ale nehraju si na svátky, myju je, když mám náladu. Mám jich tu 14 a z toho jedny balkonový a jedny trojkřídlý balkonový.
Jen čtrnáct 😉 , my máme 20 (60 m2) a k tomu dvě zimní zahrady
Ano, barák – staveniště si umím představit naprosto přesně 😉
Já bych tak chtěla paní na úklid, ale jsem na tom stejně: musela bych napřed uklidit, protože jakpak by to vypadalo, kdyby našla někde v koutě pavučinu nebo chlupy 😀
Holky, vy tady lkáte nad úklidem, umíte si představit domácnost u dvou koliáků dlouhosrtstých? A baráku z 20 tých let na samotě u lesa, který nám do loňska nepatřil a tudíž se opravovalo jen to nejnutnější. Tedy kromě našeho bytu a MPL je také trochu ,,slibem nezarmoutíš“. Já se tady dneska docela dobře bavím. U mě to je jak v té pohádce : cokoli začneš ráno dělat, budeš dělat až do večera“
Pomocnice v domácnosti je naopak pro mě děs a běs. Jednou jedna přechodně proběhla, to když jsem měla doma babí po mrtvici, spíš jsem potřebovala, aby přes den nebyla sama. Paní, pravda, občas něco vyluxovala a tak, ale hlavně mou domácnost pojala coby svou. Třeba se jí nelíbily moje závěsy, tak instalovala jiné dle svého gusta. Nebo pod záminkou, že nemohla najít žehličku, mi přerovnala špajz, že takto je to nyní praktičtější. Sílu vyhodit ji, jsem našla až když přestavěla nábytek a moje oblíbené křeslo vlastnoručně vynesla na chodník, jelikož se jí v něm špatně sedí. Takže, pro jistotu never more, radši se budu případně prodit závějena kočičích chlupů a vymetat obden ponožky z pod postelí.
Vave, jako vždy trefa do černého – alespoň co se mne týká!!! A tu tvou předposlední větu podtrhávám a zvýrazňuji!!! Jinak já jsem doma kdysi zaváděla převedení některých uklízecích povinností, které moc nemusím, na ostatní členy rodiny. A dodnes to funguje jen v případě MLP a snachy (u té, když k nám dorazí na několikadenní návštěvu bytu nebo chalupy). Co se týká synáčka, tak ten se odjakživa řídí heslem „slibem nezarmoutíš“, takže sedíc nad knihou odpovídal už po sedmdesáté páté na můj dotaz, kdy už půjde vyhodit ty odpadky: Za minutu jdu na to, mami…, čímž mě přiváděl do stavu těžké nepříčetnosti (headbang) Po změně systému, kdy bylo dohodnuto, že to a to musí udělat buď během jednoho dne či týdne apod. prohlásil ve chvíli, kdy jsem to už nevydržela a šla udělat sama, že to právě hodlal učinit (headbang) Takže jsem časem rezignovala a tajně věřila, že ho manželství napraví. A ejhle, byv po 5 letech stále zaláskován, myje denně nádobí, luxuje, vynáší odpadky a dělá velké nákupy poté, co ovšem obdrží detailní seznam!!!! Jinak mě moc mrzí, že jsem včera zcela minula ten Kabelkový příspěvek (musím si ho dnes přečíst), protože si dodnes živě vybavuji, jak jsme se v době hluboké totality po ránu s kolegyněmi přicházejícími do práce s obrovskými kabelami s nákupem v každé ruce, zdravily: Zase půjdeš dnes domů za dámu???? (chuckle)
U bratránka fungovalo následující:
Mamí,já mám hlad..
no jo,počkej chvilku..
Mamí ,já mám fakt hlad.. (asi po 3..)
no jo porád, jse říkala vydrž…
——————————
Pochopil chlapec, pochopil (chuckle) ..od té doby beze slova vynášek smetí i poloprázdný, už nikdy neřekl,že to udělá za chvíli….a když zapomněl něco koupit,otočil se a mazal zpět do samky… (clap)
Sákryš, tohle jsem měla vědět před cca dvaceti léty!! Ale třeba to bude fungovat na potenciální vňoučata (chuckle)
Taky bych potřeboval uklidit, což je ale sisyfovská práce. Načrtnu situaci. Táta je starší pán (79). jezevčík je starší pán (18), kočka je mladá paní (3). Takže, když se jde pes vyvenčit, nikdo nezavírá dveře, protože to trvá déle, než má táta trpělivost. No a na jaře si naše kočka vodí kamarády domů. To poznám po čichu, když se vrátím. Cizí kocourci značkují (doh)
Honzo, tak se připojte k hnutí „Buď mám zvířata, nebo naklizeno!“ Mám dojem, že taky nebudete váhat, co si vyberete…
Jejda, to jsem se lekla! Já už čekala úvahu na téma „jarní úklid“, a to je něco, co bytostně nemusím. Jasně že si některé práce nechávám na jaro (nemusím prát závěsy přesně v okamžiku, kdy je v únoru sundám s oken a na teploměru za těmi okny je mínus 10. ) Ale mytí oken mi nevadí, velké úklidy „po řemeslnících“ zvládáme rukou společnou a nerozdílnou. Vzhledem k četné zvěři ( dcerenky + proměnlivý počet kočkourů) průběžně likvidujeme barevné skvrny nejrůznějšího původu a konzistence, a chlupy, které jsou nakonec nalezeny i v právě otevřeném sáčku se zeleninou, podlahy jsou v celém domě „bezkobercové“ (dlažba, dřevo). Naklizeno podle nejpřísnějších měřítek nemáme nikdy. Kouzlo, které způsobuje, že se celý náš domeček neproměňuje v jednu velkou, chlupatou, pomalovanou a pobryndanou kouli, na jejímž povrchu ulpívají plyšáci volně proložení důležitými lejstry nás dospěláků, je vytrvalost. Kudy jdu, tudy uklízím. Za mými zády se zavírá nepořádek jak Rudé moře za Židy prchajícími z Egypta. Já ovšem nikam neprchám. Jen občas, když mi některý druh nepořádku košatí pod rukama příliš rychle, mám sklon hystericky zaječet.
drahá terra-san, zase jsi to vystihla, dokonalý dodatek k jako vždy luxusně podanému Vavímu tématu 🙂
mě uklízet baví…když se mi chce , ne když se to zrovna musí a hodí. protože moje práce je všeobecně náročná na myšlení, úklid je vážně potom relaxíček, u kterého hodím mozek na volnoběh, sleduji starý film nebo poslouchám vážnou muziku či naopak metal ( nejraději Iron Maiden) , odhrnuji kočky z míst,kde se právě chystám rejdit mopem či prachovkou, přetahuju se s panem Rezatým o šatstvo, na kterém si ustlal v přesvědčení, že ty hadry už nikdy nikdo nebude chtít nosit. nevím, co by naše kočky řekly na robůtka – švagrová ho má a pes ho ignoruje, ty naše potvůrky by ho asi lovily? Luisa by se na něm chtěla vozit, Snížek by ho nenáviděl z důvodů zásadních jako všechno, co se pohybuje a je bělejší než on. ale nevím, jak by se robůtek vyrovnal se spletitými trasami po bytě, kdy nejvíc chlupů je tam, kam ani mop ni ruka lidská nedosáhne 😀 otázka tedy zazněla – koupíme časem kočkám robůtka na ježdění? (wave) (~) (f) (cat) (bat) 😀 jinak se omluvuju pro absenci, neb jsem byla od pátku v Uherském Hradišti a teď po návratu jsem zakočičena, abych to dohnala. žádný psaní. hladit, nosit, šimrat.
Zdravíme Evu + kočky (wave) U nás by byl asi robot podroben zkoumání, pošťuchován a posouván, Dalího podezřívám, že by se možná i svezl. Podlahy máme pevné a většinou bez prahů (po schodech bychom prostě našeho domácího pomocníka vynesli 🙂 ) leč zatím není ten robot. Ale bude, bude… Musíme popořadě.
A pokud jde o kočky – ano, správně: hladit, nosit, šimrat – v případě Ebonyho ještě česat (má moc ráááád) a Célina by přidala ještě krmit. Celou zimu prospala nasoukaná mezi parapet a ústřední topení, vstávala jen když nebylo zbytí – a teď ožila a je hladová jak šakal.
A jinak myslím, že kočičí část domácnosti by robota určitě přežila – když v pohodě přežívá Domčino cvičení na housle 😀 Jen asi dvakrát se přišli podívat, co že je to za divné zvuky…
Někdy se vyrojí i pomocníci podivní, hele zpráva z Ostravy:
POZOR NA PODVODNÍKY!31.3.2011
Možná Vám také přišel email s žádostí o finanční pomoc na odchov slůněte v naší zoo. POZOR JEDNÁ SE O PODVOD! Ostravská zoologická zahrada žádnou sbírku na odchov slůněte nepořádá! Pravděpodobně se jedná o podvodníka, který využívá situace okolo sloního mláděte k vlastnímu obohacení!
Text mailu je následující:
„Dobrý den,
dovoluje me si vás oslovit se žádostí o zaslání finančního příspěvku na odchov slůněte v Ostravě.
Svůj finanční dar prosím zašlete na číslo účtu 2200098996/2010
jako variabilní symbol napište 998
Žádná částka není malá. I koruna dokáže pomoci.
Pošlete tento email všem svým známým. Čím víc finačních darů tím lépe.
Děkujeme, že pomáháte.“
Mail byl odeslán z adresy Sluneostrava@seznam.cz
Zoologická zahrada Ostrava podniká všechny kroky k zastavení šíření tohoto mailu, včetně oznámení na Policii ČR.
Ani ve Fio Bance si nemuze zridit ucet anonymne takze … tohle pomocnicek nezvladl.
Tak se tu cítím jako doma
máme 2 kočky a kočička je dlouhosrstá. Takže chlupy všude.
Navíc Honzík ke stáru chodí močit nejen do záchodu, ale i do rohů v předsíni. Takže předsíň se vytírá denně. Naštěstí máme v bytě lamino.
Chlupy jsou skoro všude a nejraději se drží potvory na černém prádle. S lepicími válečky od jednoho nejmenovaného řetězce, však se dá i tato pohroma zvládnout.
co mu dát do rohů v předsíni rohový záchůdky?
http://www.zoohit.cz/shop/kocky/toalety_pece/vanickove_toalety/199661
Velký úklid jsme si objednali dvakrát. Jednou před stěhováním do současného bytu. Bylo po malování, takže bylo třeba vzít zgruntu podlahy a okna. Neměli jsme na to čas ani sílu, protože už na náš majitelé domu, kde jsme dříve bydleli, hodně tlačili, ať už vypadneme. Podruhé bylo opět třeba narychlo umýt okna a pořádně vygruntovat – po druhém malování po další rekonstrukci tentokrát od majitele současného domu. Také už jsme neměli sílu. Poprvé nám uklízeli dva milí pánové (malují, lakují, uklízejí a jsou spolehliví), podruhé pánové bohužel neměli čas v době, kdy jsme je potřebovali – vlastně jim to přeji, znamená to, že o práci mají postaráno. V tom případě jsme zkusili jedun úklidovou firmu. Ta poslala jednu Ukrajinku. Chudák, makali jsme s ní, ale stejně to bylo na cca 12 hodin úklidu – holt byt po stavbě a novém malování. Dostala od nás dýško, protože netušíme, jak ji ten majitel firmy sdírá. NIcméně i ten si nechal hodně bohatě zaplatit.
Výsledek – úklid ano, pokud paní domácí snese někoho dalšího v bytě. Je lepší se obrátit na známé lidi – v našem případě s časovým předstihem na naše dva pány, teprve když už nevíme kudy kam, je tu možnost se obrátit na úklidovou firmu a tím, že nevíme, koho pošlou. A v případě té Ukrajinky jsme se cítili skoro jak vyděrači, ale na druhou stranu nám hodně pomohla. Jen bych bývala ráda, kdyby ty peníze šly pouze a jedině jí.
A ještě jedno varování – nežádejte o úklid své třeba i nezaměstnané přátele, i když budete mít představu že jim vlastně přilepšíte. Má kamarádka v invalidním důchodu (fyzicky schopná, horší je to s depresivní hlavou) se domluvila s naší další kamarádkou z gymplu a dnes vysoce postavenou, že jí bude uklízet její opravdu velký dům. Tato vysoce postavená dáma ji komandovala celou dobu a nenechala ji oddychnout ani na chvíli. Kamarádka to zkusila dvakrát, potřetí už odmítla a hlavně hořce skončilo jedno velké přátelství, protože tato dáma holt nebyla ochotná chápat důvody tohoto odmítnutí.
Teda Vave, ono jarně gruntovat, vědět, že mě čeká malování ….. a ještě číst o tom, jak někdo nerad uklízí …. auvajauvajajajaj …. (devil)
(call) POZOR, POZOR, HLÁSÁNÍ. (call)
😡 Dnes má narozeniny LA, přejeme jí všehno nej, nej a posíláme kytičku. 😡
(f) http://jovo.rajce.idnes.cz/Pranicka_10_2011/#LAnar_2011.jpg (f)
(y) (h) (rose1) (sun)
Hodně zdraví (f) (d) (f) (d) (f)
Všechno nejlepší! (f) (sun)
(f) ať se Ti daří všechno na co sáhneš! (f)
OT Jováskovi, jak se Vám podařilo přimět tuto kytičku aby kvetla? Mě vyrazí vždycky lístky po celém záhonku i tam kde nebyla a nikdy nekvetla. /Je to kandík?/
(f) Jó, jó, je to kandík psí zub. Máme dva druhy, jeden je tvrdohlavější než ten druhý. Ten co je na fotce loni nekvetl, letos dostal rozum. Oba dva máme dlouhá léta a dělají si co chtějí. Takže těžko radit. Stejně je to radost když rozkvete. (f)
(rose1) všechno nejlepší! (^) (d)
(f) (sun) všechno nejlepší
(y) (f) (h)
(rose1) (rose1) (rose1) (d)
Tak to tedy všechno nejlepší, to, co snad bude vypdat zle, ať se vždycky v dobré obrátí – a krásně to oslav (d)
Všechno nejlepší, pevné zdraví! (f) (h) (f)
LaLaLa! (f) (f ) (f)
Všechno nejlepší, radost, pohodu a hlavně hodně moc zdraví pro LA i pro všechny další případné slavící! (rose1)
A fotka:
http://www.astro.cz/apod/ap091116.html
Všechno nejlepší, milá LA! (f) (h) (^)
(rose1) (d) (^) (sun)
všechno nejlepší vinšuju (f) (h)
Tak ať je další rok (ještě) hezčí než ten předešlej. (f)
Milá LA, přeji ti zdraví, štěstí a lásku a to ostatní, to už pak přijde samo! (h) (rose1) (d) (^) (cash)
Všechno dobré (rose1) a raději ještě lepší (rose1) (rose1) (rose1)
(h) přestože jsme to doma už oslavili, přeji Ti vše, nejlepší, štěstí, zdraví a do budoucnosti chlupaté mňoukací štěstíčko. (inlove) (rose1) 🙂
Milá LA, přeju všecko nej ahodně úspěšnejch jízd ve spartaku (makeup) (d) (rose1) (rose1)
No a k tématu: celkem bych přivítala, kdyby tu konečně dostavěli to sousilnicí a soumostí. Prvního půl roku se ten prach z toho dal. Teď už je to na zabití. Vezmu knížku z knihovny, a abych ji šla vyklepat na balkon. (doh)
Pravda, švihají s tím, takže snad… do konce roku… pak se přesunou k druhý křižovatce. (tmi)
To nic, zvyknes si.
Bydlel jsem na Zizkove deset let. Malokdy se stalo, ze by nepredelavali nektery barak v ulici … a to i kdyz budu pocitat jen jeden blok, ne celou.
Vytah u nas, nova okna, kompletni rekonstrukce nalevo, fasada napravo, nastavba naproti … s oblibou v sobotu v sedm zaciname vrtanim, sbijenim a podobne abychom s tim v devet skoncili a zbytek dne byli vicemene potichu …
Opravy v baráku mi nevadí, to je prostě ve věžáku denní chleba. Tohleto je stavba tříúrovňový křižovatky, kvůli který měnili v okolí okna za plastový, protože nebyli schopní jinak zajistit únosnou úroveň hluku. Táhne se to už tři roky nebo jak dlouho.
Je fakt, že na to, jak mamutí je to stavba, to šlape dobře. Pamatuju, když to tu kopali poprvé – to mi bylo tak 5-7. To jsme chodili v bahně a lezli jsme stavbou. Teď je to zajištěný mnohem líp, nesrovnatelně. Ale dotýká se to celý čtvrti, tak velký to je.
Hluk – OK, zvykla jsem si. Pracujou od sedmi do sedmi včetně neděl, nebyli tu akorát na Vánoce a na Silvestra a Novej rok.
Ale ten zatracenej jemnej prach z betonu, ten mi prostě už leze na nervy. Je všude. Touhle dobou už mám nesmrtelný betonový plíce.
Ona oprava stylem … vybourame vsechno krome (vetsiny) nosnych zdi a podlah u vedlejsiho stareho baraku staveneho cert vi z ceho, nadela prachu taky dost. Ale asi ne tolik, to je pravda.
Drzim palec at to brzo dodelaj!
Díky. 🙂 (Podle harmonogramu do 2013, ale 2011 by měli skončit mně pod oknem a přesunout se konečně na tu druhou fázi o pár set metrů dál. )
Jojo, takovou opravu dělal bratranec u svýho zděděnýho baráčku. Prvně prý, že tam chce koupelnu a záchod, ne sucháč a lavór. Pak se zamyslel… a strhl skoro všechno krom totální kostry, ale včetně zadní zdi (rozšiřoval). A když to dodělal, říkal, že příště to sundá komplet všechno, protože to bude na práci jednodušší. 😀
Myslím, že to byl starej, poctivej cihlák. Možná proto tomu chtěl nechat stát ty hlavní zdi.
Hm …. tak pokud byl vedlejsi barak staveny jako ten „nas“, tak bych se mu „poctivy cihlak“ rict neodvazil. Co tam lezlo ze zdi kdyz se menily okna …
To nevím, nebyla jsem u toho. Zato jsem si zateplovala a utěsňovala vlastní okna. Co tam lezlo zpod rámů… (chuckle) Nejlepší úlovek byl ten pytlík od svačiny. Ten měl i historickou hodnotu. 😀
No a do půl roku mi je stavbaři vyměnili, žejo. Typický. (chuckle)
Teda osobně jsem měla radši ty dřevěný, na ty plasťáky ani háčky na truhlík nepřivrtám, což mě docela štve, a taky se daly snáz opravovat a všechno. Ale uznávám, že plasťáky těsní líp. A koneckonců… je to jenom byt, žejo. Až/jestli někdy budu řešit jiný bydlení… 🙂
vave, výborný téma! Je to můj věčnej vnitřní boj – uklízet nebo dělat něco mnohem víc zábavnějšího, když mi je jasný, že po vytření stačí jedna procházka venku a jsme tam, kde jsme byli? 🙂 Radši budu v klidu než se stresovat, že jsem ještě tohle neuklidila a tamhle na stole je moc papírů a ve dřezu jsou dva hrníčky. Však ono to počká. 🙂
malé OT: kdo jedete na sobotní Dubení a ještě jste si i přes upozorňovací soukromé zprávy a maily neobjednali jídlo nebo nepotvrdili účast, prosím učiňte tak velice rychle,nejlépe ihned!!!! Na Hadech ….díky
Š. 😉
Krasne Vave! (a palce (y) nepustam! uz nech si doma!) K upratovaniu mam rozporuplny vztah a mam podobne ako Betty McDonaldova teoriu, ze je to vplyvom mojich babiciek, ktore v tomto predstavovali dva ciste extremy. Jedna ako sirota od 11 rokov sluzila “ u zida“ a nadobudla si tam celozivotnu poriadkumilovnost priam vrazednu a druha bola pohodova, vtipna a laskava osoba, ktora nas vnucence milovala a varila a piekla bozsky, ale pre zanedbane zdravotne problemy (a mojho dedka, ktoremu nikdy ani len na um neprislo, ze by mal doma nieco pomoct) to s cistotou a poriadkom prehanat nemohla … Tieto dve moje babicky sa vo mne cely zivot „mlatia“ a upratovacie zachvaty sa u mna striedaju s obdobiami, kedy sa mi doma po zemi prehanaju chuchvalce jak po prerii. V priemere mam teda vlastne spigl-nigl cisto, no nie?
Ale ako som sa tu uz priznala, rada umyvam okna, najma odekdy ich mam nove, tak to je vyslovene oddychovka. Inac, vyzivne su upratovania po prestavbach a rekonstrukciach, tych som si tiez par uzila.
A pani na upratovanie? Mozno v dalsom zivote (chuckle) …
Ty babičky přávidím – já jsem měla obě až chorobně pořádkumilovné, takže ještě dnes mám pupínky, když si vzpomenu, jak mě obě cepovaly 😉
Milá Vave – myslím, že po uklízecí paní zatouží jednou za čas každá z nás! I když – mám-li mluvit pravdu – daleko víc toužím po žehlící paní (která by zároveň se žehlením zvládla úklid šatních a jiných skříní – třebas spížní). Jinak to u nás vypadá přibližně stejně, jako v jiných zvířecích domácnostech – chlupy jsme přestali řešit s příchodem Zikmunda, vysavač vytahuji ob dva dny (i když by byt snesl, kdyby to bylo obden) a na sedačce je už stabilně narafičeno staré povlečení – koberec pouze v obýváku a jeho zašlost už opravdu neřeším.
Nadále držíme (y) (y) k brzké rekonvalescenci. (sun)
Zehlici pani by se mi taky hodila. Po stehovani mam porad jeste vetsinu obleceni zmuchlanou na hromadach … krome toho co je na hromade po vyprani a toho co je jeste nekde zmuchlane v krabici nebo tasce.
Žehlení už taky neřeším! Na halenky, košile apod. mám Kadla – žehlícího panáka, skvělý výmysl.
Na rovné věci, utěrky, ručníky, polštářky, ale také trička, kalhoty mám žehlící lis. Vyžehlí bez problémů i ložní a prostěradla, vlastně vylisuje. Vše je dokonale rovné a bez varhánku. U obojího si můžu číst nebo sledovat televizi. Díky těm novinkám! Žehlení nenávidím snad ze všech domácích prací nejvíc!
nááááápodobně!!!!! doslova nad každým kouskem smlouvám sama se sebou, zda se opravdu musí žehlit (chuckle)
Koukal jsem a nasel jsem jenom jakysi Kadly za bratru dvacet tisic … to se mi do toho precejen investovat nechce. Nebos‘ sehnala levnejsiho?
No, pro mě osobně je žehlení jednou z těch prací, které naopak můžu, protože si přitom můžu pustit muziku, kterou mám ráda nebo i koukat na nějaké DVDýčko, zatímco u toho ostatního se musím těžce soustředit na to, co právě uklízím, jináč hrozí nějaký karamból (tmi)
Přesně, a taky to rychle přibývá, voní, nežere mi to ruce (alergik na většinu saponátů a pudrů, takže dost sranda)… a od tý doby, co mám napařovačku, to není žádná dřina. Ne že bych neměla ráda svou starou žehličku, hedvábí se napařovačkou žehlit nedá a i jinak to tou starou bylo pravděpodobně lepší (systém nakropit – smotat – vyžehlit měl ve finále na těžkým damašku, co mi babička pořídila do výbavy, lepší výsledky), ale jednak to byla děsná dřina, jednak to trvalo dvojnásobně dlouho. (Ale i tehdy to byla moje nejoblíbenější domácí práce.)
Druhá nejoblíbenější práce je kupodivu mytí oken. Sice mi to sežere ruce, ale ty mi žere prakticky všechno a tohle je zrovna práce, co má rychle výsledky, který i chvíli vydržej. 😀
Ten zbytek je trapně ubíjející a po dvou dnech nejpozději nepoznatelný.
Krom obrúklidu, kterej je vidět tak tři dny, ale když je čerstvě dodělanej, tak všechno voní a leskne se a člověk já má (sežraný ruce a) dobrej pocit. 🙂
Tak Vave hlásí, že už očka skutečně proloupla, tak snad už je dobře (inlove)
Tak stále ještě (y) i od kosourků! (h)
Hurá – tak držím palce, ať je rekonvalescence krátká a úspěšná. (y) (h) (y) (h)
No super! Sikovna! (h)
pořád držíme (y) a (hug) (h) (rose1) (sun)
Paráda. (h)
Držím palce i nadále (y) (y) (y) (inlove)
Skvěle, Vave! Tak jen tak dál, ať už je jenom líp… Pro rychlé zotavení palečky dále držíme (y) , i smečka spolupracuje (cat)
Vaví! (sun) (h)
dost pozdě dneska, ale přesto jásám, ona narkóza odeznívá – zejména někomu – i dost dlouho, tak ať je to dobrý (y) (y) (y) (h) (h) (h)
DRŽÍME PALCE I TLAPKY I PO POLEDNI (y) (cat) (dog) (dog) .kocour má málo času, musí sem tam proplesknout Luxíka. Ale ten včas uteče.
Vavíla všechny pozdravuje a moc děkuje za palce! (inlove)
Okna jsem si v Domě nechala umýt dvakrát – jednou asi před 3 lety, když jsme zaskočili domů z Norska oslavit Markovy osmnáctiny a Velikonoce v jednom. Pozvala jsem rodinu a přátele, absolutně jsem neměla čas na okna v prázdném domě, který naléhavě potřeboval péči jinde. Podruhé jsem to udělala letos v rámci úklidu po přestavbě a stěhování. Bylo to skvělé (rofl)
A myslím, že jednou ročně u profesionálních služeb zůstanu. Mám opravdu hodně oken a navíc mají malé tabulky (špaletová okna) a mytí je nekonečné. Navíc chlapík, který je myl, byl tak vysoký, že nepořeboval schůdky, což já potřebuju, a bez problémů dosáhl i na vnější stranu oken, které se otvírají ven. Psi samozřejmě asistovali, ale po ubezpečení, že už jedli, chlap jejich pozornost přežil bez újmy na zdraví – a to i duševním 😛
Vave, doufám, že se už budíš a večer budeš doma ve vlastním zazvěřeném pelechu (inlove)
Teď jsem se vážně zastyděla, protože už několik dní odkládám vytření obýváku, kde tříhlavá psí smečka neustále naťapává, jak chodí sem tam na zahradu a domů. Ale dneska teda přísahám – přijdu z práce a pustím se do toho 🙁 A když tak nad tím přemýšlím, tak bychom mohli o víkendu i vymalovat…… (rofl)
Myslím, že jsme na tom podobně 😀 Jinak konečně šel balíček – překonala jsem toho Němce na A… konečně!
Moc děkuji, právě mi manžel volal, že balíček dorazil :* Moc moc moc děkuji, ofotím a pošlu zpátky.
Zdravím.Já paní na úklid mám už několik let.Začalo to mytím oken,nemohla jsem na štafličky.A když se to osvědčilo,paní chodí jednou týdně na základní úklid.Je to fajn.Doma mám psa a dvě kočky a skutečně jsem kádrovala.Nebojíte se psa,nejste alergická.A otázka nejdůležitější,mohu se spolehnout,že pes neuteče?A paní je skutečně spolehlivá a se zvířátky vychází dobře.Nebojte se a hledejte,je to realné.
No tak buď máme zvířata nebo naklizíno, no…
Na kočičí chlupy na kuchyňské lince jsem si taky zvykla… Mám za ta leta pocit, že kočičí chlup najdu i v čerstvě otevřené konzervě. Jedu-li kamkoliv, vezu si bezpochyby psí i kočičí chlupy s sebou, vždyť není většího kocouřího potěšení než vlízt do otevřené tašky nebo kufru a pěkně pod sebe sešlapat všechny ty naskládané věci, které si panička připravila a nažehlila.
Ostatně soudím, že trochu keratinu ještě nikoho nezabilo (rofl)
„No tak buď máme zvířata nebo naklizíno, no…“ – přesný 🙂 Ještě bych dodala – buď máme zvířata, event. manžely a spratky, nebo naklizíno.
A kdyby matka příroda opravdu chtěla, abychom doma neměli chlupy a prach… Já se jí do toho radši moc nepletu 🙂
Tohle to kočičí „sebesbalení“ do připraveného zavazadla je moje noční můra – jednou jsem takhle málem odvezla na služební cestu v batohu sbalenou Célinu… Ještě že jsem chtěla překontrolovat, zda mám náhradní paměťovou kartu do foťáku. Tak jsem Célinu zase vybalila 😀
A chudinka malá, ani na výlet ji nevezmeš (chuckle) – a ona si říkala, že taky potřebuje od těch chlapů si trochu dáchnout (nod) !
No, ale mohla by alespoň naznačit – abych s sebou vzala konzervy a granule… 😀
Mytí oken považuju za svůj celoživotné trest. V Brně se okna myla složitě- čtyřdílné okno bylo plně otvírací jen uprostřed, vnější díly se myly tak, že jsem vylezla na chatrný parapet a myla okna. Držela jsem se u toho shnilých dřevěných rámů, o kterých jsme byla přesvědčena, že mě jednou neudrží, protože v nich byly škvíry, že to při větru hýbalo záclonou. Tudíž jsem to považovala za kaskadérský výkon, který víc než dvakrát ročně nezvládnu. Odstěhovala jsme se a mám lepší okna, leč můj vztah k mytí to nijak nezlepšilo. Takže paní na mytí oken je můj sen, taky paní na žehlení košil a v poslední době chůva na výchovu puberťáků. Nicméně je to nerealizovatelné. Puboše by nechtěl nikdo, a paní na úklid by se musela smířit s tím, že vedle ní stojí psice a občas jí žduchne do nohy plyšákem, případně si před ni sedne a kvíká, že si s ní nikdo nechce hrát, kočka vleze všude a spolu s psicí u všeho asistuje. Tak zas nic. No, o víkendu bych měla umýt aspoň ta nejzapatlanější okna. Třeba taky prosklené dveře na terasu, špinavé od psích pacek a otištěných čenichů.
Nebydlelas náhodou v Bohunicích? Protože přesně takovou zkušenost mám z prvních let bydlení, než tuhle mnou „kupodivu“ (chuckle) rovněž nenáviděnou aktivitu převzal MLP. A k mé nezměrné radosti převzal tuto povinnost i na chalupě, kde moje matka coby řádně vychovaná venkovská žena, provozovala mytí oken min. čtyřikrát do roka a má pocit, že by to tak mělo pokračovat i nadále. Jenže MLP jako správný chlap (flex) jí to dokáže „politicky“ vysvětlit, takže poslední roky i na chalupě se myjí okna jen dvakrát ročně (dance)
Hehezké téma: ÚKLID! Já mám v poslední době pocit, že uklízím snad od rána do večera, prostě pořád. Ve firmě si uklízíme sami, což je jednou za čas pěkná makačka, máme to tu dost velké, navíc v suterénu, hodně se sem práší. Chalupa není nejmenší a už teď se děsím dubnové dovolené, až to zase budu všechno cídit. Nehledě na to, že si za to můžu sama: odstranit prach z téměř 500 zvonečků, visících na trámech, není zrovna krátkodobá záležitost. Úklid bytu v Maršově jsem po dvou týdnech dovolené zvládla, trvalo to celý den. Okna tam umyju někdy v létě. V Praze uklízím denně. Malým sběračem přejíždím koberec, aby nebylo tolik chlupů. Obden vytřu šatnu a koupelnu. Snažím se průběžně ten pořádek udržovat, protože to je maličké a 3 kosourci už nějaké ty chloupky vyprodukují, i když je pečlivě vyčesávám.
Důležitými pomocníky jsou pro mne výkonné, ale hlavně kvalitní pomůcky, takže mám parní čistič na podlahy, Rainbow, profesionální parní vysavač na koberce, okna a další věci, malé výkonné vysavače na chupy a průběžné ruční odstranění nečistot z parapetů a hůře přístrupných míst. Myslím, že na tom hodně záleží a na těchto věcech opravdu nešetřím.
Ale že bych uklízela nějak moooc ráda, tak to tedy opravdu tvrdit nemůžu!
Ano, připojuji se ke chvále kvalitní techniky. A Karolíno, ehm, chm… ty sbíráš zvonečky?
Milá terro-san, já sbírám zvonečky! (headbang)
Začalo to nevinně. Měla jsem asi 3, keramické. Z legrace jsem je natloukla na trám a přidala jim krásné šňůrky. Sousedé se toho chytli a jak si všichni dáváme dárky, tak jsem začala dostávat zvonečky. A to nejen od sousedů, ale začaly přibývat tak nějak nenápadně od hromady přátel a kamarádů. Začala jsem pracovat se spoustou chráněných dílen, takže z povinnosti jsem si kupovala zvonečky, jak jinak je podpořit lépe, že a vázičky jsem nesbírala a už to jelo! Pak jsem tomu propadla a kdykoliv na různých trzích, v zahraničí, všude jsem koupila zvoneček. Např. vysvěcený z Vatikánu, vyběhaný v Turecku, ručně dělaný z dílny v Maďarsku, sundaný z kravky v Anglii a z kravky ve Švýcarsku a darovaný majitelem obou zvířat……….. No, myslím, že poslední přepočítání skoro 500 ks už dááááávno neplatí!
Nic si z toho nedělej, Karolíno – já sbírám stará skleněná těžítka. Tedy – napřed jsem sbírala skleněná těžítka bez ohledu na rodokmen (a mám třeba i těžítko ze sklárny na ostrově Murano…), pak jich ale začalo být nějak moc, tak teď už jen ta stará, s květinami uvnitř… Myslím, že mám jeden zvonečkový originálek, který by tě potěšil. Tak příště (wave)
karolíno, můžeš mi prosím víc rozvést ten parní vysavač na koberce? Mám s nima hroznej problém, pomalu ob měsíc si pujčuju Karcher z Ekoluxu,ale i když vyčistí výborně, je to náročné finančně. Přemýšlím, jak to řešit jinak. Když mi sem furt cestujou zvířat a děti a já nechci jen studené lino, tak je to nadlidský výkon
Můžu, ale moc Ti to asi nepomůže.
Je to velice drahý přístroj, ale velice výkonný a funkční. Desinfikuje, čistí, vysává…….. Mám ho 5 let a jsem nadmíru spokojená, byla to dobrá investice.
Je určen pro profesionální úklid, tehdy jsem ho kupovala do firmy, když jsme ještě měli vzorkovnu 246 m2 velikou! To bylo něco na úklid.
Podívej se na http://www.top-clean-exclusiv.de.
sem s němčinou kdesi pod opicema, ale pokud je to drahý, tak se ani nesnažím…
Štětinko, já mám z Aukra Vorwerk vysavač a parní mop – sice to stojí trochu času, ale výsledek iA
Vaví,paní na úklid…mě by stačilo,kdyby utírala prach,myla okna a luxovala..ostatní mi nevadí, to zvládnu sama..ale se 4 pomocníčkama v zádech? To by jí asi kleplo…umýt okno tak, aby na něm nebyly šmouhy dost dobře s kočkou,která visí na leštícím hadru, nejde. když se vezme oprašovátko, mají pocit,že si s nimi jdeš hrát a ne utírat prach…
Taky takovou neseženu, ale tu službu na mytí oken,tu zvažuju fest… (angel)
Vavísku souhlasím s tebou,taky bych nevěděla jak s pomocnicí jednat ohledně pracovních podmínek – zkrátka nejsme zvyklé mít pomocnice (dříve služky ) |-( . Ale takové služky dříve opečovávaly i zvířátka,nemohly si vybírat, jestli jim něco vadí,nebo ne.Nicméně já nežiju,abych uklízela 😐 a už pár dní jsem nervozní z předvelikonočního úklidu – v sobotu budu uklízet vnitřky nábytku :O , to je děs.Kéž bych měla hodnou pomocnici – dceru !
Já tě nechápu, ty stejně jako moje matka ode mne,očekáváš,že vykonáme práce, které odmítáme provozovat i u sebe doma???? Ona si taky naivně myslela,že jí před velikonocema uklidím.Teda : umyju okna,vyklepu koberce,vydrátkuju parkety a natřu je voskem. Vyměním záclony a ještě bych mohla vybílit kuchyň.
Místo nadšeného- to víš,že jo mami,to zvládnu…uslyšela matka hlasitý ,upřímný řehot …ona je nenapravitelná.
(whew)
Dceru bych Ti asi i půjčit mohla, neb jest přes týden v Praze.
Jinak musím uznat, že kolem sebe mám moc hodné ty nevlastní děti. Minulý čtvrtek jeden přijel, vzal si klíče a v pátek jsem přišla do vymalované a uklizené kuchyně. Pravda je že mu přijela pomoci i moje vlastní dcera, abych jí nekřivdila. A když jsme stavěli tak brigády našich větších skautíků byly též.
Proč by pomocnicí měla být dcera??? Může to být přeci s klidem i syn!
HA! Na tohle téma se vrhnu genderově. Dcera = pomocnice, syn = co?
Udělám tu takový malý rozbor českých matek. Za to, že jejich synové na domácí práce ruku nevztáhnou si můžou samy. Tak si je totiž vychovaly. Matky zamilované do svých vlastních synů…. Vysluhují jim, perou, uklízí a omluvají to tím, že jich chlapečci mají moc práce nebo já nevím čeho.
České ženy, to jsou prostě údernice. A ještě si v tom lebedí!!! Do práce chodí a vydělávají nezřídka tolik, jako jejich manželé. Jenže, k tomu vaří, perou, uklízí, starají se o děti, dělají s nimi úkoly, vychovávají je… No a kde jsou v tom všem muži?
Žila jsem pár let v Německu, tak jsem mohla srovnávat. Na západě, když žena chodí do práce, je domácnost a děti prací společnou. Tatínkové, vysedávající na kanapi, mezi tím, co jejich ženy šůrujou, jsou přežitky doby dávno minulé. Alespoň tak to funguje v mojí generaci a mezi všemi našimi kamarády.
Já sama, jsem několik let vydělávala víc, než většina českých mužů. Na hypotéku jsem si pořídila byt, který jsem si sama zrekontruovala. Když jsem já, dokázala brousit a kytovat okna, proč si muž nemůže sám vyžehlit košile?
To co jsem napsala, není nenávistný pamflet proti chlapům obecně. Já sama mám doma skvělého mužského, který si sám ty košile žehlí. Pomáhá s vařením a nepřijde mu to divné. Proč taky, je to Němec 😀
ty, kaštan a když je Němec, je taky od A? (chuckle)
Jméno má takové, že jsou s ním premanentně problémy nejen tady doma, ale i v Německu. Jmenuje se Niels, takže si spoustu lidí myslí, že je to jeho příjmení. A já jsem pak paní Niels 😀
A jsi si jistá, že je Němec? A příjmení je Holgersson? (chuckle) (chuckle) (chuckle) A necestuje s houserem (rofl) ?- jestlipak to on není spíše Švéd (wasntme) ?
Tchýňka je ulítlá na severský jména. Dvojče mého manži je Kai 😉
Máš naprostou pravdu, já si takového zhýčkaného chlapečka vzala. Ale během několika málo let na sobě musel zapracovat. I přesto, že máme dvě dcery, které, pokud ještě bydlely doma, musely pomáhat. Pravda, košile si nežehlí, ale prádlo pověsí, sundá, byt vysaje, jen to samozřejmě neudělá sám od sebe, to se mu občas musí připomenout. (envy)
Já tedy bohužel stále doma mám ten systém ženských a mužských prací, což na baráku se dvěma autama…. Ovšem stejně tak jako nejíme v restauraci málokdy Bimbo řekl – tohle neopravím. Děti díky skautské výchově jsou na tom dobře, Kačenka i auto opraví ( jako strojařka ) a Kuba uvaří ( má hotelovku). Co jsme převážně sami tak Bimbo myje nádobí a dost často luxuje a už nehlásí UMYL JSEM TI NÁDOBÍ
taky máme barák a aut plnej dvůr. Manžel bohužel byl vychovanej v tom, že když pracuje, tak toho doma už moc nemusí, leda až si odpočine a bude mít náladu. Vadí mi to, moc mi to vadí, ale jeho nepředělám. Ovšem vzala jsem si bojovej úkol – udělat převrat a klukům vsugerovat opak. Nevím, zda to zvládnu, protože nikde nemám vzor,ale doufám, že už alespoň budou vědět, jak to má být
nechci se chlubit, dostala jsem dárek od CD až poměrně hodně dospělá, ale moje LP dokáže ( a bez řečí a samozřejmě) uklidit, uvařit, umýt nádobí, vyprat, vyžehlit..prostě se postarat o sebe, o rodinu, o zvířátka. nemusí, oba pracujeme a tak se dělíme, co se komu zrovna chce, do toho se pustí a druhý udělá něco jiného. nás to ale oba víceméně baví, protože pracujeme hlavou 🙂 není Němec, je Moravák 🙂 a někdy nás uklízet nebaví a jenom umyjeme nádobí a kočičí misky. se střídavými úspěchy se chápe práce i dítko zletilé:-) toho to sice nebaví vůbec, ale když musí ( maminka odjede na služebku) tak musí. vařit ho naštěstí baví a prádlo si vypere a pověsí sám, protože je na něj děěěsně háklivý 😀 dokonce i čistil (cat) záchody, když jsem odfičela na Moravu… po sdělení, že jestli chce někdy bydlet sám a mít doma kočku ( což chce) se chopil lopatičky a jak se trénovat 😀 je ale taky pravda, že za 1. republiky, v době mládí mých babiček a pratety, nebylo myslitelné, aby paní notářová nebo paní řídící myla sama doma podlahu a okna 🙂
Taky se můžu chlubit… (nod) Košile si umí vyžehlit, do pračky prádlo dá (a umí ho přebrat), umí výborně vařit, o malá dítka se postarat… Jasně že se snažím, aby nežehlil, ale když je potřeba, umí to a nebere to jako nějaký problém. Já zase umím skoro všechno na baráku a pokud není doma nebo má moc práce – udělám to a nečekám ovace…
I proto máme snad dost času na společně strávené výlety… protože o práci doma i na baráku a zahradě se dělíme – podle momentálního času a nálady (wave)
😀 Prádlo si vypere sám, je na něj děsně háklivý… 😀 Umím si tu háklivost představit – terrovou slabostí je mytí nádobí, kudy chodí, tudy myje, a to hlavně když vaří a myje sám po sobě. Laboratorní deformace, já to chápu 🙂 Jinak taky děláme více méně všichni všechno, a to tak že více méně stále čili furt. Ono to nějak jinak nejde. C´est la vie…
Zajimave, jak nektere stereotypy prezivaji. Pamatuju si, kdyz jsem si udelala doktorat a kratce pote jsem byla doma u nasich a myla jsem okna. A tak sel kolem baraku jeden pan a zvolal: Ale Hanicko, no co to delas, prece jako pani doktorka bys uz nemela mejt okna. Jsme si s mamou rikaly, ze kdybychom to tak braly, tak kvuli vzdelani zahyneme ve spine. (rofl) No ale to bylo na vesnici a asi meli lidi prehnane predstavy o kupni sile absolventa prav v polovine 70. let. 🙂
Pořádek? Co to je? Úklid s dvěma psy je obtížná a přechodná záležitost. Když přibydou jednou ročně štěňata, mám pocit, že bych se Sysifem i měnila. Že by to možná bylo méně beznadělné, než vytírání. A to po více než 30 letech bydlení se zvířaty opravdu nejsem náročná a dokonale uklizeno je pro mě neznámý pojem kdykoliv. Na druhé straně dcera „předzvířecí“ je alergik, dcera ze zazvěřené domácnosti ne.
A paní na úklid? Sehnat úklid na dvě směny by bylo trochu drahé. A myslím, že skoro všechny by utekly už od branky. Ale byla by to kráááása.
Předem Vave přijmi velkou palcodržnu (y)
Ohledně úklidu jsem z fáze „mladá novomanželka „dospěla do fáze !vzhledem k obřímu psovi a třem kočkám JE tu čisto“. Jako mladá novomanželka jsem neulehla, abych nevytřela, což se mi stalo i osudným. Mám starožitný nábytek na nožičkách a pod tím jedním 2m dlouhým asi metrák těžkým kusem byl dle mého názoru prach. Já byla v devátém měsíci těhotenství, 28 kg nabráno. Tam to šlo………pak jsem ležela asi 3 či 4 hodiny než přišel Bimbo z odpolední směny, vyskladnil asi dva metráky knih a nadzvedl to. Dneska poté co podvacáté pouštím psa ze zabláceného dvorka večer taky vytřu….. Na koberce používám parní mop, stěny od slintů čistíme když jich je tam víc – ovšem vnučky od nás odcházejí čisté, takže tak zlé to není.
Ráda bych měla paní na úklid, ale mám hodnou dceru která udělá ty dvě práce, které opravdu nenávidím – utírání prachu a mytí oken. Ona zase nerada vysává, což je s kvalitním strojem potěšení. Takže teprve až bude Kačenka stát na vlastních, budu hledat paní nebo že by Bimbo převzal tyto práce do své režie?
Krásný den všem
Hezký čtvrtek všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Vavísku, opět krásná miniaturka (nod)
Nestíííhááám nic – chci mít před odjezdem v práci i doma vše hotové… a práce spíš roste a roste (chuckle) Dnes a zítra dálkaři, k tomu bych asi měla začít balit a musím si upíct mazanec, protože bez něj by to nebyla správná dovča (shake) (rofl)
Rozumím ti. U nás by se to mohlo rozšířit ještě o: Nevadí vám, že se všude možně povalují ožužlané kosti a míčky? Nevadí vám nepřetržitá chlupatá asistence?
Vave, díky, myslím na Tebe a držím palečky. (h) (hug) (y) (wave)
Vavísku, je to opět výstižně a vtipně popsané dilema, ano – …paní, kam běžíte?
Vílo naše dobrá, moc na tebe myslím a držím palce, co jen jde.
A na dalsim albu je nase znacne dzungloidni zahrada. Ty veci si kvetou samy o sobe. http://hanaw.rajce.idnes.cz/zahrada_v_Hopkins%2C_brezen_2011/
Hano, všechno Vám to tam pěkně bujně vyvádí. No, jó, holt příroda, od té se to dá čekat. (f) (f) (f) (rain) (f) (f) (f) (sun)
Jo a s tím Skácelíkem máš pravdu, taky tam vystavoval můj spolužák Toník Lukavský, malující architekt, mám jeho ironii na obrázcích ráda a jak pojedu do Olmiku, tak se v Galerii zastavím něco zase zkouknout. BTW na Ostružnické ul. byl jeden z prvních obchůdků s ratanem, ráda jsem tam chodila na čučku. Asi jsem byla v minulém životě v Indii nebo tak nějak, mám ratan moc ráda a mám z něj celý svůj budoárek. Čita s Mou mi chrní v pohodlném křesle. (h) (wave)
HankoW., vypadá to tam u vás pěkně, bujně a šťavnatě… ale tady už se taky klube jaro (f) A taky fotky jsou prima. Jen tak pro případné zvídavce si dovolím připojit malý slovníček:
tea olive = Osmanthus fragrans – české jméno to nemá
crabapple = Malus sp. (asi M. floribunda nebo M. fusca) = jabloň květnětá, j. hnědá
flowering quince = Chaenomeles speciosa = kdoulovec lahvicovitý
dogwood = cornus florida = dřín květnatý
Dávám tam ty botanické názvy jen proto, kdyby to někdo třeba hledal v jiném jazyce – jinak než přes latinu to totiž obvykle nejde.
OTik : Ac se nam to tak nezda, tak mame jaro v rozpuku. 1. dubna to bude 25 let, co jsem dojela Greyhoundem do Columbie v Jizni Karoline. Myslela jsem si, ze to bude na chvili, ale ukazalo se to jako trvalka. Proc rikam, ze se nam nezda, ze nemame jaro, je, ze je dost zima a furt leje a fuci vitr. Ale par dnu bylo jasno, tak jsem nafotila rozkvetle mesto. http://hanaw.rajce.idnes.cz/Columbia,_South_Carolina_rozkvetla_v_breznu_2011/
Hani, vy tam máte hezky 🙂 Tam se musí krásně žít (wave)
Máte to tam moc hezké, Hani. I když napsat k fotce, na kterou hledí i matka rodná „je tam dost hadů“ by útlocitnější rodičku mohlo položit. Mně teda fascinujou ty baráky se sloupama v koloniálním stylu- ách, po takovém jsem kdysi toužila…
Matyldo, my jsme si s bratrem a otcem maminku postupne za leta zocelili. Jinak by ji uz davno ranilo z ruznych napadu co ji jeji rodina pripravila.
Moc se mi tam u vás líbí – město pod stromy je super.
Tyjo, město v lese, tam se musí skvěle bydlet! Máš to tam moc, moc krásný.
Hani, moc ti to s Cashem sekne a bydlíš na krásném místě! (y) (h)
Vave ,dovolím si upravit jeden citát “ Binec v bytě – šťastné dítě “ na „Binec v díře – šťastné zvíře “ =))
😀 hezký… 😀
Špicááá! (y) (rofl)