105×148: Před-jarní

Dnes bylo líbezné ráno. I když jsem kvůli doktorům musela z domu dřív než obvykle a okna auta byla namrzlá, tak mi to kupodivu nevadilo. Šla jsem s Ankou, na tváři oblohy byly ještě patrné zbytky růžových snů, ptáci si o překot vyznávali lásku, a já si najednou uvědomila, že je prvního března.

Konečně máme za sebou ten nejdelší měsíc v roce, už brzo se na okamžik zastaví čas, noc a den na chvíli ustrnou ve vyvážené taneční póze, než se zas rozvíří do otáček mířících ke slunci.

Na chodnících ještě leží vrstva štěrku, ale už jsem viděla pár oranžových človíčků, jak ho zametají a odvážejí. Je to sice od nás ještě za devatero horami dolami, ale jednoho dne přece musí dojít až k nám.

Zem je ještě tvrdá, ale na povrchu už měkne; mívám pak boty od bláta, když ráno sbírám v trávě bobky od Anky. Snad nikdy jindy než v předjaří se mi tolik nestýská po pružnosti hlíny. Je dokáže být poddajná pod nohou, teple se lepí na ruce a voní… jak jen dokáže vonět deštěm, sluncem i večerem.

Anka už několik dnů láme led na potoce, aby osvobodila vodu, aby se mohla brodit, a dnes si poprvé v letošním roce do vody lehla… tak to už bude najisto konec zimy… přišlo předjaří.

Tady v Praze je předjaří městsky vychované, někdy si člověk ani nevšimne nesmělého zaklepání, ani nepostřehne, že vstoupilo, jak umí být tiché a uhlazené. Předjaří ve městě na kříži – to byl chuligán, co si otevíral dveře nohou, pískal si nahlas, a za ním opřekot letěla oblaka s břichy plnými vody. A vůbec, celé předjaří bylo ve znamení vody, byla všude, zurčela pod ledem a sněhem, stékala do kanálů a do vlasů, mívala jsem jí plné oči… a v sobě bezdechou touhu.

Po čemkoliv.

Aktualizováno: 2.3.2011 — 09:33

144 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Je to jasný, jaro nebude, zamrzl i přenos dat ;( …tak já dnes za jaro uroním kroupu…

    1. Když jsem byla ráno s Majdou, tak i ti ptáci měli zamrzlé zobáky, jindy alespoň trochu kdákají a dnes ani to ne

  2. Hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Cha – Dede asi doufá, že opakováním se jaro podaří přivolat rychleji 😉 Tady zase jasné a mrazivé ráno… stále stejný obrázek zamrzlé zahrádky…

  3. Dobré ránko!
    Vavísku díky – takhle si po ránu poslechnout oblíbenou písničku, to nemá chybu!

    ….nestíhám, nestačím ….mimo jiné i kvůli pesánkovi Blesánkovi – zase zdrhnul, lump jeden! Ale vše dobře dopadlo a podrobný popis událostí už Dede má – stálo to za to, byť to bylo poněkud nervní … (sun)

      1. Díky, mám dneska nějaký takový divný den, nic špatného se nestalo ale mám nějakou depku. Tak místo Divokého Bila si tu zvláštní náladu trochu podpořím.

    1. Rputi, vítej v klubu! Z Maxe jsem už na prášky, momentálně jsem ho na chvíli pustila na dvůr, ale dohlížím. Vyje jak šakal, nežere, prokousává se vším, co je na dvoře ze dřeva. Jenom oprava mně bude stát tisíce. Musím ho mít zavřenýho doma, kde si občas taky zavyje, což je v noci na zabití.

    1. Já se postavím čelem proti masám 🙂 Mně voda nechybí a doufám, že letos o Velikonocích zcela výjimečně zprovozním vodovod nad Dalmatinovem „suchou nohou“. Suchou nohu jsem ochotna tolerovat do výše holínek. Ale téměř každoroční zážitek, kdy se v našem průtočném sklepě brodím bosa, oděna pouze v kalhotkách a vyhrnutém tričku, vodou o teplotě 4 stupně Celsia a pod hladinou šmátrám po kohoutu – tak ten si ráda odpustím. Pokud se někdo chce jedovatě otázat, proč tuto akci nepodniká Chlap, tak je to proto, že mladí hokejisti pravidelně v tuto dobu odjíždějí na zahraniční turnaj za doprovodu jazykově vybavených rodičů. A než bych jela na ten turnaj, tak se radši brodím já (rofl)

      1. Tak to ja hlasuji jednoznacne pro turnaj.Ve sklepe by mozna pomohl neopren.No nic,to byl jen pokus poradit.Ale ber to z te lepsi stranky.Jses nadherne otuzila. 😀

  4. Vave, já bych k tomu dodala snad jen – Amen!
    Pro mě osobně, jakmile přečkám. resp. přetrpím únor, tak už je jaro tady, i kdyby byl až do dubna sníh. Oni sice kosáci u nás v Brnisku hulákají už v únoru každý den ještě před rozedněním a na naší chalupě se nám během února prostřídala na krmítku obrovská hejna žlutozelených nebo černobíločervených a dalších ptáčků, které já lama bohužel neznám, ale jsem přesvědčená, že se u nás jen občerstvovali slunečnicemi před další cestou na sever, ale to pravé jaro přijde, až když ráno v pět vyrazíme s Polčou na vycházku a já se neuslyším při pozdravu spřáteleným pejskařům, protože všichni ptáci se budou předhánět, kdo zapěje výš a víc (rofl)

  5. Vavísku – tak jsem si celý den říkala, co mi dnešní stopětka připomíná … a už jsem na to došla! Vždyť mně se dnes do rána zdálo, že už rozkvetly keře žlutými květy (ne – nebyl to zlatý déšť, hmm, vlastně nevím, co to bylo, ale v tom snu se mi zdálo, že se jedná o běžný jarní kvetení (chuckle) ) a já se to snažila vyfotit a říkala jsem si: „Ty fotky se mi MUSÍ podařit, ať je ukážu na Zvířetníku, ať ostatní závidí, že je u nás už JARO.“ Ale pořád se mi to focení jaksi nedařilo, furt se mi do těch keřů někdo motal a nakonec jsem se vzbudila, aniž bych pořídila nějakou pořádnou fotku. Až jsem byla na sebe při probuzení naštvaná, že nedokážu vyfotit blbou kytku (rofl) .

    Teď jsem se dívala do foťáku a fakt tam žádný žlutý keře nemám!!! Do kchelu s celým focením toho slavnýho jara (rofl)

        1. krásný fotky (y) . Oni mě snad přesvědčej, že to jaro fakt přijde 😉 .
          Ještě ale bude třeba přesvědčit to jaro…dneska jsem se doma rozehřívala svařákem.

        2. Jazmin nahokvety!!! Krasny otuzily kvietok, lubim tuto rastlinku. U nas nou maju jedni blizko mna obrasteny plot, chodim sa kazdy rok kochat. A cemerica, to je tiez naramne statocna kvetena, ale pozor, aj jedovata. Diky za fotky, zohriali po ranu (sun)

  6. Vave,jak Ty krasne vidíš!!Naš starý činžový dom stojí na brehu mlynskeho náhona,pravda už dávno nefunkčného,ale aj tak šla som sa tam pozrieť,staré hrdzavé kolesá,voda,na brehu smutné vrby ale už s pukmi naliatymi na babuliatka,zem začína rozmrzať.Ano ,jar sa blíži./ a zajtra ráno cestou do prace si budem pilne všímať zbytky ružových snov…..

    1. Verenko – babuliatka, to je překrásné slovo! U nás se říká kočičky a taky je to roztomilé, ale babuliatka jsou nepřekonatelná. Jenom nevím, co to vlastně znamená – u nás, na výspě Hanáckého Slovácka se říká babule a babulky a znamená to husy a housata (a taky se na ně tak volá Babulababulababula).

  7. Tak jsem zpátky na značce a děkuju za všechny vaše jarní (chuckle) příspěvky. (h)
    Musím se s vámi podělit o radost, právě jsem byla u Jany Jandejskové z Bellusu, a můj quilt s kaleidokopy a krychlemi, který jsem vám nedávno ukazovala, bude ve Švadlence i na patchworkové výstavě Dubči. 🙂

      1. Děkuju vám, fakt mám ohromnou radost a nějak tomu pořád nemůžu uvěřit. 🙂

        Zano (inlove) , prosím, napiš o tom venkově v Praze, než úplně zmizí.

        1. Tvoje Escherová JE výstavní kus, bude se tam vyjímat dobře (y) .

          Víš, ten venkov – fakt se bojím, aby dřív nezmizel, myslím na to už nejmíň dva roky…. Blbý je, že bych to chtěla nafotit, což je problém. Hezkej obrázek se udělá sám, když je vhodná chvíle. Když není vhodná chvíle, tak je šero / choděj tam lidi / zapomněla jsem foťák (pokud možno všecko najednou 😛 ).
          Ale slibuju, že se budu snažit.

  8. Jak ten sníh dneska slezl, hned jsem uvěřila, že jaro přijde. Krásně poetické, opravdu ještě hezčí, než ve skutečnosti, milá Vave. Jsi básnická duše. (h)

  9. Tak u nás jaro obvykle začíná napuštěním švihovské a dobřanské přehrady. Holčičky zatím zvrdí, že jaro ještě ne, ale jinak jsme už smířeni s osudem, že stejně jednou přijde. Rija už dokonce hubne do nory.

  10. Vave, moc krásně jsi to napsala, ale z poetické nálady (a z míry) mě vyvádí už druhým týdnem Max, který dnem i nocí teskně bučí. Bohužel si tu jeden člověk pořídil tři pejsky a nejmíň jedna z nich je fenka, která právě hárá. Potuluje se po vsi a za ní smečka nepříčetných vořechů. Jednou se to povedlo i Maxovi, jelikož se prokousal několika vrátky na dvoře a posléze plotem a strávil s nimi noc, takže teď už nejenom tuší, ale i ví. Musím ho mít zavřeného doma a na vycházky jezdíme autem daleko od domova.
    Jinak se přidávám k HaněW., taky mi změny ročních období ohlašuje vůně vzduchu, i když poslední roky v tom bývá zmatek, podzim občas zavoní už v červenci, jaro v lednu.

  11. Téda Vavís, to je nádhera. (inlove) (rose1) (h) (sun) Snad ještě hezčí tvýma očima, než na živo. 🙂

  12. Milé předjaří, jo tak vono je to takhlenc – my vichřici a klepeme se zimnicí, páč se flákáš kolem Vaví, píšu si do sešitu křivd.

    Před chvílí se mi dostalo nejstrašnějšího kulturního zážitku roku, ne-li pětiletky: z ČT1 na mne vypadl ňákej teleshoping a nabízel Halelujah mnou zbožňovaného Leonarda Cohena v provedení Mistříňanky. Pán a Halelujá s námi i s tím vobejdou, kterej sepsal ten blbej text!
    Píšu si rovněž do sešitu křivd.

    Tři měsíce po příchodu Bikirky dnes prvně spí celá rodina v obýváčku, šubry do zázemí se zavřely. Richard už zapomněl, že spával na palandě, tak si stele na zemi. A snad se i Bikirka vyspinká v takové pohodičce, v jaké si stlala včera postýlku; držme palce:
    http://nero89gorilky.rajce.idnes.cz/Piky,_piky_na_hlavu_…2.3.2011_videa/#Biki_ustlano_v_jeskyni_podv_110302_00_00_23-00_02_33.jpg

    1. Ano, ten teleshoping mě taky dostal – ještě nevzniklo slovo, které by tu šílenost vystihovalo. Nevěřila jsem vlastním uším… Brrrrrrrrrrr…. Zažila jsem oba koncerty pana Cohena v Praze, byl to pro mě obrovský zážitek, a tak při poslechu této „fantastické nabídky“ jsem měla chuť mrštit po televizi čímkoli v dosahu. Bylo to fakt strašlivé, srašlivé, nepopsatelně strašlivé…. 😡 (punch)

    2. A já myslela, že blbě vidím a ještě hůř slyším, a vono to bylo fakt tak děsný – Hálelůjá

  13. Moc pěkný lyrický povídání.
    Pro mě je taky jaro ve znamení vody. Moc jsem se napřemejšlela, proč kdysi ti astrologové určili jako první jarní znamení ohnivý. Možná že tam kdesi v Babylonii bylo jaro mnohem teplejší a míň deštivý, a naopak léto propršelo… klidně tomu věřím. Ale tady je jaro, když se začne hýbat voda, a léto, když pálí slunko, takže já to mám pro sebe takhle přehozený a hotovo. 🙂
    A zrovna dneska just nasněžilo. 🙂
    No dokud nesněží do rozkvetlejch stromů, tak ještě fajn.

    1. Vždycky si vzpomenu na Josefa Ladu – jak ono se to jmenovalo: Z mého života? Jak psal, že v předjaří jim do baráčku tekla voda a jak to bylo úžasný, protože na hliněný podlaze si mohl hrát s potůčkama vody…
      Jako dítě mě to naprosto fascinovalo … a strašně jsem mu záviděla…a vůbec mi nešlo do hlavy, jak to s těma parketama udělali, že tam měli hlínu a takovou báječnou zábavu (chuckle) .
      No, viděno dnešníma očima, už mě to tak neláká. Což mi připomíná, že jsem někde četla, že tloustneme mimo jiné i proto, že přetápíme. Asi bych s tím teplem měla něco dělat 😛

      1. Připomněla jsi mi jednu chalupu v Krkonoších. Ve sklepě měli pramen. Tekl trubkou do bazénku. Nádherně se tam chladilo pivo) a pak vytékal potůček ven z chalupy. Mně se o téhle vodičce i zdávalo (sun)

        1. No jo, krkonošskej vodovod. To chalupy mívaly a bylo to úžasně praktický. Jednou jsem to zažila, když jsme byly s kamarádkou na první „samostatný“ dovolený. Eee, obě jsme se do toho sklepa poněkud bály 😛 (rofl)

          1. To mi pro změnu připomíná tu podzemní studnu v Mykénách. Tam bych se fakt bála chodit pro vodu. Viděla jsem jenom začátek chodby, dál se bohužel nesmělo – úzký je to sotva na rozpažený ruce, nepravidelný schody dolů, zatáčí to. Má to vést skoro až pod kopec, čili mimo hradby. Nahoře ve městě je těsně vedle vstupu do téhle chodby cisterna. Přemejšlela jsem, jestli tu cisternu (prostě kamenej bazének se snadným přístupem z jedný strany) plnili vodou z toho pramene, nebo jestli do ní chytali jenom dešťovku. V každým pádě, v Mykénách bych pro vodu fakt chodila s hrůzou. On mi stačil náš studniční sklep na chatě, než jsem si prosadila, že tam bude stabilně přilepená svíčka na pumpě. (Elektřina se do toho sklepa nezavedla, nevím proč. ) Mám na tyhle místa příliš bujnou fantazii. (bat)
            … a proto si vymejšlím sklepní studnu v hradě v BH… (angel)

              1. Hm, přízemní dotaz. JAK odtamtud tu vodu nosili? V naší rodině se dětská práce intenzivně vykořisťovala (a já halt byla udělaná holka 😛 ), takže jsem na chalupě tak od deseti chodila pro vodu ke studni. Teda tady bych se dvěma konvema neprošla 😉 .
                Io, plánuj prosím realisticky (chuckle)

              2. Vede to k podzemnímu pramenu a cisterně, takže k podzemní studánce. Studny tehdy ještě nebyli.
                Předpokládám, že odtud vodu nosili tupě po amforách. Možná měli i nějaký dřevěný nádoby, ale ty se nezachovaly. Takže hliněná amfora se dvěma nebo třema uchama na rameno a tradá.
                Postavili to proto, že Mykény jsou na kopečku mezi dvěma kopčiskama a v hradbách pramen nebyl. Byly ve svý době nedobytný, tak dobrý to bylo místo, jediná potíž byla voda. Takže se prokopali tunelem k prameni…
                Vypadá to jako cesta do pekla, naprosto. Navíc ten kámen je mramor a ten mokrej pekelně klouže.

                1. Šiš! NebylY… a neomlouvá mě nic. Tyjo, to se mi nepovedlo od základky… fuj. 😡

            1. Já tam byl. Cesta vypadá furt stejně jako ten vstup – bez baterky jsi v troubě. Došli jsme dolů a za námi had lidí, kteří se k nám přidali (na tu jednu jedinou baterku). Tak jsme se dole jako had otočili, každý si blesknul tu hromadu PETek, která tam byla místo vody, a šli zase hadem nahoru. LP 1989, tehdy se mohlo ještě spousta věcí – já si zaběhl 2 stadia na olympijském stadionu (vlastně na Olympijském) a pěšky jsme sešli celý krasový vývěr v Pamukkale.

              1. Jééé… Závidím. Třeba se tam někdy vrátím bez děťátek, takže nebudu muset hrát rozumnou autoritu (stejně mi to nejde, ale oni by za mnou byli lezli a baterky nebylo, takže jsem zbytky rozumu vyštrachala) a…
                Jo, v dalším životě.

      2. Nevím proč, ale připomnělas mi Čapkovy obrázky.
        Taky jsem si hrávala s kalužema, stavěla potůčky a přehrady na nich…

        1. Potůček mýho dětství tekl u Řevničova, kde měli naši chatu. Na tý louce bejval mlejn, jenže už z něj nebyly vidět skoro ani základy.Byl tam velkej potok – mlejnskej – a pak malinkej potůček, takovej, ke kterýmu v pohodě pustíš i prcky. Dodnes si ho vybavuju do posledního kamene na břehu.

        2. Hrávala jsem si s potůčky a přehradami, protože na hřišti u našeho po velkých deštích bývaly óbr kaluže. Nejlepší bylo obout sněhule (protože holínky byly na chalupě, na co ve městě, že) a vlézt doprostřed té kaluže, kde se dalo hrnout bláto a tak a kaluž už byla hodně hluboká. Byla jsem špinavá jako čuně a moje máti se občas ptala, proč jsem musela lézt do toho nejhlubšího. Odpověď: „protože ostatní děti by doma zabili za to, jak jsou špinaví,“ je v rodině vzpomínána dodnes. A nemůžu s ezbavit dojmu, že bych si měla dovézt domů holínky z chalupy a vlézt do pořádné kaluže. Míváme tady na poli takovou pořádnou, se spoustou bahna kolem- Borůvka ji velmi oceňuje. Brodí středem- nemám odvahu zkoumat proč 😀

          1. Ve školkovém čase se mne jednou maminka ptala, kde jsem si zabahnila boty, když mrzne. Má odpověď:“To si to bláto musíš umět najít!“

      3. Zano, on taky ten Lada zmiňovala, jak už jako malý své první kresbičky tvořil na mokré zdi u postele, kde spával a jak mu ty obrázky postupně mizely…. asi bych s ním tuhle vlhkomokrou romantiku neměnila ani za ty jeho krásně romantické obrázky……..

  14. Nu, jaro už je neodvolatelné. Již několikátý den pozoruji velká hejna husí, jak za velkého pokřiku letí z JJM na sever.

    1. Mně se to jednou před lety stalo přímo u nás v bohunickém sídlišti, že jdu a najednou slyším husí kejhání. Tak zvednu hlavu a nade mnou hejno divokých hus v té jejich zvláštní šipce. A já měla najednou pocit jako u obrazů Kamila Lhotáka…. Trochu OT: poslední roky máme u nás v sídlišti často možnost vidět oživlé Lhotákovy obrazy – to když nad námi přeplouvají balóny z Medlánek – asi před rokem to bylo dokonce i jednou v létě uprostřed noci, kdy mě probudila třesoucí se Polča a zvláštní syčení zvenku – a ony to byly hořáky asi 12 balónů – těžko popsat pocit, který jsem přitom měla – snad kromě toho, že se mi v náručí klepala naše hrdinka Polča (rofl)

      1. Jééé (clap) . Na balony se ráda koukám. Nějak nemám potřebu zkusit v něm letět, ale chtěla bych mít možnost je v klidu pozorovat. Nejčastěji je vídám z autobusu, vždycky jen chvilku, než tomu ujedeme ;(

  15. to je krásné volání jara (h) (h) (h) – kéž je už brzy vyslyšeno, i když dnes po několika slunečných dnech je venku šedivo, a opravdu to na příchod jara moc nevypadá ;(

  16. Vave krása!! Okouzlilo mě… „na tváři oblohy byly ještě patrné zbytky růžových snů“. Kam na to chodíš !?! (sun)
    Já se při brzoranních procházkách taky kochám …. koukám na stromy, na oblohu, poslouchám ptáčky a na jaro se těším moc. (f) (sun)

  17. Jaro, kde se k čertu flákáš? – to mě napadlo ráno při pohledu na zasněžený chodník. Ale po přečtení Tvého článku jsem ochotně uvěřila, že … „jednoho dne přece musí dojít až k nám“.
    Srdečně zdravím do jarních Modřan!

    1. Bych Ti rekla, kde se flaka… 😛 ale su slusne vychovana (angel)

      Zatim to spis vypada tak, ze pokud nam to cervenec a srpen nezkazi, mame letos krasnou zimu (rofl)

      Zviretnici, jak si tak ctu zpetne clanky a narazila jsem na brmbrm (nemame smajlik auticka!!! (doh) ), nemate nekdo praglacky tip na dobrej servis, ouplne idealne jihovychodni ctvrti Prahy??? Dobrej = takovej, kde vam pri vymene oleje nevymeni „nahodou“ napr vodni pumpu a jine dily za noname shitozni stare krapy… (shake)

      1. ahoj Boxice! sice to není jihovýchod, ale je to dobře dopravně dostupné
        http://www.autoservisy.net/index.php?p=482 jezdíme k panu Lačňákovi postupně různě asi se 4 automobily, a vždycky byl maximálně spolehlivý a kvalitní, a přiměřeně drahý. Kdyžtak se odvolej, že máš kontakt ode mne 🙂

  18. Milá Vave, stejně jako ty mám pocit, že jaro už odněkud vykukuje. Občas ho zahlídnu ráno, když jdu do stáje – honí se ve větvích s kosáky, kteří se hádájí o to, kdo je tu šéf, poletuje se dvěma sovičkami, co jsou tak zaujaté jedna druhou, že ignorují absenci tmy. A taky k večeru v lese – už jsou občas vidět osamocené kytičky podbělu a vzduch voní tak nějak jinak. No a koně s svlékají zimní chlupy, takže po vykartáčování zůstává na zemi souvislá vrstva srsti a na mém oblečení taktéž 🙂

    1. Fakt podběl (h) (f) (h) ? Ten mám ze všech jarních kytek nejradši 🙂 – tak to už snad – i když teda dneska to fakt nevypadalo. Ale když už podběl (inlove)

  19. Vave, krásně se to čte, už se vidím kráčející po rozkvetlé louce v závěsu za svými psicemi, kolem bzučí včely. lítají motýli a ptáci řvou… A zatím jaro neslyším ani necítím… Huž aby tu byl květen!

  20. Koukám, že to je tady dneska samý nevěřící Tomáš. Jen dočkejte času aneb hyn sa hukáže, kdo měl s jarem pravdu. 😛
    Zana a její chladna z rána – to chápeme, že, chce si užít své polární plavky, ale skepsi Výspy tak úplně nechápu. 8-| 🙂

    Chválím Týnu (inlove) , že na jaro slyšela a se pochlapila a jestli moje toužení po jaru bude mít na svědomí jedno dokončené studium, nevolala jsem marně. 🙂

    Též pochvala letí za Alčou a zpěvnou YGOU, že mi jaro věří. :*

    Hanýsku, a nesvítí Ti čubiny v podvečer? (chuckle)

    Děkuju vám všem za milá slova. (h) Bohužel zatím nestíhám reagovat.

    1. Vave, krásné jako vždycky. Moc ráda čtu tvé stopětky. Jsou vtipné a vedou k zamyšlení. Předjaří – ano patří k jaru stejně tak i k zimě bez které by prostě nebylo ani to předjaří. Těším se ale, až se zimy zbavím. Jaro jednoho dne přijde – lehce po špičkách nebo jako hurikán. Prozatím jdu ale roztopit ta březnová kamna, aby vydržela hřát nejméně do počátku května (wave)

    2. Krásná stopětka (sun)
      Já jsem v pondělí jela od našich do práce až během dopoledne a celou cestu jsem koukala z okýnka vlaku a kochala se (ještě že neřídim). Svítilo sluníčko a to jaro už vykukovalo, ale ještě hodně nesměle. Cestou od hor rychle ubývalo sněhu a byly už vidět nafialovělé koruny olší, nažloutlé vrby. K tomu zamrzlé jakoby strnulé potůčky a někdy i ledové kry v místech, kde se při tání voda rozlila a zase zmrzla. No, jak furt chodím potmě do práce a po tmě z práce, tak to byl naprosto úžasnej zážitek. (sun)

      1. Viď (inlove) . Jak je teď víc vidět, tak si dělám radost a chodím aspoň jednu cestu denně převážně pěšky. Už dlouho se chystám, že napíšu o zbytcích venkovský přírody v Praze, ale nějak na to ne a ne dojít. Ale užívám si je 🙂

  21. Vave, to predjari z tveho psani uplne zavonelo. Pro mne to byla v Cechach vune vzduchu, ktera mi sdelovala, ze jaro uz je na ceste. Mohlo bejt uplne hnusne, ale odnekud zaval vitr a najednou v tom byla jina vune – predjarni. A pocit – ze je neco v tom povetri tepleho – jen tak prislib, ale je tam. Nejvic jsem ty vune zimy- jara citila na horach. Vzdycky mi prislo, ze takovy cerstvy prosincovy nebo lednovy snih a les voni uplne jinak, nez zasnezeny les koncem unora nebo v reznu – a to nebylo jen tim, ze se treba jezdilo po firnu. Neco tam bylo jineho.

    Tady je to uplne jinak – prtoze nemame dlouhe zimy a proste se presunem z chladna do horka. Napr. v nedeli a pondeli bylo odpoledne az skoro ke 30 stupnum; v pondeli v noci byly bourky a pak klesla teplota k bodu mrazu, tak jsem dokonce nad ranem musela krapet pritopit, ale cele mesto kvete a slunko ma grady.

  22. Vavísku, kéž bys s tím jarem měla pravdu! Je fakt, že když Vítka pošlem ke slepicím, musí vytírat verandu (zásadně si domů přináší alespoň jeden kuřinec na botách, to v mrazech nejde) a že už máme první letpšní sklizeň – bláznivá psice sklidila a rozkousala 3 ze 4 solárních lampiček v záhonu růží. Nechala jen tu jedinou, která nefungovala a já ji chtěl na jaře vyměnit. Zatím jsem našli 3 horní kryty, 2 solární články s baterkou a LEDkou a 2 kovové nohy. Kryt jsem našel jediný (a to jen část) a plastový válec kryjící diodu je zatím na světě taky jen jeden, tak nechci vidět ten jarní úklid zahrady. :@

    1. Rozesmál jsi mne s tou zbylou porouchanou lampičkou!
      Kup příště ty umělé kameny, co v nich světýlka jsou, ty se koušou dost blbě, ale vypadají moc pěkně! (rofl)
      Já si vzpomínám na souseda, který dostal tyhle lampičky od ženy k narozeninám kulatinám. 60 narozenin, 6 lampiček v sadě. Šel do nás přes potok, zakopl o krtinec a velkými kroky se pokoušel udržet balanc, což se mu nepovedlo a všechny ty nové, úhledně okolo kamenných schodů přes skalku rozmístěné lampičky zlikvidoval svou mužnou postavou. Zbyla taky jen jedna, ta stará, kterou měli a která nikdy pořádně nefungovala. ]:)

  23. Tak šup šup, už ať je tu, jaro jedno.
    Jarně jsem se naladila a rozhodla jsem se, že teda zkusím vyplnit přihlášku ještě na dva roky školy a odvážím se ještě na jedny přijímačky. A za to můžeš ty, Vave, a tvoje před jarní povídání.Tak, a je to.

      1. Jasně, hned, jak mě přijmou. Se znám, ne? (rofl) . Ale náhodou, téma už mám vymyšlený. Teď u jen udělat přijímačky a to téma někomu vnutit. Brnkačka

    1. Jseš hrdinná žena (inlove) .
      Fakt musítš dělat přijímačky? Synek (ale už jsou to tři nebo čtyři roky) na ČVUT nemusel – ale fakt je, že tam kdyby je ještě hnali k přijímačkám, tak možná magisterský studium nevypíšou 😀 …

      1. Musím. Naše návazný magisterský sice je, bez přijímaček, ale pouze formou celoživotního vzdělávání. Takže jsem si vymyslela jinou fakultu, lehce příbuzný obor, takže se budu nechávat přijímat

  24. Jaro dnes kamsi zaplulo, byla jsem v lese se psema a zmrzla jsem jako by bylo dvacet pod nulou. A to jsem si vzala čepici, kterou nosím jen za velkých mrazů. Ten ledovej fičák vhání slzy do očí a ubírá teploměru alespoň patnáct stupňů

  25. Ach Vavísku,ty jsi velká romantička (nod) (inlove) ! Ve všem vidíš něco hezkého – já zase hledám v každém člověku něco dobrého,kladného a docela se mi to daří 🙂 . I když je pár lidí,u kterých dodnes jsem nenašla moc kladů (wasntme) . Tvůj článek mně ovlivnil natolik,že jsem dostala jarní náladu.Kéž bys takhle dokázala ovlivnit i počasí !

  26. Hezky vábíš to jaro, Vave, moc hezky (f) Jenže u nás jsou pořád ještě havrani. Ale soudím, že brzy bude líp – podle čeho? Na naší zahradě se dnes objevil první neznámý (rezavobílý) kožich a volal „žééénskooouuu!“ Objevil se ještě před prvními sněženkami a krokusy, byl nakonec potupně zahnán na útěk Sigismundem Velikým (to je ten černý s pěšinkou (cat) ), ale zdá se, že s jarem je to už vážné.

    1. u nás hulákají Kačka s Pitinou: Kocouuuurrrrrraaaa! terro, přijeď (chuckle) (angel)

      1. (rofl) Sharko , moje holčičky jsou VYKASTROVANÉ a tudíš dle všech dostupných pramenů i přímého tvrzení několika vetů a vetyň nemají volat Kocóoóóuráááá, ale co máme doma teď za sbor to Svět neslyšel. Řvou obě jak pominutý, člověk se přistihne kolikrát, že mu to malinko leze krkem. Když je vezmeš do ruky natáhnou se jak špagát a zpevní jak ocel. Oči nepříčetný. Anžto Jidášek je též kastrát nechávají ho naprosto chladným až velmi, velmi otráveným…

        1. Mí chlapečkové sedí na parapetu a toužebně hledí do dvora na promenující se živočenichy, jestli jsou to kočky nebo kocouři to nevím, ale jsou z nich úplně vedle. A to jsou taky kastrovaní.

          1. Jo, je fakt, že i na kastrované čičiny jde jaro. Po ospalé zimě byly najednou čilejší a kolikrát i vyloženě vyzývavé, hlavně Micinka blahé paměti. Na starouškovi Micánkovi letos jaro zatím nevidím, ale je mu 14 a půl roku, možná proto. Jeho zajímá hlavně dobrá bašta, což nám signalizuje tím, že méně lákavé konzervy a posledně dokonce i zadní hovězí v ceně kilo za alespoň 180,- Kč (devil) prostě nesní. Není to nechutenství, konzervičku Gimpetku v ten samý čas spořádal na posezení. Je pouze a jedině mlsnej.

            1. „Mlsnej kocour“ je u nás Zrzínek. Baští granule, ty mu „jedou“, kupujeme dobré, takže si je chodí pochroupávat. Konzervičky nebo kapsičky ani moc nemusí. A když už do té misky čumáček zanoří, tak to musí být něco extra. Melíšek s Ríšou jsou na „mokré“, oba do granulek taky ďobnou, ale víc jim jedou konzervičky, Gourmetky jsou to pravé ořechové, ale teď objevili kouzlo Animondy s kousky masa a to je labůžo! Jak baštili rádi kapsičky Whiskas ty ze ZOOHITu, tak do nich teď ani nešťouchnou a koukají, kdy ze mně vypadne něco lepšího. Jo, kde jsou ty doby, kdy Ríša doluxoval zbytky? Teď jen ty, které mu chutnají. Rychle to vzalo obrat, na terase rozhodně na mňamky zvyklý nebyl.

        2. Leny, ono je to s těmi hormňouny nějaké divné: všechny venkovní kočeny, k nimž se nikdo nehlásil (nebo jsou naše), jsou kastrované. Což okolním kocourům nebrání se o ně pokoušet, a někdy jim to i vyjde. Rezavý sibiřák Dalí je kastrát – a ženskou by podle vlastních úpěnlivých mňouků tedy rovněž nepohrdl. Cedrik a Ebony jsou v klidu. Pavlačová bojovnice Célina dává najevou hluboké, ale opravdu hluboké znechucení… A o Dalím mi vet tvrdil, že je to kočkour v dobré kondici a hormňouny s ním mohou cvičit třeba do smrti smrťoucí.
          Jo a sharko – nepřijedu, MLP mě nepustí 😀

          1. Výmluvy terro, pořád jen výmluvy…MLP by tě pustila, však mě zná, ale tobě se nechce, když tu na tebe čekají 2 kočky v plné síle a rozpuku (chuckle)

      2. Moji milovaní gerontíci zjistili, že přece jenom asi už bude té zimy konec, takže se vehementně dožadují vypuštění mnohem častěji než když zjišťovali, že sníh a mráz. Princezna zase stojí na hlavě a vystrkuje zadeček, kocouři se shlukují na naší pergole a vládne jim náš kastrovaný Brášulka. Zaplaťbůh neřvou, to by Bimbo asi nepřežil. Komu je to fuk je Majdulka, nalezne – li v -7°C tekoucí vodu, padne do ní a plove. V neděli jsme mohli plovat ve více vodách, domů jsem dotáhla kouli bahna

    2. Terro, máš pravdu, jaro začne až místo ruských vlaštovek uslyším chechtání racků! Jinak se ale opravdu blíží, v úterý jsem málem přejel dva kosy. Prali se na silnici tak vehementně, že jsem je musel autem objet. (chuckle) Doufám, že si to vyřídili, než jel někdo další.

  27. Vave, u nás je už také předjaří, ale mám oči plné prachu, kdepak voda! Jak vypadá předjaří plné vody? Na brněnsku napadala troška vody v podobě pocukrování sněhovými vločkami před PĚTI týdny a dnes ráno bylo též pocukrováno, ale hodně skromnou hospodyňkou 🙁 . Z vycházek z lesa, chodím se ZAPRÁŠENÝMI botami. V noci mrzne a přes den změkne tak centimetr povrchu a to je právě ten prach.

  28. Tady je letos předjaří nějaké divné – plné slunce (sun) , to je fajn, ale suché. Co někdy před dvěma týdny slezl sníh, tak je holo – potom to strašlivě zmrzlo, vítr to ufoukal. Teď je sucho a větrno – nějak mi k předjaří nepatří louky, ze kterých se za běžícím psem práší. Prach je všude – tak, jako bude bláto, až konečně zaprší. Kvli přírodě si ten déšť moc přeju, ale se psy bude doba bahnitá na ouvej 🙂

    1. Bahno v chodských chlupech mě naučilo vážit si samočistícího bígla. Mít dva takové chlupáče, to už bych snad na úklid rezignovala, i tak jsem za blátivých dní po každém vstupu do bytu automaticky brala koště a zametala. Choďáka v posteli si nedovedu představit, dyť to zvíře nejde ani vymýt!

      A jaro, to se pozná po vůni. Zatím ještě není cítit, ale už brzo začne vzduch vonět „jinak“ a to pak se mnou není doma k vydržení (toivo)

      1. Máš pravdu – v obojím 😀 Proto si psy do postele neberu, to bych je musela denně sprchovat a takový blázen a tyran fakt ještě nejsem 😛 Jinak země ještě jarně nevoní (aspoň tady u nás) – chybí vyšší teploty a voda. I když chvílemi za poledne… to už tu ten náznak je, ale jen maličký příslib.

        1. Vlastně jsem zapomněla říct, že Berry se čistí mnohem líp, než Kazan – ona je dlouhosrstá, ale ne huňatá jako on, takže stačí aby uschnula a naprostá většina bahna z ni odpadne sama. Z Kazana se i suché bláto musí vyčesávat, jinak na každém místě, kde si lehne, zůstane hromádka prachu a písku (tmi)

      2. Co teprve naši koliáci, ještěže do postele nechodí ani nechtějí. Stačí jejich pelíšky když se ještě po umytí tlap a podvozků zbytek odrolí. 🙁

    2. Tak tak, tuhle jsme šli naším krásným dubovým hájkem, brodili se suchým listím, sluníčko svítilo, ptáci poletovali – a my z lese vyšli špinavý jak dobytek, copak zaprášený boty, ale my měli šedivý kalhoty až ke kolenům (devil) .
      Vave, moc hezký čtení 🙂 , ale mě zatím napadaj hlášky typu: březen – za kamna vlezem, duben – ještě tam budem, studený máj – v stodole ráj, Medardova kápě – čtyřicet dní kape, svatá Anna – chladna z rána… (tmi)

      1. (f) Zano – ty jsi tak negativní (chuckle) ! Že prý svatá Anna (wasntme) ! Máš si radši prozpěvovat, tak jak já od rána (chuckle)

        (music) Přišlo jaro do vsi,
        kde jsi zimo, kde jsi?!
        Byla zima mezi námi,
        a teď už je za horami,
        kšic kšic kšic (music)

        A přeju všem (sun) (sun) (sun) a (f) (f) (f) – aspoň v duši

      2. Zano! Skvělej výčet! (y) 🙂 Po dnešku, kdy se na výspě po několika pěkných slunečných dnech zatáhlo, bych se s dovolením přilípla.

        Vaví, ale básní ti to pěkně (inlove) .

        1. tady stále drží slůňo slůňovaté (sun) A dneska ani nefouká, takže právě jsem dopila kávičku na terase. A Beta se válí na venkovním pelíšku a vytváří si prý vitamín D (chuckle)
          Za chvilku zmizí poslední zbytky hromad nahrnutého sněhu a budu moci vytáhnout hrábě (zatím je to z tajícího sněhu dost mokré). A jinak ulice nám tady zametli včera – takže i technické služby v Liberci vyhlásily jaro :O

      3. zmrzlí muži – Pankrác, Servác, Bonifác 😀 My tu dojdeme k závěru, že máme zimu celý rok (rofl) (rofl)

      4. Jj prachu všude hafo. Olda jak se furt vytahuje a vyhlíží nepřítele, hrabe jak zmámený a taky podle toho vypadá. (bat) (fubar)
        Ale stejně ho miluju! (inlove)

  29. Tak jaro se pozná různě. Někde podle sněženek, někde podle zpěvu ptactva nebo prodlužování dne, ale v Modřanech, v Modřanech si lehaj psi do potoka. Taky proto se tam zpívá
    – když Anka do vody lehne, zima se zvedne hnedle. (inlove)

  30. Díky, Vave, za krásné zamyšlení. Nikde nebylo tak krásné jaro, jako na vesnici mého dětství. Teď, ve městě, ještě vládne zima – cesty jsou bílé od soli, hromádky šterku a písku všude. Ale Tvoje zamyšlení mě přinutilo k tomu, že se o víkendu půjdu podívat na zahrádku. Venku to asi ještě nebude nic moc, ale ve skleníku se budu radovat z rašícího česneku, možná už bude venku i mrkvička a petrželka, kterou jsme před měsícem zaseli a bude nejvyšší čas ostříhat víno a provést první postřik. Už se těším…
    A patříme mezi ty šťastnější – už spoustu dní nám svítí sluníčko a krásně je i teď, přestože kolem páté ráno mírně sněžilo. sluníčko už má sílu! (sun)

  31. Vave, ty jsi básník.
    Ještě včera tu slůňo slůnilo, co mu síly stačily, a dnes je zas šedivo. Sníh tu taky padal, ale jenom deset vloček šesti řadama….
    U nás na vsi se žádní pání v oranžových vestách neobjevují, u nás postupně vylézají sousedi s košťaty a zametají. My už máme před barákem taky zameteno. A sněženky už ukazují bílá světýlka, ale ještě to nejsou lampičky. A ve městě jsem viděla, jak zahradníci sesekávají suché okrasné trávy v parčíku u autobusáku. Celou zimu zútulňovaly ten prostor a už je posekáno, aby bylo vidět jarní cibuloviny.
    Já se tak těším na jaro.

    1. Vave, musím se přidat, opravdu jsi básník. A také se strašně moc těším na jaro. 🙂 (y)

    2. Bubu (inlove) , já mám kolem paneláku taky zameteno, už dávno. A dokonce se našli nějací hodní trpajzlíčci, kteří mnou nametené hromady štěrku odvezli. Jsme jediný panelák v Modřanech, kolem kterého není štěrk, proto nám ho tam zanášejí ostatní obyvatelé na botách. 🙁

  32. Vave, to bolo zase krasne predjarne rozjimanie … Ja som vcera vonku na prechadzke, bolo tak okolo slnka zapadu, pozorovala strasne zvlastne mraky – boli ako rovne dlhe rulicky, rovnobezne vedla seba, odspodu naruzovo nasvietene tym zapadajucim slnkom. A naraz ma uputal nejaky pohyb hore – to priamo mne nad hlavou leteli labute, zoradene do krasnej jednotky. Na sever. S tym slnkom a mrakmi to bolo az gycovo krasne. Tak som tam postala s hlavou vyvratenou hore, vtaciky okolo vyvreskovali, a prestupil ma taky super pocit ze uz fakt ta jar asi teda bude, nie? A rano vstanem a bum, bielo. Autak odhadzat aj oskrabat, lebo spodna vrstva primrzla. Pripajam sa ku vsetkym, ktori uz maju zimy dost. Chcem (sun) , (f) a nejaku zelen, tej sedi uz mam tiez dost…

      1. Ano, dost sa to podoba, ale nebolo to az taketo dramaticke – boli vyssie a bolo ich viac, jedna vedla druhej.
        A nemala som ani len mobil! Zvyknuta, ze v takuto dobu je uz totalna tma a fotit je aj tak marne. S dlhsimi dnami to budem musiet prehodnotit – uz je dost dlho vidno 8) !

        1. Ajajaj km11 – příště jako pionýr „Vždy připraven!“ – my tady milujeme zvláštní nebeská znamení a krásné mraky obvzdlášť (wait)

      2. Veram (inlove) , to je taková nádhera, až to vypadá jako trochu srolovaná tapeta nebo co. 🙂 Je to ohromně působivé – pláž, voda, nebe, nádhera! (y)

  33. Ach jaro – včera jsem byla v lese a netrpělivě vyhlížela zelené habrové prstíčky – no, ještě jsou schované v palčácích. Ale sýkorky a strakapúdi vyzpěvovali a poletovali z větve na větev a lákali vesnu k nám. Tak rána jsou zde ještě chladná, tak si jaro na sebe hodilo hermelín, ale já věřím, že jej brzy zahodí. Březen je krásný měsíc, plný očekávání.

  34. Dobré ránko všem. (sun) Díky za včerejší podporu, potřebovala jsem ji. (handshake) (h)

    Číst a dočítat budu až večer. Těším se. (wave)

  35. Vave, pekné rozjímanie o jari, 🙂 ale v Bratislave je dnes bielo, v noci snežilo (headbang)

  36. Nesnáším zimu, ráno jsem se velice sprostě vyjádřila při pohledu z okna na zasněženou zem a auta, dokonce několikrát…chci jaro, i když jsem alergik a jehnědy na břízách jsou moji jarní úhlavní nepřátelé. Začínám věřit tomu : Březen-za kamna vlezem…a bojím se, že v dubnu tam za nimi opravdu budeme dál. Jarooooooooooooooo!!!!!!! Nespiiiiiiiiiiiiiiii !!!!!!!! Vzbuď seeeeeeeeeeeee!!!!! Haloooooo!!!!! Jarooooooo!!!!!!

  37. Už mě taky zima nebaví. Ráno musím nechat štěňata zavřená, děda je dopoledne pouští. Vzhledem k tomu, že je veranda s jejich pelechem půl patra nad zemí a nad úrovní dveří, nepromrzne jim pelech ani v tomhle počasí a když jim je venku zima, mají se kde schovat. A přitom mohou kdykoliv ven. Ale v ranních mrazech je nechci nechat venku dlouho. Včera se jim domů nechtělo, dnes fouká, tak šli ráno domů dobrovolně. Ale už se chodí aspoň částečně venčit ven. Sice jim ještě nevadí se doma vy…, ale už jsem viděla, jak štěně usilovně prchá ven a na zahradě se nahrbí, udělá potřebu a jde zpět. Počet loužiček a hromádek se přes den silně zredukoval. Roník se krásně hojí, tak už je dnes doma s ostatními. Ranka je malá a schovaná, tk jsme to riskli. On si to nedrápe a ostatní to neřeší.
    Jen to počasí nám nevyhovuje. Já bych tak potřebovala jaro…

  38. Předjaří chm, kupodivu nejkrásnější pamatuji z Prahy. Bydleli jsme na malém – tehdy – sídlišti na Spořilově a za naší školou začínala třešňovka a potok a louky. V zimě nám pan školník polil hřiště a jakmile led sešel, bylo tady JARO. A tam teda předjaří přímo vtančilo,provázeno zpěvem ptactva a jásotem nás dětí.

  39. Hlásím, že u žabek přes noc napadl ten bílej binec… Sice tak dva centimetry, určitě ne víc, ale dokáže to zkazit celé ráno.
    Dneska navečer jdu s Polárkou k vetovi vytahovat stehy, tak to budeme mít za sebou.

  40. Hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Tady už druhý týden pokračuje jeden překrásný (sun) den za druhým. V noci mrzne – ranní zem je promrzlá, ale odpoledne (sun) ničí poslední zbytky sněhu ze zahrádky. Sněženky kvetou (sice jen těsně na zemí), ale kvetou, ptáci ječí, Betka se válí na venkovním pelíšku a opaluje se 😉 zima to už i tady prohrává. Sice si myslím, že se ještě úplně nevzdá… ale už mele holka z posledních sil…

    1. Já přidám jeden vtip, co mi přišel:
      Myšlenky ženy a muže
      # ŽENA:
      # Leží vedle mě, vůbec mne neobejme.. Dívá se do stropu.. Kdo ví, nad čím
      # přemýšlí. Jsme spolu už dva roky. Příliš dlouho na to, aby byl nejvyšší čas
      # vyměnit mě. Za mladší. Přece jen, za ty dva roky jsem dost přibrala. Zamračil
      # se, to není dobré. Myšlenkami je někde úplně jinde. Ztrácím ho, už se mnou
      # určitě nec……hce mít nic společného.
      # MUŽ:
      # Moucha na stropě. Jak to k**va dělá, že nespadne?
      #

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN