Česneku byly vždy přikládány nadpřirozené schopnosti – například se používal jako obrana proti upírům. Nedílnou součástí upířích historek je vždy česnek, který je údajně vynikajícím prostředkem proti nim.

Původcem tohoto mýtu jsou nemocní porfyrií. Pro takto postižené osoby totiž představuje česnek smrtelné nebezpečí, protože znásobuje symptomy jejich nemoci, česneková šťáva rozpouští krevní barvivo a brání organismu v jeho vytváření. S tím je spojeno i tvrzení, že upírům vadí sluneční paprsky. V případě tohoto mýtu jde opět o souvislost s porfyrií, kdy je kůže nemocných smrtelně bledá a reaguje velmi citlivě na sluneční záření. UV paprsky ji totiž těžce poškozují.

A ještě trochu z těch druhých příběhů: Řekové spojovali česnek s bohyní smrti Hekaté a obětovali jí po jídle na domácím oltáříčku stroužek, proti kouzlům se česnekem chránil i mazaný Odysseus. Římané věřili, že česnek dodává vojákům odvahu, takže ho v legiích fasovali jako pozdější vojska rum.

Válečnící různých národů se před bitvou potírali česnekem, kterýžto zvyk vydržel až dodnes v Mexiku toreadorům. Česnek by neměl chybět na štědrovečerní tabuli, aby zahnal zlé síly Temnoty, pro něž čas kolem zimního slunovratu představuje vyvrcholení jejich moci

Šťáva z česneku se za první světové války v lazaretech používala jako antiseptikum na otevřené rány. Není prokázané, nakolik pomáhá proti kousnutí upírů, zevně se ale může úspěšně použít na štípance bleší, komáří, štěnic a dalšího neřádstva.

Tak to bylo kdysi, ale dnes dávají česneku „zelenou“ i vědecké studie. Podle těchto studií může česnek snížit koncentraci tuku v krvi, zabránit slepování krevních buněk, zlepšit průtočnost krve a v neposlední řadě povzbudit obranné síly organismu, což znamená, že může působit jako velice vhodný preventivní prostředek například při předcházení chřipkám a nachlazení.

Jeho nevýhodou je poměrně silná a nezaměnitelná vůně, která obvykle přetrvává v dechu ještě několik hodin po požití česneku a je problém se jí zbavit. To jsou nejčastější důvody, proč různé „česnekové elixíry“ odmítáme. Naštěstí existuje prostředek, který pach, vycházející po požití česneku z úst buď úplně vyloučí, nebo silně zmírní. Tímto prostředkem je obyčejné mléko. Pokud česnekový extrakt pijeme smíchaný s mlékem, mléko jeho pach eliminuje. Je to jednoduché a účinné.

Ale, jak se té vůně zbaví ti, co nejsou schopni pozřít mléko???

Česnek se užívá nejčastěji jako součást jídelníčku nebo jako jeho doplněk. Každá hospodyňka ví, že při prvních příznacích nachlazení, při bolestech v krku, nebo při prvních příznacích chřipkového onemocnění je vynikajícím léčebným prostředkem česneková polévka. Stačí rozdrcený česnek zalít vařící vodou, osolit a okořenit majoránkou a vmíchat lžičku sádla. Labužník si do talíře této polévky přidá buď celé vejce, nebo „pustí do vařící polévky žloutek“ a k polévce přikusuje topinku.

Zdravou pochoutkou je „židovina“ – smíchané stejné díly nastrouhaného taveného sýra, jogurtu, majolky a něco stroužků česneku utřených se solí. Funguje to nejen jako lék, ale je to vynikající pomazánka především na topinky a bílé pečivo.

Dobré je připravit si nakládaný česnek, který je možno využít jako přílohu k masitým jídlům, do salátů a podobně.

Výborný je česnek naložený v nálevu z bílého vína: na nálev svaříme 1 dcl octa, 2 dcl bílého vína (polosladké) a 1 dcl vody s 50 g krystalového cukru a lžičkou soli. Připravíme si skleničky, do kterých kápneme na dno olej (slunečnicový nebo olivový) a vložíme 1 hřebíček, 1 bobkový list, 3 kuličky celého pepře, 6 kuliček hořčičného semínka, případně přidáme ještě jednu červenou nebo zelenou podélně naříznutou feferonku i s jadérky (česnek bude pěkně pálivý – tudíž o důvod víc, použít ten čínský). Do takto připravené sklenice poskládáme oloupané stroužky česneku a zalijeme je ještě teplým nálevem. Česnek musí být ponořený. Sterilujeme 15 minut při 85°C. Víc ne, raději držím 80°C , česnek by se při vyšší teplotě a délce sterilizace rozvařil (rozměklé stroužky jsou vhodné do gulášů a pomazánek, ale k samotné konzumaci ne).

Pokud do vína naložíte český paličák, tu feferonku vynechte, je škoda přebít tu lahodnou chuť,co víno česneku dá, palčivostí feferonky.

Můžeme si také připravit česnek v oleji, který lze používat při vaření jako čerstvý a nálev z něho na dochucení salátů. Česnek vložíme do sklenice. Zalijeme kvalitním olejem a sterilujeme 20 minut při teplotě 85°C.

Také v lidovém léčitelství se dochovalo množství nepřekonatelných receptů na využití česneku. Zde je několik z nich:

Prevence proti chřipce: Na jemném struhadle nastrouháme 2 hlavičky česneku a dva v teplé vodě omyté citrony (pozor bez jadérek). Kašičku zalijeme 1 litrem vařící vody a 3 dny louhujeme na temném místě při pokojové teplotě. Výluh po třech dnech uložíme do lednice a denně užíváme 1 lžíci na lačný žaludek. Výluh můžeme brát od jara do podzimu, případně v období chřipek.

Myslím, že se budete bát kašlat i smrkat.

Prostředek proti dušnosti: Rozemeleme ½ kg česneku, přidáme šťávu z 24 citronů. Promícháme a uložíme na 24 hodin ve sklenici do chladu. Užíváme denně nalačno 1 lžičku směsi (kávovou), rozmíchanou v 1 dcl vody, nebo mléka.

Nebo: Nastrouháme (nebo umeleme) 10 hlaviček česneku, zalijeme šťávou z 10 citronů a přidáme l kg medu. Rozmícháme ve skleněné, nebo porcelánové nádobě a ponecháme týden v chladu. Užíváme nalačno l lžičku (kávovou) denně až do celkového využívání.

Odzkoušené nemám, děsí mne jen ta příprava a následná konzumace. Asi bych nemohla do práce.

Česnekem proti skleróze: * (tento recept údajně pomáhá zlepšit stav křečových žil, rozšířit cévy) *

Rozemeleme 1 hlavičku česneku, dáme do skla a zalijeme sklenicí panenského olivového oleje. Necháme odležet dva dny v ledničce. Směs užíváme 3 x denně, vždy 1 lžičku směsi smíchanou s jednou lžičkou citrónové šťávy, vždy asi půl hodiny před jídlem.

Elixír mládí (receptář staré Číny): Jedná se o kůru, ostatně již několikrát v Česku publikovanou, která by měla pomoci omládnout cca o 5 let. Tato kůra se může opakovat pouze jedenkrát za 5 let!

Potřebujeme 350 g oloupaného česneku a 200 g čistého lihu (líh můžeme nahradit slivovicí, nebo jinou pálenkou, která má nad 50 % alkoholu).

Postup: česnek rozetřeme, dáme nejlépe do hliněné glazované nádoby a zalijeme lihem. Nádobu dobře uzavřeme, zabalíme do papíru a necháme směs v lednici 10 dní louhovat. Poté směs přecedíme přes jemnou gázu, nebo pláténko (dobře vyždímáme) a opět necháme uležet ještě 3 dny. Užíváme po kapkách vmíchaných do ½ decilitru mléka 3 x denně a to následovně:

Začneme snídaní, k níž si připravíme mléko s jednou kapkou, k obědu se dvěma kapkami a k večeři se třemi kapkami. Vždy přidáváme jednu kapku navíc např. druhý den ráno 4 kapky, v poledne 5 kapek atd., až pátý den k večeři nám vyjde 15 kapek. Pozor, to je zlom! Od rána šestého dne začneme vždy jednu kapku ubírat (ráno šestého dne začneme 15 kapkami, v poledne 14 kapek, k večeři 13atd.), až desátý den k večeři nám vyjde jen jedna kapka. Jedenáctý den je dalším zlomem. Ráno užijeme 15 kapek a od oběda vždy po 25 kapkách, až do využívání do spotřebování celého množství elixíru.(jen pro připomínku, od oběda jedenáctého dne se užívá 3x denně vždy po 25 kapkách!) Pozor! U této kůry dosáhnete úspěchu jen tehdy, když dodržíte popsaný postup. Odměnou vám bude zvýšená životní energie a pocit svěžesti.

Já bych skákala radostí už jenom proto, že kůra skončila!!!

Receptů na léky z česneku je samozřejmě více a můžeme mu věřit. Nicméně stejně je nutno podotknout, že ani česnek není samospásný. Pokud si nejste svými potížemi jistí, doporučuji se nechat vyšetřit lékařem.

Mimochodem, když mi kamarádka donesla ten recept na česnekový čínský elixír mládí, přemýšlela jsem, jestli to je z čínského česneku… pak jsem to dala přečíst svému lékaři, který se řehtal mým poznámkám a pravil, že vyšetřit by se měla nechat kámoška – že má známýho psychiatra. Protože za tohle by mohli toho chudáka, co tím prochází i vyhodit z práce.

Česnek obsahuje vitaminy A, B1, B2, C, PP a biotin, dále látky regulující hladinu cholesterolu v krvi, rostlinná antibiotika a látky působící proti srážení krve. Česnek je i chemická továrna produkující z nerostných solí draslík, fosfor, jod, síru, vápník a železo. Čistí střeva od škodlivých bakterií, aniž by narušil střevní mikroflóru.

Ověřená rada pro toho, kdo trpí vysokým krevním tlakem nebo zvýšenou hladinou cholesterolu, jakož i jedincům náchylným k infekcím: preventivně jeden syrový stroužek denně! Podobně tam, kde viry a bacily již udělaly své (a také dobrá na kocovinu), je silná česnečka. Ve věci vedlejších účinků je česnek bezpečnější než antibiotika – jen vás na čas vyřadí z nóbl společnosti. Děti, které neposedí kvůli roupům a škrkavkám, by je jím mohly vyhnat.

Je fakt, že otec každé ráno spolkl stroužek česneku se slovy: „Tělo si to přebere a mě nebude smrdět z huby.“ Bohužel pro mne, česnek působí na můj i tak nízký tlak a ze své zkušenosti mohu říci, že si dávám velký pozor, když konzumuji český poctivý paličák, kolik stroužků si dám. Když si dám česneku více nebo ho konzumuji několik dní po sobě, jsem schopná omdlévat po každém kroku, případně kdekoli usnout i za té chůze. O česnekové vůni taktně pomlčím. .-)

Rozloučím se s Vámi rozšířeným cimrmanovským tvrzením:

Kam nechodí slunce – chodí lékař. Tam kde jedí česnek – nechodí nikdo.

Vaše Sharka.68