ZVLÁŠTNÍ PSÍ ŠKOLA: Vánoční dáreček

Lidičky zlatí, také vám ten čas tak strašně letí??? Není to tak dávno, co jsem vám tu představovala moje nová Myšátka a ono je tu pololetí a já zase musím psát známky a hodnocení naší práce. To dělám strašně nerada, protože neexistuje způsob, jak spravedlivě ohodnotit úsilí, které musí Myšátka vyvinout, aby se naučila tolik nových věcí. A tak od toho aspoň na chvíli hezky uteču do vzpomínek. A nač budu vzpomínat? No přece na vánoce! už můžu drobátko hodnotit, jak se vše vyvíjí…

V rámci projektu o dětech a zvířatech jsme často chodili do prodejny Zverimexu, kde je jedna moc hodná paní, která dětem půjčí do ruky na pomazlení králíčky, morčata, křečky, potkánky – prostě, co je zrovna k mání a hezky jim poví, jak se k takovým zvířátkům chovat, co je pro ně potřeba, co baští atd. Asi je vám už jasné, že to nemohlo dopadnout jinak, než že Myšátka začala škrundat, že by chtěla mít ve třídě taky živé zvířátko.

A protože to bylo před vánocemi, domluvili jsme se, že napíšeme Ježíškovi (teda spíš nakreslíme svá přání – děláme to každý rok) a uvidíme, jestli Ježíšek uzná, že si takový dárek zaslouží. Předem jsme se domluvili, že to nebude žádné velké zvířátko, protože o prázdninách a víkendech se musím postarat já a je mi jasné, jak by Linda reagovala třeba na králíka. Přání Ježíškovi se hemžila křečky bílými i černými, dokonce se objevilo i morče.

Protože Ježíšek nemůže jasně stihnout splnit všechna přání, začala jsem jednat já – od své ségry jsem sehnala akvárium a vydala se do Zverimexu, abych si domluvila toho křečka. Měli zrovna džungaráčky a dva syrské křečky – zlatého a černého. Když jsem sáhla do akvárka, ten černý přiběhl, očenichal si mojí ruku a mrsknul sebou na zádíčka a nechal si drbat bříško. Tím byla volba jasná…

Problém byl v tom, že všechny křečky měl někdo zamluvené na vánoce a musela jsem čekat na novou dodávku. Jenže ta „vybouchla“ a já měla strach, že jsem nahraná. To by přece Ježíšek Myšátkům nemohl udělat!!! Nakonec ani paní prodavačka neměla to srdce nechat děti bez dárku, takže ten černý uličník putoval i s vybavením ke mně domů do svého nového bydlíku a druhý den do školy.

Byl poslední den školy před svátky, my jsme měli naplánovanou malou besídku a také samozřejmě nadílku dárků. Akvárko s křečkem jsem strčila do velké tašky a odnesla brzo ráno do školy, dala na velký pracovní stůl a přikryla šátky, k němu naskládala krásné omalovánky, vystřihovánky a pexesa od Bláži, ještě jsem přidala pro kluky kamión a pro holky plyšáka myšáka a třídu jsem zamkla. Když se začala scházet Myšátka a našla zamčenou třídu, nastal velký údiv. „No, nedivte se, Ježíšek toho má moc , tak už byl v naší třídě a nechal vám tam nějaké dárečky, ale musíme jít do třídy společně.“

Joj, to byla naráz zvědavice a kdyby se mohla protáhnout klíčovou dírkou, byla by Myšátka už za dveřmi z druhé strany. Konečně se sešla všechna, já odemkla, ale přišlo další nařízení – „Všichni půjdou na svá místa a k velkému stolu ani krok!“ Myslím, že očíčka se jim stěhovala na zadní stranu hlavy.

Udělali jsme všechno, co děláme každý den ráno – který je den, který měsíc, které roční období, zapálili jsme svíčku a zazpívali jsme si, tentokrát „Vánoce, vánoce“ a pak už jsem ty nedočkavce musela pustit k velkému stolu, aby se podívali, co že jim to ten Ježíšek nadělil. To, co se dělo, když děti stáhly šátky z akvárka, se moc popsat nedá, ale kdo máte děti, dovedete si ta rozzářená očíčka představit. To je přeci to úplně nejkrásnější! Splněné přání!

Představila jsem jim Čertíka Bertíka a domluvili jsme se, jak se k němu budou chovat, co smí a co nesmí. Bertík se předváděl a lumpačil v akváriu. Děti mu hned poprvé samy naplnily mističku dobrůtkami, přidaly piškotek a pozorovaly ho. Pak postavily ze stavebnice docela velkou ohrádku a domeček a Bertík byl vypuštěn na koberec.

Ukázal se jako velmi čiperný a bojovný křeček, neustále se snažil z ohrádky probourat, přelézal překážky, které mu Myšátka připravila. No, legrace jsme si užili dost a dost. Bertík se stal miláčkem třídy. Každou přestávku ho děti hlídají v ohrádce a hrají si s ním, k ranním povinnostem přibylo krmení kamaráda a každý pátek společně čistíme akvárko, aby bydlel v čistém.

Jinak ho každý den nosím domů (mám to od školy kousek), aby mu ve škole nebylo samotnému smutno. Musím přiznat, že je lepší, než večerní programy v televizi. Po škole je unavený od dětí a chrní, ale tak kolem deváté se probírá a začíná běsnit. Stěhuje domeček (po kom to zvíře, hernajs je???) a misku, hrabe jak cvokýš a dokonce se mu už podařilo z akvárka zdrhnout. Sháněla jsem druhé akvárko, abych mohla přenášet jen křečka v malé přepravce.

Štětinka mi jedno sehnala a důkladně zabalila a poslala, leč pošta nezklamala a mně dorazily jen střepy. Pak mě napadlo to nejjednodušší řešení – ve sklenářství jsem si nechala nařezat skla a doma jsem je hezky obrousila a slepila nový bydlík pro Berťase. Jen jsem si zapomněla nechat uříznout kus skla na kryt, tak jsem dala nahoru jen pletivo na dvou stranách zahnuté.

Ten pacholek si nahrabal pod domeček podestýlku, vylezl nahoru, odšoupnul pletivo a hurá na svobodu. No, měli jsme dopoledne o zábavu postaráno. Když jsme převrátili byt potřetí vzhůru nohama, začala jsem podezírat Lindušku, jestli ho nezakousla a nesnědla. Nakonec se ozval škrábáním pod stolem a na piškotek byl vylákán a polapen. Teď už má nový pevný pletivový kryt, zatížený skleněným těžítkem a šutrem z Francie.

Prý jsou křečci hloupí, ale já musím říct, že tohle je moc vychytralá potvůrka. Paní ze Zverimexu povídala, že je to mimořádně čiperný jedinec, že je to výjimka. Proč zrovna my musíme mít výjimku??? Plánujeme s Myšátky, že mu uděláme bludiště s piškotkem na konci a budeme zkoumat, jak moc má Bertík za ušima.

Tak na nás myslete, ať dobře zvládneme i druhou půlku školního roku. V pololetí rozšíří naše řady další holčička, tentokrát Anička, takže už nás bude 8+1+1 – 8 Myšátek +1 Bertík + 1 Myš. Těšíme se na výlet do ZOO, tentokráte do Brna. Už mám zjištěné spojení, jen musím vykoumat, kterak zabezpečit místenky, protože tenhle autobus bývá dost nacpaný. Uvidíme.

Přejeme vám krásné dny.

Myš

Aktualizováno: 30.1.2011 — 19:37

189 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Jdu spát a jsem dneska nějak nervózní. Zítra jdu po dvou letech zase na půl úvazku do práce. Ale já ani tak nejsem nervní z práce, jako z toho, že tu nechám Rysíka. Máme geniální systém hlídání, kdy se budou střídat taťka Rysák, babička a dvě tety. Nejvíc toho odhlídá tatínek, má letos poprvé dobrý rozvrh, takže nesedí tři hodiny ve škole, aby pak mohl ještě hodinu učit, ale má to takové hezky kompaktní a pak honem domu. Hlídání od externistek je potřeba jen dvě dopoledne týdně. Ale stejně. Něco jim zapomenu říct, připravit, ukázat. Jedné tetě ho budem vozit k ní, tak zapomenu něco přibalit. Rysík nebude ráno spolupracovat a nedorazím včas do práce …
    A taky není uplně jednoduché Rysíkovi rozumět. Ve dvou letech sice krásně mluví, ale rozumíme mu jen já s tátou. Naštěstí je poměrně společenský, babičku má rád (tu druhou radši, ale co se dá dělat, ta ještě pracuje), jedna teta je zkušená matka a druhá má navíc na pomoc malou holčičku a pejska. O palečky neprosím, není to tak důležité, jen tichou vzpomínku po osmé ráno, to budu rotovat bytem a předávat dítě hlídačce. Radši sama přidržím palec Ríšovi, on je potřebuje víc. A taky Štětince, která je v poslední době potřebuje pořád.
    Dobrou noc

    1. Ano, to musi byt jimavy pocit, kdyz musis Rysika nekomu sverit. Moje svagrova tady sla do prace asi za 2 a pul mesice od narozeni kluka a tu skolku/jesle strasne obrecela. Ty jses s Rysikem non stop 2 roky. Tichou vzpominku ti venuju. A neboj, bude to v poradku.

    2. Karakal, také přeji kuráž. Není snadné svěřit někomu zodpovědnému (tedy podle našich měřítek) kočku nebo psa – natož vlastní dítě. I když jsou to milující rodinní příslušníci, je to traumatické. Tak hlavně, aby se Rysíkovi po mamince moc nestýskalo a tebe práce bavila.

  2. Milí Zvířetníci, moc vám všem děkuju, jste na mě moc hodní. A na myšátka taky. Jdu do pelíšku, abych byla schopná v půl páté vstát a připravit se na první den nového pololetí. Máme před sebou veliký kus práce a zážitků. Klidnou dobrou noc všem a ať vás zvářátka nebudí, jako mě ten náš poděs chlupatej.

    1. Nojo, no. Křeček je nočňátko (chuckle) . Stejně to musí být nádhera, když ho děti smějí mít ve třídě. 🙂 Díky Myško, že jsi taková, jaká jsi. (h) (sun)

  3. Pořád je nutná palcodržna! 🙁
    Ríša po mém návratu domů asi v 16.00 baštil kuřecí masíčko s ostatními a vypadal spokojeně. Pak jsem šla na 2 hodinky pryč a teď je zase apatický, leží, spí, nešel mne ani uvítat, je jak hadrový kocourek, smutný, zornička je občas zase zvětšená, vzala jsem ho do náručí na mazlení, ale nechce, vrátil se na parapet a otočil se ke všem zády, nechce ani pohladit………… jsem z toho vynervovaná. Byl horký, ale fakt je, že leží vedle topení, které z ničehož nic začalo hřát jak o život (to je to pod druhým oknem, které bylo až dosud studené a nikdo nevěděl proč). Takže by to mohlo být tím, že tu máme, pro změnu, docela velké teplíčko.
    Strašně se o něj bojím. Uvidíme zítra, když nebude líp, jedeme k vetovi! Ach jo, ani chvilka klidu.

      1. Já tomu chci věřit a věřím tomu!!
        Ale všichni víme a známe, jak hrozný je pohled na smutné zvířátko, které zřejmě trpí a neumí svoji bolest a trápení sdělit tomu, kdo mu chce pomoci.
        Už je můj a patří k nám všem a já o něj nechci přijít.
        I Zrzínek s ním ožil. Strašně se změnil s jeho příchodem, hrál si s ním, to s Melíškem nikdy. Teď u něj ležel na horním parapetu, kam nikdy moc nechodí a pozoruje ho, Melíšek ho olizuje a chodí kolem něj jako kolem porcelánové panenky, ta jejich soudržnost mně dojímá. Jsou opravdu kocouří rodinka.

        1. Ale do prčic, to je mi líto, umím si představit, jakou máš starost. Držím palce, ať je ráno líp. Chudinka kocour.

        2. Karolino, drzim palce! Stejne se mi ale nezda, ze by to oko mohl mit z urazu. Jednak kocky jsou pruzne anebo by na neho muselo spadnout neco opravdu dost tezkeho, coz bys urcite zaregistrovala. nez s nim pujdes k vetovi, koukni se, jestli ma dobrou pohybovou koordinaci. (cat) (y)

    1. no, sakra práce… 8-| ale to bude všechno k tomu očkování.. takhle se vždycky ploužili naši psi, týden byli jako plyšáci! kočky byly OK, ale děsně uražené. držíme všechno, co je tady k držení ( Snížek drží tlapkou opěradlo židle) a vůbec se ti nedivíme… první a vymodlené micinky! ale stejně se o ně bojíme, i když jsme kočkaři léééta, jen je pak víc zkušeností a člověk ví, co může čekat. víš, jak jsem lítala, celá zelená, když Snížek chodil od záchůdku k záchůdku a nic?…a jak jsme hnali k vetovi na pohotovost, kdež jsem za vyšetření a injekci zaplatila prokousnutým palcem ( přešli jsme pak s celou smečkou na RC a je OK). k vetovi tam asi chodili samí miliusové, protože obdivoval, jakého máme bojovného kočkoura! milostpán potom prošmejdil ordinaci a pak se nechal laskavě naložit do přepravky a odjeli jsme se domů kurýrovat. zůstáváme na značce, podávej zprávy pravidelně!! (cat) (rose1)

    2. Taky se o něj bojím, je to muchlací pohodovej sluníčkovej kocourek a když má konečně svoje doma, tak tohle??? ;( Ríšulko, drž se, buď statečnej a bojuj.. (h) (y)

  4. Myško, nádhera! Jako obvykle krásné pohlazení po duši. Moc moc Myšátkům přeji nového kamaráda. S takovým kamarádem (a báječnou paní učitelkou) je učení hned veselejší. 🙂

    1. Ty zasnezene zimni podvecery se mi vzdycky strasne moc libily. A tvoje fotky to moc pekne vystihly.

  5. ;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)

    .(*) Ptá se soused souseda: „Franto, proč ten tvůj kocour dneska lítá po zahradě jako blázen?“ „To máš tak Jardo, včera jsem ho nechal vykastrovat a teď odříkává domluvený rande.“ .(*)

    ~o) Vinšuju všem přítomným klidný večer, hezké sny a pěkně se vyspinkejte. ~o)

  6. Krásné povídání o myšátkách – jsou ve věku, kdy je pro ně poznání lásky ke zvířátkům určitě nenahraditelné. Vždycky, když čtu Myšátkovské povídání, se mi vybaví plejáda mých dobrých (i nedobrých) učitelů, učitelství není zaměstnání, ale povolání a poslání. Díky Myško (h)

    Jinak jsem zpětně nakoukla i do víkendu – jsem ráda, že dobrodružné putování dobře dopadlo (a držím palce na znovuzabydlení), že kočičáci se mají už zase dobře, novej papoušek si zvyká na doma…. díky za gorilčí hlásání, držim palce Štětinkovům a určitě jsem ještě na spoustu věcí zapomněla… (y)
    (wave)

  7. Já měla angorského šedého křečka, jménem Klotylda, nakonec se z Klotyldy vyklubal Kleofáš. Ale byl potvora kousavá. Jak jsem mu strčila do akvárka ruku, abych mu dala něco dobrého nebo mu uklidila, už jsem ho měla zakousnutého v prstu. Jednou jsme ho svěřili tchyni a odjeli na víkend. Po návratu přednosta demontoval kuchyňskou linku v paneláku, aby vylovil Kleofáše, který odsunul atlas nahoře – tím bylo akvárko přiklopeno a jen po stranách byly otvůrky pro přísun vzduchu. Jak to dokázal, to teda netuším, kniha byla opravdu těžká. No, utekl a spokojeně se zabydlel za sporákem. Aspoň si máti nedobrovolně uklidila.

    1. Ty, jó, mně tak jednou zalez ježourek a nechtěl ven, taky jsme demontili linku.
      Vydržel přes zimu a pak šupajdil do přírody. 🙂

    2. Vlastne jsem taky mela krecika dzungaracka – dostala ho skorosvagrova od pritele a bydlela pres tyden na Zenakach v Praze, tak ho dovezla. Byl to krecik Petrik a byl nezdrhaci. Bezne mi prochrupkal vecer v dlani nebo na kline, pri veceri rejdil po stole a snazil se hlavne, namisto k zelenince, dostat k tatarce. Byl to tatarkovy zavislak, a i pres chyby ve vyzive uzil temer tri roky. Mel hrozne rad hlavkovy salat, ktereho jsme tehdy z maminy zahradky meli fury, a buhviproc i ananas. Ananasovy kompoty se kupovaly jen pro nej. :*

    3. Náš křeček se jmenoval Knoflík a byl to škodič (rofl) . Bydlel v dětský vaničce (tý velký plechový – dostal ho vlastně synek, když mu byly asi čtyři roky). Vždycky večer jsme mu přistavili schůdky a pustili ho ven, on se pak někdy v noci vrátil, v tomhle s ním bylo dobrý pořízení. Bohužel byl naprosto nekontaktní, utíkal a kousal, zjevně nezvyklej na lidi ;(
      Škodič byl proto, že vpodstatě obíhal trasu kolem pokoje a co potkal, to okusoval. Zejména dráty. Dodnes nechápu, jak je možný, že ho nezabila elektrika – na tohohle koníčka jsme přišli až tím, že přestaly fungovat lampy… Jo, okousal mi taky cancák, bestie (devil) . A snažil se prohrabat (panelem) z obýváku do ložnice. Vzhledem k tvrdosti tohohle materiálu byl jeho výkon na tak malýho tvorečka impozantní (asi do hloubky 1,5 cm).

  8. Křečíci jsou moje velká slabost, jako studentka jsem měla naprosto fantastickou samičku jménem JUPSI – to byla zkratka naší školy. Když ve třech letech zemřela, celá rodina ji oplakala. Dětem jsme pořídili páreček – Růženku a Honzíka. Nesmírně se milovali a když Růženka poprvé porodila a Honzík ji chtěl krýt, rozdělili jsme je. Po půl dni jsme je museli dát k sobě jinak by mladí umřeli. Ona se o ně nestarala, to všechno pan manžel, dáma je jen nakojila. Zaplavili jsme tehdy křečkama celé široké okolí. S posledním vrhem foukla matka otec i děti – naši dětem fouklo vždycky všecko.

  9. Jedno O.T., ta čubinka je sestra psa mého známého:
    Prosím o pomoc na záchranu Camury Azijský medveď.Camura je sestrou Cara.Jej majiteľom je pan ˇˇSípoš, ktorý t.č. funguje vo vysokej politike…Jeho otec, ktorý sa o Camuru staral, dostal infarkt, leží v nemocnici.Hrozí, že ak sa nenájde pre ňu miesto, utratí ju.Je mi z toho na zblaznenie, my sme sami v núdzi, nemôžeme si to dovoliť.Skúste prosím, či by sa niekto nenašiel, kto by ju mal rád.Je krásna, na
    http://www.kavkazsky-ovcak.cz je její bráška.
    Tak kdyby náhodou…

    1. Písla jsem Jarce Kavkazí, aby sem hodila oko – ona bude nejlíp vědět, kam dál to poslat.

        1. Vave má na mě mail, myslím, že i telefon, pokud by telefon neměla, tak mi písni na maila.
          A moc děkuju! 🙂 (h)

        2. Koukám teď, že ten jejich email háže zpět. Lucko V., šupni mi to na fialovajarka závin post.cz, přepošlu to holkám.

  10. Tohle povídání čtu dnes asi tak podesáté a pokaždé jsem z toho naměkko. Jsi naprosto úžasná „úča“, která svým myšátkům dává do života pevné základy a k nim každému plný kopec lásky. Je jasné, že zrovna tvá myšátka to všechno budou v životě moc a moc potřebovat. A křeček Bertík má nádherná očička a doufám, že vám všem bude hodně dlouho dělat radost.

    1. Náš Vítek měl džungaráčka 4 roky (a dostal ho už jako dospělého), takže šance tady je! Myš je úžasná, myšátka si mohou gratulovat, že mají zrovna tuhle úču! (h)

  11. Myško, ty jsi prostě přírodní úkaz! Jako by ti nestačila Linda, ještě chodíš na procházku s křečkem! (rofl) Máš můj hlubokoslon ( (bow) ) a nehynoucí obdiv!

    1. Sem se z dovolením připíchu (nod) Souhlas (wasntme) Myš je opravdu přírodní úkaz–jen kdyby takových bylo víc (handshake) (handshake)

    2. Jo, přírodní úkaz, to já jsem – mučivé tornádo – tak mě občas nazývají moji povstalci na doučování = domučování. Dneska přinesli ukázat vysvědčení a docela to dobře dopadlo, je vidět, že jsme nějaký kus práce odvedli. Ještě budeme muset máknout, protože osmákům teče do bot. Deváťáci si naivně myslí, že už jsou za vodou. Nechtějí si připustit, co je čeká, i když jim to vtloukám do hlavy dnes a denně.

      1. To víš Myšičko, oni podvědomě tuší že v tom velkém světě na ně nikdo s otevřenou náručí nečeká a tak si tu školičku ještě užívají, navíc s takovou pančelkou (*) Ty jsi dělala véééélký kus práce a dala jsi jim do života hodně (heidy)

  12. Myšáčku, jsi skvělá… psala jsem to už Blažolence, když mi přišly od vás krabičky a tašky, které obdivovali úúúplně všichni!! Myšátka mají obrovskou kliku, že tě mají a že máš nejen ty šikovné ruce a úžasné nápady, ale hlavně to velké srdíčko pro všechna Myšátka! moje mamka je učitelka, vím, jak je to náročné povolání i u zdravých dětiček. o to víc obdivuju, jak tobě krásně klape myší škola… z Pětikočičína zdraví dvě sovy ( Ondra + já) + (cat) 4x ! Bertíkovi čertíkovi a Lindušce trpělivé podrbání a pohlazení ode všech! (h) (rose1) (party)

    1. Na rameni nosit Bertíka se ještě neodvážím, je to hrozný poděs, který nevydrží vteřinu v klidu, pokud zrovna nespí. budu ho muset trochu vytrénovat. Bláznivá stěhovací Myš – bláznivý stěhovací křeček – prý svůj k svému :^)

    2. krásný fotky. Ještě pořád na mne tahle zimná nádhera zabírá, i když teda takový nalitý pupence by taky nebyly k zahození 😉

    3. Emtesko! Ta Pálava je přece jenom krásná … a okolí Pavlovic jakbysmet. Moc krásné fotky

  13. Teda Myško, ty jsi supermyš obětavá! A děti mají opravdu kliku, že mají báječnou paní učitelku. Vidíš, nedávno jsem myslela na to, jestli bys pro myšátka jako společnost nechtěla dvě suchozemské želvičky, ale s křečkem je větší zábava!

    1. Lucko, s Bertíkem je vážně bžunda. Někdy je docela problém donutit děti, aby se učily, když první hodinu dělá rotyku, stěhuje bydlík a dělá kotrmelce. Potom se zklidní a chrní do přestávky, kdy je vypuštěn do výběhu. Jen mě mrzí, že Linduška není pes vhodný k dětem, byla by ve třídě vítaná a umazlená.

    2. Lucíííí V.!!!! možná jsem to někde přehlédla, ale jak je s Arguskem, mým favoritem ušatým??

      1. Ušatej favorit teď právě byl na rentgenu. Po ATB krásně splasknul, je to fakt asi od toho zubu. Nad tím zubem teda něco je, ale není to velké a pan doktor říkal, že se to pokusí vyndat při operaci zubu ve čtvrtek. Takže jsem šťastná jak blecha a moc děkuju všem palcodržičům (h)

          1. Pernatka je naprosto úžasná! (h) Už není tak vyplašená, večer už se strašně chtěla mazlit a tím strašným zobákem mi jemně oždibovala uši a nos a ráno mě vítala stejně jako to dělá Dráček. Nožičky mažeme Panthenolem, nafasovali jsme vitamíny a doufáme, že bude dobře.

        1. Tak to jsem ráda, že Argusovi je líp (h)
          Ta Palcodržna tady opravdu ve valné většině funguje, Ríša už taky pobíhá veseleji. Ale pořád to není on, rychleji se unaví, polehává a pospinkává. Ale už mne chodí vítat ke dveřím a baští a už to není ta strašná apatie a má bezmoc, co se bude dít dál.
          Pořád něco vykládá a s Melíškem si hrají, ale občas je pozoruju a mám pocit, že Melda je někdy pěkný bazilišek. Plácá ho tlapičkou, ale když na něj Ríša vystartuje, tak „já niiiiic, já tu ani nejsem…….“ a už je pod postelí. A tuhle jsem se smála, když šel okolo Zrzínek, Melda s Ríšou se váleli v klubíčku na podlaze a Zrzín se na ně tak moudře zadíval a lup! Už měl Melda facku jak od domovnice. A Zrzínek se spokojeným výrazem vychovatele zpustlé mládeže odkráčel na svůj parapet a oddal se slastnému hnípání.

        2. hou hšj hou, basseti tancujou!!! to mám radost, že Argusek, Švýcar ušatý, bude OK! kohopak vezmeš s sebou na perníčkové Dubnění?

          1. To zatím nevím, jestli se mi povede, záleží, jak a kde bude Péťa zrovna závodit. Ale pokud se povede, nejžhavějším adeptem je asi Buffinka. (dog)

  14. Pančelko, to je teda! (h) Ať se Bertíkovi u vás dobře daří a dětem (i Vám) přináší stále nejen radost, ale i to ponaučení… (heidy) (rose1)

  15. Milá Myško, díky za hlášení a prosím o předání srdečných pozdravů všem Trpasličím Myšátkům! (h)
    A nebyla bych to já, abych vás všechny hned nehonila: že si, i při té velké starosti o Čertíka a novou spoluMyšku, najdete čas na něco pro nás, Zvířetníky? Letos je velké Setkání až o prázdninách, takže času je dost, ale moc rádi bychom se zase potěšili z vašich nových a nápaditých výrobků. Že pro nás zase něco moc zajímavého vytvoříte?
    Děkuji už teď a moc se na výroby z Trpasličí – Myší školy těším! (sun)

    A ještě se dodatečně připojuji k uvítacímu výboru pro Dede a její skvělou smečku – vítejte DOMA! (f)

    1. Alčo, už jsme pomalu začali s výrobou. Zase zkoušíme něco nového a neokoukaného, tak snad se nám bude dařit a budou se výrobky líbit. 😉

  16. Tohle povídání mi skvěle zvedlo náladu a doslova zahřálo. Jak mi bylo ráno ouvej, teď je mi teploučko po celém člověku. Paní Myši, děkuju (h)

    1. To jsem ráda, že jsme potěšili. My si ve třídě žijeme někdy více někdy méně pohodvý život. Ne každý den se daří, ale celkově je nám spolu moc dobře.

  17. Myšátka, Vy máte nejen laskavou píčelku, ale i třídu, to je barviček. Eštěže je Bertíček černej – se bude dobře hledat. 😉
    Mávám všem znaveným, hlásím, že u Gorilků se od včera koná sex, Richard žumry žumry, Bikirka někdy že jó a jindy že né a Shinda, aby těch zmatků nebylo málo, se snaží s Biki bratřit. Tedy spíše sestřit. Biki jí samozřejmě ještě nevěří, ale nějakej klacík si od ní už vzala.
    Haraší celý pavilon, pouze není známo, zda myš Ferdásek má svou myšajdu. (blush)
    Tak něco pro potěchu oka:
    http://dana999.rajce.idnes.cz/Video_-_Chuvacek/?p=pomahamegorilam.cz#VideoJoiner110130194832.jpg

    1. Teda já doufám, že Berťase uhlídáme a nebudeme ho muset po třídě hledat. Zatím ho na volnou probíhačku nepouštíme, je děsně rychlý a mrštný.

      1. Tatunek je prisernej rostak, ale na brasku jen kape med a vsechno mu dovoli. Jednou bude z Tatunka uzasnej tata Tatun. On i Richard se umi s detmi pomazlit, ale Tatu bude rodic roku. Doufam. (blush)
        Mne dnes moc potesila Shinda, ktera zmenila taktiku a usoudila, ze kdyz se TO (rozumej Biki) neda vyhnat, zahnat, prodat ani ukousat – tak se s tim halt spratelim. Kez by ji to vydrzelo…

        1. Já dnes viděla, jak se alfa Shinda snaží Bikiru pohladit, i když je to konkurentka, a padla mi brada někam k pasu. Asi je brzo z toho vyvozovat, že máme hepáč za dveřmi, když se odborníci jistí lhůtou až několikaletou, ale rozhodně to potěšilo. (sun)

          1. No ona se nejspis snazi rozbit svazek Biki+Richi – ale to je burt, jakej k tomu ma duvod, hlavne ze je za hodnou. Kdyby se holky aspon trochu spratelily, hned by se zas dejchalo inak… (clap)

    2. Mysak Ferdasek NEMA v obyvaku svou Mysajdu, nebot pred chvili nyl u Bikirky, ktera prave usnula na povodnovce na brisku. Doufam, ze to nekdo vyfotil, ale pro jistotu dodavam, ze Bikirku navsteva neprobudila. Takze nic nebylo… 😉

  18. MYŠO, MYŠOOO!!! Sedím tu a usmívám se. páč si představuju malý Myšstvo a Čertíka a ty kukadla, který září jak lampionový průvod.

    1. Taky to byl pro mně moc krásný zážitek. O tom přeci vánoce jsou – rozzářený dětský kukadla.

  19. OT vyřazené povlečení a deky

    Milí Zvířetníci, prosím o radu. Máte v Ostravě a okolí patronát nad nějakým útulkem? Nebo můžete mi poradit, kam se obrátit, kde by využili vyřazené povlečení a nějaké deky? Mám auto, tak to můžu zavést i kousek dál.

    Využijí v kočičím útulku i deky? Nebo ty spíše k pejskům? Věci jsou vyprané, ale povlečení asi i naškrobené. Mám je znova přemáchat? Díky za pomoc (f)

    1. pošli to čisté klidně i naškrobené, tak jak to máš….do útulku Kočičí naděje Sezemice u Pardubic -paní Pavla Hybská. deky,ručníky,povlečení,všechno se pro kočičky využije a Pavla tam má i pejsky….mail je: cymb(@)centrum.cz..
      nedávno o to Pavla prosila,že mají katastrofální nedostatek a věci jen hoří…..chodí i sem na Zvířetník , je i na Hadech registrovaná,tak se domluvte spolu.
      děkuju..Š.

      1. Hodí se do útulků i starší zimní bundy? Zásadně mi „umírají“ zipy – bundy ještě pěkné, ale přešívat zip, na to fakt nejsem.

    2. Dětmarovice ani Karviná nic nechtějí. Ozvi se na hansha (uzenáč) seznam český, předám mail na paní, která vede místní organizaci na ochranu zvířat – má větší přehled.
      Pokud vím, berou se ručníky, plínky, oblečení, vše zbavené knoflíků, spon, zipů – prostě jen látka.

  20. Milí ZVířetníci, moc děkuju za milé ohlasy a pozdravy Myšátkům jsem přečetla. Těší se už do ZOO. Jinak já na péči o Berťase jen dohlížím, zatím ani nemusím připomínat, co je potřeba udělat. Ráno vyčistíme a naplníme mističku a dáme do napáječky čistou vodu, jen jim to vyndám z akvárka. Nechci zatím, aby Myšátka otvírala akvárko sama, nerada bych Bertíka naháněla po škole. Zatím slyší na svoje jméno a pokud tvrdě nespí, vyleze z bydlíku a naklání hlavičku a poslouchá. Šunčičku moc rád, taky sýr, vajíčko a čerstvá okurka – to jsou jeho oblíbené pochoutky.
    Dneska jsme připravili další lavici pro Aničku, která přijde zítra. Jsme na ní všichni zvědaví.

  21. No jo, o zvířátko se musí starat pančelka, jinak to ve škole nemůže být. Vím, že v Kubově bývalé škole, kde loni strávil tři měsíce, v některých třídách zvířátko mají, ale moc často se to nevidí.
    Na návštěvu v Brně v zoo se budu těšit a myslím, že pokud nebude mít Kačka ve škole něco nutného, půjde ráda taky.

    1. Pančelka jen dohlíží a nepatrně pomáhá s péčí o malého chlupatce. Myšátka jsou schopná se přetrhnout, aby mohla vymýt misku a naplnit napáječku. O to, kdo dá Bertíkovi do paciček něco dobrého jsou skoro sváděny bitvy. Na ZOO se moc těšíme.

  22. Myšičko (inlove) , to jste ale měli krásné Vánoce! Jsi šikovná a nejšikovnější pančelka na světě. (h) Tvé děti mají ohromné štěstí, že dostanou do svého trochu obtížnějšího života to nejlepší, co mohou dostat.

    Jinak Kaštánek má pravdu, džungaráci jsou masožravci. Kupovala jsem jim 1x týdně odměrku moučných červů a každý den dostali trochu. V mezidobí bydleli červíci v lednici ve sklenici s kouskem jablka, víčko bylo dírkované.

    Přeji všem krásný den. (h)

  23. Karolíno, jsem moc ráda,že je Ríša v pořádku….hlavně ať už na nikoho z Vaší domácnosti nic nepadá a inijekcím se vyhýbejte….. 😉
    PS: tu sms jsem četla, ale to už jsme byla v takovém polokomatu, že jsme si ji přečetla a pak s oddechem,že je vše,jak má být,odpadla….

  24. Ahoj ze sněhem jiskřící podhorské vísky! (inlove) Hlásím, že se nám už podařilo najít talíře a hrníčky a podařilo se poprvé uvařit i vyprat (chuckle) Chaos v domě už nedosahuje biblických rozmerů, ale už se dá procházet (když se nezapomenete vyhnout) chodbou a byla zprovozněna psí bouda. Musím říct, že divocí zvířecí návštěvníci ji zanechali v dost děsném stavu (ehm to nemohla být ložnice, to byla latrína (tmi) ), leč je vymyta, vydezinfikována a provizorně zapelíškována – skutečné pelechy přijedou až se stěhováky (tedy bůh ví kdy). Doufám, že brzy budu moct prvně vydrhnout podlahu! Ne, že bych tu práci milovala, ale bude znamenat, že je podlaha VOLNÁ! 😀 Moje pravá ruka přežívá, byť ten první den po cestě byla oteklým nepoužitelným čímsi 😡 . Ale už jsem si slíbila, že zaběhnu k doktorovi – jakmile bude chvilka času. Článek o cestě ráda napíšu, ale půjde to jen po chvilkách, tak prosím o trpělivost. Kazan je veslý a Berry dnes prvně vyběhla z domu a hned blafla – asi pochopila, že na vsi je pes hlídací jen tehdy, když štěká!
    Jinak mám radost z uzdravujících se marodů (Karolíno, o Ríšu jsem se fakt bála – ty oči! Mám zkušenost, ale naštěstí to nebyl váš případ… brr) a všem mávám.

    1. No hurá Dede, že Vám to jde tak od ruky, ono je to znát, když to začíná vypadat jako doma a ne jako jeden velkej zmatek…to pak těší…..tak ať se domov zabydluje a nenechá to na nikom následky…..pozdrav Berunce a Kazanovi. (wave)

    2. Milá Dede (inlove) ,
      nejdřív technická – tak se zdá, že padání bylo jen nějaké místnější. (Pražské? Středočeské? tak nějak.) Dnes je to doma i v práci v pořádku.

      Mám radost, že se pomalu zabydlujete, že pejskové mají domeček, že tlapka trochu splaskla (ale doktor je nutný!) a že jsi připojená a tak vůbec. A nezapoměň, kdybys něco potřebovala, hvízdni jako Sarka Farka ,a někdo určitě přiběhne na pomoc. (nod) (h)

    3. Hlavně, že se to hýbe, ono hned vypadá všechno líp. Ale nejdřív toho doktora, aby packy byla na to dělání v pořádku! (y)

    4. Milá Dede, tak to je nádhera – jak má člověk ( a zvíře) vlastní pelech, hned je mu líp… Naše smečka ti dodatečně uděluje metál „Za statečnost na cestách“ a zdáli obdivuje tvé lidské i psí společníky… Jste všichni (*)
      A současně drží palce a tlapky tvojí tlapce, aby si konečně dala říci – ani ta nejradostnější práce člověka nepotěší, když ji prokládá kletbami, kdykoliv chce vzít něco do ruky… (y)

    5. Dede, ty mi něco povídej, že se mám šetřit!!! I tebe potřebuje spousta lidí a zvířátka, takže maličko zpomal, nebo ti dají ruku do sádry. Mně s tím kamarád ortoped vyhrožuje už dlouho – jenže on mi chce dát do sádry preventivně obě ruce, aby měl jistotu, že nebudu dělat vůbec nic ( je to lump!)

      1. když ti bude chodit utírat zadek (chuckle) a starat se o tebe,ať ti je klidně zasádruje ….ale ono to je tak na 3 tejdny,co???

        1. Je to kamarád a spolužák, a tudíž sadista. Zasádroval by mě a vykašlal by se na mě. Mělo by to jedinou výhodu – konečně bych zhubla!!!

    6. Vítej doma Dede. Jsem ráda, že jste to přežili bez větší újmy na zdraví. Cesta mi přišla napínavá a to jsem úplně zapomněla, že máš bolavou ruku. To už je naprosto neuvěřitelné a je vidět, že máš psiska vzorně vychovaná, jinak by to zvládnout nešlo. Jen to uklízení po stěhování není zrovna vhodná terapie. Mám to ještě v živé paměti a koneckonců dodnes bydlíme částečně v krabicích a bez záclon a ….
      Ono se to nezblázní. Stačí postel, minimum nádobí a nějaké to oblečení. Pak samozřejmně počítač, ale ten zbytek klidně počká do jara ;).

      1. Ještě k té bolavé ruce. To si tuhle jednou moje maminka uhnala zánět žil či co. Jedna ruka bolela fest, druhá méně. Pan doktor se zeptal: kolik máte dětí? A pak jí ty ruce opravdu zasádroval obě. Na té méně bolavé nechal pohyblivé prsty, aby si maminka aspoň nos mohla utřít a housku podržet. Děti měla tři a bylo těsně před Vánoci. Tatínek na ty Vánoce rád vzpomíná. Uklizeno nebylo, ale prý takovou pohodu už nikdy na Vánoce nezažil :). Já byla malá, já si to pamatuju jen hodně matně.

    7. Prima – jste doma ve zdraví (relativním) a to je hlavní. Berry si zvykne a naučí se. Že mají psi dobrou paměť na místa vím, ale jak dlouho nebyl Kazan „doma“? Jsem ráda, že je šťastný (nebo je to také tím sněhem?).
      Prostě pokud máte teplo, střechu nad hlavou a aspoň zhruba na čem spát a možnost si uvařit čaj, ostatní se zvládne (h)

    8. Milá Dede, vítej doma! S napětím jsem četl zprávy z cest a držel palce. Jen tě prosím, dávej na tu ruku pozor, ulev jí a nespěchej s prací – práce není zajíc, neuteče, ale když ti ruka oteče, bude zle a může být i hůř! Fakt bacha.

    9. Milá Dede, teď už to bude dobrý, psi se rychle zadaptují 🙂 , ale ty si šetři tlapku, tyhle svinstva se táhnou a léčí pomalu. (envy)

    10. Milá Dede, sledovala jsem s napětím celou tvou cestu, Vave nám tu postivě předávala informace z trasy. Sice jsem neměla čas to komentovat, ale zauzlovala jsem všechny palce, aby to všechno dobře dopadlo. Přeji, ať se rychle opět zabydlíš doma, ať jsou Kazan s Berrinkou spokojení a ať je jen a jen dobře. (h) (h) (h)

    11. S napětím jsem se včera probírala příspěvky ,abych našla informace ohledně „Cestičky k domovu “ Dost jsem se bavila ( chvílemi ) spíš mě ale jímala HRŮZA . A ve finále jsem byla dojatá, že jste to zvládli a navíc ,že ještě existují dobří lidé. Všechno už asi bylo řečeno přede mnou. (nod) (nod) (nod) Tak vítejte doma Dede -Udato a (dog) (dog)

    12. Dede docela mne děsíš! To někdy probereme, až bude víc času.
      Ale já z toho byla taky pěkně vedle, to si můžeš být jistá! Proto jsem ho pozorovala a mazali jsme hned na veterinu. Snad to bude v pořádku, jak už jsem psala, není to stále on. Pospává, rychle se unaví…….. uvidíme, teď mám nějaké bylinkové preparáty od Klubu ENERGY, kde jsem členem, speciálně pro kočičky na posílení imunity, tak uvidíme.
      Tak se hezky zabydluj.

      1. Milá Karolíno, neděs se – kdyby to bylo to, co znám, tak by se to nevrátilo a nesymetrické oči by zůstaly. Tak klid! Ríša bude v pořádku 🙂 A že se unaví? Však je jako po ošklivé nemoci… to přejde!

      2. Karoli, to byla stopro soucast reakce na ockovani; kdyz jsem si cetla o ocich, a to jsem cetla VSECHNO, protoze Betuska ma pigmentovou vydut z panenky nebo jak to laicky nazvat, tak jsem presne takovy pripad cetla. Klid! 🙂

    13. Mila Dede, prosim, prosim, k tomu doktorovi co nejdriv!. Vzdyt jsi si musela tu ruku desne namahat cestou z Anglie domu. Vim, ze bys chtela mit vsechno uklizene a vypakovane, ale ono to fakt pocka. Udelej si koutek, kde je ti prijemne, a na zbytek se vybodni.

      1. Přídávám se k HaněW, to už opravdu vypadá na potřebu pořádnějšího znehybnění (na ortézu by to asi mohlo jít ukecat), já vím, že teď na to není dobrá doba, ale chce to KLID. Držím palce.

    14. Óóó, Dede Udatná, vítej doma, přeji všem u Vás teplé pelíšky. (inlove) (hug) (wave)

    15. Hlavně že jste DOMA!! To nejhorší už máte za sebou a práce opravdu neuteče. 🙂 (sun) Držím palce aby se ruka umoudřila. (y)

      1. Milá Dede, teď už bude jen líp (inlove) . Teda když budeš hodná na tu ruku. Čert vem úklid, na prach se neumírá! Jen trošku vybal a pak POMALU. Znáš to slovo;) ?

        Ještě k stěhování: kolegyně dostavěla barák a stěhovali se, no tak nějak průběžně, teď už snad mají všecko přesunuté, nicméně dneska kvílela, že zítra má důležitý jednání, venku zima jak v ruským filmu – a nemůže najít kalhoty od kalhotovýho kostýmu (rofl) (rofl) .

  25. Milá Myško, už jsem tady psala mnohokrát jak je Tvá práce nedocenitelná pro myšátka. To, co Ty jim dáváš, to je dárek na celý jejich nelehký život. Hlavně by si to měli uvědomit jejich rodiče a okolí. Přeji Ti hodně sil (bow) (sun) (f) (bow)

  26. Milá Myško (inlove) (a Bertíku!) jsi požehnáním pro svoje Myšátka a věřím, že díky tvé péči získávají ti malí přece jen podstatně víc sebedůvěry ve svém nesnadném životním rozjezdu. Kéž by bylo takových Myší víc! Jen na sebe prosím dávej víc pozor – je mnoho těch, kteří tě velmi potřebují. Snad aspoň tahle myšlenka by tě mohla kapku zpomalit, až se zase po hlavě poženeš do nějakého příšerného projektu vyžadujícího tak tři lidi s tím, že se to přece zvládne! (wait) 😀

    1. Projektů netřeba, stačí současná sestavy třídy, která se od zítřka rozšíří. Jsem na to docela zvědavá. Ale co, před školou roste borovice se silnými vodorovnými větvemi a do blázince v Kroměříži to taky není tak daleko… (rofl)

      1. Myši, kde to vlastně sídlíš? Já doteď myslela že někde v Čechách a ono asi nee… Já jsem totiž z Kroměříže…

        1. No tohle, můj synátor tam měl donedávna obchod s hokejovým vybavením a taky za Krompl hrál hokej . Teď už je v Přerově. Měl to po hradbami v tom podloubí, co se dělali a rámovali ( krásně) fotky a taky tam byli nějaké obchůdky s orientálním zbožím atd.

          1. Asi vím kde – vedle Foto-Král? – jen jaksi hokejové vybavení jde mimo mě 🙂

            1. Ano, ano, synek s panem majitelem velmi dobře vycházel. (y) Taky nevím , co je tam teď. (wave)

        2. Sídlím na Vysočině v Pejřimově, ale v kroměřížským blázinci mám zajištěnou protekci, heč.

  27. OT O víkendu jsem se skoro k počitadlu nedostala. Pesani se musí krmit a začínají se projevovat. Putují po kuchyni, zvykají si na chladnější odchov v ohrádce. Už si hrají, už poznají člověka a začínají se mazlit (ale i okusovat, třeba štěně zakouslé do palce u nohy je děs – odkopnout to nejde, to by tomu člověk ublížil, vydržet to taky nejde, protože má zuby jako jehličky). Překvapili mě. Řvali jak o život a drápali se ven. Tak jsem je pustila se slovy, tak ukaž, co chceš. Udělali kolečko a vykadili se. Nechtějí to dělat v bedně, aby si v tom nešlapali. :O . Do bedny se už sotva vejdou. Nastane čas ohrádky. Ale ta zima mě netěší. Musíme jim přitápět a stejně mají max. 15 stupňů. Takže v ohrádce jsou jen přes den tak na cca 4 hodiny. Ale zjevně jim nízká teplota nevadí. Je snimi spousta legrace (no a taky práce).
    Vítám Dede po dlouhé a příšerné cestě. Místo do peřin přijet na staveniště… uff (whew) Ale ono se to nakonec zvládne (tedy ne se.. ty to zvládneš.)
    Jsem ráda, že se zvířecí marodi uzdravují (Ríša, Argus a nalezenec Kimina)

    1. Evi (inlove) , díky za zprávy z bedny. Koukala jsem na obrázky, jsou úžasní! Ty opatlané čumáčky … a vypadají dočista jako malí pejskové, ne jako spokojené housenky, jéšiš, a musí vonět! a být sametoví, ach! (h)

      1. Teď už jsou to opravdu miniaturní pejskové (no mini – mezi 3-4 kg, to leckterý jorkšir nemá 😉 ) Už i vrčí a štěkají, párkrát zavraždili deku a jedna holka přeprala starou bačkoru, větší než ona (pravda, párkrát při tom upadla 😉 ). No voní (tedy z přední části, ze zadní už ne..) pokud to stačíš. Protože ulovit nos – to je správná psina (chuckle) Začíná být veselo.

        1. Jsou nádherní- ale uklízet po tomhle komandu musí být radost, určitě několikrát denně… protože to musí být loužiček a bobků všude, když jsou to takoví mimísci.

          1. Jedině průběžně (pokud jsou v prostorách společně s lidmi). Protože jinak se to zozšlape a roznese všude. 😉 Jen v ohrádce lze uklízet cca 3x denně. Oni se rychle naučí nechodit bobkovat na místa, kde spějí a hrají si. Ale protože i ohrádka je dost malá (potřebovali by tak 20 m a mají asi 7) , tak je pouštíme i do kuchyně (po dohledem). No a tam děláme psí hajzlbáby 😉 systém hajzlpapír vždy připraven (ne neutíráme jim zadečky, ale sbíráme bobky).

            1. U nás docela fungovaly podložky pod inkontinentní pacienty – tak z 80% to udělali na nich.

        2. To jsou pohodoví štěníci, ti Tví fleťátka. Vidíš a náš Luxík byl ze všeho vyplašený a štěkat neuměl dlouho. Pořád tu socializaci musíme za ty čtyři měsíce dohánět. Včera jsme byli na procházce u koníků, moc ho to překvapilo. Z blízka taková veliká zvířata neviděl. Moc se s nimi chtěl kamarádit. Přes ohradník se s nimi oňuchával, oni jsou zvylí na psy a náš Luxík je ,,slušně vychovaný“, Doník tam je zvyklý chodit. A musím se pochlubit – už v autě neblijeme !“ (chuckle)

    2. Evo, my jsme měli loni na terase choďátka v ohrádce někdy od 3.5 týdne. Moc teplo tam nebylo, hodně pod 10 stupňů a přežili to, na noc byli v bedně, tam měli kolem 15 stupňů. Tak chlupatá štěňata jsem nikdy neviděla, byli jak medvídci.

      1. Já vím, oni těch 15 stupňů s klidem přežijí. Vzhledem k tomu, jak rostou je to otázka dní, kdy půjdou bydlet mimo bednu. Ale noc na zítra má být ještě hodně studená. Tak to ještě 1-2 noci v kuchyni v bedně přežijou. Ostatně kolem víkendu už se budou učit na zahradu. Aby v bytě nezblbli a měli nějaké zážitky. Vloni lítali i ve sněhu. Ale začínáme postupně (i když ti loňští nám začali zdrahat z ohrádky dost brzy a „na mráz“ šli bez postupného přivykání.) Jediná nevýhoda je, že máma musí občas v noci děti zkontrolovat. Přitom do ohrádky se sama nedostane, tak musí nastopit „vrátní“ a pustit ji tam, ona je chvíli nakrmí a vypadne. Což tak kolem jedné v noci není nejpříjemnější. Že by fena s takovými zubatými obludkami spala – to ani náhodou. Ostatně ani se jí divit nemůžu. To spíš obdivuji její trpělivost, že se nechá od nich pořád rvát.

        1. No je to jak na mateřské, loni jsem chodila spát o půlnoci, aby se Fleur vyvenčila a protože žrala jak nezavřená, tak jsem si řídila budík na 4 ráno, aby mohla vyběhnout (měla po celou dobu laktace průjem) a o půl sedmé řval budík, ať vstáváme. Byla jsem docela ráda, když jsme ty prcky i s mamou vyhodili do boudy, měli kolem ohrádku, tak si bobkovali vesele tam.

    3. Naše Barunka si svého času z ohrádky štěníšky vyndala a vlezla si tam sama,aby od nich měla klid a pokoj…. (whew) děti se rozlezly všude a řvaly jak na lesy a ona si chrupkala v ohrádce a bylo jí to šumák…. (angel)

  28. Myší školička s křečkem čertíkem je nádherná. Něco je vrozená inteligence, ale hodně záleží, v jakém prostředí se zvíře vyvíjí. Čím více podnětů, tím více šancí rozvinout inteligenci.
    To platí pro křečka i Myšátka. Proto u tebe obojí velmi dobře prospívají (h)

  29. Chichichi, Bertík je čertík a celá Myš! (sun) A letí ten čas úprkem a já jsem ráda, že jsem si početla. Pápápá do školy dětem (wave) (h)

    1. Jak celá Myš??? :O Copak já běsním celou noc při stěhování? Jen kousek, kdyby to bylo celou noc, sousedi by mě umlátili. Pokušitelko 😉

  30. Kdo tvrdí,že křeček je hloupej,je sám mdlého rozumu…já snad tu story mého zlatého křečka Oskara sepíšu…on je už 30 let za Duhou, ale naučil mne jednomu: Furt být ve střehu! (chuckle)

    1. Taky jsem měla křečky a je to jako u lidí. Někdo je hloupej, někdo chytrej až mazanej. Křečková Ťuňťa a křeček Ferda byli mazaní jak hejno opic. Přiběhli na zavolání, nechávali se nosit na rameni, a když jsem Ferdu zlobila, tak mě jednou i rafnul.
      A pak jsme měli Honzíka a ten byl blbej, fakt úplně vypatlanej. Prostě se nějak nepovedl. Ale i tak se dožil pěkných dvou let.
      Jo a maso opravdu mají rádi. V zimě dostávali syrové kuřecí a jinak jsem jim chytala luční kobylky. S Ferdíkem jsem chodila ven, pouštěla jsem ho do trávy za barákem a tam jsem si právě všimla, že si ulovil brouka a pak si za škraňu nacpal žížalu. Tak dostávali koníky a žížaly.

      A musím to říct. Myšátka mají kliku jak od ředitelny, že mají takovou Myš. (clap) :*

  31. Milá Myšičko nejhodnější, máš náš hlubokosklon a poděkování stálé za Myšátka.

    Učitelské povolání nejsou jen suchopárné pokyny shora a metodika ale hlavně srdce a to někdy chybí. Ty máš v srdci lásky na rozdávání a Myšátka to táák potřebují. (h) Dík Tobě ! (y) Taky se prosím Tě trošku šetři. Myslím na Vás. (inlove) (hug) (handshake) (wave)
    Zdravím Myšátka a křečíka. (h) (hug)

  32. Milá Myško, Tebe by měli naklonovat (y)

    Jen jsem chtěla připomenout, že křeček je všežravec a tudíž by měl dostávat maso! Jen zrní totiž nestačí a křečci, kteří nedostanou i něco masitého si pak třeba ukoušou nožičku. Já jsem vždy dávala kus šunky, nebo kuřecího, ale když ve zverexu koupíš cvrčky nebo moučné červy, uvidíš, ukousne Ti křeček skoro celou ruku i s cvrčkem.

    A jinak, křečka lze naučit přiběhnout na zavolání. To není báje ani pověst… Moji křečci to uměli všichni. To je tak. Křečkovi dáš právě třeba kus šunky nebo masa (prostě nějakou laskominu nejlaskominovatější) a u toho vydáváš určitý zvuk. Já mlaskala 😀 Tohle děláš tak týden nebo dva a pak už stačí jen křečuli vypustit. Na zamlaskání pak už přisviští vždycky, jen je dobré ho nezklamat a vždycky mít v ruce kus nějaké dobré poživatiny (heidy) Díky tomu nám křečci lítali většinou volně po pokoji, zalézali za skříně a psací stůl a vůbec měli rozběh. Přeju hodně radosti s novým kamarádem.

    1. Se pamatuju,jak Oskar dlabal párky..jenže to ještě tehdy před 30ti lety byly z masa 😉

    2. Karolínko, máš pravdu. Naklonovat Myšku a je dobře na světě.
      Japonci chtějí klonovat mamuta. Tak jsem si říkala, co když rusáci naklonují Ladika, když tam ještě leží v tom myším oleji. (rofl)

      Vůbec se nedivím, že Tví kosourci (cat) (cat) (cat) se mají tak dobře u Tebe, jsi jak vidno zkušená chovatelka. (chuckle) (clap) Posílám kosourkům pohlazení a Ríšánkovi zvlášť jedno navrch. (inlove) (wave)
      V 9:00 mám důležité jednání, začínáme opravu staré školy z dotace.
      Pak jedu k mojí MUDře, mám vykašlané plíce a nechce to povolit. Chjo.

      1. Jejda, pardones, jak mám tak tu horkost tak jsem popletla odpověď, vidím
        K a čtu Karolína. Kaji se Kaštane ale snad nevadí tak moc. (envy)

        1. Býti zmatena za Karolínu je pro mě ctí velikou (h)
          Já se tu v poslední době objevuju minimálně, dneší ráno je vyjímečné, neb jsem Sebíkovi v nějakém záchvatu velkodušnosti otevřela kuchyňský šuplík, kde se skladují plasty a krámy všeliké, tak mám čas nejen na čtení ale i psaní. Normálně mi totiž při přiblížení se k počítači vylejzá skoro až na hlavu a chce vidět, co dělám, jestli třeba náááhodou neskypuju s oblíbencem dědou. Učítat se tedy občas dá, ale psát už ne…

      2. Ladika ne!!!! To by zase chtěl střílet z Aurory…..Doufejme, že si odhlasují,že ho mají někde zakopat…. (wait)
        Viděla jsem ho jednou a stačilo mi to…. (whew)

        1. Já myslím, že to nebezpečí není tak velké. Prý z něho zbývá asi tak 10% a to ještě je milionkrát macerované v různých hnusech. To snad žádná DNA na světě nemůže vydržet.

          Což mi připomíná můj pobyt v Moskvě v roce 1980 u máminých známých. Byla tam se mnou jedna spolužačka, ta byla zase u známých jejích rodičů. No setkaly jsme se a ona mi říká, že se byla podívat na „Ládíka“ a že prej je malej a celej gumovej. Tak jsem usoudila, že tu pětikilometrovou frontu (fakt zahýbala daleko za Kreml a v parku aním se vinula po cestičkách :O ) stát prostě nebudu, že mě gumovej Lenin fakt nezajímá. A tak se stalo, že jsem nikdy na vlastní oči neviděla Velkého otce slavné Velké říjnové Socialistické Revoluce (rofl) (rofl) (rofl)

          1. Velký otec byl mrňavek asi 152cm vysokej chlapík, když jsem ho viděla,byl takovej dozelena,nalíčenej jak stará kurva, ruce pod dekou, proklusali jsme okolo něj s rukama pripaženýma dle instrukcí ochranky a vypadli..venku nám jeden kolega špitnul, že když ho viděl před 5ti lety,měl ještě jednu ruku venku na hrudi položenou…ty fronty se tam stály pořád, po svatbě se chodili novomanželé klanět velkému Leninovi, cizí delegace a vláda měly přednost,takže u příležitosti festivalu mládeže,jsem byla mezi těmi přednostními,jinak by mne nedonutili tam stát tu několikahodinovou frontu.
            Mimochodem, klaněli se mu i ti,co se do Moskvy dostali na den-dva,z aodměnu, jako nejlepší kolchozníci nebo pracovníci z jiných oblastí. Takže jeden den recepce se soudruhy, druhej den Mauzoleum…na nákupy čas nebyl , ale co,stejně tam skoro nic neměli….v normálních obchodech, do jejich Tuzexu se obyčejnej smrtelník nedostal..kontrolovali to u vchodu…. (think)

            1. Jo, jo, to byly časy, raději nevzpomínat. Tedy s nějakou tou kolchoznickou nebo fabrickou delegací jsem tam nebyla (rofl) , takže mě povinná návštěva těchto radovánek minula, ale v tom roce 1980 mi bylo nějakých 16 let, takže už jsem dobře věděla, zač je toho loket a jak to vypadá. Však jsem jako nebohá pionýrka musela odstát ledasjakou stafáž. To, co jsem tenkrát napsala do povídání sem, byl ještě slabý odvar. V té Moskvě jsem byla celá vzteklá z toho, jak se nedostanu na žádné zajímavé místo. Všecko „zakryto“. V Kremlu je několik nádherných pravoslavných chrámů – větrali tam dveřmi, ale ve dveřích zásadně koště a nějaký ten milicioněr, aby mě tam opravdu nenapadlo se snažit dostat. I jen nahlédnout bylo problematické. Dostat se na hřbitov vedle Novoděvičneho monastyra (teď si nevzpomenu, jak se jmenuje, ale pohřbívají tam své slavné) bylo nemožné. Opět milicioněr v bráně a vstup na bumážku. Nedej bože, aby tam nějaký smrtelník šel klást květiny třeba Chruščovovi, o ostatních ani nemluvím. Milicioněři na každém kroku. Film do foťáku k nekoupení – protože jsem ho zapomněla doma, byl mi foťák nanic. Nějaká ta děžůrná na každém kroku. Snaha přivézt domů nějaký suvenýr – no hrůza, u nás byl v roce 1980 luxusní výběr proti Moskvě. No, dnes bych v GUMu nebo CUMu asi také nenakoupila, ale proto, že by mi nestačila kapsa. Nakonec skoro nejlepší to bylo ve VDNCH (vydobytky narodnogo chozjajstva – co znamenalo to D už si napamatuji). Ne, že by mě vydobytky tak zázračně zajímaly, ale byl tam hezký park a ve stájích koně. No vrátila jsem se hodně ráda do svobodnější komunistické Prahy. Krucinál, tohle bych mohla někdy napsat, jen nemám žádnou fotku, kterou to doplnit.

              1. Pokud si pamatuju, VD ze zmíněné zkratky znamenala „Vystavka dostiženij“ – no, dostihli toho, až chodil mráz po zádech…

              2. Já jsem tam byla v roce 1988 s ,,Jézéďáky“ Lenina jsem taky neviděla, byly tam dlouhé fronty a povinné jsme to neměli. Za to jsme se dostali i do pravoslavného kostela v Kremlu. Jinak jsme se opravdu v Kremlu nikam nedostali. Byli jsme v Bolšom Těatre, tam jsme jeli metrem, takže jsme něco trošku z Moskvy viděli krom GUMU. Měli jsme ovšem výbornou mladou průvodkyni z Prahy. On to nebyl jén zájezd do Moskvy, to bylo do Samarkandu, Dušanbe, Baku a Moskvy. Musím říci, že jako zážitek na tu dobu pro nás to bylo ohromné / a to porovnání s naší republikou také. Žít bych tam nechtěla.

              3. Ten hřbitov na Novoděvičem komplekse…je součástí celého chrámu – monastyru , je tam pochovanej i Chruščov, slavní básníci..atd…..nějak se nemůžu upamatovat,že by se to jmenovalo jinak….

                1. Asi se ten hřbitov ani jinak nejmenuje a já bych se tam na ty hroby známých osobností bývala ráda podívala. Ale v roce 1980 za Brežněva to tam byl prostě policejní stát, za Gorbyho už se tam možná dalo trochu dýchat.

                2. Na tom hrbitove jsem byla v dobe, kdy byl pro verejnost uzavren. Moc jsem tam chtela a v miste kde jsem pracovala na nucene stazi jsem remcala, co jsou to za pomery. tak nas jedna starsi pani z prace mne a meho kolegu tam vzala. Mela na to bumazku, neb tam mela pochovaneho manzela letce, ktery padl ve valce. Bylo to skutecne fascinujici misto. Umocnene jeste tim, ze tam skoro nebyli vubec lidi. Videli jsme i ten pomnik Chrusceva (cernobily) a hrob Stalinovy manzelky Nadezdy. Byl dost blizko u zdi – pry tam mel Stalin soukromy vchod, aby mohl truchlit o samote. A hroby ruznych spisovatelu, basniku, skladatelu… Moc si na to misto i jeho opustenost pamatuju.

                  1. Nevěděla jsem, že Stalin, vrah miliónů lidí a velmi pravděpodobně vrah (vlastní rukou) i své manželky, chodil k jejímu hrobu „truchlit“ a měl na to zvláštní vchod. Díky za informaci.

                    1. Nevidim duvod proc by Stalin nemohl skutecne truchlit. A ani miliony mrtvych (primo ci neprimo narizene popravy, hladomor na Ukrajine, naprosto zbytecne vysoke ztraty Rude armady zpusobene likvidaci dustojnickeho sboru v predvecer valky a spatnou taktikou, …) ani (mozna) vrazda manzelky na tom nic nemeni. Nemyslim, ze by byl Stalin nic necitici sociopat. Spis stihomamem postizeny clovek hnany touhou po moci a strachem. Ano strachem … vzhledem k tomu jak bolsevici fungovali uz pred jeho nastupem nebyl ten strach ani zdaleka neopravneny. Stejne jako ve Francii koncem osmnacteho stoleti i v Rusku o vic jak sto let pozdeji to nemohlo skoncit jinak nez tak ze se nahoru dostali ti nejhorsi. Slo jen o to kdo koho znici driv.
                      Rodil je jen v tom, ze ve Francii se popravovalo kratsi dobu a verejne.

                    2. To přirovnání s francouzskou revolucí docela sedí. Ostatně i o ní jsme se ve škole učili něco ve smyslu vítězství pracujícího lidu…
                      To pak bylo překvapení, když si člověk tu přečetl, tam přečetl a dal si to dohromady.

                  2. Manželka? Já měl dojem, že tam leží jeho dcera, alespoň myslím, že nám v tom ´88 říkali, že spáchala sebevraždu – to už bylo za Gorbyho, tak se o tom smělo alespoň šeptat. A jsou tam pohřbeny i oběti Tupolevova a Statalinov velikášství – posádka letadla, které se rozpadlo za letu.

          2. Byla jsem v Moskvě v roce 1986. Studentský výměnný pobyt – exkurze, památky, muzea,…. Nabízeli nám i Ládíka, dokonce že nám i frontu vystojí… A my nechtěli. Nikdo. A oni nechápali.

            1. V Moskvě jsem byla, když jsme tudy projížděli cestou do pionýrského tábora- výměnný pobyt tuším Zbrojovky. Měli jsme na Moskvu skoro celý den, ale Lenina jsme nějak netoužili vidět.

            2. Já na Mezinárodním festivalu mládeže v roce 1985 ( a s námi skupina Elán, Pavel Hoňák,Markéta Muchová,Kroky Fr.Janečka….)…
              někdy povyprávím…když na to přijde řeč… (angel)

                    1. No verze mého táty „V Rusku nebylas, cara jsi neviděla…“ tak na to není moc co říct. 😉

    3. Souhlasím, křečci umí být pěkně chytří 😉 . Já měla svého Kulíška naučeného na zaškrabkání na koberci a zavolání – naučil se to perfektně za kousek oříšku, takže když jsem přišla ze školy, byl křeček vypuštěn a běhal si po pokoji, když jsem ho chtěla zkontrolovat nebo uklidit do klece, stačilo zavolat a zaškrabkat a už se od někud vynořil medový čumáček a korálková očka a metelil si to nejkratší cestou ke mně. Když jsem se učila u stolu, často se stalo, že se mi po noze vydrápal na klín, nebo provedl horolezecký výstup mezi stolem a zdí a najednou se mi vykulil mezi sešity a spokojeně si tam rejdil. To přivolání je moc prima právě v situaci, když křeček zdrhne – přiběhne totiž zrovna tak, jako když ho vypustíme dobrovolně. Takže odpadá prohledávání bytu a stěhování skříní. Moc doporuřuji! (wave)

  33. hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Velký mráz, hvězdičky (*) po celém nebi – bude další krásný jasný (sun) den.

    Myško, dík (inlove) Bertík vypadá jak (devil) (chuckle) jen dodělat maličké růžky

  34. Na fotkách je vidět, že Bertík tedy žádnej trouba není – ten chytrej kukuč mluví sám za sebe. Řekla bych, že v tom má prsty zase CD – přece takový báječný pančelce nepodstrčí nějakýho „vobyčejnýho křečka“, když má mít úlohu takříkajíc didaktickou! 🙂

    1. No jasně, Rputi, to bude ono! A Myška se ještě podivuje, že mají „mimořádně“ temperamentního a nadaného Bertíka. Jakého jiného k Myši?

  35. Milá Myško,
    během čtení článku se mi zamlžil monitor – živě si umím představit tu radost Myšátek a znovu se musím poklonit Tvé obětavosti a úsilí udělat dětem co nejlepší prostředí ve škole . (h)

  36. Milá Myško, doprovodné obrázky skvěle doplňují srdcem psaný text – a jak níže napsala Renáta „Myšátka mají báječnou pančelku“. Ať si u vás Bertík užívá radosti a je zdravý jako řípa.

    1. Milá Maričko, mám otázku. Charitativní koncept Sue Ryder pochází z USA – je to v USA všeobecně známá věc (záležitost, princip, společnost)?
      Dívala jsem se přes víkend na přenosy PGA tour (golf), jeden z nejlepších hráčů má na čepici logo Ligy proti rakovině (velmi volný překlad do češtiny, jeho paní tím prošla). Nemohla bys nám, prosím, o těchto záležitostech něco napsat?

      1. Renato, jestli se nepletu, tak Sue Ryder je britska organizace venujici se prevazne paliativni peci, zejmena pro konecna stadia u chorob jako Parkinson a nekolik jinych. Zminil se o tom nedavno jeden nas znamy Anglican. Jestli funguji i v USA, to nevim. Vzhledem k tomu, jak se tady lekarska pece financuje, tak bych o tom dost pochybovala.

        1. Tak, tak, Hanka má pravdu. Když jsem ti Renato chtěla už dříve odpovědět, tak vůbec nešlo okýnko otevřít a pak zamrzl celý Zvířetník – asi se na něm něco opravovalo. Tak jsem to vzdala a mezitím se ozvala Hanka. Já jsem se o Sue Ryder prvně doslechla po revoluci od maminky, když tato vzácná paní byla myslím v Praze, nebo tam otevírali její obchůdek. Takže vy v Evropě o ní víte více, než my zde.

          Nevím, jaké logo měl golfista na čepici, ale jestli rakovinou trpěla jeho paní, tak to možná byla „pink ribbon“ – taková smyčka z růžové stužky. To je zde nejznámější znak boje za rakovinu prsou. A právě tahle mašlička zdobí spousty výrobků, jsou to magnety na auta, nosí se na oděvech, na klopě. Ještě existuje „Cancer Prevention Coalition“, ale to je myslím organizace, která se snaží upozornit hlavně na výrobky, které mají potencionální karcinogení prvky. Jestli ta má svoje logo to nevím.

  37. Milá Myško, tvoje Myšátka mají báječnou pančelku! Včera jsme u babičky krámovali za účelem vyhození zbytných hraček a uvolnění prostoru pro nezbytné hračky. Našla jsem tam jednu, která by se Myšatům možná mohla hodit http://renatae.rajce.idnes.cz/Didakticka_hracka_-_skladani_tvaru/#P1310027.jpg. Pokud bys ji chtěla, napiš mi, prosím na mail adresu, pošlu. Pokud ne, určitě někomu udělá radost v našem oblíbeném charitativním obchůdku Sue Ryder.

    1. Renato, to je bezva skládačka. Já jsem vždycky měla takovéhle „hlavolamy“ ráda a už léta mám doma něco podobného, jen je tam těch obrazců více a jsou maličké. Původně se celé prázdné „dno“ stlačilo dolu, natáhl se minutník na minutu a v té době se musely ty vzorce poskládat do správných otvorů. Když se to nestihlo, celé dno vyskočilo a soustředěného hráče pořádně vylekal. Naštěstí je to pérování rozbité, ale minutník funguje a já si s tím občas jen tak pro radost hraji.

      A líbí se mi tvůj výraz „zbytné hračky“. Zrovna nedávno jsme se se sestřenicích (žijící v Německu) bavily nad různými výrazy. Třeba jsme nepřišly na to, proč se říká „nechám to odrazit“(ve smyslu vychladit). A co slovo „zkoprnět“, pokud jde o změnu stavu, existuje slovo „koprnět“ 🙂

      1. Jé Maričko – nechat to odrazit u vás znamená zchladit? To u nás se používá výraz odražená voda a znamená to spíš opak – tedy ne přímo ohřátá, spíš je to voda, která není přímo ze studny (vodovodu), ale už chvíli stála v pokojové teplotě, tudíž není tak studená.

        1. No jó pardónes, to jsem včera měla nějaký výpad, nedošlo mi to ani po zpětném přečtení. Samozřejmě, že odrazit tekutinu neznamená zchladit, ale naopak – tedy nechat „odrazit“ na pokojovou teplotu. Ale stejně – z čeho vznikl ten výraz?

          My jsme se probudili do lijavce, bouřka není vyloučená. Včera hlásili, že od západu se žene studená vlna, která má převážnou většinu států zasypat sněhem. Tak déšť je pořád lepší, než sníh a zatím je venku i vlaho.

Napsat komentář: Eva B. + kočky Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN