Nedávno tady položila Petra+Barry otázku, která mě velmi zaujala. Je inteligentnější pes, který se naučí nějaký povel a pravidelně ho vykoná, nebo ten který se ho snaží obejít pokud možno tak, aby si toho nikdo nevšiml?
Vzpomněla jsem si na to ve chvíli, kdy jsem zjistila, že Anka za mnou zase nejde. Na procházce procházíme kolem místa, kde na křižovatce cest stojí lavička a vedle ní odpadkový koš. Kus dál nahoře je u benzínky MacDonald a opodál obchod, a tak na lavičce svačívá omladina i bezdomovci, a koš i jeho okolí bývá plné zajímavých zbytků.
Popelnice Anka s oblibou vylizuje různé kelímky a dojídá hamburgery, a já se jí snažím v této činnosti zabránit. Pokouším se tedy dopředu soustředit a v kritickém místě ji volám k sobě. Teď máme období, kdy skoro vždycky přiběhne a se širokým úsměvem se dožaduje odměny za poslušnost. Tak ji pochválím, pohladím, dám mňamku, zavelím „deme“ a ponořím se zpět do přetržených myšlének, abych po chvíli zjistila, že za mnou necinká žádná známka.
Volám – nic, vracím se a volám a v hlase mám sílící jistotu, že mě Anka zase dostala. Už jsem dost vytočená a taky skoro zpátky u koše, když se ze tmy cinkavě řítí ufuněná psa, a celým tělem dává najevo radostnou ochotu uposlechnout jakýkoli můj příkaz – jen, kdyby ho byla dříve slyšela, přiběhla by samozřejmě dřív, ihned, okamžitě! A opět ten široký úsměv, že jako by to chtělo tu odměnku.
Mám, nebo nemám? Nebo jí spíš mám ji vynadat? Ale vždyť nakonec přišla! Takže zaslouží odměnu… ale předtím zase zdrhla!
Tohle dilema mám stále. Když jsem ji cvičila kdysi na stopovačce, všechny příkazy poslechla a vykonala s přehledem, jakmile jsem ji pustila na volno, už přemýšlela, kdy co a v jaké míře poslechnout musí. Nebo nemusí. Nějaké zatřepání nebo plácnutí, to vůbec nikdy nezabíralo. Nějaké to sedni, lehni, to mi ukázala jednou ochotně, podruhé s mírnou podrážděností nad mou tupostí, že jsem nezaznamenala, že to umí, a potřetí mi jasně řekla, abych si trhla a šla si po svém.
Ance bude deset. Těžko na ní už co předělám, to bych musela nejdřív předělat sebe. A vlastně, proč ji předělávat? Když je tak inteligentní?
Možná…
Zapomínáte na jednostaré lidové přísloví:
Opakování – matka moudrosti, lenost – matka pokroku.
POSLEDNÍ DNEŠNÍ ZPRÁVA Z CEST:
Přežili jsme vlaky 🙂 v hotelu průšvid, prý jen jeden pes na pokoj. Bráním se 🙂 Přichází šéf, mladej kluk 🙂 psi mohou být s námi. Ptám se na park, je daleko, tak nás tam veze autem (ten šéf) 🙂 a ještě se pro nás za hodinu vrací! Vuvu nechce vyměšovat na povel, byť to uměla – na jedno X nachodíme celé km 🙂
všem ahoj! 🙂
To je něco mezi akčním filmem a tragikomedií 🙂 Držím palce, aby se to „tragi“ obešlo jen ztrátou Alíka. Alík je totiž určitě převtělením zajíčka Felixe z báječných dětských knížek. Zažije mnohá dobrodružství a nakonec bude šťastné shledání 🙂
Teda Dede to musí mít komplet se vším, snad budou i další problémy takhle řešitelné- i když ten původní infarktový stav určitě stojí za to…
Děkuju Vám všem za ohlasy a bezvadnou diskusi a přeju dobrou noc. (h)
Milá Vave, i mně napadlo to, co tu píše Edita. Ano, jaký pán, takový pes. Teda nevím, jestli by tě bavilo pomyšlení, že je Anka ořezávátko, což opravdu není. (inlove) Já ji pořád vidím, jak by dala za běh o třapec klíďo i dušičku. Je to prostě úžasná „skorokníračka“ (h) (sun) (toivo)
Nene „skorokníračka“, ale „knírač starého typu“, jak by ti odporně …. ne, odborně vysvětlila Pitrýsek. Já myslím, že by to měla mít Anka tak i v očkovacím průkazu a všude se i takto prezentovat – např. na přihlášce do Podmitrova (lehce tu ohřívám polívčičku V. všezvířetníkové srazu).
O.T. – Argus posílá díky za palcodržnu! (dog) Výsledek vyšetření je nadějný – možná to není nádor, ale způsobil to zub! Pan doktor, když viděl tu hrůzu na Argusí tlamě, se napřed zhrozil, pak popřemýšlel a důkladně prohlédl všchny zuby. No a jedna stolička je malinko uštíplá. Okolí je lehce prosáklé, takže se tam něco děje. Nabral krev a výsledky ukazují na šílený zánět: hodně zvýšené leukocyty, vysoká sedimentace, zhoršené jaterní testy. Rentgen bude následovat v pondělí, musí se udělat v narkóze a na tu si doktor zatím netroufl, dostali jsme ATB, chladíme tlamu a doufáme, že je diagnóza správná!
(y) (y) (h) (h)
(y) (y) (h) (h)
No tohle! :O Vůbec by mě to nenapadlo – přitom špatný zub Ance taky udělal díru do tváře!
Milá Lucko (inlove) , sice to není žádná sranda, ale vlastně je to úžasná a skvělá zpráva. Mám radost. (h)
Luci, kéž to dobře zvládnete. (inlove)
(h) pro (dog) i (h) (y) (y) (y) (y)
Arguskuuuu (h) co mi to delas?? Lucko drzte se, drzime vsechny tlapky i ploutvicky (y) Kez by to byl jen ten zoubek…
jsme na značce, celí netrpěliví na zprávy a držíme všechno, i drápky!!! to by všechno mohl udělat zánět ze zubu, zuby umějí být pěkné…není tu smajlík na prase divoké 🙂 hladíme Arguska po oušku a špitáme, ať to dopadne co nejlíp!! (cat) z Pětikočičína
(h) (y) (y) bude dobře….. (f)
Argusku, vydrž chlapče… zuby jsou hrozný (puke) svinstvo. Potřebujeme ve smajlících nutně nějaký vošklivý čuně. To bude dobrý kloučku…
Milá Vave, aký pán taký krám, ehm, teda pes. 😀 Inteligentný pán má inteligentného psa a naopak. A Anka je inteligentná, tak čo riešiš? 😀 A keď chceš neposlušného psa, tak si obstaraj foxteriéra a to si niečo užiješ a prestaneš riešiť inteligenciu a poslušnosť. (chuckle) (rofl) (rofl) O tom by som mohla svoje rozprávať. 😀
A podľa nejakého výskumu je najinteligentnejším psom border kólia. Keď je z nej zamestnaný pastiersky pes je vzorom poslušnosti. Nezamestnaná zdemoluje byt. 🙂
Tak si myslím, že každý má mať takého psa, aby im bolo spolu dobre. 😀
Alebo takú mačku, prípadne toľko mačiek. Napríklad päť. (chuckle) O tom tiež môžem rozprávať. (rofl)
Milá Editko (inlove) , celý večer chci napsat, že jsi taková hodná a laskavá duše, ale stále mi to padá. 🙁 Děkuju Ti. 🙂 (f)
Tobě taky? Já psala Zuzce jeden mail 4x. Už jsem byla chytrá a stáhla jsem si mail do bloku a teprve pak jsem odesílala .
NEJNOVĚJŠÍ ZPRÁVY Z CEST, TENTOKRÁT OTŘESNÉ A TRAGICKÉ: (wasntme)
Naše cesta má první oběti – ztratili jsme Alíka. A to byl vypranej! Opustili jsme Ostrovy a máme na kontě první vyděšené lidi 🙂 jedna slečna se tak lekla uvázaných psů, že kvílela nahlas. S tunovým báglem jsem běhala a dolů nádražím v R., páč zrušili náš vlak. Jedeme jiným. Ještě žijeme. 🙂
Škoda, že slečnu nebylo možno praštit tunovým báglem. Pokud z ní nekvíleli psi, je to dobré.
taková ztráta (doh) Chudák Berry … Píšu si na blbenku… cukr, plyšák (chuckle)
No jo, tohle je přesně ten typ zážitků, na který se po čase rádo vzpomíná 😛
Tak ale snad furt dobrý (inlove) .
Šmánkote, Manko, čaruj,povídal Rumcajs, to chce panáka,Dede držte se, Vave díky za zprávu. Zapínám palcodržnu na větší obrátky. (y) (h)
Svatý Antoníčku, vyslyš moji modlitbičku, ať se Alík najde, je vypranej. (inlove)
Obávám se, že je Alík v propadlišti dějin, protože se mu vzdalují. Tohle bude muset zahojit jedině Xerxová dárečkem. (inlove) Kéž by to byla jediná ztráta těchto dnů. Ale je to cestovatelská porce. (flex) Držte se.
Dede,držte se !!! Navzdory ztrátám !!! (y) (y) (y)
Furt dobrý (clap)
A jejda – Alík v čudu! Chudák, snad se ho ujme někdo se širokým zvířetnickým sérdcem a dá mu domov. Vždyť je čistotný, udržovaný, s dobrým vychováním.
Jo – a vidím, že na vlakové spojení je vždy spoleh :^) – ani to nemusí být ČD, a.s. 😉
Děkuju naší reportérce Vave za zprostředkování dobrodružné cesty a cestovatelům držím palce a přeju suché cesty a páru pod kotlem (y)
Tady se prostě musím připojit!
Doufám, že další cesta bude f pohodě a doma (DOMA!) naše cestovatele přivítá (sun) (h)
Smankote, Alik se ztratil (sweat) ! No jo, ale touhle dobou uz patrne odpocivaji, panicka, Andy a psi dvojka. (y)
Fuj, to jsem se lekla! Hlavně, jestli už sedí ve vlaku … všichni ….
Ne všichni … bez Alíka. ;(
Pan Murphy a jeho zákony prostě fungují..ale dede je odolná a K a B to přežijí….no,malé ztráty jsou povoleny,pořád lepší ztratit toho plyšáka…
PS: Berunko neboj,já ti taky nějaký ho dovezu…..
;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)
.(*) Pes nevstupuje do vaší domácnosti proto, aby vám udělal radost.
Pes se pouze zabezpečuje na horší časy, asi jako když si vy připlácíte penzijní připojištění. .(*)
~o) Vinšuju všem přítomným klidný večer, hezké sny a pěkně se vyspinkejte. ~o)
Milý JoVo, v tom případku měli naši pejsani už za hluboké totality minim. německej důchod. (rofl) (rofl)
Malé OT:Jak mám u (bat) odbourat strach z cizích lidí?Pokud někoho potkáme na chodbě domu, tak štěká a vrčí, a pokud venku tak na sebe nenechá sáhnout, vždycky až po dloooouuuuhééé době co si s tím někým povídám tak se nechá pohladit a potom hned uhýbá…Ani piškotek není moc velké lákadlo.Jinak kontakt s pejsky se nám daří, už ,,nestresuje“ a pěkně čuchá, dneska byl dokonce pokus o užití si ze strany pséka(jak to poznaj?v tomhle věku 😀 ). Jen ti lidi… pokud se k ní někdo blíží s jásotem a výkřiky jak je krásná tak to je konečná 🙁 (i když já to taky nesnášela 😉 )
naskakování psa nemusí vůbec souviset s pokusem o krytí. Jen tím ten druhý pes vyjadřuje dominanci. Dělal by to klidně i na psa (a neznamená to, že je přihřátej).
Na cizí lidi si musí zvyknout. Pokud chceš, aby se nechávala hladit ( a byla lidumil) , tak se vždy s někým na chvíli zastav, až si malá trošku zvykne na jeho společnost, tak popros, ať čubinku v klidu pohladí (ne po hlavě – to spousta psů nemusí). Klidně ji odměň mlskou „za statečnost“. Pokud ale nechceš, aby ji někdo hladil, tak popros lidi, ať si ji nevšímají. Jinak s přibývajícím věkem se uklidní a přestane „nebezpečí“ typu někdo je na chodbě řešit. A nedovol, aby se k ní (když je nejistá) cizí lidi vrhali hlučně a zběsile…
Díky, je pravda, že pokud se k ní někdo blíží zvrchu s nataženou rukou, tak se může zbláznit, a dneska jsem přesně řešila situaci kdy se mi na ni vrhla banda pištících školaček, takk sem hnedka velela ústup a pěkně z podřepu, nechat očuchat a pak možná že se nechá pohladit…No, nenechala, ale kdyby měly piškotek tak asi jo(došly mi chvíli předtím 🙂 )
Tohle jsem teda neřešila, Borůvka vždycky považovala obdiv davu za naprosto samozřejmý a spíš zahlížela na ty, co neobdivovali. Dneska, jako dvouletá, je ohledně lísání se k cizím výrazně rezervovanější, ale sotva se s osobou seznámí, je ochotna se k ní vrhat i poté, co jsme se dlouho neviděli. Kupodivu děti považuje za výrazně příjemnější než dospělé- vyjímku tvoří děti na odrážedle, těm se vyhýbá po zkušenostech obloukem. Naskakování jsme bohužel zažili taky a prťavka kavalírka rozesměje okolí vždycky tím, že při drsnějším očuchávání podvozku zvedne nožku, aby se pes snadněji dostal- jako malou ji velcí psi tlapou obraceli na záda, a tohle jí asi přijde jako méně obtěžující.
Mě to teda celkem pobavilo 😀 ale upířice byla vykulená jak jojo 😀 Trochu mě ta rezervovanost mrzí, protože třeba na výstavě bychom s tím že na sebe nenechá šáhnout propadli hrdlem 🙁 (tím nechci říct že to řeším jen kvůli výstavám, spíš kvůli celkovému kontaktu s lidmi)
Je to jako s lidmi,taky nesnáším, když na mne někdi sahá nebo na mne v dřívějších dobách šišlal a běda ,když mi nějaká šílená baba chtěla dát tu hnusnou mlaskavou uslintanou pusu..to mi naskočí husina ještě teď. Na jednu stranu dobře, že je Upířice nedůvěřivá, lidi by taky měli vědět,že na cizího psa – byť znají tebe, se nesahá a haranti, ti rozum mít nebudou, al ekdyby se po nich ohnala,to bys slyšela – ale nic o roztomiloučkém, krásném pejskovi.. Poznává svět a poznává i to, že se na ni prostě někdo vrhá – jenže než si rozliší,jestli je to v dobrým nebo v jiným, tak to potrvá.
Šarik i Bára ,když s ek nim někdo vrhal,zalejzali za mne nebo ukázali zuby, ne ze strachu, oni hlazení milovali,ale jen ode mne a od blízkých, ne od cizích….pes by si měl rozhodnout,od koho se nechá, ale když dá výstrahu, lidi by měli mít rozum a nevnucovat se mu….. (fubar)
No právě, včera jsem si vyslechla jak mám nevychovaného psa když se nechce nechat pohladit (devil) .To už je na tečku mezi oči. a ty uslintané pusy od babiček a prababiček, ano, ty si ještě mooc dobře pamatuju 😀
Ani Toya ani Brooke nesmají rády, když na ně někdo cizí šahá (kdežto od domácích to vyloženě vyžadují) a já to taky neřešila. Vždycky jsem řekla, že to nemají rády a proto lituju – je fakt, že mnohé matky taky zahlížely a divily se, jakto, že nechci dovolit jejich vřískajícím dětem je pohladit (vysvětluju to tím, že taky by nebyly nadšením bez sebe, kdyby se na ně řítíl někdo třikrát větší s napřaženou rukou). Na druhou stranu musím říct, že nevrčí – prostě ustoupí a je to.
Myslím, pokud nechceš mít ze psice kanisterapeutku, tak nemá smysl ji nutit se nechat hladit – určitá nedůvěra k cizím lidem taky není na škodu.
P.s.: já jsem stejně nemožná, jako ta nepoučená dítka – protože já se taky vrhám k cizím psům (rofl) – zatím mě žádný neodmítl a nekousl (akorát Cigán v dávnověku dětství, ale já mu to už odpustila).
Ona vrčí pokud je ten někdo neústupný a nedá si pokoj a pořád se k ní vrhá a chce si ji pohladit jakoby násilím(zřejmě tam hraje roli to nepochopení že ne každý je nadšený z těsného kontaktu 😀 ), ale jak si někdo nedá říct tak to už vrčím aji já, přece jen ji nebudu nutit když nechce 😀 Tady mě ale napadá jaký pán takový pes, já mám osobní zónu tak metrdvacet 😀
No – já mívala ze začátku taky problém odmítnout, ale teď jasně řeknu ne, nemá to ráda a je to.
Ono je to zvláštní, pokud si jí dotyčný nevšímá, tak si k němu čuchá a tak, ale jak se sehne k pohlazení tak nazdar a šáteček 😀 Já říkám že to můžou zkusit jestli se nechá, ale nenutím ji…Po čtvrté za 11 🙂
Milá Plivnice, naši koliáci to dělají také tak. Don má určitý okruh lidí od kterých se nechá hladit bez problému a pak lidi od kterých se nechá pohladit na doporučení. Piškotek si nevezme od nikoho, jen přes mou ruku ani jsme ho to neučili. To je ten starší. Luxík to má stejně jako Tvoje pejsina, jen s tím rozdílem, že od koho se nechá hladit Don, tak k tomu jde opatrně také a nechá se pohladit. Pejsky miluje. Tomu bylo včera rok.
Prostě se nauč říct těm lidem NE! NEHLADIT! a to velice důrazně..když jsou tak nablblí,že to nechápou, když jim to říká sám pes!
Reny taky neměl odmalička rád, když si ho lidé chtěli hladit po hlavě. Ale nijak jsme to neřešili, proč taky. Když už po pohlazení toužili, tak jsem je upozornila, že musí opatrně a sahat zezdola spíš pod krk.
No ona má tak vzdálenost 30 cm, pak už ,,hysterčí“, couvá, škube se z vodítka a kňučí…Takže ji nechci násilím nutit.
Xerxová radí dobře. Vaše pejska si s trochou nácviku časem určitě zvykne. 🙂
Problém je že nevím jak ji ten nácvik neznechutit, když má někdo zájem o pohlazení, tak přičapnu, zavolám na piškotek nebo balonek, do těsné blízkosti inkriminované osoby, a pak je to hop nebo trop 😀 buď nechá nebo nenechá, často jde i o moje sympatie asi…
Já myslím, že na to jdeš dobře.
proboha Plivnice, máš psa, ne Vopici!!! Když má někdo zájem…. hele,je to takový pitomý přirovnání – když má někdo zájem a chce tě hladit, taky držíš každýmu???? Ale snad mi to odpustíš a pochopíš. (angel)
Jo v poho, vím že nemám opici 😀 Nechci aby na ni moh sáhnout každý, tak jako na mně(mě? 🙂 ). Jen vím že díky případným výstavám bych chtěla nějaký návod jak na ni. A protože je to můj úúúplně první zcela soukromý pes, tak se ptám.
Asi bude hodně záležet na tom, co ucítí z Tebe. Musíš si to srovnat dopředu, kdo a kdy na mrňu sahat smí. A pak ji uklidňovat a chválit a zvykat. Ostatním lidem to prostě nedovol.
Ona musí z Tebe brát tu jistotu, co je správné a co ne. Zvládnete to, neboj! (h) 🙂
Dobrý večer všem!
No,někdy přemýšlím,jestli se jedná u mého psa o inteligenci,nebo o vyčůranost (wasntme) . Vavísku,díky za čerstvé zprávy od Dede – myslím na ní i na její chlupáče (h) . Myslím,že by měla napsat knihu „Cestování se psy „,určitě by to byl bestseler (y) !No,kdo kdy cestoval se psy letadlem,lodí i vlakem ? Držím palce,aby bez problémů dojela domů (y) (inlove) !
no, už jí asi chybí jen ponorka 😀
A sedm neděl v balóně (nod) !
cesta kolem světa za 80 dní – Willy Fog (chuckle)
Budu teď strašně riskovat, když napíšu, že Denis hnusy ani zbytky jídla venku nevyhledává ani nežere – ale budu doufat, že se to obratem nezmění, když důrazně zaklepu na dřevo. On je fakt nežere, pejsánek zlatej! (h) A to je ohromná úleva po předchozím našem pesanovi, bulíkovi, kterého hnusy zajímaly a okamžitě je polykal – kolikrát se až dávil, jen aby měl polknuto dřív, než bude odchycen. To na Denouška, když už se nad něčím nedovoleným zastaví, platí Fuj! – a jde od toho. Naučil se to jako docela malé štěňátko, trochu se vyděsil, když jsem na něj poprvé vyštěkla Fuj! drsným hlubokým hlasem – dnes už se neděsí, ale zafixované to má dobře. Vyzkoušeno i na párku pohozeném v trávě: 😀 A pro jistotu ťukám na dřevo ještě jednou!
Jsme to zkoušeli na piškotu pohozeném v trávě- ale musela jsem zařvat teda mocným hlasem. pak se mu vyhýbala jak minovému poli. Fakt je ten, že na Fuj reaguje vcelku spolehlivě. (Nepřehánějme to s chválou, zatím se mi to vždycky vymstilo.)
Vaví, hezká úvaha (clap) , těším se na pokračování, motto je tuze lákavé 😀 . A možná bude i o nás. Teda o Pedroušovi, aby mě nějakej místní vtipálek nechytal za slovo 😛 . Ale možná je buldočík jen docela obyčejnsky blbej. Inu co, hlavně, že je na světě rád a rozumíme si (happy) .
Jo, Xerxová, na Nastěnku mi nešahej (wait) . Doginky jsou samozřejmě prima, ale tahle moskevská mazlivka je úžasná 🙂 .
já ty ruský novoplemena nemusím… ale určitě je ta nejúžasnější (inlove) Já jsem si hlavně pyšná, že jsem ji poznala (nod)
ČERSTVÉ ZPRÁVY OD NAŠÍ CESTOVATELKY:
Heslo večera – království za bobek! Ujel nám vlak, protože jsem s nima lítala po lesoparku. Bobek byl po dlouhém lítání a rvačce o klacek. Jsou mokří, protože vlezli do jezírka. Asi ji přetrhnu 🙂 jsme ve vlaku, přestup v Rotterdamu 🙂
*** Ze zpávy není zřetelné, kdo se s kým pral, ani o čí bobek šlo, ale zdá se, že Dede je v dobrém rozmaru, a to je hlavní. (nod)
to je dobře, že stíhají i bobkovat. Dneska má s sebou i Andyho, tak je to určitě veselejší cestování. A ten zítřek taky dopadne dobře – MUSÍ (wave)
…“i bobkovat. Dneska má s sebou i Andyho, tak je to určitě … já snad ani nebudu psát, co mě napadlo (rofl) (rofl) (rofl)
Jo, a je skvělý, že polovic mají úspěšně za sebou (inlove)
Nejsi s nápadem sama. Jj, dobráci se poznaj (rofl)
Uff, tak ať dobrý rozmar vydrží (y) (inlove)
Sím, já taky radši nebudu psát, co mě napadlo. (To samý, nejspíš.)
Taky mě to napadlo… (chuckle)
Tak dobrý (clap)
Není nad to naučit psy povel „bobek“ 😀 .
Docela chápu, že absencí bobku byla Dede znepokojená a raději nechala ujet vlak, dokud nebyl bobek odložen! (chuckle)
Držíme palce na druhou část cesty! (h)
Pořád dobrý (clap)
To patří výš 😡
Moc hezký téma, takový výživný (rofl) (rofl) (rofl)
Milá Vave, problém obcházení příkazu řeším momentálně při procházkách, když chci, aby psina už šla a ona furt musí čuchat do myších děr. Můžu si plíce uřvat a když se začnu blížit s nebezpečným výrazem ve tváři, psová zvedne hlavu a s radostným výrazem „Už tě slyším! To byla jen chvilková indispozice, ale už to přešlo!“ se ke mně nadšeně vrhá, a na případné brblání předvede ukázkovou chůzi u nohy, kdy mi oddaně hledí do očí a raduje se celým psem, že jde se mnou. Sice ji to po dvaceti krocích přejde a jde zase čuchat, ale je fakt, že pokud jsem vydala nějaký povel v nouzi nejvyšší a zařvala fakt naléhavě, poslechla hned.
Preju Dede, at cestuje jak po MASLE, mavam smutne Karoline – to jsem za vcerejsek ukroupla slzu, a vzkazuju Vavi, ze jeji protichlupove valecky funguji uzasne: cerne sametove klopy meho kabatu jen ZARI.
A Terro – ta Ruby, ta teda JE! Skoro tak krasna jak ma Betunka… (cat)
OT z Gorilkova.
Souhrn: V nedeli bitka, zavinila Kamba, pak zas dobry. Doted.
Tatunek se snazi tete priblizovat kazdy den a teta Biki trpelive ceka a ani brvou nehne, aby kloucka nevydesila – a tak uz si uspesne vymenili nekolik letmych pohlazeni a taky pusinek. :*
Mojka se nadale kazde rano s Bikirkou mazlikuje. Shinda nadale fuci, ale to jen tak strasankuje. Kijinka prezila nekolikerou blizkost Biki s obema kluky a nepropadla hysterii. Richard se urcite tajne tesi na Bikircinu riji, ktera by mela prijit tento vikend…
Dnes mela vzteklicka nerudna, Kamba – chuvicka, tetuska, babinka – naLEZENINY. Narozeniny slavit nemuze: Kamba je z prirody, narozena v roce 1972, a tak se fanklub rozhodl, aby taky mela nejakou oslavu, slavit den jejiho prichodu k lidem. Cili NALEZENINY.
Odpoledne nebyl obed, ale po svace nasly gorilky v obyvaku snury mrkvicek a papricek a ruzicky a hlavne kornoutky z jedleho papiru, plne burizonu a krajene zeleninky a dalsich namek. Bylo toho tolik, ze i Bikirka se bohate nacpala s ostatnimi, a i drive odstrkovana Kamba srotovala na Richardove palande z vlastni krabicky.
Prejeme i za Zviretnik babicce Kambicce jeste mnoho deticek, ktere jako chuva odchova, a mezi nimi i Bikircino ditko… 😉
Nez najdu nejakou fakt peknou fotku z oslavy, avizko na Bobek. Ehm. Bobka. (rofl)
Cheche a chna! Taky nevi, jestli tu Upitu posilat pryc, kdyz je u orangutanu taakovaa laaska! (h)
http://www.novinky.cz/domaci/223456-prazska-zoo-planuje-pro-navstevniky-pavilony-australie-ci-amazonie.html
Oslava pro Kambu:
http://jimik222.rajce.idnes.cz/Oslava_pro_Kambusku_27.1.2011/?p=pomahamegorilam.cz#Oslava1.jpg
Pěkná hostina! 🙂 Dík za gorilčí zprávy! (nod) Ale ten jedlej papír asi není až taková lahůdka, protože na videjku zůstal ležet nepovšimnut…
Jeeje, dobre ranko! Taky vstavas se slepickama?
On ten papir snad ani neni urceny k jidlu, pouziva se proto, ze KDYBY ho gorilky chtely papat, tak aby jim nebylo spatne. Jinak se jim treba davaji oslavne namky na plastovych talircich jako minule u Shindiny oslavy – ony si s nimi pak hraji. 🙂
A ja musim odcupitat do procesu… jen jeste mrknu, jak Biki… to bude dneska po oslave hovinek, chna!
DEDE HLÁSÍ:
Ahoj! Země na obzoru 🙂 Pejsci jsou v pořádku. Vuvu spí s Alíkem. 🙂 Ozvu se z A(msterodamu).
Jsou to správní námořníci, co říkáte? (y)
Díky za zprávy, maj to ještě domů dlouhý, tak přidáme (y)
Vave díky za zajímavý psaní, jako nepsí mám spíš člověčí asociace, tak se mi s tím nějak dal dohromady Werichův Paleček (asi to nebude doslovně): „mnoho hloupých si hraje na chytré a z chytrých, jen ti nejchytřejší si občas hrají na hloupé“
Milá HCHO (inlove) , před chvílí jsem se na vycházce s Ankou rozhodla, že tato stopětka bude mít příští týden pokračování. Když dovolíš, jako motto použiji Tebou uvedený citát. Protože přesně o tom to bude. (nod)
Vave, dík za zprávu, právě jsem si říkala, kde asi ta Dede s pesanama právě je. (sun)
Tak ty palečky ještě přidržíme, zatím to zní dobře. (y)
UF, to jsem ráda, že první zpráva z cest je tak pozitivní. Díky Vavís a moc ji pozdravuj. Myslím na ni od rána. (sun) (inlove)
Vstala jsem na chvíli z chřipkového lože a přidávám se k přání šťastné cesty, určitě to zvládnou v klidu a pohodě. A pak budou doma – jestlipak si Kazan vzpomene?
No tak doufám, že zítra taky tak (dog) (inlove) (dog) (cz)
Leny mavam (wave) a doplnuju hlasani o dvojcata (cat) (cat)
Kyseliny jsou to neuveritelne, porad davam temer dvojnasobne denni davky granulek, co by meli ve svem veku a kilech mit. Rostou pred ocima, doktorka po tydnu na kontrole neverila. Cimz se dostavam k doktorce – kluci maji uz podruhe antibiotika :S Byl jim diagnostikovan Herpes virus, poprve na vytok z ocicek a psikani a rymu dostali prave atb a taky atb kapky do oci, po dobrani tabletek se to za nekolik dni vratilo. Ted dobrali dalsi varku, misto kapek mame masticku a dostali jsme pastu L-lysine, pry sice hodne drahou ale hodne ucinnou. Peclive jsem cetla clanek o Matyskovi, kde me vydesilo, k cemu vsemu muze Herpes virus vest (praskla ocnice atd) a ze je nevylecitelny a casto a rad se zakerne vraci.. Chjo.
Kluci si z toho narozdil ode me nic nedelaji, litaji snad i po strope, bajecne si hraji, je na ne radost se koukat 🙂 Dnes v noci se rozhodli, ze se mi vejdou kazdy do jednoho ucha a nebyt me skromne touhy aspon hodinu spat bez preruseni, tak by se jim to i s jejich cca 2 kily asi i povedlo (rofl) V koupelne predvadeji neuveritelny kousky, zvlast hra s nazvem „Co nejvic zachranit/pritopit panicku a pritom zustat co nejvic suchy“ se tesi velke oblibe… Baletky hadr. Akorat tu trampolinu by si ze me v noci delat nemuseli… (chuckle)
Vavisku dekuju za bajecny clanek, zase jsem vzpominala… (u) Lidi odmenujte, odmenujte, dokud ty ctyrnohy andilky mate (inlove)
Boxíková !!! To je radost, to je radost ! Takže Sam po mě skáče neustále – ráno ve tři je to strašlivý. Dělá i to „vejít se mamince do nosní dírky“. Má strašně mokrej čumáček, takže jsem oslintaná každý ráno. S tím herpesem je to teda na pováženou a zajdu s ním co nejdřív na veterinu. Sam nemá vůbec žádné obtíže, ale může to být tím, že hned co jsem si ho převzala dostal silný zánět střev … čtenáři zvířetníku ví, a dostával silná antibiotika v injekcích. Hodně ho potrápili, ale je možné, že tím na čas „uspali“ i herpes. Pravda je, že nevíme co jsou kluci zač. Já mám obavy o ostatní kočky, které jsou v tomhle ohledu zdravé. Moša má žaludeční problémy již léta, ale dobře zvládnutá, zaléčená a Mášenka má chronický zánět očička, který se různě projevuje různě. Ale Sam vypadá naprosto skvěle. Pořád se kopu k tomu, že ukážu na rajčeti co jsme zač, ale já mám děsný dodací lhůty… ale moc Vás zdravím a klukům přeju, aby se vyléčili buď úplně, nebo aby se zaléčili tak, že s tím nebudou žádné problémy. Ani nevím jak se klucí jmenují. Posílám virtuální podrbání na bříšku…né Tobě…klukům (chuckle)
Moc drzim vsem trem kosim bratrickum palecky, aby dlouho a zdraavi nam byli. Presne znam, o cem pisete, kdyz k nam prisla Pusinka poulicni, mela urputnou chripku, prujem snad 4 mesice v tahu a to kdekoli, kde ji boleni briska prepadlo, poblijonek je chvilemi dodnes, mastitidu behem kojeni, zanet dasni vzapeti; rok jsme malem nevylezly z antibiotik – jen byl tejden klid, hned se schrumalo neco jineho.
Prave dnes, mimo toho, ze zustala droboucka, by nikdo nepoznal, jak to bejvala nemocna kocicka. A taky nevim, kam to jidlo strka, vyzehli kazdou misku v dosahu. 8-|
Srdecne pozdravy kyselinam!! (f)
Hec a to ja VIM a jesi se to nezmenilo, jsou kluci z Weasleyova rodu (ad. Harry Poterr – hledej dvojcata!) a treba se nam o nich chysta naky poudani…
Jj Freda a George jim uz nikdo neodpare 😀 a clanek je uz v plenkach pro chodici deti (chuckle) tedy jsem nekde za pulkou (blush)
Já teda nevím, proč bys Boxíkovou nemohla taky podrbat na břiše?
😀 😀 … tak kdyby byl fakt jako vážnej zájem… tak praxi mám myslím započítatelnou. Některý dvounožci dávají přednost drbání na opačné straně břicha a i to umím… (a zadel jsem tím nemyslela) 😀 😀 😀
:o3 Všem pejskařům doporučuji přečíst si, níže uvedené
Murphyho zákony o psech. :o3
(chuckle) Pes vypuštěný volně do prostoru může směřovat ke třem cílům:
1) k jinému psu nebo častěji feně
2) pohozené poživatině
3) něčemu hnusnému a smradlavému, v čem se vzápětí vyválí. =))
😡 Poměrně bezpečné je jít se psem na procházku do míst, kde se nevyskytují žádní psi. Nejbližší místo od vašeho domu, kde se nevyskytují žádní jiní psi, jsou chmurné ledové pláně Antarktidy. Nebereme-li ovšem v úvahu polární expedice se saněmi a se psím spřežením. Bereme-li v úvahu polární expedice se saněmi se psím spřežením, pak je nejbližším místem od vašeho domu, kde se nevyskytují žádní jiní psi, jícen kterékoli činné sopky. Pravděpodobnost, že někdy budete venčit svého psa na chmurných ledových pláních Antarktidy či u jícnu kterékoli činné sopky je mnohem menší než pravděpodobnost, že vyhrajete Jackpot Sportky. 😡
Prolítám jako kometa, ale děkuji všem za přání k narozeninám (h) , Jováskům za nádhernou květinu (y) a veram za pás Orionu, mého nejoblíbenějšího souhvězdí. Řítím se ke své dvojce Black & White (cat) (cat) a mávám Dede na cestu domů (wave)
Milá jmenovkyně, přeju ti k narozeninám všecko nejlepší – zdraví, štěstí, radost a dobrý známky 🙂
Tak tak, taky přeju (rose1)
Aj, to sem prošvihla vzácného hosta. Horalko milá, všechno nejlepšejší (h) . A ať ti z trysku nechytne koště (chuckle) .
Nechci psy polidšťovat aspoň ne příliš 🙂 ale je to jako u lidí, někdo je natvrdlý , někdo svobodomyslný a někdo kdo je inteligent s prestižní VŠ, může být zároveň domácí tyran, o jehož inteligenci lze pochybovat. Někteří lidi a pejskové neomylně najdou ňamku, která jim voní a umí proto udělat cokoliv a někteří zase mají rádi dril a je jim milejší když nemusí rozhodovat ale podřídit se. Mám to vyzkoušené, přednosta zahuláká sedni a my s Daníkem (dog) sedíme oba, jen Čita s Miou (cat) (cat) si pomyslně ťukají na čelo. (rofl) Podle odborníků je mnoho druhů inteligencí a každý může mít té či oné porůznu.
Jo a smysl pro humor (asi inteligence emoční) je moc důležitý ale ten máme určo všichni, co jsme se navzájem našli,jak zvížata tak lidi, přece mi neříkejte, že by jinak mohla fungat např. CD s tím úžasným rozdělováním.
Vavísku, to je zase téma, díky. (inlove) (hug) (h)
Jenny, myslím, že pokud jde o CD a smysl pro humor, máš naprostou pravdu. Člověk BEZ smyslu pro humor by měl tendenci umlátit CD baseballovou pálkou, a protože to je entita pouze virtuální (myslím CD), mlátila by se mu strašně špatně, z čeho by byl znechucen a utrpěla by jeho psýcha. Viz legendární Kytice ze Semaforu a hláška z Polednice: bude se vám blbě chytat, je totiž pouze fiktivní (šlo o nezdárné dítko)…
Milý Terro (inlove) , ehmmm, mohu se optat na momentální stav Tvého zápasu s CD o malou Rubinku? (chuckle)
Zeptat se samozřejmě můžeš, milá Vave – odpověď bude neurčitá. Zatím vítězím já. Tedy – Ruby je stále ještě nezadaná slečna. Ale je to takové utrápené vítězství – ona se nám totiž líbí oběma (inlove)
milý Terro, jsem si jistá, že ty by ses slečně Ruby líbil rovněž
Nebyla by lepší čestná prohra? (rofl) (rofl) (rofl)
Sem se s dovolením připíchnu, krásně řečeno! A Terro, nezapoměňte, prohra je někdy lepší než výhra… (rofl)
No, myslím, že se už nedá mluvit o plichtě, když se slečna Ruby líbí VÁM OBĚMA, tak je výhoda na straně CD. (nod)
Play, please! (chuckle)
(Moc mě zajímá, jak to dopadne, ale skoro mám cukání si vsadit. Při vší úctě, milý Terro, na Rerra team by to nebylo. (chuckle) )
Já se sázet nebudu, ale na má slova dojde! :))
Nevím,. jak to máš pojaté s čísly Ty, milý terro, ale já jsem najetá na lichá! Sudá mi vždycky přinášela smůlu. 😐
Tož to o něčem svědčí, ne! Až teprve s číslem 3 je má domácnost dokonalá. Sebe nepočítám! (rofl)
=))
ehhhhhmmmmmmmmmmmmmmmmmm ono 5 je také liché číslo, nebo i 7, 9, 11…. (chuckle) (chuckle)
No právě!!!!!!!!!!!!!!!!!! =))
eh! oprava: Terra team
Vave a všichni ostatní moji milí pokušitelé, já teď s dovolením nebudu slečnu Ruby nějaký čas komentovat 🙂 Taková mladá dáma, to nejsou manžetové knoflíčky, nedá se odložit do krabice a nám už doma občas chybějí ruce na drbání i v těch 4 kouscích (plus venkovní stacionář…). Navíc nemám tušení, jestli bychom u paní MVDr., co jí ta chovná stanice patří, jako budoucí opatrovatelé jejího pokladu prošli… Co když je Rubiška vyhraněný solitér? Co když bude mít výstavní ambice? Chce to trochu času – a kdyby náhodou byl někdo rychlejší, budu to brát jako zmoudření CD… prostě uzná, že zrovna já nemusím mít všechny černé kočky, které potkám. Ujišťuju vás, že výsledek svého souboje s CD vám neutajím…
Ty sem prostě Terro nemůžeš jednoduše napsat – zejtra se na ni jedeme podívat,že ? (chuckle) 😉
terra: „že zrovna já nemusím mít všechny černé kočky, které potkám“
– Ano, ano, velmi správně! Také jsem kdysi říkala, že nemusím mít dva molůsky. Tož, fakt nemám, CD způsobil že mám teď tři 🙂
Takže jsi také zahleděná do lichých čísel (rofl) Myslím, že by si Terra měl z tebe a Karolíny vzít příklad 😉
tři ?? Kavkazačka, svatohubertka a ?? Nějak jsem asi nedávala pozor…
No právě 🙂 Já jsem taky nějak nedávala pozor 🙂
http://ajrin.unas.cz/a/ajrin_venda_nasta.jpg
Ty teda taky nemáš ráda malé pejsky! :))
Já minipsy nemusím, taková čivava či ratlík není můj šálek čaje, čím větší pes, tím se mi víc líbí, ale tohle je fakt síla. Tohle stádečko, když se přijde pomazlíkovat, to abys měla sílu jak zápasník. 😉
Co je to za rasu?
Je nádherný. :*
to je bernardýn nebo moskevák nebo co ??? To bych nezvládla – stačí mi jedna rozverná Kosatka dravá (bat) Ale je fakt, že u nás je to i o dovolených a cestách a výletech… a s takovou smečkou už to není až tak jednoduché. to by yarýsek asi úpěl, tohle do něj naložit (chuckle)
Moskva.
tak jsem počítala dobře, že byly ještě nedávno holky dvě (rofl) Jsem si říkala, jestli jsi nepodlehla té skorobílé krasavici, co zbyla zatím v nabídce dogušek. Li kdysi psala, že máš v plánu doginu – nebo nee ?? No – stejně by dogina byla hezčí 😉 (chuckle) 😉
V pondělí jsem drbala osmitýdenní štěně moskevského strážního psa, nádherný huňatý medvídek- mají ho tady jedni lidi z ulice k labradorce, prý tady někdo má štěňata a že o ně nebyl zájem, tak je dává zadarmo. Takže určitě bez PP, ale i tak to bylo úžasný štěnítko.
Xerxová: To tu byl zálusk na Graffiti vW, ale vlítla do toho Venda II. Teď už byl plánován klid, ale… 🙂
jarko F: no to je paráda…..koukej napsat příběh na Zvířetník…. (clap)
Milý terro (inlove) , už se nebudu vyptávat, tiše v ústraní počkám, až čestně oznámíš svou prohru. (chuckle)
(Otázky, které si kladeš, jasně naznačují, že doufáš ve spásné lano. Mno, moc bych se divila, kdyby Ti ho CD hodila. Byla by sama proti sobě, když už Tě tak pěkně zamilovala. (h) )
Ale no tak, Vave, nech ho. Někdo to prostě nejde bez ohledu na to, jak moc je člověk zamilovaný.
vzácný kočičí příteli terro + terra-san – to nebude prohra ba ani plichta s CD, to bude zcela jasný soudní smír, kterýžto má povahu pravomocného rozsudku a je vykonatelný 😀 zřejmě už to tuší celý Zvířetník, ale vy ještě ze všech sil zkoušíte odolávat 🙂 (party)
když si vzpomenu na Karolínu, proč nemůže mít třetího kocoura…
=))
PS: a jak je ráda, že ho má…. (angel)
Náš golden tedy tu maturitu má, ale výcvik ho nikdy nebavil, vypadal, že se nudí. Jeho víc bavilo zdrhnout za roh mezi vyjevená štěnata, k jejich vděčné radosti přerušit vyučování a vytvořit velkou hromadu pištících ocásků a nožiček. Já jsem za to oprávněně dostávala reprimande. Zajmavé bylo, že vycítil, kdy o něco šlo a na zkouškách se předváděl, až jsem se lekala, že vedu cizího psa. No, červený diplom máme, ale pes moc nepraktikuje (shake) . Asi je víc přemýšlivý, čti vyčůraný typ, o čemž nás už několikrát přesvědčil.
Naposledy nedávno. Náš nově CD přidělený kocour dostává menáž v dolním obýváku. Právě proto, aby pes neluxoval misky. Ten ovšem brzy objevil, proč kocour mizí dolů a tak dostal přísný zákaz se na schody dolů jenom podívat. No a před pár dny jdu do práce, otočím se k domu a vidím Rosse án stojí u skleněné výplně dveří a jakože mi bude mávat. Zabouchnu dveře do auta, juknu k domu, mávání se nekoná, pes v čudu. Protože ani já nejsem úplně blbá, vypálím z auta a samozřejmě najdu překvapeného a rozpačitého psa dole u misek. Takže co? Měl to vymyšlené, čti vyčůrané, nebo ne?
Jistě, musel se přesvědčit, že jsi opravdu na odchodu. Já znám to samé ale v bleděmodrém: naše Šeri pochopila základní výcvik, ale dokud jsme si v jejích dvou a půl letech nepořídili dalšího psa, tak nepovažovala za nutné plnit příkazy. Jakmile zjistila, že se odměňuje, tak poslouchala i v druhé místnosti. 😉
To já na podzim řešila, jestli náhodou nemá ta naše čuba diplom z věd okultních.
Vzadu na zahradě nebyl plot dokonale psotěsný (přistavovala se garáž a chlapci nestihli udělat nový sloupek a branku) a podle záznamu z kamery a svědectví sousedů, si čuba počkala, až odjedeme, a pak vyrazila na obhlídku a občuchku. I chtěla jsem ji vytrestat. Vyrazila jsem jako obvykle, ale ne až do práce, jen dolů do krámku pro sváču a pak zpět. Ale druhou stranou.
A…. čubinka čeká vzorně za vrátkama, celá natěšená, to je fajn, že jsi doma, budeme si hrát…..
Sákryš, jak to ta potfora věděla, že jí přijedu zkontrolovat a že jsem se jí chystala vyčinit (kůži)?
Užuž jsem jí chtěla podstrčit ticket na sportku, že by třeba vyhmátla čísla příštího tahu…. ale šla jsem zkontrolovat zahradu.
Prdlajs intuice! Žádný doktorát z okultních věd! Paleta! Paleta opřená o zeď a sloupek. Nejdražší jakž takž obnovil psotěsnost zahrady.
Záznam z kamery ji prozradil. Odjela jsem, čuba jako obvykle zamířila dozadu, ale za chvíli se zklamaně vrací „zatarasili to. šmejdi!“
OT – pro kočkopoddané. Sam – ten černý z tria Kosích bratrů, a ten který zakotvil v našem Čtyřkočičíně prospívá jak hrom. Už je z něj „chlapák“. Dělá nám velkou radost i když většině z Vás bych nepřála ho život ( Zoohit nestíhá) 😀 … je fakt jak kyselina, ale evidentně má perfektní spalování, protože je elegantně štíhlej ( ach jo co já bych dala za takovej metabolismus) 😉 . Tak a teď… Sam začal naprosto viditelně měnit barvu z černé na šedou ! Na bříšku už je srst překrásně šedivá, a teď už to začíná být patrné i na hlavě. Vršek tedy hřbet a boky jsou zatím úplně černé a krásně jiskřivé. Hlava se mu začíná hodně kulatit…už to není takový to miminkovský velký oči a jinak nic. Koukala jsem na internet a nemůžu najít žádnou odpověď. Tak co s ním je ? Bude z něj Brit ? To je asi hloupost, že jo ? Fáákt nevím.
Hele a nešediví on z Vás? (angel)
😀 😀 jo to bude ono…asi mu Sharko vadí, že nechci vstávat mezi pátou a půl šestou ranní, taky mu vadí, že když se Jidáš potřebuje v klidu najíst musím ho ( Sama) zavřít do haly. To pak vykukuje hlavička za sklem dveří a jen otvírá růžovou tlamičku… vůbec nechci vědět co na mě vykřikuje… máš pravdu bodejď by nebyl šedivej z takovejch ústrků. 😀
Sam vykřikuje něco o krkavčí matce (chuckle) …..takový mám doma 4. Když potřebuju,aby se Noriska najedla,tak ji s jídlem někam musím zavřít a ona je pak ukřivděná,že to další a podle ní určo lepší papání dávám těm ostatním, přitom kdybych jí s lososem nebo tuňákem a jinejma rybkama nezavírala, tak jí nic nezbyde….ona jí tak vznešeně pomalu..Kačenka hltá,Pidikočka si cpe žgráně jako křeček a Pitina jí vytrvale a rychle a naučila se nezvedat hlavu z misky,protože když ji dá vejš,už je tam luxovací a hltací Kačenka… 😉
Čekala jsem, že to bude horší, že se budou u jídla rvát, odstrkovat nebo že bude problém. Ale zaplať pánbu není. Melíšek se Zrzínkem si vždycky zasedli ke své mističce a ďoubli si a po chvíli se u mističek vystřídali, aby si ověřili na vlastní jazýčky, že oba mají stejné jídlo. Teď, jak jsou 3, tak každý vyfasuje svoji mističku a baští. Už se nemění, každý si „dojede“ tu svou, podle hladu, většinou to zbaští jen Ríša, ten by mohl jíst 1x denně, furt. Všichni mističky opustí, ale Ríša je „doluxuje“ až teprve poté, co se opravdu přesvědčí, že už nebudou. Zrzínek se totiž k jídlu za chvíli vrátí a Melda toho většinou sní víc. Zrzínek je spíš granulkový typ, Ríša granulkami nepohrdne, ale dává přednost konzervičce a kapsičce. Meldovi je to jedno, hlavně, že nám chutná. 😛
Melda by se „umlátil“ po všech druzích past. Sýrová jasně vede, ale ani ostatní nezavrhuje. Vždycky mi ten prst olíže do dokonalé čistoty. Kdybych mu jí dala kilometr tak jí snad zbodne. Zrzínek jen sýrovou, nad ostatními ohrne čumáček. Bohatě mu stačí jedna dávka na prst. Ríša baští sýrovou, té by taky mohl tubu na posezení, ale vitamínové a další, to už mu moc nejede.
Paštiky Melíšek zásadně nebaští, Ríša je miluje a Zrzínek má pocit, že si teda ze zdvořilosti kousne, ale celé kousky jsou mu milejší.
No, není to jednoduché se třemi mlsouny. 😡
u nás se neperou, jen luxovací Kačenka jim všechno sežere..takže je hlídám, je to i kvůli tomu,aby z Kačenky nevyrostlo Bibendum. (angel)
No, tak u nás je luxovací a kyselinotvorný Dalí. Není ovšem hltací – baští poměrně noblesně, takže stačí, když dostane do své misky asi tak dvojnásobek toho, co všichni ostatní. Pak skončí s hodováním všichni více méně stejně – a všichni na nás více méně stejně upřou ublížené pohledy: tedy, co jste to za alfy, když nedokážete ulovit víc? Tak my se tedy jdeme dorazit granulemi, no.
Mimochodem, Dalí taky netloustne, i když se láduje jako nezavřený – je ale „samá ruka samá noha“ a je ho kus kocoura.
Já bych po ničem nepátrala, budeš mít zkrátka nejkrásnějšího kocourka na světě ať je to co je to za rasu či mix ras. Já mám taky nejkrásnější kocourky na světě! A šedé kočky jsou překrásné. (cat) :*
To je dobře, že prospívá, u nás ZOOHIT taky nestíhá. Teď jsem si myslela, jaké jsem si nenadělala zásoby doforoty. Jo, tak to jsem si opravdu jen naivně chvíli myslela. (wasntme)
Leny, když to je těžké. Jestli je kyselina, rychle roste a netloustne, může mít mezi předky i brita a pak dospěje do úhledných 6 – 7 kilo sakra živého kocoura. A že šediví? Konec konců, může být kouřový (se šedivou podsadou a někdy i bříškem), ale v každém případě to bude kosí bratr do nepohody a ten nejskvělejší kocour! Drbeme Sama pod bradičkou a za fousky a tak vůbec…
No jo, no – psové jsou různé – bych ale řekla, že inteligence s poslušností nemá co dělat.
Znala jsem vysoce inteligentního setra, který ovšem měl to IQ vyšší než jeho pán. Takže ho neposlouchal ….
Znám přiblblého bostona, ze kterého si majitelka zoufá, protože ho není schopná naučit ani lehni …
A pak jsou psi, kteří jsou zvyklí (a někteří byli i tak šlechtění) myslet samostatně…
Podle mých zkušeností byli vždycky nejchytřejší psi se smyslem pro humor … ono to přece jen vyžaduje jistou kreativnost myšlení.
DOTAZ – prosím povězte mi někdo. (angel)
JAK SE PSEM NA LODI? Co s psí potřebou? Paluba přeci není trávníček a chce-li se pejskovi, nevystoupíš… Já si tu otázku kladu delší dobu a TEĎ bych se to od Dede mohla dozvědět. Ale třeba to někdo z vás ví a má s tím zkušenost, poraďte. Možná s čubiznou by to bylo jednodušší než se psem, ale i tak – plavba trajektem bývá dlouhá a potřeba náhlá.
dík.
Já nevím, ale jak dlouhá ta plavba je? Doma to psejk taky vydrží 9 hodin, když je pořádně vyvenčený před i po…
Na lodi tedy nevím ale co vím, když jsme byli zatopeni povodní v r. 1997, měli jsme doma Áju a babinčinýho Robinka, kolem byla voda do 1.patra a po ulici se jezdilo na loďkách. Oba pejsani se nedostali ven 24 hod.
Dávali jsme je průběžně do vany, zkoušeli pustit vodu aby se aspoň vyčůrali, chodili jsme po střeše ale nic. Až pak připlul jeden člun se psy různých ras, byli i s přednostou naloženi a odpluli se vyvenčit do míst kde voda nebyla. Doma a v celém domě neudělali vůbec nic. Tož tak, to je má zkušenost.
Na trajektu jak kde – někde musí pes zůstat v autě v podpalubí (ale lidi v autě zůstat nesmí), někde pes musí z auta – pak holt někteří očůrají palubu (a páník to musí uklidit) a nebo vydrží „až na konečnou“. Někde pes může všude, jinde jen na venkovní palubu (zimáááá). Záleží na přepravní společnosti.
Dede dneska jede po dobu, kdy psi by měli vydržet (když je pes v klidu tvoří i méně moči… a na lodi to žádná probíhačka nebude)
Osobně jsem s čokly jela jen krátké cesty – do hodiny a půl. na cestu přes Kanál preferujeme tunel – je to dražší, ale pes je s náma v autě a je to půlhoďka
Díky, piště, zajímá mne to – nikoliv na západ, ale na východ, tam bych s ní ráda, přesněji jihovýchod, z Benátek třeba do Pierra…
zjisti si – kolik hodin to jede (započítej rezervu na nepřízeň počasí). Zjisti si, kdo a za jakých podmínek vezme psa. Zamluv si noční jízdu – to je pro všechny zúčasněné snadnější vydržet do rána… Vezmi si hadry na případnou nehodu…
ještě mě napadlo – myslíš tím do Řecka do Pirea ?? Pak určitě mnohem kratší dobu to jede z jihoitalských přístavů – a pak bych nejela až do Pirea, ale na západní řecké pobřeží. Prostě minimalizovat dobu pobytu psa na trajektu. Zbytek cesty se zvládne autem pro psa pohodlněji.
Totéž třeba s Korsikou či Srdinií – prostě dojet až do místa s nejkratší dobou jízdy – i když je to pro člověka nepohodlnější a někdy i dražší…
Jo, někam tam. Nemáme zatím vyhlídnuto nic konkrétního, ale asi by to byl některý z řeckých ostrovů.
Letecky to s čubiznou nejde, tak zvažujeme toto.
Milí Zvířetníčci, omlouvám se, nemám teď čas reagovat. Ale musím vyřídit VZKAZ OD DEDE:
Opouštím ostrovy, břeh se vzdaluje, romantika jako hrom. 🙂 Mávám Zvířetníkům a lodi ahoj 🙂
Tak Dede už začíná dlouhá cesta, držme jí palce. (h)
(y) (h) (y)
Dede, ahoj, šťastnou plavbu a tak vůbec….
Teda – až mě to dojalo – úplně si to představuju: Dede, stojící na zádi s věrnými psi po boku, zvedá ladně ručku a naposledy kyne Ostrovům – šifónový šál se vzdouvá kol její hlavy – v tu chvíli se protrhne olověná obloha a sluneční šíp se naposledy odrazí od bílých skal Doverských – a tu se k nohám přitisknou služebníci chlupatí a v očích jim Dede čte vzkaz „Neboj se paní naše, MY tě na cestách ochráníme a na jejich konci tě předáme pánu.“
Tak dobrou plavbu a šťastné přistání na pevnině. No – pak už jenom prozaický vlak (leda že by to byl ten Orijentekspres (wasntme) ) a doma jsi cobydup. (wave)
Jů, ta romantika…
🙂 (y) (y) (y) (h) (y) (y) (y) 🙂
Dedé, dobře dojeďte!
Óóóóó, já zírám. Tak ať to dopadne happy. 🙂 (inlove)
Teda YGO! (inlove) Slzu jsem zamáčkla do voka – měla by ses dát na spisovatelství, jde Ti to moc dobře! (y) (clap)
Chi – znovu jsem si to po sobě přečetla – já jenom, aby nebyla mýlka – když psi mají v očích napsáno, že předají Dede pánu, tak tím jsem myslela Martina, ne toho na nebesích (chuckle) (chuckle) – i když je možné, že si Dede na Pánaboha cestou nejednou vzpomene (rofl)
Achmůjtybože, teď jsi to fakt vylepšila. (rofl) (rofl) (rofl) (whew)
Začala jsem tu hýkat jako vosel, ještě že jsou všichni na obědě. Jen ten pomeranč je úplně všude. I co, na finančáku dostanou citrusová hlášení, protože já to rozhodně přepisovat nebudu. To bych musela být (fubar) .
(y) (chuckle) a pro Dede přání šťastné cesty. (sun)
Tvoji představivost bys měla prodat reklamě na Komerční banku. Konec by mohl znít „Netruchli paní, my ti ty ostrovy, s pomocí půjčky od Komerčky, koupíme!“ A pán v režiserském křesle by zajásal „Anooo, to beru (clap) !!“
Saturnin s dědečkem předělávali knížky, reklama je mnohem výnosnější obchod, to by se možná i vyplatilo. Představa je to úžasná (clap)
Rosamund YGO Pilcherová – Courts – Mahlerová, to chce sofort prodat jako seriál na Primu!
Setapouch!!! Sobí hnusec!!!! =))
Nedolím! Nedolovím!
Držíme nejen Dede, ale i Kazanovi a Berunce a celé rodině….. (y) (h) (hug)
PS: a mám to za 10, tak to vyjde….. (sun)
Tak šťastnou cestu domů, Dede a chlupatci… (h) (wave)
Šťastnou cestu a vítej zpět doma. (rose1)
Dede (y) a (h) !
Přejeme šťastnou cestu (y) (y) (h)
(y) 🙂 , (y) (dog) , (y) (cat)
BUBU – ano – čti níže prosím.
(call) POZOR, POZOR, HLÁSÁNÍ. (call)
(rose1) Dnes má narozeniny Zuzka. Přejeme jí všechno
nej, nej a k tomu přidáváme kytičku. (rose1)
(f) http://jovo.rajce.idnes.cz/Pranicka_9_2010/#Zuzkanar_2011.jpg (f)
Všechno nejlepší ! (h) (f)
Zuzko, všechno nejvíc nejlepší a toho, co si tajně přeješ, tak toho dvakrát tolik! (h) (rose1) (^) (d) (cash)
Zuzko, všechno nejlepší!
Vše nejlepší! (f) (sun) (f)
Krásné narozeniny, příjemnou oslavu (d) a alespoň nějaké to splněné tajné přání přejeme s celou smečkou.
(f) (f) (f) Fše nejlepší Zuzko (rose1) (rose1) (rose1)
Všechno nejlepší, moc moc moc zdraví, pohody a plnění všech přání (nebo aspoň části, všechny beztak nikdy nejdou splnit 😀 ) A to přeju i dalším slavícím.
(h) (f) (h)
a obrázek – co třeba tenhle?
http://www.astro.cz/apod/ap110121.html
Milá naše Zuzko z hor (inlove) , přeju Ti všechno nejlepší, hlavně hodně pohody a zdraví a samé jedničky a hodné kočičky. 🙂 (h) (f) (sun) (h)
Zuzko, všechno nejlepší (f) (d) (^) (rose1)
Všechno nejlepší, ať ti to krásně zpívá a dobře študuje a orchideje kvetou a v práci se daří a pár těch splněných tajných přání navrch (h) (rose1) (cat) (^) (d) (f)
dovolím si popřát totéž (f) (sun) (d)
Jéje – to je výborná stopětka. Potrestat či nepotrestat – to je oč tu běží. Já už dávno zapoměla, že jsou psi, kteří mají jiné priority, než se držet paničky – Toya mě v tomto ohledu velice rozmazlila – teda – ne že by mě kdysi nevytáčela svým pojetím plnění příkazů, ale milosrdný čas to zahalil do neprůhledné mlhy – teď mě má už vycvičenou ke své spokojenosti (chuckle) .
Ale černé torpédo mně deptá – rotuje kolem mě šílenou rychlostí a na zavolání přiběhne nadšená (aby ne, když chřestím krabičkou a Toya si už vybírá druhý díl – když mám chřestilku v kapse, Toya se ode mne nehne na půl metru, aby byla nejdřív u zdroje) – pětkrát, šestkrát, sedmkrát … a po osmé taky běží směr já, aby vzápětí udělala vpravó bok a mizela za obzorem. V tu chvíli vyvře napovrch má černá duše a ubezpečuju se, že až ji chytím, tak jí namlátím, co se do ní vejde … samozřejmě nakonec k tomu nedojde, páč se Brůča nakonec ke mně přiřítí s tak radostným výrazem, že jí ani nevynadám (konečně – kdo zná německého pinče, tak ten ví, že tito psi začnou srdceryvně naříkat, jenom se na ně člověk zamračí, natož zvedne hlas, o vykrákání za kůži nemluvě – tuhle jsem večer na ni byla velice zlá, neb sežrala kočičinec a nutila jsem ji zvýšeným hlasem , aby si lehla – Brunda řvala, jako bych ji stahovala z kůže a z balkonu na mně řval dorostenec „Paní, netýrejte toho psa!“)
Nemůžeš potrestat psa po návratu – trestáš za návrat… Chceš-li psa přizabít, musíš ho přizabít v okamžiku kdy mizí (žere fujtajbl, věnuje se čenichání a ne povelu,…), ne až už to dělat přestal.
Berou mě všichni čerti, když vidím psa který něco provede, páník z dálky zařve, pes ztuhne, páník k němu dojde, přetáhne ho vodítkem (pro jistotu dvakrát), připne na vodítko a oba odchází. Každý pes, který svého pána nezbožňuje a nemiluje láskou největší, by tohle snesl maximálně jednou – buď by zdrhl nebo by se bránil. Trubka labrador (pudl,…) stojí a čeká na ránu, protože páník přece všechno dělá dobře (headbang)… Lidé dělají chyby, protože je psi milují i s chybama. Jen pokud pes každou chybu vrátí, má člověk šanci zjistit že chyby dělá a přestat je dělat. I když mnohem častější je přitvrzení než pochopení 🙁
Milá Petro – já jsem myslela, že z mého příspěvku je jasné, že té ďáblici se nikdy nic nestane (a ten povel lehni byl opravdu v okamžiku žraní hnusu), neb se vždycky radostně vrátí – nakonec (chuckle) . Ovšem v té vteřině, kdy je k nedosažení, mám tisíc chutí z ní nadělat záložky do knížky. Pokud jsi nikdy neměla dojem, že toho čokla MUSÍŠ bezpodmínečně ubezdušit, jsi světice (angel) .
I měla, velmi často… jenže JAK tu bestii roztrhnout, když na ni nedosáhnu? Až už dosáhnu, musím se naopak tvářit neutrálně až vlídně, i když bych ho nejradši zadupala tak metr pod zem. Protože když bych tu chybu uědlala, příště se nevrátí, nenechá chytit,… Už jsi někdy hodinu přemlouvala psa že tě má k sobě pustit blíž než na 5 kroků?
Přesně, jak dobře to znám a jak se snažím ovládat, panečku. Stačí jedna chybička a jak dlouho ji pak musím napravovat. Arinka se určitě dá i vycvičit, ale s jejím temperamentem a samostatností je to běh na dlouhou trať. Vždycky, když si myslím, že už se to ale opravdu lepší, a Arina jeden den poslouchá jak hodinky, tak mě z toho hned další den vyvede, asi abych nezpychla a aby byla legrace. 😉
JJ, člověk se nikdy nesmí radovat předčasně. (chuckle) Legendární jsou mé běhy sídlištěm za Ankou, která má v hubě nějaký obzvláštní hnus, případně ho má nalepený na sobě (jednou i s peřím, bleee).
NIKDY jsem jí nechytla. A NIKDY ke mě nepřišla, dokud jsem byla vytočená. Takže největší úsilí při Ančině výchově zřejmě musím vynakládat na to, abych nebyla moc nas .. vytočená. Což je při její KNÍRAČÍ (díky, milá Alex, ta potvora není SKOROknírač, jak uvádím, ale STOPROCENTNÍ knírač, kombinovaný s mezkem a kašpárkem) povaze opravdu značně vyčerpávající výkon. (whew)
Vave, tak to už víš, že máš psa inteligentního, ba dokonce prudce inteligentního 🙂 I že každý psovod musí předem nebo aspoň souběžně vychovávat a cvičit i sebe 🙂
Když já jsem nikdy nechtěla být psovod! Chtěla jsem být Ta, která chodí se psem. (nod)
Jarko (inlove) , Tví pejskové jsou moc hezký. Už tuhle mi bylo podezřelé, že jsi mluvila o třech a já Tě znala jen se dvěma. Tak moskva? Krásná obludka chlupatá! (y) (h)
Já za to nemůžu, za to může MLP 🙂 Já jen že jsem mu ji čmajzla 🙂
Jak nejsem psí, tak jsem nikdy nechápala, proč Brita (sousedovic knírač střeďák), když uteče do lesa za srnkami, je pryč 3 hodiny, za kteroužto dobu se může stát cokoliv včetně rány myslivce, řve na něj půl chalupy střídavě s tou druhou půlkou, všichni po návratu chválí a odměňují. Vždycky jsem si myslela, že by spíš zasloužil na zadek a ne pamlsek. Ale koukám, že je to jinak. Všechno je trochu jinak, nežli si člověk myslí, dokud není poučen nebo dokud si nepořídí vlastní zvířátko. Nikdy bych kocourky netrestala, nikdy bych na ně ruku nevztáhla, i když někdy má Ríša pěkně praštné nápady. Řeším to zvýšeným hlasem, okamžitě pochopí, že se mi něco nelíbí a mám klid. Zrzínek tuhle jen tak zkusmo zaťal drápky do polštáře. Po mém zvýšeném „Zrzkujátěvidímdinaškrabadlo“ okamžitě drápky stáhl, na škrabadlo sice nešel, ale přestal dělat to, co se mi evidentně nelíbilo. Jestli to dělá, když doma nejsem, to nevím, ale grauč vypadá netknutě.
Jinak je celý nesvůj, včera přede mnou utíkal, nenechal se pohladit, střežil mne jak oko v hlavě, pořád v soustředěné pozici. Odnesla jsem totiž Ríšu na očkování a po návratu jsem přenosku nechala uprostřed místnosti. Zrzínek okamžitě zbystřil a začal tušit, že by se zase mohlo někam jet a to tedy on fakt nerad. Takže podezíravě obcházel přenosku, Melíšek si do ní nadšeně vlezl a celou dobu mi celým kocourem dával najevo, že on by teda klidně jako jel. Ríšovi to bylo celkem šumák. Ale Zrzínek se dekoval jak mohl, aby náhodou nebyl lapen a potupně nacpán do té plastové věci, kterou tak nemá rád. Do rána spinkal na svém parapetu, ale pořád očkem po té přenosce pokukuje. Než ji odnesu do garáže, musí to vydržet.
Bylo to hezké povídání a zajímavá diskuse, aspoň se zase něco přiučím od pejskařů.
Karolíno, je to velmi jednoduché – pes si jakoukoliv naši reakci přiřazuje k činnosti bezprostředně předcházející, fungje v reálném čase, ne v minulosti. Tedy po návratu je trestán či odměněn za návrat, nikoli za to že před třemi hodinami zdrhnul. Jo, hodit po něm něčím v okamžiku kdy právě přelézá plot, to by bylo terno! Potrestáním po návratu by se doba útěku pravděpodobně protáhla ze tří hodin postupně třeba i na tři dny – ty by sis snad dobrovolně přišla pro výprask? Jak by se utečený pes měl zachovat aby výprask nedostal? Že neměl utíkat to psu nedojde, on řeší co teď. Doma bude přivítání = hurá domů. Doma bude výprask = vrátím se potmě a potichu nebo až už budu hlady šilhat,… Netrestání samozřejmě utíkání nezabráníš, jen se pes nebude bát vrátit. V útěku musíš zabránit buď mechanicky – když pes utíká ze dvora, tak opravit plot – nebo výcvikem, když pes utíká na procházkách. V každém případě je nutné psa zabavit a utahat, někde si tu energii vybít musí.
Plot, chachacha..tam kde má Karolína chalupu snad ploty ani nejsou (chuckle)
V každém případě je dobře že psa sousedi netrestali.
Pokud ale měli utíkacího psa na neoploceném pozemku bez dozoru, tak pes fakt neměl jak pochopit že utíkat nemá. Taky máme chatu v lese, bez plotu, ale dokud Barouš zdrhal, natahovala jsem mu „lanovku“.
Nojonojo, teď už chápu sousedy, ale nechápala jsem! Proto jsem psala, že je dobře se poučit (raději ale ne vlastními chybami) a nechat poučit.
Sharko, my máme směrem k cestě plot živý, mezi pozemky plot není a sousedi mají plot z lešenářských trubek, pod tím proleze kráva natož knírač. A ta strouha mezi pozemky zvaná potůček je tak mrňavá, že vůbec nestojí za řeč.
No proto píšu,že ploty tam nejsou (rofl)
Kdysi dávno jsem vychovával dalmatinku vrháním svazku klíčů, poté, co jsem je 2x ztratil, jsem přešel na střelbu prakem. Dokázal jsem psa trefit na slušnou dálku (ona naštěstí nebyla utíkací, ale žrací) a jako optimální střelivo jsem vyhodnotil hilsny z malorážky – správně vystřelené hvízdly tak nepříjemně, že většina psů v doslechu ihned ukončila započatou činnost. (rofl) Dnes se občas ze stejného důvodu používají děské kuličkovky.
Jo, jo, též jsem vrhala a vrhám po flekatici hroudy hlíny, sněhové koule, klíče po ní už taky letěly, a taky „jen“ pro to žroutství. (bat)
A pomáhá to vrhání? U nás je problém že klíče (nebo rozzuřená já) přiletí až když už psejk něco zhltnul, tedy vyhrál a příště zkusí zas. Jasně, v dohmatné vzdálenosti si dává bacha, tam kde o fujtajblu vím si naopak dávám bacha já a vrhací nástroj mám v pohotovosti (pes koukne na fujtajbl, koukne na mě, vidí že vidím, nahodí ksicht „tohohle bych se v životě nedotknul“ a jde dál), ale pořád bojujem… Ideální načasování je okamžik otevření tlamy za účelem sežrání fujtajblu, ale ten vystihnout je umění, navíc spojené s neustálým pozorováním psa.
Jasně, že to musí být včas – dokud ještě žere/válí se. Okamžitě ví, že byl přistižen a že páníček umí trestat i na dálku. problém nastane, když pes umí odhadnout tu dálku. (rofl)
dokud žere = už něco sežral = sice jsem dostal přes čenich, ale neumřu hlady (umírá hlady 24 hodin denně) = příště to zkusím znovu a rychleji, abych toho stihl sežrat víc
Tak tenhle boj taky důvěrně znám, jenže já nemůžu vrhat ničím, já se nestrefím a nedohodím. A Arinka je vééélice mrštná, popadne a většinou zdrhne. A ani nežere hnusy (jen vyjímečně) ale třeba kus housky, kousky chleba, co lidi v parku pohodí pod stromy pro ptáky. Pokud jdu náhodou těsně vedle ní a zařvu, tak hodí pohled: co ti je, vždyť tohle já přece nežeru. Pak se vzdálíme, hrajeme si, jdeme a najednou pes není. No, a kde asi je? Jenže trnu, aby ji někdo neotrávil.
Petro, omyl – dokud nesežral, okamžitě vyplivne nebo alespoň nedojí – ověřeno. Příště spíš kontroluje, zda se páneček dívá nebo kecá s ostatními.
Ono taky jde o to, co zrovna psová v hubě drží – jedná-li se o rohlík, kost a podobné komodity, zůstane stát jak tvrdé Y a čeká, až jí z tlamajzny odeberu. Jedná-li se však o potravu, která již jednou prošla trávicím systémem, tak přehltne a jde si mne udobřit oblíznutím ksichtu – totiž ví, kdy jsem ochotná se jí hrabat v tlamě a kdy už nikoli.
Opět upozorňuji – jedná se o zvíře, které NENÍ moje (shake) – moje zvířata se chovají noblesně a příkladně (chuckle) .
Malý Pidikočce je záhadou,jak vím, která z nich zrovna zlobí,i když tam nejsem…včera jsem dorazil adomů a v kuchyni byla rozmotaná role papírových utěrek, kterou si někdo podal z věšáku…a ta hodná Kačenka,se ještě přiznala. Tak jsem namotala papír zpět na roli s tím, že je sice místy potrhán,ba orván jak onuce, ale na nějaký utírání kočkám stačí a kdyby to bylo na něco jiného,než politou podlahu atd, tak si vezmu v kredence jinou-čistou,od koček nepoznamenanou roli…Kačenku jsem ani nehubovala,jen když jsem pověsila tu orvanou roli zpět, tak jsem zvýšeným hlasem sdělila přihlížejícímu davu 4 koček,že to je není hračka. velice dobře to pochopily, jen ty výrazy: Pitina – se ti na nějakou utěrku…Noriska – proč mi to říkáš,já to nebyla …Kačenka – Vážně ne? A tak se s tím pěkně zápasilo. Pidikočka – Jen počkej,až vyrostu a budu si to moct sundat!
Pak jsem odpadla k Hrdýmu Budžesovi a řehnila se až do konce… (wave)
Jo jo škrábání…. Micánek vzorně škrábe své prkýnko, tedy když na sebe zrovna nemíní upozorňovat. Velmi dobře ví, že jinde nesmí. Ale představ si situaci – kocoura honí mlsná, přitom v miskách má v první čerstvé syrové kuřecí, ve druhé drobet naředěné a ohřáté mlíčko tatru, ve třetí granulky RC (fuj, jak jsou drahé). Nic lepšího momentálně pro něho stejně nemám, jen konzervu, ale to je na hlad a ne na chuť, to už vím. Poté, co mě odvede asi tak 5 x do kuchyně, kde konstatuji, že tento opravdu ne hladový kocour má k snědku vše, co mu zrovna mohu nabídnout, záchůdek čistý, si jdu lehnout. Řeknu mu, že venku tisíce koček hladoví, tak ať je rád za to, co je. Kocour mi buší na dveře, tudíž je raději otevřu (nespí se mnou, ale s mámou!), kocour u mě provede vizitu, a to i na posteli, já se nezvednu, kocour seskočí dolů a drápy zatne do polstrovaného boku postele, poprvé ho jemně pokárám a vysvětlím mu, co by za takovou hostinu daly ty kočky, které jsou jen pár desítek metrů od nás na nádraží, zvíře dělá, že o ničem neví. Zatne drápy podruhé a o dost více, vyletím se vzteklým FUUUUJ, kocour dělá, že on nic, chvíli trucuje a pak odejde se vztyčeným ocasem. Přece mu nějaká taková nebude říkat co má a nemá dělat, že (rofl) (rofl) (rofl)
Hele, Petro, nenadávej laskavě mojí labrušce Barušce do trubky, jo?! (punch) :^) Ona není žádná trubka, i když mě miluje láskou nehynoucí. (fubar)
Ale máš pravdu, labrouši jsou dobráčtí troubelínkové. 😉 :*
Chachááá – kočky na nádraží je malá ráže, musíš hodit větší kalibr „Co by za to dali SOMÁLSKÉ kočky!“
Jsem se netrefila (fubar) – to patří pod Apinu. Barušce jsou samosebou somálské kočky putna (nod)
No, ještě kocoura naučit zeměpis, aby poznal rozdíl mezi nádražní kočkou z Dejvic a kočkou ze Somálska. Také bych mu asi musela uspořádat pár přednášek na zeměpisně-politické téma, rozebrat s ním politickou a sociální situaci v Somálsku….. no kaju se, svou Vysokou školu kočičí si vystudoval sám a předměty studia si také zásadně vybíral sám. Zdá se, že Somálsko a vztah koček k somálskému zřízení naprosto ve svém studiu opomněl a já mu to nenařídila jako povinný předmět. Teď to mám (rofl) (rofl) (rofl)
Ne každý neposlušný pes je inteligentní, ne každý poslušný pes je hloupý, vždycky záleží na tom kdo je na druhém konci vodítka. Obecně jsou ale psi „poslouchací“ – ovčáci, retrívři, prostě psi, kteří byli vyšlechtěni pro úzkou spolupráci s člověkem. Oni to v těch genech mají a při jen trošku správném vedení to bývají zlatíčka. Na druhé straně žebříčku psi „neposlouchací“ – honiči, pastevci, seveřani, psi po kterých nikdo nikdy moc poslušnosti nechtěl a jejich hlavním úkolem bylo dělat svou práci samostatně a přemýšlet při ní. A samozřejmě někde mezi tím ti další, každé plemeno podle své charakteristické povahy a každý jedinec pak ještě podle své jedinečné povahy – může být ochotný seveřan stejně jako neochotný ovčák, i když…
Teď trošku přeženu – labradorovi vysvětlím povel sedni a pes s pocitem „ó to je úžasné, miluju tě a vždycky to takhle udělám, když si to přeješ“ sedá na povel. Bíglovi vysvětlím totéž, stejným způsobem. Nejprve se pes zeptá proč by to jako měl dělat – odpovědí bývá pamlsek, no dobrá. Pak se zeptá co se stane když to neudělá a tady bývá kámen úrazu – pokud psu nevysvětlím, že buď si sedne, nebo si stejně sedne, je mu to jasné – po povelu sedni můžu dostat pamlsek když si sednu. Když zrovna nemám chuť nebo mám něco důležitějšího – zkus si mě chytit (devil) .
Vychovat a vycvičit (přiměřeně dispozicím psa) se dá každý pes, odlišné je ale množství práce kterou do toho musíme vložit. Někomu vyhovuje právě snadná cvičitelnost ovčáků protože se vycvičí „sami“, chtějí se psem žít, ne bojovat s výcvikem. Někomu vyhovují protože s nimi dosáhnou na nejvyšší mety v nejtěžších zkouškách. Jiní potřebují psy do práce – seveřany do tahu, pastevce ke stádu – tam není důležité jestli pes umí sedni, ale jestli dobře táhne nebo hlídá. A dalším vyhovuje právě tvrdohlavost jezevčíků, osobnost pastevců, vytrvalost honičů…
Dobrého dne vinšuju a přidávám se k těm, kteří přejí Dede štastnou cestu a dojezd domů v pohodě a pochopitelně i k těm, co drží všechny palce. Držím je taky.
Nedokážu posoudit, jestli je inteligentnější ten pes, který poslouchá a nebo ten, který to chce obejít. To si i myslím, že se posoudit nedá, každopádně si myslím, že pes, který se celý život něco učí posouvá hranici inteligence psů jako obecně v důsledku mnohem dál. Je vědecky dokázáno – tedy alespoň jsem to četla 🙂 , že pes jakožto domestikovaný má mnohem menší mozek, než jeho volně žijící příbuzný vlk. Je to pochopitelné, protože spoustu věcí, které se musí vlk naučit, pes prostě v životě nepotřebuje, co se nepouživá, příroda vyřadí, proč pěstovat zbytečnosti. Donedávna byla doba, kdy pes byl jen na dvorku, obešel se s ním panelák, zašlo se do lesa. Něco skutečně dělali jen psi služební, pracovní, upotřebitelní v praxi a pak pár těch, jejichž páníci s nimi chodili cvičit jen pro radost. Takže tam k žádnému posunu z mého pohledu dojít nemohlo. Teď v dnešní době už se na to lidé konečně začali dívat jinak a když si psa pořídí i s ním častěji něco dělají. Něco co nutí toho psa se učit, učit a učit, jak pravil soustruh Lenin. A to podle mě povede k tomu, že se třebas poměr mezi mozkem psa a vlka zasejc časem srovná a nebo…… dojde pes třeba ještě dál. Jakmile člověk se psem začne něco dělat, je pes jako houba, každé další učení mu jde líp a líp /pokud to nezvoře člověk/. Vidím to na Ešusovi, který je občas tak kreativní, že to člověka zaskočí.
Pane jo, sto let absence a zničehož nic taková disertačka 😀 , tak já jdu, ať nepřijdete o oči
Nepředělávej Anku ani sebe. Jste obě báječné, takové jaké jste. (h) 🙂
Rozlišuji výchovu a výcvik. Výchova je nutná u lidí i u psů. Je to podmínka nutná a zároveň postačující k tomu, aby bylo soužití příjemné. Výcvik je nutný, má-li jedinec nějak pracovat.
Výchova naší čubě velí, že na procházce je možno se vcelku libovolně šmrdolit okolo paničky, lhostejno jestli si ňuchá za mnou, přede mnou, nebo běhá kolečka. Ale nevzdalovat se a sledovat a následovat. Na povel jde u nohy. Nerada, ale jde. A taky velmi rozlišuje, jestli koriguju, že se moc courá, nebo jestli hysterčím, že jede auto. Když koriguju, popřemýšlí, jestli si to očuchala dostatečně, když hysterčím, jde hned.
Vycvičená není, aport odevzdá do ruky, jen když ho chce teď hned a okamžitě zase hodit, jinak mi ho ukáže a ucukne, a až pak odevzdá. U zkoušek bych s takovým aportem neuspěla. Jenže my máme aport jako hru, ne práci. A tak je to se vším.
Nemyslím, že výcvikem pes hloupne. To rozhodně ne, ale výchova je to, co rozvíjí inteligenci psa.
A u lidí je to zrovna tak.
VAVÍSKU – to je o naší Bonynce? (handshake) No je to hodně, hodně podobné. Pokud naše Bony sežere nalezený hnus rychle, pak ochotně přiběhne a SPLNÍ povel – tudíž odměna je jistá. Pokud je hnus velký a nemůže ho celý zhltnout, stačím si pro ni dojít a PAK JE ZLE. To už mi jde – co jde, ŠOURÁ se mi v ústrety, vrhá smutný pohled a usilovně žvýká a žvýká, protože ví, že po ní skočím a ROZPÁČÍM jí tu tlamiznu a vyrvu jazyk, mandle a kus chřtánu a nalezený poklad zmizí v igeliiťáku a posléze v koši. Pak následuje vytřepání za kůži (ano, zvládnu jí obouruč zvednout a vytřepat), načež se čubizna otřepe a kárně kráčí u nohy…
Když byla v pubertě, naučila se – při zavolání – nejdřív rozhlídnout na všechny strany, od čehože zábavného jí to odvoláváme.
Jo a taky DISKUTUJE, nebo spíš FRFLÁ. Má-li splnit povel, který se jí momentálně nehodí do krámu, tak sice PLNÍ, ale vydává u toho takové podivné funění – frkání – odfukování. To je, podle mne, vyslovená drzost. :@
Jo, Bára taky frflá. Takové to „co je zase? šmarjá ty naděláš… dyk vo nic nejde. bóže to je TAKOVÁ buzerace! chudák já“. Většinou když odvelím somrující čubu na MÍSTO!
(f) BUBU – miluju Tě – TO JE PŘES-NĚ VONO!!! (h)
U nás to není o „místě“ – to se nám ve výcviku zrovna moc nepovedlo – ale je to zejména při chůzi u nohy, když jdeme známou cestou na návštěvu, a to buď k A) nebo na zahradu k B). Proč jít pomalu, když ten zmrzlý kopec lze seběhnout tryskem, dole prokličkovat mezi auty v zatáčce (snad to jeden pes přežije). Tudíž trasu na 2 min. chůze jdeme i deset minut, než se pitomej pes ukázní – to je panečku čínské mučení a trénink v sebeovládání!! (think) A toho frflání kolem, když čubizna musí zacouvat aspoň přibližně k noze, než se zas rozběhne, co vodítko stačí, chichi…
Frflá tady při zavolání, když támhle běhá jedna evidentně nevytížená kočka, které by prospělo si trošku zasportovat (tj. zdrhnout před psem) a já to odhalím včas, chichi…
Hrozná buzerace, chudinky čubinky….. Kámen by se nad nimi ustrnul, ale panička ne. (chuckle)
No jasně – týraná zvířata, že?
Potvory vyčůraný…Maj‘ nás na háku (sun)
Návštěvy neznalé se dost diví, když na frflající čubiznu štěknu „padej a NEDRŽKUJ!“. Máš vidět ten pohled přes rameno „a ty mi taky můžeš….“ (angel)
Ty taky? Já taky! (rofl) (rofl) (rofl)
Vave, Anka JE KNÍÍÍÍRAČ (rofl) nedám si to vymluvit a ona to svým chováním jenom potvrzuje. Kdysi před více jak třiceti lety mi tehdejší jeden pan docent, poradce chovu pravil.. …..knírače si může pořídit jenom takový člověk, kterému nebude vadit, že pes se otrocky nenaučí to co chceme, ale musíme stále přemýšlet, jak na něj, aby jsme nakonec my nebyli jako blbci ….. takhle nějak to pravil a kdykoliv mi moje střeďačky kníračky provedly něco podobného jak popisuješ u Anky, tak si na tuhle radu vzpomenu 🙂 .
Ano,knírač je pes pro fajnšmekry a zvláště knírač střední.Za těch více než 25 let co mám toto plemeno se o tom přesvědčuji stále a denně.Co vše dokáží vymyslet aby něčeho dosáhli,to je neskutečné,to by bylo na hodně dlouhé vyprávění.
Trochu OT: děkuji Vám všem za projevenou účast, panáka jsme si daly, Věruška měla smutný večer i noc, ale kočička Princezna, kterou má, se jí smutek snaží vynahradit. (rose2)
Dobré ráno.
Promiňte OT, ještě před přečtením článku, ale musím někde vykřičet tu zlobu a frustraci!
Dnešním dnem končí „naše“ jatka, kde pracovali laskaví lidé, kde se s každým jednalo slušně a nešidilo zákazníky. Koupil je pán a vládce jiných nedalekých jatek, kde je na denním pořádku švindl a člověk i zvíře jsou daleko za výdělkem, ba, rejžováním. „Naši“ dostali šanci jít pracovat na druhou firmu nebo… sbohem. A menší jatka, která byla a jsou perfektně zařízená na skot a prasata, budou teď prý porážet jen… drůbež…
Ještě jednou promiňte, ale je mi z toho nanic…
Moc tomu nerozumím, nejsem technolog, ale jak je možné na zařízení pro porážku skotu a prasat, zabíjet drůbež. Nemá do toho co mluvit i ochrana zvířat, když už tomu ministerští úředníci dohromady s veterinárními úředníky dali požehnání????
To nejde, jedině, že porážka červeného skončila a po úpravě technologie tam bude linka na drůbež.
Rovnalo by se to předělat komplet celou linku, což by bylo v řádu 6 nul…
Nightily, můžeš prozradit, odkud jsi ?
Emtesko, jsem od Třince. Jinak ta zrušená jatka jsou ve Vojkovicích. Dnes ráno manžel tam vezl poslední kus na domácí porážku, sousedovi. A vrátil se s tou jobovkou. Byli jsme obhlídnout si náhradní jatka, nejsou ani moc dál, zdá se, že lidi tam jsou vlídní a sympatická atmosféra (ve „velkojatkách“ mají na stěně v kanclu hooodně hnusně hambaté ženské, tady (y) plakát s plemeny skotu!)…
Mám obavu, že o porážku kuřat nepůjde, protože, jak píšeš, jen ta technologie by stála řádově miliony. Zcela určitě půjde o nákup poražených kuřat z Polska a jejich následné zpracování a přebalování do obalů se značkou CZ.
(wave) Chichi, náš pes měl zase „doslechovou vzdálenost“. V případě jeho zamilovanosti (velmi častá situace) poslechl na slovo – pokud byl ode mne cca do 20 metrů. Jakmile jsem tuto hranici neuhlídala (to je přece paničky povinnost), nabyl dojmu, že už není slyšet. Opatrně natáhl hlavu, udělal tři dlouhé kroky, natáhl se celý a proměnil se v pruhovanou šmouhu. Na vycházce to šlo, ale hlídejte ho třeba při sekání trávy nebo pokecu s kamarádkou. (devil)
Poučena loveckým psem – a svou neschopností důsledně psa vycvičit – vybrala jsem si k další koexistenci plemeno vysoce inteligentní, mírné, k lidem i pejskům přátelské. Nikdo mi neřekl, že ta vysoká inteligence a schopnost se sám rozhodovat s sebou nese i schopnost se rozhodovat o nutnosti vykonání proseb mých živitelů. Neboť tak se na to naši miláčkové tváří. Velím Ke mě, vím že pes povelu rozumí a 10 m ode mne Mimi prozkoumává cosi na zemi. Při uslyšení povelu zrakem bedlivě prozkoumá mé okolí a neshledá-li nic, co by mne ohrožovalo, nejprve dočiní a potom přijde. Deset let dokod neoslepl mne tím ničil ale jinak dokázal poslouchat tak, že to opravdu vypadalo jako když trávíme každé odpoledne na cvičáku.
U Majdy jsme si jistí, že peostě buď poslechne naprosto fantasticky nebo – asi v 10% – neposlechne. Včera například stíhala hovnocuc, Kačka se klepala strachy že ji zajede a úplně ohluchla. Najednou zjistila, že nemá Kačku a z dálky zaslechla jakýsi povel, tak se celá nadšená přihnala. No a potrestejteji. Nikdy se nám nepodařilo ji potrestat, nikdy jsme k ní nedošli. Vždycky to na poslední chvíli stihne jako naprosto perfektně poslouchající pes.
hezký čtvrtek všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h) Tak dneska Dede (a FF a Berry a Kazanovi) začíná velká cesta (nod) Tak ať se jede bez potíží autem, lodí i vláčkem. Amsterdam je krásný, snad tam dorazí zcela o.k. (wave) Arguskovi mocmoc přeju, aby nádor šel odstranit (h)
Pes se chová tak, jak mu dovolíme. Kdyby ti Vavís hodně moc vadilo, že Anka dojíždí hambáče, tak by to nedělala. Protože tvůj zákaz by byl stoprocentní… (jedné paní tady kousek od nás se otrávila milovaná čubinka. Její nástupce – jezevčík – původně bufeťák z útulku, si žádného jídla venku ani nevšimne – histerie paničky to z něj „vymlátila“ během pár dnů)
Mně vlastně nevadí, že Beta na vodítku blbne a že se se mnou tahá … tak mi to dělá. Páníkovi to vadí – tudíž mu to nedělá. A naopak – když ráno házím sníh, nemám čas na kravinky (wait) – páník si čas na blbnutí s hrablem udělá vždy. Takže já házím v klidu, páník posiluje se sněhem a ještě Kosatkou…
Myslím, že se poslušností chytrost psa nepozná. Supernadaný pes vedle líného páníka vyroste v „tupce“, ctižádostivý páník dokáže i z „blbečka“ vychovat spolupracujícího psa.
Pokud náš pes ničím neomezuje (a už vůbec neohrožuje) okolí, je jedno, jak je vycvičený. Důležité je, aby tomu pejskovi a jeho páníkovi (páníkům) bylo spolu dobře a aby si oni navzájem rozuměli.
Zlatá věta Xerxová- pes se chová tak, jak mu to dovolíme, ať už vědomě, či podvědomě. 🙂
Tak to já mám psa, který občas provede příkaz, který mu nikdo nedal, a pak celým psem vyjadřuje, že za takovou poslušnost by si zasloužila piškotek. Ale jinak myslím, že já osobně už jsem celkem dobře vycvičená. (chuckle)
A ještě ke včerejšku: Pane Profesore, výborné. Zaúkolujte holku, ať zase brzy něco pošle.
Laďko, nechceš si ty psové ve všední dny vyměnit? Anežka by si ochotně ještě chvíli přispala, ale v půl páté musí vstát z mé postele a jít na snídani. Nemluvě o tom, že jí už nějakou chvíli ruším.
Terro, máš mě na svědomí! Podívala jsem se o jaké že (cat) to mluvíš a zamilovala jsem se do její sestry Roxany. (inlove) A já teď kočku opravdu mít nemůžu. (headbang)
A samozřejmě všem potřebným držím tlapky. (y) (y) (y)
No, vždyť já taky ne, milá LA – ale tvoji lásku naprosto chápu. Roxana je taky highlanderka a taky to bude pěkné číslo…
Dobré časné ráno. Taky mám doma inteligentní pejskovou – spíš bych řekla vyčůůůranou! Zvládá základní poslušnost a stejně si popřemýšlí, je – li výhodné poslechnout a podle výsledku bleskové úvahy koná a v očíčkách jí to jiskří. Není problém s ní chodit navolno, není problém s ní jet kamkoliv do penzionu či chaty ( pokud se tam nevyskytují kočky!). Je to zlatíčko poslušné, ale vocamcaď pocamcaď 😉 . A hlavně – je to stará babulka, takže u mně jde už spíš o to, zajistit jí spokojené a pohodlné stáří, takže často poslouchám povely jejích očí.
Dede, šťastnou cestu!!!
To je pěkný téma.
Já ho zkusím s dovolením popotáhnout ještě o kousek.
Proč vlastně psa cvičím?
a) Abychom mohli koexistovat jako smečka – čili abych nemusela psa nechávat doma, když je možné mít ho s sebou (s nevychovancem nelze)?
b) Aby byl užitečný (lovecký, canisterapeutický ap. ), tedy aby byl platnější člen smečky než „jen plyšák“? (Nic proti plyšákům, pozor, jednoho psa pro radost mám sama doma! Tenhle bod chápu v mnoha případech jako rozšíření bodu a. )
c) Protože je určen pro práci (slepecký, asistenční, záchranář)? (V zásadě zase rozšíření bodu b, jenom psa cvičí někdo jiný, než kdo jeho práce pak využívá. )
d) Protože musím, aby mohl např. do chovu (v tomhle se nevyznám, nevím, jestli tahle varianta je reálná)?
e) Protože to potřebuju na výstavy?
f) Protože mám v plánu s ním sportovat?
g) Protože si chci namachrovat ego?
Podle mě varianty a – c činí život psovi plnohodnotnější, a tudíž je pes blb, když vzdoruje (zvlášť ve variantě a) je výcvik v podstatě ustavování nějakého komunikačního kódu, kterým my lidi nahrazujeme naše nedostatky v oblasti ohonů, uší a ostrosti čenichu 😉 ) . Chápu to tak, že pes je smečkové zvíře, a tudíž je mu ve funkční smečce s danou hierarchií, ve které má své jisté místo, líp než v chaosu.
Varianty a – f mají podle mě smysl. Pes není žádný trub, pes pochopí. Pes má pro páníčka spoustu pochopení, zlatíčko. (Aspoň ti moji vždycky měli. )
Varianta g) je podle mě jediná, kdy by byl pes blb, kdyby to neprokouk a nějak neobešel. 🙂
Jo, ještě mě napadlo, ale neumím to už nikam zařadit – Protože nás to oba baví. Ono se to vejde v podstatě pod a, b, c a f. S chovem a výstavama nemám zkušenosti, takže možná i tam.
S omluvou za hluboce noční filozofování přeju všem vzbudivším se dobré ráno a jdu spát. (wave)
ještě dodám s dovolením bod H
bod h) páč to psa baví. Pro člověka, který se psem necvičí to bude vypadat jako nesmysl, ale je to tak. Když se to nedělá pro bod g, ale proto, aby to psa bavilo, tak ho to baví, je to legrace, něco dělá s pánikem společně 🙂 a to je myslím to nejdůležitější.