ČLOVĚČINY: Klapzubova jedenáctka

V jednotě je síla (to je pravda, silné osobnosti, to my teda jsme), i když popravdě řečeno, s tou jednotou to není za tak horké (prsk, prsk, vy lidi máte co brblat, hádáte se nejen napříč kontinenty, ale mezi svejma nebližšíma eště víc, my to náhodou víme moc dobře, televize vám hraje od rána do večera a je to tam samý násilí, až z toho my kočky máme těžký sny, nás rohlíkem a vánočníma řečma o všeobjímající lásce teda neopijete, nás ne – takhle kdyby byl koňáček-vaječňáček, rozumí se pořádný recept, kde se rumem a cukrem nešetří, to bychom se opíjely ale docela rády).

Tak to, lidi, slyšíte. Jedna se snaží, aby z toho mančaftu cosi bylo, abychom se“vespolek milovali a dobrou vůli spolu měli“ a ony takhle. Nebudou kopat „jedna za všechny a všechny za jednu“ ne a ne (furt nám vykládá cosi o kladných literárních hrdinech, mušketýrech a gaskoňských kadetech, pche, jak jde o dobrou baštu nebo výhodné místečko, neznáme žádná ni bráchy, ni ségry, tož, co chceš, paničko, dobré ve žlabu a výnosný post si lidi brání taky zuby nehty, na kamarády nehledíce. Je to tak jednoduchý, prostě jak leze někdo, kam nemá, syknu, seknu, škrábnu, když nechápe, kousnu – no tak je pravda, že ty drápy a zuby máme z trošku ostřejšího materiálu než vy, ale zase- soupeř je taky vybaven, takže rovnost zbraní je zachována, bojuje se fair play.)

Malý dvoreček, v boudě psíček Baryček, na dvorečku domeček, v něm stařeček Ládiček (stařenka Helenka taky, ale to už se mi nějak nerýmovalo), k tomu spousta kočiček (to se mi zase rýmovalo hezky).Co je to spousta? Tak otec Klapzuba by záviděl, jedenáctku postavím hravě a náhradníky mám k tomu. Počet hráčů na střídačce se mění, dle ročního období i situace v okolních příbytcích.

Jsme otevřená společnost, před žádným hráčem dveře nezavíráme. Marody trpělivě poléčíme, dorostencům dáme prostor, aby vyzráli do správného věku. Sexuální problematiku řešíme s definitivní platností, tudíž skandály s erotickým podtextem se nám vyhýbají (fotbaloví bossové, závidíte, co? Takhle vy…řešit mistra Řepku a byl by klid.).

Jen ta herní morálka nám nějak nejde. Co já se navysvětluju, že fakt těch granulí je ještě přes půl pytle a v místním obchodě rádi připraví pytle další (jsem tak velký odběratel, že i paní prodejní seznala, že by to chtělo aspoň malou slevu), že konzervy s tím nejhezčím obrázkem jsem včas objednala… Faulujou se, potvory, napadají ze zálohy, bodyčekují a hrají vysokou holí (já vím, to už je zase rajón mistra Jágra), tak to honem rovnám, hladím a… zpívám.

Lidi, fakt, zpívám. Zjistila jsem to už dřív, když jsem začala svému prvnímu pejskovi, ještě ve štěněčím věku, zpívám, pobrukovat klidnou melodii, usínal líp, fungovalo to jako u dítka. Zůstala jsem této metodě věrná a osvědčila se mi. Když jsem jednou přinesla ke stejnému veterináři už pátou kočku na kastraci a k tomu mi očkoval tři psy, zeptal se, jak ten zvěřinec vlastně zvládám a jestli se v noci vůbec vyspím.

Věděl, že žiju sama, že chodím normálně denně do práce, že nemám žádnou chovnou stanici, že má zvířata do jednoho jsou nalezenci, různého věku, pohlaví, často nalezená za „složitých podmínek a situací“ a přesto působila zvířata klidným dojmem, nebyli to nijak vystresovaní jedinci, přežívající tzv. za teplou stravu a střechu nad hlavou. Nečekala jsem tu otázku, o to byla asi ta spontánní odpověď pravdivější. Zpěvem, pane doktore, zpěvem, každému zvířátku zpívám jinou ukolébavku a funguje to.

Zvykla si docela rychle, tak se toho držím dál. Však se taky říká, že kočky mají ze všech smyslů nejlepší sluch. Když ten mančaft lítá domem a všechno lítá kolem něj, tak se usadím v tom nejpohodlnějším křesle a začnu… Zprvu hlasitěji a končím brumendem. Má zásoba je docela velká, jsem opravdu z mnoha generací a ze všech stran „pravá děvčica z Moravy“, tak vám můžu říct, že když končím slováckýma pěsničkama, bývá v domě docela klid.

Nesmějte se, každý jiný by svou metodu zdarma nedal. Takový Hlinka nebo Bruckner s tím dělali dycky tajnosti. A taky jim občas ty mančafty zrovna moc nešlapaly. U nás aspoň nefunguje korupce, jediný přípustný úplatek je pusa na čumáček na dobrou noc (no zkuste si to představit u těch zarostlých hochů Jágra a spol.).

Tak se lide zvířetnický měj, zdraví tě jedna bezva parta, kterou znát Bass, tak svět nezná otce Klapzubu.

Aktualizováno: 11.1.2011 — 21:31

234 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Tak já zpívám docela ráda, ale můžu jen v koupelně, neb mám absolutní hudební hluch. Alánkovi jsou mé projevy fuk, protože je stižen stařeckou hluchotou. Kora, ta vždy vyskočí jak péro z gauče – bude ňáká legrace? (happy) Úplně jinak ale reaguje, když si přeříkávám nějakou mantru – na hluboké óóóhhhmmm reaguje kňučením a štěkáním – jenže já nevím, co jí povídám (rofl) . Jinak, co se zpěvů týče jste mi tu udělali obrovskou radost spícími lvíčky (y) (h) . Doposud jsem je slyšela jen v úžasném podání blízkého pěveckého sboru Corale (zrovna Lvího krále jsem teda neviděla), mé pokusy o napodobení byly žalostné, na youtube bych z vlastní iniciativy nešla, a tedˇmůžu do džungle, kdy chci (chuckle) .

  2. ;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)

    .(*) Lék pro psy. „Vypij, prosím tě, tento lék,“ naléhá manželka na manžela. „Ale vždyť nám to dal zvěrolékař pro psa?!“ „No právě! Když tě Azor uvidí, možná to vypije i on.“ .(*)

    ~o) Vinšuju všem přítomným hezký večer a pěkné sny. ~o)

  3. Tak jsem se odhodlala a vyrazila do obchodu, abych si zakoupila oděv vhodný ke státnicím. A co myslíte? V jednom super módním obchodě mě v podstatě vyrazili. Prostě pretty woman v praxi. Jako uznávám, byla jsem v riflích, bundě a trekáčích, ale toto? Že prej se slečna prodavačka obává, že v mém stylu asi nic mít nebudou. Tak jsem se hluboce urazila, řekla jse, že je mi jí líto a hrdě jsem odešla. A to jsem tam hodlala zanechat i dost slušnou sumu.

    1. Udělej to stejně jako pretty woman. Až si ty šatičky koupíš, běž je té důře ukázat nějaké pěkné značkové taštičce 🙂 K tomuto účelu jsem ochotna ti zapůjčit papírovou taštičku Hermés nebo Louis Vuitton (rofl) Vlastně by stačila taštička vycpaná čímkoliv (rofl)

      1. Už jsem zakoupila, ale vláčet se přes celej Liberec se mi zpátky nechtělo. Ale slečna asi bude mít trošku problém s majitelkou, protože do tohoto obchodu jsem chodila nakupovat, když jsem potřebovala občas oděv pracovní (jako slušnej kostým na mě trpaslíka a tak) a vždycky tam byli fajn. A když jsem náhodou potkala svýho šéfa na parkovišti, tak jsem si mu postěžovala a on volal hned paní majitelce a normálně slečnu prásknul. Teda né, že bych žalovala, ale fakt mě ta čůza naštvala.

        1. To bude výchovnééé (rofl) . Tak ty koupený hadříky dobře zajeď (y) (y)
          Jak se má domácí chorobinec?

          1. chorobinec je skoro zlikvidovanej, Ferda zdráv, Áňa ještě trochu kašle (ale nic tragickýho), Sváťa už jen rýma (tekoucí stále)

        2. slečna je hufa / jak říkal F.R.Čech/…jak asi tak máš chodit v zimě po Liberci, to by mi nechtěla vysvětlit? měla by se juknout, v čem chodí třeba taková Madonna po obchodech 😀 s tímhle čichem na zákazníky může tak leda prodávat hrušky na trhu… (cat) (bat) (cat)

        3. Týno (inlove) , to byla ale slépka. (n) Je dobře, že se to majitelka dozvěděla. (nod)
          Málokdy vybírám a nakupuju něco „vyššího“, ale pokud ano, moc ráda do obchodu chodím poněkud omšelá. Pokud to přežijou, dobrý. A pokud odhadnou mou velikost, jsem spokojená a nakupuju a doporučuju. 🙂

    2. Tak víš co, když milá slečna prodavačka nestojí o výdělek… (makeup)
      … tak ho prostě zákazník vodnese jinam. (dance)
      (Já se takhle naštvala, když jsem si šla vybírat dlažbu do kuchyně. Přesně: rifle, bunda, batoh. Prý: s batohem mě do prodejny nepustí. Já: za vedoucím a říkám, chtěla jsem si u vás vybrat dlažbu na přestavbu kuchyně, ale když se k zákazníkům chováte takhle, tak půjdu ke konkurenci. A nasrklej byl nakonec von a já vodešla středem. 😛 )

      1. Ano, ano. (y) (sun) lekce z pretty woman se odrazila i na mě. 😀 Naposledy před měsícem. Vybírala jsem pračku a televizi. Ale pan vedoucí, na rozdíl od prodavačky, bral důchodkyni s baťůžkem vážně (sun)

  4. Zito, tomu říkám mančaft snů. A Tvoje metody jsou opravdu veeelmi tvůrčí. Nádherně se to četlo. (sun) (inlove)

  5. OT: vzyvala jsem vas vsechny holky piskvorkarky vcera cely vecer a budu vzyvat nadale. Siju si polstrovane prehozy na pohovku a kreslo a kombinuju dve ruzne latky. Sit umim docela dobre, v letech dost drivejsich jsem si sila saticky, podle strihu, ale s vlastni fantazii. Ale naprosto mi chybi graficka predstava – v hlave vidim, jak to chci, ale zapaoim s pravitkem, trojuhelnikem, pravouhelnikem, zmerim jednou, 2x, pokrizuju latku, strihnu pro sichr vetsi…. rohy nejsou zcela do praveho uhlu… A to to jeste budu muset nejak krapet prostepovat – aspon misty. Tak jsem se posilnovala vasemi slozitymi kreacemi a zaroven se citila menecenna.

    Ale, moje troska do mlyna a rada. Siju to z takovych dost tezkych latek jako na silne zavesy a strasne to pri siti svini sici stroj. A vite, cim ten prach z latek nadherne dostanete z utrob siciho stroje? Ten stlaceny vzduch na cisteni elektroniky a na umravnovani kocek. Funguje to perfektne!!!! Doporucuju.

  6. Milá ZitaB-chystam sa do nocnej a dala som si pred cestou zviretnik a je mi prijemne,mozno si budem cestou/je to 40km/ spievat-co bude hrozne.No a co-ved nejdem do superstar.Pekny vecer vsetkym-oslavencom vela stastia,dufam,ze Berry ten nahubok vydrzi.

  7. Zito, takovy mily pocit – jedenactka a zpivajici panicka. (h) A diky za peci za vsechny nalezenecky, stariky i mladochy. Vsak oni vi, jak se maji. (angel)

    Ja svym zviratkum povidam, neb jsem nezpevna. Obzvlaste Jakey ma rad, kdyz si s nim povidam, zejmena, prolozim-li to casto jeho jmenem jako: a co na to rikas, Jakey? Nejvic si povidame v kuchyni. A septani do ouska taky rad. Polozi si mi hlavu na klin a ty oci jenom rikaji – SEPTEJ MI. Coz u mne je trochu namaha, neb jsem od prirody nadana hlasem silnym. 🙂

      1. Chicht, zver je bilingualni. 🙂 Ale kdyz nad tim premyslim, tak asi vic anglicky. Psi povely jenom anglicky, nesmi z toho mit gulas. Ale jeden univerzalni cesky po leta osvedceny – FUJ – proneseno hlasem mocnym. Fuj je zaklinadlo, pes se zastavi, zpozorni, prestane zvejkat, co nema, pripadne se odklidi pod postel.

    1. Já (ač bezzvířecí) kupodivu taky povídám. Obvykle když se potkám s nějakým neuvázaným psem, co hlídá u baráku a příbírá si přilehlou cestu k tomu. Ze psů mám respekt a jednoho takovéhleho uštěkaného vlčáka kousek od našich, řeším tak nějak: „hele pejsku, ty hlídáš tamhleten domeček a já jen jdu tajdle po cestě, já k vám nejdu, já u vás na mou duši nic nechci, já du jen tajdle na kopec….“ Nevím, jestli to je správnej postup, ale zatím mě nesežral 🙂

      Jinak krásnej článek, moc. Držím palce, ať je vám společně dobře. (cat)

      PS: když jsem četla nadpis, tak jsem jásala, že to bude o štěňátkách – nu nebylo, bylo jiný hezký čtení. Doufám, že se jedenáctce černých štěňátek vede dobře. (dog)

  8. Gratulace oslavencum a pozdravy pozdravencum – teprve docitam vcerejsek a taak… (inlove) (rose1)
    – a samo pochvala za dnesni krasne pisani, konecne mam na ne klid… (f)

    OT hlasani: kocici strejda se pochlapil a nez jsem dorazila dom, pripojil starej pocitac kamarada. Kamarad zelbohu – nastesti – jezis, to je blazinec, Pusa mi mucka pod stolem nohu a Babetka stoji na operadle zidle zadnimi a na mem krku prednimi tlapkami – tedy kamarad je proste Ital a celej pocitac je italskej. Chichichi. Nejenze mam pismenka inde a nevidim otazniky, vykricniky, natoz mnou tak oblibene zavorky, este to na mne italsky mluvi. 😀
    Ja, ktera stezi prelozim Open, Save a Cancel, tady rozumim akurat Modifica, coz budou Moznosti, a Strumenti, cili Nastroje.
    Aha – a Preferiti jsou Oblibene, tak sup Zviretnik do Preferiti, do riti, at ho znova pul hodiny nehledam. Tady se dneska este nasmejeme, CH? – JE OTAZNIK – CHNA_ – voni snad Italove nemaji vykricnik? (rofl)

    1. Ono to počítadlo na tebe mluví italsky???? Asi tě nutí k lepším lingvistickým výkonům 😀 Modifica jsou spíše Úpravy, ale Strumenti máš správně 😉

      1. Mluvi myslim jako ze pise! Jeejda, nasla jsem vykricnik! – a to jsem hledala zavorku a uvozovky.
        Jo aha, to mas recht.
        No von ten pan mel ten pocitac teda celej nejak srandovne postavenej. Jediny, cemu na plose rozumim, je ikona s nazvem Musica, a s pobavenim vidim v ikonce kose soubor Cestino. Hned se na nej jdu podivat, jestli ho teda nejak vratim do deje…
        Ale rozumis, ta klavesnice ani nejni anglicka. A ani nejde preklopit do cestiny. Teda MNE to nende. Aspon ze to mam za 3 a podarilo se mi najit cisla. (clap)

      2. Kdyz odeslu vzkaz, vyskoci na mne toto:
        Errore nella visualizzazione della pagina.
        A je jasno. Normalne hned vim, co mam delat. (rofl)

        1. Lásková, použij Google translator (překladač) a vyhraješ!!! Páni, ty máš teď počítač jak od Verdiho (rofl) Chňá!

        2. To je jasný, máš dělat pagínu! (chuckle)
          Hihi a upřímnou soustrast. Já jsem dostala v práci anglickou klábosnici – asi za trest, za to, že jsem do staré vylila kefír – a jsem namydlená. Vykřičník jsem taky dneska hledala asi půl hodiny, prevíta jednoho. (wait)

    2. Itala si bez vykricniku nedovedu predstavit.Oni pri mluveni vzdycky vypadaji jako by pouzivali vykricniky 😀

  9. Ani se neptej, co tam vidím, milá Sharko! (chuckle) (blush)
    Už je to vyřešeno, balíky se ztratily někde mezi Zoohitem a přepravcem. ten tvrdí, že předal, ten že nepřevzal. Moc jsem se rozzlobila, zejména kvůli tomu, že není možné se s někým v ZOOhitu domluvit (a to mě žere nejvíc) a na maily nereagovali dostatečně rychle – tj, na první do druhého dne ani ťuk.
    Napsala jsem jim, že všude řeknu, jací jsou padouši. Tak mi posílají novou dodávku – jenže je tam ta prodleva a navíc jeden druh kapsiček teď už není a oni to prostě vynechali, ne aby se zeptali, jestli nechci něco jiného. :@ Takže to budu mít pozdě a bude toho málo. :@
    Poslali mi ale kód na 10% slevu, tak je asi ještě vezmu na milost – hlavně proto, že to koškám tak chutná. 🙂

    1. Já si to přebrala Vaví..to mě mrzí,já poprvé taky frfňala, ale teď je to už OK….EvaB taky čeká na balík od ZOOHIT jako na smilování, patrně jste objednávaly ve stejném termínu, jestli se ztratil i ten její,tak potěš…už včera jsem její košišky zásobila půjčenou Purinou,aby nepadly hladem ….oplátkou moje dostaly šáchor, to bylo v álejích nablito…to byl teda dar 😉
      ale EvaB viděla moje 4 mouratky a Vizigotky se jí předvedly jako vodomilná stvořeníčka..jen Ostrá Gotka Noriska před ní zalezla za televízi, ona je taková ostejchavá…. (chuckle) , Pitina ji napřed sledovala, pak si něco brblala a pak se šla taky mazlit….

      1. joooooo viděla jsem 4 ostré holky kočičí 🙂 jsou kouzelné, luxusní, dokonalé mourinky!!! předvedly mi surikatu ( dloouhý prošívaný kabát se musel oscanovat), byla jsem plácána tlapičkou do zad, abych pustila vodu v kuchyni ( aby se mohlo šaškovat s pramínkem) a dokonce slečna Piti, šéfka smečky, se nechala hladit! taky jsem ji nosila po pokoji v košíku, což ji trochu překvapilo. a slečna Kačenka tečkovaná by si nechala vydrhnout do zádíček díru, jak se mazlíkovala 🙂 já jsem si tu návštěvu teda užila a holky asi taky 🙂 naše dětičky si hlavně užily tu zálož od Sharky 😀 děěěěkujem 🙂 pozn. při příchodu domů se kocouři vyvalovali na jídelním stole…zpozorněli a začali nasávat vzduch. následně jsem byla zakočkována a přečtena od vlasů až po nohy. (cat)

    2. a pošlou ti to dodatečně? nebo ti vrátí peníze? Vždyť jsi zaplatila…. (wait) , tu slevu bych brala jako omluvu za potíže…

    3. No, já mám z první zásilky také zkušenost, že doprava dlouho trvala, ale na druhé straně zase mi vyšli úžasně vstříc jinak: objednala jsem si, nezaplatila v tom časovém termínu do 7 dnů, protože jsem někam založila tu složenku a ne a ne najít, pak jsem se dotázala, oni mi napsali, že už je to propadlé, ale když to zaplatím se řádným VS, takže mi ji ještě odešlou (byly tam nějaké óbr slevy a já to strašně chtěla). Takže jsem to doplatila a ono jo! Poslali dodatečně, i když už to ve slevě nebylo. Takže ono asi jak kdy a jak se co povede, nám se taky vždycky všechno nezadaří! Ale jinak jsem s nimi navýsost spokojená.

      1. Karolínko (inlove) , já jsem se nezlobila pro chybu, to se stane, já věčně dělám chyby, ale zlobila jsem se z pocitu bezmoci, z nemožnosti se s nimi domluvit. Když to jinak než mailem nejde a na ten oni nereagují, to je prostě pro mě jako červený hadr. Pak mi napsali, že mají moc mailů a proto mi neodpověděli – a to mě naštvali podruhé. To není můj problém přece, mají vzít víc lidí na vyřizování. Proč já mám volat dopravci, opakovaně psát a nervovat se?

        1. Proč máš volat dopravci? protože jsem tě k tomu poňoukla ..to dá rozum , nééé? (tmi)

    4. Vidíš Vavíku, kočičí blaho zvítězilo ( vždy a jedině na prvním místě) …tak to má být. Nervujem se my, Veličenstva musejí být v klidu u svých plných mističek, talířků, kastrůlků…

    5. Vavííí jsme s tebou— to perfektně dožere :S z tohoto důvodu jsem byla děsně nervozní, když balík pořád nešel…zaplatit předem a čekat jak na Godota ně opravdu klidem nenaplňuje. třeba střejdovi Zapadlovi bych klidně platitla dopředu, protože ho znám a protože je to tady v Čechách. počítám, že tvůj balík nejspíš někdo ukradl, co jiného. určitě nepožil RedBull a neodletěl 😀 držím tlapky, ať to vyjde napodruhé… (cat) (bat) (cat)

  10. Dobrý den všem!
    No, jedenáctka s hudebním sluchem,to je tedy něco (y) 🙂 ! Ještě,že to paničce zpívá (happy) . Já jsem kdysi svému psíkovi zpívala,na kytaru hrála,ale reakce se nedostavila 😉 .Provokativně si přinesl granule a hlasitě je chroupal – zřejmě mi naznačoval,abych mu radši dala nějaký dlabanec 😛 .Třeba to bylo tím,že jsem zpívala a hrála country,semafor,nebo Ježka.

    Ejšce a WWW přeju všechno nejlepší (y) (sun) (h) !

  11. Zcela OT, promiň Zito (inlove) Mám prosbu – sháním na Berry košík (náhubek 🙂 ) kvůli cestě domů. Myslela jsem si, že to bude snadné, na netu jsou náhubky k sehnání. Leč čas plyne, a já hledám obchod v Praze, kde by měli náhubek na fenu německého ovčáka (ten z drátů) a nějak se to nedaří. V Haf bez Obav ho nemají nikde, v jiném obchodě, kde by měli mít teoreticky dokonce dva druhy, na mail nereagují a já začínám kapku panikařit.
    Ten náhubek musím mít v pondělí v Praze, protože je tam ten den Martin, večer letí sem a je to poslední šance, jak sem ten košík rozumně dostat. Nemáte tip na nějaký velký obchod se zvířecími potřebami v Praze, kde by mohli mít výběr psích náhubků? Nebo obchod, kde by byli to v případě potřeby schopní ho rychle sehnat?
    Děkuji velice velmi a já vám pak za odměnu povím, jak šíleným způsobem domů se psama pojedu 🙂

    1. Člověk „nepsí“, ale mám slevovou kartu do velkoobchodu PetCenter, tam mají spoustu náhubků, koukni se na net a dej vědět. Byl by se 30% slevou! Dojela bych pro něj.

      1. teda jako Dede se koukne, odkejve,objedná a dodá se to ke Karolíně a pak si to nějak s martinem předají,pokud Dede nesežene jinej ..uf, tak jsem to myslela,ale napsala jsem to stručně a ošklivě… (sweat)

      2. Děkuji velice, již je objednáno 🙂 Ostatně taky ho neměli, ale byl to první obchod z těch, které jsem zkoušela, kam se dalo dovolat a kde ho hned objednali (přijde jim zítra). Fakt dobrý (y) 🙂
        Teď ještě přesvědčit Berušku, aby si tu divnou věc nechala dát na čumák! (blush)

          1. no skvělý…Šarik ho nikdy nechtěl, statečně trpěl , když ho mít musel, to jsem mu vždycky říkala- promiň, teď ho mít musíš…ale ty jeho žalující oči, že taková potupa….uvidíš..hlavně , aby jí nedřel do tvářiček..to zkontroluj pořádně. Jsem ráda, že jsi ho sehnala. (clap)

        1. Inu pokud ti na té divné věci bude dělat stojky jako někteří nejmenovaní zdevpelechuchrápající… 😉
          (Vůůůbec nemluvím o tobě, Penny, spinkej.)
          Hodně štěstí a tak vůbec! Držte se fšici.

          1. Jinak bych ti ráda pomohla, ale tam v tom městě nejsem a neznám. 🙁 (emo) Tak aspoň zdálky přeju. 🙂

          2. Víš, on i Kazan za těch pět let odvyknul… to bude mazec – auto, loď, vlak, hotel, vlak, vlak a vlak nebo auto a auto na závěr. Suma sumárum dva dny ny cestách 🙂

              1. no a hlavně – jestli už NAPOŘÁÁÁÁÁD!!! budeme se těšit… a to cestování se za tímhle účelem přežije… Berryška je chytrá holčička, zvládnete to!! jinak zcela OT – dneska ráááno dorazila zásilka z Německa, je v pořádku, kurýr zavolal dopředu, že jede a v kolik přijede, balík o 30kg mi donesl do výtahu. byl to nerv, když zásilka nebyla k vysledování na netu ani v depu a tady na mě hledělo čtvero párů vyčítavých očí…včera finálně Sharka založila mj. kapsičkami, které se za hlasitého brumlání a pošvihávání ocasů ( a strašného mlaskání) sluply jako malina a teď už se tančí kolem pytle s Royaly…majordomus Snížek zkontroloval neporušenost obalu a zhodnotil zřejmě, že péče je stále dostatečná, důtka od CD se neuděluje 😀 takže nakonec uděluju zoohitu jedničku!

              2. No, já jsem někde slyšela (Voskovec), že doma je tam, kde si můžeš pověsit klobouk. Dede jeden má, takže může být doma na více místech. To domů bych nepřeháněla, ono to tak ideálně nefunguje. Někdy to může být docela nářez.

            1. Dede, neptej se jich. Na náhubek se neumírá, přesvědč sama sebe že to tak prostě musí být a nejde to jinak. Co nejvíc předtím Berry utahej, ať nevymýšlí kraviny. Ve vlaku by nemuseli vadit ani psi bez košíku – samozřejmě je musíš mít sebou, ale jezdila jsem vždycky jen s náhubkem připnutým na batohu – je ale fakt, že jen ČR a s malým milým bíglem. Občas i úplně bez, to když jsem ho zapomněla. A párkrát i bez vodítka… 8-|

              1. Inu, mě vyhodil řidič z poloprázdného nočního autobusu, protože jsem sice na psovi měla náhubek, ale neměla vodítko, a policajti mi napařili pokutu ve tři v noci v únoru, protože jsem měla drzost jít se psem naholo bez ničeho.
                Průvodčí ve vlaku mi obvykle dovolí košík psovi sundat, „pokud proti tomu ostatní v kupé nebudou nic mít“, což nemívají, naštěstí, takže se ty 4 hodiny dají přežít.
                Buď bydlíš na nějakým hodně malým městě nebo vesnici a moc necestuješ, nebo tomu opravdu nerozumím.

                1. Autobus je něco jiného! Teď dokonce málokterý dálkař psa vůbec vezme a můžeš mít náhubků třeba pytel. A na krátkých může rozhodnout že max 1 pes v autobuse a když jede ještě jeden, máš smůlu. V MHD jsem náhubky taky radši dávala.
                  Vlakem jsem jezdila nejčastěji Kroměříž – Plzeň, párkrát Pardubice, Ostrava, Bratislava. Hodně po Moravě – na agi závody, jelo nás často 3+5 a tak… Poslední dobou nějak zpřísnili, ale zatím to jde. Policajty jsem zatím taky vždycky ukecala, nebo raději obešla. Dva roky v centru Plzně se dvěma psy, jinak Kroměříž s jedním malým…
                  V každém případě je potřeba mít nátlamek sebou, i kdyby se nakonec nepoužil, dobré je napoprvé nasadit ještě doma a dát delší procházku ostrou chůzí, aby psejci neměli čas řešit.

                  1. Dálkový autobusy jsem vzdala úplně, to nemá cenu. Radši ten vlak.
                    Co tu jsou chlapi měšťáci, je to lepší, ale když tu byla Brutální Nikita, tak chodili velcí psi na volno bez koše a jorkšírové na řemenu s košem. (Ne, nebyla normální.)
                    Autobus jsem myslela městský.
                    My to máme vzhledem k obrovské potřebě běhání naopak – s košem, bez řemenu. Krom hárání, to je řemen bez koše (a nedá se čůrat, protože ten řemen, víš, paničko, ten řemen mi dal špunt!).
                    Takže Penny je zvyklá. Jen jsem si vzpomněla na první číslo po nasazení náhubku.
                    Stojka. 😀

                    1. Zásadně chodím se psem úplně „nahatým“ a radši se policajtům vyhnu. Když se vyhnout nestihnu, ukecávám co to jde – malej, hodnej, poslušnej, jenom jsme vyběhli… ale je mi jasné že jednou narazím.

                    2. Inu, tak tady to nejde. Ani chodit, ani ukecat.
                      A myslím, že v ČR je víc měst, kde to nejde, než měst, kde to jde. Podle zkušenosti.

                    3. Tak tady ani v Plzni to oficiálně taky nejde… Ale pokud máte na každém rohu policajta, tak je to na houby. Tipuju Brno?
                      V Plzni teda výmluva „malý milý“ nešla, protože druhý byl „velký černý chlupatý“ ale narazila jsem jen jednou, to jsem ukecala „dyť to máme tady přes tu jednu silnici a budou lítat u řeky, stejně u sebe nemám ani peněženku, ani občanku“, ale zpátky jsem šla raději jinudy.
                      Tady chodím s nahatým psem na oběd do stejné restaurace jako většina strážníků, tak možná i proto mě občas radši nevidí – prostě vědí že tenhle pes fakt funguje. Ale když můžu, obcházím – málokdy na ně narazíš tak nečekaně že se jim nejde vyhnout.

              2. TOhle záleží na průvodčím. Jednou jsem jela ve vlaku a mladý pár tam měl roztomilou čubinku – strašně hodnou, nevtíravou, milou, vděčnou za podrbání. Měli ji pod nohama, opravdu nepřekážela. Přišel průvodčí blb, sjel ty mladé páníčky, že by od nich pes kůrku nevzal. Řval na ně, že je vyloučí z přepravy, pokud OKAMŽITĚ tomu psovi nenasadí košík. V“bec nebylo nic platné, když my ostatní z osazenstva kupé jsme mu říkali, že nám to vůbec nevadí, že si s fenkou dobře rozumíme. Tak jí ten košík dát museli, když chtěli dojet do cíle. Jestli jsem někdy měla vztek na průvodčího, tak to bylo tenkrát.

                A případ z jiného soudku – do metra nastoupili mlaďoši, měli vlčáka – nejen bez košíku, ale i bez vodítka a dokonce i bez obojku. Zvíře se ke všemu zmáčelo v nějakém bahně, které z něho kapalo po celém vagóně – opravdu to nebyla voda, ale bahno. Mlaďochy totiž ani ve snu nenapadlo, že by psa třeba trochu utřeli a že by totálně zprasený pes nemusel pobíhat po celém vagóně a že by nemusel obtěžovat lidi. Na slušnou žádost o chycení psa reagovali sprostě. No přestoupila jsem do jiného vagónu, mlaďochům se bohužel jen posílilo jejich ego. Já vím, tohle se Zvířetníků netýká, ti mlaďoši tohle nečtou…

                1. Blbec se najde všude. Já zase zažila průvodčí která zavelela „náhubky dolů“ a bylo. Ostatně kvůli takovým jako byli ti mlaďoši jsou právě městské vyhlášky a přepravní podmínky čím dál víc protipsí. Jenže zrovna na takové si průvodčí nebo revizor, a často ani policajt, netroufne (punch)

                2. 😀 To se mi stalo taky. A lidi v kupé mi řekli, ať jí to stejně sundám, a společně mi pomáhali hlídat, když krá… ehm, *paní průvodčí* šla. 😀
                  Hlavně když se dozvěděli, že pes jede do práce.
                  Však se taky ten den nadřela, chudák.
                  Ale co, těch pár let života u nemocnejch lidí za trochu práce stojí. Nejvíc mě těší ta babka od nás z domu (víceméně; bydlí u nás její dcera, ne přímo babka), co jí doktoři říkali, že nebude chodit a že jak nebude chodit, nebude… znáte to, blabla… tak té ten fotbal s Penny a oslintanou šiškou přinesl rok a půl navíc.

                  1. V Brně jsem mívala problém v šalině s kavalírem bez náhubku nebo když jsem náhubek sundala u dveří dřív, než jsem vystoupila. Strážníci mě obvykle se psem na volno sledovali, ale když viděli, že na zavolání přijde a chodí mi u nohy, tak nereagovali. Ve vlaku jsem ji jednou strčila do psí tašky a průvodčí neřekla ani popel, když viděla, že psová sedí a prohlíží si scenérii za oknem, cestou z Mikulášského venčení mi spala na klíně a průvodčí zareagoval jen slovy :“Hele, pejsek.“ Je to o lidech.

            1. A kdo z místních oslintává šišky? 😉
              (dog)
              (clap)
              Já jí to vyřídím, ona bude ráda. A přinese mi oslintanej fuskovej uzel, asi. Nejspíš. 🙂
              (Ona je stejně napůl člověk. Z člověků má to dobrý. Z pejsků taky.)

    1. Tak WWW také?
      Milý sawwwojane, vše nejlepší a zajdi občas. Moc nám chybíš! (h) (y)

    2. Všechno nejlepší oběma oslavencům (inlove) (party) – ať jste zdraví, spokojení a radostně kvetete (f) (sun) (f) (sun)

    3. Všechno nejlepší Ejšce a WWW Neví někdo, na co by se dal přilákat aspoň Bimbo? Ten by vytáhl Anežku a tu bychom už nějak umluvili, aby nám občas půjčila WWW.

    4. Milá Ejško – milý WWWčko. Vám oběma přeju hlavně zdraví, taky štěstí a spokojenost a taky hodně přátel a dobrých lidí kolem sebe. Krásný další rok života, milí moji – mnoga leta, živijo (d) (d) (rose1) (rose1)

      1. Tak ještě něco obzvlášť krásného k narozeninám pro WWW (d) – jo, a prý pozdravuje vodník Katzenjäger 😀 Taky s gratulací.

    5. Milá Ejško (h) a milý www (h) , přeju vám oběma hodně radosti a zdraví a pohody a sluníčka (sun) . Je mi moc líto, že oba jste tu bohužel už jen vzácnými hosty. ;(

  12. Tak tohle vyprávění mám dnes při obědě u PC za odměnu, protože včera jsem v prac. procesu končila v osm večer a dnes to od brzkého rána vypadá, že si to zase zopakuju… Jinak, Zito, už jsem to psala dříve, ale skutečně můj největší hlubokoslon (bow) za vše, co pro ta opuštěná zvířátka děláš!!!!! Já to vážně moc obdivuju, protože o sobě vím, že se najednou nedokážu postarat o víc než ty tři moje původně nalezence a sem tam pohlídání pesů a čičin od kamarádek…. Držím všechny (y) ať tohle můžeš dělat co nejdéle, protože lidí jako jsi ty, je potřeba všude a pořád (h) (h) (h)

  13. Hlásání, hlásání. Zpívat moc nepěji, snad bych něco i svedla, ale nějak mne to neponouká. Mno, možná si někdy broukám na ulici, pokud možno ve skupině u přechodu, abych to měla aspoň s vostudou.
    Na řízení zvěře používám slovní pokyny typu: „Do ložničky, do ložničky,“ ten pro Bětu, že misku jí donesu do ložnice, pokud jí holky zaberou i linku i stůl a ona by se v klidu nenajedla, a ten chápe, postaví se na práh a čeká, jestli fakt jdu. Nebo „…hupiky Pusiky,“ tento dětinský povel sděluje, že jsem uvelebená v křesle a Pusa může do klína.

    Hlásím docela zrenovované koleno a totálně padlý domácí počítač, budiž mu krabice lehká. Proto gorilky shrnu teď za tři dny.

    Tak u gorilků vcelku pohodička, kotrmelíny sice Biki k obědu nepouštějí, ale ona si přesto přijde blíž, aby jí ošetřovatelka mohla sdělit: „Neboj, Bikiruško, schovám Ti to.“ Dnes se po ránu Biki krásně kočkovala s Mojkou, akorát že to mucánkování trvalo spoustu minut, tak dám kratší videjko a to, jak si Tatunek šel v pondělí pomuckat tetu už sám. 😉
    http://www.youtube.com/watch?v=c-r1ZIBk41Q&NR=1

    1. Jééé.
      Prima že ti koleno chodí! Kolena jsou mrchy.
      Krabici budiž škatule lehká. 🙂

  14. Zito, to je kouzelné povídání – a i já se přidávám k těm, kdož děkují za všechna ta zachráněná stvořeníčka (h) (h) (h) (h)

    ehmmmmm, já taky občas helky zpěvem uspávám – líp na to reaguje Nyny, která když leží, tak při mém zpěvu začne za chvíli zavírat oči (a když na chvíli přestanu, tak je zase otevře, takže opravdu reaguje na ten zpěv) … zpívám jim tichounce, někdy i jen šeptem a zdá se, že se jim to líbí (h)

    no a nevím, jestli se mám přiznat… ale tak jo – většinou jim zpívám: „Halí belí, Nýna v zelí, a Zuzanka v petrželi…“ (blush) (blush) (blush) (blush) (chuckle)

  15. Zito milá, máš to krásnou jedenáctku 😀 a dovedu si docela dobře představit, že někdy i třináctku a někdy zase devítku… O tomhle „sportovním“ počtu se u nás vždycky zatím jen tiše mluvilo – největší počet členů našeho venkovního kočkouřího stacionáře byl devět. Ale dva chlupatci evidentně měli své doma (jeden kocour míval pravidelně obnovovaný obojek proti blechám, a tříbarevná kočena byla kastrovaná, opečovávaná a lesklá jak řecký atlet.) Což jim ovšem nebránilo předstírat hladová, podvyživená a citově strádající stvoření, jak to jen kočky dovedou.
    Tvoje povídání se moc pěkně četlo, je takové laskavé a hebké a s nadhledem…
    Bohužoužel ovládání zvěře hlasem nezvládám – pokud jde o vydávání zvuků, zpěv si obvykle odpouštím, protože i já jsem spíš zbraň hromadného ničení než zpěvačka. Kočenkám občas polohlasem čtu nebo hvízdám (to narozdíl od zpěvu jde, protože k tomu není třeba hlasivek a hudební sluch vlastním) a to pak přijdou, pozorují, vyskočí si na klín a zkoumají mi tvář a nakonec se skulí a začnou se horlivě lísat… podivné je, že čím výš hvízdám, tím horlivěji.

    Přeji tvým chlupatcům pohodové doma a tobě mnoho radosti z chlupatých kožichů (h) Otec Klapzuba by záviděl. Bass taky.

  16. Zito, to je hezké a veselé povídání. To přirovnání s našimi rozcapenými milionáři jak z trávníku tak z ledu (y) .
    Tak ty si zpíváš a ještě k tomu pro zvířátka. Já také ráda zpívávám. Když dělám nějakou práci, kterou nerada, nebo mi nejde, tak si začnu zpívat. Nebo kldyž chci, aby mi to rychleji utíkalo. Repertoár mám prostonárodní.

  17. já zpívám ráda, leč není to příjímáno s láskou.
    Když chovám 4 měsíčního vnoučka Samuelka, tak mu zpívám ukolébavku a můj manžel dědeček vnoučka většinou říká : “ Samíčku pozor u babičky propuká žlutá zimnice “
    Leč zpívám ráda.
    Kočičákům také zpívám, Honásovi většinou : „Kočičáku černý ptáčku, co to máš ve svém zobáčku “ Neboť žere pořád a vše.

    1. Jojo, více či méně infantilní popěvky s geniálními texty typu Penelopka je hodná holka má rádo i moje zvíře. 🙂 Bývala to skvělá hra, akorát teď, co mi hluchne, tak už to není ono.
      Inu tak hrajem na ksichtíky.

      1. Sem se musím lípnout, protože u nás poslední rok už taky jen ksichtíkujeme nebo gestikulujeme rukama poté, co si psa nejdříve poklepem na zádíčka nasměrujeme „ksicht proti ksichtu“ ]:)

    2. u nás se zpívalo kocourovi, a to Snížkovi… když k nám přišel, ještě jako Leo z Hájů ( via útulek v Kozlech) a bylo třeba vzíti nůžky na stříhání angorských králíků a učinit ze zacuchaného kocoura pankáče. nejdřív zpíval on, takže jsem ho překřtila na Leoše Mareše ( stejný kožich, stejný hlas), posléze jsme zpívala já – např. Houhou kočky jdou nesou koudel pod packou, což kocoura konsternovalo tak, že jsme se ostříhali bez větších následků na těle i duchu. btw: péče v útulku byla laskavá a kvalitní, akorát že Sníh se vždycky zaknotí asi ze vzteku, když něco není po jeho 🙂 třeba přijde jaro moc brzy nebo zima moc pozdě atp.

      1. Jo ze vzteku… 🙂 Tak to už chápu, proč z celé naší smečky má jako jediná potíže s „dredy“ právě Célinka. Ta princmetálová baba, co už jí k dokonalosti schází akorát koště a na něm nějaká mokrá a slizká textílile. Ony se jí ty chlupy kroutí a cuchají vzteky! Celá naše smečka usilovně mává vstříc vaší smečce (cat) Mějte se, mňááúú!

        1. chicht a zrovna na Célinku to sedí!! protože jinak se přece činčiláčkové vůůůbec nemají jak knotit, když nemají podsadu.. taky se ten náš stříbrný drak neknotil od ostříhání VŮBEC, až najednou, když se nestihl první zimu tady v novém Pětikočičíně přepelichat, byl další jaro jako rastaman! Célinku obdivuju velice, protože je tak krásná, šedivá a rázná jako domovnice 😀 vlastně škoda, že už jsou oba „upravení“ 🙂 víííš, jaká by to byla úžasná koťátka?

  18. Pokud si zpívám- což velmi zřídka dělám v kuchyni nebo v pracovně a jen tehdy, když široko daleko nikdo není- přijde se na mě zvířena udiveně podívat. Když zjistí, že se mi neděje nic zlého, opět odchází. 😀 Jinak na slečnu kočkovou i psovou spíš broukavě mluvím a to mají rády obě….

  19. Jé, Zito, to je krásný! (h) Hudebně nadaná Klapzubova jedenáctka, úplně to vidím 🙂 U nás to taky funguje. Uspávala jsem takhle malinkého Arguse i Buffinku, úplně nejlepší to je s Dráčkem, protože ten se zkouší přidat a vycházejí z toho neskutečné blbiny.
    A perfektně se mi zpívání a povídání osvědčilo u koní. Zrovna nedávno jsem byla za magora, když jsem Ráchelce na vyjížďce zpívala, protože bylo šero a foukal vítr a chudinka malá z toho měla oči metr nad hlavou. Pán, co jsme ho potkaly, se nesměle tázal, jestli si zpívám, abych se v lese nebála. Nad odpovědí, že já se nebojím, ale zpívám, aby se nebál kůň, nevěřícně kroutil hlavou (rofl)

  20. Ejška má narozeniny! Přeju ti všechno nejvíc nejlepší! (h) (f) (sun) (d) (rose1) (party) (^)

    1. Tak taky – všechno nejlepší za celou smečku, milá oslavenkyně (f) Hezky si to užij a chvíli se třeba i nech rozmazlovat… (^) (d)

    2. Ejško, všechno nejlepší (a ještě o kousek lepšejší)! (rose1) (h) (^) (d) (party)

  21. Hlásím, že Berry je první pes, který na můj zpěv reaguje 🙂 Na hlasitý údivem a potom radostným vyskakováním, na tichý naklání hlavičku do stran a radostně žasne (rofl) Ona je v duchu asi taky kočka (chuckle)

    1. Berrinka, psinka jedna inteligentní, radostně žasně? To ten můj, tedy Ross, se váhavě přišourá zjistit jestli bude nutný zásah, chvilku rozpačitě postojí… sakra někdo musí být, když ta ženská tak vyje. Posléze přímo vidím, jak si klepne packou na čelo a z povzdechem odchází.

  22. Zito (y) (bow) (bow) (bow) to je tak moc hezký čtení!! Tak moc, vážně (h) .

    Tak si tu tak přemýšlím, jak by to asi tak dopadlo u nás, kdybych já spustila s nadějí, že třááá hošíčka svým zpěvem uklidním….. přemýšlím a už se tady rovnou i směju jako pako, protože mám bohužel tu představivost velmi velmi bujnou. Jak by to asi mohlo dopadnout, když já zpěv používám spíš jako zbraň???? :O 😀 Kdykoliv mi šéfpilot vozu odmítne zastavit na čůrací zastávku vytasim se se svým oblíbeným Tálinským rybníkem, který spolehlivě zablokuje kola. A vzhledem k tomu, že můj hudební repertoár je dost výbušný, tak si nedovedu představit, že bych to zrzavý potrhdílo svoje dokázala zpěvem klidnit (rofl) . Dopadlo by to jako včera, kdy i bez zpěvu po cca dvou a půl minutách drbání pupíku a ňuchňání se s pánčičkou (když byl předtím uzemněn na koberec slovy:Koukej ležet ty smetáku zrzavej nebo budeš hlady 😀 :D) usoudil, že dost bylo něžností a po vzoru klokana rudého zapojil zadní nohy a ukopnul mi hlavu (devil), vyskočil jak hopík na všechny čtyři a s hlavou na stranu měl v očích napsáno : To ale bylo, co?. No bylo. viděla jsem všechny svatý z orloje, velkou i malou medvědici, andromedu… no bylo toho hodně co jsem viděla, páč jsem hlavou vzala o stůl :D.

    niiicméně, niiiicméně, věřím, že ten kdo to umí, tak zpíváním opravdu zklidní. nejen dítko, ale i zvíře. A zvlášť potom v těch tichých tónech. U nás takhle funguje šeptání do ušisek, který hošíček velmi oblibuje….. ale to se nejdřív musím k té hlavě proprat 😀 😀

      1. ne-e-e. ne. Tam mělo být tudleto
        (devil)

        jako že se „rozčiluju“, enemže se to nevokázalo a napsalo se místo toho devil. Asi proto, že já su debil 😀

            1. Holky, dostaly jste mě pod stůl. Já mám taky bujnou fantazii a pak vypadám jako pako /co to je -jako?/ 😀 (fubar) Když zpívám, tak se mi mladej (dog) snaží kouknout do h-úst.

              1. Co je pako? No to jsem přece jááááááááááááááááááááá“ (rofl) (rofl)

                do úst mi načihuje dentista Kostižer 😀

    1. Petro, ty přírodní úkaze! (rofl) (rofl) (rofl) Bych taky tyhle tvoje příběhy nemusela ve zdraví přežít! Dusím se tu čajem a smíchy slzím… (rofl)

      1. Já? Já su přírodní úkaz?? Kdo tady zpívá oři, aby se nebál, no?? (rofl) ………… ale pššššt, když jde na chalupě v noci hošíček rozespalej čurikat, tak…. .. musí pánčička s ním, aby se nebál (rofl) (rofl)
        Zajímavý je, že se fakt bojí a to jen v tenhle moment, jinak s oblbou v noci pořádá na zahradě svý soukromý mejdany s myšima, to se nebojí, ale jít čůrat do tzmy z teplýho pelíšku, to by mohlo bejt zásadně životu nebezpečno 😀

        1. Hele, chvíli tady nejsi a pak takováhle palba! Jak mám předstírat šturm před obědem, když tady hýkám jako osel? Ale číst tě je pošušňání!

          1. U nás na chalupě máme taky z obou stran domu fotobuňku a pesové se strkají v domovních dveřích, kdo vyšlápne do té tmy první,
            protože ten svým pohybem rozsvítí a druzí dva už vesele naklusají do plného světla před domem nebo v zahradě…

    2. O.T. – zpráva o stavu sněhem zavaleného Arguse: Večer chudák nevěděl, jak si lehnout, takže nakonec obdržel na sedačku péřovou deku a do té se poskládal. Ráno měl problém se rozhýbat, chodil našišato, ovšem když jsem pronesla cosi o snídani, byl první na značce 🙂 Žebra má oteklá, ale už se naučil, jak se hýbat, aby to bolelo co nejméně. Další prášek proti bolesti už jsem mu nedala, protože jakmile je bolest utlumena, přestane na sebe dávat pozor a bojím se, aby si nějak neublížil. No a X+B o něho oddaně pečují (h)

      1. Lucko!!!!!!! já se to dočetla až dnes, tak se taky přidávám k palcodržně (y) (y) (y) (h) (h) (h) (h)

        no fuj, spadlý sníh či led – náš Vojtíšek by mohl povídat (teda jeho rodiče) 🙁

      2. Já jsem se to dočetla taky až dnes, takže líty, líty šudinkovi malému a držíme všechny (y) ať je co nejdřív OK!!

      3. Taky jsem až teď zjistila, co postihlo ušatce Arguse… tak ať žebra srůstají a celý pes ho bolí pořád míň a míň (y) Naše smečka je sice kočkouří, ale solidární s potřebnými, i když jsou to psi… 🙂

    3. aaaaauuuuuuu Peťulííííí ty mě budeš mít na svěedomí!!! bacilo to se mnou o pohovku, doslovně ROFL 😀 kde je ta knížka o Ešusoviiiiiiii, já chci všechny ty příhody!!! budou stát na čestném místě hnedka vedle Herriota 😀 a notes!!! ten utírám od kafe!! ještě že notýsek neumí po vzoru klokana rudého vytasit něco a za to polejvání mě kopnout 😀

  23. To je krásný příběh! Občas zlobím naše kocánky tím, že jim tenounce pískám – žádné hvizdy jako na pasece! A oni zvědavě přiběhnou celí zvědaví a zkoumají, odkud to jde, a udiveně mi očichávají i pusu, jak je to jen možné, a to mě nakonec rozesměje a je po hvízdaní.

    1. Já mám odzkoušeno, a to zvláště u Zrzínka, že ticho a jemné pobroukávání, případně tichý hovor, léčí! Takže mají pouštěnou potichoučku televizi (válečné záležitosti se střelbou vypínáme) a já neustále něco broukám nebo si s nimi tiše povídám. Jsou klidní, spokojení, Zrzínek vysloveně při drbkání tiché povídání miluje. Jakmile přijde někdo hlučnější (viď Sharko?), tak zaleze. Asi si na ulici hluku užil dost. Ríša je děsně ukecaný. Takže si se mnou povídá, mrouká a vrká jak hrdlička. A Melíšek ten se hlavně projevuje chrápáním. Na to, že je ze všech nejmenší, tak chrápe jak dřevorubec a mrská u toho nožičkama nebo ocáskem. Je to k smíchu, když ho pohladím, začne místo chrápání vrnět.

      1. Já šeptat neumím (think) , ale se mnou by Zrzín nevydržel, na válečný filmy a dokumenty koukáme často….. (angel) a holkám to nevadí…. (sun)

      2. Jednou se kocánek ve spaní tak mrskal, že chudák spadl ze židle. To byla rána! Lekli jsme se oba, museli jsme to leknutí napravit důkladným pochováním a drbáním. Jo a druhý při koukání z okna za chvilku tluče špačky a hlasitě pochrupává – a přitom stále sedí a tváří se bděle 😀

        1. Pád z lože teď nedávno předvedl Ebony – spal na nejvyšším místě velkého škrabadla, což je tlustá chlupatá roura a on na ní spává zavěšený jak gepard na větvi: levé nohy na jedné straně, pravé na druhé, uprostřed na válci zcela bezvládný chrápající kocour. A najednou se cosi přihodilo. Kocour sebou mrsknul, pravé nohy se dostaly na tu špatnou stranu a rovnováha byla… no, tam. Až tam. Ebony sletěl na zem zhruba ze dvou metrů, ovšem v průběhu letu dokázal něco, co je zcela mimo mé lidské chápání ( o možnostech nemluvě): probudil se, otočil do správné polohy a dopadl na zem zcela bdělý na všechny čtyři. Vyčítavě se podíval nahoru, co že ho to shodilo, vyběhl po kmeni zpátky a do minuty už zase visel po obou stranách svého oblíbeného kmene… Inu, on na to nevypadá, ale asi to přece jen bude kočkovitá šelma…

          1. Tak to jste na tom dobře. Příšera spávala zásadně na zídce lemující schody ke vchodu. Na jedné straně metr, na druhé tak 2,5. Když bylo teplo, spávala na zádech, všechny 4 vytrčené k nebi. Spadla jen jednou – na tu horší stranu a to byla klika, že už jsem tam neměl kusy betonu, ale hrubou strusku. I tak den nechodila, měla otřesenou míchu a dodnes když se zachladí, tak pajdá na obě zadní. A na obě přední, protože má v loktech artrózu. ;(

            1. Tak to Příšeře přeji, ať ji bolí co nejmíň částí a co nejmírněji, pokud možno vůbec. Jenže – když ona je (tedy, jestli si zase nepletu žvížata) přece jen psovitá. A to jsou šelmy pověstné nejrůznějšími úžasnými schopnostmi, ale nějak si nevybavuju, že by mezi ně patřila mimořádná pružnost (v kočičím smyslu slova ovšem).

              1. Pružná už moc ne (kdysi to bylo podstatně lepší), dnes výrazně zlepšuje schopnosti zneviditelnění se jako obranu před vyhozením ven z domu (čurat se prý nemusí). (rofl)

    2. Taky na Betku (i Xerdu, Aronu, koníky) tichonce ševelivě pískám, když ji potřebuji uklidnit. Stejným zvukem se zcela automaticky snažím uklidnit Viléma (chuckle) Už mu jeho tatík sdělil, že je to chudáček – babka na něj píská jak na psa a mamka mlaská jak na koně (chuckle)

  24. Krásný článek, milá Zito. (inlove)
    Nezpívám si doma často; protože mi to každý od dětství zakazoval, tak se mi to nestalo přirozeností. Ale když si začnu broukat, sesednou se kočenky kolem mě a starostlivě koukají, zda nemám nějaký záchvat a zda jim neumřu. Dobře vědí, kdo jim kupuje granule, kapsičky a mlsné konzervičky. 🙂
    Přeju všem krásný den! (h)

    1. Můj případ, Vave, můj případ. Akorát že si okolo mě nesedají jen košky, ale i přítomné lidstvo. To ovšem svorně vykřikuje, že když nepřestanu, dostanou záchvat oni. 😛

  25. To je krásný povídání, já když zpívala, tak se Šarik přidával…a někdy mi zpíval tak zvláštním způsobem sám…..to mi moc chybí….i když Pitina mi taky nádherně drnčí a někdy i v náručí chrápe…protože s předením to fakt nemá co dělat.

    PS: včera mi dorazil další balík ze ZOOHITu, tentokrát silikátový písek Tigerino..naprosto skvělej a tentokrát i perfektní domluva s depem a řidičem. Odnesl mi ten 22 kg balík až domů. (clap)

    1. Stejně je zvláštní, že patříš vlastně mezi lidi „psí“ a najednou místo pejska, jako náhradu Šarika, máš 4 kočky! (chuckle)
      Je to silikonové stelivo lepší? Nepráší, co? A zvyknou si na změnu? Taky jsem o tom uvažovala.

      1. nepráší a voní po pomerančích,ale jemně..to levandulový bych asi nevydejchala. A hlavně, stejnej silikát stojí v Globusu 109 kaček 3 litrové balení. Tady je za stejnou cenu a kvalitu litrů 5! Pro moje 4 grácie vydrží jeden záchůdek 3 litrového cca 25 dní, vedle mají ještě jeden s bentonitem…kterej dodělám a končím s ním! Silikát nepráší,líp se to vybírá a pro zásobník na exkrementy,co jsi nám pořídila je to skvělej pomocník….a tlumí okamžutě pachy,takže to fakr nesmrdí…jen ti tvoji ochutnavači mě děsí,holky to nepapkají,jen když měním a dávám nopvé,tak pidikočka se do toho ponoří a plave…pak voní po zeleným jablku, teď si dá rozplavbu v pomerančích…když to pak nějaká použije,už plavat nechodí…. (angel)

          1. Ten silikon hrudkuje?? To asi ne, když se vyčůrají čtyři kočky, jsou z toho hroudy jako hrom…
            Zdá se, že 7 + 4 není 111 :O

            1. NEHRUDKUJE, do něj se moč VSÁKNE, on to pohltí i s pachem, takže vybíráš jen exkrementy tuhé nebo průjmík, ale i ten silikát vysuší,takže vlastně ztuhne…a obalí ho tak jemně,že nemáš ani zbytečnej odpad…jenže to se musí zkusit, některejm kočkám to nevyhovuje, já je to učila tak, že jsem postupně míchala bentonit s silikátem až zůstal silikát….rychle si zvykly a líp se jim to hrabe a hlavně, nelítá to tolik ven,protože jim to na packách klouže…

              1. Díky za info, budu uvažovat. On jeden macánek chodí bentonit ochutnávat. Připomíná mi tím školková léta, kdy jsme se na pískovišti předháněli, kdo slupne víc hrstí písku…

                1. Polárka se silikátem nemá problém, což je dobře, protože opravdu pohltí pachy dokonale. Měli jsme dřív i jiné stelivo, ovšem páník, který má nos jak honící pes, chodil a frflal, že to smrdí. Ohledně silikátu neremcá. Navíc slečna záchůdek používá hodně pouze ve dnech ohavného počasí, kdy by ani kočku nevyhnal, natož aby šla ven sama. Obvykle tráví část dne venku.

        1. Ochutnaný silikon (spíš teda kočičí hovňous a pár nalepených silikonových krystalků) projde psem neuvěřitelně rychle a když to pes nestihne ven, je to síla.
          Silikon ani jedné naší kočce nevyhovoval a nám popravdě taky ne. Kočkám možná vadilo že jsou ty krystalky ostré, nám rozhodně vadilo, že hrabošící kočka vzbudila celý barák a šlápnout bosou nohou na vypadnuté krystalky taky nic moc. Nejvíc se nám osvědčil obyčejný Mikeš nebo i Clever (Billa) – klasické hrudkující, nepráší, dělá pěkné koule, dá se bez problémů spláchnout (kdysi jsem u jednoho pokusného pytle vyrobenou koulí úspěšně ucpala záchod) a navíc nestojí půl výplaty. A Micka má ke značce Clever svůj osobitý vztah – celým jménem je to Micka od Billy 😉

          1. tak to u nás Mikeš neprošel…ten silikát se dělá v krystalech nebo v perličkách….musíš si vybrat… 😉 , ono to rachtání silikátu a bentonitu je skoro stejné…ale když si na ty zvuky zvykneš..já už spím, i když se ve 3 ráno dostane do provozu koulodráhsa….

            1. Panejo, koulodráha… Macánek se ji naučil rozebírat a pak honí kouli po parketách (pingpongáče jsou zašoupané někde za skříněmi, k těm se dostanu leda při stěhování… musím jich kupovat stále víc, aby se ty prostory za skříní ucpaly a nové míčky se odrážely ven…) Nicméně koule z koulodráhy je zvukově méně brizantní než ty pingpongáče.

              1. a pískací hračky v 5 ráno znáš? (swear)
                Barda spí v posteli – večer spolu zalezem pod peřinu, až je mu horko, tak vyleze a vyvalí se na záda vedle mě… za chvíli už by zas pod peřinu a to samozřejmě sám neumí – tak bestie zjistil že když se pořádně otřepe, tak to plácání jeho ušisek mě vzbudí a pustím ho (inlove)

                1. Pískací hračky u nás zakazuje ženevská konvence proti mučení páníčků… Máme jen kočky a ta první, co jsem ji měla, se pískací hračky bála, tak už jsem nic podobného nepořizovala. Co kdyby další generace chlupatců byla odvážnější, že jo.

                2. Mmch způsoby buzení páníčků, to by vydalo na samostatný článek, možná i jejich sérii…

                3. Pokud chce Borůvka pod peřinu, sedne si mi vedle hlavy na polštář a ze vzdálenosti deseti centimetrů na mě upřeně čumí a funí. To by probudilo každého. Pak stačí nadzvednout cíp duchny a psová se pod ni vplíží jako indián.

                  1. Kulate koulejici se tvrde kocici hracky a la ping pong, koule s rolnickou a jine jsou u nas zakazany od cervna, kdy jsem na jeden v noci stoupla a pri naslednem dopadu na dlazdicky si zlomila koleno. 🙁

                1. No, kdopak nám věnoval golfáček, kdopak to byl?????? Na tom koberci je to v poho, ale v tom bytě na podlaze a na dlažbě, to byl randálek. A Melíškovi strašně chybí čvončíky! Tady jeden má, ale nehraje si s ním, protože na koberci to není ono! Už abychom byli někde, kde je normální podlaha, aby si to hraní zase náležitě užil.

                  1. no kdo,kdo? Jááááá..protože na plovoučce krásně rachtá,když se kooulí…. 😀

            2. nj, chce to vyzkoušet co komu sedne. Ten kuličkový silikát by byl určitě lepší než krystalkový, ale i tak zůstanem radši bez dalších pokusů. Micka hodně chodí ven, možná budou něco zkoušet mladí u Bonifáce, ale i tam je zatím spokojenost s Mikešem.

          2. „Kočičí hovňous“ mne pobavil. (chuckle)
            Zkusila jsem jednou silikon, Melíšek do něj vůbec nešel, dával přednost tomu druhému záchůdku, kde bylo stelivo, doporučené nám Bedou. Pak si do držtičky vzal kousek toho silikonu a žmoulal ho, měla jsem hrůzu, aby to nespolkl, vůbec jsem mu to z té tlamičky nemohla vydolovat, zasunulo se mu to mezi zoubky, docela jsem měla strach. Takže nevím, asi to necháme tak, jak to je. Já vybírám hovňousky a karbanátky ráno a večer než jdu spát. Pokud jsem přítomna jejich výrobě, tak okamžitě vyberu co vytvoří. Používám voňavý desinfekční prášek do steliva, takže doma máme jak v drogerii a nikdo netuší, že jsou tam kočky. Kočky smrdí, ano, ale jen za předpokladu, že smrdí jejich majitel!

            1. však jsem nahoře psala: jen ti tvoji ochutnavači mě děsí (asi jsi to v té odpovědi přehlídla) holky si zvykly..víš,kdybych šla na tu operaci,tak tohle bude moje záchrana, budu jen vybírat bobky…to mě snad nestrhne… (sweat)

      2. Ono je to karolíno asi takové: Pitina psovatí, hlídá,dává packu,aportuje….občas má takový pohyby, který dělal Šarik a Pidikočka s Kačenkou,jsou vodníci a on taky miloval vodu..Noriska má jeho pohled, když vidí,že nesu jídlo….10 let jsem nic nedostala a ten řízek na talíři,ten neznám a nevím, co je to maso….
        Já už bych psa mít nemohla. Pořád bych z něj dělala Šarika a srovnávala je ..a to by nebylo dobře…tak mám kočky, teda původně jsem si myslela,ž eby stačila jedna..pak jí bylo smutno..no a teď jsou 4..a to už je skoro celej pes (angel)

    2. Tak to já jsem naopak napsala včera do ZOhitu protivný mail se stížností na dopravce. Mou objednávku ZOOhit rozdělil do dvou balíků a a expedoval 5. a 6. ledna, tedy prakticky okamžitě. Dnes je 12. ledna a nic. Z USA mi jde balík s látkami 5 dnů a z Holandska mi přišla zásilka za 3 dny.
      Jinak potvrzuju to, co psala Karolínka. Kapsičky z Německa jsou mnohem lepší než ty, které se koupí u nás. Potvrzují to tři košky ze tří. 🙂

          1. Neboj, to nehrozí! A díky za pochvalu, mlsoune! Také se přidávám, ta rybí polévka byla prostě nepřekonatelná, nikdy jsem tak dobrou od nikoho nejedla, a to jsem si myslela, jak byly dobré. Už se těším, jak mne jí naučíš! 😛

      1. Zavolej si na 565 301 100, TO JE CENTRÁLA GLS PŘEPRAVY a zeptej se na číslo na pražský depo,nebo na toho,kdo tě zaváží….a podle čísla balíku ti zjistí, jestli už ho mají…dají kontakt na řidiče a s tím se domluvíš, poprvé jsem řvala, teĎ UŽ JE TO SKVĚLÝ… 😉

          1. Dopravce mi sdělil, že žádný balík (resp. balíky, dodávku mám ve dvou, údajně expedovaných den po sobě) od ZOhitu neobdržel, ten tvrdí, že balíky předal. A včil mudruj! Musím koupit alespoň nějaké kapsičky, dochází mi kočičí jídlo. 🙁

            1. jdi do DM a kup Bestky, taky je sem vozí z Němec a český mají jen polepky, takže jsou víc nezž poživatelné….. když zadáš sledování balíku, jak ti ZOOHIT sděluje po odeslání zásilky i s číslem balíku,tak vidíš co???

            2. Vave jsme na tom stejně a jak radí Sharka – už jsem včera musela do DM… Veličenstva v případě krize, žerou už jen Bestovky…pokud možno raděj ty samostatně kupované s omáčičkou. Ani vlastní děti jsem tak nerozmazlovala. Nechceš špenát ? Dobře. Večeříme v šest…a ty zase špenát ! Dodnes mi to občas připomenou, když při návštěvě domova vidí jak se ptám koček co budou jíst ?

        1. Mám se Zoohitem a jeho dopravcem taky dobrou zkušenost (ťuk ťuk) – těsně před Vánocemi a navíc během sněhové kalamity to stihli do 5 dnů a řidiči volali sami od sebe, i před těmi Vánocemi. Lidstvo se lepší, né že né…

    3. sharko, a jak je to u Zoohitu s dopravou, resp. s dopravným??? mě totiž vždycky zabrzdí to, když třeba u nákupu za 250Kč bych měla zaplatit 150 za dopravu, to mi přijde hrozný :O 🙁 … takže vždycky hledám, kde to jde vyzvednout osobně – teda pokud nejde třeba o pračku, že (blush)

      1. Nad objednávku za 999 kaček – doprava zdarma-nic neplatíš, ale domluv se s někým, kdo bude objednávat,pokud tu částku nepřelezeš sama, ale dopravný nebo poštovný, pokud to nepřelezeš je 99 korun.

      2. Ono to jde z Německa, tuším, že z Mnichova, takže osobně si to fakt nevyzvedneš… 🙁

        1. no právě, já to asi nenapsala dostatečně jasně – hledám pražský, kde to můžu vyzvednout, Brno, Veselí na Moravě, Liberec, Ostrava atd., ty e-shopy, hned zavírám 🙁

          ptala jsem se opravdu na tu částku, kterou mi píšeš kousek výš – děkuju

    4. Sharko ! Já čekám zásilku tak za 1 až 2 dny a jak se připravuju na negativní zážitek, úplně jsi mi vlila optimismu. Třeba to tentokrát bude v pohodě. Mám totiž dva dny volna a tak žádný problém s nerudou sousedem, nejspíš nebude (clap) . S tím silikátem, mě to teda dost zajímá. Používáme mikrogranulát Gimpet, protože se zatím osvědčil úplně nejvíc, ALE toho „bordelu“ z toho. Spotřebujeme cca 20 litrů za měsíc. Spešl Jíďa je fakt uklízeč, dokud to nepřerovná jak Vláďa Knotek uhlí ve sklepě, když na něj Klabouch řval, nenechá záchůdek na pokoji (na kameni kámen) Ten počet čtyř kočenek mě trochu děsí v tom, že toho silikátu nejspíš hodně spotřebují. Jak píšeš , že to vydrží cca 25 dní- dyk to je skoro měsíc, že jo ? To si neumím představit. Nicméně při příští objednávce to zkusím do jedné toalety koupit a uvidíme. Stejně je fakt, že kočky oblibují jednu kadibudku víc než druhou, vůbec jsem nepřišla na to proč ? (chuckle)

        1. (chuckle) tak úvaha je to dost zajímací. Jediný způsob jak to zjistit je si do kadibudky vlézt a rozhlédnout se…ale ta kadibudka to mechanicky nevydrží, to je stopro… jistý.

      1. Ono záleží,jak moc do něj chodí, jeden čas chodily jen čůrat do silikátu a sr..kadit do bentonitu…někdy jim to měním po 20 dnech, když jsou učůrané..ale teď jsem měnila fakt 25 den, udělala jsem si do kalendáře tečku. Ale chce to fakt zkusit..však uvidíš…Tigerino Crystals je teď v akci,takže se fakt vyplatí a pak čekám na akci Percato Roks, abych ho ozkusily….a za whiskasí kapsičky s krevetama by byly schopný vraždit…jenže ty v českejch regálech nejsou…bestky milujou všechny.

  26. Já mám podobný poznatek a z mnohem horšího prostředí. Začínala jsem jako reprodukční technik velkokapacitního kravína, ten náš byl celkem slušně vymyšlený, ale stejně to byl pro ta zvířata stres. Celé dny jsem trávila mezi kravami na volných ustájeních a aby o mě věděly, pískala jsem si. Když odešli krmiči a dojičky, měly jsme pět hodin jen pro sebe, všude klid, pískání bylo krásně slyšet a holky bez mlácení a řvaní chodily tam, kam jsem potřebovala.

    1. Milá Inko, vždycky mě dojme, když si zaměstnanci velkokapacitních chovů jakýchkoli zvířat dokážou zachovat humánní přístup ke svým svěřencům, kteří měli tu smůlu, že ani nedostali jméno a jiní v nich nevidí živé zvíře, ale maso, vejce apod. Děkuji Ti.

      1. Mě to rvalo srdce a na ženský jsem strašně řvala – a to já umím – když byly na krávy zlé. Taky se jim to nevyplatilo, jednoho rána jedna bojovnice skočila do dojírny a té největší ( nějak nevím, jak ji nazvat) udělala ze dvou půlek čtyři čtvrtky. A to fakt doslova, když jsem přišla do práce tak jí veterinář zrovna poskytoval první pomoc.
        Já jsem odnosila v kravíně obě děti, dokonce jsem měla krávu se kterou jsme byly stejně těhotné, většinu z těch 1200 kusů jsem poznala. Nikdy se mi nic nestalo, nikdy jsem žádnou nepleskla jinak než rukou. Hodně z nich jsem sama odrodila, měla jsem je opravdu ráda. Ano, chováme si svoji potravu – a nejsme v živočišné říši sami – ale měli bychom se chovat LIDSKY i v těchto případech. Ovšem je sporné co pro koho znamená lidsky

        1. Jo, já to znám z kravína z obce, kde jsem kdysi 7 let bydlela, chudinky krávy…chodil ajsem je hejčkat na pastvinu…jak ty byly vděčný a mazlivý…..

          1. Pokud byly na pastvině tak se špatně neměly, pastvina je přirozená a ideální. Ale krávy ve vazném ustájení, telata která si k mámě ani nečichnou… ;(

            1. Není pravda, ony je tam vyhnaly ženský, aby od nich měly pokoj, ty chudery tam neměly ani vodu ani nic k jídlu, stály v blátě-tráva tam nerostla ani v létě,jak ta zem byla zničená…..a to jsme je chodili upomínat,že zas mají prázdnou cisternu, bez vody a krávy byly špinavý, na sobě vrstvy zaschlýho hnoje a trusu…a když je někam honily,tak je klidně vzaly přes hřbet vidlema…teď, co to má soukromník, se kravičky lesknou jak kaštánky a je na nich vidět,že jsou spokojený….a výběhy jsou taky onačejší…

              1. No jo, tak to potom není pastvina 🙁
                Zabahnění jako špatné neberu – ty krávy co jsou na skutečných pastvinách nějaké bláto nebo kravinec taky neřeší, ono to pak oprší. Základní rozdíl je v tom jestli je kráva na maso nebo na mléko – masné se vyhánějí na pastviny, kde žijí přirozeně, telata s matkama a později „ve školce“, žerou kdy chtějí, mají pohyb… Dojnice se prostě musejí 2-3x denně podojit. Tele se hned po porodu strčí do teletníku a krmí se náhražkama. Buď je vazné ustájení, kde kráva nemůže nic jiného než stát a žrát nebo ležet (často na roštech nebo na holém betonu) a trávit. Volné ustájení je lepší, viděla jsem hodně dobře vyřešený kravín, kde se dost dbalo i na psychickou pohodu zvířat (stres = málo mléka) – vysoce nastlaná čistá sláma, drbací kartáče, hodně prostoru, vyřešené proudění vzduchu aby se tam krávy v létě neupekly a v zimě nemrzly… jenže takových je jen pár. I tady samozřejmě všechno stojí na lidech, ale když už někdo investuje do takovéhohle kravína, dá si záležet na tom aby mu to nekazila nějaká protivná dojička co by vzala na krávu vidle.

                1. byly to dojnice a byl to výběh..ale družstevnice tomu říkaly – vyhnat na pastvu…nějak jsem nepobrala,že nevědí,že krávy hlínu a bláto nežerou…kdybys je viděla, chudinky…teď ty jejich nástupkyně jsou čisťoučké a spokojené….byla jsem tam na nějakém jednání,tak jsem se jukla….

                2. Máš trošku zkreslené představy, už to není, jak bývalo.Vazné ustájení vymizelo, naštěstí, krom zrovna pár soukromníků, majících 2až 6 uvázaných krav. Jinak jsou krávy většinou navolno, dojí se v dojírně nebo se chodí podojit do robotu, telí se volných, k tomu určených boxech, tele se napije od maminy a po mlezivové období, tj 5 dnů od ní dostává nadojené mléko.
                  Pak nejde na teletník, ale do venkovní boudičky, kde, pravda, dostává náhražky,protože mléko od produkčních krav putuje do mlékárny. Ale samozřejmě, je to chov od chovu, záleží na majiteli, ale zásadně platí, že chci-li se živit produkcí mléka, budu se o své dojnice starat, jinak to můžu zabalit.

                  1. Je fakt že moje výlety po ZD končí rokem 2007, ale do té doby jsem měla přítele prodejce krmiv a desinfekcí pro ZD, takže jsem těch družstev viděla opravdu hodně, prakticky skoro celou Moravu. A pár vazných ustájení jsem teda viděla. Ty volné mnohdy nebyly o moc lepší – krávy se sice mohly hýbat, ale když byl výběh, tak po kolena bahno, vevnitř taky hnus. Ne všude! Vím že se postupně předělávalo, ale když nejsou peníze…
                    Co vím tak se mlezivo oddojuje a teleti se podá přes dudlík. Boudy pro telata bývají taky často hnusné a v nic-moc stavu.
                    O kočkách v ZD radši mlčím (headbang)

                    Nejsem proti zemědělcům, ale mnohde by to šlo líp, čistěji, příjemněji pro zvířata, jen chtít…

            2. Žiju na vesnici (okolí Kladna), kde bývalý státní statek převzali soukromí majitelé. Od té doby jsou krávy ve vynikajícím stavu, i se dokonce dostanou ven na pastvinu. Dcera studuje zemědělku, tak ze studijních důvodů byla několikrát v kravíně a byla nadšená, jak byly čisté, klidné a spokojené a jak se k nim ošetřovatelky chovaly hezky. Teď v zimě jsou sice ve stáji, ale zase jsou na pastvině býci – 6 kusů. Tak se domnívám, že jsou chovní, když je jich tak málo. Nebo ne?

              1. No, mít šest chovných býků, to je pomalu inseminační stanice. Pokud jsou sami bez stáda tak bych spíše typovala na žír.
                I v dobách minulých byli lidé, kterým nedalo se byť k přivázaným dojnicím v socialistickém majetku chovat nelidsky. U nás byl chlév, v něm manželé ani ne moc staří, nad krávami cedulky s číslem ale i jménem, krávy po břicha ve slámě, načesané jak manekýny, ach jo. Náš soukromý zemedelec má dva koně, hříva a ocas zdredované, srst slepená ach jo

                1. Můžu se zeptat, co je to žír? Je jasné, že je to o přístupu lidí. My třeba máme 2 psy a 3 kočky a sousedka odnaproti je schopná po naší kočce, která leží na ulici u našeho domu a spí, hodit kámen a sprostě jí vynadat do prašivých potvor. A pak se diví, že naši psi na ni štěkají.

    2. Na zpívání v kravíně mám krásnou vzpomínku. Také jsem pracovala jako repro technička, dost jsme spolupracovali s veterinární fakultou, jezdili k nám študáci a s nimi nikdo menší než profesor Luboš Holý, mimo jiné vynikající zpěvák BROLNu. Pan profesor, maje ruku po rameno v kravském rektu, zahlaholil krásným hlasem : “ A tož cérko, kerú si dáme ? “ A zanotoval nejakú horňáckú, já se přidala druhým hlasem a se mnou všechny ženské v kravíně. A krávy docela zapomněly na to, že je někdo dojí. Kravkám jsem nezpívala, s těmi jsem si povídala, ale koním jsem zpívala, ve stáji i v sedle, dokázalo je to krásně uvolnit. (sun)

      1. Emtesko, Inko – napište nějaké příběhy o kravách – moc prosím! (inlove) nejenže se mi to bude líbit, ale jsem přesvědčená, že je to dokonce nutné – kdo se dnes ke kravám dostane? A lidé by je měli znát víc, než jen jako mléko, jogurt a hovězí 🙂 Zkuste to, hezky prosím, hezky koukám (angel)

        1. Prosím pěkně, mohla bych taky dodat jeden „kraví“ nebo „kravský“ – co je vlastně lepčejší? příběh? Jsem sice jakoby městské dítě, ale duchem, duchem jsem jednoznačně „děcko dědinské“, prostě rovnou „dědináč“. A že jsem toho mezi kravičkama, jalůvkama i telátky něco prožila.

  27. Jejda, to je pěkné a zajímavé vyprávění! Když jsme ještě měli psici, tak ta zpěv a hudbu vysloveně nesnášela, kocourkovi je to celkem jedno, ale hodně v poslední době zpíváme vnučkám – tavětší už půjde do školy, tak ať má základní výbavu, a ta maličká je okouzlená každou melodií – hlavně když zpívá někdo blízký…

    1. Jo, já vnukům jsem taky zpívala a tomu nejmenšímu zpívám i teď, ale zatímco ti starší to brali kladně ale klidně, nejmladší se roztancuje a vyžaduje (pokud jsme u nich, oni mají doma velké prostory – bydlí v přestavěné konírně 🙂 ), aby babi taky tančila. Tak ty mé kreace oscilující mezi lidovými tanci, tajči, kolo kolo mlýnský a valčíkem či tangem jsou asi zajímavé… Zatím to ještě nikdo zlomyslný nenatočil, ale čert nikdy nespí a mí starší vnuci bývají agilní…

  28. hezkou středu všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Moc milé a hřejivé povídání (inlove)

    Betku hudba neuspává (shake) . Páník jí hraje a zpívá mocmoc často (music) – a Kosatice často číhá a číhá… a hop !! Už drží ruku, která se snaží vybrnkávat (chuckle) . A nesmí se páník moc při hře zasnít… musí být ve střehu. Protože občas se chce mrcha psí přidat a svojí tlapuší struny pohladit (no – někdy se páník zapomene a na kytaře je to znát (tmi) )
    A což teprve, když hraje zeťák… Ten panečku uskakuje, když se Beta chce přidat. Tomu vadí i uslintané struny na basovce a když do kláves Betuška svou maličkou uslintanou hubičku odloží… (nod) … (rofl)
    Jen panička zpívat nemůže a nesmí 😡 Protože svým zpěvem by mohla vojska zahánět. a nemusí to být „kdož sú boží…“ (chuckle)

      1. Mně taky, protože vidím, že PetraK žije a zdá se v pořádku. Už jsem uvažovala o tom, že Fedrální kriminální ústředna ….bude pátrt po zmizelé. Jak to, že zrzavá hlava, vyžle moje milované Ešusek nenahlásil ztrátu posluhy? No? A kde je zpráva o stavu Unie? Kde?

  29. „Vona ta panička tak zvláštně přede“ říkaj si nejspíš ty kočandy a pejsáci ….. 🙂
    Dík za ně! (h) (angel)

    1. že předu, říká kočkám Dan, když chrápu 😉 …tvrdí dokonce, že se o mne Norinka moc bojí,že je to na ní vidět….

  30. Zdravim,tak hudebni sluch hooodne zavidim.Ja kdybych zacala doma zpivat,tak by vsechna zvirata byla radsi bezdomovci.Po te co se v nasi domacnosti usadily kocky a vsechny byly plache,tak jsem se snazila koordinovat muj od prirody ujeceny hlas.Kdysi jsme s mym nynejsim manzelem jezdili na Ukrajinu obchodovat.Kazdy se nas ptal jestli vozime pro nasi bezpecnost nejakou zbran.Manzel vzdycky odpovidal,ze zbran nepotrebuje,ze ma me a muj hlasovy fond.
    Ja klid v domacnosti resim dostatecnou zasobou sunky.Jen na Miu to nefunguje.V posledni dobe ji rikam „Zla kocko“.Zacala mi skrabat kozenou sedacku a snazi se tady vsechno reditelovat,coz Mourina a Prda neberou.
    Moc pekny clanek.Mi se vlastne libi vsechny clanky.Za kazdy jsem moc rada a ctu je vsechny.Preji Vam pekny den a ja za chvili jdu spat.

    1. zkus na to křeslo připevnit oboustrannou lepící páskou alobal a ten potři citronovou šťávou…..někdy to funguje a je to vyhlášeno za totálně nedrápací místo….

  31. Kyby tak lidskou smecku slo zklidnit zpevem..hluboka poklona Zito za otevrene dvere vsem potrebnym chlupacum.

    1. já ti, (Dede) psala včera dopoledne. Nepotřebuju hned odpověď (času dost, šetři tlapky), jen jestli zase nejsem ve spamech. Stačí napsat „mám“ (wave)

      1. ech, zase tě sežral (blush) hřích s mailem přijatým a nezodpovězeným mám (vědomě) jen u George… (tmi)

        1. tak jsem se právě zase vypravila přes Kanál (wave) Přeplavu nebo se opět utopím ve spamových vodách ?? :O

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN