105×148: Divný rok?

V průběhu právě končícího roku 2010 jsem ne jednou zaslechla a ne jednou sama řekla větu, že tenhle rok je divný, je těžký a zlý, a už aby skončil. Ale bylo to tak doopravdy?

Když se na letošek podíváme víc zblízka, zjistíme, že byl také velmi šťastný a úspěšný. Vždyť v žádném jiném roce se nám nenarodilo tolik kouzelných a šikovných miminek! (A kdo je dokáže vyjmenovat ve správném pořadí, dostane ode mě titul Děd Vševěd/Bába Vševědka a velkou čokoládu.) Několik z nás ukončilo úspěšně svá studia, nebo v nich dále s úspěchem pokračuje. Naše děti se dostaly na vytoužené školy, sem tam se někdo přestěhoval a spokojeně se ve svém novém domově zabydlel.

Přišly mezi nás i nemoci, někdy velmi zlé. Jedna taková nám odvedla za Duhový most naši Li i s jejím Jirkou. Ale většina nemocných se s chorobami úspěšně poprala, a každého nemocného a potřebného jsme podle možností podporovali myšlenkou, palcodržením, modlitbou, jak to kdo z nás umí a dokáže.

Některé vztahy skončily. Nebylo vždycky snadné tuto skutečnost přijmout či se takto rozhodnout, ale v každém konci se skrývá semínko dalšího začátku. A v každé utrpěné ztrátě je naděje na něco nového. To dobré a zlé chodí ve vlnách, nahoru dolů. Tam dole je to vždycky zlé, ale je třeba zatajit dech a věřit, že to skončí a že má nějaký budoucí smysl. Není to vůbec jednoduché to přijmout a pochopit, ale je to život. Rovná hladina v životě někdy až příliš připomíná rovnou čáru na přístrojích.

Taky nesmíme zapomenout na to, že hned zpočátku roku jsme se my Zvířetníci rozhodli neregistrovat se na Neviditelném psu a odejít mimo prostor, ve kterém se kdysi Zvířetník zrodil. Tohle by ovšem nešlo realizovat bez Dede, bez její nesmírné obětavosti a spolupráce celé její rodiny, především pak Martina. To Dede pro nás novou hospůdku vydupala ze země, zkoušela jednoho poskytovatele prostoru za druhým, a po celý rok pro nás vymýšlela jednu zajímavost za druhou. V realizaci některých jí zabránily technické možnosti, ze stejných důvodů muselo skončit námi tak milované rádio Dede. Přes tyto dílčí potíže je zrod Našeho Zvířetníku rozhodně velkým letošním úspěchem.

Stejně jako všechny tradiční i mimořádné akce, které jsme letos sami pro sebe i pro druhé uspořádali. A nebylo jich málo! Úsměvy pro Dede 2010, deka ušitá z kousků látek z celého světa, která se dostala i do patchworkového časopisu. Krasové venčení na Moravě. Tradiční zvířetnický coursing a velké setkání Zvířetníků, které se konalo na jaře v Doksech. Dvě brigády na vybudování nového výběhu pro Elišku a Darlenku. Letní sbírka na pomoc obětem povodním – tentokrát zacílená do Hejnic. Vybrali jsme mezi sebou a věnovali potřebným 60 tisíc korun.

Moravské Svatováclavské venčení. Předvánoční Zvířetnická aukce, která vynesla téměř 30 tisíc korun, určených na podporu kastračních programů v Čechách a na Moravě. Mimo to jsme „vykoupili“ mimikovské přehozy na zaclonění inkubátorů, které budou předány nemocnici v Ústí na Labem na začátku roku 2011. Tradiční Mikulášské venčení v Uhříněvsi. Mimo to se konala mnohá Pražení a Brnění, často za účasti „velvyslanců“, a to nejen z Čech a Moravy, ale dokonce i z Klokánie a Ameriky.

Tak jaký vlastně byl ten rok 2010? Někdy a pro někoho velmi těžký a bolestný (a já doufám, že s novým letopočtem bude trápení a smůly konec) , ale jako celek nebyl vůbec špatný. Naopak! Byl úspěšný a mnoha lidem přinesl štěstí a radost. Je to jako se vším, jako s námi. Jedna z nás říkává, že jako jednotlivci jsme my Zvířetníci vcelku obyčejní lidé, ale jako celek jsme naprosto neuvěřitelní. Jiná říká, že fungujeme na profesionální úrovni, a další, že bychom mohli úspěšně řídit cokoli.

Všechno se skládá z drobných dílků. Hodně záleží na tom, jaké jsou, ale ještě víc záleží na tom, co s nimi dokážeme udělat. Letos jsme toho dokázali hodně, a za to nám všem patří dík.

Pro ten příští rok nám Zvířetníkům přeju hlavně dobré zdraví, radost a lásku, a hlavně aby nám zůstala schopnost podívat se na každý dílek života z té lepší strany a umět ho zasadit do celku tak, aby se to horší v něm vždycky nakonec obrátilo v to lepší.

Aktualizováno: 29.12.2010 — 19:15

158 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Kdo nevěří, ať tam běží. Je tady s námi, naše milá VK (na programu Barrandov).
    Jsi jediná návštěva u nás, VK. Už se tam vracím, aby mi mnoho z té krásné pohádky neuteklo.

  2. Děkuji Vave za pěkné shrnutí, líp bych to nedokázala, ani kdybych se rozkrájela.
    Pro někoho to byl rok úžasný, pro někoho hrozný. Někdo se narodil, někdo odešel. A jak už tady někdo zmiňoval, když se podělíme se svojí radostí, tak se zvětší, když s bolestí – lépe se zvládá.
    I já se tady podělila 17. listopadu o svou bolest a Vaše slova útěchy mi hodně pomohla a tak se s vámi musím podělit i o radost: když mi 17. 11. tragicky zahynula Verunka, bylo mi hrozně, a i když to pořád bolí, moji bolest od 8. prosince mírní Kristián. Asi 9-ti měsíční pejsek z útulku v Polné.
    Něco končí a něco začíná, přejme si tedy, ať všechno dobře zvládneme a ať se tady pořád scházíme. Mám Vás všechny moc ráda.

    1. To víš, když nějaký pejsek nebo pejska odběhne za duhový most, je nejlepší, když se na tebe důvěřivě podívá další a stočí se do domácího pelíšku. Kristián měl štěstí. (f)

  3. V zastoupení hokejisty (bez)hřívnatého – ono se to dost rychle mění, ta hřívnatost – děkuji za přáníčka. Zmíněný mladý muž se s Vílou nachází u babičky, kde se věnují jídlu a kultuře.

      1. Nabízela jsem jim, ať si kytaru vezmou s sebou, ale protože jeli do Teplic autobusem a kytara nemá pouzdro, tak mi to neprošlo. Hmm… a prej taky že by rušili dědečka (rofl)

  4. Všem milým zvířetnickým lidičkám i zvířátkům v příštím roce přeju jen to nej nej, hodně zdravíčka, pohodu, klid v duši, splnění tajných přání a sluníčkové dny bez pohrom všeho druhu.
    Podle čínského kalendáře nastává v roce 2011 rok zajíce. Je to rok, který by nám měl přinést plná bříška a plnou spižírnu, ale také malé úspory. Rok zajíce bude dobromyslný, ale pochopitelně také dost náročný. Jedno čínské přísloví říká: „Zajíc je tvorem, kterému nikdy nechybí hlad a chuť pást se. Nikdy však z pastvy neodhání jiné.“
    Jsem ráda mezi Vámi. (inlove)
    Dnes jsem s úžasem napočítala neuvěřitelných 14 let kdy jsem začala číst Neviditelného psa. :O

  5. Vave, děkuji za stopětky, vždycky vyhmátnou to podstatné a dají námět k zamyšlení (rose1) Tak ať se pro všechny zvířetníky v novém roce najde dostatek radosti a zdraví, aby měli sílu pokračovat a rozdávat je dál 🙂
    Jupííííííí a IT pokročila, pochopila, že nejsem ve stavu spočítat dvě čísla, tak mi naservírovala 1+2 (wave)

  6. Milá Vave – tvůj článek je tááák pravdivý. I když i mně se zdá, že letošního roku není škoda, tak přesto tolik dobrých věcí se v něm událo. Takže zaplaťpambu za setkání, za aukci, za výkupy, za Vánoce v Hejnicích – zaplaťpambu za Zvířetník, za klidný koutek v rozběsněném světě.

  7. I já přicházím s přáním, aby se ten příští rok vyvedl co nejlépe podle vašich představ a hlavně, abychom se zde zase napřesrok všichni virtuálně ve zdraví sešli. Každý rok nevyhnutelně přináší svou dávku něčeho dobrého, něco zlého, něco smutného, něco veselého. Každému z nás se ty loňské misky na vážkách pohupovaly jinak, někdy je převážilo více smutku než veselí, někdy naopak. Vave to zase typicky po svém za Zvířetníky krásně shrnula. Jste všichni skvělí lidičkové a právě v téhle hospůdce nejvíce platí věta: „sdílená radost dvojitá radost, sdílená bolest poloviční bolest“. Přeji všem, aby příští rok té sdílené radosti bylo mnohem více, než té sdílené bolesti.

  8. Mila Vave, mili Zviretnici; krasne napsane, od Vave ale i v komentarich. Krom pohody a moralni podpory jste take sepsali mnohe moudre a zajimave veci. A to uz nemluvim o dobrocinnych akcich a individualni podpore a pomoci tam, kde je treba. Pomohli jste i mne, zejmena v tomto roce, ktery se obcas odvijel jak blbej sen. Jsem vsem velikym dluznikem.

    A pak bych jeste specialne chtela podekovat Dede a jejim muzskejm, ze tenhle novy Zviretnik dali dohromady a udrzuji ho. A Tosce a Bede za Hadopasi. A vubec, mejte se. (h)

  9. Omlouvám se, že nereaguju, ale vlezl na mě nějaký bacil. 🙁
    Davidům alespoň na poslední chvíli přeju všechno nejlepší. (f) (h) (f)

    Pů (inlove) , moc na Tebe myslím a držím Ti palce. (y) (h) (y)

    1. Milá Vave, děkuju za báječné shrnutí (hm a co mám zase psát já??? (wasntme) ) a za všechno, co v rámci Zvířetníku podnikáš. A teď už konečně zalez a místo páchání zázraků se pro změnu maličko rozmazluj (inlove)

  10. Děkuju, Vave, za shrnutí. A děkuju Zvířetníkům, že se mezi ně můžu počítat.
    A přeju všem, aby příští rok byl lepší a přinášel nám hlavně radost.

  11. Dobrý večer, nikdy jsem to tu neventiloval (a několika lidem kteří o mém problému věděli, jsem to zakázal), ale čekám na nepříjemnou operaci která se už dvakrát měla konat ale nejrůznější okolnosti tomu nepřály. Ta operace by měla být definitivní tečkou za mými vleklými problémy, které mně občas srazily až skoro k zemi, naštěstí nikdy ne úplně, což ale není jen moje zásluha. Trvá to léta a já už jsem moc unavený. Prosím taky o malinkatý podíl v držení pěstí. Děkuju. Přeju vám takový rok 2011, jaký si přejete vy sami.

    1. Milý Pů, už jsem si říkala, kde se touláš. Budu na tebe myslet a držet ze všech sil (y) (h) (y) (h) (y) .

    2. Budu moc myslet na to, aby všechno dobře dopadlo a těším se na další tajemný článek. (y) (h) (y)

    3. Pů, myslím na tebe a držím palce. Ať ti ten příští rok přinese všecko to, co bys sám chtěl. (y) (f)

    4. (y) (y) (hug) Milý Pů, držíme všechny pěsti, co máme doma. Moc na Tebe myslíme. Všechno dobře dopadne. (y) (y) (h) (h)

    5. Pu, drzet budu, sec muzu, at se dilo podari a je zase dobre. Ja vim, je to otrava cekat na zazrak a obcas to vskutku jednoho dostane k zemi. Ale jak budes v rekonvalescenci, tak nam muzes napsat zase neco tajemneho. Uz se tesim!

    6. Co by byl Zvířetník bez Půa? Bez jeho zajímavých (a někdy pěkně tajemných) článků a krásných fotek?
      Milý kamaráde to víš, že palce i drápky (y) (y) (y)

  12. Vave díky. Moc díky. Já bilancovat nebudu a nebudu. Ještě ne. Je brzo a zatím mám řádně skousnuto a plížím se vpřed. Jj, světlo na konci tunelu už vidíííím (sun)

    1. Já se na to bilancování taky vykarasim. Ještě se rochnit v enónech – tůdle! 😉

      Jinak hlásím, že Poeki se nenašla a nenašla, i když jsem na strategických místech rozvěsila fotky. Kdyby se jí něco stalo, tak by se to stalo nejspíš už ten první den a to bych se asi už dozvěděla. Takže ji nejspíš někdo našel a buď není odsud nebo jí má doma a tak krásnou číču nechce dát … Majitelé jsou hodní a nenadávaj mi, ale pochopitelně jsou z toho smutní. :S

  13. Posílám pozdravení všem Zvířetníkům a připojuji se k této pěkné úvaze. S končícím rokem to člověka tak trochu vede k bilancování. Jsem opravdu moc ráda, že jsem našla tuto Zvířetnickou společnost a v ní kamarády. Společně dokážeme plno krásných věcí a společně prožíváme spoustu emocí, je to opravdu obohacení!
    Zvířetnický kalendář už visí doma na zdi. Creaolské koření od Maričky má v naší kuchyni přední místo, Skočný Honza – recept od HanyW zaujal stálé místo v jídelníčku a šířím ho s úspěchem dál. Jsme všichni tak daleko i tak blízko a přece zvířetnicky spolu! Těším se na další roky s vámi všemi. Držím palce EvěŽ a těším se na štěňátka. Vždycky je na co se těšit. Tento rok nebyl pro nás moc příznivý, když si to tak zpětně probírám, museli jsme překonat mnoho nepříjemných i těžkých chvil, některé problémy trvají, ale stejně tak bylo dost i těch radostných.
    Ať se tu všichni ve zdraví sejdem a radujeme se spolu! Vše dobré přeji vám, milí Zvířetníci i vám před i za bukem! (h) (sun) (rose1) (*) 🙂

    1. Díky Vám všem, kdo jste dokázali vytvořit tuto nádhernou společnost. A všechno nejlepší do nového roku.
      Přesto dovolte malou poznámku, i když nechci být zlý: rok nám ještě neskončil a my všichni, zvláště ti ve vlastnictví pejsků, musíme být ostražití. Pejska při procházce raději na vodítku, protože debílkové mladší i starší musí dělat tak zvanou zábavní pyrotechnikou randál netoliko o půlnoci na Nový rok, ale už odpoledne a pak ještě pár dní po Novém roce. V tu dobu se vždy setkávám s plakáty …ztratil se… – tak ať našeho pejska nepotká podobný osud. (d) (dog) (h) (rose1) (rose1)

  14. Krásné zamyšlení. Díky.
    Já jsem si někdy koncem roku 2008 myslela, že ten nadcházející rok prostě už nemůže bejt tak hrozně pracovně uhoněnej jako ten právě uplynulej. No pracovně uhoněnej tolik nebyl, protože mne jiné věci k tomu dost pádně donutily. To byl pro mne dost neradostnej rok. Dnes – s ročním odstupem – jsem za tuhle zkušenost vděčná. Člověk u těch neradostnejch věcí hned nevidí, jak dávají smysl, někdy k tomu dojde až časem – tak přeju všem „aby nám zůstala schopnost podívat se na každý dílek života z té lepší strany a umět ho zasadit do celku tak, aby se to horší v něm vždycky nakonec obrátilo v to lepší.“ jak Vave tak nádherně napsala.
    Díky, jsem ráda, že jste, a jdu pomaličku dočítat…

  15. Děkuji moc a všem přeji krásný nový rok. Slíbený příspěvěk se rodí, jen trochu ztěžka, právě konec roku se u nás zašmodrchal…..je to super, že jsem vykoukla, i když pomalu a ještě kousek mého (hm pozadí (think) ?) zůstalo za bukem.
    ještě jednou vám všem děkuji, byli jste mi často oporou a ještě častěji potěšením.

    Dotaz ( možná naivní) pro Bětuláskovo, proč Bikirku dali do nové smečky, když je to asi docela problém ( je mi ji často líto, když dostane a bezdůvodně). Nebo to není až takový problém a Bikirka to bere s nadhledem? Nechtěla bych být někde, kde mě stále někdo pošťuchuje, odmítá nebo i bije…ale to je možná lidský přístup. Jenže ony ( gorilyk) vypadjí tak lidsky….

    1. Ahoj, Domi. Také Tě tu vítám (eště jsem nevítala, tak si zavítám). (handshake)

      Gorily nížinné jsou ohrožený druh, ostře sledovaný. Rozmnožování v zajetí (bohužel se to jinak nazvat nedá) se začalo dařit až po létech. Ne každý jedinec se hodí, není tolik goril v zajetí, a tak jsou gorily v zoo po Evropě a i ve světě dost spřízněné. Například naše Kijivu a Shinda jsou vlastně sestry.
      Proto se musí pracně hledat, koho s kým zkombinovat, navíc, aby to klapalo. Když nový člen do rodiny nezapadne, je zle. Na to doplatil při povodních 2002 v Praze krásný samec Pong, když dřívější vůdčí samec Tadao ho nepřijal – Pong se nejspíš bál jít za ostatními do povodňové věže a utopil se.

      Bikirka je slečna, vychovávaná lidmi. Její matka měla dvě mláďata těsně za sebou a neměla obětavou chůvu Kambu, jako má máma Kijivu tady, a nedokázala se starat. Z Holandska se Biki stěhovala do Belfastu za dvěma samci, tedy zejména za jedním, ale z nějakého důvodu ho nebrala jako partnera. Občas se s kluky prala, občas je brala jako bráchy, většinou přebývala bokem a ve střehu. (Na podrobnosti bych se musela podívat do živočichopisu, píšu to jen v souhrnu.) Nemělo smysl, aby krásná a doufejme plodná gorila zůstávala někde, kde se neděje nic.

      Biki tedy nezná výchovu v gorilí rodině odmala, nezná vztahy v pravé rodině s hierarchií a proto občas nezaviněně narazí, neví, co si počít s mláďaty – na druhou stranu to je výjimečně rozumná, učenlivá a komunikativní gorila, prostě pohodářka. Jak říkají i všichni lidé od goril – je úplné zlatíčko. A eště ke všemu se jí Richard líbí a ona jemu, už to je výhra.
      Biki sem přišla, protože je ve věku, kdy už by měla mít mimíse, osvěžit genetický fond, protože tady s nikým příbuzná není. Bikiřin i Richardův otec pocházeli z volné přírody, tak by jejich dítě zas byla opravdu nová krev, kdyby to tak vyšlo.
      Shinda zřejmě nezabřezne nikdy, i když nikdy neříkej nikdy, měla antikoncepční tělísko už v Sydney a to se nepodařilo najít a zřejmě zafungovalo až moc. Kamba už je vlastně babička, že zabřezla tady, nikdo nečekal, že mimi umřelo, bohužel málokoho překvapilo; ona sem jela, protože bylo těžké jí najít rodinu, je povahou docela vztekloun. Ale znala z dřívějška Shindu a Kijivu, tak se to risklo a správně – jako chůva je úžasná.

      Jak bere Bikira křivdy? Nevím. No bez nich to nejde. Podívej na psí nebo kočičí smečky, co je to někdy práce a měsíců, než si to zvykne.
      Bere ty šťuchance (i když dnešní šrám je strašný a způsobil ho prý Richard, von je to taky pěknej nervák) s nadhledem, myslím. Na půl dne se uzavře a pak by se zas rozdala. Ona by se pořád družila, to ti naši vymazlení Pražáci dělají brikule. Myslím, že celé gorilí Česko už miluje Irku Bikirku, jen to eště musí dojít Ričimu, Kambě, Kičince. Mojce a Shindě bych řekla, že už to došlo, a klukům je to buřt. (Pokud Tatunka někdo nezapomene v jednom pokoji s tetou.)

      Já jsem na přepínač, víš? Jak se voptáš na gorily, musíš připsat, jak dlouhou očekáváš odpověď! 😛

      1. Bětuláskovo, moc děkuji! Jsi fakt znalec a to jsou opravdu úžasní tvorové, jako všechna zvířata. je mi ji prostě líto…, ale pokud konečně otěhotní ( zabřezne?), snad zapadne do smečky, nebo i dřív?
        je hrozná škoda, že člověk neumí s druhy v divočině žít tak, aby je pomalu nevyhubil. Byla jsem v pražské Troji na gorilkách jen jednou už dost dávno a nějak jsem se cítila divně, když jsem na ně skrz sklo koukala, tak šmírácky….
        děkuji za přivítání 🙂
        Pořád zapomínám na ty počty dole (sweat)

          1. Mně je jí také líto – ale také vidím, jak ji to všechno zajímá, burcuje k nevídaným činům. Že s touto rodinou chce žít.
            Jak změnil její příchod celou rodinu: Richard se už měsíc nevyspal, protože přestože ji dnes kousnul, furt hlídá. Shinda směšně nafouknutá furt střeží rodinu a očka nezamhouří, a přitom Shinda je ta (psst! Ať to Riči neslyší…), kdo rozhoduje.
            Shinda strašně vyrostla, prokázala, proč je první samicí. Chránila, hlídala, ale nepřeháněla. Richard se projevil úžasně – zachraňoval z prvních mel. Mojka praštěná co za bumbáce způsobila, už napravila lísáním k nové kámošce.
            Ono si to sedne. Kičinka bude telefonovat furt do Belfastu, ajť si tu novou holku odvezou, ale ono si to sedne a Biki vyhraje.

            1. Uff, nikde to není jednoduché. A my lidičkové si furt myslíme, že jen my máme problémy. Tak sna duž to bude dobré…preju gorilkám, Bětuláskům a všem ten nejlepší nový rok.

  16. Nojo, nebylo smutnýho a děsivýho málo.

    Ale na druhou stranu, my před týdnem vítali do rodiny nové miminko a i když byla chvilinku krize (takovej zamotanější porod), už se na nás Tobiáš -a fakt se nejmenuje Mikuláš, kteroužto přezdívku ihned obdržel – chechtal z autolehátka. Koneckonců i Mikuláš je tak trochu Zvířetník, protože jeho mamka a má neteř, fakt rázná holka, odebrala sousedovi, který se nestaral, bez diskuzí fenku křížence beagla, a jsou nesmírně spokojení. Páníčci se psí slečnou a ona s novým domovem.
    My jsme s holkama nakonec vydumaly, jak zachovat Kočetii i s vroucími radiátory a nemuset se stěhovat nebo eště hůř – rozdělovat.
    To je samo dost o sobě na zařazení roku 10 na docela slušnou šprusli. 😉

    Bikirka dnes sice dostala ráno navalchováno v ložnici, chuděra, celý fanklub dopoledne provzdychal a proproklínal, ale o chvíli později už baštila za tu újmu útěšné rozinky, protekčně od ošetřovatelek, a zejtra bude zas líp. Tak je to mezi gorilama, mezi lidma, a i mezi těma rokama.

    Tak přeju Vám všem pořádnou kliku na ty jedenáctky! (~)

    Dlouho jsem vybírala vhodnou fotku nebo videjko: Mojka nese modelce Biki na schody prádelňák, jenže Biki žádný blbý koše nechce, Biki chce hají, je to jen minutka, zde:
    http://jimik222.rajce.idnes.cz/Videa_z_kamer_29.12.2010_-_v_hlavni_roli_Tatu_,_Risa,_Moja_a_Bikirka_-/?p=pomahamegorilam.cz#Moja_a_kos_a_Bikirka.jpg

  17. Abychom nezapomneli: vsem Davidum, a zejmena hokejistovi (bez)Hrivnatemu, vsechno nejlepsi !!!!!! (^) (hug) (y) (sun)

  18. V tomto roce se toho událo dost dobrého i dost špatného. Tak už to na světě chodí. Něco můžeme ovlivnit, něco jde mimo nás. Když to budu hodnotit z mého hlediska, šlo o rok v očekávání katastrofy. Po celý rok u nás hrozí několik na sobě navzájem nezávislých silně negativních událostí, které mohou přijít každou chvíli a které není možné odvrátit. To čekání je na tom asi to nejhorší.

  19. Já jsem dnes dostala krásné novoroční přání a v něm tuto větu:
    V NÁSLEDUJÍCÍM ROCE SE Z NUL STÁVAJÍ JEDNIČKY!!!
    Takže snad bude prímový (y)

  20. Skoro závidím všem, co vypočítávají aktivity venku. Já dřepím v práci (i zítra). Za chvíli vypadnu a půjdu vyvenčit chlupatice. Na nastávající matku jsme drsní, chdí s námi. Tváří se jako bychom ji mučili do okamžiku, než musí nutně vystřelit zkontrolovat kočky v sousedství. To jí pupek nevadí. Ale už hrabe na zahradě. Myslím, že za pár dní to bude. Tipla bych si maximálně do pondělka…
    Tak pro ty, co se sem zítra nedostanou – dobrý rok 2011. (h)

  21. Vave a všichni ostatní – udělali jste krásnou bilanci všeho těžkého i dobrého. Jste podstatná část mého světa a děkuji vám všem za nádhernou zkušenost, kterou jste mi dopřáli při hejnických akcích – tolik empatie, pohotovosti, obětavosti, fantazie a vstřícnosti – děkuju!
    A na ten nový rok hlavně ať máme sílu a ať v něm nemineme ani jednu radost, kolem které půjdem.

    1. Tak mi dnes dcera napsala, že jedou slavit Silvestra (a Davidův svátek a Tádovy narozky) do Jizerek na nějakou chatu. Otázala jsem se, kam a bylo mi dalším mejlem odpovězeno. „Áale, to asi nebudeš znát, do nějaké Hejnice“ 🙂 😀 🙂

  22. Ono my lidi jsme prostě takové ty skákací kuličky – s čím větší silou nás někdo/něco praští o zem, tím výše zas pak vyletíme… někdy je k tomu pravda třeba „malé pomoci přátel“, a za tuto, a celý odcházející rok Vám ze (h) děkuji…

    …a ať je ten nový rok pro nás všechny šťastný!

    1. To je hezká teorie (sun) Já už od puberty zastávám názor, že lidský život je sinusoida. Jen nevíme, jakou bude mít amplitudu a jakou frekvenci. Ale kdo žije život s nepatrnou amplitudou, tak nic nezažije. Ani velké lásky, ani velké prohry, ani velké štěstí… To je život velmi bezpečný, ale jako destilovaná voda. No, obojí má něco do sebe (inlove)

      1. Zdeno, jak to že říkáš sinusoida, když tohle říkám já a vůbec jsme si to nedomluvily (f) ?

      2. No, Zdeni, nekdy si taky rikam, ze ta destilovana voda by mela neco do sebe. Jenze to se mi nikdy cely zivot nepovedlo a vysoke amplitudy toho prinesly bohate. Furt se neco deje….

        1. A některý životní sinusoidy zákeřně vypadají jako EKG. Člověk si myslí, že už půjde nahoru, a houby. 🙂
          Nebo jako to povídání o tom Sisyfovi, co vždycky s kamenem soutěžil, jak vysoko se mu ho povede vykutálet tentokrát.
          Ale ten byl prej později celkem nad věcí a cestou dolů se s rozkoší rozhlížel po okolí a rovnal si přitom záda. 😉

        2. No, Jendo, nevyděsil jsi mě. Počítat bych to nechtěla, ale ještě jsem neztratila stopu. (chuckle) Ale to je dávnověk.

  23. Tiež bilancujem – nebol to rok veľmi dobrý, ale mohol byť aj horší.
    A teším sa, že som Vás kedysi objavila a že tu ste! Ďakujem. (h)

  24. Já tak nějak pořád nevím… Ten končící rok byl fakt divný. Divné počasí, výkyvy všeho nahoru a zase úplně dolů, poprvé vynechaný sraz (vyváženo naprosto vážně myšlenou úvahou našeho Vítka, že poprosí pana presidenta o posun termínu voleb), spousta dětiček zvířetnických, ztráta Jirky a Li… Fakt nevím.
    Nicméně přeji všem, aby ten rok příští byl o hodně lepší než ten letošní, ale o hodně horší než ten, co přijde po něm! (h)

  25. Tenhle rok byl nejhorší v celým mým životě (a že tu nejsem dvacet let 😉 ). Už aby bylo pozejtří…ALE: jeden světlý paprsek se přece jen letos ukázal – v podobě zločineckýho Otíka (h)

  26. Vřelé díky za připomenutí uplynulého roku. Ano, stalo se mnoho věcí – pozitivních, méně pozitivních i vysloveně smutných. Myslím, že tento koutek Našeho Zvířetníku patří k těm milým, naopak ztráta Li a Jirky k těm nesmírně smutným. Tak to ale v životě bývá.

    OT – kdo z vás má dloudobě volný paleček, podrželi byste ho, prosím, přítelkyni mé tety? Bude to hodně potřebovat. Zjistili jí zhoubnou chorobu a už se dva měsíce pohybuje po vyšetřeních. Mám dojem, že v Praze je to zřejmě „normální“ doba, protože mi to neuvěřitelně připomíná martyrium Li. Teď čeká na počátek ozařování na Bulovce – až se „uvolní“ místo a nebo doktoři čekají až to choroba vyřeší za ně? Mezitím zhubla 10 kg a stále krvácí z konečníku. V případě úspěšného ozařování ji čeká ještě operace. Vždy byla optimistická, ale včera jsem ji v telefonu snad prvně slyšela doopravdy v depresi. Je to moc milá paní těžce zkoušená osudem. Komunistický režim dal její rodině co proto. Její dcera trpí roztroušenou sklerózou v pokročilém stádiu a nutně potřebuje její pomoc 24 hodin denně. Pro vnuka je více matkou než babičkou, ten je z této situace celý pryč. Prostě bych tuto paní ještě ráda viděla nějakou dobu na tomto světě. Já vím, s tetou si za duhou může dát oblíbené kafíčko, ale na to by si obě ještě chvilku mohly počkat. Kdyby k tomu alespoň na chvilku přispěla vaše zvířetnická síla, byla bych ráda.

    1. Také mám teď něco podobného poblíž, tak držím (y) a drž zpátky, třeba se to vzájemně vynuluje do nuly. Což není tak špatný číslo, když na to přijde.

      1. Držím zpětně a třeba se ty choroby opravdu vynulují do nuly. Kéž by… A vůbec držím palce všem potřebným.

  27. Projít rokem se Zvířetníkem – to se dá. (rose1) (rose1) (rose1)
    A ahoj, Davidové a všichni ostatní slavící! Moc moc moc zdraví, štěstí, pohody! I v tom dalším roce. A platí to vlastně pro všechny.
    A takhle vypadalo to slunovratové zatmění Měsíce:
    http://www.astro.cz/apod/ap101229.html

    1. Ukradeno, zaarchoviváno! Časem možná přijde na plochu, až mě tam přestanou bavit ty zasněžený stromy.

      1. Tak já to na pozadí už dala misto Pedroušé kráčejícího k lepším zítřkům. On mi to odpustí, protože ví, že ho miluju (inlove) A dám si ho tam zase na jiné fotce.

  28. Milé Zvířetníce, milí Zvířetníci. Byly doby, kdy jsem chodila jen číst … dlouho se smála u článků i hodně přemýšlela. Ještě jsem nevěděla, že jednou budu psát, komentovat…virtuálně s Vámi se všemi žít. I dnes jsem spíše ještě zabukistka. Jenže přes Vás jsem doma postrádala a nevěděla o tom dvě nové micinky. První nadpozemskou Mášu a teď toho trotla Sama co je jako z pohádky o Budulínkovi a nevím přesně, kdy přestanu psát, protože mě prostě sežere… Mnohokrát a tím myslím skutečně mnohokrát jsme mi nesmírně pomohli, zvedli mé myšlenky a dali mi sílu, nevíte o tom a tak to také zůstane. Pravdu máte všichni, když tak hezky píšete o vlnách, když jste na jejich dně zatajit dech a rvát se nahoru. Nemusí to někdy vyjít, ale říká se, že všechno vždycky nějak skončí a většinou dobře. Všem do jednoho a jedné Vám přeji ať “ Vaše věci “ dopadají dobře a když bude třeba i já jsem tu. Někdy silná a s laskavým slovem a někdy potřebná. Bývám tu hodně šťastná a to samé přeji Vám. Vaše Leny (makeup) a Máša (cat) , Moša (cat) , Jidášek (cat) a (bóže ty to vidíš) Sam (cat) (devil) . … a teď koukám, že mi vychází 11 a to je číslo, které budeme už brzy psát v datumech … hezký !

  29. Omlouvám se, že jsem neuvedla všechny naše společné aktivity, je jich prostě moc. 🙂 (h) Zvláště Vánoce pro Hejnické mě mrzí, protože jsem o nich původně psala, pak jsem ale rovnala pořadí akcí – a nakonec jsem je vynechala. Přitom to byla krásná společná radost.

    Děkuju vám za milé ohlasy. Jsem ráda, že většina lidí našla mimo letošní těžkosti také nějaké své obohacení – já jsem například obohacena o Rozárku, i když občas mám pocit, že to je dar poněkud danajský, nedala bych ji za nic na světě. (h)

    Přeju všem krásný den! (h)

    1. Vaví, dík za shrnutí (inlove) . Jen by se mi chtělo namítnout, že Zvířetník je spolek neobyčených lidí (sun) .

      Jj, našlo by se těch zapomenutých aktivit víc 😛 .

      A korzárku nepomlouvej. Tss, to je speciální zakázka vyrobená na míru (rofl) .

      1. Cheche, speciální zakázka, to jsi trefila! Potměšile se tu směju – Vavíla mi nevěřila, co starostí je s uječenou a létající Babetkou, která provede kdykoli komukoli cokoli. Chňá. A má to! (clap)

  30. Letos byl Tygří rok, ten bejvá zajímavej. Ještě chvilku bude.
    Já jsem taky ráda, že jsem po nějakých těch letech čtení vylezla.
    A za pár šílených literárních akcí – ono to vypadá, že se staly už strašně dávno, protože mi ten výsledek už přijde samozřejmej, ale byly vážně všechny letos! Hm…
    🙂

    1. A protože jste tu takoví fajn, možná bych někdy v geologicky blízké budoucnosti mohla sepsat Jak pes k paničce přišel…?

  31. Ještě jsme dneska ráno úředničili, ale už jsem tady.
    Ano, Vave, v tom tvém výčtu událostí je z mého letošního roku mnoho. Pro nás byl divný, proběhlo mnoho změn a mnoho událostí, ale nakonec se to nějak usadilo na hromádku a snad už bude dobře. Zvířetnické aktivity mi kupodivu dost pomáhaly překlenout ty horší dny- i když šití miminčích přehozů uvnitř polorozkutaného domu bych si zopakovat nemusela 🙂
    Nicméně jsem získala další zvíře (naši kočkovou- ehm, dneska ráno vřeštěla u dveří na dvůr, že máme psa venku a ať mu laskavě otevřeme, prostě Borůvce oplácí tutéž službu) a je to moje první kočka v životě (cat)
    A vůbec, byl to pro mne další rok na Zvířetníku, plný přátelství a sluníčka (sun)

  32. Myslela jsem do poslední chvíle, že tento rok byl opravdu ten nejhorší, který mi vstoupil do cesty. Ve skrytu duše jsem se modlila, aby poslední průs….. nepřišel ještě vteřinu před půlnocí.
    Teď, když jsem tu doma v Krknoších a mám čas přemýšlet, musím zkonstatovat, že obecně platná pořekadla: „vše špatné pro něco dobré“ a „nikdy nebylo tak zle, aby nemohlo být hůř“ a nakonec „co tě nezabije, to tě posílí“, opravdu platí. Vrátila jsem se zpět k začátku tohoto roku a pokusila se o srovnání s roky, o kterých jsem si myslela, že byly špatné a už aby skončily. Přišla jsem překvapivě na to, že některé roky byly tak zlé, že jsou s tímto srovnatelné (úmrtí rodičů, přátel, špatně odhadnutý obchod atd.), některé byly naopak dobré, což mi dalo sílu do těch dalších let, řekněme špatných. Ale vždycky se z toho špatného dalo poučit a dalo vzít do pozitivní a daly sílu k dalšímu boji, životu a aktivitám. Letošní rok mi nadělil také mnoho radosti – Zrzínek je zlatíčko sluníčkové, Melíška mám už delší dobu, ale pořád mne překvapuje svými nápady a akcemi. To, co se nepovedlo, lze napravit, alespoň z větší části. Jinak to bilancování vlastně vychází pozitivně. Mám spoustu přátel, kteří pomohli, podrželi mne a to, že to není ta „vlastní rodina“, nic nemění na tom, že jejich pomoc pro mne hodně znamenala a dodala mi sílu. Díky Vám všem, milí Zvířetníci, že jste a že myslíte především na ostatní a až pak sami na sebe. Vave Tvá slova jen potvrdila to, co jsem si v hlavě srovnala za těch pár dnů klidu tady. Tak já se zase ozvu ze zasněženého Maršova, kde mrzne až praští, ale je tu nádherně. Jdu ven a vařit nějakou mňamku, aby švagrová Eva neměla pocit, že ji šidím. Kocourci už baštili, tak teď taky něco my mlsné ženské. :* a (h) a (rose1) všem

    1. …. Díky Vám všem, milí Zvířetníci, že jste a že myslíte především na ostatní a až pak sami na sebe. … Karolíno, tohle okamžitě podepíšu. Cítím to také tak.

      Tento rok pro mě nebyl ani z nejlepších ani z nejhorších. Spíše nevím, co bude příští a další roky. Uvidíme. Osobně bych nejraději vymazala rok 2007 a vlastně i rok 2008, kdy nejvíce doléhaly důsledky předešlého období. Myslím, že z toho jsem se dodnes úplně nevzpamatovala a kdo ví, zda se někdy úplně vzpamatuji. Ale musím jít dál, ostatně jako každý z nás, tím, že všechno nějak dopadne a doufám, že dobře.

      Karolíno tobě také přeji, aby všechno dopadlo tak dobře, jak jen lze a hlevně, aby ti Melíšek a Zrzínek dělali jen samou radost a aby pomohli zapomenout na všechny chmury.

  33. Tak jsme tadýýýýýýýýýýýýý (ninja) (cat) (cat)
    K: až teprve teď jsme se připojili a budeme dočítat všechny příspěvky a komentáře. Bylo to celé poněkud dramatické, takže o tom časem napíšu povídání. Do komentáře těch dojmů je moc moc moc. Ale jsme všichni v pořádku a budete se divit, co jsme všechno zvládli.
    M: já byl tentokrát potížista, ale měl jsem jinou přenosku (tu velkou dala mamča Zrzínkovi, protože je větší a mohutnější), nebyl jsem na ní zvyklý a vůbec se mi nelíbila a tak jsem se drápal a brečel půl cesty, mamča byla nervózní, teď se jí snažím vše vynahradit. Spinkám s ní a hlídám si jí jako oko v hlavě. Váš Melda (cat)
    Z: já byl v pohodě, tedy relativně, jen jsem se zuřivě bránil, když mne mamča chytala. 3x jsem jí z přenosky utekl. No, bylo to drámo! Zato cestu jsem proležel v klidu v přenosce. Vůbec jsem nebrečel ani nekníkal. Jen jsem se bál, že jedeme někam do útulku. No, už jsem si tu zvykl, po 48 hodinách vylezl zpoza postele a už si bydlím ve škrábacím bydlíku. Tak a víc pak mamča napíše pro tetu Dede, aby měla co dávat na Zvířetník. Papa Váš Zrzínek (cat)

  34. Dobré ráno, milí Zvířetníci. Ve výčtu bezva aktivit jste trochu zapomněli na to, co děláte pro moje Myšátka, a tak vám chci za ně moc poděkovat. Zdaleka by nemohly chodit do divadla a kina tak často a nemohly by vyrábět z príma materiálů, kdyby nebylo vaší pomoci. Moc vám děkujeme. Pomalu se chystá povánoční povídání 😉 .
    Krásný sluníčkový den všem.

  35. Díky, mlá Vave, za připomenutí, že ten odcházející rok nebyl jen špatný. Je třeba si to připomínat, jinak bych byla schopna zapomenout na dobré, co se stalo. Patřím mezi ty, pro které tento rok nestál na mnoho. Ale i hezké věci se našly a neměly by je přehlušit ty špatné. Takže díky všem za projevy přátelství a za to, že jste a vracíte hodně lidem víru v to, že lidé nejsou v podstatě špatní. (h)

  36. Já všem přeji, aby v tom roce 2011 nebylo hůř…i když nějaké světlé okamžiky by se letos našly taky:
    1. Mám o 3 kočičí kožíšky víc, takže (cat) (cat) (cat) (cat)
    2. Už nejsem „ZZ“ Zvířetníkový zabukista a vylezla jsem mezi Vás (clap)
    3. Potkala jsem svoji ségru Karolínu a její kosourky
    (dance) (h) 🙂

    PS: a ještě moje oblíbená 10 (rose1)

      1. Sharko, to si musíme přát všichni navzájem. Je moc dobře, že je vám se (cat) (cat) (cat) (cat) dobře a že vaše války jsou jenom ,,války“. A budeme si přát aby alespoň nebylo hůř. (h) Já jsem věčný pes imista ale jsem mmoc ráda, že když jsem vylezla, Ty říkáš z ZZ, já ještě z olší a jiného roští, tak jsem získala přátele (hug)

        1. I my jsme rádi, že jsi mezi nás vstoupila, krásně píšeš a jsi opravdový laskavý a hodný člověk. Takových tu je víc, ale ve skutečném životě hodně málo.

          1. Karolinko, děkuji (h) dojalo mě to. To mi snad ani nikdo ještě neřekl- já se držím hodně stranou v životě i tady, protože na vás zlaté holky nemám, co vy dokážete dělat a zorganizovat pro druhé ! (h)

    1. My jsme taky moc rádi, že Tě máme, hlavně mamča!!!
      (h) (f)
      Pozdravuj kočičky od hebkých kožíšků, Zrzínek už není za postelí, Melda si hraje – hrajou, Ty víš, jak to myslím (chuckle)
      Fotím a chystám článek.

      1. Vím, ale nepovím…. (chuckle) , pozdrav vyřízen. hele, od dopoledne tak průběžně hledám klíče od tatiho bytu v Praze a když už jsem se ujistila, že fakt nikde zašitý nejsou a že nejsem sklerotická a blbá, tak zoufale při jejich hledání v koupelně (nikdy bych je tam nedala) povídám přihlížející Pitině: hele, Pitinko, nevíš,kde jsou klíče od pražskýho bytu? Nutně bych je potřebovala. A lidi,od té chvíle to rozdejchávám…Pitina se na mě podívala a šla do předsíně, tam si sedla a civěla na poličku, kde visívají. Říkám jí, tam jsem se dívala..tam nejsou . A ona pořád civí..tak jsem zkoumala ten její pohled a zírala jako ona, až mě to ťuklo…no jasně, do džbánku s vařečkama, co stojí pod poličkou, jsem se nedívala – ostatně, proč taky, tam bych je nedala. Ale kočky asi ano a hádejte co? Byly tam!!!! pitinu jsem pohladila,řekla jsem jí, že je moje úžasná kočka a od tý doby mi vrtá hlavou, jestli je to vůbec možný….. :O

        1. Je to možný a je to nádhera. Když něco někam zaharapaší, tak si to pamatuje a poradí, senzace 🙂

        2. Je to možný, moji psi si pamatovali i několik týdnů, když jim něco někam zapadlo, a Penny si krom toho pamatuje pár mých věcí jako kožešinový papuče, telefon (ten si plete s ovladačem od věže) a tak. A když něco mýho spadne někam, kde to být nemá, Penny to obvykle ví. I když to neshodila.

  37. hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
    Chicht – mám takový pocit, že jsi překročila formát (chuckle) Protože Zvířetnické aktivity se na formát A5 prostě nevejdou (inlove) …

    Mínus 14, sněhu stále stejně (hodně (tmi) ). Beta nechce chodit ven, prý tam máme přitopit. Aby Jarka měla radost – přidám hovňousteploměrovou stupnici – stále na krumpáč, stupeň lopatka v nedohlednu (rofl) Nejsnadněji se uklízí čerstvé – (wait) nezamrzne a ještě ruku zahřeje

    1. Jéé, díky, k tomuto tématu bych zajisté měla pár postřehů… Ale nechci dnes Vave kazit bilancování.

      1. z Pardubic by ti nestačil? Je ho tu poměrně dost ;( ..ale u Karolíny v Maršově je bělejší a hezčí… (angel)

          1. asi nejvíc sněhu na rozdávání by měla Zuzka (ale ta už je nějak dlouho za bukem). Myslím, že i na mráz je ta její Desná výživná obec… Ale sněhu máme dost – přijeď si, můžeš si naložit (rofl)

        1. Louk, ta by Ti mohla poslat, tam toho je opravdu hodně a včera k tomu měli i modrou oblohu a sluníčko, úplně krásně až kýčovitě. Tady si také nemůžeme stěžovat ale to sluníčko nám chybí, sníh bychom mohli pytlovat, že ano, Xerxová?
          To patří pro Ioanninu! Já jsem (fubar)

          1. Tak já teda posílám soba Richarda. Má s sebou pytle se (sun) a vyměním za sníh. Bere to pěkně okružní trasou. Kdyby měl kecy, že jako máte pytlovat samy, nevěřte mu, on to těma parohama zvládne dost dobře, lenoch jeden. 🙂

          2. dneska od rána máme úžasné (sun) V lese bylo krásně – mrzlo až praštělo, stromy cinkaly námrazou… paráda. Je úplně jasno, modro (wave)
            Jen mě mrzelo, že jsem Betu nepustila vylítat naplno s kámošem laboušem. On je moc divoký a blízko se venčil starý špatně chodící pejsek. A tak jsem nechtěla, aby ho labouš zmuchlal (Betu bych snad odvolala). A tak jsem Kosatici nechala raději na vodítku a labíka jsme odvedli kus s sebou… Je to jeden z těch svobodně se pohybujících „radostných psíků“, co jim páníci nestačí … Naštěstí Betě (na rozdíl od Xerdy) nadšení hrací neposlušní pejsánci (velikosti menšího tanku) nevadí…

              1. měla (nod) V takovém mrazu totiž oslintané karabiny (boje o vodítko jsou u nás normální (tmi) ) rychle přimrzají k rukám… Páník zase vypadal jak v devátém měsíci – foťák nosí pod bundou (technika taky nerada velké mrazy).
                Teď objehnu s Kosaticí zahradu, dosypeme všechna krmítka, odložím doma Betu a vyrazím pěšky k rodičům. Na ni by to bylo dlouho v mrazu a hlavně větší kus po solené cestě. A to ji raději nechám dospat… Je dost společensky znavená – včera večer odjel zbytek návštěv a už dneska večer najede zase kus příbuzenstva (silvestrovská sestava)…

                  1. Teď jsme přijely s dcerou z pod Ještěda, ze Světlé a když jsme tam jely doufaly jsme , že tam bude taky sluníčko jako na druhé straně, na té liberecké. Jana si brala foťák, že něco nafotíme a houby. Stromy krásně ojíněné, ale jinak jak v mléce a to fotit neumíme. Tak jsme u baráku vyházely sníh, zkontrolovaly topení a zmrzlé jsme přijely domů. Ješte že jsme nebraly pejsany. Doníkovi by se tam líbilo ale ty hromady sněhu by mu asi vadily. A Luxík ten by řádil, že bychom měly auto vevnitř jako iglú, já mám kufrák a tak jsou na sedadle na plachtě a dekách.

    2. Xerxová! (y) (rofl) Simpěkněuctivě, mohla bys hovňousteploměrovou stupnici zahrnout do své každodenní mantry?

      U nás je už několik týdnů nádherná zimní romantika. Čisťounko, protože průběžně připadává, třpytivo, všude nadýchané peřinky. A, jak psala níž Marska, skutečně i slunce občas vyjde. Nádhera 🙂 . Ale dneska v těch mínus sedmnácti už teda záblo, nejen buldočíka. Ehm. Kdyby si tak jeden vzpomněl, kam uložil psí návleky a vlastní čepici… Teď už by skoro obojí přišlo vhod (wasntme) .

  38. Drahi Zviretnici,dakujem,neviem ani vyjadrit ako vela pre mna znamenate.Požehnany,šťastný Nový rok.

  39. Ještě bych taky přidala s dovolením sebe, protože tu můžu s vámi být jen díky vám všem (h) (h) (h) .Přeju Vave a všem Zvířetníkům (inlove) hodně zdraví a pohody v roce 2011 (sun) ! Ještě jednou moc děkuju (inlove) (*) (toivo)

  40. A v letošním roce se také zrodila 105, která nás více než často nutí k velmi hlubokému zamyšlení. Milá autorko, úžasná Vave, velice Ti děkujeme a to co přeješ Zvířetníkům přejí i oni Tobě. (d) (h) (clap)
    Snad jsem si mohla dovolit použít množné číslo.

Napsat komentář: ioannina Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN