Milé tety a strejdové, říjen uběhl jako voda a pak listípad a je sněžinec a maminka mi řekla, že jestli jí i teď řeknu, že nemám čas nebo, že se mi bilancovat nechce, že se na mě vyprdne (ona to řekla hůř) a napíše vám sama. Což teda nemůžu dopustit, protože by vám určitě psala o katastrofách v naší rodině.

Někdy koncem září, když odjela na nějakou výstavu do Prahy, nás zase hlídal strejda Zapadlo. Bylo to príma, uplácel nás pamlskama, protože jsme měly s Pitinou takovou kočičí chandru a zbavovaly se jí pleněním. Ona se totiž maminka vracela poslední dobou domů a byla cejtit cizejma kočkama.

Pitina teda říkala, že cejtí i Matese, kterýho já neznám, takže byla za tatim u Věrušky v Praze. Věruška je tatiho maminka, co u ní Pitina občas pobývala, když ještě byla jedináček. Pcheee, to je pěkně nespravedlivý, když mě na žádnej vejlet nevezmou. A to jsem v Praze taky nějakej čásek bydlíkovala. 

Ještě s Nelinkou, ale ta pak jednoho dne odešla někam přes Duhovej most, říkala mi teta Dáša, co se o mě starala. Když jsem se tuhle ptala maminky, jak se tam jde, řekla mi, že přijde den, kdy tu cestu budu mít před sebou, ale že doufá, že to bude za móóóóc dlouho. A Nelinka, že bude čekat u brány, na konci tý cesty. Pak mi řekla Ty můj malej rozumbrado, na takový myšlénky máš dost času.

Potom nám každej večer vypravovala o kočkách a koťatech, co jsou u Věrušky, než vyrostou, aby se pak mohly vrátit na zahradu nebo si najít maminku jako my máme ji. A o jejich maminkách, co jim je jen o trošku víc jak mě a míň jak Pitině. A říkala, jak rostou a hrajou si a zlobí… a o maličké kočce, co jí říká slečno Knoflíčková nebo Bonsajko. Pitina zbystřila, šťouchla do mě a povídá – dávej bacha, tohle už znám, to mi taky říkala, než tě přinesla… určitě nám sem chce donést další kočku. Zarazilo mě to. Jak další? To jako, že už ji nebavíme?

Jenže pak se nic nedělo, tak jsme na to nějak zapomněly. No aby ne, když nám maminka přinesla dva velký balíky a řekla, že je to pro nás. To jsme zapomněly na všechno…

V jednom byla koulodráha. No teda nějaký kusy něčeho, co měla být koulodráha,tak jsem nad nima seděla a pomňoukávala, že to přišlo rozbitý a že to nikdo nedá dohromady. Ale maminka to dokázala. U všech svatejch koček, ta je tak šikovná. Sestavila nám z toho takovýho kroucenýho hada a schovala do něj kouličku. Je to až k vzteku, že nejde vyndat.

Páčíme ji s Pitinou jak to jde, ale když už ji držíme, ona se nám vysmekne a jede si v tom tunelu sem a zase tam… občas ji zastavíme a strčíme do ní packou. To jede rychleji nebo pomaleji. Domluvily jsme se na ni, že ji unavíme a tak sedíme každá z jednoho konce toho hada – maminka pořád, že koulodráha, a strkáme do kouličky tak rychle, že lítá jako šílená, strkáme a šťouráme až nás packy brní a jí to nijak zvlášť nevadí. Nikdy není unavená. No bodejť by byla, když se jen válí a kutálí.

Takže jsme nastolily kočičí tortúrovej režim. Budily jsme kuličku v noci a proháněly jí. Střídaly jsme se u ní, abychom na ni jedna byla vždy odpočatá… až se maminka rozhodla ji chránit a na noc nám hada s kouličkou zabavovala. Ale taky se moc nevyspala, protože jsme ji s Pitinou chodily budit, aby nám hada vrátila. Mumlala do polštáře něco jako sviněprouhatý a čertmi vásbyldlužen, ale to jsme jí asi špatně rozuměly.

Jo a v tom druhým balíku byla boudička. My teda máme svoji papírovou, s obrázkama, je na ní něco jako Dirty Devils´ a červenej lux. Někdy v ní na střídačku spíme, jindy je to branka, co do ní čutáme míčky nebo se do ní schováváme a pak vybafáváme na maminku nebo na sebe. Ale tahle je potažená plyšem a vchod je jako polštářky kočičí tlapky a má takovej krásnej tvar, jako taková kapka a je na ní škrabadlo.

Tam se vám tak krásně brousej drápky, teda alespoň mě, Pitina si je chodí brousit na kmen, co ho máme v předsíni. Ten je taky fajn, ale tohle je takový prďácký. Vydává to nádherný zvuky. Mělo to bejt překvapení k nějakejm vánocům, ale maminka to nevydržela. Co jsou to vánoce?

Vánice, to znám, to už nechci znova zažít, to mě záblo a foukalo i pod kožíšek a tlapky mě ztuhly a bolely, ušíčka mi namrzla. Ale asi to bude něco, po čem jsou plný poplenice šustivých provázků a papírů a krabiček a je tam i spousta jídla. Hlavně ryby. To si pamatuju. Ještě jako venkovní malý kůtě, jsme tam s kočičí maminkou a Nelinkou chodily. Do těch poplenic.

(Noriska říká důsledně poplenice, protože jsou tam prý věci po člověčím plenění)

Jenže pak nám při podávání besťácký grilovaný tyčinky z krůtího masíčka řekla, že ve čtvrtek přijede tati a přiveze nám sestřičky. Pitina v úžasu nad tou zprávou vyplivla rozžvýkaný kousek masíčka (a to je co říct) a vyvřískla: Co jsem ti říkala! Že to není samo sebou! To je to její víkendový odjíždění! Si vzpomeň, jak se vracela a smrděla cizejma kočkama a Matesem! Pak se podívala na nedojedené kousky tyčinky, udělala TSSS! a odešla trucovat do papírový boudičky. Kdepak Pitina je zásadní.

To já jsem si dojedla svoji tyčinku a dorazila aj ten zbyteček, co Pitina nechala. Protože jedna tyčka na půl je víc než jedna tyčka na čtvrtiny a zbytky asi taky nebudou jistý. Potom jsem se přišmajchlovala k mamince a brblala, jako, jestli jí nestačíme nebo jestli nás náhodou nevyžene na ulici. Protože už tolik nezlobím a dokonce jsem se nechala i pochovat.

Maminka mi dala pusu mezi uši a povídala: Norísku, ty drndo moje, jak bych vás mohla vyhnat? Já vás mám moc ráda, jen se o tu lásku a papání ještě zkusíme podělit i s jinýma kočičkama, co hledají svoji maminku. Jsou taky mourovatý a uvidíš, zvyknete si na sebe. Pitina vylezla z boudičky a šla mi špitat do ucha, že se máme na co těšit.

Večer dělala uraženou (Pitina) a spala na křesle v dece, teprvá v noci, si přelezla do postele a vlezla si k nám. Ráno jsme dostaly vařený kuře s rejží a nastrouhanou mrkví a na celej den pak do vedlejší misky pribiňák. Dokonce nám mami dosypala moc dobrý granule, abychom měly co křupat. Nadešel totiž Dendé. (lidi mluvějí tak divně, když chtějí, abychom jim nerozuměly) Operace Vizigot začala.

http://ryba42.rajce.idnes.cz/Jak_jsme_se_stehovaly_do_Pardubic_-_Kacenka_a_Pidikocka/#DSCF8697.JPG

Od západu se blížil tati s nám dobře známou přepravkou a v ní vezl dvě malý kočky.Maminka vyluxovala, vypucovala nám záchůdky, vydrbala mističky, dala čistou vodu a snažila se být klidná. No, moc jí to nešlo a my se jí na poslední chvíli pokoušely přesvědčit, že si fakt takhle vystačíme. Že má jen dvě ruce na hlazení a šmajchlování, že máme jen dvě misky, dva písečky a postel je tak akorát.

Mami bychom možná zviklaly, ale tati už byl tady i s bednou. A aby nezdržoval, tak ji otevřel a z bedny vylezly dvě kočky. Pitina na ně udělala CHÉÉÉÉ, já jsem zavrčela a pak jsme hrdinně ustoupily do předem vytipovaných pozic. Pitina pod postel, já za televízi.

Pitina pod postel: http://ryba42.rajce.idnes.cz/Jak_jsme_se_stehovaly_do_Pardubic_-_Kacenka_a_Pidikocka/#DSCF8701.JPG

Noriska za TV: http://ryba42.rajce.idnes.cz/Jak_jsme_se_stehovaly_do_Pardubic_-_Kacenka_a_Pidikocka/#DSCF8705.JPG

Na tatiho přemlouvání, ať jdeme Vizogotky ze západu přivítat, odpověděla za nás obě Pitina:

http://ryba42.rajce.idnes.cz/Jak_jsme_se_stehovaly_do_Pardubic_-_Kacenka_a_Pidikocka/#DSCF8712.JPG

Těm dvěma vofouklejm cizejm kočkám to bylo stejně jedno. Prošly se naším výsostným územím a zaparkovaly v křesle na dece, kterou jim tam maminka připravila.

http://ryba42.rajce.idnes.cz/Jak_jsme_se_stehovaly_do_Pardubic_-_Kacenka_a_Pidikocka/#DSCF8799.JPG

a pak unavené usnuly.

http://ryba42.rajce.idnes.cz/Jak_jsme_se_stehovaly_do_Pardubic_-_Kacenka_a_Pidikocka/#DSCF8812.JPG

Tati nás pořád přemlouval a maminka mu říkala,ať nás nechá na pokoji,protože to dělá jen horší. Tak to uznal, a aby se neřeklo, zdokumentoval nám to všechno. My zase po zjištění, že Vizigotky (prej Kačenka a Bonsajka) spí, opatrně vylezly, na chvilku,ujistit se,že nám nic nevzaly. A obsadily jsme svoje pelíšky.

http://ryba42.rajce.idnes.cz/Jak_jsme_se_stehovaly_do_Pardubic_-_Kacenka_a_Pidikocka/#DSCF8822.JPG

Pitina umí nádhernýho spacího šneka. http://ryba42.rajce.idnes.cz/Jak_jsme_se_stehovaly_do_Pardubic_-_Kacenka_a_Pidikocka/#DSCF8824.JPG

Jsme spaly tak tvrdě, že jsem ani nezaregistrovaly, že se ty nový kočky přestěhovaly z křesla na postel.

Maminka nás pak opatrně vzbudila a dala nám Gurmetky se pstruhem a nakrájela nám do něj černou olivu. Tak jsme to milostivě snědly. Abychom měly sílu si bránit naše hračky, pelíšky a maminku. Tatiho Pitina sekla drápama, protože se jí smál, že je posera. Což teda není vůbec žádná pravda, protože Pitina je statečná. Když k nám přišla ta divoká Káča a chtěla do mýho pelíšku, tak jí Pitina zahnala.

Tak nějak to šlo den za dnem. Už jsme tolik nezalejzaly a nesyčely, když si nový kočky hrály s našima hračkami a dokonce jsme obdivovaly tu kačenku, jak nádherně skáče a loví papouška. Malá Bonsajka zase obdivně koukala na nás, jak si hrajeme s koulodráhou a když jsme odešly, šla si to zkusit. No, trochu jsem na ni vrčela… ale jen tak pro formu, aby si nemyslela, že je to její hračka.

Pitina jako nejstarší rozdala pár herd do zad, abychom pochopily, kde je naše místo a od té doby bylo příměří a klid. Maminka říká, kde jsou ty nádherný časy. Teď už řádíme společně a někdy fakt moc, hlavně v noci. Protože když není s náma nikdo doma, tak spíme.

Takhle spí Kačenka: http://sharka-68.rajce.idnes.cz/Kociciny/#DSCF7039.JPG

Takhle zase Bonsajka: http://sharka-68.rajce.idnes.cz/Kociciny/#DSCF7041.JPG

Pitina spí na televízi: http://sharka-68.rajce.idnes.cz/Kociciny/#DSCF7061.JPG

A já: http://sharka-68.rajce.idnes.cz/Kociciny/#DSCF7072.JPG

Ale taky si s náma víc užije. Malá Bonsajka už okoukala, jaký to je prímovní se šmajchlovat a Kačenka si s námi chodí lehat do postele k mamince. Malá kočka se to taky za chvíli naučí a nám to s Pitinou nevadí, protože my Ostrogotky, máme svoje místečka u maminky jistá. Nejen ve spacím bydlíku.

A ještě Vám sem dám jednu fotku, mě se moc líbí….

http://sharka-68.rajce.idnes.cz/Kociciny/#kdyz_kocka_spi,krysy_maji_pre.jpg

abyste věděli, že Pitina není zlá kočka. A taky pořád na tý televízi nespí…

http://sharka-68.rajce.idnes.cz/Kociciny/#DSCF7129.JPG

 Ale o výrazu Kačenky, už pochybuje i maminka.

http://sharka-68.rajce.idnes.cz/Kociciny/#DSCF7055.JPG

Za pár dní budou ty vánoce, domů přibyla veliká krabice a prej je to pro nás 4. Tak vám pak dám vědět. Budou to moje první vánoce v teple.

v.p. Vaše Norinka