O.T. Karolino, propánakrále, to je mi líííto. Říkalas něco o paní prodavačce – proto jsme to na Tobě nechaly, v domnění, že profesionálka sem tam ve volné chvilce…,ale že toho bude tak strašlivě moc, to nikoho nenapadlo, a že to zbude na Tebe, to už vůůůbec ne… 🙁 (inlove) (wasntme) (angel) (hug) (rose1)

Naléhavé OT pro brněnské sestry: Nutně sháním Důvěrnosti z kuchyně od A. Bourdaina, mají v Brně v Levných knihách na Čáře (netuším, kde to je), dnes zjištěn stav v Brně 3 ks, v Praze 0. Pěkně prosím, byl by někdo ochoten mi knihu koupit a poslat do Vánoc poštou?

Jsem na chvíli v kanceláři, než půjdu likvidovat tu katastrofu, co zbyla v našem kocouřím pidibytečku po balení, které zdaleka, zdaleka není ještě u konce! Teď to tam vypadá, jako když bouchla dole v prádelně pračka a tlakovou vlnou se rozmístily předměty tam, kde nikdy nebyly. Balím ráda, je to pro mne relax, ale neočekávala jsem tohle nadělení ani omylem!!! V těch taškách totiž byly takové drobnosti, ale bylo jich HAFO! Mám napůl naplněnou 3. IKEA tašku a zdaleka nejsme u konce. Připadám si jako ten pán v tom vtípku: „Když jsem přehazoval stodvacátýho jezevčíka sousedům přes plot, všiml jsem si, že v plotě je díra!“ Mám pocit, že mi ty dárky furt někdo do toho bytu nosí. Já dobalím 2. IKEA tašku a na stole jich je hromada dalších. Kde se to pořád bere? No, ze štědrých Zvířetnických taštiček, které jste mi předali na venčení. Jen od Neliny a Jajky jich bylo požehnaně a krásných i zajímavých, díky. Různě i kombinuju – ke svícínku jsem přidala krabičku čajových svíček atd.
Dneska se zapojil i Zrzínek, bohužel! Jednak je zvídavý, ale přeci jen pořád „bojásek“, takže chtěl u všeho také být, ale když něco víc zachrastilo, už mizel, aby ho to náhodou nesežralo, ale hlavně je to nemotora, takže do všeho šlapal, lezl za Melíškem do prázdných papírových i igelitových tašek, kterých všude po podlaze bylo plno, pak se zamotal do mašliček, Melda se ho snažil z těch tašek zase vypudit, takže vyskočili oba na stůl a tvořili tam značné zmatky. Melda měl pocit, že nejlepší poĺežení je na „balicím“ stole, když byl šetrně a něžně vypuzen, tak si ustlal na křehkých drobnostech, což mu bylo taky odepřeno. Nejvíc ho zajímaly 3 pánské kravaty. Jak jsem je roztřepla, tak z nich málem nadělal fáborky na prvomájový průvod. Byly mu včas odebrány, kvitoval to s pramalým nadšením. Naštěstí asi po půlhodině aktivní „pomoci“ usoudili oba, že lepší bude bydlík a hnípání. Mezitím si ještě vyžebrali kapsičku, i když jsem jim slíbila tvrdou předvánoční dietu, tlusťochům. No, mám dojem, že dárků teď mám asi 70, ale takových 30 jich tam ještě na zabalení čeká. A přiznám se, že už se mi motají ruce a vidím dvojitě, takže pro dnešek s balením seknu, zítra je taky den. Vlastně od 7.00 od rána jsem na nohou a makám a makám, tak si vezmu příklad z těch dvou plyšáků a půjdu taky hnípat (když mne tedy nechají!)
Po pravdě řečeno jsem docela ráda, že osobně letos nikomu nic nedávám! Nabaleno mám do dalších vánoc.
Ale myslím si, že jsou to dárky krásné, že radost udělají a já se budu zítra těšit zase na novou várku. Pak nafotím a pošlu obrázky a balíky do Hejnic a vánoce klidně můžou začít.

Fotky z mikulasskeho venceni jsou krasne a i pres tu zjevnou zimu z nich jde pohoda. Deky pro mimca byl bezva napad prekrasne provedeny. (y) Rysatko okate je krasne. Ale ta jakkelova fotka otevreneho nebe…. pri prilezitosti, kdy to fotil… Nemam slov. Treba nekdy vidime v jistych okamzicich, co videt chceme, nebo hledame znameni a tudiz si najdem. Tak ci onak, neco to vystihlo.

Hlásám, že v Praze odtálo kus sněhu. Jestli to klouže, to prosím nevím, protože jsem ještě nevystrčila noc. (chuckle)
Jdu něco dělat – asi si hodím korunou, s čím začnu. Přeju všem krásný den!

hezkou adventní (*) neděli všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

Krásné fotky z mikulášského venčení – dík za ně (nod)

Obleva tady trvá, nyní slabě sněží, takže se snad žádná veleklouzačka dít nebude. První obchůzku zahrady jsme s Betkou zvládly bez potíží – jen ten sníh je hrozně těžký a Kosatce se v něm špatně chodí, raději po cestičkách 😉 , ale na cestičkách se zase nevyvenčí, tak do té mokré vrstvy stejně musí zalézt…

Hlásím, že Borůvkovi jsou už doma a YGA s Pitrýskem vyrazily ze Žabek na zbytek cesty. Venčení bylo fajn, jen jsme tempem Xerxové dorazili do hospody dřív, než se čekalo, protože fučel ledový vichr, a tak jsme trochu omrzali… ale psům to nevadilo, honili se v závějích, kde akorát Borůvka krátkonožka měla problém ty větší dohnat, ale snažila se velice 🙂 V hospodě i cestou zpátky jsme měli velmi hodnou a vylítanou psici, která v autě spinkala jako andílek (taky proč ne, když ji Pitrýsek drbkala…) 😀

Aby to nebylo úplné OT, tak rozkošnou vánoční hvězdičku v zeleném kyblíčku do barvy s obývákem jsem za jistou úsluhu koupila před pár týdny sestře. Před pár dny koukám a vidím co? Vidím oholenou stopku a pár posledních lístků a tak to nám oběma udělá každá hvězda. Já už teď kvůli kočinám nehvězdám, na to je Babeta můra zvědavá a žvejkavá. Pročež na vánoce povezu anturii nebo brambořík anebo klasicky orchidej, protože ta jí vydrží nejdýl. Myslím ségře, né Babulce.

Gorila report sobota.

Mno jo, zase mela, zase honička. Ale mely jsou takové melovaté, víc se žďuchá, než kouše, a navíc mají Bikira s Richardem už skvělou vychytávku. Bikirka utvoří na dně mely malinkaté pevné klubíčko a Richard ji buď vykutálí nebo podebere a odhodí stranou. Závěrem rozdá pár herd, několik ran si omylem ty naše rakety udělí mezi sebou a tak dnes bylo lze sledovat, že Kamba, Kijivu i Mojka měly trochu pocuchanou frizúru. Dobře jim tak, dodávám potměšile.
Ráno, hned po Bikirčině audienci a strategické poradě u ošetřovatelek, se ji snažila Mojka nastartovat. Po chvíli už celá rodinná mafie klusala v jednom proudu z ložnic za Bikčou, která vtipně vlítla pod Richardovu palandu, král zvířat sestoupil (a von fakt nemá ani trochu rád, když ho někdo ruší v siestě), naprsil se a povídá: „Nechte už tu holku bejt, žárlivky praštěný. Je moje stejně jako vy a basta. Pojďte se rači mrknout, co bude ke sváče.“ (Ještě není po desáté, ale vsadím botky, že pro sebe vilně dodal: „To bych byl pěknej trouba, kdybych si takovou bezva a sexy kočku nechal vyštěkat z harému.“)
Tatunek dnes opět k tetě přišplhal jen na vzdálenost dvou schůdků, ale na větší drát mrkala Mojka. Při svačině buzerovala kolem Bikiry na povodňových schodech, prsíčkovala se na ni a snažila se jí sežrat co nejvíc z rozházených ňamek, ke kterým by Bikira měla nejblíž, a ksichtila se na ni pěkně zblízka, vědoma si, že hned pod schody stojí teta Shinda (Moják zbabělák). A Bikira natáhla paži a dvakrát jemňounce prstem vyčistila Mojce ouško a ještě ji parkrát něžně podrbkala po šešulce a pohladila po tváři.
Vidiš, Mojče umanuté? Kdybys nebyla takovej tajtrlik, tak máš takovéhle pomazlení furt!

Dnes už je nastláno a přikládám pohyblivý obrázek, jak Bikira stele. Kdyby vám připadalo její stlaní poněkud zvláštní, tak je to tím, že v Belfastu měla deku a dostávala na hraní trička. (Tady látku dostat nemůže, Shinda je trhá a snaží se je žrát a tak by to mohlo ohrozit její zažívání.)
Takže Bikča jako fákt chytrá blondýna:

http://nero89gorilky.rajce.idnes.cz/Richard_si_dela_poradek_video_foto_9.12.2010/?p=pomahamegorilam.cz#1Biki_stele_na_sch_podv_0912_2010.jpg

Dobré ráno všem. Můj včerejší plán, že se jako přijedem na chvíli venčit (aspoň do hospůdky), byl totálně zrušen. Něco na mě vlezlo, příjemný to není a navíc jsem někde ztratila hlas. Tak si tady vařím cibulovej čaj, závidím venčení a zalezu zpátky do postele, protože hoky chrupou do devíti.
A užijte si Mikuláše a foťte, ať mám na co koukat