Sľúbila som vám, milí Zvieratníci, že voľačo nadatľujem o Dunaji od Bratislavy smerom proti prúdu. Pretože dnes od rána prší, tak som sadla k notebočku a tu je moje ďalšie spomínanie na život na vode.
Treba ovšem mať na pamäti, že bolo obdobie hlbokej totality, keď do Juhoslávie sa dalo ísť tak raz za tri roky, keď sa na vianočné mandarínky stálo v nekonečnej rade a keď Rakúsko bolo ovinuté ostnatým drôtom a predstavovalo pre nás obyčajných ľudí „zemi mléka a strdí“. (Také kinder vajce alebo polkilová čokoláda Milka – boli v mojich očiach dokonalé).
No a v takejto dobe keď prišiel pokyn „ide sa hore“, to bolo radosti! Mali sme na palube aj „tajného“, ale jednak všetci vedeli kto to je, a jednak nemohol byť všade. A išlo sa. To som bola v čase voľna nasadená na bedni zemiakov vzadu na lodi, aby mi nič neušlo. Na druhý deň prišla Viedeň – a voľno počas nakládky alebo vykládky – alebo prestávka pred iným miestom. Tak hurá do mesta.
Najprv na Mexicoplatz, kam inam. Nakupovať – čo iné mohli lodníci šmelinári robiť? Medzi prvými nákupmi svietili nafukovacie pestrofarebné zvieratká z umelej hmoty – obložila som si nimi izbu, v ktorej okrem postele a koberca nič iné nebolo. Ďalej to boli lurexové šatky pre Ukrajinu, nejaké sladkosti a šampóny pre rodinu a neskôr výnosný artikel – krimplen a diolen látky, ktoré kupovali skoro všetci. Veď to poznáte – voľakedy sa tento umelohmotný aušus nosil a šili sa z neho šaty!
Dunaj nad Viedňou bol kultivovaný, brehy zväčša upravené, veľa chát a rybárskych chatiek, malé zdvíhadlá na oveľa užšej vode ako dole. A veľa motorových člnov rôznych veľkostí. Stále bolo na čo pozerať. Dunaj tu bol kľudný, voňal bahnom a rybami a hoci bol pomerne úzky, zdvíhadlá spôsobili, že voda tiekla pokojne a nijak dramaticky.
Vo Viedni som pila najlepšiu čiernu kávu – vraj je to spôsobené vodou. Jedného dňa sme nekončili Viedňou, ale išlo sa do Regensburgu, teda Rezno v NSR. Dunaj stále užší, okolo kopce a na mnohých kostoly a kostolíky. Passau z vody bol pekný a Rezno tiež. Tu som sa stala hrdou majiteľkou nového minibicykla ostro oranžovej farby, rádia na „západnú“ normu a kopy LP platní, ktoré sa u nás nedali kúpiť, napr. Beatles, Tina Turner a iných.
Pasováci a colníci začali otravovať až pri vstupe na Slovensko, rakúski a nemeckí na nás kašľali, vedeli, že doma nás prevetrajú.
Raz niekde na polceste medzi Viedňou a Passau sme v pomerne úzkom Dunaji zakotvili blízko brehu, cez vodu sa preložila lávka (na inom úseku by to nešlo), a hurá na breh – do dediny. Tu sme sa napchali do jednej brány s veľkým umelým strapcom hrozna.
Bola to krčmička s uzavretým dvorom a zaujímavé ale aj poučné bolo, že domáci sa tu bavili a my sme nemali za čo. Naše diety na toto celkom obyčajné posedenie nestačili! Ale zato nás nevyhnali a nechali nás sedieť v krčme pri jednom pohári vína pekne dlho a počúvať ich ľudovky s harmonikou.
Tu na hornom toku sa stala aj jedna tragédia. To som už bola „civil“. Jedna kuchárka, staršia pani pôvodom Bulharka zhorela v kabíne, keď na lodi vypukol požiar. Bližšie nič neviem, len si pamätám absurdnosť tej smrti – zhorieť na vode.
Ale boli aj veselšie príhody. Napríklad – jednému strojníkovi na člne sa zažiadalo čerstvých kureniec, tak si kúpil zopár živých. Kam s nimi na naloženom člne? Nenapadlo ho nič lepšie, len priviazať ich za nohy o nejaký stĺpik, aby nepopadali do vody. Výsledok? Zamotaný chumeľ kurčiat, ktorý potom dlho predlho musel aj s kolegom rozmotávať. Ale čo mohol človek „lodný“ čakať od bývalého námorníka, že?
Alebo pašovanie látok – kam s nimi? Najlepší úkryt je ten priamo na očiach. Tak sme ich, keď sme sa blížili k Bratislave, pekne zastlali do postelí a zakryli plachtami a perinami – a to fest navysoko. Colník si na posteľ spokojne sadol a my sme len tŕpli. No ale risk je zisk.
A Dunaj si zatiaľ stále len tiekol a našťastie tečie. Chodia po ňom iné lode a lodníci prežívajú iné príbehy, iné a predsa svojím spôsobom stejné. Neviem ako je to s pašeráctvom, ale to ostatné je rovnaké. Len otvorením hraníc zmizlo čaro zakázaného, čo je dobre. Krása vody tu bude, pokiaľ bude rieka.
…a padá a padá….asi zítra autem nevyjedu… (whew) naše ulice je z kopce do kopce a vloni jsem takhle pěšky vylezla před dům na silnici a jela v němém úžasu skoro 10 metrů dolů, kde jsem se těsně zabrzdila před policejním autem, takže zítra si to s motorem nelajsnu…
jak padá u vás??
U nás taky padá 🙂 🙂 Velké vločky, dělají se z nich krásné chomáčky na prádelních šňůrách.
tak už začíná advent a všichni tvorové mají mírumilovnou náladu, viz foto
http://jakkel.rajce.idnes.cz/2010_zacina_advent
🙂
to je krásná, pohodová nálada! a fotka č. 3 pro mne nemá absolutně chybu!!!!
takhle nějak si představuji kočičí ráj (happy)
Dnes jsme měli na návštěvě italského chrtíka Silase (patří Lence a Ivošovi, kteří si přijeli pro deky). Silas vyštěkával z pod postele kočenky, se kterými si chtěl hrát, Anka štěkala na Silase, ať jí kočenky nebere. (chuckle) Mikeš čelil návštěvě důstojným sezením, Rozárka se nejdřív nebála a pak bála, ale nejvíc mě překvapil Bertík. Přišel vchodu do obýváku, celý obrovitý, naježený, impozantní a nádherný a mňoukal a mňoukal a navzájem se Silasem měli před sebou respekt. 🙂 Škoda, že se mi nepovedlo ho vyfotit, vypadal senzačně. (cat)
To je správný hrdina. Bránil území i pro Tebe. (h)
O.T. dražba:
Hlásím, že v tuto chvíli už máme (dohromady za příhozy a připsané na deky) víc než se sešlo celkem v loňském roce (h) (nod) .
Dále se nám doneslo, že termín placení se poněkud tluče s obvyklým termínem výplat, takže hlásím, že je možné platit i později (tzv. „po vejplatě“). Vydražené předměty budou v takovém případě předány resp. odeslány, až dojdou peníze 😉
Hurá!!! Jsem šikouní (clap)
To je fajn, že se peníze scházejí (inlove) .
Posunutí termínu plateb považuju za velmi rozumné. Mimochodem, buď blbě vidím nebo si sedím na vedení, ale jediné info o termínu jsem našla v komentáři pod článkem. Očekávala bych, že tenhle důležitý údaj bude rovnou v aukčním článku nebo mailu.
Moje chyba, nestihly jsme se dohodnout. Omlouvám se.
Buffí smečka zdraví aspoň takhle v neděli večer 🙂 Od včerejška je tu lehce pocukrováno sněhem – koňové z toho včera byli tak nadšení, až z toho někteří z nás popadali! Rachejtlička se zaradovala tak intenzívně, že se Péťa málem vydala na oběžnou dráhu – cestou nahoru se mi vznesla nad hlavu a při cestě dolů strašně nadávala (chuckle) Ale dopad byl prý skoro bezbolestný.
Dneska jsem se za pomoci smečky pustila do předvánočního úklidu. Ušatci pomáhají pasívně z křesla, ovšem ti dva opeření jsou za odměnu. Musí být v centru dění, takže jsem furt ve střehu, abych je někam nepřivřela nebo aby nevzali do zobáku něco nebezpečného. Jasně, taky je možnost je zavřít do klece, ovšem to se pak stávám obětí citového vydírání: Frodo řve, jako by ho platili od decibelu a Dráček běhá po kleci a nešťastně volá ,,Kvaky taky, Kvaky taky!“ (h) Takže pracuju se zeleným USB na hlavě a Frodo mi hází do kýblu svoje hračky a dává mi pusinky :*
Mně při jakémkoli úklidu zahučí do otevřené skříně Polárka- kočka zajede do skříně jako blesk a při vytahování ven děsně remcá…. 🙂
To má po mamince…. (chuckle) Prašivka velmi oblibuje hnípání ve skříni. A jednou mě dokonce profackovala, že jsem si zpod ní chtěla vytáhnout kalhotky. Měla jsem snad jít do práce „naostro“? (fubar)
A článek byl prima, díky.
My jsme dneska taky uklízeli, heč. Melíšek strkal všude ten svůj všetečný čumáček, takže málem dostal zásah čistícím sprejem, zato Zrzínek včas vyhodnotil situaci jako velmi nebezpečnou a zmizel za postelí. Máme čisto, dárky zabaleny, jdu se lehce odhmyzit a trochu připoopravit (kousek manikúry a pedikúry) a pak zaujímám polohu ležícího střelce. Myslím, že Melíšek to uvítá. Nějak na mne dolehla únava z předchozího týdne a docela jsem po odpolední procházce zvadla. Tak všem krásný večer a dobrou noc.
Lucko, jestli mají ti tví pernatci bohatý slovní projev, tak se můžete zúčastnit zajímavé akce.
Je to na ČRo2 Praha a v pořadu Meteor. Jde o nahrávky jejich „mluvy“ a uzávěrka je do Vánoc. Je možné to poslat i v elektronické podobě.
==============================
Český rozhlas – pořad METEOR
Vinohradská 12
120 99 Praha 2
e-mail: meteor@rozhlas.cz
Tak na to by chtělo taky upozornit Petru Ešusovou, její Kosťa je v tomhle oboru expert (chuckle) Ale Dráčkův smích taky stojí zato (rofl) Slovní zásobu zatím moc bohatou nemá, ale trénuje 😉
Už odpoledne jsem jí psala mailík. (sun)
To je hezkýýýý. (h) Óó, pusinky, (h) to jsou milášci 🙂 (inlove)
Betka dlouho záviděla Vilémovi jeho deku na hraní a plazila se a přibližovala se… až nakonec ležela na jedné straně deky ona a na druhé straně mimíš… Takže zase budu vyvářet potah (starý bílý damašek – to se udržuje dobře)
Jen odjeli po obědě mládežníci, tak jsme skočili do auta, že pojedeme na chvilku se vyvětrat… Z chvilky byl výstup z Babiččina odpočinku (sedlo mezi Krompachem a Heřmanicema) na Hvozd (Hochwald), šílené převýšení, blbá cesta (rozježděná lesáky a zmrzlá do výmolů, louží a hrbolů), sníh, šedo… a na vrcholku najednou jasno, modro, (sun) , silná jinovatka na větvích… paráda. Prostě odměna na závěr (nod) Budou fotky kýčovky – ale do kalendáře by se na listopad určitě nehodily (rofl)
kýčovky vywebeny – třeba tato: http://www.drporkert.com/cesty/hvozd_281110/pages/na_hvozd_271110_29_jpg.htm
http://www.drporkert.com/vilem/alba/ruprecht_281110/pages/ruprecht_281110_13_jpg.htm a Vilém má novou židli
Kýčovky jsou prostě úžasný (však jste si je zasloužili 😉 ). A Kvílíkovi to na nový židli slušííí (flex) (clap)
Nooo, Kvílíkovi to na té židli opravdu sluší, ale ten pohled je nanejvýš obezřetný (inlove) Snad mu to nezůstane (clap)
Teda Vy jste šli do té zimy bez jakéhokoliv varování a přímo prsama
http://www.novinky.cz/domaci/218081-v-jizerskych-horach-namerili-22-stupnu-rekord-za-ctvrt-stoleti.html
Ale od kafe se na to dívá moooc dobře (chuckle)
No zrovna jsem to chtela rict, jak ten Kvilik se tvari veeelmi opatrne. 🙂 Bodejt, je to zmena.
já ji vybrala schválně (rofl) , tváří se tam jak týrané děcko (chuckle)
Jeden malý člověk nikdy neví, takže opatrnost je na místě. Fotky kýčovky jsou náááádherný! Ale zasloužili jste si je, jak tak koukám na ty cesty.
Tam jsme se sápali loni zjara, s kočárem, čučeli na nás jako na blázny a někteří tůristi (germánští důchodci hlavně) si i velice viditelně oťukávali čela. Byla to fuška (whew) , ale stálo to za to.
no ten závěr z české strany je s kočárem síla… To jste museli vynést, sjízdné to není… A při dnešním stavu cest je nesjízdné skoro všechno… My mysleli, že nechat auto na Odpočinku bude pohoda, a tam jsou dřevařské orgie… a podle toho to celé vypadá.
Dále mě překvapila cedule, že silnice se v zimě neudržuje (tmi) . Sněhu bylo sice málo, ale bez posypu uježděný klouzavý povrch se mi vůůůůbec nelíbil… Polovička pravil, že je Yarýsek přece samuraj… a fakt to šlo nahorůůů i dolůůůůů (chuckle)
Jo, Anče do pytle, kočár Ferda na záda a huš jsme tam byli
Vezmu to jedním vrzem, milá Xerxová (inlove) : Betíček, kýčovky i Kvílík sedící, obezřetně hledící – vše na jednotku s hvězdičkou! (y) (nod) 🙂
tak ještě přidám odkaz na „zakázanou komnatu“ … podotýkám, že na jedné z těch následujících fotek do Viléma nekopu (rofl) … jen zrovna nebylo kam pro „nocležníky“ šlápnout
http://www.drporkert.com/dogy/images/beta/archiv/zakazane/pages/zakazane_271110_02_jpg.htm
To je nádhera! (h) Kvílík má senzační chůvičku. (nod)
Docela je mi nezvířecích příbuzných líto, že tak krásné fotky neuvidí. A ruku na srdce – fotka mimí s živým zvěřem je daleko víc oku lahodící než se živou babičkou (chuckle)
Ale bozicku 🙂
O adventu jsem v Čechách neměla potuchy. V naší rodině se neslavil. Pak mi jednou paní Kačírková vyprávěla o vánočním kalendáři. A obojí jsem zažila až tady ve Švédsku. Ale stejně nechávám slavit druhé a já nic nepodnikám. Když je člověk sám tak jakápak oslava.
Jsem stále ještě myšlenkami na pohřebním obřadu, který vlastně nebyl pohřební. Každý člen Alenčiny velké rodiny si nese kousek Aleny v sobě a to i ti kteří do rodiny přišli. To je asi to co je odkaz, co je dědictví po ní. Nad rakví mluvilo hodně lidí a členové Sokola zpívali Teče voda teče. Když jsem kladla tři rudé růže na rakev řekla jsem Alence : „Na shledanou za Duhovým mostem!“ Nakonec zpíval jeden z Čechů dvě z Biblických písní. Zpívalo se i potom při občerstvení. Sálem zněly moravské písně, které Alenka měla tak ráda. A přesto že všichni měli smutek konečný pocit byl optimismus, ten optimismus kterým Alena vždycky překypovala.
Za jejího života jsem se nezúčastňovala všelijakých oslav které pro české přistěhovalce pořádala. Ale pokaždé když jsme šli s Brumlou nebo Einsteinem okolo tak jsme se zastavili. Zažívala jsem s Alenou dny všední. Vždycky jsme ji vytrhli z nějaké činnosti, tu pekla tu šila tu žehlila, ale ona uvařila mně čaj sobě kávu a poseděla a popovídala si se mnou. Někdy mě provázela po zahradě a ukazovala kde co kvete, jindy jsme sledovaly něco v TV to bylo už v pozdějších letech po jejím prvním mrtvičném záchvatu. Měla jednu ruku ochrnutou a druhé rameno ji bolívalo, mazala jsem ji ho „koňskou“ mastí kterou dostala od českého veterináře. Po celé ty roky jsem myslela že mne vlastně nemá ráda, vždycky měla výhrady ohledně mého počínání. Nikdy nechápala že chronická bolest způsobuje děsné vyčerpání. I ona mívala bolest, ale ne trvalou. To si člověk v mezidobí stačí vytvořit jakousi zálohu sil pro případ potřeby. Žádnou zálohu jsem já nikdy neměla a nemám. A tak mi zazlívala neošetřovanou zahradu a že nepořádám oslavy a tak podobně. Možná že to myslela dobře ale mě to bylo líto. Když teď zpětně vzpomínám byla Alena velkou částí mého života, prožily jsme spolu mnoho těch všedních dní.
A když se měla stěhovat skládala jsem krabice a zalepovala je. S balením nechtěla abych pomáhala. Jen jsem sundávala věci na které nedosáhla. Dostala jsem od ní spoustu knížek a desek, i vlněný kostýmek a kabát. Co jsem ji znala byla to malá kulatá paní, ale pak zeštíhlela a oblečení jí bylo velké. Jdu v jejích šlépějích pokud jde o nemoci. Měla cukrovku i vysoký tlak. Tak nevím, nevím. Při jejích přípravách ke stěhování jsem už nějak cítila že náš kontakt bude sporadický. Její dcera mě pak volala a prosila mě abych maminku navštěvovala. Ale mně bylo čím dál hůř, párkrát jsem volala, jedny velikonoce u ní byla. Po druhém mrtvičném záchvatu už zůstala na lůžku a byla přestěhována ještě dál, telefon neměla a já už se za ní nikdy nevypravila. Snad mi to její rodina odpustila, jestli mi odpustila Alena to už se nikdy nedozvím. A stejně necítím že odešla, zanechala kus sebe nejen v rodinných příslušnících ale v každém z nás kdo jsme ji znali.
Alenka si přála být pochována v Olomouci u maminky a tak se také stane. Dej ji Pán Bůh lehké odpočinutí. Ale ve skutečnosti tu zůstala s námi, ve Švédsku, v Belgii a v Anglii a všude kde někoho potkala, zůstala v nás všech.
Velka kocko, peknou vzpominku na tvou pritelkyni jsi napsala. Takova je mozaika zivota , lidi maji ruzne schopnosti a moznosti, ale casto jde prave o ta setkani a ty vsedni dny, ktere si pamatujes. (h)
(h)
Velká kočko, zdravím na sever. (h) (wave) Krásně jsi se s kamarádkou rozloučila,zdá se, že to byla velmi činorodá osůbka. Určitě na Tebe vzpomínala v dobrém a měla Tě ráda , asi Tě jen chtěla povzbudit. Tak to někdy chodí, že nám to nevyjde zajít či napsat nebo zavolat a pak to člověka mrzí. Ale oni Ti praví přátelé ví, že na ně i tak myslíme a když rekapitulují život vždy nás do něho zahrnou protože my to děláme taky tak. Opatruj se, zabal se do teplé deky,horký čaj a pejsinka u sebe, to je krása. Tvoji Alenku jsem neznala ale zapálím za ni svíčku, kvůli ní a Tobě. (h) (inlove) (hug)
Velká kočko, kolikrát je komunikace veelmi složitá mezi nejbližšími blízkými, natož u známých a kamarádů….myslím, že Alena ti neměla nic za zlé (h)
Milá Maťo,
já četla s nadšením už včera, ale až dnes se dostávám ke komentáři a říkám – máš báječně vzpomínky na báječná léta – byla jsi opravdu dobrodružka. To muselo být úžasné, plavit se po Dunaji – a to směrem po proudu i proti proudu! Těším se na další uplakaný den, kdy dodáš další vzpomínky.
Zdravím za řeku Moravu.
Tak jsem si po ranu pustila CNN a ejhle, v Anglii maji snehovou kalamitu. Mleli neco o tom, ze poprve cosi za 17 let – asi ze nejvic snehu na tuto dobu. Nevi, ze je to Dede faktor. 🙂
Huhu Hanko, to nebylo pékné, takhle veřejně! Co když mě přijdou předložit účty za sůl a sněžné pluhy??? 😀 Jinak u nás na jihu díky bohu nesněží, jen pěkně mrzne. Zamrzlo všechno bahno a já mám po dlouhé době zase čisté psy 🙂
Dede, jak moc může promrznout zem v Somersetu a okolí cca kolem Vánoc ve veliké, kamenné, opuštěné budově s vyvrácenýma dveřma a rozbitýma oknama, když ta budova nemá sklep a je postavená rovnou na hlíně?
Můj odhad je, že vůbec, ale sichr je sichr.
Jo a jak vysoká je pravděpodobnost, že tam bude v tu dobu sněžit?
(Dede faktor prosím připočítat, tehdy byla v Evropě malá doba ledová 😉 )
((Potřebuju tam nechat postavu kopat v té hlíně, kdyby ses divila, nač to chci.))
Nejsem odborník, ale můj odhad zní – minimálně 🙂 Je to západní pobřeží a tam víc prší než sněží, vliv Atlantiku je a nejspíš i býval silnější, než vlivy z kontinentu. Tady sněží a mrzne když je severovýchodní vítr, proto i teď je kalamita ve Skotsku a severovýchodní Anglii. Tam, kde je ostrov východo-západně „úzký“, tam jsou na tom obě pobřeží – východní i západní, vcelku podobně. tady na jihu, kde je ostrov široký v bocích 😛 , je rozdíl v počasí a teplotách mezi západním pobřežím, hlubším vnitrozemím a východním pobřežím hodně zřetelný. prostě ze západu k nám nedojde zdaleka všechen déšť, co ho Atlantik pošle, sníh z východu si musí taky přišlápnout, aby se k nám dostal. Takže ať kope, pokud bude mít solidní nástroj, tak se dokope kam potřebuje 😀 Jo a ještě něco – počítej s +- vánoční oblevou! Ta je tu stejná jako u nás nebo třeba i v Norsku…
Díky moc!
Informace uloženy do Děravé Databanky (hlava), jdu mu namíchat do sněhu trochu deště a nechám ho kopat. 🙂
Už jsem si říkala, jestli jste nezapadli!
Tak už nejsme bezzubý miminko. Od včerejška má Sváťa zuby dva, vzala to jedním vrzem-co by se s tím prej otravovala nadvakrát
Gratuluji malé Svátě,hned musí mít zuby dva a to budou dva dárky pro objevitele. Jen tak dál. (inlove) (hug) (h)
Milá týno, že Svátě blahopřejeme a posíláme pusu na čelíčko. :* (inlove) Ať to náležitě oslaví když je teď ozbrojená. Něco dobrého na zakousnutí to potřebuje.
A teď mě napadlo na jaké místo ve společnosti se tím pádem vlastně dostává dvojzubá malá dáma? Kam společnost zařazuje málozubou stařenku vím. ;( Tady na severu se starouškové shazovali ze skály, jedna taková v Götebořicích má tu pověst. A ty tendence tu přežívají do dneška. 🙁 Na štěstí mám starostlivého a pozorného syna a nejsem odkázána jen na zdejší společnost. 🙂
(h) Hihi, holčičky sice mají podobu tatínkovu, ale akčnost a záběr zdědily po jisté keltské princezně v míře vrchovaté. (inlove)
Blahopřeju k zoubkům, páááni, teď to půjde hopem, když Sváťa bude moct do všeho pořádně zakousnout. (chuckle) (h)
Blahopřeju z ozubené Svátě! (inlove) (sun) Stejně mi vždycky přišlo, že s dvěma zubama – obvykle dolníma – jsou malé děti vůbec nejroztomilejší 🙂
dvojzubatec Vilém zdraví spolunarozeninovou dvojzubatku Sváťu (inlove)
Tak Svatěnce přeju ty dva zoubky – a mamince na nové šaty.
A já si štrejchnu – Terouš byla dlouho bezzubka, když si tu – ejhle – v 11 měsících pořídila NARÁZ hnedle ČTYŘI horní zoubky – naráz z ní byla zubatice zubatá (chuckle)
Blahopřeju k ozubení (inlove)
Gratuluju velice velmi (inlove) Existuje řádná odměna pro nálezce 1.zoubku. Je to velmi praktické, protože to bývá maminka a ta prostě nutně potřebuje šatičky,že 🙂 Být Tebou, tak nárokuju dvojitou odměnu, páč to byl dvojnález (h) (*) (dance)
krásný článek! díky!
My jezdíme dost často do Wachau, zejména do Weissenkirchenu. Je to nádherná oblast, Dunaj, vinice, cyklostezky, ochutnávky, historie, překrásná příroda, ohromující výhledy – např. z Maria Taferl nebo Dürensteinu, ale stačí si vylést nahoru na vinici a kochat se a kochat se a kochat se.
A když si k tomu dáte ještě nějaký dobrý Risling, tak je dílo dokonáno (clap)
pak jet na výlet do Melku nebo Kremže, mám to tam moc ráda (sun)
taky ráda jíšku …eee rizlink 🙂
Bych si s dovolením taky vzal (d) (dance)
prosím, je to Werich?
ta otázka patřila pod Zanu, jsem to nějak netrefila – asi.
já rád frťana, totiž jíšku. Werich: Čochtan vypravuje
Káčo, Káčo, to jsem já, Čochtan, vodník od Zlatý studny, okres Třeboň.
Zdravím všechny z brněnska. Včera napadl sníh, ale odpoledne svítilo slůňo, potřebovala jsem větévky na adventní výzdobu, tak jsme šli s pánečkem do lesa. Fotky ze včerejška jsou tady
http://dig.rajce.idnes.cz/Prvni_snih_2010/#
Dnes už je zataženo a mrznoucí zima zimovatá.
A já musím něco říct a něco prozradit. Před pár dny se na naší ulici, jedné z našich věrných zabukistek narodil krásný, zdravý, veliký (3,80 kg) a dlouhý (49,5 cm 😉 ), chlapeček TOMÁŠEK. Přišel nečekaně o pár dnů dříve, ale jsou oba zdraví a v pořádku. Přejme mu jenom to nej a nej – (h) (sun) (f) !
(y) (y) paráda (h)
Že vzkazujeme obrovskou gratulaci všem (rose1)
Zdravím Tomáška i maminku (h)
S dovolením se pod Tebe Markétko připojím. Gratuluji. (h)
(h) (f) (h) (f) (h)
Když je maminka zabukistka tak je Tomášek náš malý Zvířetníček. Všechno nejlepší ve tvém životě ti přeji Tomášku. (h) (rose1) (h) A to bych ti přála i kdyby jsi Zvířetníček nebyl. (inlove)
Blaho a zdraví přeju malému zabukistovi Tomáškovi i jeho mamince.
(h) (sun) (h)
Hodně štěstí mamince i klučíkovi (h) Ať jsou oba zdraví a Tomášek spokojeně roste (inlove) (f) (party)
Alex, moc hezký fotky! A toho sněhu je u vás citelně víc než v Praze (jsem zvědavá, jestli přijde ta sněhová kalamita 😛 )
Mimíšovi i mamce zabukistce hodně zdraví a spokojenosti (f) (h)
Děkujeme za krásná a milá přáníčka. Moc nás potěšila. (h) (f)
I já gratuluji k princovi a přeju jen zdraví, radost a slunečnou cestu životem. (h) (sun) (rose1)
Hezké kýčovky 🙂 Vlastně nádherné. To sluníčko a modré nebe. (h) (sun)
Alex (inlove) , to jsou krásné sluníčkové fotky. (sun)
Dobré ráno – tady se objevilo sluníčko a pomalu se noří do mlhy. Zima je veliká, brrr. Dnes je tu zumba odpoledne, tak půjdu (dance)
U nás se ve čtyři odpoledne rozsvěcí vánoční stromek na návsi. Tak se půjdeme podívat…
Tak si to pěkně užijte. Taky klušu, mám službu na adventní výstavce. (h) (wave)
Dobré ráno od žabek 🙂 Místy poprašek vydržel od včerejška a vesele mrzne dál. Jdu hledat adventní výzdobu (tuším bude v některé bedně v garáži) a když pámbu dá, tak ji do Štědrého dne i najdu 😀
Zvěřinec se tváří, že do takové zimy by pejska ni kočičku nevyhnal…
Mávám všech z Prahy. (wave) Je světelný den, mrazivý a se sněhovým popraškem – prostě správně prvoadventní. 🙂
Mně přijede návštěva, budu předávat světelné deky a doufám, že udělají radost.
Přeju všem krásný den! (h)
Milá Vave, nemůžu říci nic jiného, než, že obdivuji Tvoje práce. Kdo by se netěšil z Tvé deky, nezasloužil by si to krásné lidské teplíčko. Ať jsou všichni živí tvorové zababuškovaní v Tvých dekách spokojeni a šťastní. (inlove) (hug) (h)
Krásnou první adventní neděli všem.
U nás je mrazivo a zasněženo. Budiž, ale po Třech králích by mohlo začít jaro. Zajímavé je, že zima začíná u nás od kapličky, což je maximálně 500 metrů pod vsí. Strašně často se v tom bodě mění počasí, začíná, popřípadě končí mlha, sněžení apod. Stává se mi běžně v zimě, že vyrazím od domu v zimní výbavě a oblečení a po příjezdu do civilizace vypadám jak Anča z hor.
Myš a Linda přejí krásné adventní ráno všem, slůňo se schovává, venku mrzne a pejsková mi dala jasně najevo, že je neděle a tudíš si hodlá přispat, takže z ložnice se ozývá docela silné chrápání. Tak jdu zatím něco udělat, než bude madam ochotná vystrčit čumáček ven.
Pardon tudíŽ (blush)
MYŠIČKO A OSTANÍ, AHÓJ! MYŠKO, TAKHLE PŘESNĚ VYPADÁ I KAŽDÉ HOKINKOVO RÁNO. PÁN HAJÁ VG TEPLE PELÍŠKU A POD SVOU TEPLOUČKOPZU LARISOU A MUSÍ SE DOSLOVA Z PELÍŠKU VYNÉST, ABY SE ASPOŇ URÁČIL VENKU VYČŮRAT. TY POHLEDY A JASNÉ GRIMASY OHLEDNĚ ZIMY A SNĚHUÁ DOBŘE ZNÁM. SKORO VŽDY SE HOKINEK ZAŠPRAJCUJE A NECHCE JÍT. MRÁZ, SNÍH A DÉŠŤ ON TEDY NEMUSÍ. OTÁZKA V JEHO OČIČKÁCH PŘÍMO BODÁ DO MÝCH OČÍ: „PANIČKO, PROČ MI TOHLE DĚLÁŠ?! VŽDY´T ZLOBÍM JEN MÁLO A NEZASLOUŽÍM SI TAKOVÝ PŘÍSNÝ TREST.
TAHÁM ZA SEBOU SEDÍCÍHO PSA SE ZAŠPRAJCNUTÝMA PŘEDNÍMA NOHAMA SKORO DENNĚ, AŽ K VEDLEJŠÍ BYTOVCE S A NĚKDY I DÁL. MĚJTE SE KRÁSNĚ A UŽIJTE SI ADVENTNÍ NEDĚLIČKU VE ZDRAVÍČKU. JSEM DNESKA „SLAMĚNÁ VDOVA“, VAŘENO MÁM ZE VČEREJŠKA TUDÍŽ MUSÍM JÍT V KLIDU DODĚLAT NALOŽENÍ DÝNĚ HOKKAIDÓ.UŽ SE MOC TĚŠÍM, JAK SI S JIŘÍM BUDEM POCHUTNÁVAT NA TÉHLE DOBRŮTCE. VČERA JSEM VAŘILA JEŠTĚ POSLEDNÍ ČERVENOU ŘÍPU, KTERÉ JSEM JSEM U NÁS V KRÁMĚ ULOVILA POSLEDNÍ ZBYTKY. ČÁST ŘÍPY JSEM NALOŽILA NAKYSELO, ČÁST JSME SNĚDLI JAKO SKVĚLÝ SALÁTEK . ZKOMBINOVALA JSEM TU VAŘENOU ŘEPU S TROŠKOU JABLKA A SYROVÉHO CELERU. VŠE JSEM JEMNĚ NASTROUHALA, SMÍCHALA SE ZAKYSANOU SMETANOU A VŠE MÍRNĚ OKYSELILA CITRÓNEM. BYLA TO DOBROTA VELIKÁ.
(sun) to věřím že to bylo pošušnáníčko taky bych si dala tak něco poslite
LINDA MÁ SNÍH RÁDA, ALE RÁDA SI TAKY PŘISPÍ. VE SNĚHU LÍTÁ JAK POMETLO A VŮBEC NEDBÁ NA TO DŮSTOJNÉ CHOVÁNÍ DÁMY V LETECH. MÁ NA SOBĚ SVETR S ROLÁKEM OD PETRY A EŠUSKA Z PRVNÍHO SRAZU A JE JÍ V NĚM DOBŘE.
Hihi, včera ráno venčil Vašek a Anka přilítla domů s očima navrch hlavy: „paničko paničko! představ si, že je venku sníh!“ – evidentně z toho byla celá natěšená. (nod)
Krásne nedeľné ráno všetkým želám. Sibéria u nás vládne. Psačino si pobehal a teraz chrápe, holt už nie je mladík. Kamže kam tie roky utiekli?
Milá Maťo, dočetla jsem poemu o Dunaji, moc hezké, taky tě moc ráda čtu. Paměť řeky tu bude stále i když my už tu dávno nebudeme. A je to tak dobře. Vždy když píšeš krásnou měkkou, slovenštinou, vzpomínám na mou přítelkyni Lubicu z Bratislavy,naše cesty do Bratislavy, lítání mladých slečinek po obchodech,cesty k sousedům za rádoby parfémy,tužby mít něco alespoň z Maria Hife Strase. Lubica, ostatně jako mnoho Slováků měla příbuzné v Americe, kteří odcestovali v době velké chudoby a tak jsme my děvčata měla přehled co frčí a z čeho se dá co vyrobit, tiše jsme záviděli těm svobodnějším a všechny jsme tak byly disidentky své doby. Lubica se bohužel svobody nedožila. Ale jak říkáš Dunaj teče poklidně dál, navzdory našim pocitům a náladám a to je fakt dobře. Díky. (inlove) (hug) (h)
Hezkou první adventní neděli všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Všichni tu spí jak Šípkové Růženy. Kvílíka jsem zaslechla v půl šesté, když kvílnul svůj požadavek na snídani… a nabaštěnej spinká spokojeně dál. Betka zajásala, že jsem vstala – a hned se pohodlně roztáhla na mojí posteli. Jasně dala najevo, že se kvůli mně v noci musí uskromňovat.
Tak budu muset jít nasypat opeřencům sama…
Ten dvojportrét s plyšákem je skvostnej! (sun)
Chicht – tady je neodolatelny vyrobek, ktery nutne potrebujete na zahradu pro psa. Elektricky vysavac psich excrementu. (fubar) Jiz neni treba se zohybat! Videla jsem na to reklamu v televizi a neda mi to nepodelit se – no nekupte to. (rofl)
http://craziestgadgets.com/2010/08/27/electric-pooper-scooper-the-pooch-power-shovel/
A zde prosim kratke video:
http://www.skymall.com/shopping/detail.htm?pid=203365159&c=10713&v=&ddi=/products/1b/1f/0c/203365159vid1.mp4
Tak to mě dostalo. To musím mít. Prosím tě, Hani, nemohla bys přidat ještě fotku někoho, kdo si to koupil?
Já teda nemám toho psa…vlastně ani tu zahradu …ale tak nějak mám pocit, že mi tohle chybí (rofl) (rofl) (rofl)
Hani, to je naprosto úúžasná věc.
🙂 8) . A jak se řeší situace, kdy má pejsek bobky takříkajíc tekuté? 😉 😉
(chuckle) Asi nechat zaschnout…
Anebó, pozorte, opačným koncem rozfoukat (rofl) (rofl)
Milá HanoW, chtěla jsem položit stejnou otázku jako epulka. U Garyka je řídší stav velice aktuální už asi navždycky.
Ale dámy vy se tu chechtáte a já vám musím říci že bych něco takového potřebovala už před třemi měsíci a potřebovala bych takovýhle vynález ještě i dnes, páč se moje bolest v zádech vůbec ale vůbec nezměnila. Pro pana doktora to zřejmě není nic co spěchá, protože se neozval když dostal výsledky rentgenu a krevních zkoušek. Soud o mém zdravotním stavu dostanu až toho 9. prosince. Přes předvánoční ruch prosím o přidržení palců už teď. (wasntme) (wasntme) (wasntme)
Velká kočko (y) (h) (y)
Maťo, krásné vzpomínání!
A já konečně dala Brnění na Rajče, ale nezvládla jsem ještě popisky. Tak si je tam zatím domyslete. Protože tu zítra (vlastně dnes) nebudu, chtěla jsem to už vám předhodit. Jo a Sylva mě za jednu fotku asi nebude mít ráda, ale mě se tak ta fotka líbí! Ale kdybys, Sylvo, moc namítala, tak ji vymažu.
http://veram.rajce.idnes.cz/2010_Podzimni_brneni/
Maťo, díky za Tvoje vzpomínání. (sun) Jj, pašování. Jak dlouho mi trvalo, než jsem setřepala tu obavu na hranicích. Ani se mi po těch pocitech nestýská. 😛
Prosím, poradíte mi někdo? Korinka si na namrzlé silnici úplně roztřepila dráp na přední tlapě (jako když praskne skořápka). ;( Zkoušela jsem náplastí drápek omotat nebo celou tlapku zavázat, její průlet zachumelenými loukami ale nic na tlapce nevydrží. Když přijdeme domů, docela dost to krvácí. Má tu někdo zkušenost, jak to rychle spravit, popřípadě, jak tomu předejít?
Díky moc (wave)
Na výběhu jsem viděla na chrtovi něco takového:
http://4life.cz/chovatelske-potreby/psi/boticky.htm?sort=availability&dir=down nebo http://www.polarpesek.com/czech/katalog.htm#ostatni
Penyna si tohle způsobí každou chvilku.
Pokud dráp plandá, ostřihnout to, co je utržený, vyčistit, zasypat, zavázat. Pozor, psí tlapy je potřeba vždycky vázat od špiček prstů, i když člověk obvazuje třeba palec – pokud tlapa vypadá takto: pes – obvaz – čouhající konec tlapy, má čouhající konec tendenci strašně otéct. Když se to stáhne poctivě celý počínaje špičkama prstů, nestane se nic. (Varuju, páč mě to jednou děsně vyděsilo. )
My na tom nenosíme igelit, pejsce prý klouže, takže to po každým namočení venku znovu převazujem. Spotřeba obvazů je veliká. Preferuju takový ty, který umějí trochu samy pružit, líp se s nima pracuje (ale ne pružný obinadlo; mám vždycky dost potíže v lékárně vysvětlit, co chci 🙂 ) .
Ze začátku to má tendenci dost téct. Pak bude utrženej kus drápku postupně odrůstat. Veterinář to řešil jednou tak, že dráp strhl celej; to tehdy, kdy se dráp rozštípl tak nešťastně, že pořád dorůstal štípnutej. Jinak, když se ostříhají nepoužitelný ulomený kusy drápu (občas tlačí na takový to růžový uvnitř, což asi bolí), tak je to jenom otázka času.
S obvazama přestáváme, když je rána zatažená a neotevře se při každým štrejchnutí.
Doufám, že ti to trochu pomůže.
Jo, mám ruce rychlejší než oči, nojo…
Náplast držet nebude, ten obvyz dělám takto: dermatol (nebo jiný dezinfikující zásyp z lékárny) hojně nasypu na ránu, překryju gázou, převážu tím lehce pružícím obinadlem, ideálně do klasu, pokud umíš, a vytáhnu ten klas dost vysoko, abych se dostala k nějakýmu úzkýmu místu tlapy, třeba k zápěstí. Nestahuju moc, ale ani málo – pokud pes nemůže došlápnout, bylo to moc, pokud obvaz po pár krocích ztratí, bylo to málo. Na tom úzkým místě obvyz několikrát omotám a zavážu na úhlednou mašličku.
(Následuje většinou několik povelů: „Ta bílá nožička je taky tvoje!“ a oblíbené „Necháš to, ty pitomče!“ 😀 )
eee… obvyz je obvAz… booože, co mi to děláš… (wasntme) (angel)
Díky moc, vyzkouším. Já jsem jí právě na vycházkz přetáhla přes olepený drápek gázu, pak ponožku a igelitový pytlík. Kupodivu si to docela nechala líbit, ale pytlík pořád sjížděl a jak začala lítat po poli, sjel úplně. Doufala jsem, že voděodolná náplast vydrží – marně. Zítra prohrábnu domácí zásoby obinadel a v pondělí se vydám do apatyky. Z Tvé odpovědi soudím, že některé drápky k tomu mají sklony, dá se to něčím (vitaminy) vylepšit? Nebo že bych jí nechala udělat gelovej nehet… (rofl)
http://4life.cz/chovatelske-potreby/psi/boticky.htm?sort=availability&dir=down
http://www.polarpesek.com/czech/katalog.htm#ostatni
(podruhé jednotlivě, páč zas čekaly na schválení)
Vylepšit, to nevím, leda snad stříhat, Penyně se trhají, když jsou dlouhý a ona zabrzdí smykem při skoku za něčím strašně důležitým, třeba šiškou. Pokud má ale tak dlouhej nerv v drápku, jak Penyna (veterinář se jí ty drápy bojí stříhat, páč černej nerv na černým drápu není pořádně vidět), tak fakt nevím…
Ale narostly jí zpátky vždycky všechny, krom těch už pošesté strženejch palcovejch.
Jarko – tak to jsem se snažila, a skončila jsem se psem, kterej tvrdil, že nemá ani jednu nožičku. 😀 Prý si to mám navlíct sama, když je to tak fajn. 😀
Ale jsou lidi a psi, co tohleto v pohodě zvládaj, dokonce jsme jednoho potkávaly (a já se svejma mokrejma obvazama jenom záviděla).
A navlíklas?
Si dělej šoufky 😛 .
My se dneska vrátili hned z první vycházky v mrazu a na soli (jen pár metrů) se zkrvavenou tlapou. Buldok má kvůli tvrdému došlapu strašně obroušené polštářky a sůl ho okamžitě porazí, i když tlapy mastíme. No a od loňska máme v almaře noční můru zvanou botičky. Pedrouš vydrží hodně, ale boty jsou teda mazec – pro nás oba (whew) . Jdu ty španělský botky hledat, ať zejtra můžeme ven. Se těšim (wasntme) .
chůdě Pedroník (inlove) Jaho tlapátka holt ty botky potřebují. U nás se naštěstí solí míň a míň. Jasně že hlavní tahy ano, ale naši zadní uličku už pár let sypou jen hrubými kamínky. A když jsme včera jeli směr Jizerky, tak nesolená (jen pluhovaná a sypaná) silnice taky začala o dost blíž městu.
Ne, byly mi malý. 😀 (rofl) 😀
A boty a rukavice mi nechtěla uznat, že to není ono. 😀 (rofl) 😀 (chuckle)
Botičky vypadají hezky, ale taky mám obavy, že by se tvářila jako bez nožiček ]:) . Když pomyslím, co jsme zkusily s košíkem, ať byl jak byl přikurtovaný, vždycky si ho dokázala sundat, a ty xichty, co předváděla – vidět ji ochránci zvířat, určitě by mi ji zabavili, zvířátko ubohé 😛 ! Ale ještě něco mě napadlo, když proti ponožce v igeliťáku celkem nic nenamítala, že bych to zkusila obrátit – igelit do ponožky a kdybych místo odložené ponožky synka zakoupila dětské nesmekavé – no stejně musím počkat do pondělí. Zatím díky, o případných úspěších budu referovat 8-|
jestli máš doma tavnou pistoli, tak tu obyč.ponožku pro bolavou tlapku vylepši, přilep na ni šmirglpapír – kus brusného kotouče….pak se to nesmeká, igelit v ponožce je děs, když mi praskaly paty a tohle jsem praktikovala – namazat,igelitovej pytlík navléct a přes to ponožku a pak na to v noci úspěšně ZAPOMNĚLA, PŘI VSTÁVÁNÍ NA ČŮRÁNÍ JSEM SE MÁLEM ZABILA…
V lékárně se to dá koupit pod názvem Pe ha krep obvaz, nevím jestli to píšu správně, ale vyslovuje se to tak.
pokud to psice neřeší (nekulhá), tak se mi osvědčilo to taky neřešit. Ostříhám roztřepené kraje, omyju a nechám být. Pokud to krvácí víc, tak zalepím dráp starou náplastí bez polštářku (už umím nalepit pěkný minikornoutek) . Ale jen dráp, na chlupech náplast nedrží. Ale je fakt, že Beta má dráp veliký… u malého psa to bude piplačka… Ochráním tak „otevřenou“ špičku před dalším odíráním a vždy je to za pár dní dobré. Dráp časem doroste do plné krásy (nod)
Jo, igelit v ponožce je opravdu děs :@ . Ač jsem ho na několikrát zajistila, sjel do špičky ponožky. Kora to neřešila, jen si tou pravou přední vykračovala, jak královská garda na parádní přehlídce. Takže jsem jí to na cvičáku nakonec sundala, drápek jsem pak několikrát namazala kalciovkou a zatím je to dobré (headbang) (ťuk, ťuk, ťuk na dřevo!)
http://www.drporkert.com/dogy/images/beta/1110/index.html – to je Betí dnešní deníček…
Jsem to s tou faleškou zakřikla. Přijel Kvílík, bylo mu připraveno přebalovací místo, dětská deka s nažehlenou plínou, plínky vyrovnány do komínku, hračky postaveny… a najednou tam byla ze všeho smotaná hrouda, uvnitř které byl oslintaný velký plyšový králík (rofl) Naštěstí mlaďaska to neřeší – králíka vybalila a přebalila synka…
Hračky jsem odebrala (Betě, ne Kvílíkovi), neboť Betuše začala kníkat… Ale narozdíl od jindy stále žere a není moc nalitá
Nojo, no chybička se vloudila. (blush) A dáma Bětuš si myslela, že to je připraveno na hnízdo. Ještě, že mlaďaska je trénovaná. Koukám, že by matka Kvílíka akceptovala i společnost hrošíka a zůstala by nad věcí. (inlove)
Teda vy seveřani tam opravdu máte krásně (sun) ! I když tentokrát se mi nějak přihodilo, že úplně nejvíc se mi líbí Beta postelová (chuckle) (clap) .
No tohle – kde berete to slůňo?!? Krásnej západ (sun) . Šmarjá, nebo východ?
ta hodně barevná kýčovka ze zahrady je západ. Ta tmavá fotka ze Cvičáku (Beta má kšandy) je východ – ale můj foťgáček prostě ty růžové mráčky nenafotí… byla na něj ještě tma (i když bylo světlo (fubar) )
Doufali jsme, že bude dneska stejně krásně jako včera, ale je šedivěji. Uvidíme, jestli se ještě vyčasí…
Jo, Betka ležící spící je nejlepší 🙂
Betynka nám to tady krásně napsala a nafotila, smutná Betynka, smutný plyšáček. Já jenom zírám s tou faleškou, naše boxerky měly problém s mlečnou žlázou, to ano ale nikdy nic nenášely do pelíšků. Chůďa malé, tak ji chybí štěníci, lity, lity. Ještě, že má možnost občas slíznout Vilíka.
(h) (rofl) (wave)
O.T. – takhle bylo dneska u nás na severu Prahy 🙂 : http://1234zana.rajce.idnes.cz/konec_listopadu_-_prvni_snih_-_prosli_jsme_se_po_okraji_Bohnic/
hezké (nod) Sněhu máme víc, (sun) stejné
Krásně, hlavně ty tlapky a tráva.
Zano, to je nádhera (*) Ty umíš , ale tp je slabé slovo
Pěkně pocukrováno (clap) .
O.T. Kdo se chystá poslat nějaký vánoční dárek do Hejnic, zajděte, prosím, na hady podle údaje tady vpravo na nástěnce- vánoce pro vytopené. Karolina podle první várky zjistila, že většina je toho pro ženy, dívky a děti a na mužské se jaksi nedostává. Koho něco napadne a má možnost, vymyslete, prosím, něco pro chlapy pod stromeček, ať mají taky radost. Závěr akce kolem 15. 12.
OT: Koho by zajímalo – dvě čerstvé fotky od nových pánečků Darlenky a Elišky: http://lajdn.unas.cz/sos.htm#nove
Jarko, dík! Obrázky jsou útěšné – zaplaťpánbu, že to takhle dopadlo (h) .
Stejne by mne zajimalo, co se v tech psich toci za myslenky….
Kavkazani jsou samostatné bojové jednotky. Na pána nikdy nezapomenou, ale kde mají to, co k „naplnění života“ potřebujou (D+E konkrétně mít velké prostory ke hlídání a být spolu), tam si zvyknou. A že noví pánečci jsou dobří lidé – to je příjemný bonus 🙂
To jsou nádherné obrázky, díky Jarko! (h) Je vidět, že holky jsou spokojené. Tenhle kousek se CD povedl obzvláště dobře! (h)
Lídošek by měla radost … 🙂
Tak pod tohle se přilípnu, taky si to myslím
Jarko, díky za fotky a zprávy, holky vypadají v pohodě 🙂
Jarko díky, to je krása je vidět takhle spokojené!
A krásné bylo vidět i Tvoji pejskovou, pohladit, podrbat, jsou to překrásní psi, až jednou budu ta bohatá rentiérka v důchodu na chalupě………. No, to asi nehrozí, už se budím!
Hmm, ale ještě před pořízením psíčka kavkazáčka doporučuju prostudovat manuál lajdn.unas.cz/prispevky/humor01/Murphy01.htm 🙂
Jarko, díky – je moc fajn vidět, že jsou v pohodě (h)
Jsem moc ráda, že se tohle podařilo!
Byla jsem s Jarkou se podívat v čejkovicích na holky Darlenku a Elišku a moc se mi tam líbilo a hlavně kde holky bydlí jsou majitelé člověčí a mají je rádi.To je to hlavní v dnešním světě .Kde bysme byli bez našich pejsků,kteří nás drží nad vodou.A když se ostatní lidé na nás nedívají dobře Naši pejskové nás mají rádi a to je hlavní a přednější než ostatní věci.člověk má se chovat ke svým pejskům tak aby se jim nemusel omlouvat a neubližoval jim.A myslím aji k ostatním zvířatům.Jsem ráda že chovám hovawarty kteří proplouvají mým životem se mnou a obohacuji mi život.Jsem jim za to vděčná. (h)
Vida! Osoba, která mě vezla na „kontrolu“ k novým páníkům D+E, se konečně ozvala taky 🙂
🙂 Vítáme tady „osobu“ (chuckle) – hovawartí Maruš. (inlove) Přes hovísky je tady Rputinka. (nod)
Taky moc vítám. (sun)
díky moc 😛
díky všem za hezké přivítání (chuckle)
děkuji za vřelé přivítání (y)
Osobo, eště odnauč svou myš koktat 🙂 Poděkovat by jim mohlo stačit jen jednou, si myslím 🙂
máš pravdu myš mi přeskakovala neúměrně rychle už na příště budu pozornější při přeskakování
Ses mě dotkla, milá příbuzná! Naše Fila je vosk? Vlastně byla…
Promiň, Hanýsku. (inlove) Nemyslela jsem to zle, nechtěla jsem připomínat. (h)
Letos nám umřela třináctiletá hovička, asi nejinteligentnější pes, kterého jsem kdy měl. Jsou to báječní psi, v podstatě menší a méně energická verze kavkazana. Pořád mi chybí. A to mám další dva psy (kočky nepočítaje).
(h) Děkuju Jarko, zajímá nás to všechny…možná by stálo za to dát na Hady adresu na „nového pána“, abychom mu mohly poslat přání k Vánocům, holkám třeba něco na přilepšenou a velkej dík….
http://www.vinosykora.cz/
(fotka KO v „ostatní“ – to jsou jejich bývalí psi, na webu ještě D+E nemají)
Maťo, ještěěě! Miluju Dunaj v tvém podání (inlove) .
S pašeráckými zážitky jsem neměla to potěšení. Až krátce po otevření hranic jsem se (prvně a naposledy 😛 ) zúčastnila předvánočního nákupního zájezdu někam do Německa. Eh, šok venkovského balíku nezapomenu. Při zpáteční cestě mě nenapadlo nic chytřejšího, než si nově zakoupeným pleťovým mlékem natřít huobličej. Rázem ksicht podivně ztuhl a špatně se artikulovalo. Až pozornější pohled na název přípravku napověděl, že se jedná o tekuté mýdlo (wasntme) . Byste nevěřili, jak to šlo bez vody blbě dolů (chuckle) .
Lidičky drazí, můžete mi trochu pomoct?
Jak tu byly ty sady podzimních fotek, pamatujete? Na jedné z nich byl strom s fialovýma listama nebo květama. Vzpomene si někdo, která fotka to byla?
Já totiž na základě dojmu z ní namalovala mandalu… a teď bych ji ráda našla a koukla se na ni znovu…
Díky moc!
Taková fotka vypadá na zanu a její podzimní procházku v botanické!
Nemyslíš tuhle fotku? http://1234zana.rajce.idnes.cz/konec_rijna_v_Bohnicich/#P1010756.JPG
Když ono těch podzimních alb bylo dost, chtělo by to mrknout na provařené autory – Zanu, Ygu, Dede. Jestli nemáš odkazy na jejich rajský, můžu ti je zkopírovat, akorát musí holt být po jednom.
Jo! Jo! Jo!
Díky ti, ó dobrá ženo!
Radujte se a tři dny jásejte!
Hosana (rofl) .
Tvoje mandaly se mi taky moc líbí. Nejvíc dračí 😉 . Už máš fialovou podzimku vywebenou? Ále, co se ptám, jdu šmírovat…
Vywebit. To je aspoň sloveso! (y)
Zrovna draci? (blush) Ti vznikli v tom šíleným měsíci, kdy jsem díky jedný akci psala jedno drabblátko denně (a někdy i dvě). Taky podle toho vypadají… 🙂
Já mám asi nejradši toho zauzlovanýho hada.
Ioannino, samo že mi to nevadí, jsem ráda – mandalu z fotky jsem ještě nikdy neměla (inlove) 🙂 Moc se mi líbí!
Jo a keř se jmenuje krásnoplodka (f)
Prima, jsem si trochu dělala starosti. 🙂
*odchází hledat latinský jméno krásnoplodky*
*je divná, ale většinou neškodná*
🙂
Odkazy nemám… doufám, že časem nějak polovím… bys byla hodná… 🙂
No a ta fotka udělala tohle: http://ioanna-ioannina.livejournal.com/28438.html Byla to přesně vona, stačí kouknout na ty barvy!
Du hledat pastelky a starej mandalovej sešit. Tak. A basta.
(y) 🙂
Správně. A pak taky někde ukaž.
(A ono se dá komentíkovat i tam a udělá mi to obrovskou radost…)
Jsem tam plácla odkaz na tu fotku, doufám, že to Zaně nevadí… pokud vadí, tak smažu.
Mezi provarejnejma rajskema autorama jsi na jednu dulezitou zapomnela: je to LOUK (h)
Pěkně prosím, smutně koukám, mám potíže s krokem č. 8 a 9 cesty za pokladem, ať dělám, co dělám, nedaří se projít, nemáte někdo radu?
Bod 8 je španě, patří tam totéž co v bodu 2.
Díkydíkydíky moc, podařilo se! (clap)
Maťo, já mám ty tvoje vzpomínky tak ráda! I jazyk. Oboje plyne jako ta řeka.
(A schovávám si je určitě do svý krabice inspirační, protože co popisuješ, to jako bych viděla – a takový věci se za nějakou dobu otočí a vyplavou do písmenek a já se nestíhám divit, kde se vzaly.)
Odpoledne jsme zvládli krátkou procházku v Jizerkách. Modré nebe, spousta sněhu, málo lidiček, krása (sun) (nod) . Betka se sice doma tváří, že tento týden faleškuje, ale venku řádí normálně. Nějak má tu falešku zatím slabou, doufám, že jí to vydrží.
Jdu najít adventní výzdobu – sousedka Terezka by mě pomluvila, kdyby nám zítra stromeček na zahradě nesvítil 😉
Betka není sama. U nás v ulici se hárá Jessi a Blesan už je tři dny přilepenej na vratech a teskně bučí ….
A teď zdrhnul, lump jeden ….89
Hlásím příchod!
Chcíplo mi počítadlo, ale už jsem zas tu! (sun)
A tohle by vás mohlo zajímat:
http://www.birdlife.cz/index.php?ID=841
Nemáš na ty nebohý pecka nějakej špatnej vliv 😛 ?
Ty informace jsou dobrý!
Já ani ne – aplégr zatracenej! Že prej se koukne na Ksichtoknihu – a neštěstí bylo hotový. Ve svém věku už si nového aplégra nevyrobím, tak jsem jí ani nezabila …. (angel)
Rputi, aplégra nevraždi, bylo by ti smutno. I když tvé choutky chápu. Počítadlo se opraví, ale aplégr nikolivěk.
Přeju všem krásnou mrazivou sobotu, teda její zbytek. Tady je fakt nádherně, sluníčkově.
Vraždit? Vždyť by mě přeprala…… 😀
Vave by mohla dát trochu té její skryté energie do aukce aby jednou neexplodovala z přebytku kdyby nebylo po ruce pár odstřižků. (f) (f) (f)
Sluníčko svítí, sníh drží a já jsem se pobavila u popisu pašování- ále, dyť jsme vlatně pašovali i z Maďarska. Nesměla se vozit bavlněná trička, tak nás máti v těch nových vždycky nechala pár dní běhat, aby dostala trošku patinu a mohli jsme tvrdit, že jsme je tam nekoupili. Taky se tam kupovaly džíny, co se daly ošoupat na rozdíl od těch z Krasu, šampón, co voněl po banánech a nebyl jen březový- jé, to si člověk tak vzpomene… 🙂
a Kézbalsam na ruce, maminka ho milovala. Mě hrozně smrděl….ale banánovej šampon a mandarinková pěna do koupele, to byly pro mne hity, stejně jako igelitky potištěné z každé strany jinou populární skupinou v různých barvách, trička a manžestráky Lee Cooper. A v neposlední řadě tuhé kolínské…jaj to byly časy, kdy se člověk klepal,aby zrovna jeho tašku nechali být nebo nešacovali celej autobus..a z těch triček jsme stříhali cedulky a byli jsme poučeni,že jsou koupené na pouti…lurexový šátek-fialový se stříbrnou nití mám ještě dnes schovaný v šuplíku, dá se nosit,není zničený,tak jsem ho opatrovala a je mu 27 let. A náušnice s hvězdičkama, ty občas nosím ještě teď, jsou nezničitelné a stále akční…a na co nikdy nezapomenu- na langoše z tržnice v Rábu (Gyor) a skvělé palačinky od Balatonfuredu…takovou chuť neměly od té doby žádné… (clap)
PS: totalitu bych nevracela, ale dětství někdy ano…. 😉
Jj, maďarská kosmetika (y) . A džíny – z prvního (a nadlouho posledního) maďarskýho výletu jsem je dovezla bráchovi. Černý. A nějak mu neseděly, tak zůstaly moje (clap) , akorát jsem musela trochu posunout zapínání a vyměnit zip….teda nevím, už jsem to tu možná vykládala. Černej zip 22 cm v tý době zrovna nebyl v zóně míru a budování socialismu k sehnání. Tak jsem koupila bílej a prohnala ho odbarvovačem. A od tý doby několik dlouhejch let jsem chodila s černým pruhem na břiše 😛
Päť. No nezoberte to!
Dík za ohlasy, písala som čo ma napadlo. U nás pocukrované a sem tam slniečko. Ráno som volala Astora domov, aby ho nestudili packy od snehu, no máš ho vidieť, hrdinu! (dog)
OT – další partnerské deky jsou konečně vyfocené:
http://vave-patch.rajce.idnes.cz/Deky/#IMG_2078.jpg
A já jsem na to PŘIŠLA! Pod nickem vave sem chodí aspoń pět ženskejch, protože jedna to prostě všechno stihnout nemůže a tolik talentů mít taky nemůže. Akorát je pozoruhodné, jak si všechny drží stejný styl vyjadřování – nebo že by to za ty čtyři ostatní psala jedna? Budu dále zkoumat 😛 😀
Přesně, líp to nejde vyjádřit. Určitě má někde nějaký tajný elixír života, to se nedá normálně stihnout, co předvádí. A to vidíme jen zdokumentované akce, a co ty které jsou zvířetnické veřejnosti skoro neviditelne: zaměstnání, péče o doma, pečování a hlazení zvířátek, komentování na všech diskuzích aktuálně, a především stálé páchání dobrých skutků (o tom vím důvěrně své), stále pohotová pomocná ruka…Opravdu, to nemůže stihnout jeden smrtelník. Možná nějaký PiškAnděl?
Sem se přilípnu, taky dumám, jestli není Vavíla trojjediná! (angel) Ty deky jsou moc krásné!
Já se můžu pochlubit, že jsem je viděla v reále, ale takhle vyfocené na sluníčku z nich ty barvičky sálají. Vave, jsi čím dál lepší, máš to krásné a závidím ti nejen tiše, ale i nahlas. Tyhle bys teda měla nacpat do Švadly, víš?
Fantazie :* … jen nějak mi nejde do hlavy, jak se z těch látek a nití tohle uděje 😛 😀
Ne, nevyhodím šicí stroj, ale už na něm budu jen zašívat. Teda až došiju rozešité. Na místní šicí kroužek nikdy mít nebudu. A Vave v něm přímo kraluje. Kde na to berete čas? Tuhle MLP pronesl: „Vždyť seš celej den doma!“ Což teda neni pravda, chodíme s Rysíkem ven …
Jen se musím pochlubit, mám stůl pod šicí stroj a na něm rozložené šití. Takže i za deset minut můžu něco udělat. Má to jedinou vadu na kráse. Ten stůl byl pro počítač, který stávkuje …
Nechápu, jsem šicí, ale tohle fakt nezvládnu, ani kdybych se na hlavu postavila. Budu si muset prostudovat, jak se provádí to prošívání, připadá mi to skoro technicky nemožné. Prostě jste pačkouzelnice. Smekám!
Myšičko (inlove) , to quiltování je strojem, on ot tak umí. 🙂
Myško, Ty jsi také jedna z kouzelnic které si byly pro talent nejen dvakrát ale několikrát. Takhle vyšívat už dneska umí málokdo, pro práci s dětmi jistě musí být další talent. Louk, Zana, Yga a další si vybraly několik dávek umění koukat se na svět přes foťák a Vave, ta se tam neustále vracela až na ostatní toho moc nezbylo.
Děkuju vám. 🙂 (h) Když něco dodělám, nikdy si nejsem jistá, protože tam vidím všechny ty chyby. (blush)
Já tam žádný chyby nevidím, já tam vidím jenom nádheru. 🙂
Strašně se mi líbí, jak je sluníčko i měsíček na stejným místě, ale odlesky u každýho jinde.
chyby??? Kde???? Žádné tam nejsou
Teď už vím, kam přišla šikovnost a zručnost, která mi chybí. Tu si „uchmatli“ (ať je to po slovensky, když jsme tady u skvělého (inlove) slovenského článku) Vave a Bubu a Matylda a Dalmi a LA a Jajka a Emteska a ostatní šikulky.
Vave, to je takova krasa. (h) Nemam slov. Fakt.
Vave, jsou překrásné! (h) To jen tvé přehnaně kritické očko vidí nějaké malicherné mušky (nod) .
Vavílo – tvé deky jsou překrásné a všem obdarovaným upřimně přávidím. Musí to být štěstí se do tvých dek zamotat jako houseka do kokonu.
Milá Maťo (inlove) , Tvá vodní vzpomínání čtu moc ráda. Jsou dobrodružné a exotická a voní vodou a svobodou. 🙂 (rain) (sun)
Na hrůzu zvanou krimplen pamatuju, mamka mi z ní nechala udělat šaty a pak mě nutila v tom chodit. Podlehla jsem asi dvakrát, celá psychicky osypaná z té příšernosti, a pak jsem se zasekla, radši bych se nechala zabít, jen abych to nemusela nosit. A taky mi to bylo deklarováno jako obrovská vzácnost. (stejně jako krespilonové svítící zelené neónové šatičky a podobné děsy.)
Rychlé ruce! (fubar) Přeju všem krásný den. (h)
Dobré skoropoledne z Prahy. V noci mrzlo, večer nasněžilo, pěkně se to klouže. Ráno všichni, co stojí ve dvoře a někam potřebovali odjet, tůrovali a škrábali skla až se to Zrzínkovi začalo na parapetu nelíbit a z bezpečnostních důvodů zalezl za svoji oblíbenou pohovku, kde setrval do doby, nežli začalo pukat víčko na otevírané konzervičce. V ten moment bylo po strachu! Strach měl jen z toho, aby náhodou nepohubl, případně, aby mu Melíšek něco neslupnul dřív. Já jsem uklidila letní věci, např. boty s pásky za patu teď opravdu pár měsíců na řadu nepřijdou a jdu si připravit oběd. Pak vyrážím k Modráskovi, vyzvednu z něj poklady, nasbírané od Vás v Brně a začne první balení.
Milá Maťo (inlove) , mám moc ráda tvoje říční povídání – je vidět, jak moc Dunaj miluješ a hodně o něm a jeho lidech víš. V mém životě nějak nikdy nebyla řeka blízko… vždy jen někde hluboko pod mostem. O to víc mám ráda líčení lidí, kteří svoje řeky a říčky znají a žijí s nimi…
Mám na Dunaj také moc hezkou vzpomínku. V 85 tém v červenci jsme byli na zájezdu v Budapešti a trefili jsme se zrovna do nějakých st. svátků. Večer byl ohňostroj – takový jsem na živo v té době neviděla a možná už neuvidím. Byli jsme na Rybářské baště, všechny mosty byly osvětlené a světelné efekty byly ohromující. Ohnivé efekty padaly od Rybářské bašty dolů a odrážely se v Dunaji. Další byly odpalovány z mostu – no to byla taková krása na tu dobu opravdu nevídaná. Já jsem totiž (fubar) a strašně. Já od malička miluju ohňostroje i jen jednotlivé rakety, laserové efekty a pod.
Jak tě chápu, milá Marsko! 🙂 Já mám tyhle ohnivé hrátky taky ráda, jenže psi je nesnášejí – a co potom, že? (wasntme)
No jo, lidé jsou různé. Já zase ohňostroje, rachejtle a tomu podobné záležitosti nesnáším, hlavně ne u nás na horách (tedy – kdekoliv na horách). Ale ani ve městě ty rachejtle nemusím. Vadí mi to, připadá mi to zbytečné vyhazování peněz za nesmyslné střílení, které děsí zvířata a zvěř. Zažila jsem, jak myslivci nacházeli uštvanou zvěř, která prchala v panické hrůze před tím randálem a světly a někde zmrzla. Vyděsím se, když třeba u nás v Podvinném mlýně začnou něco slavit a vypukne ohňostroj. Když o tom vím, tak se leknu míň, protože s tím jakž takž počítám. Ale když o tom nevím, tak z toho mám pupínky a vůbec se nedivím, že i ten klidný Melíšek, který by klidně jezdil na té hlavici od vysavače, zmizí a třese se strachem. Zrzína celou noc nevidím, jak je vyděšený za postelí. Ne, nemám to ráda a považuji to za naprosto zbytečné. Ale chápu, že jsou lidé, kterým se to líbí – mého souseda na chalupě to každoročně stojí na Silvestra minimálně 10.000,-.
Karolínko, mě ho ale nikdo ještě nikdy nekoupil ani se se mnou nechce nikdo jezdit dívat. U nás v údolíčku nic nevidím ;( . Ještě jsem neuměla prý skoro mluvit a hlídala mě babička, někde bouchaly rakety, babička šla se mnou ven a já jsem prý říkala to jsou klásný lakety a asi to ve mně zůstalo.
Rachejtle, ktere za minimalniho hluku vyleti kamsi nahoru a tam se rozprsknou za svetelnych efektu, mam rad. Bumajzle, ktere jen bouchaji, hvizdaji a vubec delaji rambajz, rad nemam vubec. Tech prvnich by byla skoda, ty druhe bych zakazal. A nekde v prirode zvlast.
Já mám pocit, že bouchají úplně všechny. Alespoň u nás v údolí v Krkonoších je to vždycky jak u Verdunu. Ona ta světla sama o sobě těm zvířatům taky moc dobře nedělají! Ale pořád lepší, nežli ty rány. Nesnáším to a považuji za vyhozené peníze, které by se daly investovat určitě smysluplněji.
KOukám, že je to další věc, co máme společnou (clap) ….a to jeden z mých kamarádů se těmahle rachejtličkama živí….vyrábí je na zakázku. (sweat)
Milá Maťo, kde je čas pašování a malin nezralých 🙂 . Krásný vzpomínání, určitě ti ještě něco zbylo na příště (y)
Zano! …kde je čas pašování a malin nezralých… (rofl) To je krásně řečeno 🙂 Já si zase pamatuju, jak jsem jednou uvízla v Košicích v nemocnici a se mnou na pokoji byla mladá žena odněkud ze slovensko-polsko-ukrajinského pomezí. Přestože mohla být jen tak o deset let starší než já, naše zkušenosti byly o generace mimo… Když ona vyprávěla o svém dětství, tak to bylo z vesnice, kde takřka ve všech rodinách platilo „otec pašerák, matka v domácnosti“ (chuckle) Když mi vykládala, jak přijeli policajti před jejich barák, autama svítili do chalupy, aby bylo vidět a její matka zatím lezla po čtyřech po podlaze a schovávala kontraband do kamen, tak to bylo jako nějaký dobrodružný film a ne skutečnost.
Pašovalo se vždy a dokud nám nezavedou celosvětovou vládu tak se pašovat i bude. Vždycky je co pašovat.
Ať už aby se člověk vyhnul clu, nebo protože (více či méně osvícená) vláda zakázala něco o co mají lidé zájem.
Jen to co se pašuje se mění. Někdy je to alkohol, někdy krimplen, někdy žárovky.
Jé, to je hezké vyprávění. A trošku „k věci“. Včera mi vyprávěl kamarád o tom, že jeho sestra žije ve Vídni a kam se chodí na kávu a na lívance 😉
Maťo, Maťo, to jsou vzpomínky!!!!! Ano, byla taková doba, každý jsme ji prožívali jinak, ale ty tvoje jsou okořené vůní Dunaje! Já jsem na horní Dunaj vyjela (ale jen suchou nohou 🙂 ) až se ten ostnatý drát odstříhal. Znám Dunaj směrem nahoru od Vídně, mám jeho okolí projeté autem i na kole, prochozené pěšky. Cyklostezky jsou nezapomenutelné, městečka a vesničky jsou nádherně upravené a o množství památek ani nemluvě. Kromě zimy, v každém ročním období jsem ráda jezdila krajinou podél téhle obrovité, ale dnes už spoutané řeky. Ale viděla jsem v jedné vesničce u Kremže sloup a na něm čárky, kam až sahala voda při povodních. Tak to by mě hodně, hodně převyšovala ;( . Nejkrásnější období je doba šturmu, v každé vesnici jsou otevřené sklípky, kde se scházejí na studenou večeři při sklence vína obyvatelé a užívají si hojrige. Vůně zralé révy je všude, nejenom ve vinohradech a je nezapomenutelná. Podobně jako na naší JM.
Hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Hezky to povídání plyne – jako voda v Dunaji. Pasov, Řezno – krásná města s bohatou historií a spoustou památek. Obě ta města mám moc ráda, zastavíme se v nich raději, než v obrovském Norimberku.
Dneska jdu dálkařit, takže delší výlet se konat nebude. A odpoledne musím najít venkovní svíčky a navázat mašle na venkovní ozdoby. Protože co je zítra (wait) ? První adventní neděle (*) Máme bílo, umrzlo – prostě zimní čas (nod)
Sever Brna hlásí také bílo a umrzlo, už protahovali silnici a chumelí jako, no jako v zimě! Takže vykasáme rukávy a hurá zametat! Jsem zvědavá jestli mě ta zametací euforie vydrží alespoň do oběda 😉 .
u nás ani moc sněhu není – jen na příjemnou ranní rozcvičku (nod) Dokonce vykukuje (sun)
Mám přestávku – za chvilku jdu pokračovat v počítání. Je fajn, že připojení funguje všude (chuckle) , můžu nakukovat (wave)
Alex: Přestěhuj se na jih Brna, tu huž roztálo 🙂
V Krpoli taky! Ále u Alex je vždycky o svetr víc, než v Brně, za mala jsem tam měla příbuzný, tak to znám.
Na jih od Brna u žabek to pořád ještě drží. Polárka dneska viděla sníh poprvé, takže do něj šlápla a raketovou rychlostí se přemístila zpátky do domu. 🙂
Tady mrzne a je pocukrováno.
Mato, muselo to byt fantasticky takhle cestovat. Taky to prinasi vzpominky – dik. Ja mam na Dunaj moc pekne vzpominky z Madarska. Koncem 70.let jsem tam byla na stazi v Budapesti a narazila jsem na lidi, co byli jak ja vysazeny na jidlo a vareni. Ja jsem byla v te dobe co se vareni tyce jeste v dobe ucebni, lec uz nadsena. A tak pro mne tamni kolegove varili doma a ukazovali postupy a vodili mne do restauraci. A ty nejlepsi se nachazely dost za mestem nad Dunajem. Zadne extra nobl zalezitosti – spis jak bajda nad rekou. Treba nejlepsi halaszle jsem mela tam – a pastiku z husich jater. (makeup) Ten smailik mi nahrazuje mnam. 🙂
Krásné povídání. Jen tím drátek jsme byli omotaní my. A ani nám to nepřišlo…
Maťa, vďaka, ozaj pekné. A slovenčina mi chybí, veĺmi! (h)
Sice první, ale… né drátek, ale dráteM!!! (punch)
(y) souhlasím, také mi chybí a proto jsem sáhla do knihovny a vytáhla si jednu detektivku ve Slovenštině 😉 .
Já mám ve slovenštině ráda Hotel,Lék..no prostě A.H. Přijde mi zajímavější jak v češtině…. 😉
Ano, tyhle jsem taky četla slovensky. Ale mně slovenština nechybí, dětičky si stáhly komplet seriál Susedia a viděly ho několikrát za sebou. Sice je pozitivní, že rozumí slovensky (po několika dotazech), ale bez tohoto seriálu už bych se docela obešla… (wasntme)