Poslední čtvrtek v listopadu (tedy dnes) slaví Američané jejich nejoblíbenější (a nejžravější) svátek – Thanksgiving Day (Díkůvzdání). První Thanksgiving se slavil už v r. 1621 v přístavním městě Plymouth. Bylo to rok po zakotvení nejznámější lodě Mayflower. Ta přistála s prvními anglickými přistěhovalci – Pilgrims u pobřeží dnešního státu Massachusetts (jeden ze 6 států tzv. New England). Uspořádaná vele-hostina byl dík Bohu za bohatou úrodu, ale také dík tamním indiánům, kteří jim nejen pomohli přežít první krutou zimu, ale naučili je, co a jak v nové zemi a v nových podmínkách pěstovat.
Z této doby pochází americká tradiční krůta, i když ta původní byla divoká. Divoké krůty (barvou peří spíše podobné bažantům) zde žijí ve spoustě států dodnes (včetně naší Al.). Podobné hostiny se pak pravidelně pořádaly mnoho dalších let, ale teprve Abraham Lincoln ustanovil čtvrtý čtvrtek v listopadu jako státní svátek „Thanksgiving Day“.
Z původního důvodu pro díkůvzdání už zbylo opravdu málo, ale Thanksgiving zůstává nejoblíbenějším svátkem Američanů. Rodiny se na něj sjíždějí ve větším počtu než na Vánoce. A protože to už dávno není vysloveně rodinná slavnost, často slaví přátelé hromadně, aby se už ta ohromná krůta vyplatila upéci.
Několik dnů předem bývá na silnicích a letištích největší nával a je to jediný svátek v roce, kdy mají skoro všechny obchody zavřeno. Slavnostní jídelníček je téměř stejný jako o Vánocích, pouze to naparáděné cukroví chybí a je nahrazeno všemožnými druhy koláčů – Pies. Je škoda, že se při obou největších am. svátcích pojídá krůta.
Spousta lidí mívá v mrazáku stále zbytky té listopadové a o měsíc později je třeba péci další. Na Thanksgiving se věcné dárky nedávají, zato pod dary přírody se ve spoustě rodin stoly až prohýbají. Protože zmíněná krůta je považována za suché maso, je plněna nádivkou (buď uvnitř, nebo pečená samostatně) a maso poléváno omáčkami. Navíc skoro každá rodina má vedle těch „tradičních“ ještě spoustu rodinných receptů a tak je vždy z čeho vybírat.
Neodmyslitelně ke krůtě patří brusinky. Ty se zde prodávají buď čerstvé, sušené, nebo v konzervě zpracované na „marmeládu“ či tuhý rosol, takový brusinkový aspik. Ten se z plechovky vyklopí jako váleček a krájí na úhledná silnější kolečka.
Mezi nejtradičnější přílohy patří „sweet potatoes“ – sladké brambory (lat. Ipomoea batatas). Ty nepatří mezi lilkovité, jako obyčejné brambory, ale je to druh svlačce. Lodyhy jsou hodně dlouhé, vzájemně propletené a pole sladkých brambor vypadá jako pokryté hustým porostem. Vyorávají a sklízí se stejně jako typické brambory. K růstu potřebují teplejší podnebí, mladé rostliny snadno zmrznou. Pěstují se hlavně v jižních státech, ale urodí se i v chladnějších podmínkách.
Narůstají do různých velikostí, od štíhlých a dlouhých až po opravdu velké a baculaté druhy. Mohou mít bílou, žlutou nebo oranžovou dužinu, stejně tak mají i zbarvenou slupku. Když jsem je jedla prvně u tchýně, byla to pro mne zcela zvláštní, neznámá chuť. Snad mi i chutnaly, ale pravý požitek možná kazila jak jejich barva, tak jejich jméno „sladké brambory“.
Do té doby pro mně sladká brambora byla taková, která namrzla, nebyla dobrá a měla se vyhodit. Velmi brzy jsem jim ale přišla na chuť a jím je ráda. Sice ne tak ráda jako ty pravé brambory, ale jako občasnou změnu je vítám. Jsou zde dostupné celý rok, teď na podzim, kdy se sklízí, jsou velice levné. Jíme je ovšem pouze k drůbeži nebo šunce. K řízku či hovězímu (tedy ani steaku) bych si je rozhodně dobrovolně nedala.
Když sladké brambory kupuji jednotlivě v obchodě, vybírám ty štíhlejší a co možná stejné velikosti, protože se rychleji pečou. Úprava brambor je různá, mohou se vařit ve slupce, smažit pokrájené na plátky nebo jako hranolky, v celku péci v troubě. Dají se koupit i v konzervě, takové menší špalíčky v cukrovém sirupu. Chuť smažených a vařených brambor neznám, doma je dělám vždycky jen pečené v troubě, máme je tak nejraději.
Oprané brambory položím na rošt na alufolii , nebo na plech. Z brambor někdy při pečení vykapává sladká šťáva, na dně trouby zkaramelizuje a jde špatně sundat. Podle trouby a velikosti brambor trvá pečení (při teplotě 180oC) hodinu i více. Proto jich peču vždy několik najednou, po sloupnutí se dají snadno uchovat v lednici i několik dnů. Slupka při pečení zkrabatí a musí se sloupnout ještě za horka, později už to tak snadno nejde. Oproti obyčejným bramborám, ty sladké při pečení nevybouchnou, píchá se do nich pouze na zkoušku propečení.
Pokud budu brambory podávat hned, po sloupnutí je dám do pekáčku a šťouchačkou nebo jen vidličkou je rozmačkám. Potom do nich zamíchám trochu soli a čerstvě mletého pepře. Pokladu kousky másla (docela dost), navrch nastrouhám muškátový oříšek a dám do trouby propéci. Pro extra slavnostní brambory, do kaše zamíchám sekané vlašské ořechy, máslo, trochu rumu a asi půl hrnku šlehačky. Do kaše se může zamíchat třeba i vajíčko, kousky ananasu (s trochou šťávy), jako koření přidat skořici, mletý hřebíček, nebo ještě více přisladit hnědým cukrem. Prostě fantazii se meze nekladou. Nám ale nejvíce chutnají jen tak, jak jsem popsala.
Oproti obyčejným bramborám jsou tyhle sladké velice zdravé, výživné, plné vitamínů. Vím, že se prodávají už i u vás a doporučuji je vyzkoušet. A kdyby vám pak opravdu nechutnaly – dejte je vašemu psu. Protože těm naopak šmakují náramně. Jak Sadie, tak Trixie je milují, obzvláště Trixie by se po nich ujedla, v misce s chutí slupne větší porci kaše. Ale co má nejraději jsou „bramborové křížaly“.
Dělám je stejně jako ty z jablek. Syrovou bramboru pokrájím na plátky (asi 1cm) pokladu jimi plech, vyložený pečícím papírem, aby se nelepily. Během pečení jednou obrátím a hotové jsou tehdy, když je dužina ještě trochu vláčná a i po vychladnutí zůstane „křížalově pružná“. Chcete-li svému psímu mazlíčkovi udělat něco pod stromeček – doporučuji křížaly ze sladkých brambor. Však se takové prodávají i v psích katalozích a za poměrně vysokou cenu.
Druhé jídlo, které jsem si oblíbila je indiánský pudink. Peču ho tak dvakrát, či třikrát do roka, takže se rozhodně nepřejí. Pokaždé, když ho upeču, moc si pochutnáme a já slibuji, že ho budu dělat častěji. Ale nějak to vždycky vyjde právě jen na ten Thanksgiving, Vánoce a výjimečně i mimo svátky. Je to moučník typický pro New England, a právě v těchto státech by na Thanksgiving neměl na stole chybět.
Nejlépe bych ho přirovnala ke krupicové kaši s melasou. Zde se do něj dává kukuřičná mouka, ale pokud byste ho chtěli zkusit, možná by se krupičkou, nebo hrubou krupicí dala ta kukuřičná mouka nahradit. Na pohled tento moučník nevypadá nijak lákavě (viz foto). Musí se ale podávat horký, několik lžic do misky a navrch porce vanilkové zmrzliny.
Na indiánský pudink budete potřebovat:
(odměrku – hrnek – o obsahu 200 ml)
4 hrnky mléka (odděleně 3+1)
1/2 hrnku kukuřičné mouky
1/2 hrnku cukru
1 vejce
1/2 hrnku melasy (ta je dost důležitá, dává tu správnou chuť, tak nenahrazovat cukrem)
2 lžíce másla
půl lžičky soli
1 lžičku skořice
1/2 lžičky zázvoru
Postup:
Předehřejte si troubu na 180oC.
Smíchejte dohromady mouku, cukr, sůl, skořici a zázvor.
Rozšlehejte v misce vajíčko a zašlehejte do něj melasu.
Přiveďte 3 hrnky mléka skoro k varu. Odtáhněte z ohně a postupně rychle vmíchejte směs mouky a koření.
Asi 3 lžíce horké moučné směsi vmíchejte do vajíčka s melasou.
Vejce přilejte zpět do moučné směsi a buď ve vodní lázni, nebo opatrně na plotně, vařte asi deset minut, nebo tak dlouho, až je směs hustá.
Vpracujte do směsi 2 lžíce másla.
Nalejte pudink do pekáčku nebo varné misky o obsahu asi 1,5 l.
Po povrchu rozlijte zbývající hrnek mléka. NEMÍCHAT.
Pečte ve vyhřáté troubě asi 2 hodiny, nebo až je povrch hezky hnědý.
Podávejte horké a kopečkem vanilkové zmrzliny.
Jiná kávová varianta: není už to klasický recept Nové Anglie, ale můžete vyzkoušet, třeba vám bude chutnat lépe. Postup je stejný, pouze na začátku použijete místo 3 hrnků mléka pouze 2.5 a zbytek (1/2 hr.) nahradíte silnou kávou. Dále je postup stejný. Na hotový pudink pak místo vanilkové zmrzliny můžete dát kávovou.
Za celé manželství jsem krůtu pekla sotva desetkrát a jen když jsme měli návštěvu. Většinou jsme svátek slavili buď u manželových rodičů, byli někam pozvaní, nebo zůstali doma, kdy péci krůtu pro dva nemělo vůbec cenu. Co jsme zpět zde, svátek „slavíme“ velice netradičně – jezdíme se projít k moři a po návratu jíme něco úplně normálního. Ale jako moučník nelením udělat právě ten indiánský pudink a navíc „apple pie – jablečný koláč“. Letos se k moři nedostaneme, protože k nám přijede náš přítel Jerry se svojí dcerou. Plánovala jsem krůtu upéci, ale Jerry s omluvou napsal, že Terezka tohle maso nemá ráda. Vůbec jsem se nezlobila – ba naopak. Mnohem raději udělám šunku, ke které se právě ty tradiční sladké brambory hodí a má je ráda i návštěva.
A ještě k brusinkám. Americké brusinky nejsou ty maličké, divoce rostoucí bobulky, ale velké plody „klikvy“ (Klikva bahenní (Oxycoccus palustris, dříve také Vaccinium oxycoccos). Evropské brusinky sice v USA také rostou, ale pod slovem „cranberries“ si zde každý představí plody klikvy. Ta se pěstuje hlavně v severních státech (a Kanadě) na ohromných vlhkých plochách, tzv. „bogs“. V době sklizně se pole zaplaví vrstvou vody, speciální stroje vodou projíždí a bobule oddělí od keříků. Klikva má v plodu vzduchovou bublinu, takže strhané plody vyplavou na povrch. Z něj jsou ručně staženy ke kraji, odkud je hadice vycucnou na běžící pás a do kamionů. Kdysi jsem takovu sklizeň viděla na ostrově Nantucket a bylo to velice zajímavé.
Zde je YouTube odkaz, abyste si o sklizni udělali lepší představu.
http://www.youtube.com/watch?v=nzeXodfcgd4&feature=related
A jeden český odkaz na sladké brambory – tam jsou popsané jejich ostatní úpravy, které možná někdy vyzkouším, až se nám tyhle pečené omrzí.
http://www.receptyonline.cz/bataty-sladke-brambory–1124.html
Fotky najdete zde http://marickac.rajce.idnes.cz/sladke_brambory_a_indiansky_pudink/
test test t test test test test test test test test test test test testt test test test test test test test test test test test testt test test test test test test test test test test test test
t test test test test test test test test test test test testt test test test test test test test test test test test testt test test test test test test http://onet.pl/ test test test test test test
t test test test test test test test test test test test testt test test test test test test test test test test test testt test test test test test test test test test test test test
Zdravím,moc nám Vaše stránka pomohla.Dcera dělá diplomku na téma Díkuvzdání,takže,prostě super
Děkuji Renata (cash) (inlove)
OPRAVA RECEPTU
Za hodinu budeme večeřet, ale musím ještě honem napsat opravu. Nevím, jestli se někdo pokusíte udělat ten indiánsky pudink (Indian Pudding), ale kdyby náhodou ano (a je to opravdu moc dobré – zvláštní, ale dobré), tak jsem udělala chybu v mmožství cukru.
Napsala jsem, že je ho potřeba 1/2 hrnku, ale to je moc – POUZE 1/4 hrnku. Protože je tam i půl hrnku melasy, tak to je sladké až dost. Omlouvám se.
Děkuji za odezvy a za přání hezkého svátku. (h) (bow)
Za chvíli půjdu udělat ten indiánský pudink a pak ho před podáváním jen ohřeji. Až bude hotový, šoupnu do trouby šunku, která se bude péci tak 3 hodiny. Sladké brambory už mám upečené od včera a ještě udělám šťouchané brambory, aby bylo na výběr. Hotový je i jablečný koláč (od kterého jsme včera už kus měli, manžel tu vůni nemohl vydržet a já se nechala zlákat). Dorazíme ho odpoledne ke kávě. Žádné další divy dělat už nebudu.
Ten (tu?) „Turducken“ neznám, ani jsem o tom nikdy neslyšela. Ale, že bych se s tím chtěla namáhat – tak to tedy rozhodně ne, vždyť to musí být děsně časově náročné. Možná se ty chutě vzájemně příjemně prolnou, ale pak to není ani to, ani ono. Jak manžel říká každému zbytečnému přeháněnému vylepšení „je to jak zlatit konvalinky“ .
A ano, americké trouby jsou opravdu velké, já když kupuji nový sporák (a brzy mě to čeká, můj začíná zlobit), tak jako první koukám na troubu. Vůbec nepotřebuji „sporák s vodotryskem“, čím méně tlačítek a podobných zbytečností tam je, tím jsem raději. Hlavní je právě ta velikost trouby, protože jí véééélmi často používám.
Moje tchýně dávala krůtu do trouby už ve středu večer, těsně, než šla spát. Byl to vždycky ohromný kus. Na celém ptáku je nejkrásnější vlastně jen to naservírování – když se ten vypečený obr položí doprostřed stolu. Jakmile se nakrojí, veškerá působivá krása je fuč.
A od doby prez. Bushe st. je tradice „udělit prezidentskou milost“ jedné krůtě. Vždy je vybrána ta nejkrásnější, největší a nádherně bílá. Prezident jí před zraky medií před Bílým Domem udělí milost a krůta je odeslána na farmu, kde dožije v blahobytu.
Maričko, krásný svátek! (inlove) A díky za zajímavý mlsotník. Jj, sladké brambory už jsou k vidění docela běžně. Ale zatím jsem neměla odvahu.
Díkůvzdání je krásné slovo i myšlénka. Jestlipak si ještě někdo nad prohýbajícím se stolem vzpomene na poděkování za bohatou úrodu? Možná farmáři a jim podobní? Marička úspěšná zahradnice a pěstitelka zeleniny jistě ano (sun) .
Mám dojem, že s přáním hezkého svátku bych byla dost opožděná. Ale díky za zajímavé recepty. Musím přiznat, že i pro mne je sladký brambor = namrzlý brambor 😀 Ale ochutnat bych to chtěla, zvědavá jsem dost. Krocani se v naší rodině dělali ode dávna. Ale nikdy se nepekli vcelku. Babička koupila na vánoce 2 ptáky Nohy (tak jsem tomu říkávala) a rozbourala je na jednotlivá masa. Něco bylo jako divočina, něco jako nadívané zapečené kapsy. Prostě pták Noh 10x jinak (sun)
Děvčata americká, pěkně si tu oslavu užijte.
Jo, dneska psali v Lidovkách, že prý je na Díkuvzdání nebo Vánoce čím dál tím víc oblíbenější krůto-kachno-kuře: http://en.wikipedia.org/wiki/Turducken – je to fakt pravda?
Asi takhle, aido. Propagujou to zejmena nekteri televizni kuchari. Delat to doma v podstate nejde a navic uz to zavani obzerstvim. Co vim, tak uz vic jak skoro pred 20 lety legendarni sefkuchar z Louisiany Paul Proudhomme tohle delal a vydaval to za tradicni jidlo v jeho cajun rodine. Jeste se mezi to soupnou ruzne nadivky. Jo, a myslim, ze to dokoncoval krepelkou. Na odkaz jsem se nedivala, jsme tak vicemene na odjezdu, jen Chet si hleda nejake hracky co si sebou vzit.
Tak s tím hříchem obžerství souhlasím, HankoW. – tedy s tím, že ta třikrát nadívaná krůta obžerná je. Ale novinka to není – americký je na tom právě jen ten krocan 🙂 Velká drůbež se takhle nadívá tou menší už od středověku, a skutečně to končilo křepelkou nebo holoubětem, četla jsem cosi i o kosovi… no, možná. Oblíbená úprava panovnických stolů byli pávi nadívaní bažantem + kachnou… a tak dále, až k tomu skřivanovi… Některá jídla opravdu nemusím mít, a tohle je jedno z nich… (wave)
Jo jo, potvrzuju! Tady se tomu říká královský krocan a začíná se plnit husou – kachna je až č. 2 (rofl) Lze si to přímo objednat v našem farmářském obchodě, kde jsem právě objednala 15 librového krocana „bronze“, tedy barevného, ne bílého… To zase bude obludka! 🙂
No, pořád lepší 15 liber než 15 kilo, že. 😉
Já na to krůto-kachno-kuře v těch Lidovkách taky koukala jak zjara (i když jsem si samozřejmě hned vzpomněla na „Obsluhoval jsem anglického krále“ a plněného vemblouda, čičo tam pekli).
I těch 15 liber jsme jedli ve čtyřech pět dní a ke konci ho nechtěli už ani psi 😀 Máme rádi maso, ale nějak ho neumíme moc sníst…
Dede, snadná rada, pár námětů je např. zde: http://thaifood.about.com/od/authenticallythai/tp/turkeyleftoverrecipes.htm – pus mražák, který samozřejmě ani nenabízím. 🙂
Jo a ještě třeba tady, je to celý rozcestník: http://www.google.com/#hl=en&expIds=17259,18167,27817&sugexp=ldymls&xhr=t&q=leftover+turkey+recipes&cp=9&pf=p&sclient=psy&aq=0&aqi=&aql=&oq=&gs_rfai=&pbx=1&fp=b69933d19f024e3b
P.S. Receptů na turducken se kupodivu dá najít hodně, např. zde: http://www.google.com/#sclient=psy&hl=en&q=turducken+recipe&aq=1&aqi=g4g-o1&aql=&oq=&gs_rfai=&pbx=1&fp=b69933d19f024e3b – sama bych se do toho ovšem nepouštěla.
Jo a když už píšu (udělala jsem si pauzu mezi prací) – chtěla bych se sestrám moravským i českým omluvit za dnešní absenci. Ještě tak ve čtyři jsem si myslela, že dorazím, ale dohnala mě práce a budu tu cosi smolit až do nevím kdy. Takže dámy, nezlobte se, třeba mi to vyjde příště.
Jeste k tem sladkym bramboram. Fakt je, ze pro typische tchechische MNAM (ahoj Xerxovi) (wave) to jako priloha je asi podivne. Ale kdyz to jeden pojme jako prechod mezi prilohou a mene sladkym moucnikem, a pripravi se to chutne, tak je to dobre. Ja tu prirozenou sladkost obcas kontruju necim pikantnejsim. Mam napr. jedno kari, ktere narozdil od toho hodne do zluta je hnedsi – pikantni, ale s prichuti noveho koreni a naznakem skorice. Na chipsech je to fajn. Zapekam take na kosticky uvarene, smichane s nakyslym jablkem a omackou ze zkaramelizovaneho cukru, masla, oprazenych pecan orechu A – dulezite -trochou paliveho pepre, jako cayenne nebo nasekane jalapeno papricky a pripadne zalite i trochou whisky. Ta sladkost s tim ostrejsim se spoji moc dobre. Taky mi prijde, ze ta korenici smes Carodejka, co mimochodem Karolina ma v krame (a je moc dobra), by se k tomu tez hodila.
trošku OT – dotaz pro šikovné kuchařinky (a že jich tu je)
dcerka se chystá na vícečetnou oslavu péct dort a nikdy to nedělala… no, já taky pekla vždy spíš různé „buchty“ (to u nás zahrnuje kdeco) a dort jsem zkoušela párkrát kdysi v dávnověku a pamatuju se, že jsem s tím měla takový problém
dort by měl být přece nahoře pěkně rovný, ne? no a mně se tam, vždy udělal „kopeček“ 🙁 … jak se tomu dá zabránit nebo co co s tím máme dělat???? POMOOOOOOOC!!!!!!
(chudinka čeká že jí s tím zítra přijdu pomoct – a pod mým „vedením“ upeče něco jako krtčí hromádku :O (headbang) … prosíííííím, nenechejte mne v tom!!!!!!
Coby, kopecek se serizne, napatla prebytecnym kremem a prikusuje pri zdobeni 😉 Přece.
No jasně, seříznout a ochutnat
Ještě, že došel rozumný člověk. 🙂
Prostě se to těsto musí trošku odhrábnout ke stranám. Mírný kopeček se odstraní tím, že za vrchní část dortu vydáváš spodní stranu. A když je kopeček moc velký, tak se dlouhou pilkou seřízne. A jsou taky těsta, která udělají kopeček, ale ten po vychladnutí zase klesne.
jojo, odhrabávat jsem myslím zkoušela – ono se to celkem nabízí samo – leč bez valného výsledku 🙁 … obrátit nohama vzhůru dá krásný vršek jaký bych si asi tak představovala – ale asi by se to na kopečku vespod „houpalo“, ne?
asi teda budeme řezat… děkuju za tip 🙂
ale jak to krucinál :O že v krámech prodávají vzorně rovné korpusy????? grrrrr (headbang)
protože ty seříznuté prodávají jako ozdobené dorty 😛 (blush)
no sharko, tak to je fikanýýýýýýýýý :O 8)
budeme asi potřebovat hooooodně ostrý nůž, protože mám pocit, že se usnesla na Sachrovi, takže polité jen čokoládovou polevou a ta je vcelku tenjá, až tak moc nerovností nezakryje…. hm?
Zvlášť pro sachr bych se vnucovala s tou svou spodní stranou, protože ta je tak jako tak pevnější než pórovitější strana vrchní a do seříznuté by navíc ta čokoláda sákla a při natírání by se do ní zakulovaly drobky.
S tím převracením to uměla maminka od bráchy profi cukráře, který vzal v osmačtyřicátém nohy na ramena a pekl v Sao Paulu a pak v New Yorku u Vašaty.
baty, máš svatou pravdu, to seříznuté asi prostě musí být „drobkovité“… takže zkusíme obracet – asi až po vychladnutí, že?
já vím že se ptám asi jako debil, ale moc bych jí přála aby se jí její první dort povedl, navíc přijedou i tchánovic, tak by se asi ráda vycajchnovala 😉
Nůž potřebuješ „pilku“ s řídkými zuby. Anebo režnou nit, hezky si dortík omotáš, srovnáš nit tak, aby byla vrstva těsta všude stejná a rozkrojíš stejně jako knedlík. Též se k tomu účelu hodí struna od piána (viz Jindřiška Smetanová).
Nezapomeň si na kraji korpusu udělat lehký kolmý zářez, podle něj pak budeš skládat vrstvy zpět.
Renato, i při těch nervech jsem tu vybuchla smíchy nad tou strunou od piána (rofl) (rofl) (rofl)
no jo, zářez, to je fikaný, a přitom tak samozřejmý (ale nebyla by mě to napadlo (blush) )
já věděla, kde se mám zeptat (dance)
Nechci dráždit vaše chuťové pohárky – ale u pravého Sachru je pod tou čokoládou hustá (zahuštěná) meruňková marmeláda. Právě že aby se drobky nedrobily, čokoláda nevsakovala a navíc to skvěle chutná… A na ukrojený řez čerstvá šlehačka… Kruci, kdo to tady vyslovil slova „čokoládový dort“? (rofl)
šmarjápanno, terro-san – já snad půjdu hledat recept… až do teď jsem myslela že ta marmeláda (nějaká hezky kyselkavá) se dává mezi dva pláty (přeřízne se to vejpůl)
já neciiiii dort, já ciiiiii jít umřít do houští (headbang)
Existuje spor mezi dvěma tábory o to, jak vypadá „pravý“ Sachrův dort. Jeden tvrdí, že marmeláda se dává doprostřed, druhý že na povrch pod polevu.
Cože to dělal I.P.P. s chudáky pejsky?? Totéž, co vy teď tady se mnou. Potřebuju hadr na hubu…. Beto, jak ti rozumím….
MaRi, tak já jsem ta „povrchová“ škola – a celý recept je i tady na Zvířetníku, v článku „Když alfa-kocour slaví“… my jsme totiž doma čokoládoví. Ještě chvíli – a ten hadr na hubu už by se mi hodil taky…
Marmeláda se dává jak navrch, tak mezi vrstvy. A přesně, jak píše terra-san, vyrovná povrch dortu pod čokoládovou polevou. Ehm, je dobré, když v té marmeládě nejsou celé meruňky 🙂
Ano ano, všechno je jinak (rofl) (rofl) (rofl) Renato, pravdu díš. Čím víc marmelády, tím dobřejší dort. (rofl) Ale s tou marmeládou pod čokoládovou polevou, to aby prase rovnalo. Já s tím měla jednou hodně starostí. 😛
No jo, oni ve Vídni dobře vědí, proč ta marmeláda musí být zredukovaná a o čokoládových polevách mám celou knihu a proto je nedělám 🙂 Ba ne, nedělám je proto, že čokoládové dorty nerada, ještě tak Harlekýn. V případě objednávky je ale zvládnu, i když temperování čokolády opravdu není můj nejmilejší koníček.
A dorty samozřejmě taky obracím a spodek seřezávám. Držím palce, ať je dort jako od Myšáka!
Přesně tak, celý život sundám z dorty obroučku, nechám trošíčku prochladnout a pak opatrně obrátím tím plechovým kolem nahoru a opatrně sundám. A mám dorty rovné, jako když střelí. Fakt, když se těsto trochu nahrne ke kraji, tak je pak prostřední kopeček tak malý, že se splácne.
Baty, lingvistko, mam dotaz. Pouzilas slovo dorta jako fem. Zrovna tak to pouzivaji Svehlovi. A nikde jinde nez z techto dvou zdroju jsem to neslysela – a to ze z Olomouce do Brna to zas neni tak daleko. Napadlo mne jestli to neni tim, ze v Brne byl ten silny vliv nemciny – die Torte – ta dorta. Je to tim nebo jen tak, ze kazdy kraj ma sve variace?
U nás na severu je taky ta dorta. Odtud dotaz: Chceš do_rtu? (chuckle)
Hanko, dorta je to myslím většinou na Moravě… taky třeba hadra (na podlahu) nebo zase naopak okurek
Správně, dorta, hadra, okurka, papuča, jinak se to v Brně neřekne (wave)
Hi hi, mrkněte semhle, zrovna nedávno jsem se na to ptala: http://www.cuketka.cz/forum/topic.php?id=1061#post-15310
To budou slovenské vlivy. Slovensky je dort ……..torta.
na těsto se dá pečící papír a zasype se to fazolema..ale já to nikdy nezkoušela..já tu bouli raději seříznu 😉
To se dělá s křehkým těstem, do piškotového i tukového piškotu by to prohučelo až na dno.
proč neudělá rovnou Krtkův dort? je to krásné, lehoučké, mňam… a ten kopeček tam prostě být musí 🙂 jinak mě se taky piškot v životě kulatý neudělá bez kopečku… takže dělám když už, tak piškůtek nízký velký , ten překrojím a pak je dortík a) hranatý b) odkrajuje se podle formy do kulata držíme tlapkyyyyy
Maričko, hezký svátek a krásně si ho s přáteli a pejsky a kočkami užijte!!! vždycky ráda čtu tvoje povídání, je vždycky plné pohody, sluníčkové, spokojené… jsem ráda, že jsi ve Státech šťastná 🙂 krůtu jsem vždycky obcházela s celkem vlažným zájmem… až jsme objevili prodejnu drůbeže Rabbit a synek se vyučil kuchařem…ono dá víc práce sehnat menší krůtu do panelákové trouby než příprava samotná!!! my bychom si se 7 kg potvorou taky poradili, mít tu veletroubu na ni – celá rodina a všichni přátelé ji rádi 😉 takže jsme ji vloni měli s kaštanovou nádivkou, pěkně pokrytou plátky slaniny, se šťávičkou…netradičně na Silvestra. k tomu jsem udělala bramborové placky 🙂 peklo se to snad 3 hodiny za občasného podlévání… plachtili jsme mezi kuchyní a kočkami, hráli karty, klábosili a chystali petardy, přemlouvali troubu, aby nezhasínala a pekla … a pak!! to konečně bylo hotové a tak strašně moc to vonělo – až do přízemí 😀
Mar (rose1) ičko, krásný svátek! (rose1)
Milá Maričko, krásně si užijte svátek s přáteli… (inlove) Jinak ty recepty mi jsou všechny povědomé – zrovna minulou sobotu jsme jedli výrobou podobný puding u našich domácích 🙂 Jinak sladké brymbory všeho drhu se tu dají koupit prakticky v každém obchodě a já prostě zatím neměla tu odvahu… no zajedu k farmářům a pár kousků koupím. Když už mám ten recept 😉
Krůtu jsem neměla nikdy moc ráda, na chuť jsem jí přišla až loni na Vánoce tady – když jsem tedy upekla tu obludu po zdejším způsobu. Nadívanou masem (mleté ochucené maso, často s ořechy a ovocem), opatlanou máslem a celičkou pokrytou libovou slaninou, co tu vypadá jako šunka 😀 Peče se v alobalovém stanu spoustu hodin a fakt potřebuje velkou troubu 🙂 Takovou krůtu doprovázejí omáčky, pečené brambory a… je to strašně dobré. Dietní ani náhodou. Ale jednou do roka to stojí za to 😀
To vypada moc dobre! Dede, a recepticek na tu nadivku s masem a ovocem a orechama by nebyl? Docela mi to pripomina neco jako minced meat – sladka nadivka na kolace, coz, kdyz se to povede, neni spatne.
Jinak ja rada na krutu vtiram ochucene maslo pod kuzi. Jednak zustane velmi stavnata, vic se ochuti, ale hlavne kuzicka je pak chruplavejsi.
Milá Hanko, musím najít recept – a ne jeden 🙂 vlastně všechny zdejší vánoční… potom napíšu 🙂
Milá Maričko, nevím, zda bych měl odvahu ty sladké brambory zkusit (sladká = zmrzlá), ale ned tím pudinkem budu uvažovat. Já sice sladké nee, ale občas rodinku překvapím a něco jim nachystám. A tohle je dostatečně exotické. (chuckle)
Krásný svátek za okeánem, přátelé!
Nám loni dovezli také sladké brambory a ty se fakt nedaly jíst /namrzlé/, ale to jsem ještě nečetla předpis na jejich úpravu 😀 možná, že by to šlo. (fubar) jsem já.
Maričko, užijte si Den Díkůvzdání ať už s krůtou nebo se šunkou. Důležití jsou stejně jenom lidi ne jídlo.
Ale přesto děkuju za recepty. Neškodí být v obraze. A krůtu mám ráda.
Maričko, díky za další zajímavosti zpoza Velké louže 🙂 Jako vždycky – autentické, moc příjemné čtení… (wave) A ta kukuřičná mouka se dá koupit i tady v Čechách, ovšem batáty tu pěstují jen zvláště odolní nadšenci, těm se tu moc nedaří – a narozdíl od té kukuřičné mouky o ně ani není takový zájem, protože třeba diabetici, kteří musejí škrob omezovat, dávají přednost topinamburům (Helianthus tuberosus), obsahujícím inulin. A ty tady jsou schopné růst jako plevel…
Krásně si užijte Den díkůvzdání se všemi, které chcete mít kolem sebe (h)
krásné Díkůvzdání Maričko a pozdravuj všechny doma…… (h) (y) (rose1)
Díkuvzdání byl pro mě dlouho zvláštní svátek, nedá se srovnat s ničím českým, ani s těmi Vánoci ne. Díky za nahlédnutí do tradic. Já tedy krůtu moc ráda, ale mívali jsme ji hlavně dřív, dokud jsme ji kupovali z vesnického chovu. Pak se ta firma zrušila a mně se krůtu v obchodě kupovat nechce. Až zas na nějakou narazím, tak si dám 😛
Milá Maričko, přeji krásný den Díkuvzdání a díky za Tvé pochoutky,recepty si zakládám ale už moc nerealizuji. Jsme s přednostou sami, tak zbytečně nepeču, páč jsme oba mlsní, no a ty konce s kily navrch se musí už hlídat. Pozdrav za nás celou Tvoji smečku, posílám pohlazení a pěkně si to užijte. (inlove) (hug) + americká vlajka
V naší vísce pěstují trojí zemědělci krůty, takže máme stále něco v mražáku,krůty zajišťuji i pro své kamarády a tak leckdy jedu autem na projížďku i s krůtami nasázenými v kufru auta. Je to moc dobré masíčko.
(wave)
jennýýýýý jennýýý odkudpak jsi??? ( škrabká tlapkou na okno 😀 ) já bych prosím taky ráááááda krůtičku z domácího chovu…. :* my bydlíme v perníčkovém městě…
a já hned naproti EvěB (wave)
Je to dálka, jsem z Moravy, vesnička má nestředisková se nachází mezi Hranicemi (na Moravě a Bystřicí pod Hostýnem,uzavíráme olomoucký kraj a vedle už je Zlínský, takže klidně ale chtělo by to nějakou štafetu do Čech . 🙂 (chuckle) (wave)
Pošlete krůty rychlíkem! (rofl)
jo, nejlépe živé, aby za tu cestu ve vlaku pěkně zdomácněly 😀 vzpomínám, jak jsme v Drslavicích u přítelých rodičů takhle někdy vloni před hody sbírali jablíčka a sousedovic krocani obcházeli za plotem a hudrali nám do toho 🙂 ale už je asi nemají na prodej a taky měli každý tak 15 kg.
Víš, jak se takové potvory zabíjí? Přiklopíš hezky krůtu obrácenýma kárama (=trakařem, kolečkem) aby jí čouhala jen hlava a tu pak ufikneš. Musíš ale pevně sedět na těch kárách, jinak ti bezhlavá krůta uteče i s nima. A musíš se držet, jinak z kár spadneš a zlomíš si ruku jako švárův strýc.
Tak trakařem (dřevěný hentý oný tento vzdáleně pŕipomínající ohnutý žebřík s kolem vepředu) nebo kolečkem (plechová vana v trubkovém rámu opět s kolem vpředu)?
Tak ty tomu říkáš kolečko, to dřevěné je tragač. (chuckle)
ty jseš ale takový vážný 🙂 já to domyslela do detailu… pěkně je posadit do vlaku, mohly by tam chodit mezi cestující veřejností a do všeho kafrat 😀 no a mě poslat takhle něco živého? ubytuju to, rozmazlím to, nechám si to!!
mnooooo kdyby se třeba jelo ještě do Vánoc domů autíčkem….přítel je z města královského – Uherského Hradiště 🙂 ale to teda nevííím, jak zařídit toto s vláčkem fňuk budeme asi bez domácí krůty, viď, sharko? ( fňuká a lstivě přemýšlí, jak to zařídit)
Do perníčkového města ještě nedorazily farmářské trhy? My v Turnově máme krůty každý týden na trhu přímo z farmy z Vysokého Veselí za velmi přijatelné ceny a opravdu to je pškné čerstvé masíčko. Stojí tam vždycka fronta, mají am různé výrobky z krůtího.
Milá Maričko (inlove) , moc pěkně popisuješ zvyklosti Tvého nového domova. Přiznám se, že pečená krůta (někdy se překládá jako krocan) byla pro mě od dětství symbolem BIG Ameriky. Nejenže Američané měli obrovskou drůbež napečení, ale bezpochyby museli mít i velikánské trouby na pečení, a pak také převelikou rodinu i apetýt. (chuckle)
Když už bych někdy vyhrála ve Sportce (teda přednosta, já nesázím), tak bych ráda projela svět. A když už bych jela do Ameriky, je několik věcí, které bych chtěla vidět nebo zažít. A právě tradiční oslava Díkuvzdání mezi ně patří na předním místě.
Hezky si užij návštěvu a váš krásný svátek. Americká vlajka tu není, tak vyvěsím na počest tu naši. (cz) 🙂 (h)
(A mám „americký součet, heč. Tedy desítku – to jednou psala Hana W, že má stále v součtu deset, tak tomu říkám po ní. 🙂 )
Hihi, jednou jsme o těch troubách s Hankou tak dlouho diskutovaly, až ji změřila a měřením potvrdila, že v Americe opravdu jsou o dost větší trouby 🙂
Naše návštěva dneska k večeru přijela, takže jen odskakuji a snad najdu chvilku nakouknout sem zítra během dne. 🙂
Jejda, Maricko, kdyz jsem odpovidala Vave, tak jsem si nevsimla, ze i ty tu mas clanek. A tak prisambohu tvrdim, ze jsem od tebe ale vubec neopisovala. Mame jednu vetu temer uplne shodnou. (inlove) – coz potvrzuje, ze obe mame pravdu. Hezky si to uzijte. Jak rikam, ja tenhle svatek moc rada.
Hanko, jsem ráda, žes neopisovala, alespoň jsi přitakala mému tvrzení, že je tohle více slaveny svátek, než Vánoce. Tak si ho hezky s Chetem „v bažinách“ užijte.