105×148: Bramboračka

Každý z nás určitě někdy řekl: „Ten z toho ale udělal bramboračku!“, či byl naopak vyzván: „Prosím tě, hlavně z toho nedělej bramboračku.“ Nedávno jsem toto časté úsloví použila také, a vzápětí jsem nad ním začala dumat. Zaujalo mě.

Jednak tím, že se do něj dostala právě bramboračka. Pravda, tato polévka oplývá mnoha barvami, chutěmi i vůněmi, ale znám krmě, které sestávají z mnohem podivuhodnějších ingrediencí. Proč tedy bramboračka? Možná proto, že ji máme rádi. Že oceňujeme právě tu pestrost, díky které je nepřekonatelná, zvláště jsou-li v ní houby a vzpomínka na babičku, která ji vařívala ve dnech, kdy pršelo a ona nás chtěla potěšit a zahřát.

To úzce souvisí s druhou zvláštností úsloví. Je totiž laskavé. Shovívavé a úsměvné. Empatické, vstřícné a uklidňující. Jako by říkalo: „Hele, neblázni, nepanikař, hezky si to v klidu rozeber a promysli, pěkně jedno po druhém. A nezapomeň, že nic se nejí tak horké, jak se uvaří. Ani bramboračka.“ Je dobré a vzácné mít někoho, kdo ti to dokáže říct.

Nakonec… ono vůbec není špatné sem tam si ze svých myšlenek bramboračku udělat. Ovonět a obarvit si dny, prohřát si je sladkostí mrkvičky, vzácností hub, chutí majoránky a vůní čerstvého chleba. Ne, na bramboračce rozhodně není nic špatného.

Ale jaký je ten správný recept na tu správnou bramboračku? Inu, to je tajemství každého z nás, každého bramboračka voní a chutná jinak… ale vlastně vždycky tak trochu stejně. Dobře, přátelsky a laskavě. Je proto báječné nabídnout a na oplátku přijmout nabídnutý talíř a navzájem svou bramboračku ochutnat. Alespoň občas.

Aktualizováno: 3.11.2010 — 13:55

112 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Mila vave, cetla jsem vecer, ale dostat se k tomu neco dodat mam cas az ted. Dychla na mne ze stopetky dobrota duse (a vune bramboracky). Je neco uklidnujiciho na te kouzelne smesi. ja jsem si musela zde v USA ekvivalent rceni o bramboracce (nebo gulasi) vymyslet. Furt mne stvalo, ze to nejde normalne prelozit. Az jsem na to jednoho dne prisla – meatloaf = sekana. A zacala jsem to pouzivat a hned mi bylo rozumeno. Takze rikam v praci: guys, let’s not make a meatloaf out of it, let’s keep it simple. Mozna nejsem tak zenialni, mozna jsem to nekde nekdy slysela, ale to je moje bramboracka.

  2. ;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)

    .(*) Pan Blum jede na dalekou cestu, až do Gdaňska, a veze s sebou velké množství peněz, skoro pětadvacet tisíc marek.Na večer dojede až do malého městečka, a než se ubytuje v místním hotelu, navštíví rabína. ,,Rabi,“ vysvětluje pan Blum, ,,jedu na dalekou cestu, až do Danzigu, a vezu s sebou spoustu peněz. Skoro dvacet pět tisíců. No, víte, jak by to v hotelu mohlo dopadnout, že? Proto bych vás prosil, jestli by nešlo ty peníze nechat u vás.“ ,,Nu, šlo by. Ale pětadvacet tisíc, to není jen tak. Já je uschovám, ale přede svědky.“ Pan Blum nemá nic proti, naopak, a tak rabi pošle pro svědky. Za chvíli se dostaví pan Grűnenwald a pan Schildgrűn. Oba vážení místní obchodníci. Před jejich zraky uloží rabín Blumovy peníze do trezoru. Pan Blum odejde spokojeně spát. Druhý den ráno přijde k rabínovi. ,,A o copak vám jde?“ diví se rabín. ,,No, přece, rabi, včera jsem si tady ve vašem trezoru uložil svých skoro pětadvacet tisíc,“ vysvětluje udiveně pan Blum. ,,Pětadvacet tisíc?“ podivuje se rabín, ,,o tom nic nevím. A máte na to svědky?“ ,,Jistě,“ volá nadšeně pan Blum, ,,pan Grűnenwalda a pana Schildgrűna!“ ,,No tak si je tedy zavolejte,“ řekne suše rabín. Pan Blum si dá zavolat včerejší svědky a nervózně vyčkává. Po delší době přijde pan Grűnenwald a rozlobeně si stěžuje, proč prý ho otravují, že se zrovna teď vrátil z nemocnice, byl tam celý týden a je mu stále hůř, a on že o žádných pětadvaceti tisících neví a pana Bluma že nikdy neviděl. Pan Blum zbledne a se zděšením vyčkává příchodu druhého svědka. Po dlouhé hodině přijde pan Schildgrűn a hned začne láteřit, proč ho otravují, že se zrovna teď vrátil z obchodní cesty, až ve Varšavě byl, a je celý utrmácený a unavený a nevyspalý, a on pochopitelně o žádných tisících, nota bene pětadvaceti, nikdy neslyšel, a toho pána, co říká, že se jmenuje Blum, nikdy neviděl. Když odejde, pan Blum se psychicky zcela složí a není schopen od rabína ani odejít. Takové neštěstí ho ještě v životě nepotkalo. Rabín pojednou vstane, odemkne trezor a s úsměvem podává panu Blumovi jeho peníze. Pan Blum je nevěřícné drží v rukou a zděšeně hledí na rabína. „Rabi, tak proč to divadlo? Co to mělo znamenat?“ „Celkem nic, pane Blum, já vám |en chtěl ukázat, mezi jakou pakáží já tady musím žít.“ .(*)

    ~o) Vinšuju všem přítomným hezký večer. Věřím, že nežijete s takovou pakáží jako musel žít rabi. Pěkně se vyspinkejte. ~o)

  3. Děkuju vám všem za milé ohlasy a komentáře a pořekadla a hlavně za radost, kterou jste mi tím udělali. (h)

    1. Vavi ani jsem nepochvalila, a pritom je co (y) (rose1) diky za moc peknou bramboracku 🙂

  4. Ahoj lidicky,

    hlasim, ze vcera vecer konecne doslo k predani vecne casti utulkove sbirky z Termitu pro kocici cast, tedy pro LucYnku. Psi cast pro PetruK si odvezli uz driv.

    A taky hlasim, ze jsme se v tydnu videly s Blazou a objednaly hospudku v Uhrinevsi na Mikulasske venceni (y) Tesi se tam na Zviretniky v sobotu 11. prosince po poledni 🙂 zase je rezervovano cele horni patro.

    Prosim neprihlasujte se tady ani zatim neposilejte mailiky s dotazy mne ani Blaze, vsechny informace a detaily prijdou jak mailikem, tak budou pristi tyden na Hadech!!! 😉

    Papa I.

  5. Já bramboračku rád a je velmi chvalitebné, že jsi neuvedla mezi ingrediencemi…inu…však víš co.

    1. 🙂 Hihi, už jsem si zvykla, že v jistých kruzích mluvit o č. je skoro stejně nepřijatelné, jako podat ruku Alžbětě II. (chuckle) (wave) (inlove)

      1. To není v jistých kruzích, to je v podstatě jeden jediný kruh, narýsovaný okolo mně. 😀 Někdo sem někam dal odkaz o tom kafi a čokoládě a dalších potravinách. Jsem to přečetl a zjistil, že špenát sice upřímně nenávidím ale na jablka jsem kombajn, takže snad nezblbnu. 🙂

  6. Jedno OT: prosím o radu. Kamarádka, 55 let, po těžké mozkové příhodě na vozíčku, ale už začínala chodit, rehabilitovala, snaží se, bojuje…… Teď ji srazila opět další osudová rána, zemřela jí milovaná maminka. Zítra je pohřeb. Ona už týden pláče, je ve strašném stresu a její manžel se strašně bojí, že ten pohřeb nevydrží. Že by na něj nešla, jak rodina navrhovala, to prostě nepřichází do úvahy. Bere spoustu léků na svůj zdravotní problém a on neví, co by jí na zítřek měl koupit, aby ji trochu zklidnil a ten pohřeb vydržela, ale aby to nebylo nějaké svinstvo nebo aby se to nekřížilo s tím, co bere teď. Ovšem co bere, to netuším. Včera mi doma brečel už i on! Její ošetřující lékař z nemocnice, kde ležela, je někde na kongresu a on se nemá koho zeptat. Je to taková dvojka trochu „jednodušší“, nevědí si rady tak se upnuli na mně. Jenže já taky nejsem doktor. Poradí mi někdo? Já jsem doporučila homeopatika. Máte s tím někdo zkušenost? Díky za každou radu. Život je krutej, jsou to strašně hodní lidé.

    1. Milá Andreo,
      poradit s uklidňujícími prostředky neumím – snad jenom radu (a to nevím, jestli je schůdná) – kdyby pan manžel vzal seznam léků, které paní bere a zašel s ním k obvoďákovi a vysvětlil problém, snad by mohl něco předepsat, co by se netlouklo s ostatními medikamenty.
      A ještě by bylo asi dobré, kdyby zítra na ten pohřeb jel někdo známý autem – kdyby se paní hodně přitížilo, že by ji mohl odvézt buď domů nebo na pohotovost.
      Jinak s těmi homeopatiky – nevím, ale nefungují až po nějaké době? I když možná by mohly zapůsobit aspoň jako placebo efekt.

    2. Bez znalosti toho, co paní bere, nejde poradit. Mohl by pomoci obvoďák. Homeopatika, no, já na ně nevěřím.
      Jinak bude daleko lepší, když na pohřeb půjde. Je to sice bolestné, ale kdyby nešla bude si to dlouho vyčítat a přitíží jí to víc, než akutní bolest.
      Jo, a život není ani lehký, ani fér. Je lepší s tím počítat, i když té nešťastné paní to teď nepomůže.

    3. Homeopatika, pokud bere jiné léky, bych nenasazovala, ta léčí příčinu a člověk musí být čistý-bez jiných léků,aby zabrala pořádně, dobrý homeopat by to nikdy nekřížil, udělalo by to ošklivou bramboračku s organismem…ale pokud se jí koukne někdo do karty, tak by mu to říci mohl…..z doktorů…nebo by mu mohl adoktora poradit sestra toho jejich doktora….
      já na dálku alespoň (y) a (rose1)

      1. No, byla jsi rychlejší, Šárko, ale já beru homeopatika i k jiným lékům,na př. k Sulfasalazinu na ulcerku, k lékům na tlak a pod., zatím jsem nepozorovala nic znepokojivého. Ale když to říkáš, tak to bude pravda.

    4. Nevím, co bere, ale homeopatikum by nemělo uškodit, já se spolehám na Gelsemium 30CH, jen nevím davkování, ale to by poradil i dobrý lékárník, rozhodně alespoň 5- 10 granulek, mne to pomahá, ale možná by to bylo málo. JIistě doktor, nebo lékárník poradí

    5. je to trochu složité, když bere spoustu léků, ale s jistou dávkou opatrnosti bych možná doporučila Novo-Passit – je to takový sirup, skoro výhradně rostlinné extrakty a k tomu guaifenesin

      je to ale rozpuštěné v ethanolu, takže např. při epilepsii či jaterních chorobách ne, a taky to obsahuje dost cukru, takže při cukrovce rovněž ne

      jinak je vždy blbé „ordinovat“ takhle na dálku a bez znalostí, ale opravdu je to téměř výhradně rostlinný preparát… více informací zde: http://www.novo-passit.cz/o_produktu

        1. Nic ve zlém, dámy, ale víte, že homeopatika jsou nejdráž prodaný cukr? Účinná látka tam není žádná, vše je jen záležitostí psychiky.

          1. nevidět na vlastní oči,jak homeopatika vyléčila během 3 dnů,40ti letýmu chlapovi neštovice…tak taky budu říkat,že je to cukr… takhle jen říkám, že jsou dobří a špatní homeopati, stejně jako jsou dobří a špatní doktoři….

              1. Já to viděla i vyrábět…dávali kdysi nějakej dokument…víš aido, když to pomůže, proč ne..a když je to zadarmo,tak si toho lidi povětšinou neváží…
                PS: ten chlap byl můj bejvalej a ten na šarlatány nikdy nevěřil..po tomto se už k této léčbě nevyjadřuje… (f)

        2. ještě jsem si tam teď přečetla, že – rovněž kvůli tomu alkoholu – je problém i u pacientů s mozkovým onemocněním… je škoda, že je to takhle nahonem, kvůli už zítřku… pro jistotu po poradě s doktorem by tento sirup mohl být vhodný

    6. Díky i tak. Včera jsem mu to říkala, že je to složité, že by se měl poradit s jejím lékařem, ale ten lékař je někde mimo, on je takový bezradný a hlavně se o ní strašně bojí. Je to taková zvláštní dvojka – ona je cikánka, on je „gádžo“. Ale tak krásný vztah hned tak neuvidíš a také tak čistotnou domácnost byste dlouho hledali. Milí a hodní lidé, oba. Nechci, aby si brala nějaký dryják. Zkusíme to nějak s radou od Bedy.

      1. co je na tom zvláštního, takovejch dvojic znám, já to beru podle toho,jací jsou a ne jak vypadají…ale vysvětluje to tu její umanutost,být na pohřbu…. (rose2)

  7. to je moc krásná, voňavá stopětka (inlove)

    rčení s bramboračkou slyším poprvé, u nás se říká (jako mnohde jinde) guláš, a pak taky hokej – a to už je sakra rozdíl od bramboračky… rychlá, agresivní hra, často plná bitek, věru hodně daleko od hřejivé bramboračky

    a stejně jako snad všichni ostatní tu teď slintám, úplně cítím tu vůni na jazyku, budu ji muset brzy spáchat… hihi, to bude ale pořádná sranda – víte v kolika :O domácnostech se bude v pár příštích dnech vařit úplně stejné papuuuu? (rofl) … velmi zvláštní a úsměvná představa 😉 :*

    1. Jééé, to je krásná představa, Bedulko (inlove) , to je, jako bychom seděli kolem velikého stolu, ubrus na něm sahá od Karlových Var až k Tatrám. 🙂 (h) (wave)

      1. Spíš od USA k Austrálii. (chuckle)
        Stejně je ale neuvěřitelné, na kolik nápadů nás tvé 105ky přivedou. Je to moc milé, drahá příbuzná! (h)

      1. Karolíno, mám – a přiznám se, že mě i napadlo, že si to „drze“ usnadním (blush) 8)

  8. Jj, Vaví, báječně uvařeno (inlove) . A mám velikou radost ze stopětky, už jsem měla absťák.

    Ách, čumák mám sice ucpaný rýmou, ale stejně cítím houby a zeleninu a majoránku… a hlad! (wait)

    Dělání bramboračky je skutečně velmi mírné, laskavé označení. Určitě ve srovnání s gulášem. Anebo perkeltem (wasntme) .

  9. Bramboračka je úžasná, Vave! Jako „stopětka“, jako polívka, a dokonce i jako aplikace toho přeneseného významu „udělané bramboračky“ z nějaké situace, úkolu či problému. Za mistra v „nedělání bramboračky“ považuji už léta MLP – protože je dost výbušná osoba, nacvičila si řešení bramboračkových situací striktně až po vydýchání adrenalinu a pokud to jen trochu jde, tak s chladným 24-hodinovým odstupem. Asi nejsem jediný, kdo to v minulosti mohl ocenit. Pamatuji se, že se jí jednou podařilo založit docela důležité výsledky neznámo kam – chvíli bublala, pak si uvařila svou obligátní vražednou kávu a seděla u stolu s nepřítomným výrazem. Za půl hodiny se zvedla, odešla do sousední místnosti a vrátila se s inkriminovaným sešitem v ruce. Byl v mrazáku… A ona tam za tu půlhodinu pozpátku došla… Přiznávám, že občas bývám „bramboračkový“ a ukáznit se mi dá daleko víc práce. Jo – a soukromý domácí recept na bramboračku – tu skutečnou – máme doma samozřejmě taky… 😀 Krásný den.

    1. Panejo. Jako zakuklený cholerik smekám před sebeovládáním terry-san. Obdivuhodné 🙂 . A chápu, že okolí ocení (chuckle) .

      1. Louk, tak teď jen doufám, že sem nenakoukne 😀 Dost dlouho mi trvalo, než jsem pochopil, že dokud MLP dští síru, bublá, nadává a hrozí vyražením dotyčného zavřenými dveřmi i s futrem, je vlastně všechno ještě v pořádku. Opravdu nebezpečná je, když začne mluvit potichu a zřetelně artikuluje. Následuje akce… a u toho být nemusím. Je ale pravda, že tohle stadium jsem zažil (vůči třetí osobě, naštěstí) snad jen dvakrát. Taky nemusím mít všechno, že.

          1. 😀 Přiznám se, že to je varianta cholerika, která se mi zamlouvá – je čitelná a o život jde opravdu jen výjimečně. Z čeho mám „nahnáno“ jsou lidé, kteří se na vás deset let tváří úsměvně a zdvořile a pak zdánlivě bez příčiny bouchnou jako Krakatoa. A jeden prostě jen tak zírá, protože si není vědom, že by udělal něco, co by za takovou živelní pohromu stálo. Jenže to je důsledek stovek malých a jen zdánlivě zvládnutých (spíš potlačených) pohrom menších, na které já už dávno zapomněl… A pak se divím…

            1. Jsem stejný typ, jako terra-san. Když zuřím, stojí to obvykle za to! MLP se vždy zpočátku našeho soužití klidil z cesty, když jsem zuřila nahlas. Pak se divil, že horší to bylo, když jsem zuřila tiše. Teď raději opouští místnost v obou případech, když jsme někde spolu. Je mi mnohem sympatičtější cholerik, který se vyzuří okamžitě a za 5 minut nic neví, nežli ti, kdo to v sobě dusí a žerou se tím, i když by to byla banalita nebo sebevětší kravina a třeba dneska mi oznámí, že tehdy, 24.srpna 1998 jsem řekla to a to a udělala to a to a jich se to dotklo! Tyhle lidi nechápu, proč to tedy neřekli hned 24.srpna 1998?

              1. Sešli jsme se v jednom domku se dvěma domácnostmi 3 rohatí (kozoroh já, beran MLP a býk můj tatínek)
                Když se do sebe pustíme mám obavy abychom se nepotrkali 😉 😉 , jak nám jdou hlavy dolů, ukazujeme rohy a každý hájíme své stanovisko. Ale tak jak rychle bouřka přijde tak rychle mizí. Zato moje tchýně je asi ze stejného těsta jako Matyldina. Je schopná vytáhnout záležitosti, které se staly v dobách pravěkých a nikdo si na ně, tedy kromě ní, nepamatuje…. Ale paměť má dobrou, věkem se zlepšující…. 😛 😛

                1. Ti rohatí se snášejí vcelku dobře – můj nejdražší je kozoroh, já býk a za těch 20 let jsme se ještě nepotrkali 😉 Horší je to třeba se lvem. To máme problém oba.

                    1. Vlastně nic…. je to moje ČTN…. a běda jak není po jejím…. a já si taky zrovna nenechám foukat do pilívky….. 😉

          2. Ano, štěkám a to je ještě dobrý. Pak zmlknu a hovořím tichým nebezpečným hlasem a děti říkají „Maminko, nezatínej zuby.“ Obecně je o mně známo, že poslední stadium je lhostejnost- to už dotyčný přešlápl všechny meze a není cesty zpět.

            1. S tou lhostejností to mám stejně – když už mi někdo nestojí ani za trochu toho vzteku, je cesta zpátky pevně „zarúbaná“. Jinak stejně jako Karolína nechápu lidi, kteří si cizí „hříchy“ schovávají do zásoby – když mě někdo vytočí, měl by se to dovědět hned, je to jediný způsob jak napomoci tomu, aby se stejné nedorozumění neopakovalo… Ale jsem trochu jiný než terra-san v tom, že míra naštvanosti se u mě neprojevuje silou hlasu ale formou toho, co říkám. Nejprve jsem slušný – následuje fáze mírně sarkastického vysvětlování pozic – pokračuje drsný rozbor situace a postojů, kdy odkládám ubrousky – v konečné fázi jsem neomluvitelně impertinentní a některá tvrzení jsou žalovatelná. Pokud protivník neuprchne dřív sám, je vyhozen. Ale taky se mi to stalo asi dvakrát v životě… Ono je dobré varovat, že se něco děje – protistrana pak často přijde k rozumu.

              1. Terro, co do zásoby…oni je vytahují kdykoli…takže u jiných to řeším lhostejností nebo s milým (vražedným) úsměvem řeknu: Ale no tak…. Ti chytří a bystří,vědí,že je zle….co zle, nejhůř. Moje matka, ta i kdyby stála na sopce, tak si nedá pokoj..takže tam se jen pousměju a sdělím, že už jsem to několikrát od ní slyšela,že nemám sklerozu a že se divím, že ji to baví…
                A pak vypnu ..teda svoji pozornost,matku ne, ale doufám, že by mne každej soud osvobodil…jezdím k ní jednou týdně s nákupem a někdy mívám pocit,že i to je moc často. (angel)

        1. Mily Terro, taky se hlasim do klubu tve MLP. Ja muzu kusnit a halekat, a mluvit rychle, ale kdyz dojde k nejhorsimu, tak zticha a pomalu a precizne vysvetlim sve stanovisko. A predchazim tim papinakovemu stavu. 🙂

  10. Ano, mít ze života bramboračku je určitě laskavější označení než guláš. Evokuje mi to ten koordinovaný zmatek v hrnci, kdy se to tam všechno dohromady zmítá a jezdí a nadějuplně to voní. Akorát člověk ještě neví, jak to bude chutnat. 😛 A vařit Vave, vařit umíš náramně. 🙂

  11. Milá stopětka! (h) Rčení o bramboračce i guláši znám – obé mám v tom přeneseném smyslu momentálně v domácnosti. Právě tu vrcholí balení a nakládání tašek a jiných zavazadel – cca za 2 hoďky odjíždíme s Denisem na víkendový výcvik. MLP upřel oči k nebi, když se dozvěděl, že je to až k Tišnovu u Brna 😀 . Mrznout snad nebude, hlavně aby taky ještě nepršelo.
    Pá pá, těším se, co si přečtu v neděli.

  12. To je moc pěkná bramboračka (inlove) . To rčení znám, i když jsme ho doma nepoužívali – taky jsme spíš gulášoví (chuckle) .
    Taky bych si dala bramboračku – tu bych snad na večeři zvládla (uvařit i sníst 😉 ).
    Dále hlásím, že na severu prahy je zataženo, teplo a větrno.

  13. Vavísku – opět prímovní stopětka (i když já dvakrát koukla, jestli není dneska pátek a Mlsotník (wasntme) ).

    Stejně je zajímavé, kolik českých přísloví se točí okolo vaření, třebas: „Co sis navařil, to si sněz!“ nebo podobné, ale s jiným významem „Co se doma navaří, to se doma sní!“ A tady musím ještě připomenout jedno velice známé Jánošíkovo „Keď ste si ma upiekli, tak si ma aj zjezte!“ (Ono bude zřejmě stejně autentické jako Kozinovo „Lomikare, Lomikare, do roka a do dne …“ (chuckle) )

    Jo – a vzpoměla jsem si na medvědy od Kolína, jak ten Malý vždcky říkal“ „Pane, to je ale vypečená hra!“

    U nás je taky takové krajové pořekadlo „Ztratí se aj v misy gulivárů.“

    A já dělám ze všecho spíš guláš než bramboračku (chuckle) – holt jsem víc masožravá (chuckle) .

    1. a nebo naše:Teď poznáš,zač je v Pardubicích perník! (a můžeš dostat výprask nebo zaplatit pokutu..)

    2. Nic se nejí tak horké, jak se to navaří.
      Utáhla by ho na vařené nudli. (V některých případech i na té vlasové nudli do polívky.)
      V mládí jedl vtipnou kaši.
      Motá se tu jak nudle v bandě.
      Jako když hrách na stěnu hází.

      1. čím blbější sedlák, tím větší brambory 😉
        kyselej jak šťovík (wait)
        táhne se jak med (angel) -to se u nás říká pomalejm chodcům
        bez práce nejsou koláče (shake)
        láska prochází žaludkem (sun)

          1. Ano – přesně tam (rofl) !

            A ještě mne napadá, jak distigovaní lidé žijí v okolí Sharky … prý jak med – u nás dycinky se děcka tahnú jak smrad (chuckle)

            1. mám ev blízkosti Semtín a PAramo a Kávoviny…smrad je hodně rychlej….med je proti němu lenochod 😀

  14. U nás se taky používá rčení s gulášem. Ale bramboračku je laskavější. Mám ji ráda. Moc. Jen ji málo vařím, protože Můj nejdražší není moc polívkovej a Junior nerad houby (a bramboračka bez hub není kompletní). Dělám ji stejně jako babička, ale ta babiččina byla lepší.

    Moc děkuju za návrat stopětek, už se mi stýskalo. Vavísku, takhle nahodit mnohoznačné téma, to umíš se svou stopětkou jenom ty.

    1. My to máme odstupňované, napřed bramboračka..vyšší stupeň je guláš…..to je větší zmatek neboli chaos…

      1. Správně Sharko, u nás to je taky tak, ale to je logický napřed polívka pak hlavní i v pořekadlech 😀

        Třikrát jsem se strefovala 6 a 10 není ani patnáct ani stošestnáct

    2. Bubu, tak sušené houby rozemni na prášek a ze syrových trochu vývaru a chuť bude výborná i bez kousků hub.
      Vave umíš ! tak nevím jestli je ve státě ještě bramboračka nebo už guláš, nebo peří s jitrnicema – to je nejvyšší stupeň (envy)

      1. Jenže rozemleté sušené houby Junior odhalí a mě to neuspokojí. Takže vařím bramboračku pro sebe…..

  15. Jak tak koukám na příspěvky, místo filosofie slintáme všechny 😛 jak jeden muž, tedy vlastně žena.
    U nás se také dělá z něčeho guláš i když rčení o bramboračce jsem slyšela také. Ale tu bramboračku budu muset uvařit. Dostala jsem na ni chuť.
    I když snad nejlepší polévka je z bažantí slepice. Mňam. No, MLP mi navrhuje, abych sepsala pár zvěřinových receptů. Trochu jsem se za posledních pár let vypracovala, i když zvěřinu jsem měla ráda vždy. Ale díky psím holkám mám teď daleko více příležitosti ji připravovat.

    1. Nešlo by to do dnešního večera? (blush) Nemám na zítra ŽÁDNÝ mlsotník! Už jsem přemýšlela, jestli nevytáhnu něco z archivu – třeba vafle – na ty mám copyright (chuckle)

      1. OK. Máš zvěřinu v mailu (tedy jen napsanou, celý bažant by neprošel). S cudným ruměncem a energií pohaněče otroků jsi mě donitila k činu. To jsou ty jemné dámy…

          1. Ale Evo – však není všem Mlsotníkům konec – a za týden recepty na zvěřinu jak když najdeme. Vlastně – máme týden na to, sehnat si nějakého scíplého bažanta, zajica či kanca – stejnak se musí zvěřina odležet (chuckle)

            1. tak scíplého, jo? ehmmmm, já vím že je to dětinské, ale ani do dneška jsem se ještě nepřestala smát té „zamřelé“ kachně (nebo co to bylo – ale zamřelé to bylo určitě) (rofl) (rofl) (rofl) (rofl)

    1. Všem Karlům a Karličkám všechno nejlepší (f) (sun) (music) , zejména pak Mušketýrovi od Borůvky a Polárky …eh, od Matyldy (inlove) . (chuckle)

      Děkuju za milé ohlasy (h) a omlouvám se, že přes den budu reagovat sporadicky, mám nějak moc napilno. (whew)

      Přeju všem krásný den. (h)

      1. taky se přidám (y) (rose1) a našemu Karlovi (kocour- bratr Kačenky), to vyřídím (chuckle)

  16. Milá Vave, u nás se říká dělat z něčeho guláš – asi jsem z masožravého kraje 🙂 A když to vezmeš do detailů, tak v bohatém guláši se může skrývat kromě chutí i plno významů (chuckle)

    1. Ano, ano, taky znám to s tím gulášem, vyšší stádium je maglajz a pak je už jen bor..l. 😀

  17. Už se mi po stopětkách stýskalo- jejich zmizení mi rozhodilo správný běh světa 😉 Ale jsou zpátky a s bramboračkou.
    Přiznávám, že tohle úsloví jsem v životě neslyšela. Tady u nás se asi neříká. Ale bramboračku, zejména kdyby mi ji uvařila a podala přátelská osoba, bych si dala hned!

  18. Krásne dobré ráno všetkým! Až sa mi sliny zbehli! Krásne napísané, krásne téma. Vave, ako ty to dokážeš, obivuhodné. (f) (f) (f)

  19. Vave, ty ďáble..mě tu kapou sliny a receptu se nedočkám….ale dík, už vím, co budu zítra, než přijede Dan z Prahy, vařit… (clap)

  20. Hezký čtvrtek všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Vavísku, Vavísku (wait) … Já vím, že jsi to myslela úplně jinak, ale já dostala strašnou chuť na bramboračku (nod) A na plotně stojí od večera připravený hrnec s hovězím vývarem a masem… a bude co ? … bude polovičky milovaná nudlačka (envy)

  21. Díky, Vave, za krásnou, laskavou a výstižnou „stopětku“. Však se mi už po ní stýskalo. Jen mi řekni, kam na ty nápady chodíš? No, vlastně ne, je to tvoje tajemstí, jako je tajemství recept na správnou bramboračku. A ty umíš opravdu dobře vařit.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN