Ale kdeže dáváte, v potu tváře a po celý rok si je musí šohaj vydobýt, aby mohl mít z něj dobrou vůli.
Stále se ve vzpomínkách vracím do mých dětských či aspoň mladších let. Jsem z malorolnické rodiny a k mé mladosti patří především práce na poli, tedy i ve vinohradu. A tak bych se s vámi chtěla podělit o ty zvláštní dny, kdy na vinici dozrály hrozny, a hospodář usoudil, že je třeba udělat vinobraní (no – nejenom hospodář, ale hlavně podniky typu „vinopa“, které vykupovaly hrozny od malopěstitelů).
Takže v sobotu ke konci září se poklidný rytmus vinařské dědiny změnil – už od rána po dědině hlomozila různá (a někdy i hrůzná) přibližovadla, za kterými na vozíku poskakovaly kýble, lodny (nebo-li bedny na hrozny), kádě a tašky s proviantem. Stejně tak tam poskakovali i pasažéři – „najatí“ sběrači – tedy rodinní příslušníci. Lidé neznalí poměrů by se podivili, co všechno může jezdit po cestách i necestách – všelijaké traktorky, doma vyrobené (i my měli Zlostka, který se startoval roztočením motoru řemenem), s nebržděnými vlečkami. O tom, že tyto stroje neměly žádný technický průkaz, se zmiňovat nebudu – a že v tuto dobu do dědiny nepáchl žádný policajt.
Zde popis klasického „zbírače“ – měl na sobě ty nejstarší gatě (nebo modřáky), dále tričko, svetr, bundu a většinou ještě pracovní plášť a na nohách láptě pamatující donské kozáky (za mého mládí v čas vinobraní bývalo velice zima). V pravé ruce svíral nůžky na vinohrad, v levé pořádný kýbl (zkrátka takový oživlý strašák do zelí). Velice pikantní bývaly rozhovory mezi dvěma takto vymustrovanými sousedy „Tak co, idete dnes zbírat?“ (Ne, takto nastrojená jdu na ples v opeře)
Nicméně – vezměme tuto událost pěkně chronologicky.
Takže ke konci září všichni pilně natahovali uši, kdy se konečně vyhlásí výkup hroznů – toto vyhlášení se dělo přes místní rozhlas. Takže jakmile zazněl po vesnici song „Na-še slípka kro-pe-na-tááá, drob-ného peří…“ či „Móóórava, to je tak krásnááááá zem…“ anebo podobné jiné hity, okamžitě vybíhali staří mladí, jestli už to začne. A když se ozvalo „Moravské vinařské závody Velké Pavlovice vyhlašují, že v sobotu budou vykupovat…“ bylo to jasné – začíná boj o hrozny.
Hospodář vinohradník (prosím neplést s hospodářem vinařem – i když velmi často v konečném důsledku splynuli) se jal shánět lodny, kýble, odvoz (naštěstí, toto se nás netýkalo, my měli vlastní) dobrovolníky -nevolníky a brousil nůžky (a taky chystal náplastě, neb vždycky byl někdo střihnut – buď to zvládl sám nebo pomohl jeho spolubojovník). Většinou sklep byl už nachystaný – bečky vymyté, obrůčky na bečkách nově natřené, mlýnek na hrozny snesený z hůry, stejně tak i lis na hrozny. Hospodyně mezitím dopekla pekáč buchet, zabalila do utěrky chleba, přidala máslo, salám, sýr, špek a uzené – to byla svačina do vinohradu. V inkriminovaný den si přivstala a upekla kus masa, uvařila knedle a zelí či křenovku – aby bylo něco na zakousnutí po ukončení pracovního dne.
Ráno po sedmé hodině se začali sjíždět nájemní dělníci „Nó, gde ste, už na vás tady dvě hodiny čekáme – toš to sú tí měšťáci, hnípali by do oběda!“ takové a podobné hlášky létají vzduchem. Ale není čas na hrdinství – je nutné naložit nádoby na vlečku a ujíždět vstříc nekonečným řádkům vinic. Ve vinohradě se nádeníci rozdělí do dvojic – vždy dva na řádek a pěkně proti sobě a „co se bude zbírat?“ Tož začneme třebas s večerkou, pak přejdeme na najburáček a tak hezky dál a dál, podle toho, jaké odrůdy jsou vysazené.
Tady trošku odbočím – v období hlubokého míru mohl mít malorolník pouze určité množství půdy – teď si nejsem zcela jistá, ale mám dojem, že naše rodina měla 25 arů obdělávatelné půdy, z toho 10 arů vinohradu. Ve vinici byly vysázeny klasické odrůdy. Bílé hrozny – neuburgské (najburk), veltlín zelený (zeleňák), miller-thurgau (milerka) a ryzlink vlašský (vlašák), modré hrozny – portugal, svatovavřinecké a frankovka, růžové hrozny – veltlín růžový (večerka), tramín. Mezi tím nějaké chrupky či muškáty na jídlo.
Ze začátku se mezi řádky nesou řeči a je veselo, ale jak čas pokračuje, je na mluvení čím dál míň sil. Ono to není jenom tak – zbírač se pohybuje po řádku jako krab pěkně bokem a většinou z kopce, stále se musí ohýbat a prohledávat keře, aby nedělal zbytečný „ostrlíz“, kýble pěkně těžknou, musí se stále postrkovat lodny, do kterých se hrozny nasýpají. Nedej bože, když je mokro, to na nohou nosíte ještě deset kilo bláta, stejně tak i na spodku kýblů. Vinobraní je velice těžká a špinavá práce a kdo to nikdy nedělal, nemá ani potuchy, jak. Navíc, pokud v rodině nebylo mužské síly (jako v naší), tak i nošení beden (pozor, vážily 30, ale někdy i 40 kilo), vyzvedávání na vlečku a rovnání na sebe (většinou stožky po třech-čtyřech bednách), musely dělat ženské.
S přiblížením poledne (anebo přejezdu do druhého vinohradu) vyhlásila se svačina. Prázdné bedny se převrátily, položily se na ně čisté hadry a vybalilo jídlo. Ti, co byli víc cimprlich, si umyli ruky (a ti unavenější si je nenápadně otřeli o zadní část gatí) a začalo debužírování. To víte, panimáma se snažila, aby dala to nejlepší, co doma bylo, aby narok pomocníci přijeli zas. Kdysi, když nám jezdili pomáhat bratranci z Podivína, musela mamka vzít i domácí zavařené klobásy „Teto Máňo, jak nebudou klobásky s tím zoftem, tak nejedeme!“
Když byly nádoby zaplněné tím, co mělo být ten den sesbírané, odjíždělo se domů k pozdnímu obědu (většinou kolem třetí, čtvrté hodiny). Ale kdo by si myslel, že je s prací konec, ten by se se zlou potázal. Většina se sice šla najíst, ale pantáta s jedním pomocníkem vyrazil „odevzdávat“ – tedy prodat hrozny do vinopy. Nejprve složil ty bedny s hrozny, které chtěl sám zpracovat, a pak vyrazil – většinou jenom „ke kapličce“ na spodní konec dědiny a když měl štěstí, tak byl do tmy doma (ale častokrát vozy zůstaly na místě, a s odevzdáváním se pokračovalo na zítřek).
A ještě den neskončil – ve sklepě čekala úroda na zpracování. Musela se zvážit, pomlet, bylo-li bílé, hodit na pres, zkontrolovat už pomleté, změřit slad… ale to by bylo na další článek. Zkrátka, když se s denní prací skončilo v jedenáct hodin, tak to bylo tak akorát. A v neděli se většinou pokračovalo a ještě třebas i za týden.
Mí rodiče letos s vinohradničením skončili – už to bylo na ně moc. Takže poprvé za svůj život jsem nezažila vinobraní v rodné vesnici. Ale aby mi to snad nebylo líto, jednu sobotu jsem byla u sestry ve Velkých Bílovicích. Z toho dne je první část fotek. Ta druhá je stará už tři roky a je z Vrbice – tak dlouho nosím nápad na tento článek v hlavě – chichichi.
Fotky najdete tady
Vaše YGA
PROSÍM drahé Zvířetníky, mrkněte sem:
http://forum.hadopasi.org/viewtopic.php?p=16065#16065
Děkuju vám. :*
Vavísku překonáváš se, nejdřív jsem se vzhledenm k přesunu v tématech trochu lekla, ale ty odkazuješ naprosto bezchybně přímo na příspěvek – klaním se a tleskám, zcela upřímně (clap) (clap) (clap) (clap)
a rovněž si dovolím se k výzvě připojit – koukněte, je to důležité (nod)
Muhehe, Bedulko (inlove) – jsem v tom naprosto nevinně, vůbec nevím, jak jsem to udělala. (chuckle)
je to jasné – vše co činíš, dobře činíš :*
já mám poznamenáno, že Boxíková má narozeniny DNES (h) , takže zcela načas přeju vše NEJ, co nejdříve zahojené srdíčko a dosažení klidu a pohody (h) (h) (h) (h) (h) (h)
viklan na Bukové vede dva nula (ten včerejšek nepočítám, to by vedl už tři nula – hajzl jeden žulová (devil) ) Obešli jsme větší okruh s návštěvou dvou čedičových lomů v žulovém kopci (to není překlep, je to tak trošku rarita), vylezli jsme na vrcholek Bukové (když už tam jsme potřetí, tak ať je to i s vrcholovým snímkem) a pak se ponořili do stráně, kde by měl být… No – někde je určitě – ale představte si strmý kopec plný skal, balvanů, šutrů, polámaných stromů, místy hustý starý les, jinde hustník mladých smrčků, místy podmáčené paseky sice s krásným mechem… ale vody nad kotníky… a tam všude může být.
Beta je fakt křížená s kamzíkem – už zvládá i terén zdánlivě pro mamutího psa neschůdný. Ale nemá cenu ji (ani sebe) zničit. Takže po hoďce „práce“ hledací jsme mu přiznali vítězství a asi mu dáme chvilku pokoj.
Jinak odborná publikace má snímek viklanu ze sedmdesátých let (to byl ve vzrostlém smrkovém lese – tj. dnes může být ve vzrostlém lese, v hustníku neproniknutelných mladých smrčků i na pasece), naučná cedule u Čertovy komory má tentýž viklan na snímku nedatovaném, ale taky černobílém… tj. nic nového. Novější zmínku nemáme. Včera jsme potkali mládežníky vytyčující trať dětské bojovky do Čertovy komory. Poptala jsme se na viklan – ani nevědí, že ho tam mají :O Takže zase žádná stopa
Týýýý jo! :O To už je námět na dobrodružný román nebo na sci-fi, milá Xerxová. (inlove) Jůůů, ale až ho najdete, tak budete vlastně v pozici objevitelů a budete ho smět pojmenovat. To mě zajímá, jestli to bude Kviklam Viléma Udatného či snad Kviklan Bety Zdobné, nebo se snad bude jmenovat nějak jinak? (chuckle)
no jestli se viklan bude schovávat až do doby, kdy bude Vilém hledat v tomto terénu s náma… tak to ho ještě dlouho nenajdem (chuckle)
Tak znova na jaře? 😉 ..počítám, že za chvíli zapadne sněhem 😛
no – v zimě to nepůjde – to by bylo mezi těmi balvany a zlomení nohy… Uvidíme – má být prý hezký listopad. Já chci chvíli pauzu – přeci jen je divný vozit psíka na procházku autem třicet kiláků tam… a zase zpátky (fubar) Další viklan má být kousek od Maliníku – to máme za humny a ten největší někde v našem houbovém lese – to je ještě blíž (ale tam nevíme vůbec nic…)
jsem si konečně prohlídla fotky z hledání viklanů a podobných věcí (chuckle) . Moc pěkný (y) , krásně tam máte (sun) .
Hlásím od žabek vichorec, že obrací uši pejskům a málem i lidem. Zvěř mě vytáhla z postele v půl sedmé, o které jsem si myslela, že je půl osmá, jelikož jsem včera vyrazila do Brna za kultůrou a úplně vypustila z hlavy nějakou změnu času. S dětmi jsme okoukli Richarda III. od Shakespeara, teenageři to strávili překvapivě dobře. Přeji všem hezkou neděli. (sun)
Hlásím, že v Praze je „takňák“. (wasntme) Přibyla nám jedna hodina, kterou jsem strávila drbáním fronty koček, které se mi střídaly na peřině. 🙂
Přeju všem krásný den. (h)
Lidi zlatí, víte, že včera měla narozeniny Boxíková???? Jestli to teda nepletu, protože údaje z mobilu jsou fuč a ty v hlavě , eh, škoda slov!
Milá Ivko zlatá (h) , přeju Ti všechno nejlepší, hlavně ať už konečně skončí špatné časy a Ty vykročíš do krajiny se sluníčkem (sun) a hodnými lidmi (inlove) kolem sebe. Mám Tě moc ráda a moc na Tebe myslím. (h) (h) (h)
Jééé, já to zmastila? Já mám naši milou Ivu v mobílku uloženu na začátek listopadu.
Boxíková, kde jsi??? Rozřízni to! Kdo má pravdu???
Jest-li si slavila včera, tak se na nás nezlob. Určitě Tě mrzelo, že si na Tebe nikdo nevzponenul (tedy v hospůdce Zvířetník). Neboj se, myslíme na Tebe a v dobrém, velice často.
PROPÁNA JÁNA!!! Kontrolou v jiném sešitku jsem právě zjistila, že……
Boxíková má narozeniny D N E S!!!!
Prostě, ať jsi narozeninkovala včera, dnes nebo zítra věz:
…………………. (sun) (sun) (sun) (sun) (sun) …………………
… (h) .. Milá naše Boxíková, přeji Ti všechno nejlepší.. (h) ..
………………….Protože jsi naše milá kamarádka………………….
………………….Ať se Ti daří a plní všechna přání ………………….
………………..(f) (f) (f) (f) (f) (f) (f) (f) (f) (f) …………..
Boxíková, všechno nej, hodně zdraví a sluníčko v duši (sun) (h) (f)
Ivko, přeju ti hodně lásky, zdraví a pokoje (h) (h) (h)
Vave, Vave, poplašné zprávy při neděli? (wasntme) (rofl)
Ivko (h) (h) (h)
No cococo? 😛 Tak napíšu „Boxíková je po Tádošovi a Ty mi ti stokrát podepíšeš, pak si to určitě zapamatuju nafurt. (wasntme) (chuckle)
Milá Boxíková – přeji ti samé slunečné dny – a splň si jedno tajné přání. Objímám tě (h) (f) (h) (f)
Všechno nej, milá Boxíková (h) (sun) (rose1)
Milá Ivko, ať už se ta vlna otočí a začnou ti lepší časy (h) (h) (h) (sun)
Tak na posledni chvili … vsechno nejlepsi! 🙂
Moji milí, moc vám všem děkuji za blahopřání pro naši klukovskou čtyřku a za vaše krásné komentáře. Díky!
(h) (f) (h) (toivo) (h) (f) (h)
Krásné ránko!
Hlásím, že injekce zřejmě zabraly a Ámosek je na tom mnohem lépe!
(sun)
(y) (h) (dance)
Dík za dobrou zprávu, Rputinko! (h) Přeju Ti pěkný den. 🙂
Sláva, nic tak nepotěší, jako dobrá zpráva po ránu. Jen houšť a větší kapky. (y)
volám hurá hárá Ámoskovi (y) (y) (y) (y) (h)
(music) (dance) Všem Zvířetníkům přeji hezkou slunnou neděli. (dance) (music)
Prosím, vysvětlete stařence: Je EvaP a Epulka jedna a táž osoba, nebo jsou to dvě žencké?? Protože bonzovníček napověděl, že:
………………. (d) (f) EvaP má dnes narozeniny (f) (d) ………………
………………A tak posílám (h) přání: Evi, všechno nejlepší,………….
…………………. (sun) Krásný den, týden, celý rok (sun) …………….
………………. (f) (f) (f) (f) (f) (f) (f) (f) (f) (f) (f) (f) (f) ………..
Též se ke gratulaci připojuji !!! (^) (rose1)
Tak EvěP a všem dalším slavícím přeji všechno, všechno dobré, hodně zdraví, pohody a radosti.
A APOD mě teď pořád zásobuje různými trošku strašidelnými obrázky (autoři asi milují Haloween). 😀 A tak posílám hlavu ducha. Kuk!
http://www.astro.cz/apod/ap101031.html
Eva P je Boxíková (inlove) , milá Pitrýsku. (h)
rychlé ruce (fubar)
Jen jsem myslela, že narozeniny měla včera a že jsem to prošvihla. (whew) 🙂
No počkej Vaví!! Jak může být EvaP, Když je IvaK? No teď už jsem z toho, ale doopravdy jeleň!!
Shrnuto, podtrženo. Stejně jí přeju všechno nejlepčejší. Ať chce nebo nee.
Pitríí – EvaP byl nick na počest maminky, ale pak se to tu zaevilo, tak Ivka přešla na Boxíková (nod)
(rose1) Stojíme ve frontě gratulantů a posíláme kytičku. (rose1)
(f) http://jovo.rajce.idnes.cz/Pranicka_8_2010/#Boxikovanar_2010.jpg (f)
Hezkou neděli všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
nezapomeňte si přeřídit (o)
Betka včera večer odpadla do pelíšku (postele) už v sedm večer (chuckle) . Nechala jsem ji, že klidně s ní půjdu na zahrádku v noci, kdyby potřebovala ven. Nepotřebuje ani teď – spí jak Růženka. Asi se těší, až konečně vypadneme do práce (jsem doma od středečního poledne) a bude moci spokojeně zodpovědně „hlídat“ |-)
Jé Xerxová,ty jsi taky vzhůru? To já dávno,holky si chtějí užít neděli,tak mi do postele donesly spoustu věcí..a když jsem dostala i banánovou slupku,pochopila jsem, že se dostaly do odpadků…takže budíček v 5 ráno (whew)
To je vždycky dřina vymyslet, na kterou stranu se ty hodiny posunujou (chuckle) .
vytáhĺy mne v 6 starého času 😉
Tady ve Švédsku si lidé říkají : na jaře se zahradní nábytek vynáší ven (hodiny se posunují dopředu (o) ) na podzim se zahradní nábytek odnáší dovnitř (hodiny se posunou dozadu). To jeden nemůže zvorat, že? Ale já to nenávidím to posouvání hodin. :@ Všechny hodiny a aparáty …..čert aby to vzal. Kdy se s tím vlastně začalo? Za mého dětství a mládí tohle nebylo. (wasntme)
Jé Velká kočko, jsi mne přivedla na nápad: tyhle mnemotechnické pomůcky k zapamatování….ty v hlavě udržím spíš, než informaci sdamotnou (to je fakt děsný)…třeba si pořád pamatuju Listonoš Cestuje Do Města – 50,100,500,1000 – římské číslice .-)
Co kdybychom jim dali/y více prostoru, třeba si osvěžíme paměť, případně získáme neocenitelnou pomůcku (clap)
No, já znám spoustu mnemotechniky k Mendělevově tabulce, ale to už se tu kdysi psalo.
Ale docela jsem se zachechtala nad ožralou morseovkou:
http://www.people.cz/fun/cs/articles-detail/aid-10497
Jů a na stejném servru je třeba taky lahůdka pro angličtináře 😀 😀 😀
http://www.people.cz/fun/cs/articles-detail/aid-10703
VELKÁ KOČKO, POSUNOVÁNÍ ČASU VYMYSLIL UŽ HITLER A SPOL. ZA 2.SVĚTOVÉ. EVROPA SE MNOHEM POZDĚJI POUZE ZOPIČILA PO NĚMCÍCH. ALE UŽ EKONOMOVÉ DOKONCE PÁRKÁT PŘIZNALI, ŽE POSUNEM ČASU SE MOC ENERGIE NEUŠETŘÍ. SPÍŠE TO HODNĚ ŠKODÍ LIDEM NEMOCNÝM CUKROVKOU, KTEŘÍ SI PÍCHAJÍ INZULÍN S , EPILEPSIÍ A DALŠÍMI NEMOCEMI, KDE JE BRANÍ,LÉKŮ OPRAVDU NUTNÉ DODRŽET DOST PŘESNĚ A NE S HODINOVÝMI VÝKYVY. NEJSI VŠAJ JEDINÁ, KOMU SE HNUSNÉ M ČASOVÉ POSUNY NELÍBÍ. JÁ JE NENÁVIDÍM OD ZAČÁTKU. TO JSEM JEŠTĚ MUSELA CHODIT DO PRÁCE A DOJÍŽDĚLA JSEM CCA 8 KM NA KOLE. RÁNO TO BYL DĚS A BĚS, VEČER PŘI POSUNU JAKO DNES BYLA BRZY TMA, TAKŽE SE NIC NESTÍHALO. TMY SI BOHUŽEL NYNÍ UŽIJEM AŽAŽ. TADY JE MLHA JAK MLÍKOMA ANI HOKIMU SE VŮBEC VEN NECHTĚLO. TÁHLA JSEM HO Z PELECHU I VWENKU JAKO D+TSKOU KACHNIČKU NA KOLEČKÁCH. IHNED U DOMU SE RÁČILO NAŠE VELIČENSTVO VYPRÁZDNIT A PRÝ ALOU DOMŮ, PANIČKO. JE BRRRR ZIMA
ONO JE TO JEŠTĚ STARŠÍ… ČAS SI LIDI NASTAVOVALI UŽ BĚHEM PRVNÍ SVĚTOVÉ…
http://cs.wikipedia.org/wiki/Letní_čas
Milá Velká kočko (inlove) , děkuju Ti moc za krásné přáníčko Tádoškovi od princezny Blanky. (f) Už jsem mu ho přeposlala. 🙂 Moc jsi mě potěšila a dojala. Objímám Tě a přeju krásný den. (h)
Milá vave, ty kočičí motivy byly 4, doufám že všechny došly. (cat) (cat) (cat) (cat)
Děkuju za upozornění, milá Velká kočko (h) . Myslela jsem, že mi 4x přišlo jedno a to samé přáníčko. Už jsem poslala Tádovi všechny. A Tobě jsem chtěla přání oplatit, ale obávám se, že se mi to nepovedlo. (fubar)
Děkuju alespoň tady! (inlove)
YVI, TY OPRAVDU PÍŠEŠ SRDÍČKEM. MOC PĚKNĚ JSEM SI POČETLA A JEŠTĚ JSI MI PŘIPOMNĚLA, ŽE SVOU RÉVU JSEM STÁLE JEŠTĚ NESTIHLA OBRÝT A POŘÁDNĚ POHNOJIT KRÁLIČOSLEPIČÍM HNOJEM , PRO KTERÝ MUSÍM JEŠTĚ SEBĚHNOUT POD NAŠE SÍDLIŠTĚ K CHALOUPCE NAŠICH SOUSEDŮ Z BYTOVKY . TEN HNŮJ JE PRO RÉVU OPRAVDU MŇAMKA A RÉVA PO NĚM ROSTE VELMI DOBŘE, BO DOBYTEK JE CHOVÁM NA SLAMĚNÉ PODESTÝLCE. HLOUPÁ SOUSEDKA VŠAK ODMÍTÁ HNOJEM ZPOD VLASTNÍHO CHOVU NA SVÉ ZAHRADĚ HNOJIT. PRÝ JE TO SAMÉ SEMENO PLEVELŮ, TAKŽE SI PODLE JEJIÍCH VLASTNÍCH SLOV RADĚJI KUPUJE GRANULOVANÉ A VELICE DRAHÉ HNOJIVO, KTERÉ VYRÁBĚJÍ Z BŮHVÍ ČEHO. JÁ TAK HLOUPÁ TEDY NEJSEM. PROČ BYCH MĚLA DRAZE PLATIT GRANULOVANÝ HN§ŮJ, KDYŽ DOSAH A ÚPLNĚ ZADARMO MÁM SKVĚLE ULEŽELÝ A SLÁMOU JEŠTĚ PROLOŽENÝ HNŮJ SMĚSNÝ- KRÁLIČÍ SE SLEPIČÍM DOHROMADY.LECKTERÝ ZAHRÁDKÁŘ BY TAKOVÝ POKLAD A NEPŘETRŽITĚ DOSTUPNÝ POKLAD ZLATEM VYVÁŽIL. NE SOUSEDČINĚ HLOUPOSTI VYDĚLÁ MOJE ZAHRÁDKA.
MILÁ LENKO – DÍKY ZA POCHVALU. A S TÍM HNOJEM MÁŠ PRAVDU – NENÍ NAD ULEŽENÝ DOMÁCÍ. TAK DRŽÍM PALCE, AŤ TI VINOHRAD HEZKY ROSTE A HLAVNĚ RODÍ (nod) .
http://www.drporkert.com/dogy/images/beta/1010/index.html
to je dnešní Betí deníček
Rychle jsem prolítla krásné fotky, četní bude muset počkat.
Mám přečteno a nemít uši, úsměv kol,em celé hlavy. Prostě Betuška a její personál… to nemá chybku.
Jeje, tak páník se tváří sveřepě? Tož to má viklan své dny spočítané – ledaže by se šel zahrabat. (wasntme)
A fotky jsou krásné, stejně jako minulé. Mám velké kameny ráda a vy je umíte fotit. (y) (nod)
(h) Dekuju všem za přání pro Tadeáška. (f) Snad zítra hodím ven album s chlapečky.
Tedy, já ale jsem!!! Včera večer jsem si říkala, zítra Tádoškovi…. a já tady dnes vůbec nebyla. Málem zapomenula bába stará. Vaví, lóbni ho za Pitrýska na čelíčko.
Drahá příbuzná, teď jsme se vrátili od rodiny MLP, tak honem běžím popřát Tádovi krásný sváteček, klukovi jednomu okatému. (h)
OT PRO RENÁTU:
Máš plnou schránku, potřebuju Ti poslat Adélu, prosím, udělej si místo. Děkuju. (bow)
Již jsem trochu poklidila, milá Růženko (rofl)
Tadááá (party) , tadááá, (party) tadááá (party) – ať žije Táda a všichni ostatní Tadeáškové velcí, menší i ti nejmenší.
U nás je sluníčko, ale po ránu chladněji, poprvé na sobě mám tepleoší budnu (ale asi tak na hodinu, než se oteplí). Dneska jedeme na tradiční Halloweenskou party k bývalému kolegovi chotě. Ta je vždy venku na jeho pozemku, kde jsou dlouhé stoly, každý něco přinese (sladké či slané) a hostitel dodá a na grilu upeče hamburgry, párky a vepřové kotletky. Je to vždy velká, moc dobrá žranice. Hostitelka každý rok koupí nějakou jinou „halloweenovou“ dekoraci na ty stoly a každý zůčastněný pak jednu dostane s sebou (pokud je dutá, je vyplněná navíc bombóny). Už jich mám doma za ty roky docela hezkou řádku. Oni mají kolem vlastní les, takže i zásobu dřeve a když se setmí, udělá ohromný táborák. Je to vždy hezké, ale kolem ohně se jen tak sedí, povídá a nikdy nezpívá. Tedy já bych těch am. písniček moc dohromady nedala, mohla bych akorát broukat melodie, to zvládnu, ale ze slov si vždy pamatuji sotva dvě sloky.Je to hanba za ty roky a když ráda zpívám, ale nějak si ne a ne ty am. písně zapamatovat. Přeci jen si doma zpívám česky a ne anglicky. Ale i tak je to party vždy hezké, jen je mi to vždy velice nezvyklé – táborák a nezpívá se.
Teda Maričko, ty jsi je to ještě nenaučila? zpívat u táboráku? :O
Maricka ma pravdu. Tady ty kolektivni taborakove akce se zpevem moc nejedou. Jen tak treba jednu dve nejake vyznamne pisncky, kdyz se taborak kona kolem neceho konkretniho. jako napr. narozky nebo neco tak. Oblibena je Amazing Grace. A to ziju kolem dost muzikantu. Tkze u nas doma se zpiva hodne, nebo jezdime na vylety a tam se peje, ale zas k tomu nemusi byt ten taborak, resp. taborak nevyvolava pocit, ze je nutno dat se do zpevu. V Cechach je to myslim fakt dost ovlivnene trampskou romantikou, coz samo o sobe, nahlizeno z meho pohledu skoro 30 let za vodou, je neuveritelne zajimavy kulturni fenomen. Vemte si i samo to slovo TABOR-ak. 🙂
Maričko, to bys koukala, jak by kulili oči, kdybys jim zazpívala česky „O Mac Donald ten si žil“ Mám to vyzkoušené. 😀
Jé Zdeni, ona tahle dětská písnička má český slova??? Mám trochu matný dojem, že jsem jí možná i slyšela, ale vůbec si na slova nevzpomínám (a na YouTube nenašla). Je to také podobné té anglické? Nevím, kolik dětí a dospělých by jí dokázalo bez chyby zazpívat. Je to něco jako jejich vánoční „Twelve days of Christmas“, většina to zvládna si pamatovat co ke kterému dni patří, ale zpětně to opakovat bez chyby už tak snadné není. Česky ale také máme určitě nějakou „opakovací“ píseň, jen mám momentálně nějak zabedněnou mysl a ne a ne si vzpomenout. Víte někdo?
http://www.youtube.com/watch?v=7_mol6B9z00
U nás vede asi Když jsem já sloužil..(a to kuře krákoře…a ta husa chodí bosa a ta kráva mléko dává….) a pak ještě Já jsem muzikant a přicházím k Vám z České země….
http://www.youtube.com/watch?v=AALs3UCfyGk Tady je Když jsem já sloužil. Ale verze nazpívaná Spejblem a Hurvínkem se mi líbila víc 🙂
Milá Louk, to je krásný odkaz, začala jsem ho poslouchat, ale nemám čas si to teď vychutnat, musím jít péci, tak si to poslechnu později – i ty ostatní krásné písničky, co jsem si všimla.
Díky sharko !!!! No áááno, mě stačí pouze ťuknout do hlavičky, 🙂 . A už se slyším, jak si obě písně broukám, zatímco budu dělat tvarohové šátečky (plněné mými borůvkovými povidly), které jsou na tom H.party taková moje specialita a tak jich musím udělat pěknou hromadu.
to víš, že je to na youtubu: zpěv Dušan Grúň: McDonald,ten si žil
http://www.youtube.com/watch?v=M3vW7A_IQf4
Jo, ale co dostalo Cheta do kolen bylo Chodim po Broadwayi hladov sem a tam… Ani ne tak podani, ale prelozila jsem mu slova. Zde je to stara lidova She“ll be coming Round the Mountain When She Comes“ a je to velmi rozverna pisnicka z Apalacskych hor o tom jak do horsj\keho mestecka prijede vlacek a co bude radosti az se vynori zpoza hory. To je vlastne jedna ze zde obcas kolektivne zpivanych pisni, hlavne u skautiku a tak. Ovsem my jsme taky na vyletech ve skolnich autobusech zpivali „moje cerne deti maje stale hlad, jou, jou“ celkem radostne.
Zde je jedna celkem autenticka verze: http://www.youtube.com/watch?v=Ghd-xL5gAjc
(chuckle) až přijede Dan, tak ti pošlu text Chodím po Brodwayi v předělaném podání..já si totiž pamatuju jen útržky – Siting na Pangráci a lepim paperpytlik….když to kluci zpívají,tak se směju a ne a ne si to zapamatovat .-)
Sharko, napiš to sem, ať si užijeme všichni 🙂
souhlas
Mám já to hodný kamarády, hned mi to pošlou…
refrén je stejnej Singy joujou….
sloky:
1. I am sitting in the Pankrác everyday (I am sitting na Pangráci..)
2. I am waiting amnestia everyday
3. I am making paper pytlík everyday ( I am lepim paper pytlik)
4. I am eating šunkafleky everyday
5. I am smoking partizánky everyday
6. I am drinking ovocenka everyday
7. I am going skála lámat everyday
8. I am listening radio hvězda everyday
9. I am reading Rudé Právo everyday
10. I am loving česká holka everyday
11. I am watching Televizní noviny everyday
12. I am killing velké myši …
13. I am running pred sršněmi …
14. I am jumping z Nuseláku …
15. I am doing perestroika …
když přijedou amíci nebo angličani,tak jen tiše zíraj….. (angel)
Sharko, ty jses zvire a miluju te! (rofl) Ja si to tady na terase vyzpevuju jak blb s usmevem od ucha k uchu. Nastesti Chet sel nakupovat, tak nikdo neni v udivu nad mym zpevem – ja jen tak krakoram – ale radostne.
(blush) a (rofl) já jsem jen zvědavá,jak to budeš Chetovi vysvětlovat ….
On to pochopi – jeden z mych pribuznych sedel v 70. letech za politiku a tak Chet tenhle humor uz krapet z tradice zna.
u té 11. lze Televizní noviny zaměnit za HLAVNÍ ZPRÁVY…vzkazuje Dan.
a z Plzně Duffy upravuje :
4. Pribináček
6. Pilsnerpívo
(chuckle)
PS: on si to každej předělává..inu lidová tvorba
Všem Tádoškům a Tadeášům (h) (sun) (^) (*) (cat) (toivo) (heidy) (rose1) (inlove) prostě báječný život. 🙂
A tady je něco pro zasmání
http://www.wimp.com/merenguedog/
Tak těm našim Tadeášům a dalším co slaví (Daniel) přeju krááásnou cestu životem, legrácky, brouzdání ve vodě, krásné první taneční (to tomu našemu), radost, hraní, návštěvy Zoo (to spíš Vavin), hledání kešek (naši tři starší kluci) a prostě všecko všecko nejkrásnější. A hodně moc zdraví, radosti, úspěchů ve škole i školce. A pohodu a lásku rodičů, dědů, babiček, tet i strýců – prostě krásné dětství (a našemu Tádovi pomalu i dospívání)
A pošlu jim tancující duchy.
http://www.astro.cz/apod/ap101030.html
(f) (toivo) (f) (toivo) (f) (toivo) (f) (toivo) (f)
My máme klučičí oslavy pěkně pohromadě. Tadeáš dostal bráchy Daniela k svátku 😀 a podobně to je u těch druhých – David má narozky 25. a Filip 27. října. Tak to vždycky slavíme dohromady.
http://veram.rajce.idnes.cz/Oslava_ctyr_kluku/
A ano, v tom pokoji je opravdu napůl nafouknutý raft 😀
Samozřejmě … dostal bráchu Daniela …
Veram – máš překrásné vnuky. Tak jim přeji hezký život.
Veram, Ty máš krásné kluky – vnuky 🙂 Kumulované oslavy taky provozujeme. Z fotek té Vaší přímo sálá krásná pohoda. (h)
Veram, krásná čtyřka! Gratulace oslavencům (inlove)
Veram, nádhera. Nejkrásnější je ta poslaední. Ta pohoda malých i velkých při společné oslavě. Přeji Ti to, protože si to zasloužíš (h)
Veram, gratuluju vnukům a tobě gratuluju k vnukům. Tadeáš má krásný vlasy, oči na něm můžu nechat.
Jsem přehlídl, že máš taky Tadeáše! Jsem t ale trouba!
Tak tedy všem Tadeášům krásný svátek a vůbec povedený den/týden/měsíc/rok! (y)
Veram (inlove) , raketový zrzavý Filípek je k sežrání, jakož i ostatní chlapečci. Syn je podoben tátovi, a jeho nejstarší syn zase svému tátovi. 🙂
A dnešní obrázek je tuze! (y) (h)
Tadeaskum vsechno nejlepsi, jsou to kluci jako buci! (f) (h)
babčo – máš se čím chlubit (inlove) Vnuci se vám moc povedli (wave)
Krásná oslava (h) (^)
Milá veram, posílala jsem chlapcům přání přes Webshots na tvůj e-mail. (h) (h) (h) (h)
Zdravím sluníčkově od žabek, máme fakt hezky. Co víc si přát na sobotu (sun)
Mávám (wave) ze sluníčkové (sun) Prahy a správně! Ať žijou Tadeáškové i Tádošové. (inlove)
Přeju všem krásný den!
Tádoškům přeji hezký sváteční den a pořádnou kaluž na koupání dinosaurů (sun) (heidy) (ta je místo pravěké příšerky)
Všecko nejlepší Tadeášům a Tadeáškům (h) (sun) (cat) (dog) (toivo)
Tadeášům a speciálně Tádovi všechno nej nej nej (f) (sun) (^) (toivo)
Milá vave, Tadeášek má u tebe přáníčka poslaná přes Webshots. (rose1) (inlove) (cat) (cat) (dog)
nemáme tu čírou náááááhodou „nějakého“ Tadeáše? 😉 (inlove)
přeju vše nen a nej k svátku (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h) (h)
Tádošku, všechno nejlepšííííííí !!!! (^) (f) (sun)
Tadeášku, (inlove) (^) (dance) (h) !
OT – držte, prosím, palce Ámoskovi! Ve středu začal špatně dýchat, vetové nikde, tak jsem do něj lupla ATB, protože to vypadalo na zápal plic. Trochu se zlepšil. Dnes ráno se výrazně zhoršil a na boku jsem mu nahmátla jakousi zbytnělinu. Tak jedem k vetce….bojim, bojim….
Kruci! Ámosku (y)
Achich, držím palce (y) , Ámosku, kocourku s nejkrásnějšíma očima. (h) (h) (h)
Ámosku!!! Rputinko!! Palce držím moc a moc (y) (y) (y) (y) (h) (h) (h) (h)
(h) (y)
Díky za držení palečků! Není to zápal plic, ale dost vážný zánět průdušek. Dostal ATB injekčně a taky kortikoidy a musel sežrat tu potvoru injekci, co tak ukrutně štípala.
A ta zbytnělina jsou jsou zřejmě nalomená či zlomená žebra. Tak do pondělka uvidíme a když tak pojedem na rentgen.
Jí celkem slušně a pečuje o sebe, tak to snad není tragické. Uf!
Uf! (y) (h) Chůďátko malej, co asi zkusil. ;( Jsi dobrá kočičí víla, Rputinko. (h)
Uf, uf, to se člověk vyleká. Tak ať se rychle uzdraví.
Držím palce, ať je Ámosek co nejdřív fit (y) (h)
Amosi, miláčku kočičí,moc bych si přála, abys byl OK, aby to nic nebylo…co by tě ohrožovalo. (cat) (h) (y)
(y) (y) (y)
Hezkou sobotu všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Dneska máme v plánu jen krátkou výpravu do lesa – původním cílem bylo dobytí „ukrytého“ viklanu z minulého týdne, ale protože dědeček projevil přání jít do lesa s námi, asi se viklanit nebude. Sice někteří členové expedice tvrdí, že se děda ještě dá poslat po značené cestě a my můžeme lesem… ale já se budu bát ho v neznámém terénu „vypustit“ …
Ahoj, tak to dobře zvládněte. My po včerejší Kladské na dnešek plánujeme Kynžvart. Kolem Mar. Lázní bylo krásně, doufám, že to ještě vydrží.
Zdravím všecky a přeju hezkou sobotu (sun) .
Jo, všecko nej k svátku místním klukům Tadeášům (wave) (dance)
Xerxová, nádherný fotky z Černého a Zeleného vrchu. Zlaté traviny a šutýrky a samorosty (s rodovými i druhovými názvy (rofl) ), námraza, Kosatka – paráda! Těmi některými členy jistě myslíš Betku? (chuckle)
Zano, hezké západní výletění! V Kynžvartu byl jediný nejen poživatelný, ale i chutný studený pramen co si pamatuju. Eh, ale vzhledem k tomu, že mi byly asi čtyři… (wasntme) Moc se těším na fotky!
Pokud možno krásnou sobotu všem! (sun)
mimochodem Zelený a Černý vrch byl zdolán takovým Pedroním způsobem – mimo cesty po měkkém. Ze Smědavy. Orientační body si pamatujeme (wave)
Dneska dobrý – děda spokojený, ale viklanit opravdu nešlo. Takže jen poklidná velmi pomalá procházka
Ygo, moc pěkné a hluboce pravdivé, té práce je na vinohradě víc, jak na stavbě kostela, díky za tohle povídání! (clap)
Máš pravdu Yezi – hlavně je to práce celoroční – jen se pozbírá, začne se zaorávat hnůj a přiorávat k hlavičkám a než se rok překulí, už se budou shánět nůžky a začne se střihat … a tak pořád dál a dál až to zase vyvrcholí vinobraním.
Ygo, úžasné vyprávění, díky. Ani nevíš, kolik vzpomínek jsi vyvolala, na vinobraní sice ne, ale na všechny možné jiné sklizně, na hluboké dětství, kdy rodiče pomáhali na mé rodné Hané o žních, o senách, nejprve babičce, pak zadarmo jedněm sedlákům, kteří se nechtěli vzdát hospodářství a tak dřeli, to, co jim chybělo ke splnění vražedných dodávek dokupovali, zoufale lpěli na své půdě. Stejně to nedokázali. Dodnes bych asi uměla stočit povříslo, svázat snop a postavit mandel. Na sklizni čehokoliv je cosi povznášejícího, aspoň já to tak cítím, i když je to těžká práce. A ten pocit uspokojení, když je hotovo.
Hned tvoje první fotka té dlouhé řady vinohradu mi připomněla moji školní brigádu, vozili nás jednotit řepu. Nejhroznější na té práci byly právě ty někonečné řádky, které splývaly někde v dáli s obzorem. Placatá Haná a širé jednotné družstevní lány, to byla fakt beznaděj, konce člověk nedohlídnul.
No – já řepu naštěstí nejednotila (ani naši vlastní mi rodiče nedovolili, neb to by bylo co kroksumkrok to jedna řepa (chuckle) ), ale členové kolchozu každý rok dostali přidělenou „nějakou práci navíc pro rozkvět JZD“ – taťka coby opravář zemědělských strojů a mistr učňů většinou řádek kolchozního vinohradu (na který jsem chodila já s mamkou a srdečně to nenáviděla), ale ženské, co celý den dřeli na poli, dostaly třebas dva řádky řepy na „velkém širém rodném lánu, co je krásný jen na jednu stranu – na tu bližší“. Chudery – od sedmi do tří na kolchozním „za peníze“, od tří do šesti na kolchozním „na oltář vlasti“.
Inspirováni dnešním článkem jsme dnes popřeli všechny agrotechnické lhůty a vyseli do květníku bazalku (rofl)
O agrotechnickych lhutach mi vubec nemluv. Babicka je zemedelec … ta podle agrotechnickych lhut i sklizela rybiz. Nezavisle na tom jestli uz byl zraly a vsechen najednou. Prisla agrotechnicka lhuta, obere a zpracuje se rybiz.
Ze je ten cerveny tak silene kysely, ze se tak maximalne da male mnozstvi stavy z kompotu pouzit misto citronu do caje? Nezajima! Ze je cernorybizove stavy ve špajzu nejakych padesat flasek a nektere z nich uz pet let stare? Nezajima! Urodilo se, tak je treba sklidit!
Je vidět, že zemědělství nerozumíš – jeho podstatou je právě to, co dělala babička. Úroda je jen jednou za rok, je třeba toho využít. Kvalita se holt musí zprůměrovat.
No, já jsem zvědavá, jestli nám ta zatra bazalka na jihovýchodních oknech vyroste. A ona vyroste, i kdybych na ni měla vlastnoručně dejchat (rofl)
Vyroste, mě teď kvete šnytlík na balkoně a petrklíče… 😉
RENÁTKO, TAKTO POPÍRÁM AGROTECHNICKÉ LHŮTY UŽ MĚKOLIK LET. VČERA JSEM VYSELA PRAVÉ ŘECKÉ ORGÁNO DO JEDNÉ VANIČKY OD MASA, DRUHOU VANIČKU JSEM OSILA MINIKOPREM , DO TŘETÍ JSEM ZASILA TYMIÁNEK A 4. OBSAHUJE SEMÍNKA ROZMARÝNU. VĚTŠINOU VŠE VYROSTE A NA JIHOZÁPADNÍM PARAPETU OKNA SE TO KRÁSNĚ ZELENÁ. SPOLU S BYLINKAMI VYSETÝMI NOVĚ MÁM STÁLE V KVĚTINÁČI TYMIÁNE, BAZALKU I PETRŽELKU A V TRUHLÍCÍCH PIDIRAJČÁTKA (SHERRY) ŽLUTÁ I ČERVENÁ. SKLÍZÍM DENNĚ MALOU MISTIČKU A MOC SI POCHUTNÁVÁM. RAJČÁTLA STÁLE KVETOU A PLODÍ A JÁ JEN POBČAS PŘIHNOJÍM ZKVAŠENÝM KOBYLINCEM, KTERÝ JSEM SI SESBÍRALA V OHRADÁCH S KOŇMI V NEDALEKÉM SVRŽNĚ. KROM BYLINEK NA OKNECH MI STÁLE JEŠTĚ KVETOU A DOZRÁVAJÍ JAHODOVÉ ZÁZRAKY V TRUHLÍČCÍCH VE FÓLIÁKU A VENKU POD JAVOREM JSEM DNESKA SMLSLA CCA 5 MALIN Z DRUHÉ SKLIZNĚ. ŠKODA, ŽE UŽ NEDOZRAJÍ DOSUD ZELENÉ , ALE UŽ VELIKÉ PLODY OSTRUŽINÍKU. A MIMOCHODEM, DÝNI HOKKAIDÓ JSEM SKLIDILA PO NÁVRATU ZE ŠPTÁLU PŘED 14 DNY. JEDNA POLÍVKA JE SNĚZENA A CHYSTÁM SE NA LOŽIT DÝNĚ PODLE RECEPTU JINÉ ÚŘÍTELKYNĚ( NE PATRICIE. TAKY BUDU JEŠTĚ DĚLAT OMÁČKU NA TĚSTOVINY, JELIKOŽ DÝNĚ BYLY CELKEM 4 KUSY- 3 VĚTŠÍ, JEDNA MALIČKÁ. ZDRAVÍM VŠECHNY. MLČÍM, JELIKOŽ VYUŽÍVÁM POSLEDNÍCH MOŽNOSTÍ DORÝT ZÁHONY , ABY ZAHRÁDKA BYLA ZAZIMOVANÁ A PŘIPRAVENA NA DALŠÍ JARNÍ SETÍ.
Jiste, jednou za rok. Ovsem ne vsechno se da sklizet najednou a uz vubec je ftakovina sklizet podle jakesi lhuty KDYZ TO NENI ZRALY!
Nehlede na to, ze pestovat plantaze neceho co nikdo nechce je trochu …
Pááni, teda Ygo (chuckle) . Jak jen to děláš? Další z článků, na které se nezapomíná (h) . Od rána přemýšlím, v čem vězí tajemství tvého podmanivého, za srdce beroucího vyprávění. Nejen vztah ke místům dětství a úcta k předkům… Malebná mírná a úrodná krajina. Snad z té dřiny a zároveň uspokojení z dobře vykonané práce a sepětí s půdou vykukuje zakuklený atavismus nás všech? Někde hodně v hloubi duše zasutá „domovská“ vzpomínka? Nevím. Hrozny mě přenesly až k řeckým bohům a době kdy byl svět mlád. Umíš! (clap) Člověk by ti rád odpustil dodací lhůty. Jen kdyby byla jistota, že se dožije pokračování. Ehmm, taky se stovkou taknějak nepočítám (wasntme) (rofl)
Ano, sem se přidám. Ygo, umíš (h)
Děvčata zlatá – děkuju za pochvalu (už se opravdu červenám (blush) ). To víte na články se musí počkat jako na tu úrodu – až uzrají (rofl) (rofl) .
;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)
.(*) „Ty dovoluješ svojí ženě kouřit?“ „Ano. Je to jediná možnost, jak způsobit, aby aspoň po dobu zapalování a šlukování cigarety chvíli nemluvila.“ .(*)
~o) Vinšuju všem přítomným klidný páteční večer a těšte se na víkend. Hezky se vyspinkejte. ~o)
Díky Ygo. Barvitě jsi tu rachotu popsala. 🙂 Chechtala jsem se, ikdyž vím, že vinobraní není zrovna práce k popukání. (inlove) Mám jen jednu ubohou hlavu modrého hodně aromatického. ….nevím jakého. Je asi tak 50 roků stará a plíží se 10 m po stěně domu. Tak si taky utrhnu svoje hrozny. 😛
Milá Zdeno – to by bylo, abys si na Polabské placatce neutrhla vlastní hrozen (chuckle) !
ZDENI, DÍKY TOBĚ, POTOŽE JSI MI POSLALA ODNOŽE I JÁ SKLÍZÍM HROZNY, I KDYŽ LETOS TO BYLA BÍDA. POČASÍ BYLO HODNĚ STUDENÉ A VRTKAVÉ, TAKŽE HROZNY NESTIHLY DOCELA DOZRÁT. UŽ JSWEM KDYSI PSALA O SVÉ ZAHRÁDCE, KDE SI U PATY SOPUSEDOVY STODOLY PĚSTUJU 5 HALV ROZMANITÉHO VÍNA. TO SE TAKY PNE PO ZDI SOUSEDOVY STODOLY A BERE SI VEŠKEROU VODU, JÍŽ JE NA NAŠEM POZEMKU OPRAVDU HODNĚ. SOUSED JE VELICE RÁD, JELIKOŽ PROHLÁSIL, ŽE TAK SUCHO VE STODOLE ZA POSLEDNÍCH 20 LET JEŠTĚ NIKDY NEMĚL. JÁ MU VÍNEM PADLA DO NOTY, TAKŽE ON MÁ VE SVÉ DŘÍV VELMI VLHKÉ STODOLE SUCHOUČKO, ON MI ZA ODMĚNU UUDĚLAL DALŠÍ OKAPOVÝ SVOD Z VLASTNÍHO MATERIÁLU A VYVEDL MI VODU PŘESNĚ TAM, KAM JSM SI UKÁZALA. U PATY STODOLY SE VODA MOC VYSKATNOUT NESTAČÍ, JELIKOŽ VŠECHNU DEŠŤOVKU POCTIVĚ SCHRAŇUJU A SYSLÍM DO SUDŮ , NEJRŮZNĚJŠÍCH PLASTOVÝCH KANYSTRŮ A TAKY DO SKLENĚNÝCH ČTYŘLITROVEK, CO V SÁMOŠCE VYHAZUJÍ. SPOKOJENOST JE OBOUSTRANNÁ. MÁM DNESKA VODU I NA ZALÉVÁNÍ POKOJOVÝCH KYTEK DOMA I NA SAZENICE , KTERÉ PĚSTUJU DOMA. TÍM ŠETŘÍM I SVOU KAPSU A ROSTINKÁM SE ZALÉVÁNÍ DEŠŤOVKOU LÍBÍ. NENÍ PROBLÉM VZÍT PRÁZDNÉ PLASTOVKY, DOJÍT NA ZAHRADU A NAPLNIT JE SEŠŤOVKOU. PŘI DNEŠNÍCH CENÁCH VODY A STOČNÉHO SE DAJÍ SADIČKY VYPĚSTOVAT DOSLOVA ZA PÁR HALÍŘŮ. CHCE TO VŠAK ČAS, KTERÉHO MÁM DALEKO VÍC ( JAKO DŮCHODKYNĚ).KDYBYCH PRACOVALA A MUSELA DENNĚ DO PRÁCE DOJÍŽDĚT, NA ZAHRÁDKU BY ČAS NEZBÝVAL.
Milá Ygo, moc hezké čtení. Co jsem se přestěhovali na dohled k vinohradům, cítím to jinak. Plašení špačků jsme si teda užili, Borůvce to připomínalo střelbu a nejásala. Jeden vinohrad červeného sklízeli včera a předevčírem, na hlavách už nebylo žádné listí, jen hrozny- ale bylo to slabé, znám i víc obsypané.
Se školou jsem byla na bramborách, celeru a třikrát na chmelu, taky jsem v lese obžínala mladé stromky. Myslím, že pokud tohle dnešní děti neznají, o hodně přicházejí (například o názor, že tohle už nikdy v životě dělat nechci).
Dneska jsem byla v Iváni na výlovu rybníka, ráno byla mlha, že nebylo vidět ani ten rybník- a teď nám tady zlatavě svítí sluníčko- paráda 🙂
Jééé – výlov rybníka! Doufám, že jsi fotila, i když bylo zamžíno (wait) !
Můj táta s sebou foťák měl, ale nebylo co- viditelnost na 3 metry, špatná na 5 metrů- tam neuvidíš ani racka….
Milá YGO, Tvůj kraj je krásný až srdíčko usedá. (h) (inlove)
Kdykoliv jsem tam byla,bylo mi moc dobře, vínečko chutnalo, s přáteli se posedělo. Vím , co je za tím dřiny, mám kamarádku z H.Podvorova. Každý rok jsme na na ni úpěnlivě čekali až dojede s jejich vínkem a debaty se táhly, hluboko, hluboko do nocí. Konec roku jsme pak většinou slavili den předem, při ochutnávání vína. (d)
Krásně o své zemi a kraji píšeš,prošla jsem se s Tebou a Zlostkem,je tam u Vás nádherně. (sun)
Hrozny jsou snad jediná plodina, kterou jsem nesbírala, na školách s námi vymetli od chmelu, přes brambory až po řepu všechno. V době nedostatku jsme pak chodívali dobrovolně za naturálie do mrkve,květáku, cibule i jablek, nic z toho mi není cizí. Ale to všechno bylo jen k jídlu, ne k takovým povznášejícím výsledkům jako je to vaše vínečko. Díky za krásnou procházku. (handshake) (h) (wave)
Jenny – čím jsem starší, tím víc mám ráda víno. Pořád je v něm hodně „rukodělné práce“ (nod) – a proto si vína vážím.
Staří vinaři a vinohradníci měli taková hezká pořekadla typu „Kdo chce slopat mosí kopat“ nebo „Neskorá postnica, skorá podružnice“ – tím chtěli říct, že vinohrad není pro lenochy.
Milá Ygo, krásné povídání srdcem (h) psané a s úžasnou atmosférou (včetně hlásání místního rozhlasu, sousedských řečí a tak). Skoro by se zdálo, jaká to musí být příjemná prácička – chodit po cestičkách vinohradem a stříhat hrozny. 🙂 Ale když se to dělá celý den a tahají se kýble a lodny, věřím, že je to pěkná fuška.
My jsme jezdívali se školou na brambory kamsi do Jeseníků. A pak se na to téma psala slohová práce. A taky, když jsem byla malá, jezdili moji rodiče na řepnou brigádu (na Hané bývala řepa významná komodita) v rámci pomoci inteligence našemu zemědělství a družby jejich podniku s JZD Topolany. Pamatuju si, když nám přivezli domů vzorek řepy cukrovky, jak jsem se divila, že z tohoto se dělá cukr, když je to tak málo sladké. 🙂
Milá Hančo – když svítí sluníčko, je sucho, posekaná tráva, vinohrad na vysokém tažení, hrozny drží pohromadě a nepadají, dost lidí a krátké řádky – opravdu je to hezká práce (chuckle) !
No vidíš a moje prababička z ní prý dělávala řepánky a děti se jich mohly ujíst.i dospělí.. 🙂
Sylvy, Silvie, Kaštánku náš i všichni případní další slavící – přeju všecko, všecko nejlepší, hodně hodně hodně zdraví a taky pohodu. (rose1)
No a blíží se strašidelný Halloween a tak třeba se vám bude líbit trošku strašidelná fotka.
http://www.astro.cz/apod/ap101029.html
( I když pro mě je začátek listopadu jen a pouze Všech svatých a Dušiček)
Kam se to, propána, moje přání dostalo? No nevadí. Hlavně jsem ještě chtěla poděkovat, YGo, krásné povídání a moc hezké komentáře od ostatních. Díky!
A když už jsem se přifařila k těm řepánkům, tak:
http://recepty.vareni.cz/babicciny-repanky/
Moje babička i maminka je taky dělaly.
(rose1)
Skvělá fotka!
Ale děti, 😛 na řepu jsme chodili už tak v 5. – 7. třídě. Nn jaře jednotit a na podzim oklepávat a házet na hromady. Při rozbahněném terénu to byly galeje. To jsme dokázali vzít do každé ruky jen jednu a mlátit je o sebe, aby opadalo bahno. A hod na cíl a znovu. Dnes by se to kvalifikovalo jako nepřípustná dětská práce. Tenkrát jsme nemohli ani muknout. Bylo to místo školy a basta. A že na polabské placatce (jak můj rodný kraj pojmenovala Louk 😀 ) jsou děsně dlouhé řádky. (wasntme)
YGO, moc hezky jsi to napsala (y) (h)
Díky (h)
(call) H L Á S Á N Í, dnes má Kaštan narozeniny. (call)
(rose1) Milý Kaštane, přejeme hodně zdraví a posíláme kytičku. (rose1)
(f) http://jovo.rajce.idnes.cz/Pranicka_8_2010/#Kastannar_2010.jpg (f)
……………………….(f) (sun) (f) (sun) (f) …………………….
…………………..Milá Kaštan, všechno nejlepší………………..
………………………Hezky si užij dnešní den……………………
………….. a ať jsou na tebe všichni hodní po celý rok……..
………………………. (d) . (*) . (d) . (*) . (d) . …………………..
Jovásci jsou už dávno moji nejvíc oblíbení donašeči 🙂 :* (f) , taky děkuju. (bow)
Kaštánku milá (h) , všechno nejlepší k narozeninám, ať se vám všem doma daří a ať jste zdraví a ať se Ti nadále plní sny – teď je na řadě pejsek? 🙂
Kaštánku, přeji krásné narozeniny, štěstíčko, zdravíčko a … a vůbec vše, co si přeješ! (h) (rose1) (^) (cash)
A já málem zapomněl – Janičko JoVásková – všechno nejlepší. Já včera nestíhal, tak jen tak naokraj. (h) (rose1) (^) (cash)
A přeji ti to, co si přejeme doma – ať máš hodně kamarádů a ať tě JoVásek poslouchá. (chuckle)
Milá Kaštan – užij si dnešní krásný den a splň si jedno malé tajné přáníčko. (rose1) (rose1) (rose1)
Milá Kaštan, přeju ti hodně radosti, spokojenosti a štěstí – ať ti svítí podzimní sluníčko (h) (rose1) (h)
Všem oslavencům hodně štěstí, zdraví akrásné slavení, přeje celá naše smečka. (handshake) (d) (^) (h)
Naše smečka se připojuje také k přáníčku (f) (f) (f) (f) (f)
Á, milí oslavenci narozeninoví i sváteční, na poslední chvíli se řítím s gratulací. Všechno nejlepší! (f) (inlove) (f)
Kaštánku, přeji vše nej a (f) (f) (f) (d) (^) (sun)
Vsechno nejlepsi k svatku Sylvam a i te s pidipejskama (rose1) (dog) (rose1) (dog) (h)
Ať májí dnes svátek Sylvy nebo Silvie, všechno jedno.
…… (sun) … Všem nositelkám tohoto krásného jména… (sun)……
…………………………….přeji všechno nejlepší……………………………..
…………………….. (d) …..živijó, živió, živió….. (d) ……………………..
Pitrýsková milá (h) , Ty jsi dneska (i včera) báječný donašeč! (wasntme) (chuckle) Děkuju moc. (f)
Milá paní všech Trhačů, přeju Ti všechno nejlepší k svátku, užij si krásně svůj den. (sun) (f) (sun) (h)
(f) 😡 Připojujeme se s gratulací Sylvám a Silviím, i když nevíme, která je ta s pidipejskama. (f) 😡
Sylvo, všechno nejlepší, hodně zdraví, spokojenosti a hezkých výletů (d) (dog) (d) (dog)
Môžem sa pridať? (f) (f) (f) (f) (f)
Vinobraní jsem nikdy nezažila, z Pošumaví hned tak vinařský kraj nebude. Ale v podání YGY to vypadá jako velice zajímavá, i když namáhavá akce. (y) :*
My máme na dvoře u stodoly také pár keříků vinné révy (a Anežka občas nějaký podhryzne), ale nedaří se jim tam, přestože jsou kromě JZ odevšad chráněny. Když je opravdu dobrý rok, tak nějaké kuličky dosáhnou průměru 1 cm a jsou i trochu sladké. Jedině loden máme dostatek, ale u nás se používají hlavně na maso. 😉
To víš, milá LA – jiný kraj, jiné rostliny (chuckle) – pěstovat u vás vinnou révu je asi to samé, jako pěstovat u nás ananasy (nod) .
Od kdy 4 + 7 nerovná se 13 (chuckle)
My to máme jako takové sourostlinní: dole v korytě afrikány nebo macešky, nad tím se po konstrukci plazí réva a celé to zastřešuje třešeň. Když jsem byla malá, tak tam ještě rostly lesní jahody.
YGO, paráda!!! Je cítit, že jsi to psala srdcem. Oni to tady všichni napsali tak hezky a mi teď chybí slova…
Jak úplně cítím to studené ráno, večer únavu, všechno těžké, ale zároveň ta radost, že je doma ÚRODA, to podstatné, ta odměna za rok plahočení. A smutek, když se něco nepovedlo, ať to bylo počasí, nemoc, špačci…
Úcta k práci, k půdě dnes chybí tak nějak všeobecně – zemědělci jsou ti, co berou dotace a bůhví za co, když v superhyper kupujeme rajčata ze španěl a mrkev já nevím odkud. Děcka si už natrhají rybíz nebo angrešt jen do pusy, na marmeládu jen z donucení. Kdo si dnes zkusil vypěstovat třeba jen koření za oknem? Pocítil tu radost, že už raší, táhne se za sluncem…
Sám mám akorát pár stromů a MLP pár záhonků a kvítka. Moc obdivuju ty, kdo kromě práce stíhají ještě vinohrad, sady… Nemám na to a o to víc je obdivuju. Ještě jednou dík! (y) (h)
Máš pravdu, j.Honzo.
A doufám, že Příšerka se už dává do kupy a že štupováníčko už drží fest (y)
Drží, pan doktor řekl, že už se jen jedním očkem podívá. (chuckle) Tak snad…
Tiše stále držím (y) – tiše, abych nezakřikla! 🙂 Mám ale pocit, že nervy z toho měli hlavně lidi, Příšerka si to asi docela užívala, což? (nod) (h)
(y) (y) (y) (wave)
Držím Příšerce stále (y) (y) , ať je brzy fit (h)
Jééé, YGO, to je krááása! Jednou jsme s fakultou jeli na brigádu až v půlce října kamsi k Pavlovicím, nasypali nás do autobusu a vezli a vezli, vysypali ve vinohradě, vybavili, všude mráz, sluníčko, byla to nádhera a dřina. Byla jsem za hvězdu, protože prozíravá matička mě na konci padesátých let vybavila hodně mokrou dětskou tetra-osuškou v sáčku z nějakého vzorovaného pra-igelitu. Byla osoba naveskrz městská, ale pravila, budeš ulepená a jak se najíš? Pokládala jsem to za typický rodičovský opruz, ale až jsem zjistila
j a k může být člověk ulepený, to se to utíralo před jézéďáckou svačinkou. Utřel se celej kroužek a zcela černá osuška večer doma proschlá sama stála, nasycená cukrem. Ale byl to jeden z nejkrásnějších studentských zážitků, světlo, prostor, slunko v hroznech. Jo, sudeťáci, na erteple a řepu!! jsme jezdili taky, kolem Brna i na jih nebo k Vyškovu, vždycky tak kolem Dušiček, když naše socialistické zemědělství nestíhalo a padal mu na to sníh.
Ano, jak už jsem říkala, zběr hroznů je velice špinavá záležitost. Proto už drahně let zbírám v rukavicích – je to lepší, než být permanentně ulepená. Někdy to bylo tak, že člověk ani neoddělil prsty na rukách od sebe.
Sudeťáci nesudeťáci na brambory a kamení se muselo. Liberecký gympl F.X.Šaldy zasahoval vždy a všude. A já jsem sudeťák nebyla, u nás za Ještědem němci nebyli. Tady se mluvilo vždycky česky. Tady naši rodičové chodili na handl – to je za 1 němce 1 čech do rodiny a tatínek vypravoval, že se sešlo v německé škole tolik čechů, že toho jediného němce co tam zbyl naučili česky.
Jééé, to je hrabalovská krása (clap) , milá Marsko. (inlove)
Já věděla, že je to dřina. Proto je to víno taky taková dobrota. A máte tam u vás krásně….
Obírat hrozny jsem nikdy nebyla, zato jiných brigád jsem absolvovala dost. Brambory, chmel, jablka,…. A nejvíc legrace bylo na mrkvi. Práce stejná jako na bramborách, vyoraný řádek, do ruky kýbl a sbírat, vyklopit na vlečku a zase sbírat. Bylo to v listopadu, zemědělci nějak nestíhali, zima byla jak sviňa, ještěže nám vozili na pole várnice s čajem s rumem (fakt byl s rumem, my byli vš studenti, takže nad 18). Jídlo strašné. Bydlení taky. Budova ve tvaru kravína, uprostřed chodba, hned za vchodovýma dveřma vlevo záchody, vpravo sprchy, následovaly vlevo i vpravo místnosti s palandama. Holek nás byl jen jeden pokoj (4), zbytek byly kluci. A sprchy byly jenom jedny. Chlapci nám vyčlenili jednu sprchovou kóji, že je to fér (jich bylo ke 40). Ale na poli byla prča neuvěřitelná. Našli jsme velikou mrkev a hned hráli pohádku o veliké řepě. Traktorista za námi se řehtal tak, že málem spadl z traktoru. O svačině se smál, prý vy jste budoucí inteligence? to ani náhodou
Jojo – mladost-radost (rofl) !
No jo, Ygo, přímo cítím v rukách tíhu těch kýblů. Velmi výstižný článeček a jako obvykle pěkné fotečky. (sun) (h)
Není krásně jen na Vrbici, ale i v okolí Pouzdřan, kde jsme se o státním svátku toulali, až jsme v těch lesích poněkud zabloudili. Pár fotek zde : http://emteska.rajce.idnes.cz/Pouzdrany_28.10.2010/
Krásné fotky. Vždycky jsem záviděla tekoucí vodu – to je jediná věc, která na Vrbici chybí. Aspoň kdyby tama tekla ta Svodnica (chuckle) . Ale poruč vodě, aby tekla do kopce.
Svodnicu vůvec nemusíš závidět. Je to stoka, obzvlášt, co povodí vykácelo podél ní všechny stromy a keře, prý, aby mohli vysékat ty břehy. Vypadá to hrozně, špinavý, zapáchající kanál. (envy)
Ten sklípek je super. (rofl)
Moc hezke fotky s krasnou podzimni naladou.
Trochu jsem se tim vasim krasnym krajem po dlouhe dobe toulala (autem) se synovcem loni v zari, kdyz mama mela ten tramvajovy uraz. Chtel me vzit na Divci Hrady, ale po zjisteni stavu nohy jsme tuhle variantu zamitli a jen jsme tak jezdili, courali se malyma bocnima silnickama pres Palavu a ruzne vinohrady. I do YGY Vrbice jsem se chtela podivat na sklipky, ale skrzeva nejakou objizdku jsme se ztratili 🙁 a skoncili jsme kdesi jinde. Byl to moc pekny vylet.
Hano – to je škoda, že jste se na ty sklepy nedostaly. Ony jsou totiž rarita a myslím, že nikde jinde takové nenajdeš. Nejenom jejich vzhled – je vidět jen kamenné průčelí s betonovým kšiltem a dveřmi a okny do lomených oblouků, ale hlavně, Vrbecký kopec je jimi doslova prošpikován – mám dojem, že v některém místě jsou dokonce pětkrát nad sebou. Hmm – když tak nad tím přemýšlím, dnešní nízkoenergetické domy, které si stavi multimilionáři typu Bakala a spol není nic jiného, než vrbecký sklep v megalomanském provedení (rofl)
🙂
Huhu (wait) , do zemljanky by mě nikdo nedostal, i kdyby stála sto miliónů a byla úplně bez nároku na energii. Potřebuju denní světlo a taky otevřená okna, bydlet pod zemí není nic pro mě. (shake)
Ovšem u sklípku, to je jiná. Tam je zakutání do kopce v naprostém pořádku. A ten vrbický kopec se mi líbí, jak je nad sklípky v patrech navrchu kostel, to je prostě úžasné, tohle společenství vypovídá o tom kraji všechno. (h)
Moc pěkné fotky máš. Ten sklep je, vážně senzační. Jo, to už není Podluží, tak i tak to može být. A než jsem uviděla Pálavu obráceně, myslela jsem, že jste byli na výletě u Janohradu.
Emtesko, to jsou krásné podzimní fotky. Hned bych si dala některé do rámečku. Holky moravský vy máte nějaké zvláštní koukání, že se vám tak fotky vedou. Tolik jmelí jsem nikde neviděla, vlastně vůbec žádné tady neroste. Seženeme tak nějaké oschlé na trhu nebo v květince, u vás musíte mít samé štěstí – jmelí, víno, dýně, meruňky, vím, ře je to všechno tvrdě zasloužené, až se příště narodím, tak chci na Moravu. (happy)
Co se jmelí týká, nemusíš na Moravu. Pojeď ke mně. Tady si vybereš taky (inlove)
Jj, táta má jmelí na borovici na zahrádce kousek od Prahy. Ale je tak vysoko, že se nedá sundat 🙂
No prosím, děvčátka krásná z JJM jezdila brigádničit na víno a na švestky, u nás v Sudetech jsme jezdili na pole sbírat brambory. 8-| Cítíte jistě všichni ten rozdíl! Boty a kýble jsme měli obalené bahnem stejně, ale na rozdíl od krásně zamženého hroznu, ze kterého se dalo i zobnout, jsme v ruce třímali obahněnou bramboru, která sváděla ne ku vzletným veršům, ale k blasfémii. (chuckle)
Yvetko (inlove) , dlooooouho jsem čekala na Tvůj článek, ale vyvážila jsi to čekání bohatstvím, jaké dokážeš vložit do vzpomínek jen Ty. Až se mi chtělo brečet. (h) A fotky máš také krásné, na Vrbici se nemohu vynadívat. (h)
V jednom místě píšeš, že by to bylo na další povídá. No ano, to jistě bylo! Doufám, že nebudu čekat zase tak dlouho. Ale i kdyby, na Tvůj článek si ráda i počkám. 🙂 (f) (h)
Přeju všem krásný den! (h)
No – my jezdili ještě na rajčata „Soudruhu profesore, a co tady ta shilá?“ … „Všecko berte, to pujde do lisu!“ … jistě uznáš, že od té doby na kečupy pohlížím dost s nedůvěrou.
A to nemluvím o brigádě s profesorem těsnopisu a psaní na stroji – za jeden den člověk nasbíral i po dvaceti trestných stránkách těsňáku i psaní na stroji (whew) (rofl) .
To další povídání o zpracování hroznů na víno – no, trošku na to myslím, ale nemám k tomu fotky. Pořád jsem si myslela, že času dost – a taťka už víno nedělá a stejně je teď už asi pozdě i u švagra – burčák v kaďách už neburčí, je vypresováno, takže pres je schovaný – že bych to nechala zase k roku (chuckle) ?!
Mně se na Tobě líbí, milá YGO (inlove) , jak k tomu přistupuješ jihojihomoravsky rozvážně, však vinohrad tu bude aj za za sto let. (nod) No jo, ale já ne! (wasntme) (chuckle)
Doplním YGU. My chodili také sbírat nejen brambory ( a když se prst probořil do nahnilé, to bylo fůůj) a rajčata, ale také na „oharky“ ( okurky). Ty, krom všech už uvedených laskomin, ještě škrábaly. No, ale lednická Fruta je nakládala. A vozili nás na traktorových vlečkách. A my, největší frajeři, jsme seděli na korbách. Dnes by se, chudák šofér, nedoplatil. Však to bylo nebezpečné, kolik mladých životů tak skončilo. Některé připomínají malé pomníčky na lesních a polních cestách ( třeba v Kančí oboře u „kojenecké vody“)
My byli na SŠ na bramborách a na chmelu, na ručním trhání; na VŠ též na chmelu (2x – ale už na strojním). Ale spolužáci ze SŠ z jiných tříd byli i na těch okurkách a rajčatech, někde u Znojma.
Jo, jo, chmel a brambory – radosti nás ze severu. Brambory byly nudné a protivné, mokré, studené. A smrděly. Chmel byl lepší i tím, že jsme byli starší a užívali si i časy po práci. A dělali jsme si oheň před rozbořeným kostelem a uvnitř jsme zpívali Kryla a byli jsme tak krásně dospělí (jsme si mysleli). (chuckle)
Už raději ani nepočítám, jak je to dlouho.
My Pražáci nezemědělci jsme si na brigádách užili snad všechno, kromě těch hroznů. Brambory, chmel drátkování, zavádění, sklizeň. Jablka, len a sázení stromků. Nejhorší byly brambory, hnusně smrděly a ten puch se pak táhl celým gymplem ještě další týden. Nejlepší byly stromečky, platily se od kusu a daly se na nich vydělat slušné peníze.
No chmel. to je naše zlato… ten jsem ani nevzpomínala. Ten byl po prvním ročníku jasný. Chudák , kdo se „prsil“. že se mu vyhnul. Ano, jak jsme si připadali krásně dospělí. Proto celé generace milují Starce na chmelu. Vždyť to bylo o nás.
Chodila jsem na strojařskou průmyslovku a tak ,líto mi je, líto… Po druhém ročníku jeli naši kluci ještě na sena. Ale, protože to bylo bez pedagogického dozoru a většině z nás nebylo osmnáct, my holky jsme nesměly ;( .
A zapomenula jsem na řepu cukrovku! Tu jsme také chodili sbírat. Vždyť v Břeclavi byl velikánský a významný cukrovar. Každý podzim projížděly po silnicích kolony aut, traktorů i koňských povozů. Pro popadané bulvy se chodilo na silnici s tragačama. Všechno slepice, králíci i prasátka sešrotovali. Podzim začínal, až když se v cukrovaru rozjela kampaň. Ta sladká vůně, která nám v první dny tolik chutnala a kolem vánoc už smrděla. Obrovské hromady nezpracované zahnívající řepy (tam co je dnes Otis) páchly až skoro do jara. Ale, taky se chodilo do cukrovaru na exkurze. Ženské u linky nám dávaly štangličky cukru, co se z něho sekaly kostky. A strašily nás, že: „včera spadl do té linky chlap. a teď je rozvařený v tom cukru.“
Co by si ti jézéďáci bez brigádníků počali. A protože brigády byly prakticky zadara, tak to odpracovala školní dítka.
Jo a silnice samé bláto, to bylo vždycky havárek! Zvášť motorkáři byli rádi. :@
YGO, ty jseš taková studnice exotickej zážitků (teda pro Pražáka to je fakt exotika 😀 ). Díky moc a piš (rychleji 😉 ). Fotky si nechám domů na velkej počítač, teď zase koukám do notesu, na to fotíš příliš pěkně (y) .
Chichi – jó exotika, to je moje (chuckle) !
Neodolam a vyleziem (mam tam 3+4, no nenapiste nieco) 😉 . Prekrasne rozpravanie aj fotky. Zazila som zber hrozna ako gymnazistka na studentskych brigadach v Hornych Oresanoch a boli to nase najkrajsie brigady. Rano zima, aj biely mrazik byval, na obed na kratke rukavy a krem na opalovanie. Nepripadala nam to byt az taka tazka praca, boli sme pubertaci a nebolo to nase, ked clovek robi na svojom, je to istotne o inom. A ako uz pisala Pitrysek, tie druzstevne desiate nestali za vela, domace zasoby to istili. Ale boli to naozaj take zlatiste slnecne dni – a uliali sme sa zo skoly! Dodnes ich mam v pamati s takym tym zlatym oparom, no. Yga, dakujem moc za krasne napisane pripomenutie (bow) .
No jo, ve vinařskejch krajích se asi nejezdilo na chmel :O (blush)
Mýlíš se, milá Zano. Jezdili jsme na chmel i z jižní Moravy. Břeclavské střední školy většínou do Blšan k Podbořanům. Jen z Hané jezdili na chmel za svá humna.
Milá km11 – nojo, ony by ty brigády nebyly špatné, kdyby … kdybych po návratu ze školní brigády nenaklapala na domácí latifundie (happy) .
To samé byl na základce předmět Práce na pozemku … pro děcka z vesnice, která po návratu ze školy nic jiného, než práce na pozemku, nedělala (whew) !
Ked ja som mestske dieta – mne to bolo vzacne.
Spoluziakom z dedin veru uz menej!
YGÓÓÓ, jééé, práce na pozemku. Naší základce ( co pobývala v druhém patře gymplu) patřily latifundie tam, co je dnes zahradnictví Malinkovič až k cestě na Pohansko. Většinu pozemku zabrala kukurička strapatá. Turkynisko,… to byla schovávačka! Ale v zimě. To bylo fůj. Plná půda gymplu byla na vysoko zasypaná klasy. A my, žáčci, je museli drhnout. Tedy, po našem vyšůstat. Nononono…. tady se opravdu „šůstá turkyň“. Na půdě byl průvan a tvrdá zrna byla studená. Nebyla to příjemná práce. Ale zase, byli jsme děcka a tak chechotu u toho bylo, že ty tři úterní odpolední hodiny utekly jak voda.
Hezký pátek všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Ygo – to se ti povedlo – článek i fotky (nod) . Nojono – tohle mi tady nezažijeme (shake) . Tady jsme jezdili na brigády na brambory a nejčastěji na kameny – protože ty se na horských polích rodí asi nejvíce. Neznám blbší brigádu, než je sběr šutrů (chuckle)
Někdo má za chalupou vinice, někdo hory – fotky ze včerejších Jizerek http://www.drporkert.com/cesty/jizerky/cerny_vrch/index.htm
Jo kamení – naši mají za barákem „dědičné“ rolí, jež se zove Famelija – myslím, že je to jedno z mála polí na Vrbici, které rodilo převážně kamení. To bylo košů, co jsme na podzim vynosili … a na jaře zas.
A tvoje fotky klasicky super (clap) .
To jsou nádherné šutry, to mi tu teda chybí (wave)
No jo, na šutry jsem uplne zapomel. Zabavicka. A studena sekačka s rohlikama a žlutou brčolou k tomu …
Dobré ráno všem. Milá Ygo, tak dnes jsem si krásně početla ja. Vinobraní jsem nikdy zblízka nezažila, nějak není kde. Od narození žiju na severu Moravy, ale ten váš jih, to je srdeční záležitost. Snad se ozývá část rodinných kořenů, zapomenutá, nepěstovaná, nevím. Jako by z Tvého článku na mě dýchl domov. Děkuju.
Díky Ap – zrovna tak já včera jsem si lebedila u tvého článku a u fotek koníků. Jela jsem na koni jenom parkrát, ale nikdy na ten pocit lehkosti nezapomenu (pocit lehkosti jen pro mne, ti koníci pode mnou se dost zapotili (whew) ).
Teprvé teď jsem si četl o Zorce a Puncíkovi – včera jsem jen nakoukl, dělal jsem kočkám třípokoják. Musím ti říct, že tví koně mají báječnou majitelku. (h)
Dík, řeknu jim to 😀 ! Jsem Ti tam včera dopsala ke komentáři, že zas můžete přijet…
Posílám podrbání Příšerce.
Pokud si to dobře pamatuji, jste teď na řadě vy. (chuckle)
Ygo, to se tak krásně čte…čiší z toho sice dřina,pot a slzy…ale taky láska k vinicím a vínu, úcta k rodině a jde z toho taková omamná vůně hroznů a studeného vzduchu….děkuju za ten příspěvek,že kterého čiší člověčina po moravsku…je nádhernej.
(sun) máš na ohřátí
(rose1) za práci
(flex) máš svoje
:* za písání
Víš Sharko – dokud jsem v tom žila, tak mi nepřipadlo, že to tam „u nás“ mám tak ráda. Už vůbec by mě nenapadlo psát o práci ve vinohradě – byla nekonečná a často dost ubíjející. Ale poslední dobou mám pocit, že se ztrácí úcta k zemi, která nás živí. A taky úcta k lidem, kteří pracovali do úpadu na tom kousíčku půdy, aby předali něco budoucím. A když o nich nebudu mluvit, kdo si na ně vzpomene zítra, za deset roků … bude to, jako by vůbec nebyli.
amen
(y) (h)
Když oni už naši rolníci nepěstují zlaté obilí, ale ošklivé fotovoltaické elektrárny. Popřípadě smradlavou řepku. 🙁
Když na fotofuj a řepku jsou dotace. Když pěstují jídlo, dostanou tak leda… :@ :@ :@
Kdyz pestuji jidlo, tak dostanou dotace taky, ale z trochu jine kapsy a nejspis o trochu min. Je prece neripustne, aby lide vedeli kolik potraviny skutecne stoji! Copak lidem dojde, ze ten chleba nestoji dvacku ale sedesat, ale ze tech ctyricet uz zaplatili v danich? Obcan ma pocit, ze je na tom desne skvele, protoze je zradlo levny a zemedelci drzi usta a krok, protoze jsou zavisli na dotacich. Tedy na tech ctyriceti korunach, ktere jim lidi neplati primo ale oklikou pres stat. A vsichni jsou stastni a spokojeni.
Ygo, to se tak krasne cte – dycha z toho laska k roudne hroude, coz zni jak strasne pitome klise, ale v tvem pripade to tak vubec neni.
A taky mi to krapet pripomnelo, jak Chet vzpomina, kdyz cela rodina vcetne decek sklizela tabak na podzim. To byla taky drina. Vzhledem k horkemu pocasi vstavali v 5 rano, posilnili se a sli rucne sbirat. Odpoledne trochu pospali v nejvetsim horku na verande – klimatizaci nemeli. Vazali tabakove listy a nechali je susit u strechy v drevenych stodulkach, kde se na to muselo topit plynem, aby to nezahnilo a nekdo to musel furt hlidat, aby jim stodola a uroda nechytly. Az meli vsechno sklizene a ususene, tak jezdili na aukci, ktera trvala az tri dny a casto spali na zemi ve sklade, aby jim nekdo ten krasny tabak nepokazil Z toho, co vydelali, zili vicemene po zbytek roku. Tezka prace. Asi by se vinobrani Chetovi libilo. On je v tomhle opravdu zajimavy. Kdyz jedeme nekde autem po Morave, zejmena na Hane, obcas Chet zastavi a jde se kochat – hlinou, tou tmavou, naplavnou, urodnou a podle Cheta vonavou. Takze je tohle sice krapet OT a na druhou stranu treba zas tak moc ne. A fotky jsou krasne.
Máš pravdu Hano – ona ta práce ve vinohradě a na tabákové plantáži se sobě kapku podobá. Hlavně v tom, že ten největší nápor je takový jednorázový – teď teď je ta doba, kdy se to MUSÍ sklidit, děj se co děj.
Moc by se mi líbil článek o životě na tabákové plantáži (clap) – co kdybyste s Chetem (až nebudete mít co dělat – chichichi) něco napsali – prosím prosím.
Taky mě napadlo, že bys mohla zkusit z Cheta vymámit dětský vzpomínky (y) .
K tomu se taky hlásím!!!
Milá YGo, to jsem si krásně početla a pokoukala na fotečky. Nikdy jsem osobně sklizeň hroznů nezažila, ale několikrát jsem se v Americe setkala s lidmi, kteří si jako studenti jezdili do Evropy přividělat právě na vinobraní (asi to v té době bylo „in“) – nejvíce do Německa a do Francie. Z jejich vyprávění vím, jaká je to dřina. Jenže čas tu dřinu milosrdně zahalí do romantického roucha a ponechá nám krásné vzpomínky, kdy únava a polámané tělo už nejsou cítit, ale ten pocit z tehdy dobře vykonané práce zůstává pro vždy. Jsem moc ráda, že si zavzpomínala takhle veřejně.
A dotaz – proč je pro Vrbici typické řada vinohradu a řada meruňěk?
Ad „proč je pro Vrbici typické řada vinohradu a řada meruňěk“
Protože, co si pamatuju, každá rodina měla kus vinohradu a pár marhulí. Máme štěstí, protože jak podnebí, tak půda je pro tyto dřeviny vhodná.
Dostala jsem z nejvyšších zvířetnických míst echo, že se dnes mohu těšit na Tvůj článek. Tak jsem si, ráda, počkala. A je opravdu, na co. Důvěrně známé pohledy do dlouhých řad vinohradů táhnoucích se až za obzor. Typický dech vlhké půdy a, pod prvními mrazíky, uvadajících rostlin. Prsty prokřehlé od hroznů a lepkavé od jejich šťávy. Však konec romantiky. Letos jsem tak krásné bohaté hrozny málokdy viděla. Však ani těch špačků, letos, snad nebylo tolik.
K vinobraní jsem se dostala, když jsme jezdili na brigádu do Velkých Bílovic. Věř, že ze statku jsme tak bohatou svačinku, jak jste měli v presúzu, rozhodně nedostali. Dva gumové rohlíky a deset deka neloupaného selského salámu a žlutou sodovku. Ale, zima nezima, srandy kopec. Docela hezké vzpomínky.
A to vymývání loden a hoboků to znám též. Když jdu Josefskou ulicí, tak není kam šlápnout, od každného sklepa se řinou proudy vody. Našlaka, zase jsou Chipsy urousané.
Dík, YGO. Napsala jsi to opravdu pěkně.
Chichi – my na střední jezdili taky na brigády – nezapomenutelná je ve švestkovém sadě. To už taky mrzlo, trnky byly studené jak sviňa a k obědu byla mražená tlačenka a krajic tři dny starého chleba – opravdu nepoživatelné (shake) . No – a taky jsme to přežili (nod) .
Jinak máš pravdu – letos byla úroda bídná – švagr měl asi tak třetinovou oproti loňsku (a to loni nebyl taky bůhvíjaký rok). A špačků je docela málo, však ani zvuková děla na jejich plašení jsem letos neslyšela.
Tak to já znám jen školní brigády typu: sběr brambor,obracení lnu na poli,natahování drátků na chmelnici….
No vidíš, a to zas neznám já (wasntme)
a zapomněla jsem na cukrovou řepu..Čechové na řípu!!! (chuckle)
S bramborovýma brigádama, my ještě i trhání lnu a pod. znám liberecko nejen od Ještěda k Troskám, jak říká můj muž ale i celý frýdlandský výběžek, víno neznám, jen v láhvi. A to moravské mám ráda.
Tak to ja pridam jeste sazeni majoranky ovsem uberu ty dratky. U nas se chmel nepestuje … a ta majoranka uz asi taky ne.
Jo kde jsou ty casy kdy se rikalo, ze Blatna je mesto ruzi, ryb a majoranky. Myslim, ze zustaly jedine ty ryby. Pred par lety i na namesti … kdyz se v Blatne sesla voda asi tak z patnacti rybniku.
Ygo, tam u vás je krásně! Díky za fotky a povídání, to je nádherný kus země a když se to umí takhle nafotit opakuji nádhera! To na člověka dýchne tak zvláštní kouzlo, víno je z Tvých fotek úplně cítit, myslím hrozny, sluníčko a tak. (*) (*) (*) (*) (*)
Marsko – opravdu je u nás krásně (to je zcela NEZAUJATÝ pohled (chuckle) ) – náš kus kraje se krásně vlní a proto i to víno tam zraje, je-li vysázeno na slunečné jižní stráni.
YGO, moc pěkné, jako bych to viděla, zítra napíšu pár historek.
Díky – ono se těch historek během roků najde dost a dost.
Tak začnu. Podotýkám, že já na obírání byla jen asi 3x, ale MLP jezdí každý rok, ke kamarádům do Čejkovic. Vždycky přijede s očima navrch hlavy, co se zase dozvěděl.
První rok: Vy vypadáte jak náš pan falář, jste to Vy, nebo – nejste jeho bratr? A syna máte pěkného, pane faláři.
Druhý rok: Francek si přivedl novou ženu, nějakou zdravotní sestřičku. Pořád je nemocná a ani kopat neumí – co s takovou ženskou?
Další rok: Byla jsem u zpovědi, tížilo mě svědomí, že jsem si vzala pár tašek jak stavěli ten nový dům. Musela jsem, protíkala mi střecha. Tož pan falář mi řekl ať ty skřidle vrátím a omluvím se. Pak ale dodal (kromě Čejkovic slouží i v Čejči a asi i jinde) – Vy si myslíte, že se tady v Čejkovicích moc krade? To byste viděla v Čejči.
P.S. Omlouvám se za neautentičnost mluvy, já to fakt neumím, jak se tam u Vás dole mluví, jen sem tam nějaké slovo.
Aido!!! (y) Jo – farář je buď panfalář nebo panáček. A s tou ženskou, co ani kopat neumí … (rofl) – měli pravdu, co s takovú! A stejnak nejlepší je ten první (ste falář – nejste falář – a syna máte pěknýho). To si člověk nevymyslí, to je opravdu tam od nás, ze života (Čejkovice vedle Vrbice, ale styky minimální, neb nevede k sobě silnice).