Milí Zvířetníci, dnes bych vám ráda představila nový projekt – PSÍ ABECEDU. S nápadem zařadit sérii článků rozebírajících všechny možné pohledy na život se psem přišla Xerxová a já jsem ho vřele uvítala. S pilností sobě vlastní připravila seznam témat podle písmen abecedy a začaly jsme sérii připravovat.
Články nebudou vycházet v abecedním pořadí, ale prostě tak, jak je autoři budou postupně psát. A nyní DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ! Tohle není sólo pro autora – předpokládáme, že samotný článek bude jenom základem a celého vyznění dosáhne až v součinnosti s vašimi názory v diskuzi. Proto přímo vyzývám – pište, ať už chování vašeho psa či vaše zkušenost s daným tématem řečené potvrzuje nebo vytváří zajímavou výjimku 🙂
Cílem Psí abecedy je totiž sebrat co nejvíc teoretických i praktických znalostí týkajících se života se psem, jeho potřeb, výchovy, výcviku a všech možných situací, do kterých se pánečci a psi mohou ve společném životě dostat. Doufám, že se nám tak podaří dát dohromady jakousi nevšední interaktivní příručku, kde všichni budeme nacházet nejen poučení a možná i návod z aktuálních trablů, ale i zábavu a potěšení (třeba i nad potížemi ostatních 🙂 )
Takže děkuju Xerxové a vás všechny zvu ke čtení i diskuzi na téma Hárání (inlove)
Dede
PSÍ ABECEDA: „H“ – Hárání
Hárání zpestřuje život majitelům nekastrované fenky více méně pravidelně po celý její život. Poprvé přichází s dospíváním psí slečny – u malých plemen dříve – (výjimečně již ve 4. měsíci života), u velkých plemen později (klidně i na 18 měsících). Řada fen hárá až do konce svého života, některé fenky ve stáří mají říji nepravidelnou, některé cykly vynechávají.
Bacha – už při první (často netypické) říji můžou psi fenku nakrýt. Nevěřte pověrám, že mladinká psí slečna není dostatečně stará na mateřství. Nebylo by to první štěně, které přivede na svět štěňata. A pochopitelně to je obrovská zátěž na její ještě rostoucí organismus. Hormonální ukončení takové březosti je taky zcela nevhodné. Takže opravdu hlídat!
Většina fen hárá dvakrát ročně. Většina fen hárá pravidelně. Ale ještě nám zbývá ta „menšina“. Takže některé fenky hárají jen jednou ročně (některá plemena častěji než jiná), to mají většinou majitelé rádi – pokud tedy nechtějí zrovna krýt a když to náhodou nevyjde, tak musí čekat dlouhou dobu na další možnost. Radost nemají majitelé fen, které hárají častěji – jsou expertky, které to pravidelně zvládají i čtyřikrát v roce…
Teorie
První fáze reprodukčního cyklu feny se jmenuje proestrus. Vulva feny se překrvuje, dojde k výraznému zduření (je nepřehlédnutelné, co že to psí holčičce narostlo :o)), fenka začne krvácet. Většina fen je čistotných a vzorně se myje – ale flek na pelíšku a nějaká ta kapka na podlaze znamená, že hárání začalo.
Dalším neklamným znakem začátku hárání je „značkování“. Ne, fenka není nastydlá, učůrává na každém rohu proto, že vyhlašuje konkurz na otce svých potomků. Řadu psů už v tomto období fenka přitahuje a můžou se stát na následující dny jejím věrným stínem (klidně nocují na rohožce, pravidelně postávají před vrátky, doprovází vás do práce…). Ale fenka je ještě k sobě pouštět nechce – sice provokuje, ale naskakování se většinou brání. Ale to neznamená, že by se krytí nemohlo podařit, platí rozhodně nenechávat fenku bez dozoru.
Druhá fáze se jmenuje estrus. To je vlastní říje feny. Je maximálně „nateklá“, vyhledává psy, nastavuje se – dává ocas stranou, brečí při pohledu na psy, často nežere, zdrhá ven při každé příležitosti… Pokud má věrné ctitele, dokáží oni i ona neuvěřitelné kousky, aby se k sobě dostali. Hlídat! Hlídat! Hlídat! (tedy pochopitelně že pokud chceme krýt, tak nehlídat :o) – resp. hlídat, ale něco jiného)
Pozor – fenka skoro nebarví. Výtok se změní z krvavého na jiný (schválně píšu jiný, protože třeba Arona ho měla leskle růžový, Beta ho má výrazně tmavší) a opravdu ho zřetelně ubude. Já sama jsem podlehla u prvního hárání své první feny představě, že napoprvé se hárá krátce a že už vše končí. Omyl – byla v nejlepším a já si na jedné výpravě solidně zaposilovala…
Další rozšířená pověra tvrdí, že nakrytá fenka se už nedá nakrýt, nebo, že další krytí už „neplatí“ a že se tedy nakrytá fenka nemusí už hlídat. To je nesmysl, fenka klidně přivede na svět štěníky po různých ženiších. Pak se mohl majitel samojedů divit, že má mezi bílými medvídky tmavé brášky. Ti opravdu po tatíkovi šampionovi nebyli, to jen sousedův rotvík se smál :o)
Třetí fáze – metestrus, znamená návrat k normálu. Zduření se zmenšuje, výtok opět změní svoji intenzitu a barvu. Betka třeba „kape“ mnohem častěji, než při druhé fázi. I psychicky fenka „znormální“ a počet psů na rohožce se taky postupně snižuje. Ale dokud nezmizí výtok, je fena pro některé psy zajímavá. Stále platí „vždy ve střehu“, krytí se i v této fázi může zdařit.
Čtvrtá fáze cyklu – anestrus – je období klidu do dalšího háracího šílení…
Říká se, že říje trvá zhruba tři týdny. Zase je to různé – některé fenky hárají skoro měsíc, jiné jen 15 dní. Také délka jednotlivých fází je velmi individuální. Mimochodem je to záležitost i dědičnosti. Taky platí, že je-li více fenek ve smečce, že často dochází k sladění termínu říje. Ale není to pravidlem.
Jak je to s háravkou v domácnosti?
Hodně lidí používá na ochranu nábytku a koberců hárací kalhotky. Buď si koupí, nebo obětují část své (či dětské) garderoby a jen vystřihnou otvor pro oháňku. Já je nepoužívám. Pelíšky dostanou tmavý potah a častěji je převlíknu, častěji setřu podlahu a světlý koberec překryju starou velkou dekou. Těch krvavých kapek opravdu až tak moc není (je fakt, že Arona i Beta byly při každém hárání velmi čistotné)
U hodně chlupatých fen je někdy nutné jim s hygienou pomoci – a zbytky výtoku z chlupů odmýt. A my si zavedli režim, že se čuba koupe po dohárání (pokud to tedy nevyjde na období velemrazů). Takže do dalšího cyklu s čistým kožíškem :o)
I háravka se musí venčit a holt se musíte smířit s tím, že někteří majitelé psů nelibě nesou, když se háravá čubina objeví v jejich blízkosti. A nadávají, že s háravou fenou chodíte „mezi lidi“. Snažíme se fenku v říji vozit autem venčit daleko od civilizace. U Arony to byla nutnost. Protože šíleli a shromažďovali se psi z širokého okolí a ona se nechtěla v jejich blízkosti vůbec venčit. U Betky je to možnost, jak ji nechat vylítat na volno (to si v lesoparku plném psů nedovolím). Arona by nešla na volno pustit ani na pustém ostrově – určitě by nějaký čokl doplaval na voru…
Osobní zkušenost:
Arona – německá doga. První hárání na mamuta překvapivě brzy, už na devíti měsících. Už napoprvé hárala celé tři týdny a nelišilo se to od dalších cyklů. Celý život přesně držela odstup mezi háráním pět a půl měsíce. Lákala psy od prvního dne po poslední. Nemohla se nechat na zahradě, nemohla opustit dům bez vodítka, byly to vždy tři týdny přísné ostrahy. Ale psi ji obtěžovali i mimo dobu hárání.
Beta – německá doga. První hárání i na mamuta poměrně pozdě, v patnácti měsících. Napoprvé hárala 18 dní, na počátku hodně krvácela (víc než při dalších cyklech) Rozhodně neplatilo, že by první hárání mohlo být slabší. Vždy hárá krátce, končí zhruba 16 až 18 den. Láká málo psy, klidně ji můžu nechat i na zahradě chvilku samotnou a monitorovat ji oknem (u Arony nemyslitelné). Cyklus nemá zcela pravidelný – maximální pauza byla 8 a půl měsíce, minimální 6 a půl.
Dobrý den , mám dotaz naše fenka NO 2,7 roku stará začala hárat . Chceme ji nechat připustit tak jsme kontrolovali kdy začne hrát jara pravidelně po půl roce. Před 10 dny jsme spozorocali první flíček hnědě červený , vulvu moc na tenkou nemá dnes 11 den při otření kapesníčkem vůbec žádná známka krve ani hnědé ani červené . Nevíte čím to může být děkuji
Chtěla bych se zeptat fena my harala… včera ještě trochu taky …ale dnes už dobrý … chtěla bych se zeptat zda už my ji pes nemůže nakryt ? Děkuji
Dnes je to 17 dni
Fena, po odstranění prsních žláz přestala prí hárání krvácet, má jen takový slabý výtok. Ocásek ale po týdnu hárání dává bokem. Prosím je to problém?
Dobrý den mám 16.let fenku male rady stále hára teď má obdobi ze stále chce chodit ven doma kňuči a stále má ocásek na stranu kdyz na ni chci šáhnout okamzite ocas odkloni a má ho pkmerne čadto v pozoru pipku má ale stále dost nateklou je to normálni nebo bych to mela konzultovat s veterinárem dekuji psi máma
Podhorský1964@centrum.cz
Je to vcelku běžné, doporučuji přečíst tento článek: https://psiusmev.cz/media/harani-feny-a-jeji-prubeh
Ahojte, máme doma výmaračku. Začali jsme hárat měsíc po prvních narozeninách a je to teda síla. Semtam přemýšlím jestli je to normální.. pipinu má zvětšenou tak 5x chudina a té krve hrůza (jak z vola).. kalhotky odmítá a jít ven je složité.. neposlouchá (i když normálně poslechne na slovo). Už je to 17 dní, tak doufáme že to brzo skončí..
Lze prerusit harrani u fenky díky.
Lze prerusit harani leky ?
Lze prerusit harani leky ?
Váš článek se mi moc líbil. Také máme fenku 10 měsíců a zrovna poprvé hára – trochu je ješitná – někdy mazlivá – a pořád chce být na zahradě domů moc nechce – nevím možná že to může být i tím teplejším počasím. Jelikož máme zahradu – tak jsem v době hárání s ní vyloučila procházky – jelikož nevím jak bych se zachovala kdyby k ní přiběhl nějaký volně pobíhající pes – což na vesnici není nic neobvyklého. Fenka má 45kg. To s tím častějším močením na procházkách před háráním jsem si také všimla. Nevěděla jsem proč to tak je – já myslela, že je to tím že je starší. Váš článek to hezky vysvětlil.
Štěně nám dospělo. Ani jsem se nenadála a máme doma hárající fenku. V sadu jsem objevila dvě díry v pletivovém oplocení, takže začíná jaro se „zvýšenou ostrahou“ 🙂
dobrý večer chtěla bych se optat mám fenečku 10měsíců belgického ovčáka ale je křížená a je možné že by mi už hárála teď je to zprávné díky Verča
Ano, je to možné.
Je to normální.
ahoj chci se zeptat mame 15 letou fenku pudlika (aprikotku) a stale harame prosim o radu.budeme harat sz do konce zivota a nebo je naky zpusob jak ji moc dekujeme
Prosim vie mi niekto poradit , mam fenku nemeckej dogy . 14.2 2016 mala rok a zacala sa harat 6.2 vsetko je v pohode , ale strasne smrdi.Je cistotna a cisti sa , ale sama sa zlakne toho smradu , je to normalne , ze to tak strasne smrdi ?
Ona to překrývá žlazky. Někdy to delaji.nechteji pozornost ale respekt
Dobrý večer mám fenku ridgebacka po kastraci už 3 týdny tak jsem jí pustila aby se proběhla a vůbec neposlouchá. Běží a když jí volám ,,ke mě“ tak vůbec nevnímá. Fence je 16 měsíců tak mě i napadlo jestli nemá pubertu. Jinak se chová úplně normálně. Nemáte s tím zkušenost?
Milá Izo, dost podstatné je, jak se fenka chovala před kastrací, jestli měla opravdu dobré přivolání zažité nebo ne. Nejjednodušší vysvětlení je, že po týdnech omezování měla konečně svobodu a volnost a nemohla se jí nabažit:)) Pokud jde o pubertu, tak potíže se svéhlavostí obvykle nastupují už dřív, ale neznám ridgebacky, třeba dospívají později a pak se vám třeba skutečně spojily dva vlivy. Rozhodně bych to nepřičítala kastraci 🙂
S utíkáním mám od naší Ari bohaté zkušenosti a funguje na to jediné – mnoha způsoby a stále dokola cvičit ovladatelnost, pouštět na volno jen v bezpečných lokalitách a mít bezmeznou trpělivost. A za poslušnost jásavě odměňovat!:))
Dobrý večer, ráda bych se zeptala … mám 8 měsíční venku Rhodeskeho Ridgebacka, která cca druhy týden poprvé hárá … včera přestala jíst granule a ani dnes si nedala, vzala si jen jednu piškotu, ale tvaroh snědla.Může to být dobou v hárání?Předem děkuji za odpověď Mirka
Nejsem autorka, ale podle svých fen mohu říct, že ano, může to být háráním, pravděpodobně je teď „v nejlepším“ a tak jí nezbývají myšlenky na jídlo. Navíc mlsky jí, tak ji asi břicho nebolí… 🙂
Větší žravost obvykle přichází v případě, že má fenka falešnou březost, ale to je už další kapitola (wave)
Dede , moc děkuji za radu, pravda asi je , že je „v nejlepším“. Nevíte prosím jak dlouho taková “ nežravost“ může trvat?Je to asi individuální, ale třeba nějaká vaše zkušenost?Děkuji 🙂
Tak dva, tři dny. Kdyby to trvalo déle, hledala bych asi i jiné příčiny.
Jinak teď lítá mezi psy zažívací viróza (zvracení a průjmy, nebo jen průjmy, někdy s nechutenstvím, jindy bez něj) – obvykle na to stačí dieta a netrvá to dlouho (viz můj článek S uhlím v zubech:)), tak bych pro jistotu sledovala i tuhle linii…
No jo, se zvěří se člověk nenudí (wasntme)
Dobrý den, chci se zeptat, naše Amy harala začátkem září a včera začala zase? Je to normální?
Ne, není. Zato to může být problém- vetovi bych minimálně zavolala.
Mám dotas kolik dni trvá když mi hra po 3 jak dlouho bude harat
Ahoj, moc prosím o odpověď. Mám fenku NO, 10 měsíců. Běžně s ní chodíme do parku, kde jsou psi na volno. Dnes za námi běželi 2 psi, snažili skákali na ní, nereagovali na páníčky, olizovali jí vulvu. Další pes si jí ani nevšiml. Řikala jsem si, že asi začíná hárat, ale krvavý výtok nemá (jen čirý, ale tak normálně, už delší dobu) a oteklá také není. Nechci dělat rozruch v parku a nevím, co dělat 🙁 Myslíte, že jde o první hárání?
Ech, tady není psí poradna 😉 . Může to být příznak hormonálních změn, hárání se „chystá“ v blízké době. Nebo to může být i příznak nějakého zánětu v pohlavním ústrojí, i to může psům vonět. No, každopádně hlídat, hlídat, hlídat, některé feny hárají velmi slabě a mnohdy na to páníci přijdou, až když jim chce nějaký obšourník nakrýt fenu. Kdybyste potřebovala nějak poradit, napište – ivazavináčmontdesoleiltečkanet
ahoj mam dotaz. Mám 11 měsíční fenu NO, harala se zhruba od 5.ledna do 25.ledna /podle zajmu psů/ je úspěšně uhlídaná. No a dnes 9.2. při venčení začla zas barvit, vulvu zduřenou nemá. Je to normální? Mám první fenku. Veterinář je zas nedostupny a doma taky nebyl /zas má vyjezd kdesi ve valašskych kotaroch bez signalu/ . Díky za pochopení. Vítková
Take bych se potrebovala pozeptat,mam prvni fenu a nejspis jsem na harani prisla pozde. Az ve chvili kdy jsem nasla kapicku svetle krve,ale koukam,ze tady uz hodne dlouho nikdo neodpovidal 🙁
Ahojky.
Co se týká téma kastrace,je to vždy 50% na 50%.
Pokud nohu z vlastní zkušenosti říct názor,tak kastraci ano pokud nemám fenku na chov.Není to z pohodlnosti,doma máme lino a dlažbu,pelíšky čisté,no a postel prostě častěji povlèknu kvůli tomu mně fakt neraní mrtvice.Bohužel bydlíme v zóně romských psů – běhají sami venku od rána di noci,pokud se mi to podaří tak je odchytím a indiáni mají po psovu.Sveze se do útulku a pak k někomu kdo mu dá najíst,pelíšek a lásku.
Takže i když mám oči i na zadku fenku uhlídám,ale pět různých psů kolem ní ne.Další důvod je ten,že matka moji Labiny měla zánět dělohy v 8 letrch a nádor a přišla jsem o ni,jeji dcera momentálně jí bude 13 let to stejné v 9 letech nádor a zánět a nikdy štěňata neměla.Díky p.veterinářce Matouškové za její záchranu.Úplná kaszrace v 9 letech je riziko ale nám to fenku zachránilo.
Teď máme z útulku ještě fenečku jorkjezevce,ta kastrovaná není,ale hárá jednou za rok a nyní nově cca 10 měsíční kříženku dobrman kdovíco 🙂 prvně hátá .Ven s ní nemůžu vůbec,jen v noci,chodí doma na psí wc a večer ve 23 hodin ven.Rozhodli jsme se na jaře pro kastraci,už proto,že strach nám nedá klid.Mimo to fenka moji neteře čistokrevný staford zánět dělohy,cysty,nádor,v 8 letech.Bohužel i když byla operována žila už jen rok,nádory se rozšířily do celého těla,nebylo jí pomoci.
Takže za nás kastrace ano,už nikdy nechci přijít o rodinného mazla tímto způsibem,tenkrát jsem myslela,že umřu s mojí Dafne,a když i její dcera Conye v 9 letech takto onemocněla a byla na operaci bxlo u nás doma jak vymeteno.Děti nešly do školy a plakaly v pokojiku a my s manželem si slzama solily kafe.Už nikdy víc.Jediný odchod pro naše lásky chlupatè musí být stáří.:-*
Dobry den chci se zeptat mam yorksirskeho teriera je ji 7 mesicu a poprve zacala harat … a dole na brisku okolo prirozeni ma cervene pupinky. nevite co to muze byt? Dekuji za odpoved
Nejsem autorka textu, ale domnívám se, že by to mohlo být od olizování se. Fenky se v této době víc čistí, mohou si tak kůži podráždit. Ale nemusí to s háráním vůbec souviset, takže je třeba zvážit alergickou reakci na něco, poštípání hmyzem a podobně.
Obvykle se v takovém případě radí držet kůži pokud možno suchou (často se stříhá srst), hlavně když to vypadá, že pupínky mají tendenci mokvat. Jeden z mých psů měl alergii na hmyzí kousnutí, takže jsem štípance, ze kterých se dělaly boláky, umývala antibakteriálním šamponem a mazala antibiotickou mastí.
Rozhodně pupínky nebývají součástí normálního hárání, takže pokud po běžném ošetření rychle nezmizí, radši bych radila navštívit veterináře. 🙂
Dobrý den,
mám skoro 8 měsíců starou čivavu.Před 3 dny začala hárat.Včera na procházce ,( chodíme až večer,aby nebylo tolik možností,potkat psí nápadníky )se za námi rozběhl ohromný ,chlupatý pes.Nevím jaká rasa,ale opravdu velký .Jeho páníček šel v klidu asi 100 m za ním.Pes běžel rovnou k nám,páníček nic a já v domnění,že nás obě sežere ,vzala moji 2 kilovou holčičku do náruče a oslovila pána ,co zrovna chytal ryby,aby nějak zasáhl.Rybář se snažil psa odlákat,páníček ho přivolával,ale pes neustále slintal a dorážel na moji čivavu.Když páníček v pohodičce dorazil,já byla šílená strachy z obřího psa,tak řekl,že jsem jí neměla zvedat.Dala jsem jí na zem,on jí tedy očuchal a opravdu velice nerad ,s páníčkem odešel.Došli na druhou stranu řeky,pes skočil do vody a ještě k nám přeplaval.Pána neposlechl a nebýt rybáře,který mu házel klacky do vody dokud nezabral,tak nevím .To už jsem malou nechala na zemi,bylo vidět že se ho bojí.Byla úplně schoulená i když se jiných psů,ani velkých nebojí a chce se kamarádit.Můžete prosím poradit ,co mám v podobných situacích děla já.Jak se zachovat.Já se sama velkých psů moc bojím,pokud si takto sami běhají.Myslím,že by si to ani jejich páníčci neměli dovolit,jelikož se jich jiní lidé mohou také bát a to,že s nimi pejsek spí doma v posteli ,mě moc neuklidní.Jsou pejskaři,kteří když vidí,že se mají s někým potkat,tak si pejska ohlídají.Představa,že půjdu s hárající fenkou znovu na procházku,mě doslova děsí.Budu ráda,když mi někdo poradí,jak se mám já zachovat.Podotýkám,že mezi pejsky chodíme,je zvyklá si s nimi hrát.Má ráda i velké psy,pod kontrolou svých pánů.Jindy ji nezvedám,ani jí nijak nebráním v kontaktu.Ale tohle …
Mila Ino, tady je kazda rada draha – s bezohlednosti nekterych pejskaru se bojuje moc spatne. Ja sama mam velke psy a protoze jsem kdysi mela maleho psa, nikdy je nenecham k malym jen tak pribehnout – protoze to znam z obou stran. A civava je opravdu maly a zranitelny psik, tak se ti nedivim.
Mozna je v takove situaci jistou obranou volani: pozor, ona hara! Na to nekteri majitele slysi, protoze neradi pak honi sve nahle ohluchle psy (chuckle)
Jinak snad jen chodit nepsimi stezkami (vencit tam, kam moc pejskaru nechodi) nebo naopak chodit jen tam, kde lidi znam a vim, ze je vyskyt podobnych ignorantu mensi…
Dlouhodobe bych mozna zvazila kastraci, pokud nemas fenku na chov a pokud by vychazky v techto tydnech (a ony to tydny jsou) mely byt plne stresu. To nedela dobre tobe ani ji a navic opravdu hrozi uraz.
Pokud jsi odpurce kastraci, tak ten odstavec proste preskoc:))
dobrý den,
Váš článek o hárání fenek je zajimavý a dost jsem se dozvěděla, ale mám ještě pár otázek 😀 Máme fenku jezevčíka 4.5 měla 5 měsíců a dneska jsem si všimla že na parapetu ( její oblíbené místo) jsou takové hnědo červené fleky, dále jeden flíček na pelišku a taky se více čistí než obvykle. Je možné že už v 5 měsíci může fenka hárat? Předem děkuji za odpověď 🙂
Může. Zvlášť u malých plemen se to stává. Mně hárala kavalírka taky poprvé na pěti měsicích.
Dobrý den,
Rada bych poprosila o radu.. Mam 3letou fenku Jack Russla, máme v planu krytí. Už 14 dni měla pěkné mizernou náladu, ale jinak nic nebylo vidět, teď v úterý se ji „zdurela pipinka“, výtok ma hodně světly a jen par kapek.. Na pondělí jsem byla objednana na stery pro určeni plodnich dnu.. Ale dnes manželovi utekla od baráku na 10min 🙁 je možné ze by už takhle brzo měla plodné dny? Od včerejška nám knikala, ale psům se vyhýbame velkým obloukem tak ze ctitele neměla..teď nevím co mam dělat..když ji už někdo nakryl, tak přece nemůžeme se ukázat u „ženicha“ a pak mít bůh ví co.. V pondělí jdeme na veterinu, ale do té doby se asi zblaznim
Mayo, stát se může cokoliv, ale můj veterinář říká, že pouze 50 % fen, které utečou v době hárání se vrátí nakrytých. Taky si myslím, že je to dost brzy (i když cyklu neporučíš) a deset minut není moc na to, aby si ženicha našla a ještě něco stihli.
Buď v klidu, jděte na stěry a v nejhorším holt oficiální krytí odložíte na příští hárání. Jinak pokud fenka zabřezla, stejně se to nezjistí dřív než za měsíc ultrazvukem. Poraďte se s veterinářem a nezoufej. Hlavně, že se jí nic nestalo – každý útěk znamená plno dalších rizik a ty ji máš doma celou a mazlivou jako vždycky a to se taky počítá (inlove)
POZOR! Nova právě odvysílala v pořadu Víkend reklamní pořad na oční operace prováděné dr. Havránkem. Já osobně zde nedoporučuji!!!! (devil) (swear) (bat)
Blážo, jsi hodná, že to připomínáš. Už jsem zapomněla, kdo ti to tehdy dělala (ne že bych plánovala, ale synek by se možná dal zlákat). Co nachlazení?
Nachlazení pomalu, ale opravdu jen p o m a l u odchází, drží se mě, asi je mu se mnou dobře 😉
Jo a zano – jsou kliniky, kde by to proběhlo v pořádku… nezavrhuji šmahem oční operace, ale vše je o lidech.
Milá Xerxová, zajímavé čtení o průběhu hárání – pro mně nové poznání a velice ráda si přečtu další.
Ale sama, bez mučení přiznávám, že jsem opravdu silnou a stoprocentní zastánkyní kastrace – psů i fen (tedy nechovných). V mládí jsem nad tím nijak nepřemýšlela, z naší pražské rodiny nikdo psa neměl a ani nevím, jaký bych tehdy na kastraci měla názor. Ale co jsem se dostala do Ameriky a vidím ty spousty nechtěných štěňat, psů, koťat a koček, je mi z toho opravdu nanic a kastraci domácích zvířat považuji skoro za povinost majitele. Nedivte se mi, vždyť např.v našem vedlejším menším městě jen za loňský rok v útulcích utratili skoro 4.000 psů a koček !!!! Celoamericky to jde každoročně do milionů. Útůlků je stále žalostný nedostatek, těch SOS (kde neutrácí) ještě méně a finance teprve ne. To, že se zde zvířata po krátkém pobytu v útulcích (a u veterináře) utrácí – málem tak skončila i Trixie – já bohužel nezměním a rozhodně to není téma, o kterém ráda mluvím. Bohužel ti zodpovědní, kteří buď uhlídají, nebo ještě v mládí zvíře kastrují – ti tu osvětu nepotřebují a ti kteří ano jsou k ní hluší. Ono stačí, když uteče někomu pes – on se sice zase domů vrátí, ale jakou „škodu“ někde třeba nadělal už jeho majitel neví, nebo v horším případě ani nezajímá (náš Bobík si holt někde užil). Všechny psi i fenky, se kterými jsem se kdy osobně setkala byli kastrovaní (nikdy jsem se osobně nepoznala s chovatelem, tak tady nemám zkušenost). A také jsem až dosud nikdy neslyšela o negativním dopadu kastrace – hormonálním, nebo zdravotním.Ne, že by tady neexistovala takové namyšlené tvrzení rozhodně nemám, ale možná proto, že je zde tento zákrok zaběhnutý už hodnou řádku let veti mají snad více zkušeností – nevím, ale psi i kočky zůstávají po operaci na veterině vždy celých 24 hodin – snad právě proto, aby se předešlo nějakým komplikacím.
Jinak co se falešného hárání týče. Kdysi v Německu jsme měli nad námi manželský pár (Američany), kteří si pořídili pudlíka s PP. Krásnou fenečku jménem Tweena. Pak jsem štěně slýchávala nad námi přes den žalostně plakat, až mi to otravovalo dny. Tak jsem šla zjistit, co a jak. Paní řekla, že fenka doma sama dělá neplechu a tak jí zavírá na záchod, zatímco oni jsou v práci. Navrhla jsem, že jestli mi důvěřuje a dá klíče, že Tweenu budu vodit na procházku. Klíče jsem dostala a když jsem pro T. šla poprvé – byl to šok. Ano, byla na záchodě, ale takovém maličkém kumbálku, že se tam sotva věšla zách. mísa a tma jak v ranci. Tweenu jsem začala vodit na procházky do lesa, kde nikdy nikdo nebyl, takže jsem jí poušela na volno se vyběhat. Stále jsem jí měla pod dohledem. Pak trávila skoro celý den u mě, než jsem jí zase odpoledne asi hodinu před příchodem paní odvedla zpět – na záchod jsem jí už nezavírala, ale po domluvě s paničkou „pouze“ do prostorné koupelny. Ale pak jednou u mě paní majitelka zazvonila a dost nakvašeně se mě ptala, jestli Tweenu při procházkách pouštím z vodítka. Přiznala jsem že ano, ale nikdy jsem jí neměla z očí. A že prý to vypadá, že fenka je březí – má nateklé cecíky a horké břicho a že to je moje vina a co já na to. Dušovala jsem se, že to není možné a že jestli je březí, tak musela odběhnout od domu a za to já nemohu. Paní totiž večer po práci „venčila“ T. tak, že nechala otevřené dveře z jejího bytu (2.patro) a dole hlavní dveře zašprajcovala, aby zůstaly otevřené, zatímco Tweena se šla proběhnout. Naštěstí, když s ní šla k vetovi, dozvěděla se, že to byla faleška. Přišla mi to s omluvou říci, ale moc to nepomohlo, byla jsem dost nakrknutá. Nejradši bych se byla na fenku vybodla, ale bylo mi jí líto, že by zase skončila na tom pidizáchodu a tak jsem s ní chodila dál. Oni se ale krátce na to odstěhovali a nevím, jak Tweena skončila.
Chudák pudlička… Maričko, tebe pozlatit (h) .
Maričko, to fakt smutný. Těch zbytečně zmařených zvířecích životů. Jestli pak je tam aspoň nějaká celostátní osvěta. Je mi z toho smutno. Lidé se těžko přesvědčují, že kastrace je nutností i u nás na vesničce. Chodí do kostela,tváří se jako věřící, pak štěňata a koťata utopí nebo co, místo aby obětovali pár korun za kastraci a pro ně je to skutečně pár korun, mají všeho dost, pozemky, domácí jateční zvířata atd. Několik se mi jich podařilo přesvědčit, někdy to zaplatím ze svého. Děsně mně to štve, ani nevíš jak. (headbang)
Chudák Tweena, majitele přerazit a tobě snad roste svatozář… (inlove)
Mám jenom takovej dojem, nebo máš opravdu mimořádnou smůlu na naprosté tupce majitele?
Možná je to daný jiným prostředím, možná mám jenom štěstí, ale já zase potkávám většinou lidi, co se o psy starají dobře, nedovolují jim jen tak utéct a pomět se a nevyhazují štěňata na ulici. Vlastně vím jenom o dvou případech nechtěných štěňat.
Možná to není otázka „nutně kastrovat“ vs. „nutně nekastrovat“, ale toho, jak se nastaví míra ochoty lidí mít za zvíře zodpovědnost. Někdo rád obětuje x peněz plus bolest zvířete, aby se nemusel starat, někomu naopak připadá bolest zvířete jako příliš velká daň za pánečkovu bezstarostnější péči.
Ale hlavně si myslím, že se nedá kastrace vs. nekastrace posuzovat odděleně od všech ostatních věcí: tzn. jak jsou lidi v dané lokalitě zvyklí se o psa starat, jaká je možnost odběru případných štěňat (kříženci vs. čistokrevní), dokonce i jaká je politika útulků.
(Souhlas s tím, že na politiku utrácení zvířat v útulcích raději nemyslet, nebo budu brečet.)
Nezlobte se, ale to, že vykastruju kočky a kocoury není tak, že dávám přednost svému pohodlí a radši tedy způsobím bolest zvířeti. Váš názor je podaný dost demagogicky a jako citové vydírání. Existuje spousta jiných důvodů proč dát zvíře kastrovat, opravdu si nemyslím, že hlavním důvodem u většiny lidí je jejich pohodlnost a sadistická chuť způsobit miláčkovi bolest…..
u koček (a kocourů) je kastrace něco jiného než u psů – pes (fena) by měl být venku neustále pod dohledem majitele, což u koček nejde, navíc fena hárá v průměru 2x do roka, kočka mrouská prakticky pořád – jedno mrouskání skončí, druhé začíná. Takže kastrace koček a kocourů jsou rozhodně tou nejlepší možnou volbou.
Naopak u psů/fen je kastrace z jiných než zdravotních (NE preventivních) důvodů projevem buď lenosti nebo neznalosti. Jasně, fena nedostane rakovinu do pohlavních orgánů (jak by mohla když je nemá), dostane ji jinam. Zkuste si něco zjistit o provázanosti kastrace fen a nedostatečné funkce štítné žlázy. Jasně, nemusí se dvakrát ročně doma víc uklízet a venku fenu hlídat – kdo tohle nezvládá, neměl by psa vůbec mít. A u psů? Často bývá kastrace všelékem – je agresivní? (protože se bojí), vykastrovat. Hlídá si misku? (protože se bojí) vykastrovat. Utíká? (protože se nudí) vykastrovat. Neposlouchá? (protože ho to nikdo nenaučil) vykastrovat.
U psů/fen není řešením kastrace, ale důsledná kontrola všech odchovů (klidně bych hlasovala pro zákaz bezPP chovů) a samozřejmě důsledné hlídání háravé feny majitelem. Nemůžeme přece kastrací psů řešit lidskou blbost! A co to se psem udělá – přečti si můj příspěvek níž, dobrovolně bych to psu nikdy neudělala…
Mně se tu nemusí vykat, jsme na netu.
Obávám se, že moje slova dost překrucuješ. Nepíšu o kočkách, ale o psech. Nepíšu o sadismu a uvádím obě strany mince. Myslím si, že otázka je příliš široká, aby se dala shrnout jednoduše do příkazu „všichni kastrujte / nekastrujte!“ I tohle, myslím, píšu už nahoře dost jasně.
Co děláš ty se svými kočkami, je tvoje věc; co dělám já se svými zvířaty, je moje věc; každá máme svůj názor. Každá máme své svědomí, své důvody a svůj díl odpovědnosti. Každá se s tím vyrovnáváme, jak uznáme za nejlepší.
Stejně jako jsou různé přístupy ke kontrole početí. Některé spolehlivější (a s výraznějšími možnými následky), některé méně spolehlivé, ale šetrnější. Je na člověku, který si vybere a jak se přitom rozhoduje.
Za zvíře rozhoduje člověk. (Dál viz odpověď o kousek níž.)
Nehodlám se hádat, takže nehodlám v diskusi pokračovat.
ioannino, píšeš, že se nehodláš hádat. To já také ne. Máš svůj názor a já mám taky svůj názor. Ale otevírat diskusi obviněním, to není dobrý začátek diskuse. Narážím na tyto Tvé věty:
**Možná to není otázka „nutně kastrovat“ vs. „nutně nekastrovat“, ale toho, jak se nastaví míra ochoty lidí mít za zvíře zodpovědnost. Někdo rád obětuje x peněz plus bolest zvířete, aby se nemusel starat, někomu naopak připadá bolest zvířete jako příliš velká daň za pánečkovu bezstarostnější péči.**
Nenechala jsem kastrovat, abych se nemusela starat. Ani proto, aby má péče o psa byla bezstarostnější. To jen moje odpovědnost za zvíře mi velí jinak než Tobě. Prostě máme každá jiný názor. Je ale nefér člověka s jiným názorem hned v úvodu nařknout dejme tomu z bezcitnosti.
Vůbec nejde o mé pohodlí, to je nesmysl. Jde o pohodlí mých zvířat.
Podle mé zkušenosti zažily mé fenky před kastrací mnohem více strádání, nepříjemností, bolestí a nemocí, než jim způsobila kastrace jako taková. Kastrace je v následujícím životě nijak neomezila – jen u Píďulky bohužel přišla příliš pozdě.
Já neberu nikomu jeho názor, jenom vyslovuju svůj. A pokud si všímáte, mluvím o psech, ne o kočkách.
Můj názor je ten, že se sama sebe zeptám, kdybych byla na místě toho zvířete já, se svým lidským mozkem ve zvířecím těle a podmínkách, čemu bych dala přednost?
A to je vlastně všechno.
To je zajímavá otázka, vlastně jsem si kladla stejnou. Líbilo by se mi dvakrát do roka bláznit a marně toužit a potom trpět starostí o své děti, které nemohu najít? Líbilo by se mi mít dvakrát do roka zánět mléčných žláz?
Myslím, že by se mi to nelíbilo.
A ještě jedna věc. Občas slyším názor, že kočky se samozřejmě kastrovat mohou, ale u psů je to považováno za neetické. Myslím, že to není správné, kočka i pes je zvíře zcela závislé na člověku, zaslouží oba stejný přístup.
Zdravotní důvody jsou jiná kapitola. Kdybych měla rakovinu vaječníku, taky si je nechám vzít. Měla jsem samozřejmě na mysli zvířata bez zdravotních komplikací. (Někde dole to tuším píšu výslovně.)
Chceš znát můj osobní názor na kočky?
Jestliže nechci koťata, nepouštím kočku z bytu.
Jestliže nechci mít poznačkovaný byt, nepořizuju kocoura.
(Ostatně bych v tom frekventovaném prostředí, kde bydlím, kočku z bytu nepustila, ani kdyby nebyla ta možnost, že mi donese koťata. Nestojím o to mít placatou kočku.)
Zvířecí sexualita – opakuju, *zdravý* průběh, ne záněty apod. – je jiná než lidská. S náma si příroda pohrála, dala nám libido, abychom vydrželi v páru, dokud nám nedospějí mláďata. To zas tak moc savců nepotřebuje, mívají mláďata dospěá rychleji než za cca 15 let.
To myslím na argumenty typu „ono mu/jí to bude, chudince, chybět, ať si užije“.
Moje kočky byt neopustí, a přesto budou všichni vykastrovaní. Kdybych zastávala názor jako Ty, jsou mí dva kocourci na ulici a než by předčasně zemřeli, stačili by zplodit spoustu dalších koček. Myslím, že pro všechny je lepší, když vykastrovaní žijí u mě v bytě.
Ten zánět dělohy u feny může být jen jednou, smrtelný. Mnoho fenek bylo operováno za minuto dvanáct a ne všechny to přežily. Předtím byly naprosto zdravé. Vyčítám si, že jsem tehdy neposlechla veterináře a nedala Píďu vykastrovat, myslela jsem, že s léky těžkou falešnou březost zvládneme.
Argument „ať si užije“ naprosto neuznávám. Ale ono v přírodě je to trochu jinak, ne všechny feny ve smečce mají říji, ne všechny od přírody mohou mít štěňata, ne všichni psi se smějí pářit. Ovšem psi dnes žijí v lidské smečce a tak hárají všechny feny a všichni psi by se chtěli pářit. Ovšem to tak úplně přirozené není, a proto tím zvířata trpí. Proto jsem pro kastraci. Vždycky budou lidé, kteří mají rádi akční psy (a nechtějí mít „bezedné žumpy“ -mmch., to mě dost zabolelo) nebudou je chtít proto kastrovat. Jen mi přijde, že vystupují zbytečně militantně, to je všechno.
Omlouvám se velice za zkreslenou citaci, mělo být „bezedná propast, místo mozku žaludek.“
Ioannino, ohledně tvého názoru na kastraci koček – bud jsi kočky nikdy neměla nebo jsi měla neskutečné štěstí, že tvoje nevykastrovaná kočka neskončila v permanentní říji a následném zdravotním průšvihu, asi tak.
Já jsem spíš kočičí než psí (miluji obojí, žiju s obojím, ale vyznám se odborně spíš v kočkách), neberu ti právo na tvůj názor ohledně kastrování, ale velmi mi vadil tvůj názor na lidi, co nechají své psy či feny vykastrovat. Šmahem jsi všechny dala do jednoho pytle – radši způsobí zvířeti bolest, protože je to pro ně pohodlnější – a to se mi nelíbí.
Jano, co se týká koček, plně s tebou souhlasím, mrouskání je trápení nejen lidí (kočičích i sousedů), ale hlavně té kočky a permanentní říje je velký problém. Řešení je buď nakrytí nebo kastrace nebo injekční antikoncepce, což je ovšem svinstvo, navíc to problém pouze odloží. Takže (s výjimkou chovných šampionek) vidím kastraci jako jediné rozumné řešení. Nebrat si nekastrovaného kocoura domů je teda fakt super řešení – takže jdeme hromadně všechny kocoury utopit?
U psů/fen s výjimkou kastrací nutných ze zdravotních důvodů ovšem musím souhlasit s Ioanninou a zejména kastrace před ukončením fyzického i psychického vývoje zvířete považuji za neskutečnou prasárnu.
Petro, já odborný názor na kastrace psů a fen nemám, neznám tu problematiku podrobně. Dixie z útulku už byla stará, když jsem si ji brala, měla cca 10 let (ovčák) a hárání jsem s ní nezažila. Ted mám doma Elišku, je vykastrovaná, štěňata neměla, kastrovaná byla, pokud vím, po prvním hárání. Jestli je to dobře či ne, nevím, ale nevidím na ní žádné problémy ani fyzické ani psychické.
Já ještě k té své ponuré prví částy komentáře (ale názor na ně změnit nehodlám) přidám trochu něco úsměvného ohledně té Tweeny. Já jsme jí po procházce vodila k nám domů a ona první den okamžitě vlítla do kuchyně (proti dveřím) a vypucovala misku Kotěte. Jenže protože měla většinou špinavé packy, jak lítala třeba i blátem, tak jsem jí hned při návratu popadla, odnesla do koupelny, postavila do vany, packy osprchovala a utřela. Teprve pak jsem jí dovolila jít slupnout co bylo v misce. Travalo asi tři dny a pak, jakmile Tweena vběhla do bytu, namířila si to rovnou do koupelny, hupsla do vany, tam se posadila a když jsem došla i já, sama od sebe mi nastavila packy k umytí. Prostě pochopila, pokud packy neumyji, nemůže papat 🙂
Přikládám můj starý článek z Dumky – na fotkách je sice Tweena (a Kotě), ale povídání je o jiné publince – April – našich přátel z Atlanty o jejichž psu Charliim jsem také psala (asi jsem tenkrát neměla k dispozici fotky té pravé pudlinky). Holt jsou pudlíci šikulové a obě tyhle fenky jsem měla ráda.
http://dumka.info/pet00/00/0731pet.htm
Maričko, jak píše o něco výš Zana, tebe opravdu pozlatit (h) .
Jé, Dumka – díky za připomenutí, už dlouho jsem se k ní nevracela.
;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)
.(*) Řidič zastaví u stopaře a ptá se: „Dědo nevíte kudy se jede na Hradec?“
Děda: „A podle čeho soudíte, že jsem děda?“
Řidič: „Jen tak jsem si tipnul!!“
Děda: „Tak si taky tipni, kudy se jede na Hradec!!!!“ .(*)
~o) Vinšuju všem přítomným hezký zbytek večera a pěkně se vyspinkejte. ~o)
Muhehe! (rofl) A že jsou dneska ti senioři od rány, což? (y) (clap) (chuckle)
Ten je hezkej 😀
tak ten je výborný (dance) 1 s (*)
Milý JoVo, přesně vím vo čom to je. (rofl) (y)
Jo, jo. To známe (sun)
Promine-li Xerxová, tady je zbytek podzimních fotek http://louk.rajce.idnes.cz/Zbytek_podzimnich/ . Mno, s tématem nemají mnoho společného, snad jedině vzdáleně, že na nich Pedron mermomocní Čendu (chuckle) .
Krasne fotky, zejmena „duhovy zamotek“. Se mi moc libi. 🙂
Že jo? Jak ten zámotek vyráběla? Fakt hezký fotky. Ty a Zana mi dodáváte ten barevný podzim až pod nos, když ho letos nestíhám- ale chtěla jsem, fakt!
Moc pěkný (clap)
já teda taky přidám 😛 http://1234zana.rajce.idnes.cz/konec_rijna_v_Bohnicich/
jé – v Praze mají hlodáš ?? !! Já ho moc chci na zahrádku – jsem si chtěla ve Skotsku nějaký vyrýt… ale nějak k tomu nedošlo. To je tak odporná kytka, ale já se do ní zamilovala už v Bretani a Anglie a Wales a Skotsko mě v tom utvrdily… V Liberecké botance ho přece namají
Jinak Louk i ty máte krásné fotky. A Pedroník je stejně nejhezčí model – kam se hrabe květena (i ten hlodáš)
Určitě, Pedro je prostě neodolatelnej (inlove) . No, hlodáš je přímo pro tebe, ale je to ten normálně velkej.
A dneska jsem šla okolo, tak jsem nakoukla do botanky na Slupi, hodně se vylepšila. Trojská je samozřejmě jiná kategorie, ale kdybych třeba bydlela poblíž, tak ráda občas zajdu (a navíc se platí vstupný jen do skleníku 😉 ).
Zano, máš nádherné fotky. Mně na botanických zahradách vadí to, že tam obvykle nesmím se psem ani na vodítku a v Praze mi vadí to, že tam zase přijedu až v listopadu a to je na prdlačku.
Já tam občas zajdu i v zimě, ale pochopitelně je to jen takový … no, zimní.
Krásný fotky. Vřesy jsou moje láska. Bohužel zatím neopětovaná. Babičce vždycky chcíply (a to měla ruce zelený až k ramenům), takže mně nemohla předat žádný zaručený tipy, jenom hromadu literatury; no a já… nechci zakřiknout ten jedinej vřesíček, co se mi letos drží. Uvidíme, jestli přezimuje. 🙂
Milá Louk, ty prostě umíš až závidím (clap) Pedro vykujující zpoza stromu je nádhernej – tuhle fotku chci prosím do kalendáře (h) !!!!!
Milá Louk, rozesmátý a vykuk Winston , nemají chybu. 🙂
Prosím Tě pěkně, jak si vytvořila ten zámotek, já chci taky takovej. (clap)
Pozdrav za mne Pedroníka a zbytek smečky. (wave)
Úžasný fotky. (y) (handshake)
Děkuju (inlove) . Zámotek je takový pokus ve fotoshopu (blush) .
Zano, už jsem psala v komentářích, ale musím zopakovat, že takovéhle podzimky závidím. Paráda (y) .
Jé, díky, díky díky. (inlove) Díky za nápad, za článeček a za logo. Jsem kočkoidní, ale to neznamená, že mě to nezajímá. Naopak. A to tak, že moc. Už se těším na další pokračování. (*)
Milá Xerxová, výbornej počin. Díky! 🙂 Chich, a i veršík kočičííí nádavkem (chuckle) .
Byť většinu času v majetku čubinek, ničím kloudným nepřispěju. Všechny háraly standardně, v pravidelných intervalech dvakrát do roka, cca tři týdny a krom občasných neodbytných dotěrů vše probíhalo bez potíží i veselých historek. To Rómeo mi svým občasným zatměním mozku leze víc na nervy. Eh, jak je to tedy s těmi Pedro-menty?
Jé, to je hezkej nápad!
Přidám trochu do mlýna:
První fenka hárala pravidelně po půl roce, dal se podle ní seřizovat kalendář. Psi na ni letěli jako diví, ale měli smůlu, protože ji hlídal malinko přerostlej vlčák. Přestože se poctivě snažili o vlčáky bonsaje (a byli velice vynalézaví, pomáhali si i vystrkáním fenky na schody), rozdíl velikostí byl proti nim a nikdy se nepovedlo. Všemi ostatními psy býval, pokud byli tak blbí a neutekli včas, vytírán trávník. Když se vlčákovi bránilo hlídat si svou jedinou vyvolenou, dokázal i prokousat dveře.
Štěňata nikdy neměla, rakovinu ano, ale žaludku, dožila se 13 let.
Moje současná hárá víceméně pravidelně po třičtvrtě roce, což je paráda. Barví velice maličko, zvlášť začátek a konec hárání se poznává špatně, ale jelikož je naučená, že když špiní, spí v kuchyni, tak se sama napráská („Nejdu do pelechu do pokoje, hárám, ty nemáš čenich nebo co?“). Psy rozděluje na vhodné a nevhodné, je schopná nevhodného seřvat na tři doby, co že se kolem ní motá, když ona nemá zájem, a půl hodiny poté se ke vhodnému šmajchlovat. Po dobu hárání chodí na vodítku (jinak na volno) a chvíli trvá, než si vzpomene, že i na vodítku lze čůrat. 🙂 Mívá pravidelně falešnou březost, adoptuje hračky v pořadí: chlupatá pískací hračka – gumová pískací hračka – jakákoli hračka – žmolek z deky, ale to už není ono. Když se jí seberou všechny hračky, falešná březost tak do dvou týdnů přejde.
Štěňata neměla a v těch 14 už mít nebude. 🙂
Mátina fenka nebyla uhlídaná, měla štěňata s mnohem větším psem, skončila na císaři, štěňata už mrtvý, momentálně je vykastrovaná. Pro máti asi lepší, protože bezpracný a bez starosti; já pro svoje psy zastávám názor, že kastrace zdravého zvířete je nesmysl, ty tři týdny zvýšenýho dozoru mně osobně žíly nepotrhají.
Tak i já se svou špetkou do mlýna:
Niki, dalmatinka, hárala poprvé v 6 měsících a pravidelnost si podržela až do svých 12 let, pak přestala (žila ještě další 3 roky).
Fila, hovawart, hárala poprvé v 9 měsících, pak prosto nepravidelně vždycky mezi 6 a 10 měsíci. V 7 letech se totálně rozhodila a raději jsme ji vykastrovali, žila ještě dalších 6 let.
Sherry (Příšera), vlčí špic, snad ani nehárala dokud byla beta, po Filině smrti zahárala tak mocně, že to skončilo kastrací, ze které se ještě pořád nevzpamatovala – rána se pořád nehojí, teče sekret (naštěstí čistý), takže bandážujeme, čistíme, dáváme antibiotika.
I přes problémy s kastrací u obou fen myslím, že pokud nemám fenu pro chov, je lepší ji kastrovat – ne dřív než v 18 měsících! MLP má názor zcela opačný. (chuckle)
A k venčení – máme zahradu a v domě ještě jorkšíra – psa. Jeho značky spolehlivě odradily všechny místí milovníky (dokud nebyl, Filu jsme museli zavírat), dokonce si k nám moc často netroufal ani velký sousedův vlčák. Když si začal troufat, přejelo ho auto… Takže jsmeměli háravky volně na zahradě a doma kvílel chudák Dasty. Sousedi z druhé strany mají dvě retrívřice a když některá hárá, mají na zahradě běžně 3 – 5 psů.
Jsem moc ráda, že se Příšeře rána hojí, pořád držíme tlapky. (y) (h) Snad už bude líp. (wave)
To je zajímavé, že se Příšera nehárala, dokud byla Fila. A to se servaly o vedení ve smečce (pokud mě paměť neklame). Naše holky hárají obě normálně a to je Ginny jasná beta. Ája je laskavá alfa. U psů to bývá málokdy. Ve vlčích smečkách se to popisuje.
Držíme pořád Příšeře palce, ať hojení dopadne dobře.
V kolika měsících začala hárat Yumminka si už přesně nevzpomínám. Když byla mladší nápadníky sama vyhledávala a hodně se jim vnucovala, teď je to spíš naopak a kromě těch pár kritických dnů psy zahání. Ale. Jak v době hárání Yummi častěji čůrá, budí mě občas i v noci. Vždy jsem ju vypustila na zahradu a sama čekala v teplíčku domova. Plot jsme dělali s vědomím, že budeme mít fenku, takže je důkladný – jsem si myslela až do letošního srpna, kdy mi kamarádčin VELKÝ knírač ukázal jak snadno ho podleze (škvírečkou, do které se prý nevleze ani náš kocour). dodatečně jsem se orosila a děsím se příštího hárání (sweat)
První fenka malého plemene hárala pravidelně po 9 měsících, štěňátka neměla, falešnou březost také nikdy neměla, dožila se 14 let. Druhá fenka stejného plemene hárá po 5 měsících, teď v jejích 3 letech jsme zažili první falešku s množstvím mléka, které jsme zlikvidovali za tři dny přikládáním studených obkladů na cecíky. Zastávám názor pana Dostála, že kastrace je zmrzačení psa, proto bych to nikdy neudělala bez vážného zdravotního důvodu. Stejně tak odmítám hormonální zásahy. Není pravda, že nepřipuštění psi a fenky nesnesitelně trpí, stačí je zabavit jinak. Fenkám nedávám hárací kalhotky, musí pro ně být strašné, když se nemohou olízat. Přikrývám koberce, křesla, gauče, postele… Dále zastávám názor, že fenku může ovlivnit krmení drůbežím masem z velkochovů. Stejně jako dávám velký pozor na to, čím krmím své děti, dělám to i u svých pejsků.
Nerozumím, jak může ovlivnit fenku krmení masa z velkochovů drůbeže??
Ani v malo i ve velkochovech drůbeže se do krmných směsí NESMÍ přidávat hormonya růstové stimulátory. Co se přidává do BR1 a BR2, což jsou krmné směsi pro zhruba první 4 týdny výkrmu, jsou kokcidiostatika. V konečné fázi výkrmu se do BR3 tyto preparáty nedávají. pokud by se to stalo, najdou se rezidua v játrech a vypukne něco, co bych nechtěla jako nákupčí na porážce drůbeže zažít.
Emtesko, díky moc za vyjádření, zrovna jsem nakoukla a nenapsala bych to líp. Pořád se mezi lidmi traduje, jak se drůbež – a hospodářská zvířata vůbec – u nás futrují antibiotiky a anaboliky a jinými sajrajty, přitom to vůbec není pravda. Pokud už antiobiotika dostávají, je to z léčebných důvodů a existuje něco jako ochranná lhůta (doba, za kterou se ta antibiotika z těla vyloučí a po kterou tahle zvířata nelze na trh na maso dodávat – a ani jejich mléko, u těch větších, bylo by to poznat při rozborech), že jo.
Aido, díky za podporu, opravdu mezi lidmi furt koluje ta představa, že se do těch zvířat rve kde co.
Málokdo ví, že nejsme kontrolovaní jen my v potravinářství, ale také chovatelé i výrobci krmných směsí.
Milé dámy, je mi jasné, že máte hodně svých aktivit, které vás plně vytěžují, kromě toho boj s fámou je obtížný (a často podobně marný jako boj páně Quichota s větrnými mlýny (doh) ), přesto si dovolím poprosit:
Mohly byste najít kousek času a uvést některé tradované omyly (nechci přímo napsat lži) na pravou míru? Určitě nejsem sama, kdo by vám byl velmi vděčný.
Jo, třeba bych ráda věděla, jak je to o tom mase drůbeže znehodnoceném stresem.
Matyldo, to je druhá věc, to s obsahem CL (cizorodých látek) nemá co dělat, podle všeho se to ani statisticky nesleduje. Ale mám pocit, že teď je situace o dost lepší než před rokem 1989. Tehdy se na PSE a DFD maso dalo narazit v každém řeznictví, někdy to byly i ukázkové „školní“ příklady, ale už dlouho jsem (jako hospodyňka při nákupu masa domů) na nic podobného v obchodě nenarazila.
P.S. PSE a DFD jsou projevy stresu porážených zvířat, přičemž PSE = pale-soft-exudative – se typicky vyskytuje u vepřového, hlavně u kotlety, projevuje se to takovým tím hodně světlým středem; DFD = dark-firm-dry u hovězího, prostě houžev.
MaRi, já fakt asi nee, opravdu nemám spisovatelské ani didaktické střevo, omlouvám se předem zadem. Tady v diskusi to klidně vysvětlím, ale článek, to je fakt na mě moc.
Pokusím se napsat alespoň o oboru, ve kterém jsem roky pracovala, tj zemědělská prvovýroba a teď drůbežářský průmysl, snad to zvládnu přes weekend. (sun)
To budeš hodná!
No, třeba já to vím, každý rok překládám soubornou roční zprávu o monitoringu reziduí CL v surovinách a potravinách živočišného původu a v krmivech za celou ČR, takže to znám i včetně počtu provedených vyšetření a jejich výsledků. 😉 Nestojíme si vůbec špatně.
To je veliká škoda, že si netroufáš na článeček. Ani netušíš, jak by nás to zajímalo. Věř, že fakta od Tebe by byla nad vzletná slova v tisku. 🙂
Zpráva jako taková se dá najít na „našich“ stránkách; anglickou verzi radši nedoporučuju (i když většinu z toho jsem kdysi původně dělala), někteří kolegové mi do konečného znění docela dost zasahují a když na to kouknu po roce či dvou, nestačím se divit – radši se k tomu nehlásím, je tam něco úplně jiného, než jsem kdysi vyplodila, takže mě nekamenujte, sim, sim.
Prosím anonymní o bližší vysvětlení této věty. „Dále zastávám názor, že fenku může ovlivnit krmení drůbežím masem z velkochovů.“
Mám na mysli růstový hormon. Nenapsala jsem o české drůbeži, napsala jsem o drůbeži z velkochovů obecně. Týká se většiny Evropy. Kdo vládne cizím jazykem, může zapátrat na google. Každý se dnes dostane k relevantním informacím a každý je odpovědný sám za sebe a za ty, kteří jsou na něm závislí. Nejíme pangase, drůbež a prasata z velkochovů, margaríny, nepoužíváme antiperspiranty… Nemám dar přesvědčovat, mohu jen popsat své celoživotní uvažování: přečtu si nenápadnou zprávu, že v rakovinných buňkách nádoru prsu byly nalezeny molekuly látek obsažených v antiperspirantech. Krátce nato si náhodou přečtu, že molekuly látek z antiperspirantů doputují za 5 minut do mozku. Začnu se pídit po více informacích, z čeho se to skládá, jak to funguje… za nějaký čas se dočtu, že žádná studie přesvědčivě neprokázala, že by antiperspiranty způsobovaly rakovinu. Čtu to takto: antiperspiranty jsou podezřelé, že mohou způsobit rakovinu prsu a mízních uzlin. To mi stačí. Podobně se dočtu, že kuře běhající po dvoře dosáhne jateční váhy po 90 dnech života, kuře ve velkochovu jde na porážku po 42 dnech života. Má polámané kosti, protože neunesou nepřirozenou váhu těla, a je přirovnáno k pětiletému dítěti, které by vážilo 100 kg. Jeho maso je jako vodnaté bláto. Nevěřím, že nedostává růstové stimulátory. Někteří veterináři tvrdí, že časté hárání fenek může být způsobeno krmením drůbežím masem z velkochovů.
V Evropě se růstové hormony a hormony vůbec do krmných směsí nesmí přidávat, to platilo i u nás v době totality a platí to dodnes. Růstové stimulátory se používaly v USA u masného skotu a prasat, ale v současné době se rovněž nepoužívají. Problematika drůbežích brojlerů si zaslouží svů článek a sem se opravdu nevleze.
Ne že bych jakkoli rozuměla chovu drůbeže, ne že bych bezmezně věřila, že všechna chemie je zaručeně čistá a neškodí, ale kdykoli jsem měla v ruce kuře, mělo kosti celé. Pravda, klouby občas poškrábané mělo, ale kosti polámané nebyly nikdy.
Hm, tak tohle mi skoro připomíná tu „aféru“ s dihydrogen monooxidem. Ten byl koneckonců v nádorech také nalezen. A je složkou kyselých dešťů a přispívá ke globálnímu oteplování…
Slabou potenciální karcinogenitu nebo mutagenitu lze nalézt u tak obrovského množství látek, že pokud jsou studie negativní, doporučuji klidně spát. Koneckonců, karcinogenní jsou například mykotoxiny, k jejichž výskytu jsou náchylné zejména produkty biozemědělství…
Xerxová, bezvadnej nápad a perfektní vysvětlení. Díky, ostatně jako vždy. Velmi poučné, těšíme se na další písmenka.
Po téměř čtyřiceti letech chovu boxeřích holčiček,musím říct, že se nijak standardu nevymykaly, háraly vzorně , po průměrnou dobu – do jednoho měsíce. V době , kdy bylo jisté, že by mohly zabřeznout, se nějak zvlášťe vehementně, nedožadovaly pejska. Jen jedna z nich měla štěníky a to chtěné z naší strany. Byla hrozně nešikovná a pes taky, takže jim muselo být pomáháno přednostou od psa. (h) (dog) (dog) (h)
Jen jednou jsme málem neuhlídali, přednosta se vyvaloval na chatě a přes mé důrázné upozornění špatně hlídal, (headbang) (punch) hnala jsem se do kopce a vidím Áju na zádech a nad ní pracoval na předehře krásný dalmatin. V kastrolku jsme nesla nasmažené žampiony, skončili téměř na hlavě přednosty a já zjišťovala po sousedech zda došlo či nedošlo k akci, všichni totiž čučeli z teras . Prej mysleli, že to jsou psí kamarádi. Přednosta z mého řevu dostal skoro psotník a musel nutně odejít na pivo. (beer) (ninja)
Zato Robinek, babiččin mudla, byl kvůli Ajušce vykastrován aby mohli s bábi u nás vegetit. Veterinář prohlásil, no jasně, zase to odnese chlap, jako vždy. Tož dá se to s něma vydržet? (rofl) (h)
Jenny 🙂 sice se chechtám při tvém barvitém popisu, (rofl) (inlove) ale z vlastní zkušenosti vím, co je to za nervák.
Našli jsme kdysi u hospody uvázanou fenečku ČS vlčáka asi půl roční, tetovanou, takže to byla princezna s papírama. Že nám to převrátilo život naruby, jsem zde už psala. Jednou při hárání mi potvora utekla a já, na pokraji mrtvice a infarktu dohromady, lítala po sídlišti a naháněla jí. Pronásledoval jí totiž černý, děsně chlupatý Romeo asi poloviční velikosti než Ketty a že si umí poradit, majitelé čubinek jistě ví. Dopadla jsem je těsně před aktem jen proto, že měli oba zatemníno. (whew) 😉
🙂 (y) , fujky, to byly nervy. (rofl) Máš krásnou Naty a pac a pusu Oldovi.
Haf,mňau. (wave)
Máme doma desetiletou vestici, celý život vykastrovanou, je to úžasné. I když jsme si kvůli tomu vyslechli svoje (wait) (fubar) Druhá holka (Glen of Imaal terier) včera dohárala. Tři týdny, bere to opravdu poctivě (chuckle) Bez kalhotek doma ani chvilku. Naštěstí z ní kluci moc nešílí, a ani ona z nich. Neutíká, kalhotky si nesundává, falešku neznáme… Jo a hárá po 7 měsících od svého 11 měsíce.
Mezi příznaky hárání také často patří sklony k Hluchotě. 😉
Anežka začala hárat lehce přes rok (13 – 14 měsíců), Rija v necelém roce a nejzajímavější období jí vyšlo zrovna na svod. :@ Ostatní už si nepamatuji.
Děvčátka si to sladila dle hierarchie, tzn. čekají, až začne hárat Kimina a poté si POSTUPNĚ odhárají i zbývající. Ve svém věku Kimina hárání občas vynechá, takže míváme skluz. Pokud už Kimina hárá, tak to stojí za to – až 2 měsíce (ale to začlo až ve vyšším věku).
Naštěstí není žádná příliš atraktivní. Anežka už se (skoro) naučila, že když barví, nesmí do postele. Horší je, že věří na emancipaci, tj. není nutné čekat na nápadníky a má tendence se jim sama dvořit. Její typ je velký a chlupatý chlap. I když… v maximu rozlišuje pouze pohlaví, ne živočišný druh, byla by schopná podržet snad i myšákovi. (chuckle)
(rofl) (y)
Vlastně tu ještě nezazněla rada, jak přijít na začátek hárání, nebo pokud se fena sama hodně očistí, nebo pokud má slabé krvácení. Prostě na to hárání, které nepoznáte kapičkami na podlaze…
Jednoduše. Vezměte a složte kousek toaletního papíru (nejlépe bílého) a přejeďte fence po intimních místech (asi jako když se utíráte na WC). Pokud se objeví růžová nebo nahnědlá šmouha, je to jasné.
Nikdy jsem neměla fenku jenom psy. O hárání fenek vím ale své, někteří z mých psů mi to ohlašovali hlasitým vytím i když seděli zavření doma. (whew) A za ty roky jsem zjistila že kolem nás v naší oblasti bydlí jen a jen samí majitelé fenek. ]:) (rofl) (rofl) Kdybych měla 3 až 5 tisíc korun dala bych Garyka vykastrovat. Prý to psy strašně stresuje když fenky v okolí hárají jedna za druhou vlastně nepřetržitě. Kdesi jsem četla že jsou na tom vlci mnohem lépe, ten stres zažijí jednou dvakrát do roka.
Jak to bylo s Bačou už se moc nepamatuji. Brumlu jsem mohla zastavit i když před námi šla hárající fenka. Zato můj Einstein byl naprostý maniak, možná že proto se mu zvětšila prostata. Garyk je v tomhle klidnější. On své síly vydá na děs ze zvuků. (yawn)
Omlouvám se že moje poznatky nejsou příliš relevantní. Je to jaksi pohled z druhé strany.
Jo a chtěla jsem taky napsat že PSÍ ABECEDA je výborný nápad. Jeden se potřebuje stále učit. (wait) 8-| 🙂
No, my jsme měli psa RR vykastrovaného, ale hárající fenu sakramensky poznal (blush) , zvlášť, když to byla některá z jeho lásek. Když to byli známí, napřed říkali, jen ho nechte, od něj nic nehrozí, ale stejně jsme ho museli odvléct. Běhal kolem ní, olizoval ji, lezl na ni a kvílel (whew) potom doma plakával… ;(
Kastrace psa stojí zhruba tisícovku – záleží na velikosti psa a použité narkóze, ale nikdy, NIKDY bych to psu (ani feně) neudělala z jiných než zdravotních důvodů. Bohužel jsem právě kvůli problémům s prostatou musela nechat svého sedmiletého psa vykastrovat – čekala jsem změny povahy, ale nečekala jsem že to bude tak zlé. Od kastrace nemám psa, ale bezednou propast, místo mozku žaludek. Dřív jsem si myslela že mám líného psa, po kastraci vím, že to předtím byla pohoda. Stále se mi daří držet ho v kondici, ale se psem kterého nic nebaví a sežral by i nesežratelné je to neskutečná dřina. S tím souvisí i to, že zatímco dřív jsme měli sbírání fujtajblů zvládnuté, teď je pes v tomto směru na zabití, v sobotu už jsem dokonce musela aplikovat „trest odnětí svobody do odvolání“, takže jsme po sedmi letech pohybu navolno skončili na vodítku. Kdybych tušila jak to bude zlé, riskla bych prášky (Ypozane – potlačení testosteronu), riskla bych operaci ve vysokém věku a do kastrace bych nešla.
Nebavím se o kastraci koček a kocourů – tam je situace naprosto opačná, daná tím, že kočky se narozdíl od psů pohybují bez pána a mrouskají prakticky pořád.
Milá Petro + Barry, ve Švédsku to není tisícovka ale mezi třemi a pěti tisíci, podle toho který veterinář operuje. To totiž nespadá do pojištění, pouze když je kastrace nutná ze zdravotních důvodů. Einstein měl zvětšenou prostatu a ta vytlačovala střevo do oblouku a on nemohl kakat, musela jsem ho vyprazdňovat. Zapomněla jsem jak se tento zdravotní stav jmenuje. Tak jsme bojovali dlouho, než přišli na to o co jde a než jsme dostali čas na vyšetření ve velké nemocnici. A Einstein dobře věděl že mu pomáhám a skákal sám do vany, bylo mi vždycky nad jeho důvěrou do breku. Odoperovali ho a zároveň ho vykastrovali. Jenže to už měl leukemii a nádory na slezině. Asi dva měsíce po operaci nemohl stále jíst a veterináři mě tahali za nos, až jsem nakonec určila správnou diagnosu já. Podezřívám že vydělávali peníze a proto pořádně nezkontrolovali ten špatný krevní obraz který zjistili těsně před operací. Vydělali 30.000 SEK, 20.000 platila pojišťovna, já dostala 4.000 životní pojištění psa a zaplatila jsem tedy 6.000 SEK. V tom není započítáno pojištění které jsem platila po celý Einsteinův život. Dožil se sedmi a půl roku a trápil se naprosto zbytečně. Mohl běžet za Duhový most bez operace a trápení.
Pes se prý má kastrovat co nejdříve, my už jsme to tedy prošvihli.
zvětšená prostata = kastrace ze zdravotních důvodů. Bohužel jsou na tenhle problém jen dvě řešení, kastrace a Ypozane, který se ovšem nedoporučuje podávat opakovaně (jedna dávka je na půl roku). Kdybych se mohla rozhodovat znovu, riskla bych raději opakované podání Ypozanu, postupné krácení doby účinku a to že by nakonec kastrace stejně musela přijít, ale ve vyšším věku (vyšší riziko při narkóze). Ale ještě pár let bych měla normálního psa.
A nemyslíš si doufám že včasnou kastrací bys předešla leukémii a nádorům sleziny, že ne? Proč se tedy „prý“ má kastrovat co nejdříve? Naopak, pokud pes či fena nemají zdravotní problémy, je kastrace naprosto zbytečný a dost radikální zásah do jejich organismu. Bardovi se prostata zmenšila na normál, cysty zmizely, ale místo normálního psa mám línou bezednou žumpu. Napiš mi jediný důvod proč tohle psovi spáchat preventivně. Naopak pokud je prostata zvětšená, navíc až tak, že pes nemůže vyprazdňovat střeva je týrání s tím něco neudělat a v tu chvíli je samozřejmě kastrace menší zlo.
Včera jsem se už na Zvířetník nedostala a teď už to nikdo číst nebude, ale stejně to sem musím napsat.
Než došlo u Einsteina k nevyprazdňování nemohla jsem vědět že má prostatu zvětšenou. Pak jsme byli v jednom kuse u veterináře, rentgeny, kastrace injekcí (muselo se čekat na reakci), všechna možná vyšetření a nakonec nás poslali do velké nemocnice „Modrá hvězda“ v Göteborgu a čekali jsme na vyšetření tam a pak ještě přišlo další čekání na operaci. Já Einsteinovo dlouhé utrpení nezavinila. Že se ještě trápil po operaci je vina veterinářů, měli se víc zajímat o jeho špatný krevní obraz. Ještě před operací jsem se ptala jestli to není nějaká nemoc krve a dostala jsem odpověď že leukemie to být nemůže. Právě leukemie to byla.
Tohle vzpomínání ve mně otevírá rány které se už nikdy nezahojí. Nechci být ještě osočována. (u) (u) (u)
Nechci se do toho moc míchat, ale jak jako majitel pejska se můžeš dozvědět víc o jeho zdravotním stavu než od veta? A když narazíš na někoho, kdo z Tebe bude tahat peníze a neřekne Ti, že pejskovi jen uleví a stejně nemůže pomoci, tak budeš dělat v dobré víře to co Ti poradí. Přece Velká kočka chtěla pro pejska jen to dobré a nechtěla jeho trápení zvětšovat. Nejsou všichni lidé stejní tím myslím, že ani veterináři. A omlouvám se za zásah, vždycky si říkám, že nebudu, ale nakonec nevydržím protože jsem střelec.
omlouvám se že to blbě vyznělo, chtěla jsem říct, že by bylo týráním kdybys jej nechala tak, prostě jsi v dané situaci jinou možnost než kastraci neměla a zřejmě jsi pro něj udělala vše co jsi mohla (veterináři zlatokopové jsou bohužel na další dlouhé povídání). V takovémto případě je kastrace menší zlo, ostatně jak už jsem psala, také jsem k tomuto kroku musela přistoupit. Ale to neomlouvá kastrace „preventivní“ nebo dokonce „výchovné“, takže proč chceš Garyka vykastrovat, má snad on problémy s prostatou?
Spíš se bojím že se situace bude opakovat. Stáří a nemoc člověku bere síly a já nevím jestli bych to ještě jednou zvládla. To byly opravdu hrůzné chvíle a já přesto že mám Garyka stále Einsteina postrádám. A postrádám ho úplně jinak než Baču a Brumlu, kteří stačili zestárnout. Garyk je od stejné chovatelky a Garykova maminka byla vnučka Einsteinovy maminky. Takže tak.
nevím jestli to ještě přečteš, snad jo… nevím jak je teď Garyk starý, do šesti let bych to absolutně neřešila, po šestém roce můžeš preventivně jednou za rok nechat psa projet sonem, vet tak uvidí zvětšenou prostatu, i případné cysty (ty často zvětšenou prostatu provázejí). Vnějším příznakem v případě cyst bývá to, že psu z penisu občas odkapává krev – v tu chvíli mazejte na veterinu, buď je to zánět močového měchýře nebo právě cysty a prostata. Nenech se odbýt diagnózou „zánět močáku“ bez vyšetření. Dalším příznakem, právě když prostatu nedoprovázejí cysty, bývá častější močení (prostata zabírá velkou část močového měchýře, pes pak tolik nevydrží) a v pokročilém zvětšení pak i obtíže při vyprázdnění. Určitě bych jednou zkusila podat Ypozane – cysty zmizí, prostata se zmenší a zhruba půl roku je pes ok. Pokud se to pak vrátí (jakože pravděpodobně jo), tak už je kastrace doporučitelná (i když já bych po zkušenosti s Bardou zůstala na Ypozane, ale není to levné a operaci tím pouze odsouváš na později, takže chápu).
Neřeš to preventivně, spíš doufej že se vám to vyhne a užívej si psa „vcelku“. Zvětšená prostata postihuje poměrně velké procento starších psů, ale není to nic katastrofického, neumírá se na to (pokud to teda nenecháš dojít až do úplného ucpání střev). A prevence proti leukémii a jiným podobným potvorám neexistuje…
Dobrý den,
jsem jen náhodný návštěvník, ale nedá mi to…
Mám již třetího psa v pořadí.
První se dožil 11 let, problémy žádné až na rakovinu, která ho zabila, kastrovaný nebyl. Druhý 9,5 – příčinou úhynu byla rakovina kosti. Tento byl v 5,5 letech kastrovaný ze zdravotních důvodů (prostata) a musím říct, že jsem na něm žádnou změnu povahy, sklony k pažravosti apod. nepozorovala! Naopak jsme ho s přibývajícím věkem a problémy s klouby museli výrazně mírnit v aportérské vášni.
Třetí je chovný vlkodav, jiné důvody než zdravotní ke kastraci nepovedou.
Ad kastrace fen – jsem pro ze zdravotních důvodů, které mohou být mimojiné i silná falešná březost, výrazné kolísání váhy či chuti k jídlu v souvislosti s háráním… a popravdě i mnohem nižší riziko rakoviny mléčných žláz. Ale nikdy před tím, než fena dospěje – tzn. tak po druhém hárání nejdřív.
A jedna jediná prosba na majitele fenek – že vám hárá řekněte dřív, než si pes prijde čmuchnout… usnadníse život všem… možná ještě nevenčit uprostřed parku, kam chodí všichni psi z okolí, ale to tady snad nikdo nedělá 🙂
Vykukuji z poza buku (wave), ale téma mne zaujalo. Jsme ve vlastnictví dvanáctileté vipetky Lei. Získali jsme ji v jejích 4 letech, nepříjemně pokousanou od spoluhárajících sestřenic ze smečky chovatele. Vipeti mají velmi slabou kůži a rány se hojily velice dlouho a problematicky. Kastraci jsme tenkrát vyloučili, nechtělo se nám znovu procházet procesem hojení. Po dvou háráních na sídlišti a neoplocené chalupě a po konzultaci s naším veterinářem jsme začali dvakrát do roka aplikovat protihárací injekci. Pejsce je nyní 12 let, stále zvládá svých až 15 km (doprovod na kole nebo na koni), bez jakýchkoliv zdravotních problémů. Nemáme pocit že by ji tato protihárací praxe jakkoliv změnila psychicky. Jaký je zdejší názor na hormonální prevenci?
Jinak potvrzuji, že praxe „kdo si užil má větší chuť“ platí i u koní. U mojí fyzioterapeutky Máni (teplokrevná kobylka) jsem před hříbětem (v 12 letech) říjení na jejím chování téměř nezaznamenala, po hříběti je v přítomnosti jiných koní (na kobyly žárlí, valachy svádí, hřebci nejsou) na zabití.
Dík za vykouknutí (wave) můžete kouknout i častěji (chuckle)
Máte kliku – fenka to výborně snáší, je ve skvělé kondici, vyhovuje to Vám i jí. Slyšela jsem však z mnoha stran (i veterinárních), že komplikací po hormonálních zásazích do cyklu feny bylo často mocmoc.
Takže já osobně bych do toho nešla. Dokážu ale pochopit, že třeba lidičky, kteří měli zaplacený drahý výcvikový tábor „posunuli“ hárání, aby o tábor se specialistou nepřišli. Teď už máte seniorku – tak bych zaběhlé pořádky neměnila, ale asi bych na vašem místě před lety volila kastraci – přeci jen rány od psích zubů se hojí daleko hůř, než rány z operačního sálu (tedy zpravidla)
Srovnám to se ženami – i když je to dost odlišné, ženská antikoncepce podléhá mnohem větší kontrole nežádoucích účinků, stále se vylepšuje,… I tak má spousta žen s hormonální antikoncepcí větší či menší problémy. Některé problémy nemají, nebo o nich aspoň neví – často se totiž problém projeví až po delší době užívání. Jiné mají problémy takové intenzity, že antikoncepci použít nesmí.
A zvířecí antikoncepce je mnohem méně „vychytaná“, ostatně zvíře ti neřekne že ho po té injekci bolí klouby… Opravdu je takový problém pohlídat fenku tři týdny dvakrát do roka?
Velmi užitečné a vděčné téma. Eiša byla nymfomanka, začala hárat někdy v sedmi měsících a s otřesnou pravidelností se po šesti měsících opakovaly rituály – hárání, a to řádné 3 týdny minimálně, další týden obrovská atraktivita pro nápadníky, za čas falešná březost s mlékem ukapávajícím z cecíků v množství, které by stačilo odkojit 10 štěňat. Při hárání se musela venčit na vodítku, protože by jinak zdrhla, pouštěla jsem ji jen daleko ve vinohradech, kdy jsem si byla jista, že za námi nejdou v zástupu místní vetajové. Před bytovkou tábořilo pravidelně několik psů, z nichž každý si označkoval schodek u dveří a na nás chodily stížnosti až na obec, že kvůli nám chytnou dětičky nějakou hroznou nemoc, tak já lítala denně se savem a myla a dezinfikovala schodek a dlaždičky před domem. Po štěňatech se hárání trošičku zmírnilo, ale Eiša psům neuvěřitelně voněla i několik týdnů po.
Gina je úplný opak, hárat začala až někdy kolem roku, psi se u nás nevyskytovali žádní a i hárání bylo sice dlouhé, ale krvácení velmi slabé. V obou případech jsme skončili kastrací a pokud si pořídíme fenečku i v budoucnu, nebudu s kastrací otálet.
Člověk se má pořád vzdělávat, takže sláva za ABeCeDu.
Coby majítelka psa-psa, holčičí probémy tolik neznám. I když třeba o možnosti dvojího nakrytí vím, zato jsem nevědíla, že i ve třetí fázi může k nakrytí dojít
Já můžu přidat k tématu jen to, že jako člověk v majtetku psího kluka sexuálního maniaka, můžu vřele doporučit těm, co jsou v podobném vlastnictví, aby se háravkám nevyhýbali, alébrž naopak(pochopitelně po dohodě s majitelem háravé fenky), situace využili k tomu, aby svému hošíčkovi ukázali, že poslouchat – alespoň částečně (rofl) je nutno i v situaci, kdy mozek má zatměno a zvukovody totálně ucpala láska (h) (rofl) . Protože pak je přeci jen ta procházka s čoklidem o něco málo pokojnější.
Máš pravdu, ale je to dřina a čoklid musí mít opravdu POSLUŠNOST, což spoustě běžných příměstských milovníků chybí nejen před háravkou….
No jo no.A ještě může být i hůř – u nás je „venčič“ s kokrem. Nikdá neví, kde čoklida má (devil) , jde si tak prostorem a pak čeká, až se milej Montíííííík někde zjeví. Když se nezjevuje vyvolává Montíííííí, Montíííííííííí a to je tak asi všechno co předvede (devil) . Takže ho přirozeně netankuje, že obtěžuje háraftky. Takže pak majitelé háravých fenek mají o zábavu postaráno. Takže pak majitelé háravých fenek pracně milýho Montííííííííí sundavají ze svých fenek – což rozhodně není nic příjemnýho, když jde o cizího čoklida. Takže se tuhle milej venčič rozčiloval, když moje sousedka v majetku picbůmky Natálky milýho Montííííííííí odstrkávala nohou. Takže…. pak milej venčič ječel, co mu kope do psa (hm, nedovedu si zrovna tuhle osůbku představit, že by do něj kopala, jak jí znám, fakt ho prostě odstrčila). Mno, milej venčič měl hodně velký štěstí, že jsem u toho nebyla, páč bych -narozdíl od hodné sousedky – řvala jak prorvaný Slapy, páč nesnášim bezohledný lidi. Nechápu, že když je mu jedno, že obtěžuje druhý, že se ale vůbec o svýho Montííííííííí nebojí :@ , páč mu ho jednou někdo prostě slupne. Ale on přece nebude svýho psa týrat výcvikem, jak mi jednou řekl. No nebude ho týrat výcvikem, ale jednou na to milej Montíííííííí dojede. A zas pes doplatí na člověka 🙁
Jo, takový taky znám a miluju :@ . Člověk se pak bojí za něj, že blbýho čokla něco přejede. Nakopla bych pána (s chutí).
Nestíhám pročítat celou diskuzi, ale UŽ TU NĚKDO ZMÍNIL SKRYTÉ HÁRÁNÍ?
já stručně hned ráno – neboť jsem na něj v článku zapomněla a pak už jsem nechtěla honit Dede, aby to tam někam doplnila, když už měla článek připravený k vydání. Tak jsme čekala až do dnešního rána.
Už píšeš, píšeš ?? (Petra je jednou z těch, co dostala nějaká ta písmenka k dispozici 😉 )
Píšu- ale sem se zasekla :@ , mám toho sice hodně, ale …….. tak jako bez vzdělávacích informací – mi přijde. Jsem v půlce, ale nevím, jestli je to to vono :O ;(
určitě je to ono, důvěřuj si (chuckle) . Piš, jak umíš (nic jiného se od tebe ani nechce (rofl) ) – však ono to dopadne na jedničku s (*)
Pokud fakt chceš, tak mi pošli polotovar, já ti to podrobím kritice (wait) – ale myslím, že to není potřeba…
Mně se zdá, že náš Otík bude též z rodu maniaků – a tak by mě zajímala i právní stránka celé „věci“: Může mě majitel zmermomocněné (byť třeba i jím nedostatečně ohlídané) fenky honit kvůli ne zrovna alimentům (chuckle) , ale třeba nákladům na její léčení či podobně…?
Nebo náš právní řád s něčím takovým u „věcí“ nepočítá?
To je pěkné (chuckle) Ali – menty nebo Bojar – menty…. 😀 V tvém případě Oti – menty… No obávám se, že by byly nevymahatelné (chuckle) . Pes nevydělává… Leda by šel pro sociální dávky.
Ono u psů ani znásilnění u psů není trestné o zneužívání mladistvých nemluvě. Ale pro právníka se smyslem pro humor by to musela být lahůdka. (rofl)
No – ale mohlo by se jednat o znehodnocení věci (neb dle práva je pes věc) nebo o újmu na cti (neb dle nás je pes člen rodiny) (chuckle) (chuckle) . Taky by se mohlo jednat o veřejné pohoršování – dělo-li by se na obecním pozemku za dobré viditělnosti, nota bene před dětmi a mládeží do patnácti let.
Ale houby veřejný pohoršení (rofl) …já se ptala úplně vážně, může-li po mně majitel fenky chtít třeba uhradit náklady s přerušením březosti (i když by to byl hotový nesmysl, neb by si měl pozornost našeho krasavce vlastně považovat za čest, že ano).
Ja se obavam, ze ona to neni sranda. Tedy ta ujma na cti by asi neprosla ale znehodnoceni veci by klidne mohlo. U chovne feny pripravovane na obskoceni tim jedinym a pravym sampionem.
myslím, že může… Protože jsi za svého psa odpovědná a máš vědět kde a co dělá. Někdy je to sporné – oba si užívali na volno… Ale pokud tvůj maniak vleze třeba na cizí zahradu ( a oni jsou šikovní a dokáží skoro nemožné) a tam nakryje fenu, tak můžou ty „alimenty“ požadovat. A bacha ještě na jednu věc – ke konci Aronina hárání už jsem byla z těch čoklů tak hotová, že jsem se musela fest hlídat, abych jim neublížila. Myslím to vážně – ono když se ti na vlastní dobře oplocené zahradě nechce fenka na vodítku ani vyčůrat, protože jí na každém kotníku visí nějaký ten sexuchtivý ctitel… tak je to o nervy. A už jsem do nich „kopala“ podstaně víc než na začátku. Takže jde i o to, aby někdo psisku neublížil
No teda…kdyby někdo NAKOP našeho Otíčka, tak po svých neodejde! :@ Snad si ctěný majitel tu fenku má hlídat taky, ne? Stačí předem upozornit, a zoufalec jde na vodítko…
já taky mluvím o psech, kteří se zdržovali na naší oplocené zahradě… a majitelům bylo jedno, že třeba týden jejich miláček bydlí u nás na rohožce… (jsem je chudinky i ráno krmila…) Ono ne vždy jde majitel upozornit, že si má svého psíka hlídat. A i když to uděláš, tak se dozvíš – a co mám dělat, stejně mi zase uteče…
To je jářku jiná… na cizí zahradu se co? Na cizí zahradu se neleze…Já mluvila o velkoměstě 8)
já mluvím o stotisícovém městě (rofl)
No stejně, to u nás nehrozí (jak potvrdí náš přímý soused Ešus 🙂 ), že by se psík utábořil u sousedů…Snažím se vystříhat všech nebezpečenstev…snad nás nikdo nezažaluje.
to je moc hezká rubrika, vítám ji (clap)
jsem jak známo nepsí, ale článek jsem si přečetla s velkým zájmem, už dnes občas „rozdávám rozumy“ i pokud se týče psů, nebo minimálně v řadě věcí jsem se zde poučila, získala pohled na psí projevy a chování, kterým často i tak nerozumím, ale už o nich vím, vzala jsem je na vědomí (nod)
a samozřejmě si ráda přečtu diskusi se spoustou veselých „historek z natáčení“ (chuckle) 8)
P.S.
„rozumy“ samozřejmě rozdávám dalším nepsím lidem, kterým třeba můžu sem tam něco vysvětlit nebo povyprávět… na poučování pejskařů samotných ambice ani znalosti samozřejmě nemám – aby nedošlo k mýlce
Mě jste zase tady vycvičily ve skoro kočičího „odborníka“ (chuckle) A připomínám – koukejte se domluvit – vy lidé kočičí a napište si taky vzdělávací články – třeba M – mrouskání nebo snad Myš nebo Mňoukání :O … je to psina (kočičina) obsazovat abecedu.
U nás by šlo Z-jako Zírám a Zavazím, D-jako Drbáááát!, a M-jako Mílujte mě
S-spaní,SSS – syčení, H-hraní, J-jídlo, K-kapsičky, krmení, kecání, koulodráha… M-masííííčko, mrouskání,mluvení…B- blivajzy… (chuckle)
PS: tak jak si ta písmena lid kočičí rozdělí?
ŠŠŠumáááák – aneb je mi šumák, co chceš, budu dělat to, co chci já. (cat) Tuhle školu teď dostávám od Rozárky, páááni, ta je paličatá a vytrvalá a sladce kočičí, až na přetrh vejpůl. (chuckle)
Jo milá Vaví,to zažívám z Kačicí (a to je u mne od čtvrtka) – zmetek jeden paličatej – jako já v dětství..no jo, když mi to neoplatily moje děti,tak mi to za moji maminku a její svatou trpělivost vrací moje kočky…jinak jsou to zlatíčka, jen se dneska bojím jít domů, protože budou samy víc jak hodinu…… (sweat)
Vave, děkuji za psychickou podporu (wave) … ehmmmm a jinak jsme se shodly s paní, která má kočky už 60 let, že ty želvy jsou prostě jiné: akční, paličaté a občas nervyderoucí… prostě polštářová kočka to není ani omylem (think) (chuckle) (rofl)
Je to můra Kanimůra paličatá. (h) Koukám, že mě ještě čeká ledasco zajímavého. (chuckle) Asi budu muset přehodnotit svůj názor, že kočenky s pěšinkou (cat) jsou ty nejděsnější. (rofl)
U-udatná kočka, uražená kočka. (rofl) (cat) (cat)
A hlavně „J“ – JEDINEČNÁ (a tady může být zmíněna jak kočka, tak pejska (nod) )
„Always remember that you are unique! Just like everyone else.“
😀
P – pacička hebounká, T – tlapička heboučká, P – pelicháš zvíře jedno, M – milášek košiší, mazlík, S – smraďoch jeden, Z – zlatíčko moje kocouří černý nebo zrzavý, atd., je toho docela dost, co by se dalo vymyslet!
Tak jsme včera vyrazili na výpravu za smírčími kříži-potřebuju obrazovou přílohu do závěrečné práce. To vám povím, bylo to zajímavý, místy náročný (whew) , něco jsme nenašli vůbec, něco jsme našli navíc, byli jsme v muzeu i v lese i na poli i na zahradě,…
A k tématu-Bruno i Hugo byli neutíkací a psí ženský je zajímaly, jen když došly na zahradu nebo na pastvu a samy si o to řekly 😀
jojo, čte se to pěkně..když už takové starosti nemám a že jsem si je užívala s Šarikovou mámou Bárou,tátou Frenem i s Šarikem…ale to je na dlouhý vyprávění a to se chystá..takže si počtete…
Hodně záleží na feně. Fena, která nikdy neměla štěňata je obvykle „upejpavější“ a kotec je bezpečný. Fena zkušená je horší. Se psem totéž. Naivní představa majitelů psa, že ten jejich svůdník si jednou skočí a pak dá pokoj, je naprosto mimo mísu. Pes, který si nikdy neskočil snese hárání fen daleko lépe, než krycí pes. Jediným krytím se situace podstatně zhorší!! Psovi naroste navíc sebevědomí a hůř poslouchá.
U feny totéž. Jednou vržená štěňata podstatně zvýší chuť feny na opakování celé akce. Kromě toho je pověra, že fena musí mít štěňata, aby nedostala rakovinu. První fena měla štěňata a měla pyometru i nakonec nádor na mléčné žláze. Druhá nikdy březí nebyla a neměla ani pyometru, ani nádory. Proto nádorům mléčné žlázy je užitečnější kastrace.
Proto nechcete li chovat, doporučuji zvážit kastraci fenky. U chovných je nutné hlídat. A to i nakrytou fenu, dvojí otcovství není výjimkou. Dokonce ho někteří chovatelé doporučují (samozřejmě jde o čistokrevnou plemenitbu a před vydáním průkazu původu se dělají testy paternity – čí to konkrétní štěně vlastně je.)
Jako ženská, která byla a je (v letu času) v majetku sedmi čtyřnohých děvčat chci a musím svými poznatky pouze podbetonovat slova EvyŽ.
Všecko, fffšecičko je pravda. Brianka, která nikdy neměla ,se psů styděla ( prosím, neberte jako prohlášení – neměla štěníky, žádný pes ji nenakryje) a odešla za duhový mist v téměř šestnácti po mozkové příhodě. Cya – Kačenka se jako přepečlivá matka po dvou vrzích, se mnou rozloučila v pěti a půl letech na tu hnusnou pyometru.
Hlídání nekastrované fenky, prosím, berte velmi vážně. Přerušení nežádoucí březosti je velice vážným zásahem do organismu. Myslím, že takové riziko bych ( po předchozích zkušenostech) podstoupila jenom v případě, že fenku nakryl o hodně větší pes a je velké riziko z komplikací při porodu. Fenka, která tento proces podstoupila, měla po celý život rozhozený cyklus hárání a pravidelně to stíhala 3 -4 do roka.
Samozřejmě má slova nejsou dogma, ale to jsou zkušenosti získané za více než čtyřicetpět let života s mými psy.
Když jsme si kupovali Xerdu, tak nám chovatel (a veterinář a poradce chovu v jedné osobě) jakožto zcela nezkušeným majitelům psa-samce sdělil. Dokud pes nekryl – TUŠÍ , pokud už kryl – VÍ !! Naštěstí Xerda i to tušení tak nějak blíže nezkoumal…
No híml, by mi teda fakt zajímalo, jak to že vědec Xerda tušení nezkoumal, zatímco tupohlávek obecný Ešus by zkoumal, až by se hory zelenaly (rofl) (rofl) (rofl)
chicht – nebude to tím, že čím víc primitivní společnost, tím víc potomků (rofl) (rofl)
Jééééééééééééžiš – to je hrozná vize – jeden hošíček vedle druhýho…………… (rofl) 😀 (rofl) (ba ne, kecám, mi by to vůbec nevadilo, ale……… asi bych se zbláznila, to je pravda (rofl) (rofl) ) Zrovna teď tam zas kolem některá hárá, už zas začíná být na dvě za uši, zrzavec potrhlej
Prima rubrika, děkuju, Xerxová.
neděkuj (wave) a raději napiš (wait) :
V kolika měsících začala Bára (a že je to labradorka) hárat, jak dlouho hárá… Prostě aby se tu sešlo víc informací, které můžou „hárací nováčky“ zaujmout.
Prosím o to i ostatní. Aby tak nějak bylo z příspěvků vidět, co že to vlastně v praxi to hárání je a že se to může i dost podstaně lišit.
Dík všem za spolupráci (nod)
Tak upřesňuji: Píďa začala hárat v 9-10 měsících. Hárání měla Píďa cca po 6-7 měsících, Anka začala hárat cca v roce a hárala cca po 7 měsících.
Když jsem nechala Píďu uspat, Ance bylo něco přes dva roky a byla zrovna uprostřed hárání. Bylo to pro ni takové trauma, že se hárání naprosto zastavilo a vrátilo se znovu cca za 2 měsíce. Pak už bylo nepravidelné až do její kastrace.
Falešnou březost Anka měla asi dvakrát třikrát, ale oproti Pídě to bylo slaboučké.
Oprava: Anka hárala cca po 8 měsících.
Barunka poctivě co čtvrt roku….do té doby, než jsem ji s těžkým srdcem dala vykastrovat a ten kreténskej veterinář jí jen šmiknul proti mojí vůli tak, že se hárala dál ,ale bez štěňátek….což byla fakt pomoc….jsme pak veta změnili.
Většina mých fen (celkem 4 kusy) hárala poprvé kolem 9 měsíce věku. Intervaly byly různé. Ája je přesná – 5 měsíců +- pár dní. Po štěňatech prodlouží na 6 a pak se vrátí k 5. Kora hárala po cca 7 měsících pravidelně. Bekina po 9 měsících, od 8 let velmi slabě. Ginny měla výkyv, když se Áje narodila poslední štěňata, jinak je na cca 8 měsících. Holky nehárají současně a mají úplně odlišné intervaly (momentálně se sešly a máme 2 háravky…). Znám fenu, která hárala prvně v 18 měsících a pak po zhruba stejné době a teprve časem se to upravilo na rozumnou mez (asi 9 měsíců).
Ve velkých smečkách se obvykle nesejdou všechny na jeden temín hárání. Když jsou 2 nebo 3 feny, tak se někdy synchronizují, někdy ne, není to pravidlem.
Hormonální posouvání hárání nemám ráda. Zvyšuje riziko reprodukčních problémů. Falešná březost je na samostatný článek.
Jo jo – u „F“ zvýtězila faleška nad fyzičkou (nod)
Držím palečky – pokud Ginna hárá, tak máte myslím naplánovanou svatební cestu (inlove) a štěníky do závějí 😉
Jo, jdeme ji svatbit za týden. Ženich ví, o co jde, ona ne a bude se nám chuděra bááát. Co po ní ten násilník chce 😀 . Jsem fakt zvědavá na odchov u podřízené feny. S dominantní Ájou problém nebyl. Doufám, že si Ája nebude chtít vnoučata přivlastňovat…
Ono tohle se nedá předpovědět. Budu je muset hlídat a pozorovat. Někdy se feny shodnou bez problémů. U některých (takzvaných přírodních) plemen může druhá fena štěňata i zabít (vzhledem k biologii u ostatních psovitých, fena nemá zábrany zabít cizí štěňata, pes by měl zábrany mít). U kulturních plemen to už je často změněné (ale ne u všech, labradorky bývají bez problémů, kdežto fena chesapeaka je někdy schopna štěňata konkurentky zakousnout), tak doufám, že nám problémy nenastanou. Holky normálně vycházejí úplně bez problémů, naopak Ája Ginny chrání. Ginny se chová vůči Áje trochu nedospěle. Tak uvidíme, jak to změní mateřství.
Jééé, malá Ginuška přijde o věneček. (chuckle) Tak ať se zadaří! (y) Hihi, to zas budete mít doma černé hemženíčko, co? (h)
se děsně těším na reportáže :*
To víš, že i my máme k hárání co říct. Vždyť máme doma čubu – labradoří.
Hárat začala relativně pozdě – v 16 měsících, první hárání trvalo jen 2 týdny, další jsou příručkově třítýdenní, někdy o den či dva kratší. Drží si cca 8 měsíční interval (srpen, duben, prosinec, srpen; teď čekáme na prosinec). I při hárání je odvolatelná a neutíká, ale zase má atraktivní parfém i mimo hárání. Učurávací seznamka trvá asi týden do „první kapky“.
Háravá Baruška nosí doma slušivé kalhotky, koupené jsou na prd, potřebuje kšandy. Takže jsem podle dětských tepláčků lacláčků (ještě po mně) ušila dvoje kaťata a peru a peru. Je to nutné i vzhledem k tomu, že je čuba navyklá spát na gauči, na křesle, nebo u mně v posteli.
A následnou falešnou březost neznáme. Žádnou formu. Na plyšáky Bára kašle, žádné hnízdo nechystá, „cecíky“ mají stále stejnou velikost. ťuk ťuk ťuk. Asi má její tělo tak trochu rozum a říká si, že problémů má i bez toho až až a nějaké další si přidělávat by byla blbost.
Jo a neuvědomuji si, že by někdy měla záchvat jako háravá. Sice se říká, že to s hormony nemá co dělat, ale…. mozek si stejně udělá, co sám chce.
Píďa voněla – při hárání i po hárání. Barvila mocně, pracně nasazené kalhotky většinou přes den odstranila a známky hárání byly všude. To ale nevadilo, horší byla pravidelná falešná březost s následnými záněty mléčných žláz. Tehdy jsem o psech moc nevěděla, lítala jsem k veterináři a dávala jí injekce i léky tak, jak mi poradili. V necelých deseti letech se Pídě objevil nádor na mléčné žláze. Po operaci, kdy jí vzali mléčné žlázy na jedné straně i dělohu, nádor během tří měsíců ošklivě zrecidivoval a musela jsem nechat Píďulku uspat.
Anka voní – při hárání i po hárání. Nebarvila tolik jako Píďa. Cca v pěti letech měla zánět dělohy a musela jsem ji nechat vykastrovat. Pejskům voní stále.
Pokud bych měla další fenku, jednoznačně ji nechám po prvním hárání vykastrovat. Během času jsem se stala příznivcem kastrace u všech pejsků a kočiček, kteří nejsou určeni k chovu. Jednak a především ze zdravotních důvodů, jednak z ohleduplnosti. Třeba u nás na sídlišti je několinásobně víc psů než kdysi, tudíž je problematičtější venčit hárající fenu. Zoufalí jsou jak majitelé fen, tak majitelé pejsků.
Přeju všem krásný den! (h)
Jééé, jsem to ale nezdvořák!
Děkuju Xerxové za pěkný článek (bow) (h) a Dede (inlove) za nový, velmi potřebný seriál. A logo je opět velmi povedené! (y)
(f) (h) (f)
Hárání jsem se velmi obávala, u nás proběhlo jen jednou- nechovnost a kastrace kvůli otřesné falešce nás této „zábavy“ zbavily. I nehárací Borůvka byla pro psy velice atraktivní, v době hárání řvalo celé náměstí sotva jsme po špičkách vylezly ze dveří. Vodítko bylo nutností. Jednou si k ní jeden golden čuchnul (asi na dva metry) a příště ho páneček vlekl pryč, jakmile nás uviděl na druhé straně ulice se slovy „Pojď, Kašpárku, zase bys celou noc plakal“. To, co dámě naběhlo mezi nožkama, nemohlo patřit malé kavalírce. Oblékali jsme ji do zmenšených Kaččiných kalhotek, obzvlášť atraktivní byla v těch, co měly na zadelce kraječku. Naštěstí si je nesundávala- no, zkusila to, ale bylo jí řečeno že to dělat nebude. Myslím, že bez atrakce zvané hárání se docela obejdu, vzhledem k tomu, že i k vykastrované se k ní psi chovají jako k háravce (dostala jsem několikrát vynadáno, proč chodím s háravkou na volno. Po vysvětlení, že nehárá a ani nemůže, mi majitelé psů tvrdili, že to není možné, protože jinak by se jejich Alánek atd. takhle nechoval.)
Naše Ginny také dost voní i mimo hárání. Ale zkušený pes to pozná bezpečně jen si jednou zkontroluje, o co jde. Ti nezkušení milovníci jsou zblblí z některých fen pořád.
Co mě štve, jsou majitelé psů, kteří nadávají,že jdu s háravkou ven. A co s ní má člověk dělat? Snažím se nelézt na frekventovaná místa ve frekventovanou dobu, upozorňuji majitele psů na problém.
Ve městě je menší problém s toulavými ženichy.
Pokud jde o dobu, začala Borůvka hárat v 9 měsících, 2 dny před jedinou výstavou, na kterou jsme ji kdy přihlásili- i když v té době jsme už věděla, že zbytečně, křivý skus by ji stejně diskvalifikoval. Bohužel přihlášky se posílaly hodně dlouho dopředu. Trvání standard- 3 týdny. Na začátku hárání jsme ji měli s sebou na historické akci v Břeclavi, kde ji do tábora plného lidí v kostýmech pronásledoval uprchlý labrador s límcem od veta- vypadal jako rozdychtěný Marťan…
tedy Matyldo, takhle jsem se už dlouho nenasmála 😛 😀 to je tak krásný popis, že nejde jinak (rofl) uprchlý marťan (rofl) (whew)
Nedá mi to, abych se také nepřipojila k tomuto prospěšnému tématu, za které je třeba Xerxové poděkovat.
Naše malá psice (kříženka jezevčíka s kníračkou, 5 kg) se stala obětí pověry, že by mělo být jedno štěňátko. Nalezen ženich (malý drsnosrstý jezevčík našich kamarádů), za bedlivého dozoru člověčenstva došlo k aktu samotnému. Narodila se malá Ťapka. Navštívili jsme veterináře, nechali provést kastraci se zápisem do očkovacího průkazu. Za nějaký čas narostlo psici výrazně bříško, zkušený pan veterinář konstatoval, že štěňátka budou do 14 dní. Předložila jsem průkaz se zápisem, i zakroutil hlavou a konstatoval, že v tom případě je nádor už tak velký, že nemá cenu nic podnikat. Narodil se Medvísek a až do smrti (ve 14 letech) byla psice pod pečlivým dohledem.
A jen pro pořádek, pro ty, kteří by snad doporučovali reklamaci kastrace – samozřejmě jsme chtěli pana veterináře navštívit, ale nešlo to – v den, kdy se narodil Medvísek měl těžkou autonehodu a právě se učil základním pohybům v Kladrubech…
Tady zřejmě došlo nikoli ke kastraci (odejmutí pohlavních orgánů), nýbrž ke sterilizaci (tzv. podvázání vejcovodů), která zdaleka není spolehlivá. Navíc fenu neochrání proti zánětům a rakovině dělohy, protože ta zůstává.
Také jsem nakonec došla k tomuto závěru, ale v průkazu bylo opravdu KASTRACE a datum s razítkem.
A s tím špatným závěrem máš také pravdu – psice zemřela na rakovinu… ;(
Tak to je moc fajn rubrika, tahleta abeceda. A hárání je velice výživné téma – a to jak pro majitele fenek tak i pro majitele pejsků – myslím, že každý má s títmto nějaké zkušenosti a „veselou scénku z natáčení“.
Ze začátku jsme měli štěstí – Toya, jako velice moderní a emancipovaná psí žena, nikterak netoužila si zničit postavu nějakými těmi porody a svou nervovou soustavu hlídáním dětiček. Proto do svých čtyř roků všechny nápadníky odmítala a já ji mohla mít i na volno.
Ovšem po pátem roce se velice změnila – teda postoj ke štěňatům stejný, leč k milostným hrám se změnil (asi si říkala, že už začíná stárnout a zatím si nic neužila (chuckle) ). A tu nastaly pro venčiče (teda mne) hororové dny – tři čtyři obšourníci se vždy našli a ta naše čůza se producírovala jako by chodník na našem sídlišti měl název E 55. Nohy jsem měla udupané až u kolen, ruky utleskané u ramen a dokonce jsem začala vrhat drny a kameny (ale ze strachu, že někoho trefím, jsem házela spíš na druhou stranu než se nacházel chumel pesů, takže bez náležitého efektu). Jo – a za hodinu venčení jsme stěží obešly náš činžákový bloky (tři vchody) – bylo to na pepinu. Tyto galeje ukončila nucená kastrace a řeknu vám, dost se mi ulevilo (nod)
A ještě – venčič hárací fenky musí mít oči i vzadu a předpokládat to nejhorší. Ke konci hárací kariery jsem Toyu venčila už zásadně na vodítku V bláhové naději, že tim je dostatečně pojištěna, jsem jednou blaženě capkala po chodníku, Toya capkala ZA MNOU na vodítku, Casanova capkal (ovšem po špičkách, neb jsem ho neslyšela) už po dvou za Toyou a na Toye – všecko hezky v rytmu mé chůze a v naprosté tichosti. Kdyby mi šestý smysl neřekl, ať se ohlédnu, tak jsme měli nechtěňátka doma (a navíc – to byl mimořádně ošklivý pes (chuckle) – chudery děcka).
Takže při hárání je nutné mít holku rádodajku VŽDYCKY na očích, i když není široko daleko v dohledu žádný pes (chuckle) .
A ještě jedna důležitá říkačka (rofl) „Doufám, že lid kočičíííí se po nás opičíííí !!! “ (cat)
Já se taky přimlouvám!!!!! (cat)
Zajímavé čtení. Jsem člověk veskrze nepsí, ale přečíst si zajímavosti z chovu, jejich zvyky apod. pomůže jistě lépe chápat jak pejskaře, tak pejsky samotné. Těším se na pokračování. Já vždy jen sledovala na chalupě, jak se psí zástupy přesouvaly jak vlny k tomu či onomu stavení. Jak fenky háraly, místní i rekreační svůdníci migrovali i několik kilometrů – výjimkou nebyl jezevčík Kryštof, který to z Maršova k Lysečinské boudě měl 12 km a vůbec mu to nevadilo. Denně běhal tam a zpátky a v určitých dnech tam i přespával k velké nelibosti majitelů fenky, neb vyl celou noc a nemohli se ho zbavit.
Ach jo, jenom se modlím, aby Majdy byla pro psy nezajímavá, neutíkala, prostě se chovala tak, abychom přežili. Klidně ať cokoli, jen aby se k ní žádnj ometák nedostal. Nevím, kam bych ji zavřela a přes den je na dvoře. Pokud budu nucena ji nechávat doma, budeme traumatizované obě.
Inko – neriskla bych to. Na volno na zahradě bych nenechala ani Betu. A to opravdu není pro psy zajímavá. Ale náhoda je blbec… Žádný plot není pro psího milovníka nepřekonatelný. Za Aronou lezl Oranžový expres (šílený zrzavý kříženec střední velikosti) přes drátěný plot jako veverka – velmi rychle – oběma směry. Jezevčíci uměli zuby rozplétat pletivo a pak se protáhli zcela nepatrným otvorem. Neomylně psiska najdou jedinou uvolněnou plaňku v plotu – vůbec netušíš, kde se na té zahradě berou. Velcí psi dokáží přeskočit opravdu vysoký plot – a pokud je pevný dřevěný, tak jim to jde moooc dobře. Stačí jeden den jeden náhodný kolemjdoucí psík a je poměrně rychle zaděláno na miminka… Pokud venku, tak bezpečný kotec (a bacha – někteří dokáží akt lásky i přes mříže !! ) Takže zvenku kotec ve dnech hárání raději obložit rohoží alespoň do toho půlmetru…
Taky to neriskuju, normálně nechám Báru přes den venku, ale při hárání je doma a pokud bych se večer vracela moc pozdě, zajedu ji proběhnout ještě kolem poledne.
Ve vsi máme takového velmi vynalézavého psíka – kříženečka s vizáží ratlíka, sice běhá po třech, ale když jde o háravou čubu, proteče skrz plot jako terminátor. A pak tu máme ještě druhého voříška rezavého jako liška, na krátkých nožkách – něco podobného jako zachráněné štěně z nedávného článku od ZityB. Ten zase skáče jako poletucha. Plot vysoký 150 cm, asi metr od plotu v sadu bedna na kompost. Jsem ho jednou oknem viděla, vyleze na kompost, chvíli přešlapuje a na křídlech lásky se vznese a přenese přes plot.
Naštěstí sousedovic dalmatin je trochu trouba. A navíc není horolezec.
Takže háravka má rozhodně domácí vězení.
No jo, problém. Kotec nelze, máme poměrně menší dvorek. Nikde žádná garáž, sklep, dílna. Okolo se dostat žádný pes nemůže, jenom vrata do průjezdu mi dělají problém, leč Bimbo tvrdí, že to zajistí. Nechala jsem si na tu nejhorší dobu dovolenou, třeba to vyjde do Kaččina zkouškového. Uvidíme po tom prvním, stále je možnost kastrace. Doma lze nechat jen s námi, nedovedu si představit 8 hodin zavřená doma. To bych ji radši strkala Bimbovi aby si ji vzal do práce, mají tam služební kotec a tak by tam mohla přestát pár dní. Jinak doma máme jediné dveře a to do koupelny, představte si medvěda zavřeného celý den v 2x2m. Já jsem holt fenečku nechtěla…… Hoďte tam K jak kastrace
Inko – nemám sice psí holku, ale zato kolem sebe plno historek o nechtěném nakrytí- a že se kolikrát i lidi snažili o separaci. Natož nechat fenku takhle navolno. To se jedná o vyloženou nabídku. Já jsem preventista, takže razím heslo lepší prevence- i zbytečná třeba – než pak řešit následky. A že by pro tu fenu, potažmo pro vás byly asi nepříjemné. V tomhle případě opravdu zodpovědnosti není nikdy dost.
Mně se nechce do práce (chuckle) . Tak jsem tady a pečlivě čtu. U mé babičky jsme měli fenku hladkosrstého foxteriéra, byla to moje kamarádka celé dětství. Ale to, co se dělo při jejím hárání, to je naprosto neskutečné. Roztoužení Romeové z celé vesnice se shromažďovali na dvoře, bývalo tam i kolem třiceti psů. Rvali se nebo nahlas vyli a doma, pod stolem, vyla Ivina. Měli jsme vzduchovou pušku a občas jsme museli střílet do vzduchu (proč jsme neměli bouchací kuličky?), aby se ten cirkus na pár minut rozešel. Děda se stoickým klidem procházel zástupem psů a ti se uctivě rozestupovali. Ještě teď se směju, jak je žádal, aby mu nech.. nečůrali na ozdobné keře u vrat (rofl) (rofl)
Hezké pondělí všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Jen jsem Dede odeslala první díl (tak trošku přímo pro ni – neboť se její první holčička pomalu blíží do věku, kdy TO prostě přijde), tak mi došlo, že jsem mohla psát mnohem víc – třeba o skyrtém hárání (kdy fenka nekrvácí a přesto „plnohotnotně“ hárá) a nebo o poruchách hárání… ale pak jsme si řekla, že výjimky se nemají řešit amatérsky a má se vždy požádat o radu veterinář nebo velezkušený chovatel…
Marku – děkuji za logo
Jinak písmeněk je v abecedě málo – máme ji celou obsazenou zajímavými tématy a ještě hodně otázek zbývá… Asi pojedeme druhé kolo 😉
Jindro, to je velmi srozumitelný článek, moc hezky sestavený. S dovolením bych ho vytiskla pro moji sousedku s mladou rotwinkou.
Včerejší fotky byly moc pěkné, jak jsem Ti psala. Takové kameny s vyplazeným jazykem – to je jako by se vám ten skoroviklan poškleboval, že vás převez´
však mi ho najdeme – dřív nebo později se schovávat přestane. Viklan jeden protivnej (rofl)
Bezva čtení pro každýho (clap) .
A určitě půjde zavést H1, H2, H3…. 🙂
některá písmenka jsou zajímavější než jiná. Třeba Y se vymýšlao blbě. Takové K má v první abecedě téma Koupání a plavání (zapařená srst, nechuť plavat, výuka plavání) . Ale tak nějak vypadla Klíšťata, Košík, Kastrace…
Teda to Y si nedokazu predstavit. Psi na Yukonu? Ucinky Yperitu na psi organismus?
Y-Yorkšíři (kapitola sama pro sebe) 😀
Ano, připomnělo mi to yorka na náměstí v Mikulově při venčení- na zahrádce u kavárny sedělo naprosto mlčky 6 psů a zíralo na yorka, který šel s rodinou kolem a řval na ně. V tu chvíli se zvedla slečna u stolku vedle nás a pravila partnerovi: „Pojď, nebo nás ti psi sežerou!“ a odešli, zatímco psi sedící pod stolky jen tiše koukali a my jsme se dívali asi hodně nechápavě… 🙂
(rofl) (rofl) (rofl)
Nebyl to náš Dasty? On je taky tak odvážný jako byl byl nejmíň vlkodav. (chuckle)
Náhodou, já mu byla vděčná, protože díky tomu prťavému uječenému skřítkovi odkráčel pár, který byl veeelmi EEE. Myslím, že obsluha ani nezalitovala, protože ta zbývající psovitá společnost udělala daleko větší útratu a ve skvostné pohodě. (sun) (^) (d) (coffee) (pi) 🙂 Mňáááám
A co Ypsilon chromozomy? (chuckle)
nebo Yga a její zviřátka (chuckle)
Ýho výra- pes! 🙂