Prolog: Mezinárodní soutěž retrívrů (MSR) je vlastně neoficiální mistrovství, nejvyšší soutěž retrívrů bez rozdílu plemene. Nelze se přihlásit, pes se musí kvalifikovat. Kvalifikaci má jistou 10 nejlepších z předchozího roku. Šest míst je pro účastníky ze zahraničí, ale ta většinou nejsou využita. Takže se počet startujících doplňuje do 16. Náhradníci nastupují, pokud někdo z nominovaných z jakéhokoliv důvodu (hárání, štěňata, ztráta formy… ) odřekne.
Vloni nebyla Ája ani na kvalifikační listině a Ginny byla asi pátý náhradník. Proto jsme s touto soutěží nepočítali. Sice jsme se týden před soutěží dozvěděli, že jsme už druhý náhradník, ale zůstávali jsme v klidu. Až do čtvrtka odpoledne. Telefon jsem vzala bez podezření, a když se ohlásil hlavní organizátor, že se mu pro nás uvolnilo místo, rozklepaly se mi ruce. Nepočítali jsme s tím, neměli jsme nic zařízené. Rozhodnout se stejně musel Pavel, který Ginny na zkouškách vodí, a měl na to hodinu. Nakonec jsme si řekli, že i pouhá účast je nesmírný úspěch a čest a že se taková výzva neodmítá.
Pátek
V pátek jsme vyrazili směr Stará Boleslav, a večer se zúčastnili slavnostního losování. Vše odpovídalo významu soutěže. Losování bylo s přípitkem na zdar zkoušek, každý účastník dostal na památku skleničku. Číslo losu zařadí účastníka do skupiny, se kterou bude trávit oba dva dny. Současně se tím určí pořadí disciplin, které bude pes absolvovat.
Pavel si vylosoval 11, bude šťastná? S kým půjdeme? Nakonec jsme šli s Denisou a Víťou, se kterými jsme už zkoušky absolvovali a známe se. Oba jsou fajn. Čtvrtého člena skupiny osobně zatím neznáme. Hlavní rozhodčí informuje účastníky o tom, jak se bude posuzovat. Co budou považovat za hrubou, co za vylučující chybu. Uff… už z toho začínáme být pěkně nervózní, bude to opravdu přísné. Navíc sbor rozhodčích známe a je jasné, že nedají nic lacino. Tak nakonec bereme celou soutěž tak, že je čest se už účastnit a že snad neuděláme moc velkou ostudu.
Sobota
Zahájení je impozantní. Nástup je u Braunova sousoší Karla VI se zjevením sv. Huberta v Hlavenci. Hrabě Špork se tím snažil zavděčit císaři. Šporkovi se nevedlo, jak to bude s námi? Na úvod jsou tradiční trubači, proslovy, prostě vše, co má být. Všichni, účastníci, psi i pořadatelé jsou vzrušeni a plni očekávání. My, korona neboli diváci také. Snad až tady si uvědomujeme, kam jsme se to dostali.
Začíná se klidem na stanovišti v lese. Psi se rozestaví, před nimi chodí střelci a „honci“, povykují a střílejí. Korona je uklizena z dohledu a kromě rámusu neví nic. Ginny byla v klidu, ale u některých padají první nižší známky.
Pak už ve skupinách odjíždíme na jednotlivá stanoviště. Začínáme „vodou“. Tu považujeme za nejlehčí. I když… tady nebudou lehká stanoviště, jak se později ukáže. Psi nastupují podle vylosovaných čísel na každou disciplinu. Hned na začátku padla první trojka za drobnější chybu. Na druhé disciplině pes odmítal jít podle pokynů. Pravda, byl to pes organizátorů, který šel s cizím vůdcem a to na takových zkouškách už vadí. Ale rozhodčí nic neodpustí a pokračujeme jen tři.
O rákosí jdou zvěsti, že je velmi těžké. Navíc je divácky nevděčné. Pes s vůdcem a rozhodčími odejde 100 m daleko a vzhledem k terénu vidí korona nanejvýš kus vůdce a rozhodčího. Je slyšet povely, což pouze zvyšuje nervozitu přihlížejících. Naše trojice neměla v rákosí problémy. Kromě drobností jdeme všichni dobře. Nakonec to snad takový masakr nebude?!
Skupiny se střídají v klubovně, kde se podává i oběd a dostávají zprávy z ostatních stanovišť. Jsme tam první. Pak přijíždějí další skupiny. A tehdy mírně uklidněné nervy dostávají první velký nápor. Na „velkém lese“ vypadly dvě feny: trojnásobná vítězka soutěže s jediným zahraničním vůdcem a fena, kvalifikovaná vloni jako první. Ostatní dva ze skupiny nemají šanci na umístění v první ceně, protože dostali nízké hodnocení. 
Na „malém lese“ padly dvojky a jedničky, opět ani jeden pes v první ceně. Na poli nešel nikdo bez chyby. Naše skupina je na tom skoro nejlépe. A všechna tato stanoviště nás teprve čekají…
Odpoledne jedem na „pole“. První disciplina zatím dobrá, na druhé padá jen jedna trojka. Ginny už je psychicky unavená a začíná blbnout s přinášením. To, co by jinde tolerovali, ji tady stojí cenné bodíky. Ale zatím pokračujeme. Poslední disciplina prvního dne. Každý si hledí svého psa, aby ho uklidnil a připravil. Ani se nezajímáme o známky druhých. Nervy pracují. Ginny jde vlažně, ale celkem spolehlivě. Ovšem předávání zvěře není bez chybiček. Nakonec dostává první trojku, protože vlažná práce rozhodčí nenadchla a patřičně to ocenili.
Ale pořád jsme v první ceně. Teprve při oznámení výsledků zjistíme, že Denisa se svou fenou dostaly dvojku, která je odsouvá do druhé ceny. Je nám to moc líto, rozhodčí jsou opravdu přísní. Jsme nicméně z práce rozhodčích nadšeni. Hodnotí s nadhledem, spravedlivě. Nakonec je to mistrovská soutěž, nemůže to být žádná „dávačka“. S našimi dvěma trojkami, ze slídění a z přinášení, jsme velmi spokojeni.
Po skončení se jdeme projít, aby se holky uvolnily a proběhly. Ginny byla unavená jen psychicky, fyzickou formu má na troje zkoušky. Prolítala a pročmuchala les, což se málem stalo osudné. Špatně šlápla a začala kulhat. Sakra, to nám chybělo! Nakonec zranění pomalu rozchodila a druhý den mohla pokračovat.
Neděle
Dnes nastupujeme na „vražedný“ les. Včera z něj nikdo neodešel v první ceně. Vypadá, že tam se bude lámat chleba. Jak to bude dnes? Jsme s Bárou strašně nervózní. Pavel vypadá klidněji, ale je to jen zdání. Ája je naštvaná, že nemůže také pracovat. Nejvyrovnaněji působí Ginny.
Ráno začínáme „velkým lesem“ což je následování (typ vodění psa) a práce na „barvě“ – královská disciplina všestranných zkoušek. Denisa šla první a dostala dvojku, sakra, co je tak hrozného na těch barvách, že i spolehliví psi pracují špatně?! Na následování si zkazil zkoušky Víťa, který šel dosud moc pěkně. Tak se soustředil na to, že půjde barvu, že si zapomněl na následování fenu odpoutat a vedl ji na vodítku. K tomu ještě jednou natáhla vodítko, takže ohodnocení bylo za 2 a konec nadějí na první cenu.
Panáka, kterého by potřeboval, jsme bohužel neměli. To, že šel dosud nejlepší barvu, bylo jen malou útěchou. Konečně první čtyřka z barvy! Bylo nám moc líto, že si tak krásně rozběhnuté zkoušky zkazil hloupou chybou na zdánlivě banální disciplině. Ale jen to potvrzuje, co už jsme si uvědomili dříve. Na všestranných zkouškách nejsou lehké discipliny. Nervy udělají své. 
Ginny s Pavlem šli jako poslední. Barvy se chodí daleko od diváků, jsou dlouhé (500-600 m) a korona neví dlouho vůbec nic. Ale vrátili se se čtyřkou. Pavel říkal, že už dlouho ho žádný pohled nepotěšil tak, jako pohled na kus na konci stopy. Dráhy musely být přešlapané zvěří, protože si Ginny občas ověřovala stopy do stran a několikrát měl strach, že jde špatně. Ale i to patří k náročnosti této discipliny. Člověku nezbývá, než věřit svému psovi.
Opět přestávka na oběd. A další zprávy, samozřejmě špatné. Na rákosí, které bylo včera bez problémů, vypadli další 2 psi… Nás čeká ještě zrádný „malý les“.
Na poslední stanoviště jedeme s celou suitou diváků, jeli se podívat i hosté. No zrovna na lese toho moc vidět není. My samozřejmě věrně doprovázíme své soutěžící. Ale ostatní diváci si moc neužijí. Ovšem my si dohledávku dvou kusů ve čtverci 50 x 50 m užíváme vrchovatě. Terén je vybrán s láskou a vědomím významu soutěže. Pes musí opravdu prokázat talent a samostatnost a ještě mít kousek štěstí.
Denisy Tara dohledává v časovém limitu jen jeden kus a posouvá se se známkou 1 do třetí ceny. Víťova Dizzy dohledává oba kusy, ale kvůli času je to „jen“ trojka. Zatracené následování, bez něj by byli stále v první ceně! Nastupují Ginny s Pavlem. Skoro nic nevidíme, jen občas mezi stromy zahlédneme Pavla nebo rozhodčího. Předání prvního kusu zahlédneme, bylo to docela rychlé. Ginny, dělej!
Pak máme pocit, že už má druhý kus, to by bylo dobré. Nebo nemá?! Není moc vidět. Ještě se nevracejí… Co se děje?! Nakonec se vracejí, takže dohledala oba kusy. Jaký byl čas? Na čtyřku je pětiminutový limit, Ginny měla čas 4:32! Sláva, ještě 3 discipliny a máme to!!! Ale do poslední napsané známky není nic hotové. I vloni jsme s Ájou šli výborně a předposlední disciplina byla konečná.
Takže jdeme dál. Vlečky, vodění, vše bez problémů. Poslední disciplina je odložení na 5 minut. Člověk pochopí relativitu času. Ve čtverci je 5 minut strašně krátkých, na odložení jsou nekonečné. Ale vydržela! Končíme v první ceně, to je fantastický úspěch. Ani nás v tu chvíli moc nezajímá, jak dopadli ostatní skupiny. Z naší trojice jsme dopadli nejlépe. Denise se moc nedařilo, šla ve třetí ceně a Víťovi to zkazilo nešťastné následování. Má na sebe pochopitelný vztek.
***
Na základně zjišťujeme, že ještě na poslední disciplině vypadla jedna fena. Takže 6 z 16 nedokončilo. Na konec se dozvídáme, že v první ceně došli jen 3 psi, takže budeme „na bedně“. Jsme z toho celí pryč. Radost teprve přijde, zatím je to spíš šok. Poslední náhradník, jediný flet, nejmladší a nakonec takový výsledek! Je nám v tu chvíli jedno, kolikátí jsme. 
No a pak už byl jen závěrečný ceremoniál. Opět fanfáry trubačů, proslovy a nakonec vyhlášení vítězů. Zvítězila výborná zkušená fena, vloni druhá a stává se prvním vítězem MSR z Česka. První tři ročníky totiž vyhrála dvojice z Polska, letos jim to na počtvrté už nevyšlo.
Ginny je na pro nás neuvěřitelném druhém místě o jediný bod za vítězkou, třetí je pes zlatý retrívr, rovněž účastník loňského ročníku ověnčený mnoha úspěchy. Čtvrtý a nejlepší ve 2. ceně je náš spolubojovník Víťa, škoda toho následování, asi by byl také „na bedně“.
Z 16 výborných psů došli tři v první ceně, dva ve 2. ceně a pět ve 3. ceně, takže i Denisa uspěla, i když hůř, než obvykle a než by si přála. Šesti psům se v těžkých terénech nedařilo a vypadli. Zkoušky byly výborně organizované, terény těžké, ale korektní. Všechna čest organizátorům. Dobré zkoušky ovšem dělají z velké části dobří rozhodčí. Tady se sešli špičkoví rozhodčí a jejich posuzování bylo přísné, s nadhledem a spravedlivé.
Odjížděli jsme špinaví, unavení a nesmírně šťastní. Ještě další dva dny nám to postupně docházelo.
Ginny, Pavle, díky za to, že jsme to mohli takhle s vámi prožívat! A Áje patří omluva za to, že musela trpět jako divák, když jim všem chtěla ukázat, že i ona dokáže pracovat. Nedokázali jsme jí vysvětlit, že někdy vloni jí něco nevyšlo, tak letos může jen koukat.
Moc děkuji za gratulace a ohlasy. Je to fajn se podělit. Jen doufám, že se tady nevytahuju. Ona sdílená radost se násobí a já si fakt nemyslím, že bychom dělali otvor do zeměkoule. Jsou důležitější věci, než zkoušky se psy. Kdyby to holky nebavilo…
Ostatně zrovna jsme vzpomínali, jak před čtyřmi a kus lety, když jsme se poprvé setkali se světem loveckého výcviku retrívrů, jsme se divili, jak to ty lidi může bavit… A během půl roku jsme tomu propadli zcela beznadějně…
Milá Evo, je namístě, že se „vytahuješ“. Jednak si to holky chlupatinky zaslouží, jednak se my, co o podobných věcech víme jen minimum, stravitelnou formou dozvíme hodně nového. Přeju vám všem ještě hodně radosti v činnosti, která vás všechny baví.
Milá Evo – máš skoro povinnost se „vytahovat“ a pochlubit a ani se nemusíš červenat. Takový ohromný a pro vás nečekaný úspěch. A jestli jsem správně porozumněla, byla Ginny jediný zůčastněný flet. Škoda, že se pro klidnější nervy „korony“ nadají instalovat ty velkoplošné obrzovky, abyste z toho také měli ten správný požitek a nemuseli jen napínat uši pro povely, vidět špičky klobouků lidí, z hlavních aktérů ani tu špičku ocasu a měli jen nervy jak lana. Ale netušila jsem, jaké jsou tyhle zkoušky věda, na to abyste měli pomalu maturitu. Je mi jasné, že se nervozita člověka přenese na psa a může celou zkoušku nepříjemně ovlivnit. Jenže takovéhle nervní situace se bohužel nedají natrénovat, to by pak už nebyly nervní a už by to nebylo ono? O to větší a uvolněnější je pak pocit radosti, se kterým se majitel tak úspěšného psa jasně potřebuje podělit s co nejvíce lidmi. No a těch očí k přečtení je právě tady spousta – tak se klidně chlub dále, máte být na koho pyšní. Ještě jednou velká gratulace. (clap)
Gratuluju k úžasnému úspěchu a poučnému článku. Zaujaly mě tam ty tradiční společenské reminiscence, které vedou až do baroka.
Musím říci, že s obdivem sleduji, co všechno s Ájou a Ginny děláte. Vim, baví vás to všechny, a to je na tom to nejdůležitější. Tohle není vytahování, ale naopak ohromné poučení. Já jsem ještě před krátkým časem vůbec netušila, jaké všechny zkoušky u loveckých psů existují. Musím říci, že tento způsob výcviku a vlastně zábavy pro psa je mi moc sympatický. Feny se ohromně baví a ještě jsou z toho nádherné výsledky. JTím, že jsi se s námi o svou radost podělila, jsi ji zmnohonásobila. Tak je to mnohonásobně větší radost. (h)
Oni jsou bohužel i jiní chovatelé psů, kteří jim nedají to, co potřebují nebo kvůli výcviku svých psů dokážou trápit kočky a nechávat je umírat bolestnou mučivou smrtí v psích zubech. Takový byl i jeden náš příbuzný – učil své jezevčice trhat kočky. To se před náma podřekli. Bohužel si myslím, že zdaleka není sám, že je to zřejmě dost běžná praxe. Sice už zemřel, ale co si mám myslet, když přišli členové jeho rodiny nedávno navštívit mou mámu, a když se jim řekla, že našemu kocourovi je 14 let, tak jí řekli, že jestli se ho chce zbavit, že oni to zařídí. Jak asi, že? Co jim to ten náš příbuzný vštípil do hlav?
Jen se klidně vytahuj, máš čím a hlavně kým. A přeju Ti, aby ses mohla vytahovat ještě dlouho, a nám podávala zrovna tak perfektní reportáže, jako byla tato. (dog) (rofl) (rofl)
;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)
.(*) Derby: „Sire, nemohl byste mi prosím prozradit, na kterého koně musím vsadit, abych vyhrál?“
„Musíte vsadit na toho koně, který dojede do cíle jako první!“ .(*)
~o) Vinšuju všem přítomným hezký večer a pěkně e vyspinkejte. ~o)
No podívej, JoVo, a ono je to tak jednoduchý, na to bych nepřišla.
😀 😀 😀
Milá Evo, jak už tu někdo psal: když jsem ti k tomuhle ocenění gratulovala, nedokázala jsem si představit, jak velikej úspěch to byl. Tak ještě jednou – děláte to báječně a dokážete si to užívat (a to i tehdy, když skončíte „jen tak obyčejně“).
Tak ať vám holky spokojeně běhaj a hodně štěstí při námluvách!
Pripojuju se ke gratulantum. (y) A obdivuju panicky i holky. Svym zpusobem ovsem i velmi obdivuju Aju, ze sice umi; vi, ze umi; ale holt si postavi hlavu. Chapu, ze to chovayele musi obcas vytacet, ale zas je to tvor krapet nezavilsly. (h)
Naše holky nejsou takové ty stroje na práci. Běžná práce potřebuje poměrně dost nezávislosti a my nejsme cvičitelé na dril. Ovšem co je moc je moc. Áji nezávislost, když ji to rafne, je fakt na zabití. 😉
Gratuluju, psinám i páníčkům, (rose1) (bow) (rose1) (y) vůbec si nedovedu představit co to dá práce. Naštěstí je moje čubinka malá, tak tolik nevadí, že má takřka vždy vlastní názor.
Evo, blahopřeji, obě holky jsou ohromně šikovné a vy páníčci samozřejmě taky! A smekám a klaním se, že dokážete absolvovat tak náročnou soutěž se skvělým výsledkem, a ten úklon je dvojnásob hluboký pod dojmem našich cvičákových zkušeností! 🙂 Protože Denis je schopen se leccos naučit, ale aby to pak spolehlivě předvedl kdykoliv a kdekoliv, to už je horší. To jsou zajímavější tamhle se pasoucí krávy a tuhle zase sympatická psí kolegyňka a pozornost je v čudu. Jo kdyby se dělaly zkoušky poslušnosti u nás na zahradě, to by exceloval! Jenže, jak známo, platí Hic Rhodos, hic salta! a na „kdyby“ se nehraje.
Takže já si dokážu představit, že za tím úspěchem Ginny je hodně práce a času a trpělivosti a pochopení. Tu radost z výsledku vám moc přeju!
Teda, Evo, jste fakt dobří. Všichni! (y)
O papírových favoritech vím své z agility, tam to vypadalo úplně stejně – stačilo, když byl jiný rozhodčí a postavil jinou trať, někomu to sedlo, jiný byl v koncích. A když pak brnkají nervy… A ten pes je prostě rozhodnutý, že to bude tak a tak… Docela chápu ten vtípek s nábojem – on to ten střelec myslel přesně tak, jak jsi to vzala. Ale dokážou nás ty psindy točit, že? (chuckle)
Gratuluju k úspěchu!
Už někde ve třetině mi bylo jasný, že to vyhrajete, ale že *takhle*!!! Jste skvělí!
To byl nervák, Ginny je šikovná holka! Major by mohla soutěžit leda tak v číhání, ožužlávání Seanových nožiček, chůvění a žraní příšerností. Takže (y) !
Mám pro Vás jeden poznatek ohledně krmiva Purina ProPlan, tato značka byla odkoupena společností Nestlé a změněna receptura, což způsobilo Abbie dost velké zažívací problémy a já po 15 letech měním značku granulí (doh) Krmí s tím někdo?
Kupuju to pro kočky i pro Anku, ale momentálně má Anka Brit Care, které zkouším. Kočenky Brit Care moc nenadchlo, tak se asi vrátím Purině ProPlan, někdy taky kupuju Purina One. Co s Ankou, to nevím. Ona je na granule docela čumák.
No to jsou mi „novinky“ :-/
MMCH – ta transakce se odehrála cca před 8 lety … akorát že na různých diskusních fórech občas znovu vyskočí různé „zaručené informace“
A recepturu tedy taky změnili už před osmi lety nebo až teď? Z komentářů jsem trošku jelen…
recepturu změnili teď a podstatně, vážený anonymní…zaručený informace nemám, pouze mám 15 letou zkušenost s touto značkou a moje fena po opakovaném zavedení Puriny, pouze na víkend, protože nám nové krmení došlo, dostala krvavý průjem. Tož tak
a já si říkám, proč se nad tím kočky ofrňujou…. ta změna receptury by mne nenapadla..jeden by řekl,že snad ty inteligenty napadne, že když změní složení,že by to na těch výrobcích měli uvádět a to tak,aby to bylo vidět…mě tohle naposledy provedla Clarins s kosmetikou – inovovala a od té doby její doubleserum používat nemohu,pálí to jak čert..
Jo a začala jsem kočkám maso vařit a nebo ho restnu na pánvičce s nepřilnavým povrchem..není to zas tak namáhavé…a šmakuje jim…i rozvařená pasírovaná rajčata s restovaným mletým hovězím spucly tak rychle,že jsem jen zírala…
Pasírovaná rajčata????? :O To zírám. Tuším, že naše kočky by mi řekly, ať si to sežeru sama. Tedy Micinka blahé paměti zcela určitě, ta se jen tak něčeho nedotkla a Micánek poslední dobou také neví, jaké delikatesy by si dopřál. A vařeného nebo restovaného by se nedotkl. Flákota má být přece pěkně syrová a nejlepší je zadní hovězí nebo pravá svíčková (rofl) . Tak mu to alespoň důkladně mrazím. Konzervičky nebo kapsičky jsou podrobovány přísné kontrole a hned tak mi něco neprojde – takže kachničky, králíček nebo zvěřina nejsou poživatelné. K jídlu je telecí, ale jen některé, občas hovězí a krůta. Samozřejmě cokoli rybího, a jednou dostal konzervičku Gimpet s krevetkami, ale to už mi přišlo fakt praštěné. Já si krevety nedám, ale bude je žrát kocour?
Tu Purinu jsem zkusila granulky, ale moc kocourovi nejedou. Micánek naštěstí uznává RC.
Nazdar Kačere, to naštve. Nejen u psích věcí, mně to vadí uvěcí pro lidi, ale naštěstí mi to pak většinou jen nechutná (nevoní) a nemám z toho potíže.
Omlouvám se, za celé léto jsme se nějak nesešly a já už teď bydlím trošku dál. Ale ne moc a plánuju se tam občas zastavit za kamrádkou a stále tam mám lékaře, tak ještě není vše ztraceno.
No, změny receptury… Já opravdu obvykle konzervy nekupuju, jen snad nějaké rybičkové. A tuhle jsem věděla, že budu sama doma, předtím u nás byla na víc než týden návštěva, kdy jsem jen vařila a vařila 😀 a tak jsem si zakoupila vepřové maso v konzervě, že část sním a zbytek že do něčeho přidám – opticky to bylo vééélmi podobné na t.zv. čínské konzervy, i nějaké čínské znaky na tom byly a já se těšila a vzpomínala na to, jak dávno na horách se konzerva vyklopila na talíř, pořádně rozťačkala vidličkou, přisypalo se spousta drobně nakrájené cibule a tuhlé báječnou ťačkaninu jsme svorně natírali na chleby. Jo, já to otevřela – konzistence naprosto jiná. Nedůvěřivě jsem ochutnala – kde je, propána, chuť masa? Cosi velmi nevábného, umělohmotného či co… No, trošku jsem do toho rýpla, tak na tři sousta a pak, přesto, že je to nekřesťansky drahé, to letělo do popelnice. Radši suchý posolený chleba 😀 Jo, jo, změna receptury. Pořádná! (shake)
I já si pamatuji doby, kdy bylo vepřové ve vlastní šťávě poživatelné 🙂 A dokonce i čínský luncheonmeat, v hranaté konzervičce (rofl) Ale posledních patnáct let jsem to nezkoušela (rofl)
Dalmatini žerou ProPlan už několik let, bez problémů. Ale kupuji jen kuřecí nebo jehněčí. A kočky dostávají ProPlan One pro kasrované kočky, taky bez problémů, jen 2 z nich chtějí ještě konzervy.
Krmím Majdu štěněcíma pro robusní plemena, ale jednu dávku má vařené, jednou jogurt s vitamínama a minerálama, takže tak. Docela to žere, hovénko je měkčí i podle toho, jaké má maso. Když má kuře, je to měkčí, po hovězím z Vetamixu pevnější.
Já jsem teda běžela při čtení s Ginnou, je to vyčerpávající, joj,
to jsou nervy. (y) (h)
Ginny jsi jasnej vítěz, pro mně, páč o bod, to není nic. (handshake) (y)
(bow)
Akorát nevím proč by si měla být i příští rok náhradník, nebo jsem to zvojtila ? (bat)
Startovní listina je každý rok nová podle výsledků aktuálních všestranek. A tam si sice Ginny nevedla špatně, ale bylo tam víc psů s lepšími výsledky. U Ginny je paradox. Čím těžší zkoušky a přísnější rozhodčí, tím líp dopadne. Ona totiž dělá furt stejně chyb. Jenže jedna chyba v lehkých zkouškách znamená posun dolů, kdežto v těžkých nevadí. A disciplinu udělá buď perfektně, nebo s chybou, kterou rozhodčí patřičně ohodnotí. Zatímco jiní mívají u méně přísných rozhodčích vysokou známku s „odřenýma ušima“, přísní rozhodčí jim známku sníží. Kdežto Ginny jde hop a nebo trop. Snad jsem to vysvětlila…
Jste šikovní – gratuluju. Sice jsi psala, že většinu práce uděláte na procházce, stejně vás obdivuju. To víš, my si chodíme na procházky jenom tak. Počuchat si, poběhat si, kochat se…… 😉
Ginny se to vážně povedlo, je šikulka. Chudera Áje, muselo jí být strašně líto, že si taky nemohla vyčuchat a přinést svoji chcíplotinu.
Zuzko a Jenny, já vám každé zvlášť gratuluju k volebnímu úspěchu ale nezávidím. Lidem už snad došlo, že není jedno koho si zvolí do čela obce nebo města. Hodně síly a pevné nervy.
Díky! (handshake) (h)
Gratulace objema odvážným ženám na radnici (y) Zuzko a Jenny, držím palce!
K tomuhle se rád přidám – dámy, gratuluji a přeji kopec úspěchů. (y) (h)
jinýHonzo děkuji, budu se muset snažit jako správce z Postřižin. (chuckle) 🙂
(h) (h) (y) (y) (y) (h) (h)
Ó díky. Teprve jsem dočetla terrův modrý polštářek, moc krásné, hřřřeje to a dívenka kočičí to má pěkně zexecírováno. (h) (cat)
Díky. (blush) (h)
Taky gratuluju oběma zastupitelkám, máte můj obdiv, tohle je moc záslužná práce. Tak držím palce. (y)
Připojuju se k přání!
Ano, tohle je důležité! Naše „úspěchy“ jsou jen hra. Práce pro lidi je to, co je podstatné. Gratuluji a nezávidím 😉
Gratuluji!
Bezva počtení a skvělý výsledek. Až se příště narodím, chci být buď u vás psicí nebo u Karolíny kocourem 🙂 .
Zuzko! (inlove) Gratuluju Ti ku znovuzvolení (y) (cz) – je potěšující vidět, že lidé hlasují s rozumem. (nod)
:O Děkuji! (blush)
Zuzko, gratuluju!! jak to vsechno zvladas??
(y) (cz) (y)
Ahoj statečná horalko, přidávám se ke gratulantům (inlove) .
Zuzko, gratuluji !!! (handshake) (h)
EvoŽ a spol. – jste dobří, jste ještě lepší, a ta reportáž se četla jedním dechem (y) Už jsi to tu někde psala – pes je způsob života. Moc vám ho všem přeju (h)
Dneska taky nevím, co napsat – líp než terra-san to asi nedovedu. Krásné čtení. Je vidět, že to není jen závodění, ale hlavně radost (i když musí stát spoustu práce).
Díky
Napínavá reportáž, díky. A gratuluji. Je příjemné když se potvrdí, že čas, věnovný práci se psy, se zúročí nějakým tím pohárem. I když o ten jde jiste nejméně.
Evo, to je nádherné vylíčení fantastického úspěchu!!!! Když si vzpomenu, jak jsem byla vyklepaná z obyčejných „veverek“ (OVVR) s GR Eliskou, tak nepochopím, jak někdo může absolvovat takhle náročnou soutěž (y) Jste moc moc šikovní! 🙂
Když si vzpomenu, jak já jsem byla před čtyřmi a kousek lety vyklepaná s OVVR s Ájou a strašně jsem se divila, jak může někdo dělat zkoušky, opravdové lovecké zkoušky… a říkala jsem si: my? NIKDY!!! 😀 No a vidíš 😀 . Takže si to ještě moooc dobře pamatuju a chápu. To holky psí a dobrá parta fajn lidí nás k tomu přivedli…. (inlove)
To je úžasné. Četlo se to jako detektivka 🙂 Vždyť vy jste soutěžili u nás za humny. No, jen trochu přes vodu. Evi, veliká gratulace. Doufám, že se dmete pýchou ještě dnes. Protože máte proč. (h) (h) (sun)
Se psem se nikdy nedmeš pýchou dlouho. To zvíře dokáže člověka dostat na zem velice rychle. Ale zásobu radosti mám z toho pořád.
Já vím, ale je to BOMBAAAA (*)
Moc gratuluji ! A mám OT dotaz – nevíte, jak si vedou v novém místě Eliška s Darlenkou? Možná se to tu psalo, ale já ted zvířetník moc nestíhám….
Pokud vím, jsou holky v pořádku a vypadají spokojeně. (h) (u)
Když si klikneš na stránky LAJDN, najdeš tam o nich zprávy. Já ti to naklikala rovnou:
http://lajdn.unas.cz/sos.htm
(sun) (h) (h)
Když už jsme OT, s dovolením se přidám. Povedlo se teď vyfotit moje kočičky. Já, nefotograf, mám radost, tak se chlubím.
http://aledet.rajce.idnes.cz/Mrna_a_Maugli/#DSCF1158.JPG
Jé, to se povedlo!!!
To je skvělá fotka, Ali. (y) (h)
Nedá mi to a musím připomenout ještě jednu starší, která se mi moc líbila:
http://aledet.rajce.idnes.cz/kote/#DSCF1040.JPG (chuckle) (cat) (inlove)
Pááni, tohle album mi nějak uteklo. Jedna fotka lepší než druhá! Holčička kočičí je pořádný éro. Chi, šplhat po zácloně umí parádně (rofl) .
Nádhera, ty záclony a jejich zdolávání je skvělá věc, mým to neukážu,jsou učenlivé…. 😉
Děkuji, to jsem moc ráda, že si holky zvykly, myslím, že to Li pomohlo, že neteskní (fenky, Li určitě ano). Moc na ně vzpomínám (h)
Ali, fotka je úžasná, packovaná je u nás taky oblíbená hra. Jen si trochu rejpnu – nemáš tam všechny svoje kočičky, ale Miluška je holt svéráz, viď 😀
Miluška si našla zrzavého kamaráda, nosí mu myši a leží spolu na dece. Zkouším je spolu vyfotit, ale nedaří se, protože Miluška se bojí, že ji jdu zas odčervovat nebo odblešovat. A Zrzek je taky plašan.
No to je bezva, že má kamaráda (h)
Ještě jednou velké blahopřání Vám i holčičkám chlupatým a máte můj hlubokosklon, protože zvládat zodpovědnou a náročnou práci, náročného koníčka, běžný život a ještě z toho všeho mít radost a uspokojení – to je famózní! (f)
(f) (f) (y) (dog) (dog) (y) (f) (f)
škoda, že ve smailících nejsou pěkné voňavé kosti nebo uzená ouška 😀
Pejsky by si je zasloužily.
A ty celou kytku (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1)
Pes je způsob života. A my cvičíme většinou při běžných procházkách, na které bychom stejně chodili. Pouze tak 10% je cílený výcvik v sezóně, který spotřebuje pár hodin času. Pes se nedokáže soustředit dlouho, takže ty mnohahodinové tréniky vrcholových sportovců u psa nepřipadají v úvahu. Jde opravdu o pár hodin týdně. A ty jsme psům věnovali vždy. To spousta lidí věnuje podstatně víc času zahrádce nebo třeba jen koukání na televizi. Nás televize ani zahrádka moc nebaví….
Týjofka, tak to je paráda! A veliká. Moc moc gratuluju!
Milá Evo, díky za napínavou snídani. Jak já si to kafe dneska ráno užila!!! Holky jsou moje (h) záležitost. A ke všemu jsou to tak obrovský šikulky. Bezva, žes dole v komantáři vysvětlila ty ceny. Už jsem chtěla klást dotazy, ale takhle vše vysvětleno. I když, třeba člověk, co se svým pesem dojde jako 1. v druhé ceně, má smůlu a na bedně nestojí, nebo?
Pořadí se počítá podle počtu bodů a podle ceny. Takže nejdřív všichni v první ceně, potom v druhé, nakonec v třetí ceně. Takže když dojde jen jeden pes v první ceně (i to se v těžkých zkouškách stává), tak je samo vítěz a na druhém místě je první pes v druhé ceně. Teoreticky by i na třetím místě mohl být pes v třetí ceně. Občas se stane, že žádný pes nedojde v první ceně. Pořadí a vítěz zkoušek se určí z druhých případně třetích cen.
První cena má jedinou vyjímečnost. Jen v první ceně se udělují pracovní tituly CACT (čekatel šampiona práce). Pokud je vítěz pes v 2. ceně, je vítěz zkoušek, ale nemůže dostat titul.
Ta cena je v podstatě popis, jaký typ chyby pes udělal. Bezchybný výkon nebo drobná chyba je nutná pro první cenu. Do druhé ceny odsouvá středně závažná chyb, závažná chyba shazuje psa do třetí ceny (i když je z jediné discipliny a ostatní výkony byly perfektní) a vylučující chyba (např překročení časového limitu) znamená známku 0 a vypadnutí za zkoušek. Druhá a třetí cena (nebo vypadnutí) je na vrcholových zkouškách často jediné zaváhání při jinak výborném výkonu. Ale taková jsou pravidla. (i třeba ve víceboji ve sportu stačí jediná pokažená disciplina a ostatní špičkové a je to konec nadějí „na bednu“)
Díky moc za vysvětlení. Jste skvělí a děsně Vám to přeju (h)
Stejně je nejlepší, když ti holky strčí hlavu do klína nebo si ti lehnou na nohy a jsou naprosto spokojené, že jsou s tebou… To je lepší, než všechny poháry světa
Zjišťuju, milá Evo Ž (inlove) , že když jsem vám onehdy gratulovala, tak jsem vlastně pořádně nevěděla, jak velkého úspěchu jste dosáhli. Takže gratujulu ještě jednou, s velkým obdivem a úctou. (y)
Je to nervák to jen číst, natož pak stát „ve vysoké trávě“ a jen se snažit zaslechnout, zahlédnout, odhadnout. Asi bych brzo byla na žinfárkt. (wasntme)
Je to opravdu týmová práce – páááni, si myslím, že tehdy Dizzy zapracovala skvěle, když se nenechala rozhodit Víťou. Protože určitě musela cítit, jak se rozhodil, ale ona to ustála a podržela ho. To je na té práci asi to nejkrásnější, to úžasné napojení¨nezi psem a jeho šlověkem. (h)
Přeju všem krásný den. (h)
O napojení psa a člověka napíšu…
Tento víkend mi Ája ukázala obojí. Naprosto dokonalou souhru, z které jsem měla obrovskou radost a na druhé straně záchvat šíleného „jásamizmu“ (já sama), kdy jsem se mohla uřvat a ona vůbec nereagovala. Prostě jako by byla hluchá… To ti byl takový kontrast. Celé zkoušky pohoda, pocit souhry a najednou jeden absolutní výpadek a od té doby zase dokonalá souhra…
Četla jsem, Evi. (h) Je to skoro na zabití. (chuckle) Kdyby … kdyby nebyla Ája tak jedinečná a svá. (h) Napiš o tom napojení, prosím. Já jsem hluboké zažívala s Píďulkou, ale nebylo to v práci, jen tak.
Jo. Když jsme šly z discipliny, pán, který tam střílel mi ukazoval s úsměvem patronu a říkal „tohle jsem schvával pro vás, kdybyste ji chtěla zastřelit… 😀 „… No nechtěla, přece jen je to moje mrcha… ale nebylo k tomu zabití daleko… Takhle si mě na zkouškách ještě nevychutnala a to je expertka na infarktové situace 😉 . Ale stejně bych ji, bestii, nedala.. (inlove) . Ginuška sice občas blbne, ale je to takové dobrácké důvěřivé zlatíčko, které se snaží vyhovět. Taky s nabíráním sebevědomí už mívá své dny, asi jako většina psů, co nejsou pitomí… Taky si včera páníčka vychutnala, když místo hledání kachny se rozhlížela po krajině a divila, co po ní pán vlastně chce :O 😀 (samozřejmě moc dobře věděla, co má dělat, ale musela se kochat… ). Ale co dokáže Ája, to je fakt síla. Občas na obě strany, dokáže i velice krásnou práci . Jenže kdo má mít na ni nervy. (sweat)
Evi, gratuluji vám oběma a vlastně všem čtyřem, já bych na to neměla abych dokázala z těch pejskových něco udělat. Já jsem ráda za zvládnutí běžné poslušnosti. On je každý pejsek vlastně osobnost, jen nesmí přerůst páníčkům přes hlavu.
Dneska jsem málo vyspalá, on náš malý Luxíček měl v noci se asi chuť bavit. Nejdřív dopil vodu v misce a přišel abych mu došla pro novou. Na to šel dohlídnout osobně abych to udělala správně, pak ležel a vypravoval. Potom si pro mě přišel a já jsem si myslela, že potřebuje ven i když to běžně nedělá. Ale on asi cítil nebo slyšel cizí kočky a tak pěkně dlouho bloumal po zahrádce až jsem ho musela zavolat- no je to puberťák.
Před vámi se (bow) a přeji hodně pohody s pejsinkami. (sun)
ahoj EvoŽ: mě by kleplo, tohle bych fakt nemohla..ale je to prima adrenallin, si o tom číst… 😉
Evo! Strhující. Normálně jsem se vynervovala a opotila i dodatečně. Uff (whew) . Umím si představit, jak je pes ovlivněný náladou pána – na tohle bych asi nervy neměla. Obrovská gratulace pro moji oblíbenou domovnici (clap) . Páníkům a vévodkyni samozřejmě taky (chuckle) . Báječná odměna a povzbuzení do další práce (h) .
No já někdy Áju trochu stresuju. Vím to o sobě. Když jsem nebyla v pohodě, bylo to znát i na výkonu psa. Ale kromě toho míváme docela smůlu. Výsledek zkoušek ovlivní třeba los. Když si vylosuješ blbé číslo a vyjde na tebe těžký terén (protože třeba stopy se dělají každému psovi na jiném kousku pole a někdo má pokryv těžší, jiný lehčí – stejný zajistit nejde), vyběhne ti tam zajíc, nebo projedou psovi za zadkem cyklisti – to vše může výsledek ovlivnit. Jedna kolegyně málem vypadla, protože po druhé hraně louky jeli koně. Psice se místo na aport šla podívat na koně… Nebo ti zaběhne pes do rákosí, najednou proti tobě něco běží, ale není to tvůj pes, ale srna… Klid na stnovišti – pes napjatý a vyběhne srnčí rodinka a začne kličkovat mezi psy… Vyběhne veverka… Aport zapadne do louže a pes ho nemůže najít… Nebo naopak zůstane viset na stromě… Nebo chtějí hodit do vysoké trávy a spadne to na jediné vyšlapané místo a pes si proto jde jak do samoobsluhy… Otočí se výtr z příznivého na nepříznivý a nebo naopak…Prostě dost roli hraje náhoda a štěstí. Sebelépe připravený pes nemá bez kousku štěstí šanci vyhrát. Protože dobře připravených je většina.
sakra vítr, samozřejmě (blush) . Takhle to vypadá jako výtržník 😀
Zkoušky jsou ohromný trénink sebekázně. Obdivuju, protože udržet emoce na uzdě je zatraceně těžká disciplína a psa člověk nějakou přetvářkou neokecá.
Evo, na napojení psa s člověkem v tvém podání se moc těším (inlove) . Ten vzájemný vztah se nepsím lidem těžko vysvětluje. Hmm a obávám se, že zdaleka ne každý, kdo si pořídí psa ví o čem je řeč. A přitom právě ta bezeslovná souhra je na pejskařství nejkrásnější. U vás je vztah navíc umocněný společnou prací… jo, holky se maj (nod) .
Tý jo, to je reportáž… určitě máš z pejsin radost, Jsou zkoušky nějak omezené věkem psa, nebo může pracovat, dokud na to má- tedy má Ája šanci ještě příští rok?
Není to omezené věkem. Nejstaršímu bylo 7 let. Ale Ája příští rok nemá šanci. Nekvalifikovala se (a Ginny bude zase jen náhradník, tak uvidíme). Ája půjde na Derby, tam se kvalifikovala (Ginny pro změnu letos ne).
Jinak věk je problém pouze v nižších zkouškách, kde pokud dojdou psi na stejný počet bodů, tak se administrativně dává přednost mladšímu. Tam je věk nevýhoda.
Ája bude odcházet do zkouškového důchodu, bude jí 6 a je občas šíleně paličatá. Nevím, jestli na ni budu mít za rok nervy. Ginny ještě nejsou 3, ta má ještě 3 roky před sebou. Ale s oběma budeme trénovat a Ája si ještě užije na honech. Na gauči ji nenechám, to by ji pořád nebavilo (jen občas). U nás tím, že pes skončí na zkouškách ještě nekončí aktivní život.
Jetě jsme absolvovali poslední zkoušky sezóny. Opět všestranky – Rožmberský pohár. Ginny už trochu harašilo vm kořenáči. První den bez problémů, druhý den se jí už nějak nechtělo, udělala pár menších chyb a byla celkově sedmá z 24 psů. Výsledek pěkný, ale ne oslnivý.
Zato Ája se předvedla, myslím, že mi zkrátila o pár dní život. První den šlapala naprosto bez chybičky, až jsem byla překvapená, jak dobře a s chutí dělá, ochotně spolupracovala. Až do poslední discipliny v sobotu. Měla najít dna kusy. Ten vlevo měla za pár vteřin. Pak jsem ji posílala na ten vpravo a ona se rozhodla, že tam nic není a že je to vlevo. A vlevo, a vlevo a vlevo. Šla jsem s ní hodně doprava, aby si musela kus nadejít a narazit na něj Jenže ta potvotra paličatá po 5 metrech zase uhnula doleva. Čas běžel, já už řvala jsk tur „ne, zpět.“ A ona zase doleva. Nakonec pomalu 5 minut po 12 se mi povedlo ji nacpat doprava, kde konečně načmuchla aport a přinesla, ale zahodila tím celé zkoušky. Diváci říkali, že tuhle disciplinu jsem udělala já. Že jsem ji tam dotlačila silou vůle, palici paličatou. Z těch 17, co dokončili, jsme skončili na 14 místě. Druhý den už chodila opět naprosto bez chyby. Prostě ze zkoušek, kde je 14 disciplin jich udělala 13 bez nejmenší chybičky a jednu totálně pohnojila. To je holt Ája…
No a na konec zkoušek se před vyhlášením výsledků rozhárala. Ginny se má také hárat, takže nevylučuji, že i jí harašily hormony v bedně. Nojo, ženské…
Na to, že měly myšlenky na úplně něco jiného, je to skvělý výsledek. (bow) Gratulujeme k oboum zkouškám.
Krásne dobré ráno všetkým! Je 7 hodín a tma ako vo vreci, čo bude v novembri?
Evka, gratulácia preveľká! Máš šikovnú smečku. A vy ste veru obetaví páničkovia – psom a aj sebe pre radosť! Sa mi veľmi páči, keď sa so psom pracuje v tom, k čomu bol vyšľachtený. (f) (f) (f)
Hezké pondělí všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Evo – to je určitě obrovské povzbuzení do další „práce“ s čubinkama i do dalšího chovu (inlove) Možná, že to, že jste byli poslední náhradníci, vám malinko pomohlo. Nedávali jste si žádné přehnané cíle, nepřipravovali jste se „dlouhodobě“ na akci.
Podrbej holky za ušima, jsou to šikulky (nod)
Pomohlo, že jsme byli outsideři, jenže u psů favoriti stejně nejsou, to už jsme pochopili. Záleží na štěstí na náladě psa… Papírová forma na rozdíl od lidí (ale i koní) neplatí. Nervy páníků hrají své. Ale samozřejmě jsme měli na všestranky natrénováno, měli jsme v plánu dvoje, tyhle byly jaksi nad plán… A Ginny šla všechny celkem spolehlivě. Jedny došla na 3. místě v druhé ceně (cena znamená, jak hrubou chybu udělá. Když jen malou, tak je pořád v 1. ceně, středně velká chyba odsunuje do druhé a velká chyba do 3. ceny – viz o Áje nahoře) a dvoje v 1. ceně, což je výborná bilance. Včera byla 7.
já to nemyslela tak, že byste neměli natrénováno (happy) To je mi jasné, že cvičíte průběžně a umíte vše potřebné… ale že přeci jenom se na přípravu mezinárodního mistrovství tak nějak člověk víc soustředí – a tak trošku nechtěně stresuje sebe i psici.
Jinak je mi jasné, že stačí pes v „nenáladě“ nebo naopak ve velmi rozverné náladě a můžeš se třeba stavět na hlavu (chuckle)
Dobré ráno, gratuluji k velkému úspěchu. Reportáž napsaná dokonale, normálně jsem Ginny držela palce,ať ji to dobře dopadně…
Hezký den