ROZHLEDNÍK: Volíš, volím, volíme

Taky chodíte k volbám? Pečlivě studujete hlasovací lístky, vybíráte tu správnou stranu, přidělujete přednostní hlasy? Pak nastrojeni odcházíte do hlasovací místnosti, a po kontrole dokladů vhazujete obálku do urny. A pak to napětí u televize! Budou to modří, zelení, rudí, černí nebo oranžoví?

Tak přesně o tomhle tohle povídání není. Teď se podíváme na volby z jiné strany. Ze strany aktivního účastníka. Nemyslím politika, ten má ve volební dny pohov – agitovat nesmí, tak se jen nervózně culí do objektivů. Myslím ty, kdo celý systém zajišťují.

Vše začíná u presidenta. Ten volby vyhlašuje, tedy vyhlašuje jejich přesný termín, přičemž má vždy k dispozici určitý interval tak, aby neukrátil ty, kdož končí, ale také aby nebyli na svých postech déle.

***

A pak to začne. Taktovku přebírá Ministersvo vnitra (MV) a Český statistický úřad (ČSÚ). První termín je termín registrace kandidátů. Politické strany předají své kandidátky. Někdy je přebírají kraje, někdy obce – podle typu voleb. Tyto kandidátky (název strany, jména kandidátů, jejich povolání, věk a čestná prohlášení) se pak použijí pro vytvoření číselníků, které dělá ČSÚ.

Předchází mu ještě losování pořadí stran – pořadí, ve kterém budou hlasovací lístky. Už v tuto chvíli bývá někdy dost horko, strany mění a odvolávají kandidáty, je-li termín v pátek, pokoušejí se předat kandidátky večer, v sobotu, v pondělí, najedou mají porouchané auto, nejede jim spoj…

***

Takže vše je předáno a odteď už to jde jen po linii státní správy a samosprávy. Tisknou se volební zákony a hlavně Pokyny pro činnost okrskových volebních komisí. V České republice je přes 14 tisíc volebních okrsků a v každém je volební komise o nejméně 5 členech. Členové okrskových volebních komisí jsou navrhováni stranami, často jsou to však studenti nebo důchodci. Každá OVK musí mít k dispozici všechny náležitosti.

Každého napadne urna, ale k tomu ještě přenosná urna (víte, že můžete na obci požádat a příslušná komise přijde k vám domů a můžete volit doma, tedy pokud máte důvod), zástěny, státní znak, vlajka na budově, ve které je volební místnost, hlasovací lístky, obálky s razítkem, tužky, seznamy odvolaných kandidátů… To všechno musí obstarat pro všechny okrsky jejich pověřené úřady.

***

Mezitím probíhá školení členů OVK, které dělají společně pověřené obce a ČSÚ. Základem školení je instruktážní videopořad. Ten vlastně v praxi ukazuje, co je psáno v zákoně o příslušných volbách případně v zákonech o volbách obecně. Tedy, že místnost musí být vybavena, jaké jsou přesné časy voleb (až na výjimky je to pátek od 14 do 22 hodin a sobota od 8 do 14 hodin), co přesně smějí a nesmějí členové OVK dělat, jaké jsou povinnost jejího předsedy a zapisovatelky. Ta není členkou OVK s právem hlasovacím, ale s hlasem poradním (obvykle to bývá zaměstnankyně obce a na rozdíl od ostatních členů ovládá spíše „úřední rutinu“).

***

A pak už to jede – víte, kterým dokladem musíte u voleb prokázat svou totožnost? Platí pouze občanka nebo pas. Jenže víte, kolik existuje platných typů OP a pasu? Třeba občanky jsou jen jediného typu, jenže osoby narozené před 1. 1. 1936 mají výjimku – pokud mají v OP platí bez omezení, mohou mít klidně OP vydané ještě ČSSR. Jen v něm musí být ověřené občanství.

Pasů je momentálně 6 typů (tedy cestovních, pak jsou ještě služební). K tomu u některých voleb přibývají voličské průkazy – pokud víte, že ve dnech voleb nebudete doma, můžete si jej nechat vystavit na obci. Ale pozor, platí to u každých voleb jinak (někde není vůbec – třeba obecní volby, jinde platí jen pro kraj – krajské, parlamentní volby nebo třeba pro volební obvod – u senátu).

Pak se probírá, co smí a nesmí dělat volič a člen komise – volič musí za plentu, jinak nevolí, nesmí tam s ním nikdo – ani dítě, hlavně ne člen komise. Pokud má volič problém, může mu pomoci jiný volič, zase nikdy člen komise. Od kdy můžete volit? No přece od 18 let, ale musíte mít 18 nejpozději druhý den voleb. A kdy můžete jít nejpozději volit? Podle zákona a pokynů pro OVK vám musí být umožněno volit, budete-li ve volební místnosti či bezprostředně před ní ve 22:00:00 v pátek resp. ve 14:00:00 v sobotu. Počítá se ale čas na hodinkách předsedy komise.

***

Jestlipak víte, co se děje ve volební místnosti v noci z pátku na sobotu? Nic, urny jsou zapečetěny, místnost také a komise spokojeně spí. Tedy měla by spát, protože to nejhorší má ještě před sebou. Systému zajištění je věnováno dobrých 10 minut instruktážního filmu. No, my to přeskočíme a berem, že už je sobota 14 hodin.

Volební místnost se uzavře a začne počítání. Vlastně nezačne. Napřed je třeba spousta jiných úkonů. Například zapečetění zbylých hlasovacích lístků, úředních obálek s razítkem… Dobrá, takže konečně se odpečetí urny a jejich obsah se smísí (aby se nevědělo, které obálky jsou od těch, kdo hlasovali v místnosti a kdo doma).

Následně se vytřídí nepatřičné předměty. O těch by se daly vykládat story… Jedna z klasik je papír od tvarůžků. Musel ho tam prý dát někdo už v pátek, protože v sobotu ráno celá volební místnost smrděla jako by se tam někdo pos… Kdo nezažil, neuvěří. Chudáci členové komise. A nejenom oni, všechny předměty vhozené do uren se archivují… Klasikou pak jsou fotky politiků, různých hvězd, vím i o případu, kdy bylo v urně několik pornofotek z časopisu – prý aby si komise ukrátila dlouhou chvíli.

***

A teď k počítání: počítají se voliči zapsaní v seznamu voličů, vydané obálky (před otevřením uren), odevzdané obálky, platné hlasy. Takže napřed obálky, pak se teprve otvírají a zkoumá se obsah.

A tady jsou další „háčky“. Pamatuji si, že u nás v hospodě kdosi „v dobré víře“ radil, aby do obálky vložili více lístků s kandidátkou oblíbené strany. Takový hlas je samozřejmě neplatný.

Proti své vůli zase volil kdosi, kdo vhodil do urny obálku s lístkem strany přeškrtnutým a textem: „Tyhle ku… nevolím!“ Takový hlas je ale platný, pokud je lístek úplný a lze z něj přečíst podstatné údaje. Jiní hlasovali pro „koalici“ vytvořenou kombinací dvou a více lístků. Taky smůla…

Jediné volby, kde je jediný volební lístek, jsou volby obecní. Vlastně ani to není všude pravda. Některá velká města mají lístky dva. Jeden za celé město, druhý za městskou část. Ten za celé město také bývá „výživný“. Jeho formát býval v Praze A0, v Brně a Ostravě A1. A ten je třeba rozbalit a zkontrolovat, že nikdo nezaškrtl více než jednu stranu nebo více hlasů pro kandidáty než je počet mandátů.

***

A znovu se počítá. Platné hlasy celkem. A v zápětí opět. Platné hlasy pro strany. Do třetice se počítají preferenční hlasy (to se netýká senátních a komunálních voleb). Vše se zapisuje předepsaným způsobem. Dnes už je to brnkačka – většina komisí má k dispozici počítač, takže různé kontrolní součty a násobky jim počítá on.

Když je spočítáno, tiskne se zápis (a podepisuje každý list). Vše je dvojmo, jedou pro komisi a podruhé pro přebírací místo. To bývá většinou na obecním úřadě tzv. pověřené obce (prostě tam, kam si jezdíte pro nové doklady atd.). Kdysi to bylo striktně okresní město, takže někdy byly dojezdové vzdálenosti značné – to bývaly zážitky. Ono i dnes nasedne do auta předseda komise se zapisovatelkou a hurá předávat. A zbytek komise čeká. Kdyby totiž měli v zápisu vážnou chybu, bylo by třeba ji opravit ve volební místnosti. Tedy včetně možnosti nového přepočítávání.

***

A tady se občas dějí věci. Třeba jednou se čekající členové příliš veselili a někdo na ně zavolal policii. Jenže zatknout je, to by byl závažný zásah do voleb… No, nakonec se členové uklidnili. Jinde si zase jeden z členů vytřel pr.el hlasovacím lístkem nenáviděné strany. Problém byl, že doslova a navíc lístkem, který již měl být zapečetěn, protože na něm byly pomocné součty za danou stranu. Navíc byla v zápise chyba (bylo to ještě v dobách předpočítačových) a když přijel předseda komise se zápisem k opravě, lístek nebyl k nalezení. Tak museli počítat znovu od začátku.

Jindy bylo čekání členům dlouhé, zavřeli tedy budovu a šli do místní občerstvovny. Když přijel předseda s opravami, nemohl se do budovy dostat dveřmi, tak to zkusil oknem. Opět bdělí občané a policie byla na místě cobydup. A chudák předseda musel vysvětlovat. Naštěstí ho znali, tak mu ještě dovezli kumpány z hospody.

Jindy se zase ztratil předseda i se zapisovatelkou – z okresu odjeli, ale na okrsek se nevrátili. I bylo vyhlášeno pátrání, policisté projížděli celou trasu zda se nestali obětí nehody… Nestali, byli nalezeni na polní cestě jak se oddávají rozkoším značně vzdáleným volebnímu boji. Problém byl jen v tom, že je hledalo půl okresu a oba byli jaksi ve stavu manželském. Nikoli však spolu.

Ony se dějí věci někdy už při počítání hlasů. A daleko divočejší než ve známém filmu Ene bene. To si třeba tak jednou málem dali dva členové přes ústa a odmítali spolupracovat. S kýmkoli. Počítání by ještě šlo, ale co s podpisy? I zavolal předseda na okres, protože on je to trošku problém – do volební místnosti nemůže při zpracovávání výsledků kdokoli, a na místo vyrazila pracovnice ČSÚ. Dáma statná a rázná. Dál existují dvě verze. Podle jedné vešla, inzultovalA oba nespolupracující a bylo. Podle druhé seřvala celou komisi na hromadu a za jejího dozoru bylo spočítáno, zaznamenáno a podepsáno během rekordně krátké doby.

***

Po každých volbách (někdy i před nimi) se vyrojí spousta „jasných“ důkazů, že celé volby byly zfalšované, že úředníci „křížkovali“ ty správné lístky už x týdnů předem, že… Obvykle stačí namítnout, že OVK je neschopná podvodu už z toho důvodu, že je složená ze zástupců různých stran, kteří se tím pádem vzájemně hlídají. Takže nějaké podstrkování jiných lístků nehrozí.

Přidávání taky ne – počet vydaných obálek je jasný. Totéž platí při počítání hlasů – taky jich nemůže být víc, než kolik bylo platných hlasů. Takže zbývá ČSÚ, které data sbírá a posílá do centra. Při vstupu se nic zfixlovat nedá – komise dostane opis výsledků, který byl odeslán a může si ho tak zkontrolovat na svůj zápis. Výsledky za každý okrsek jsou navíc dohledatelné na internetu, takže takhle by to taky nešlo.

Poslední možností pak je sčítání výsledků za okrsky. Ale i tady se sčítají napřed do obcí, často ale spíš do jejich částí (a pak se úspěšný kandidát chlubí nebo naopak neúspěšný ví, kde ho nemají rádi). Podobné je to i s okresy a kraji. Navíc existuje i spousta šťourů, kteří si propočítávají ty nejneuvěřitelnější celky (např. území Sudet, Velkomoravské říše… ), fantazii se meze nekladou.

DRUHY VOLEB

Největším celkem, do nějž se volí, je Evropský parlament. Volí se co pět let, hlasovacích lístků je tolik, kolik je přihlášených politických stran, do obálky dáváme jediný lístek příslušné strany, na němž zaškrtáváme maximálně 2 preferenční hlasy. Volit lze v té zemi EU, kde právě pobýváme (bez ohledu na státní příslušnost), ale je třeba splnit jisté náležitosti – např. u nás cizinci musí informovat úřad, ve které zemi byli dosud vedeni pro tento typ voleb, a úřad pak dané místo informuje o tom, že volič hlasuje zde. Voličský průkaz je možný pouze v rámci dané země. Počty mandátů pro strany se počítají d’Hondtovou (čti dontovou) metodou.

***

Nejpopulárnější jsou pak volby do PSP (Poslanecké sněmovny parlamentu) ČR. Volí se každé 4 roky (pokud není sněmovna rozpuštěna dříve) a území republiky je pro tyto účely rozděleno do krajů, každý kraj má své hlasovací lístky pro své strany (mohou se kraj od kraje lišit) a na nich své kandidáty.

Do obálky dáváme jeden lístek dané strany a můžeme na něm dát 4 preferenční hlasy. Hlasovat mohou pouze občané ČR. Pokud se nezdržují na území ČR, mohou hlasovat na zastupitelském úřadu, všechny takto získané hlasy se pak započítají do jednoho z krajů.

Pokud budou hlasovat mimo své bydliště, mohou si nechat vystavit voličský průkaz a hlasovat kdekoli na území ČR – hlasují však pro kandidátku kraje, na jehož území volí. Počty mandátů pro strany se počítají d’Hondtovou (čti dontovou) metodou.

***

Nejméně často chodíme volit do senátu – mandát je šestiletý. Nevolí se celý senát najednou, obměňuje se vždy třetina senátorů. Volí se dvoukolově, pokud v prvním kole získá některý z kandidátů více než 50 % platných hlasů, druhé kolo odpadá.

Na volby dostanete tolik volebních lístků, kolik je kandidátů, do obálky dáváte jediný lístek. Do druhého kola postupují dva kandidáti s největším počtem hlasů, systém je stejný. Volit mohou pouze občané ČR a voličský průkaz je možný pouze pro území daného senátního obvodu. Tyto obvody jsou různě velké a nerespektují žádné z územních hranic až do úrovně obcí. Třeba Brno, Plzeň nebo Ostrava jsou územími více senátních obvodů.

***

Největší z lokálních voleb jsou volby do krajských zastupitelstev. Volby jsou každé čtyři roky. Lístků dostaneme tolik, kolik stran kandiduje. Do obálky dáváme jeden lístek a na něm maximálně 4 preferenční hlasy. Voličské průkazy se nevydávají. Počty mandátů pro strany se počítají d’Hondtovou (čti dontovou) metodou.

***

Nejmenšími volbami jsou pak volby obecní (komunální). Volby jsou jednou za čtyři roky (pokud se zastupitelstvo obce nepohádá nebo pokud se obec nerozdělí či nespojí s jinou). Zvláštností je, že dostaneme jeden volební lístek, na kterém jsou všechny strany a všichni kandidáti.

Další zvláštností je, že v některých městech jsou to vlastně volby dvojí. Jednak do magistrátu a druhak do zastupitelstva městské části, obvodu, názvy se liší, ale jde o Prahu, Brno, Ostravu, Plzeň, Ústí nad Labem, Liberec, Pardubice a Opavu. Tam dostanou voliči dva lístky.

Pikantní je hlasovací lístek magistrátní o rozměrech někdy značných (jak již bylo psáno). V těchto volbách neexistují preferenční hlasy. Volí se buď strana (křížek u jejího jména) nebo jednotliví kandidáti (křížky u jmen). Kandidátů křížkujeme tolik, kolik je členů zastupitelstva.

V Praze tedy můžete učinit až 70 křížků u 23 stran a celkem 1 075 kandidátů. Můžete si to zpestřit a zakřížkovat stranu a pak 0 – 70 kandidátů jiných stran (!). Pro označenou stranu se bude počítat tolik hlasů, kolik jich zbude do 70 a budou se počítat v pořadí kandidátů. V takových případech předem lituji příslušnou OVK. Pokud zakřížkujete 71 kandidáta, jedná se o neplatný hlas! To platí obecně.

Můžete zakřížkovat až tolik kandidátů, kolikačlenné zastupitelstvo volíte. Můžete zakřížkovat jednu z politických stran. Dvě strany nebo více kandidátů = neplatný hlas. Pokud křížkujete stranu, dostanou hlas ti kandidáti, kteří mají pořadové číslo do počtu zastupitelů (7-členné zastupitelstvo = 7 hlasů pro prvních sedm kandidátů). Pokud je mezi nimi někdo odvolaný (odstoupivší), přeskakuje se. Ale jen při konečném počítání. Pokud dáte hlas odvolanému, bude se vám počítat do celkového počtu!

Další kouzlo komunálek: na HL (hlasovacím lístku) může mít strana až o 30 % kandidátů navíc. Zase pro příklad: zastupitelstvo má 7 členů, strana tedy může dát na kandidátku 9 kandidátů. Když zakřížkujete danou stranu, dostanou hlas kandidáti na pozicích 1 až 7 (pokud není nikdo odvolán) a strana dostane celkem 7 hlasů.

Pokud jich ale strana nominovala (například) 5, dostanou hlas všichni, ale straně se započte pouze 5 hlasů! To je dost podstatné, protože do zastupitelstva se může dostat jen ten, kdo překročil 5% hranici a navíc získal mandát, což se počítá opět d’Hondtovou metodou. Voličské průkazy se opět nevydávají.

***

D’HONDTOVA METODA

Tak tady už se neobejdeme bez čísel. Pokusím se sice všechno maximálně zjednodušit, ale pár tabulek tady bude muset být. Průměrný volič si tohle asi počítat nebude (ani komise, od čeho by byly počítače), ale výpočet musí být jasný a transparentní. Tak hurá do práce!

Obr1: Hlasovací lístek nevyplněný

Máme před sebou volby komunální, takže si přiblížíme výpočet pro fiktivní obec, která bude mít 7 zastupitelů. Představme si (pro jednoduchost), že máme 3 politické strany a sdružení a jediného samostatného kandidáta. Volební lístek by pak vypadal asi takto:

Komise hlasy spočítá a výstup jejího snažení by vypadal asi takto:

Obr.2: Hlasovací lístek vyplněný

Celkem tedy bylo uděleno 283 hlasů. Takže se napřed začne počítat kvórum pro svtup do skrutinia. To je určeno 5% hranicí, která je ale pro komunální volby upravena přepočteným základem. Proč? No přece když zakřížkujete stranu A nebo B, dáte jí 7 hlasů, straně C 5 hlasů a straně D hlas jediný.

Přepočtený základ tedy vypadá takto:

Obr3: Kvórum

Do skrutinia se tedy dostaly všechny strany, takže jedeme dál. A tady se dostáváme k panu d?Hondtovi. Stránky ČSÚ o této metodě píší toto: Tato přepočítávací metoda je v současnosti v praxi nejpoužívanější a má řadu modifikací. V ČR se používá od roku 1990 k výpočtu rozdělení mandátů v obecních zastupitelstvech, od roku 2000 ve volbách do zastupitelstev krajů, od roku 2002 ve volbách do Poslanecké sněmovny a od roku 2004 ve volbách do Evropského parlamentu. d?Hondtova metoda rozděluje všechny disponibilní mandáty v jednom skrutiniu.

(http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/metody_pro_prepocet_hlasu_na_mandaty)

V podstatě se jen počet hlasů pro danou stranu dělí celými čísly. Počítá se takto:

Obr4: Podíly

Po vypočtení se seřadí strany podle jednotlivých podílů sestupně:

Obr5: Přidělení mandátů stranám

Jak vidíte, v obci zvítězila strana B, na samostatného kandidáta mandát nezbyl. Teď je ještě potřeba zjistit, kteří kandidáti tyto mandáty získají. Napřed se musí seřadit. Rozhoduje počet hlasů a pořadí na kandidátní listině (KL). Kdo získal o víc než 10 % nad průměrný počet hlasů pro kandidáta vyjádřený celým číslem bez zaokrouhlení, postupuje v KL na 1. místo. Je-li takových kandidátů více, určí se jejich pořadí podle počtu získaných hlasů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje jejich umístění na KL. Pro strany A až C to dopadlo takto:

Obr6: Přidělení mandátů kandidátům

Tak a teď už je to všechno, tady máme nové zastupitelstvo:

Obr7: Zastupitelstvo

A to je vše, přátelé. OVK zapečetily všechny dokumenty, obce je uschovaly pro případné přepočítání (pokud by byl podán protest) a všichni si mohou oddechnot a jít domů. Zvolení zapíjejí úspěch, nezvolení žal. A život jde dál, k dalším volbám.

Aktualizováno: 5.10.2010 — 19:09

221 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Pingback: Wagi
  2. Pingback: Natural Hair
  3. Pingback: wright williams
  4. Pingback: Lurlene Campillo
  5. Pingback: lease deals nj
  6. Pingback: bra types
  7. Pingback: chicken recipes
  8. Pingback: jobs hiring today
  9. Pingback: forex investment
  10. Pingback: Tarot
  11. Pingback: review site
  12. Pingback: kumarhane sehri
  13. Pingback: solar energy
  14. Pingback: fireplace mantels
  15. Pingback: Limo Service in VA
  16. Pingback: bantningspiller
  17. Pingback: vitamin d levels
  18. Pingback: earbud reviews
  19. Pingback: mechanics auckland
  20. Pingback: Plastic Surgeon NY
  21. Pingback: dildo
  22. Pingback: onkyo nr609
  23. Pingback: click here
  24. Pingback: sleep disorders
  25. Pingback: rockymountainalarm
  26. Pingback: best uk sim only
  27. Pingback: hiking stores
  28. Pingback: Golf practice nets
  29. Pingback: help me study
  30. Pingback: aboriginal art
  31. Pingback: Canvas Printing
  32. Pingback: hooker
  33. Pingback: Blogs
  34. Pingback: create a tutorial
  35. Pingback: power level
  36. Pingback: online fish store
  37. Pingback: surveyors auckland
  38. Pingback: Adnan
  39. Pingback: skiferie
  40. Pingback: SUP Board
  41. Pingback: iPhone 5
  42. Pingback: iPad Tarife
  43. Pingback: pantyhoseclips
  44. Pingback: Gerri
  45. Pingback: cedar park karate
  46. Pingback: europeana portal
  47. Pingback: Alex
  48. Pingback: campers world
  49. Pingback: Alissia
  50. Pingback: tela
  51. Pingback: marketing auckland
  52. Pingback: temperature logger
  53. Pingback: sztabki ze złota
  54. Pingback: sztabki złota
  55. Pingback: mclay boats
  56. Pingback: steel coffee cup
  57. Pingback: Top Penny Stocks
  58. 2 FF
    To je hluboké, ale opravdu hluboké nepochopení problematiky voleb….
    V parlamentních volbách je jen 200 křesel, v komunálkách jsou to desetisice..kandidátů a tisíce volných křesel.
    V parlamentních volbách je počet volebních obvodů roven počtu krajů, v komunálkách
    A ani v parlamentních volbách nevolí zahraniční občané ve svém rodném kraji, ale všichni v jednom, který je tuším vylosován , nebo jinak určen.
    Při malém počtu politických stran – a v naprosté většině celostátních to nevadí.
    V komunálkách by to vadilo určitě.

    Stálo by to hříšné peníze….které nejsou na daleko užitečnější věci , než účast promilí obyvatel, které na výsledek voleb nebudou mít žádnej vliv.

    1. No však by to taky nemělo žádnej smysl, aby ve volbách do obce volil někdo, kdo v dané obci nežije. Ono to funguje do jistý míry i vnitrostátně, taky budu volit v městský části kde momentálně nežiju, ale aspoň tam mam nemovitost 8)

  59. děkuji, je to moc pěkně shrnuto, opravdu informacemi nabitý a přehledný článek! Jen si dovoluji jednu drobnost: V ČR je platných víc druhů občanských průkazů i pro mladší ročníky než 1936. Jsou to náhradní průkazy, které se vydávají za ztrátu a odcizení s dobou platnosti jeden měsíc a náhradní volební občanské průkazy, které se v současné době vydávají s platností jeden rok. Jsou to ty starší růžové občanky s fotkou. A pokud jde o pasy, tak se ve většině případů vyžadují s výpisem o trvalém pobytu. Proto jsou po dobu voleb v pověřených obcích otevřeny ohlašovny trvalého pobytu a OP.
    Přeji pěkný večer a všem potřebným držím palečky alespoň dodatečně!

  60. Honzo, skvělý aktuální čtení. Jen ty kandidáti … nechtěl bys starostovat v Bohnicích? 😉

  61. Příšera je po operaci, spinká. Když na ní promluvím, mávne špičkou ocásku. Díky za palečky, snad už bude OK.

    1. Dobrá zpráva, Hanýsku. (inlove) Držím palce dál.

      Co se týče Li, je doma po vyšetření, výsledky všeho by měly být do týdne – zítra povím víc, protože za ní zítra navečer jedu. Ale určitě palce pro Li jsou potřeba stále. (h) (y) (h)

    2. Honzo, to je dobre, ale pro sichr jeste drzim na pristi dny. (h) (dog) (y) Vzpominam si, ze kdyz Grizzlinka byla vykastrovana, tak si nechtela lehnout- jen stala a klepala se. Tak jsem si ustlala na nafukovaci matracce na zemi v obyvaku a kdyz ve dve rano si Grizzlinka ke mne zalehla, tak jsem nejak vedela, ze to bude OK.

  62. Moje první volby, se uskutečnily po mých 18tých narozeninách…byly první, byť totalitní a tak jsem se chtěla podívat na ty lístky a prohlédnout si barevné papírky a přečíst si jména…no prostě jsem za tou plentou byla patrně i na vkus volební komise dlouho..plenta – průsvitnej červenej silon. A tak si jeden člen komise odkašlal a zeptal se mne, zda mám nějaký problém, odpověděla jsem , že nikoliv. A zeptala se, jestli je danej nějakej limit,jak dlouho můžu za tou plentou být. kromě mne a již odvolené mojí matky, tam nikdo nebyl. Ne, limit žádný není, ale je to divné. Odpověděl mi předseda komise. Matka omdlévala nad tím, jak má pitomou dceru. mě to nějak nedocházelo a pořád jsem si četla jména,věk …no prostě zvědavá blbka. Jenže mě nikdo neřekl, že si pod sebou svou zvědavostí řežu větévku. Nejvíc mne při odchodu dostala věta – No, ještě tu nebyl K.V. , rodiče ano, on ne. Tak jsem se na prahu otočila a povídám – Víte, on jezdí z Prahy až na 8mou večer, tak přijde až v sobotu. Komise prohltla a moje matk ase tak dozvěděla, že s K.V. se přátelím poněkud více, než si myslela. No a jak dopadla moje zvědavost za plentou? Ze školy na mne vypracovávali elaborát,že nejsem v žádné skupině,nevedu podvratné řeči atd….A stejně mi nedali v 87 roce devizák do Jugošky. A cestou domů mi matka slibovala očistec na zemi…ne od ní, od soudruhů….. (wasntme)

    1. Jo, to já jsem někdy okolo roku 1975 také spáchala pěkný rozruch u voleb. Tedy, aby nebyla mýlka, mě bylo okolo 10 -11 let a doprovázela jsem tátu. Jenže předtím jsem se dívala na komedii s L. de Funes a A. Girardot, kde ti dva v komunálních volbách kandidují proti sobě. De Finné je starosta města, A. Girardot jeho manželka, načež ji manžel namíchne tak, že ve volbách o nového starostu kandiduje proti němu. Je to komedie, zkrátím to. Ve volební místnosti jsou dva druhy lístečků – bledě modré a růžové. De Finné si demonstrativně vezme modrý lísteček, jde za plentu, tam ho prohodí za růžový. A. Girardot provede totéž opačně, načež vyhraje o jeden jediný hlas. Proč to vyprávím, s tímto instruktážním filmem v hlavě jsem doprovázela svého otce k „volbám“ a co nevidím – lístečky červené, modré, zelené, hnědé, fialové a kdoví jaké další barvy. Tak jo, tohle jsem přece znala. Najednou vidím tátu, jak to všechno bere a jde to bez řečí hodit do urny. Já vzdělaná jsem nahlas zvolala: „Ale tati, přece nemůžeš tam ty lístečky hodit všechny! To si přece musíš někoho vybrat!“ No, v místnosti by slyšeli špendlík upadnout. Táta se mi snažil potichu něco vysvětlovat (tuším, který kandidát je určený kam), ale pak to do té urny prostě vrazil. A já ještě povídám: Tati, ty sis nikoho nevybral. Takhle to přece nejsou žádné volby! “ No, táhl mě pryč, chudák a mě až o dost později došlo, že jsem mu způsobila pěkně horké chvilky.

  63. Díky za poučení, volby nejsou jednoduché. Jen se obávám, že tu přepočítávací metodu nikdy nepochopím. Chyba je však na straně přijímače.

  64. Volby nejsou legrace. Pracovala jsem na Úřadu jedné Pražské vélké části a tam bylo kolem sta volebních okrsků a to je napočítání modrých obálek do všech okrsků pro brigádníky, připravit jim hlasovací lístky, zkontrolovat.. Odpovídat rozhořčeným občanům – nedostali jsme volební lístky – ano a máte u nás trvalou adresu? Ne? tak lístky dostanete ve volební místnosti. A máte vůbec schránku na dopisy? Ne?…
    A pak napočítat a orazítkovat obálky úřední pro komise, náhradní volební lístky papíry, propisovačky, vlajky, výpočetní techniku, seznamy voličů, požadavky na volby doma… Úředníci vše s úsměvem zajistí a připraví a pak vypukne den voleb. Účastní se jej celý úřad. Nejvíce úředníků se rozpustí do volebních komisí jako zapisovači a ten zbytek je služba na telefon – došly lístky, nepíše propisovačka, nemůžeme se dostat do školy…
    A odvoleno a spočítáno a na úřadě se startuje poslední kolo – příprava na převzetí volebního materiálu, ano, musí se archivovat, takže je potřeba přebrat ten materiál od volební komise, a roztřídit. Hm unavení a podráždění členové komise kolikrát vysypou na hromadu jeden pytel, ve kterém je vše – použité obálky, nepoužité obálky, lístky platné a neplatné a nepoužité a seznamy a prázdné papíry a vlajka a ubrusy a zákony a propisky a tužky a cokoliv dalšího. Úředníci na úřadě odcházejí poslední.
    Když vím, kolik to stojí práce všechny, chodím volit a ráda.

    1. Díky za tohle vysvětlení. Pro mě to končí vhozením lístku, táta se z komise někdy vracel až v noci – hlavně zpočátku, kdy počítačové vybavení ještě nebylo tak dobré jako dnes. A vy tam na úřadě jste až to všechno z těch komisí dáte dohromady. Klobouk dolů.

      Jen, že jsem zvědavá – jak se archivují ty obaly od syrečků, případně další věci, které lidi do těch uren nahází kromě volebních lístků? Pominu to, že by nikdo neměl volby takto znevažovat.

  65. Jinak k volbám nejdu, protože mi český stát milosrdně nedovolil volit, aniž bych musel dát aspoň 150 € za cestu do České republiky. V parlamentních volbách jsem dal 50 € velice rád, protože šlo o budoucnost ČR a v sázce bylo hodně, ale při vědomí, že někdo může volit zadarmo a nevolí a já bych volit chtěl, ale při tom, co za to musím zaplatit, si to holt musím nechat zdát.

      1. Přesně tak. Kromě toho i kdyby to bylo parlamentní, bylo by to pro mě za 150 €, protože abych volil na ambasádě, musel bych si dojít pro voličský průkaz osobně. Takže bych musel přijet do ČR tak jako tak. Nárok na volbu na ambasádě bez voličského průkazu mají jen ti s trvalým bydlištěm v dané zemi a i tak bych musel do Amsterdamu, což je 50 €. Do Bruselu by to bylo 30 €, čili trochu lepší (je to blíž a belgické dráhy jsou levnější), ale protože Maastricht je součást Nizozemí, byla by mi ambasáda v Bruselu na houby. Takže zatímco Češi „doma“ volí bezplatně, nám se to ztěžuje jak to jen jde. Donedávna jsme my zahraniční nesměli volit prakticky vůbec… a tak v situaci, kdy Estonci volí po netu a mobilem, ať mi nikdo neříká, že to nejde. Evidentně jen nestojí o hlasy emigrantů, protože vědí, že ti by nevolili komunisty, sociální demokraty, suverenity, SSO a podobné jiné strany.

          1. tak přesto ale nelze takhle někomu ztěžovat volební právo… ostatně otázka na Honzu – prosím Tě, nevíš, jak to bude se sčítáním lidu? Musím se ho účastnit nebo ne? Musím kvůli tomu do ČR, nebo se dá vše zařídit poštou?

            1. Určitě nemusíš osobně. Pokud se nevyskytuješ na adresu trvalého pobytu v „rozhodném okamžiku“ (a není tam nikdo, kdo by uvedl alespoň základní údaje o tobě – stejně by napsal, že jsi v zahraničí a to dlouhodobě), prostě pro potřeby sčítání nejsi – neexistuješ. Sčítají se totiž pouze osoby vyskytující se v daný moment na území ČR bez ohledu na občanství.

              1. Teda, to jen valím oči, jak snadno se člověk stane ne-osobou! Milý FF nemůže volit a nebude sčítán, tudíž jakoby ani nebyl občanem své země. :O
                To mě nikdy nenapadlo.

                1. Ale ne, to je jen o tom, že se řekne TEĎ! a spočítají se všichni, kdo byli v tom okamžiku na území ČR.

                  1. Ano, Hanýsku, tomu rozumím. Ale stejně je mi to divné. Kdybych byla na dovolená, tak mě nesečtou, jenže na dovolené jsem třeba pár dnů, ale v ČR žiji stále. Mám nějakou tu ledničku nebo co se to taky sčítá. Ale jen proto, že jsem momentálně mimo, tak pro statistiku prostě nejsem. To je mi tuze divné!

                    1. Nejsem-li sečtený, budu asi odečtený. Tak se musím snažit abych byl i násobený a dělený. 😀

                    2. HA! Ale sčítají se počítače! Já věděla, že něco chtějí vědět. 🙂
                      Ale vážně, děkuju, Hanýsku (inlove) . Vím o tom houby.

                      Pro Pů (inlove) : hihi, taky by ses mohl umocnit, až bys byl nejmocnější Pů na světě. (chuckle)

        1. Můj osobní názor je, že o dění v dané zemi by měli mít právo rozhodovat pouze ti, kteří v ní trvale žijí, protože výsledky voleb dopadnou pouze na jejich hlavy, navíc každý,kdo žije v cizině, je, zcela zákonitě, mimo mísu, protože žije ve zcela jiných, většinou mnohem lepších, poměrech.

          1. Zcela vyjimecne (a s vyjimkou jiste okrajove poznamky) s Krakonosem souhlasim. Kdyz tu nezijes, tak tu nevol. Specialne do mistnich zastupitelstev to fakt nedava smysl.
            A prave proto ani ja tentokrat k volbam nepujdu. V miste „trvaleho bydliste“ jsem tak jednou za dva mesice na vikend, co ja vim co se tam deje?

              1. Tohle bylo dost nefér. Když někde nežiješ (trvale), tak co víš o tom, co je tam potřeba nejvíc a kdo to nejspíš zařídí?

              2. Milý FF, nic ve zlém, ale máš představu o tom, kdo kandiduje v místních volbách v místě tvého trvalého bydliště?

                1. Tak nějak mám. Doubravickou politiku sleduji i na vzdálenost 1500 km a umím si představit, kdo bude lepší starosta. Tak či tak, problém je i se senátními volbami, ani v nich na ambasádě nesmím volit. A propos – já jsem sice v zahraničí natrvalo, ale co takoví, kteří nejsou? Kteří jsou třeba jen na dva roky (což je polovina volebního období) „venku“ a pak by nesměli volit? To není diskriminace? Tihle lidé zajisté vědí, kdo kandiduje, koho podporují a proč. Brát volební právo je prostě totalitní nesmysl.

              3. Jak má krakonoš občas podivné názory, tak teď se trefil. Člověk, který trvale žije někde jinde, obvykle moc neví o každodenních problémech místních. Např. víceúčelové hřiště nebo bazén vypadá v předvolebních materiálech hezky, ale místní by víc uvítali opravu chodníků a MK. Nebo starosta vsi, pod kterou spadá ves, kde žiji, umožňuje uložení stavebních sutí na obecním pozemku, 1x ročně nechá přivézt drtičku, rozdrtí to a prodává dál (jako kamenivo), což tvoří nemalý příjem do obecního rozpočtu. Místní to ví a oceňují, ale někdo, kdo tam bydlí jen formálně, o tom nemá tušení a chybí mu důležitá informace pro rozhodování.
                Já mám trvalé bydliště v Plzni a budu tam volit ve volbách pro celou Plzeň, protože tam jezdím do práce. Ve volbách pro MO volit nebudu, protože tam tu situaci neznám. Jiná situace by byla při volbách do poslanecké sněmovny nebo do EP, tam se dá situace sledovat i z povzdálí.

                1. Já mám trvalý bydliště ještě pořád u rodičů a na tomto malém městě (kde mimo jiné osobně znám víc jak polovinu lidí na kandidátce) mi stále záleží daleko víc (prostě jsem tam pořád doma, žilo nás tam mnoho generací zpátky) než na anonymním velkoměstě, kde teď trávím toho času víc. Volit pujdu a nepovažuju to za nezodpovědnost, o situaci u nás doma toho vím určitě víc než o dění v místě, kde se momentálně nacházím (tak si tak uvědomuju, že ani nevím, kdo tu je primátor – což je asi ostuda, ale je to tak). Asi to každej z nás vnímá jinak.

                  Jinak moc děkuju za zajímavej článek, to s těma preferenčníma hlasama jsem nikdy nechápala. (vyhovovalo by mi daleko víc, kdyby se nechalo někoho z tý kandidátky vyškrtnout, škoda, že to nejde)

              4. Ano, to bylo velmi inteligentni a promyslene prohlaseni hodne uzasne vzdelaneho a svetaznaleho studenta politologie. Studenta kteremu jaksi nedochazi, ze proti jeho naprosto bezmezne milovane EU mohou byt zcela ruzni lide ze zcela ruznych duvodu. Ale kdyz one je ten svet tak jednoduchy ,kdyz ma dotycnu tu jedinou a spravnou pravdu a jeste uzasnou nalepku, kterou muze placnout na kohokoli kdo s nim nesouhlasi.

                1. Absolventa politologie a studenta práva, když už. A kromě toho tohle nemá co dělat s EU, slušný stát prostě umožňuje svým občanům volit, ať žijí kde žijí. Připravit někoho o volební právo je svinstvo ať si o tom myslíte, co chcete.

                  1. Oh, lituji ze jsem se vas dotkl drahy absolvente. Nebo spis namysleny fracku.
                    Nikdo vam nic nezakazal! Jen se kvuli vam nehodla stavet na hlavu. Ale chapu, ze vy mate z puldruha tisice kilometru podstatne lepsi prehled o mistni politice nez modransti, kteri v miste ziji.

                    1. Já za sebe se domnívám, že mám právo volit ve své zemi a ta by mi to měla ulehčit. Že v ní v dané chvíli nebydlím je jedno, některá rozhodnutí volených zástupců přetrvají generace. Když vám napíšu, jaké mám vzdělání, tak budu také fracek?
                      A ještě k tomuto vašemu výronu:
                      Pane, je mi jedno jak se jmenujete, ale pokud chcete šířit tuhle nenávist, najděte si jiné stránky.
                      M. Ruščák, t.č. UK

                    2. Jestli ono by to nechtelo precist si vic nez jen posledni prispevek. Vas bratr se jako namysleny fracek chova a s nenavisti specialne v tomhle pripade zacal on. Ale mate pravdu, jakozto starsi bych mel mit rozum a proste si dat mladeho eurosvazaka do killfile. Kdyz uz to nejde technicky, tak ho proste vedome ignorovat.

                    3. Jendo, nedáváš pozor 🙂 Martin není bratr FF, pokud se tedy Marek nemaskuje (rofl)

                  2. On tě někdo o volební právo připravil? Hele, demagogii si nech od cesty. Volit můžeš.

                    1. Ano, například v senátních volbách nemohu volit na ZÚ, třebaže se jedná o volby do celostátního orgánu. A občanství pořád mám. Už těch 50 € za cestu do Amsterdamu a zpět bych dal, abych mohl volit do Senátu, ale cesta do ČR je v zásadě vyloučená. Jinak já demagog nejsem – zákon mi to sice neznemožňuje de iure, ale de facto ano; minimálně staví dost nerovné podmínky. Jak k tomu přijdu, že jiní mají volební okrsek pod domem a já nemůžu ani na ZÚ ČR, který by měl být pro podobné případy uzpůsoben? Jak je možné, že v jiných zemích není problém korespondenční hlasování, nebo hlasování po internetu a v ČR ano?

                    2. Řekněme, že o tom by ses měl bavit jaksi se zákonodárným sborem. Uvědom si, že tenhle zákon (já ho nehájím, jen vysvětluji) vznikl v roce 1994 – kolik lidí s čs. občanstvím bylo ve světě.

                    3. Právě že docela dost – v roce 1994 už měli mnozí emigranti vrácené české občanství, o které je připravili komunisti. No a protože bylo jaksi „v zájmu všeho lidu“ jim nedovolit příliš se účastnit společenského života (předsudky vůči emigrantům byly hodně silné, a co si budeme říkat, jsou dodnes, byť slabší než tehdy). Proto si myslím, že šlo o naprosto vědomý naschvál.

                2. Jendo, máte problém se vzděláním? Já myslím, že stále funguje nějaké večerní nebo dálkové studium. Možná, že se to nyní jmenuje jinak, ale jistě byste něco našel.

                  1. Diky, myslim, ze to nebude nutne. Se vzdelanim en bloc problem nemam, s nadhodnocenim nekterych typu vzdelani uz trochu ano a s inflaci vysokoskolskeho vzdelani za ucelem vylepseni statistiky celkem dost. Problem mam pouze s chovanim jednoho urciteho cloveka.
                    Ja mu jeho vzdelani nezavidim. Neni co, kdyz vidim ty nasledky.

              5. Ajéje, zase alergie na barvy, o ničem jiném tenhle blaf nevypovídá. Jak by se líbilo tobě, kdybys žil v nějaké malé zemi, navíc ekonomicky slabé a zmítané problémy a ve volbách vyhrála partaj, o které všichni vědí, že tu zemi pohřbí a to jenom proto, že by dostala hlasy od ,,menšiny“ krajanů, žijících v pohodlí a dostatku jinde?!? Představ si, že by na zahraničních ambasádách dostávali hlasy pouze členové KSČM (pojem komunisté je v tomto případě zavádějící, protože nejvíc a nejhorších komunistů je v ODS), co myslíš, že by naši modří … udělali? Buď si jist, že volební právo pro občany nežijící v ČR bylo zrušeno během max. 48 hodin! A ještě něco: V Irsku je účast ve volbách povinná a já si myslím, že je to správné, protože pokud mají volby reprezentovat mínění národa jako celku, je účast kolem 50% možností, jak legitimitu takovýchto voleb snadno zpochybnit. A pokud někdo volit z jakéhokoli důvodu nechce, může hlasovací lístek zneplatnit, nebo hodit do urny prázdnou obálku.

      2. Abyt nejde to proto, že by na každé ambasádě museli mít těch 6 a něco tisíc mutací hlasovacích lístků (za každou obec v ČR). Zrovna komunálky jsou na tohle asi nejvíc mimo.

            1. Mají portál veřejné správy, přes který mohou zařizovat veškerou agendu s úřady + volit. K autentifikaci používají občanku (má čip) a státem prodávanou USB čtečku. Čtečku připnou do PC, vloží tam občanku, vyplní login a heslo (obojí je tajné a neodvoditelné od něčeho jiného – podobně, jako internetbanking Spořky u nás) a jsou tam. A ten systém samozřejmě dovolí volit jen jednou, to je jasné.

                1. Dík. A mohou volit pouze přes internet nebo i osobně? Třeba senioři, hospitalizovaní atd?

                  1. Samozřejmě i osobně. Kromě toho všeho mohou volit v místních volbách mobilem, pokud si do něj nechají nahrát speciální aplikaci… Ale ještě dodám – v Estonsku jsou i senioři velmi internetově zdatní. Navíc v roce 2011 budou, jak tak koukám, moct mobilem volit i v parlamentních volbách: http://www.msnbc.msn.com/id/28197990/

                    1. A ještě jedna otázka – jaké je asi tak procento těch, kdo volí po internetu? Předpokládám, že vysoké. Jak se potom organizují volby pro ty, kdo chtějí volit osobně? Mají nějaká větší volební centra nebo jak bych to nazvala, nebo je místnost (a tedy asi i nějaká komise) v každé vsi, jako u nás? Promiň, není to jedna otázka 🙂

                    2. Pokud si dobře pamatuji, moc vysoké není, lidé pořád ještě preferují chození k volbám osobně – je jim to bližší. Což je zvláštní, protože obsluhovat úřady po netu se třeba naučili velmi rychle. Po netu volí něco přes deset procent oprávněných voličů… Co se vsí týče, mají větší volební centra, protože Estonsko vypadá administrativně jako Norsko, čili nikoliv vesnice, ale samoty rozprostřené po krajině s městečky jako jejich centry.

                    3. To jsem z toho jelenice, tenhle příspěvek tu v uvedenou dobu nebyl :O a ten z 20.39 taky ne. To je jedno, dík za překvapivou odpověď. 10 procent bych opravdu netipovala, hádala jsem tak 60. Čím to asi je? Společenská událost (nebo spíš demonstrace občanské společnosti)? Zajímavé! Já bych určitě takové možnosti využila.

                    4. Hm, problém s řazením příspěvků je asi větší.

    1. Ja tady v Londyne v ceskych volbach taky nevolim. Musela bych osobne 2x na ambasadu a vzit si 2x pul dne volno. 🙁
      A jako resident v UK mam pravo volit tady v mistnich volbach a volbach do EU parlamentu, coz vyuzivam.
      Ovsem perlicka – posledni volby byly mistni a parlamentni. V poradku mi dosel postou hlasovaci listek / karticka, kterou se lze (ale nemusis) prokazat ve volebni mistnosti. Prisla jsem tam, rekla jmeno a ulici, nic vic neukazovala a pani mi podala ruzove volebni listky. Ja jsem si vsak byla jista, ze potrebuju zlute (mistni) a tak jsem se vratila a snazila se ji vysvetlit, ze udelala chybu. Vubec to nechapala a ja se jen divila, jak se tak mohla splest. (n)
      Jinak clanek moc zajimavy a poucny. 🙂

  66. Dobrý článek, líbí se mi. Měli by si ho přečíst v Polsku, protože to, co jsem viděl u voleb tam, mě naprosto šokovalo a zhrozilo (žádné povinné chození za plentu, ostatně ta „plenta“ byl jen kus kartonu na stole, kolem kterého normálně chodili lidi a koukali na to, kdo koho volí. Samozřejmě velmi typické v Polsku je, že na vesnicích a malých městech „se ví“, kdo koho volil a kdo nevolil „katolicko-patrioticky“, je pak patřičně šikanován. Dokonce z toho, co jsem viděl, byly uznány za platné i takové hlasy, kde přímo před komisařem dotyčný vyplnil, koho volí (PiS). Před 25 lety se od nás chodilo do Polska za svobodou, teď se chodí opačně…

    1. Trochu smutný konec jednoho snu, FF – myslím, tu polskou svobodu. A pokud jde o ty volby pro lidi trvale nebo přechodně se vyskytující v zahraničí, mám skoro dojem, že je to schválnost. Takový malý, blbý kapric… Myslím, že tvoje svědomí si s tím nemusí lámat hlavu. Pokládám volební právo za jedno z těch, které je chyba nevyužít, ale za těchto okolností… asi bych si taky netřepil podrážky.

      1. No to víš, jak se to říká – kde o mě nestojí, tam se necpu… jen je to škoda. Co se toho Polska týče, nevím, jestli rozumíš polsky, ale pokud ano, doporučuji si přečíst, jak tahle „národně-katolická“ kohorta vnímá demokracii… tohle je reportáž z volebního obvodu nejvíce oddaného PiS – už na začátku tam místní tvrdí, že proto neporazili komunisty, aby se museli potýkat s nějakou opozicí; že vláda jedné strany je to pravé (když je to jejich strana)… vůbec nijak se z komunismu nepoučili. No a zkušenosti mé drahé polovičky z maloměstského života v „Polsku B“, jakož i jiných lidí, které znám, jsou také kapitola sama pro sebe… proto kdo z mladých lidí může a nemá vymytý mozek, z Polska dřív nebo později utíká, mimo jiné do ČR, která je pro ně velmi atraktivní; mladí lidé vidí ČR jako svobodnou (a často až nekriticky jako zaslíbenou) zemi.

          1. Díky za odkaz, polštinou vládnu, když se pekelně soustředím (podobně jako ukrajinštinou) a po půlhodině čtení mi jdou oči do culíku 😀 A z prvního nakouknutí to vypadá na dost neveselé čtení. Aneb: je to marný, je to marný, je to marný…

            1. Marný – myslím, ta argumentace typu „rohlík stál třicet halířů a pivo dvě padesát…“ ale dneska! Ne, nepoučili se, nepochopili.

  67. Výborně, jiný Honzo! Přehledné, aktuální a zbytečně… no, neukecané. Promiň ten výraz. Bývám opakovaně členem OVK, jednou jsem „vyfasoval“ i předsedu, takže vím, o čem jsi psal 😀
    Ta rázná dáma ze staťáku mě potěšila, takovou jsme tu neměli – zato se nám jeden postarší člen komise ze KSČM trvale mýlil při počítání hlasů, takže jsme pak hledali chybu jaksi „od kořenů“, samozřejmě našli, opravili – a on to při příštích volbách udělal znova! Asi aby se nám nezkrátily žíly, protože doufat, že na to VK nepřijde, snad nemohl an i on (bug) Letos už v komisi nebude (přece jen mu táhne osmdesátka) – a víš, že mi bude chybět? 😀

  68. D´Hondtova metoda! Ne že bych byla schopna podle toho něco vypočítat, ale kdo to byl ten D´Hondt? Milý jiný Honzo?

    1. Honza prolétá a má problém s Příšerou – tak si šplhnu: Victor d´Hondt byl belgický matematik a statistik. Víc toho o něm ale nevím, asi jsem se setkal v nějaké statistice s jeho postupy…

      Příšeře držíme všechny palce a tlapky, co jich jen máme.

        1. Ne, tak prý ten potměšilý matematik a právník fungovat nebude. Odkaz nutno opsat ručně, asi jsme pro jeho statistické soubory málo významní. Grrrrrr! (bat)

  69. Díky za ohlasy, teď jen tak prolétám. Příšera půjde pod nůž asi kolem 3. odpoledne.
    Případné dotazy zodpovím asi večer.

  70. To je prima počtení před volbami. Díky! (y)
    A k těm historkám – táta býval celá léta ve volební komisi. Někdy vyprávěl historky. Jednou v jedné obálce našli použitý prezervativ. Když jsem se teď dozvěděla, že se to musí zapečetit a archivovat (chuckle) (chuckle) Něčí genetická informace je zachována na věky věků (rofl) (rofl) Ovšem nejzajímavější to bylo při jedněch volbách. Na jednom z hlasů bylo napsáno: Špidlo zemřeš!

  71. Tak to je parádička, milý jiný….. Napsal jsi to krásně a dík „perličkám“ se u čtení nenudím. jen se omlouvám, skončila jsem asi v polovině. Čekají mě mnohem méně zábavné každodenní povinnosti. Tak druhou půli a diskuzi hospůdkovou si nechám na večer.

  72. Ahojky Honzo, výživné povídání, to je jakási dizertační práce pro ČSÚ 😉 . Moje příbuzná na tomto úřadě pracuje, tak vím, že to není zase až taková legrace. Ale archivace všeho co se najde ve volební urně mne dostala. To se archivoval i ten papír od tvarůžků??
    Dnes myslím a držím palce Příšerce kvůli odpolední operaci (y) (y) (y) !

    1. Teprve po napsání příspěvku jsem si dočetla ostatní diskuse. Bubu, vidím, že Tě ty tvargle také zaujaly (rofl) .

      1. Tvargle mě dostaly….. (rofl)
        Vzpomněla jsem si na jednu lumpárnů spolužáků z gymplu. V učebně chemie byla stupňovitá podlaha. Byla vytvořena jakousi prkennou nástavbou. Šíleně to vrzalo a vzadu pod poslední lavicí byl poklop. I přinesli chlapci tvarůžky, rozbalili, otevřeli poklop a uložili tvarůžky pod podlahu. Týden trvalo, než zdroj smradu objevili. Puch to byl šílený. (chuckle)

    2. Nebyla jsem tu dva týdny, tak nevím, co má Příšerka za problém, ale držím (y) i za celou moji smečku!!!!!

  73. Jiný Honzo – tleskám dnešnímu rozhledníku (clap) (clap) . Je napsaný přesně pro mne – absolutně srozumitelně a přehledně s drobnými vložkami pro odlehčení (šedá je teorie, leč košatý strom života (chuckle) ). Díky za osvětlení pozadí voleb a máš můj obdiv, že i přesto, že víš, do čeho jdeš, tak ve volební komisi pokaždé zasedneš.

    P.s.: nikdy by mne nenapadlo, že v urně se může nacházet i něco jiného, než volební lístky (wasntme) , ovšem lidová tvořivost ani zde zřejmě nezná mezí (chuckle)

  74. Děkuju za shrnutí, muselo to dát fušku. Určitě si to po kouskách pročtu. Jinak ale to tedy tak neprožívám. Nahatej do volební místosti samozřejmě nejdu, ale že bych se nastrojoval, to mně ani nenapadne. A napětí mám v životě na stery žaludeční vředy i bez voleb, takže to sleduju bez napětí, spíš se smutkem, protože se snažím obvykle volit nejmenší zlo (dobro ne, z toho prostého důvodu, že taková strana neexistuje) a navíc se mi ani to často nepodaří.

  75. Volby, to je přesný postup, přesně podle předpisů…..
    A opravdu se archivoval i ten papír od tvarůžků? 😀
    Volíme, volíme, jsem toho názoru, že když už se mne ptají na můj názor, tak bych měla odpovědět.

  76. Perfektně napsané. Ty metody si musím nechat na pak, to chce trochu zapojit hlavu (což po ránu funguje jen výjimečně).
    Co Příšera? (h)

  77. Jen prolétám, jedu, pro změnu, do Litomyšle, už aby ta akce skončila! Snad už naposled. Takže nestíhám dočíst, ale začala jsem kousek a je to moc zajímavé a hlavně poučné pro ty, co netušili, jako např. já. Volím, pochopitelně, pokaždé, ale ne vždy je mi to všechno takhle jasné, jak je zde přiblíženo. Díky.
    Takže dočtu večer. No, to asi ne, MLP se vrací z dovolené, opálený z Turecka od moře, takže půjdu udělat uvítací výbor a dočtu zítra nebo spíš o víkendu. Přeji všem krásný den

  78. Honzo, paráda. Nikdy by mě nenapadlo, že tam může být někdy tak veselo… (rofl) Ale tuším, že je to hlavně zdlouhavá práce.
    Jinak pochopitelně volím, volíme (nod)

  79. Teda Hanýsku (inlove) , to se Ti povedlo skvěle načasovat! (nod) (y) Je to ale četba na pokračování, takže d´Hondtovu metodu si musím nechat „na pak“. 🙂
    Přeju všem krásný den! (h)

    A prosím o palce pro Li (h) , která jde dnes na vyšetření, která by mělo rozhodnout o její léčbě. Tak ať už se konečně začne něco dít. (h) (y) (h)

    1. Ano, to byla moje první myšlenka ráno po probuzení. Myslím na ni strašně moc! (h)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN