PSI: Bona

Byla jsem požádána mou oddanou poddanou, abych vám něco zavrčela a zablafala o naší smečce. No, a protože občas musím i já coby nekorunovaná hlava naší smečky svým poddaným něco dopřát, tak pěkně poslouchejte: Já, Bona, Bonička, Bošoušek-pešoušek, lefice-hafice, čertice-bertice a psiskojednouječený mám tuhle smečku pod kompletním velením.

A to od první chvíle, co mě panička našla před 13 lety jednoho upršeného listopadového večera při cestě z práce v trolejbuse, kde jsem se podle řidiče už dobré tři hodiny vozila z konečné na konečnou. Panička mě sice nechala vyhlásit v lokálních brněnských rádiích a byla moc ráda, že se našli lidé, kterým jsem sice nepatřila, ale byli by si mě nechali se svými dalšími pesy, no ale já jsem se mezitím úžasně spřátelila s jejich pesou Polčou, která mě od začátku respektovala coby nekorunovanou šéfku.

Možná to bylo i proto, že jsem prý byla ve velmi zuboženém stavu – kolínko levé zadní jsem měla vykloubené, ale už zapouzdržené/ zarostlé, takže jsem skákala po třech. Kolem čumáčku jsem měla (a stále mám) širokou černou jizvu spálené nebo poleptané kůže – dvorní veterinář mých nových pánečků pravil, že jsem musela mít ten čumáček zadrátovaný, až kůže odumřela, nebo poleptaný nějakou kyselinou – prý prostě tak zubožené zvíře už dlouho neviděl.

Můj věk odhadl mezi 2 – 5 roky, protože ani zoubáky nebyly nic moc. Páníci svému vetu doktoru Šívarovi věřili už od svých předchozích kokříků a Polči, no tak mě k mé velké nelibosti svěřili do jeho péče. A já jsem se prosím fakt vylízala, dokonce jsem do roka začala běhat na všech čtyřech a pokračuju v tom kvůli tomu protivnému Gelacanu, co mi cpou pořád do každého jídla, až dodnes.

Faktem je, že dnes, když už mi je dle paničky skoro šestnáct, se mi občas ty mé pacinky rozjíždějí – to, když chci vystartovat tři sta z místa jako dřív. Polča a Bošár se dokonce už naučili, že mě musí při startu z domu ven buď oběhnout, nebo prostě počkat. Ale oč jsem dnes pomalejší, o to jsem hlasitější, no a ty dva dokážu ještě pořád pěkně ošéfovat. Jak mě neposlechnou, tak honem letím poměřit se, tj. položit hlavu na jejich hřbítek a ještě jim přitom pěkně zaláteřím do ucha, kdo je u nás v kutě pánem!!!

Posledních pár let jsem ale přes týden se starší paničkou na chaloupce a vždycky s Bojarem čekáme, až v pátek přijede ta brněnská dračice, protože nejen ve dvou, ale i ve třech se to daleko lépe táhne. Od doby, co mě páníci mají, litují, že nemají víc rukou, protože já vyžaduji mazlení oběma rukama a ti druzí dva mohou klidně počkat… Navíc, ač jsem z nich nejmenší, tak se umím u všeho zhmotnit první, takže páníci říkají, že mají doma, Polču, Bojara a několik Bonžouchů – to jsem taky prosím já, Bon-Bonža!

Já tedy umím na ostatní vyzrát fakt skoro ve všem. Když jsme se ještě hodně moc honívali, tak já jsem se zásadně zastavila a obrátila přesně v polovině kruhu, po kterém se hnala Polča, a vybafla na ni, když se ke mně uštvaná přiřítila. Načež ona změnila směr a já se zase na místě obrátila, abych na ni bafla, až přiběhne z protisměru. No a taková zábava mi vydržela fakt třeba celé odpoledne – jenom mi bylo divné, že Polča pak ležela a spala třeba dvě hodiny – neměla prostě tu výdrž co já.

Na vycházce do polí a lesů jsem taky nechala Polču a pak i Bojara-Bošára, aby se vyhonili, já jsem naopak mezitím nutila páníky si někde sednout a odpočinout ve stínu, zatímco ti druzí dva pesové lovili na louce myšičky, no a na zpáteční cestě jsem byla pořád v čele a popoháněla ty dva psí loudy, co se plazili za páníky s jazyky vyplaženými až na vestu. Taky jsem si natolik ochočila starou paničku, že chodí za mnou několikrát denně s dotazem, nač bych asi měla chuť.

Faktem je, že když mi pak podstrčí nějakou tu pochoutku, tak v ní někdy objevím takové to kulaté odporně chutnající, co mi nutili, když mě našli (pozn. paničky: Boninka bere poslední dva roky 3x denně 4 druhy prášků – srdíčko, játra, ledviny, zavodnění, tlak atd.) a to pak rychle vyplivnu a stará panička má rébus, co by mi tak chutnalo, abych v tom tu hořkou hnusobu spolkla.

Prostě tomu tady šéfuju, ať si říká, kdo chce, co chce. Taky kvůli mně máme v domě celkem šest velkých pelíšků v různých místech – no, a když je potřeba, tak se nějaký provizorní vyrobí, protože mě už nechtějí nechat lézt na křesla a gauče, aby to moje klouby nezatěžovalo. Jinak v dobách, kdy mi to nevadilo, tak jsem nejdřív s Polčou a potom i s Bojarem organizovala překážkový sprint z pokoje do pokoje a v rámci toho z gauče na křeslo a dál. V té době taky říkali provokatérka mně a ne Polče.

Moc ráda mám naši sousedku, která je kamarádkou z dětství od mé staré paničky. Chodíme tam všichni každý den na besedu, no a já ji zaběhnu zkontrolovat i separátně (už je jí skoro osmdesát). Jednou v neděli se mi to ale nevyplatilo, protože ona si myslela, že jsem se už vrátila domů a já jsem zatím luxovala její kočce misku. A tak spolu s mou starou paničkou odešly do kostela a mě nevědomky zamkla u sebe v chaloupce.

Mladší panička po cca půlhoďce vaření znejistěla, kde mě má – my totiž fungujeme stále jako tříhlavá smečka – a šla mě s páníkem hledat. Při tom hledání ještě řádně vynadala Polče a Bojarovi, kteří v klidu leželi na sousedčině lavičce u vchodu do domu (za kterým jsem stála já), že jsou sobečtí a nechali mě ztratit.

Po více než hodině hledání přišel za mladší paničkou tonoucí už v slzách, syn sousedky, že si byl pro něco v její chaloupce a že tam sedí za vchodovými dveřmi asi náš pes… no to bylo vítání a já dodnes nepochopím, jak to že mě panička necítila, když jsem seděla pár metrů od ní a ona pořád jen volala a volala…

Abych taky napsala, co nemám ráda – je to sprchování a česání. Panička si nás sice naučila, že nám zabahněncům jen prstem ukáže na otevřené dveře do sprchy (proti vchodu) a my se sklopenými hlavami stylem „keď ste si ma upiekli….“ naklapeme do sprchového koutu, ale já se vždycky snažím na poslední chvíli ze sprchy za zády ostatních prchnout. No, a protože jsem malá a nerada se bahním, tak občas mám jako bonus jen koupel v umývadle, což je pro mě přijatelnější než ta dešťová sprcha, která mi prší, kam ji napadne.

Ale až se příště narodím, tak určitě budu chtít zase do téhle smečky, která je mi skutečně čtyřiadvacet hodin denně zcela k službám (pozn. paničky: poslední dobou totiž Bonička „baboucí“ v rámci stařecké nespavosti i v noci a žádá si venčení – byť i jen z důvodu, že se chce pokochat pohledem ze zápraží na zahradu a pak jde zase na pelech!!).

Všem Zvířetníkům a jejich zvířecím miláškům kyne lefí královna Bona se svou oddanou poddanou Laďkou.

Aktualizováno: 4.10.2010 — 19:15

115 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Pingback: dodge caravan
  2. Pingback: tax refunds
  3. Pingback: DotComSercrets X
  4. Pingback: January
  5. Pingback: Alchemy Cheats
  6. Pingback: poor credit loans
  7. Pingback: dentist brooklyn
  8. Pingback: free nhl picks
  9. Pingback: en iyi oyunlar
  10. Pingback: tatli para
  11. Pingback: oyun ve para
  12. Pingback: pickyourshoes
  13. Pingback: electronics
  14. Pingback: the novel network
  15. Pingback: best earbuds
  16. Pingback: cheap web design
  17. Pingback: onkyo receivers
  18. Pingback: onkyo 3007
  19. Pingback: onkyo sr508
  20. Pingback: rockymountainalarm
  21. Pingback: uk sim only
  22. Pingback: iTunes Generator
  23. Pingback: database online
  24. Pingback: weeblyzsz
  25. Pingback: cheap sims
  26. Pingback: london escorts
  27. Pingback: advice tips
  28. Pingback: and Tweets
  29. Pingback: plytki
  30. Pingback: glazura
  31. Pingback: Escort girl Paris
  32. Pingback: autoremont
  33. Ani nevím, kdy jsem tu byla naposled. Tak jen hlásám, že jsme přestěhováni a ode dneška máme i internet. Stěhování bylo veselé, před akcí kulový blesk nás všechny tři bacil bacil a neměli jsme ani hlídání. S MLP jsme se dohadovali, komu je hůř, kdo bude nosit krabice, a kdo řídit, kdo si hrát s klukem. Nevím, co bylo v tom stavu horší, naštěstí nás zachránili rodiče MLP.
    No a po dokončení stěhování (namáme skoro žádný nábytek a tudíž ani vybaleno), jsme frčeli na svatbu. Jen boty jsem hledala pul hodiny! A to jsem byla přesvědčená, že vím, kde jsou. Tak teď už to bude jen čím dál lepší, ale jak mi zbyde čas na internet, to netuším. Ale žiju a to je to, co jsem chtěla napsat!

    1. Tak ať se vám na novém místě krásně a spokojeně žije (inlove)
      Akce kulový blesk jsou příšerné i bez nachlazení a malých dětí – s nimi potom takřka k nepřežití. 😀 Zažila jsem si obojí a děkuju, radši už nechci. A neboj se, za pár let se zbavíš i poslední krabice… (chuckle)

  34. Laďko, máš zlaté srdíčko, se staršími pejsky musíme mít někdy velkou trpělivost. Oni by se někdy i zapomněli najíst, Bonička trpí nespavostí a náš Don si musí jít několikrát za den schrupnout.

    1. No, u nás je právě problém v tom, že v noci nespí a přes den by ji mohli odnést i s pelíškem a ona spí jak šípková Růženka 🙂

  35. Jejda – ta tvoje smečka v autě mluví za všecko – vypadají šťastně, spokojeně a vesele. Jsem moc ráda, že jsi nás s nima seznámila (teda ještě čekám na Bojárka) – z tvého článku cítím obrovskou lásku. (h)

    Jinak kapku OT – už od soboty je mi zle nedobře – asi nějaký bacil na mne sedl a bolí mne v krku a kašlu tak, že kontroluju, jestli plíce jsou stále na místě. Však jsem dnes nebyla ani v zaměstnání – toto mi ten podzim pěkně začíná 🙁 :S

    1. A hlavně prosím nezapomeň toho bacila pořádně bacit, aby si příště na tebe nedovoloval!! Brzké uzdravení přeje celá naše smečka!

    2. A jejda, YGA (inlove) je za první podzimní vlaštovičku marodnou. 🙁 Tak hezky (coffee) a šup do pelíšku, obložit se zvířatama a hezky se z toho vyhajat. 🙂 Ať je Ti brzo dobře! (nod)

      1. Ale depa předsedo. Na Pražení se přece omlouvala Jile, Sharka a…ještě někdo, protože jsem klikala na 3 postele u přání na uzdravení. To se jen milej bacil ukázal jako čipera a frrr na Moravu.

        1. YGA (inlove) je tedy první vlašťovička moravská. (nod) To abysme měly pravdu vobě, přecedo. (h) 🙂

    3. Já se taky hlásím k marodům. Sedla na mě divná věc, do soboty do večera všechno v poho a pak náhle zimnice taková, že jsem pomalu neudržela hrnek a začala mě bolet doslova celá kostra včetně dlouhých kostí, o kloubech ani nemluvě! Ještě dnes jsem vydržela s acylpyrinem celý den v pelíšku. Teploměr ukazoval „jen“ 37 a půl stupínku. A teď večer NIC. Chápete to?? Nějaká novinka? (think)

      1. Kytko, chápu naprosto dobře, taky se to přes nás prohnalo. Je to jakási viróza, má to děsně rychlý nástup i průběh a obvykle do 24 hodin (pokud se člověk chová slušně) to zase zmizí. Ale chce to v žádném případě nezkoušet přecházet! Lehnout, pít – a na těch potřebných 24 hodin „umřít“ pro svět. On se nezblázní a člověk si nepřivodí zbytečné komplikace.

      2. Však jsem ležela jak Lazar 3 dny! :^) Olda zodpovědně držel basu a spal se mnou. (inlove)

    4. Lity lity milá Ygo (inlove) Zalez do pelechu, oblož se zvířectvem, popíjej čajík a nech o sebe pečovat (h) Ono je toho teď opravdu hodně, ale když to vyležíš, mohla by ses toho slušně zbavit. Mávám kapesníčkem (zatím ještě nepoužitým 😛 – díky tomu, že tu mám celou krabici 😀 ) na ÚJM a přeju, aby bylo rychle líp 🙂

    5. Ygo, Yvetko, nestonej moc, kdo by nám fotil jižní Moravu až se ukáže sluníčko. Uzdrav se brzy. (sun) (f)

  36. Vánoční OT:
    dnes jsem si koupila nástěnný kalendář Zahrada od Jiřího Trnky a ještě nějakou knížku. Dostala jsem vizitku s adresou, jsou tam krásné věci. Protože na Zvířetníku je spousta dětiček, třeba si tam něco vyberete pod stromeček.
    http://www.studiotrnka.cz/

  37. Milá šéfová, Bošoušku – Pešoušku, máš skvostnou smečku a velmi dobře cvičené oddané poddané (inlove) . Hodně krásných vycházek a sluníčkových nedělí. (h)

  38. Milá Laďko, díky za představení Bonynky. Po tom krušném období před tím, než se k vám dostala, má teď život plný krásy a pohody. A moc přeji, aby to ještě dlouho vydrželo a Bonynka ván dělala ještě hodně radosti , i když už je psí babička

  39. OT – Jestli je tu nějaký volný paleček, prosím o držení. Včera nám uteklo 12 mladých daňků

    1. Držíme celá smečka, tj. dohromady 12 palců!!!! Třeba si včas uvědomí,kde mají dobré krmení!!!

    2. No to je ale nadělení – držím! Snad přijdou za jídlem – jinak si nedovedu představit, jak byste je mohli dohnat (shake)

  40. Musím potvrdit, co už psali ostatní – moc pěkná smečka. Tak ať si užijete ještě hodně pěkných chvil. 🙂

    1. Taky se připojuju, ať vám to společně ještě dlouho pěkně běhá po procházkách. 🙂

  41. Tahle smečka je moc pěkná a k sobě ladící – pejsci jsou zachránění odevšad, ale spolu vypadají neuvěřitelně pohledně (inlove) Milá Laďko, už jen za tu trpělivost se svojí umíněnou královnou abys měla svatozář (chuckle) , ale oni ti staří psi člověku neuvěřitelně lámou srdce… (h)

    1. Dede, jako vždy jsi to dokázala vyjádřit, jak já to neumím – skutečně lámou srdce takovým způsobem, že mi mj. vůbec nevadí ponocovat tak, jako jsem to naposledy dělala u svého potomka – a ráda!!!!! A navíc mi to umožňuje lépe pochopit stále častější náladovost naší „starší paničky“ i to, že u ní řada aktivit, které automaticky očekávám, už nejde tak jako dříve…..

  42. Laďko, máš moc pěknou smečku. A ty blažené uchechtané tlamičky malých cestujících dokládají víc, než sebedelší psaní, jak jsou pejskové u Tebe spokojení. Posílám miklikování :“Ať ta smečka vydrží co nejdéle a zdravá:“

    1. Pitrýsku, díky moc, já takhle miklíkuju denně, aby to ještě nějaký čas vydrželo!!!! Už jen kvůli „starší paničce“, která jim denně říká, že to musejí doklepat spolu!!

  43. Milá laďko, máš krásné hafíky! Co kus, to originál a všichni viditelně velmi spokojení!

    My jsme si dneska užili trochu dramatické ráno: Argus vypnul mozkovnu a začal lákat Buffinku ke hře tak intenzívně, že na ní skočil a vykloubil jí rameno, pablb ušatej. Naštěstí se mi to povedlo okamžitě nahodit, je to holčička zlatá trpělivá, i když teda brečela. Pak hurá k vetovi na rentgen, naštěstí kloub zapadl správně. Dostala něco proti bolesti a teď mi tu dělá společnost v práci (dog) . Kupodivu ani moc nepajdá. Takže vlastně happy end, ale docela bych si tyhle zážitky odpustila.

    1. To tedy opravdu líty, líty Buffinky, protože tohle jsem si zažila jen jednou, když jsem hlídala kamarádce její tehdy patnáctiletou pesinku Dášeňku a ona mi sklouzla ze tří schůdků před domem tak nešťastně, že si vykloubila levou kyčel. No a protože já mám obě ruce olšové, tak jsme fofrem jeli 15 km k vetovi, který ji ten kloub taky nahodil, ale to její bědování slyším dodnes ve zlých snech…. No a taky potom musela být pár dnů v úplném klidu a brala brášky proti bolesti a navíc se jí musely zdvojnásobit dávky Gelacanu. Ale dožila se na všech čtyřech a v poho téměř sedmnácti let!!!

    2. Tak tuhle radost znám na vlastní rameno. Levé a mockrát. Než se mi podařilo upevnit vazy v kániji. Ale jen na levé straně, abych vyndavacím ramenem jen přitahovala 🙂 Ale tohla doporučení je pro Bufču těžko použitelný (inlove)

  44. Tedy Boničko, ty jsi skvělá šéfová. A máš úžasnou smečku, a umíš hezky povídat – tak ať vám to všem spolu ještě dlouho, dlouho běhá a skáče a povídá a baští… (h) A na paničky nos se raději nespoléhej, víš, my lidi jsme z pohledu vás pejsků vlastně skoro bez čichu… 🙂

  45. Bonička děkuje jménem smečky za vaše konstatování toho, co už dávno ví, a sice, že se má fakt královsky. A navíc ji dnes musí její poddaná pochválit, protože obě noci od pátku do neděle vůbec nebaboucela, ale spala až do sedmi ráno!! Zato z neděle
    na pondělí, kdy panička odjíždí z chalupy brzy ráno, testovala Bonička tvrdost paniččina spaní ve dvě a pak ve čtyři, takže
    to už vlastně paničce nestálo zato si jít znovu lehnout, když měla o pěti vstávat a raději vymýšlela, do čeho dobrého by ty Boniččiny ranní patáčky zabalila, aby to bez podezření zblafla…. Hezký den z upršeného Brna přeje všem Laďka

  46. Krásny dobrý deň prajeme. Pekná a šťastná smečka kratinôžkov. Tak nech sa Vám ešte dlho spolu darí ! (f) (f) (f)

  47. Milá Bono, máš ty ale krásný psí život, stejně jako Polča a Bojar. (y) (h) Je vidět, že vás CD vedla sice cestičkami klikatými, alek té nejsprávnější smečce na světě. 🙂
    Tak ať se vám vespolek stále daří a užijete si ještě hodně společných procházek. (sun) (h) (sun)
    Přeju všem krásný den! (h)

  48. hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Tohle povídání je napsané velikou láskou (inlove) Tak ať všechny krátké nožičky ještě dlouho vesele capkají a tlaminka se směje… (h)

  49. Ahoj Ladko, tvi pejsci se mi libi opravdu moc. A jeste ze jsou navrch zachraneni. Je na nich videt, ze jsou u vas stastni. (y) (h)

    Dostalas myho mejla – asi pred tejdnem? Pokracovani bude za par dnu. 🙂

    1. Ahoj Hani, jsem ráda, že se ti členové naší smečky líbí (ještě bude povídání o Bojárkovi). Tvůj mailík jsem četla teprve včera, protože jsem byla dva týdny pracovně mimo bez možnosti mailování. Dnes ti posílám samostatný mail!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN