Imunita je rozhodně populární až módní pojem, což je patrné už z toho, že „prostředky na posílení imunity“ nahradily v inzerátech i takové evrergreeny jako byly vodičky na růst vlasů či patentní kráječe cibule. Pojďme se tedy podívat, co tento téměř magický pojem obnáší.
Imunitní systém
Imunitu zajišťuje v těle imunitní systém. Už s tím je trochu problém, co si pod tímto pojmem představit. Na rozdíl od např. trávicího či dýchacího systému je imunitní systém rozprostřený po celém těle. Patří k němu lymfatické uzliny – ano to jsou ty „uzliny“ co se zvětší při různých infekčních chorobách (třeba při mononukleóze) nebo když se nám zanítí a zhnisá prst. Dále jsou to spousty nenápadných buněk v podkoží a pod sliznicemi (ty hlídají, zda do těla něco špatného neproniká), bílé krvinky v krevním oběhu a (abych jmenoval také něco podstatnějšího) slezina, brzlík (thymus) a kostní dřeň.
Imunitní systém je tedy poměrně nenápadný, a proto také dlouho unikal pozornosti badatelů. Jeho funkce jsou ale navýsost důležité, přestože nám neposkytuje tak příjemné zážitky jako třeba systém trávicí nebo rozmnožovací. Základní funkcí imunitního systému je totiž obrana proti nejrůznějším mikrobům. Je to funkce opravdu fundamentální, objevuje se i u takových prastarých zvířat-nezvířat jako jsou třeba ostrorepové (vzdálení bratranci trilobitů, kteří tu přežili z prvohor) a každý vyšší tvor bez imunitního systému by se stal vítaným zdrojem potravy pro mikroorganismy.
Imunitní systém je složitý – to není obvyklá výmluva, ale bohužel skutečnost. Složitý je jednak proto, že na nějaký jednoduchý systém by mikroby za ty stamiliony let něco vymyslely a jednak proto, že to není žádný geniálně vymyšlený stroj, ale konglomerát nejrůznějších mechanismů, fint a funkcí, jak se na sebe v průběhu vývoje nabalovaly. Přes všechnu tu složitost se imunitní systém dá rozdělit na dvě velké části: specifický a nespecifický imunitní systém.
Nespecifický imunitní systém
Pod tímto názvem se skrývají všemožné mechanismy obrany proti baktériím, virům a dalším potvůrkám, které mají společných několik rysů: jsou z hlediska vývoje poměrně staré, působí velice rychle (minuty až desítky minut) a fungují pokaždé stejně (vysvětlím dále). Asi nejdůležitější je jejich rychlost, jsou schopné příslušné mikroby zlikvidovat dříve, než se zapojí další linie obrany a než by mohlo vzniknout onemocnění.
Je to pomocník tak užitečný a nenápadný, že mu imunologové až donedávna nevěnovali přílišnou pozornost. Teprve v posledních letech byl vzat na milost a doceněn. S nespecifickým imunitním systémem si vystačí všichni předchůdci obratlovců, ale ti zvýšené ztráty snadno kompenzují počtem potomstva. To my obratlovci, kteří musíme potomstvo pracně učit a vychovávat, tak vysoké ztráty netolerujeme a proto jsme vybaveni ještě něčím onačejším:
Specifický imunitní systém
se od nespecifického liší v řadě aspektů. V evoluci se objevuje později, je značně složitější a objevuje se tzv. imunitní paměť. Co to je? Specifický imunitní systém nereaguje pokaždé stejně, při prvním setkání s určitým mikrobem je odpověď imunitního systému taková váhavá a nepříliš účinná, ale důležité je, že si imunitní systém setkání zapamatuje. A pokud se s tímto mikrobem setká podruhé (či potřetí, počtvrté…) je už odpověď rychlejší, účinnější a celkově vede k rychlejšímu odstranění mikroba z organismu.
Nabízí se otázka, proč to celé, proč není odpověď stejně účinná už při prvním setkání? Nejspíš proto, že ani obrana proti mikrobům není zadarmo, stojí spoustu energie a sil a vyplatí se šetřit a nereagovat při prvním, možná náhodném setkání.
Složitost řízení specifického imunitního systému zase souvisí s jeho vysokou účinností. Je tak účinný, že je schopen zabít a zlikvidovat i velice odolné mikroby, výborně přizpůsobené životu v lidském těle, jako je třeba baktérie způsobující tuberkulózu. Náš imunitní systém je tak mocný, že pokud se jeho řízení vymkne z ruky, může snadno svého nositele i zabít! Naštěstí se to stane velmi vzácně a imunitní systém selhává takto jen málokdy.
Očkování
Pokud vás při informaci o imunitní paměti napadlo očkování, jste na správné stopě. Principem očkování není nic jiného, než to, že první setkání není s mikrobem v plné síle ale s mikrobem oslabeným, mrtvým či dnes nejčastěji dokonce jen s kouskem mikroba. Toto setkání pochopitelně nevyvolá onemocnění, ale stačí k navození imunitní paměti. No, a pokud se jednou někdy setkáme s mikrobem „opravdovým“, imunitní systém to už bere jako setkání druhé, rychle a efektivně zasáhne a choroba se nekoná.
Poruchy imunity
První Murphyho zákon Může-li se něco pokazit, pokazí se to, platí pochopitelně i pro fungování imunitního systému. Poruchy jsou v zásadě dvojího typu, buď imunitní systém funguje málo (odborníci pak hovoří o imunodeficiencích) nebo je naopak příliš aktivní. Nadměrná aktivita je pak zaměřená buď na podněty z vnějšího prostředí (to jsou známé alergie) nebo imunitní systém patologicky reaguje na vlastní tkáně těla (zde se mluví o autoimunitě). Tolik k rozdělení a teď pár slov k jednotlivým skupinám onemocnění.
Imunodeficience
Ty těžké jsou naštěstí velice vzácné vrozené poruchy, které jsou v podstatě neslučitelné s normálním životem; jsou to ty nešťastné „bublinové děti“, které občas ukazují v televizi, jak přežívají pečlivě izolované od okolního světa, protože jejich imunitní systém téměř nefunguje. Lehčí poruchy nejsou samozřejmě tak dramatické, ale jsou o to častější. Typická při těchto poruchách je vysoká náchylnost k infekcím a často se ani při podrobném imunologickém vyšetření nezjistí žádná odchylka (což svědčí pouze o tom, jak málo o imunitě víme).
Autoimunity
jsou skupinou poměrně závažných a nepříjemných chorob. Jsou (opět naštěstí) poměrně vzácné, ale jsou úporné a léčba bývá docela svízelná. Z nejasných důvodů postihují převážně ženy.
Alergie
jsou s přehledem nejčastější poruchy imunity a patří i mezi nejběžnější skupinu onemocnění vůbec. Statistiky udávají, že nějakou formou alergie u nás trpí asi čtvrtina populace. Alergie mohou mít různou formu od poměrně lehké alergické rýmy a alergického zánětu spojivek přes různé kožní vyrážky (ekzémy) až po velice závažné alergické astma.
Rovněž to, co alergii spouští (tzv. alergen) může být velice rozmanité. Velmi časté jsou alergie na pyly různých rostlin, stromů, trav i plevelů. Zde je zajímavé, že alergie způsobují rostliny s malými nenápadnými květy, které jsou větrosprašné a mají tudíž lehká pylová zrnka, na rozdíl od rostlin s velkými barevnými květy, které jsou hmyzosprašné a pylová zrnka mají velká a přilnavá (aby na hmyzu dobře držela) a alergie způsobují výjimečně. Dále mohou být alergie na nejrůznější potraviny, na zvířata (velmi časná je alergie na kočky), na hmyz a vlastně skoro na všechno s čím může člověk přijít do styku.
Na alergiích je nápadné to, že lavinovitě přibývají, a že přibývají jen v tzv. vyspělém světě. Napřed se z toho obviňovalo znečištěné životní prostředí, ale toto domněnka postupně padla. Vymýšlely se nejrůznější hypotézy (např. se obviňovala malá pohybová aktivita dětí), ale nyní se zdá, že problém bude někde v dozrávání imunitního systému po narození. Zřejmě žijeme v nepřirozeně čistém prostředí, naše potrava je často prakticky sterilní, a imunitní systém se nenaučí správně reagovat Tato domněnka není ještě potvrzena, ale jeví se jako stále pravděpodobnější.
Pozor, tohle se odehrává asi do dvou let věku, pokud se už u někoho alergie rozvine, musí se pak naopak svého alergenu vyvarovat!. Potěšitelné je, že riziko vzniku alergie snižuje soužití dětí se zvířaty, čímž se lehce zdůvodní i fakt, proč musíte číst povídání o imunitě a alergiích na Zvířetníku.
To je zase hezkej rozhledník 🙂 Díky
Zaujaly mne ty fylogenetické souvislosti (ty jsem si nějak neuvědomovala), chtěla jsem se v souvislosti s tím jen tak ze zvědavosti zeptat (jestli se sem ještě budete vracet) jestli je nějak zásadně odlišný fungování imunitního systému u savců oproti ostatním obratlovcům. Narážím na nutnost tolerování cizích tkání (tj. toho plodu) v průběhu těhotenství (poměrně překvapivě se v týhle souvislosti nejvíc mluví (resp. mluvilo, už jsem to chvíli nečetla) o NK buňkách – tedy vlastně té fylogeneticky staré nespecifické imunitě).
Dnes nám naše Dede zařadila tolik krásných článků, že jenom je přečíst dá spoustu práce (chuckle) . Nevím pod který se přilípnout. Takže, zlatá střední cesta.
Pavle a Evo, díky za krásný článek o imunitě. Také mám otázku, třeba jak je to se získanou alergií během života, proč najednou přestane imunita „pracovat“ a člověk začne být v jarních měsících kýchající, slzící a smrkající chudák, když ještě před třemi lety jsem jako „takřka důchodce“ neměla celý předešlý život žádné problémy.
Blahopřeji k Vašim fletím děvčátkům. Je mi velmi blízký Váš životní styl a fandím a držím palce do dalších chovatelských úspěchů.
Stále mně ubezpečujete v tom, že jste pro mne zářným příkladem chovatelů!
Andyho článek velmi zajímavý. Vyvolal národností emoce, ale diskuse je zajímavá.
Nu a Mariččiny milované „holky“. Jakpak si s nimi poradí osiřelý páneček? Věřím, že dobře, jistě budou spolupracovat!
Jo jo, dnes jsem byla nařčena z toho, že likviduju Sváťu-dala jsem jí totiž pusu a to se prej miminkům nesmí, že chytne virus :O . Tak teda nevím, co su za matku (shake) , když takhle hazarduju. Co si tak pamatuju, tak mě v raném dětství s oblibou olizovala i kráva, kůň, koza a spol. A taky jsem to přežila bez zjevných následků. Vyrostla jsem mezi různým dobytkem a žiju. Ale občas se někdo zeptal, co jako hodlám udělat s kočkou, když su těhotná/mám mimino/kojím?Přece nemůžu mít dohromady děti a zvíře?
A musím se pochlubit-dnes jsem zdolala nástrahy mlékomatu a načepovala a hrdinně ochutnala a je to fakt dobrý mlíko 😛 . A mám v plánu dát i Andulce. A na to mi moje přecitlivělejší antibakteriální kamarádka řekla, že by to rozhodně své dceři nedala, protože by jí mohlo normální mlíko ublížit (tak v 6 letech holka pije sunar či co)
Vy teda žijete na hraně (chuckle) – kdo to kdy viděl, dávat pusu svému vlastnímu děcku! Že jsi ani neměla roušku přes hůsta?! (rofl)
Se stydím, ale neměla. Napravím to však ještě dnes, hned jak se holky vzbudí, plácnu jim na huběnky náčeňovou hadru a až pak jim dám pusu. To by tak hrálo, aby ode mě něco chytly (inlove) a pak bych mohla být popotahovaná třebas. A nebo je prostě přestanu líbat na veřejnosti :*
Ale fakt jsem čuměla, ona ta moje kámoška je v určitých věcech fakt šáhlá. Když se jí narodila dcera (zcela zdravá), tak se k nim na návštěvu mohlo jen s rouškou, na malou se mohlo sahat jen v gum.rukavicích, do půl roku s ní ani ven nechodila-jen k doktorce(a to dávala roušku i malé), jídlo jen bio a s certifikátem,bez soli, bez cukru. Furt něco desinfikovala, mýdlo jedině antibakteriální, hračky dvakrát denně umývala, … Výsledkem je šestiletá holka, alergická snad na všechno, furt nemocná, nedomrlý až vycmrdlý chvístek (by řekla bábinka-dejte tomu děcku najest). Tak to dopadá, když někdo čte jen a pouze porady, jak má být dítě zdravé a spokojené.
Že to není pravda?
Bohužel, je to pravda.
Předpokládám, že kdyby ta kamarádka viděla, jak žijeme s Míšou společně v 1 + 1 s osmi kočkami a jedním psem, tak by se oni pokoušel infarkt 🙂
Myslím, že nepokoušel, že by prostě nastal 8-| . Na návštěvu musíme my k nim, oni k nám nee, protože máme (cat) . Ale než nás pustí dál, projdeme desinfekcí, výslechem (jestli nemáme blechy), dostaneme na noky návleky a pak teprve můžeme vstoupit. Ale jinak je to móc hodná holka, jen je prostě pobouchaná. Při výslechu včerejším jsem jí řekla, že jsme měli dokonce i myš, ale že byla sežrána (cat) a to ji málem trefilo.
Chudák dítě.
Týno, vím, jsem impertinentní, ale je to fakt nutné, aby taková osoba byla Tvoje kamarádka, potažmo se stýkala i s Tvými dcerkami (rofl) ?
Nutné to není, ale ona je prostě trochu zvláštní. A holky si to spolu nějak porovnají, až budou větší. A pořád doufám, že se zase trochu vzpamatuje, už i doktoři jí řekli, že té malé škodí
Co na tom, že jíte myši? (chuckle) Hihi, v Babičce ta rodina jedla veverky, a jak byli zdraví! (wasntme) (chuckle) (rofl)
Jinak kamarádka je fakt blázen – tohle je na léčbu u psychiatra. Chudák dítě!
Ano, k tomu není co dodat.
Týnovic to ale mají zařízeno moc dobře (inlove)
Týno, to znám také. Janina kamarádka byla taky tak máklá. Jana tam přestala chodit, protože když tam přišla tak se musela jít umýt a ono ji to tak uráželo, že tam raději nechodí dodnes i když to už Katku trochu přešlo. Holky chodí do školy a vydyndaly si psa. Jenže pes nesmí do domu jen když je babička doma sama tak ho vezme. Přitom to je goldenretrívr, který opravdu lidi potřebuje. Když jdou na procházku jednou za čas tak říkáme, že Hubert (dog) má vánoce atd.
Jo, chudák dítě, jak napsal jHonza.
Poslyš, Ty musíš mít tu kamarádku opravdu ráda. Po takové prověrce a návlecích bych se omluvila a setkávala se s ní pouze a jenom na neutrálním úzení. Ale k ní? Ani omylem.
Ona začla takhle blbnout až po porodu, jinak byla normální. I jsme spolu jeden čas spolubydleli. Ale v tomto je prostě pohrkaná a nedá si říct.
Škoda, že nepíšu ze svého compu a nemohu nabídnout fotku dvouleté Víly, která se s plnou pusou písku z tuniské pláže muchlá s kolemjdoucí tuniskou babkou a bere si od ní vysoce podezřelou smaženou pochoutku (rofl)
(rofl) (rofl) (rofl) uááá to je krásná představa
Týno, už jsem tu psala o dceři své kamarádky-sousedky z chalupy, jejíž holčička neviděla zatím maso – snad jen mořské plody smí, nějaká uzenina, šunka apod., jen to ne, nevím přesně, co ještě to ubohé dítě nesmí, ale v podstatě je to na hraně. Mléko nic, cukr nic, nesolené, nemastné, luštěniny, zelenina…………….. Ale zdraví to rozhodně neprospívá. To dítě je fakt ubohé, průsvitné, ale maminka je spokojená, jak holčička pěkně zdravě papá a jak bude v dospělosti šťastná, že v dětství nepozřela nic závadného. Jaksi maminka zapomněla na člověka-všežravce a na to, že i to, co je zdánlivě škodlivé, člověk potřebuje. S jakou chutí bych jí dala buřta, opečeného na ohýnku, aby si holčička taky konečně užila, ale obávám se, že by ji to mohlo i sklátit.
Řezat, řezat, řezat. Řemenem.
A k vanocum bych dotycne doporucoval podarovat balik sena. Kdyz si myslí, že je kráva, tak ať to má komplet.
(clap) (clap) (rofl) (rofl) (rofl)
Jendo, 1 (*)
Jo člověku se začal zvětšovat mozek a inteligenční kvocient, když se dostal k masu. On mozek je poměrně energeticky náročný nástroj a bez energie dělá blbosti.
Lidská blbost je nekonečná.
To mléko bych přece jen převařila. Osobně bych se nebála ani tak mléka přímo od krávy, jako toho, které v tom mlékomatu muselo nějakou dobu čekat na načepování. Tedy, někdy si to musím koupit, ale přemýšlím, jak ho dostat na 70 C a ani o stupeň více. Já totiž nemusím mít ten vysrážený blivajz navrchu. A i jinak převařené mléko má jinou teplotu.
Ale jinak dobré – přeju zdravou Sváťu – myslím, že jí zaděláváš na ten nejzdravější kořínek, jaký může mít. (y) (y) (y) (y) A dcery tvé kamarádky je mi líto, co na to říci jiného…
Jednoduše, jenom to chce si u toho těch 5 minut postát. Prostě dám mlíko do hrnce, hodím na plotnu, vařím a kontroluju, občas fouknu na hladinu. Jak se začnou u stěn dělat takový malý bublinky a na hladině to po fouknutí vypadá, že za chvilku bude ten svařenej blivajz, vypnu plyn / stáhnu z plotny. Sleju do lahve a nechám chvilku vychladnout, protože když se zavře teplý, není to ono.
Jinak plechová kráva (aka mlíkomat) je moje obrovská láska. Vracím se do kojeneckejch let, žiju prakticky jenom z toho mlíka.
Jasně, že převařila. I tak je skvělý a já asi zas začnu pít mlíko. A i ten puding z něj je takovej jinej 😛
Jeste k te sterilite prostredi a jidla. V detstvi jsem stravila skoro cele prazdniny s dedeckama a rodicema na chate. Nebyla tam elektrika a do obchodu bylo pesky tak hodinu. Maso jsme drzeli v hrncich s octovou vodou a zatizenych sutrem v potoku. Maslo se narvalo do kameninoveho hrnku, posolilo a zalilo vodou. Nikdy nikomu nebylo spatne od zaludku. A pamatujete masny v dobach uz hodne byvalych? Jak to maso viselo na hakach, uz pekne oschle a kolem letaly mouchy? A blbe nam taky nebylo. Teda ne, ze bych staromilsky tohle propagovala, jen mam takovy pocit, ze kdybych dneska snedla to, co jsme jedli driv, tak by mi asi bylo velmi nedobre. Na opacnem konci spektra je manzelka meho sefa, ktera zije v neustale hruze, ze neco chytne. Soustavne si maze ruce antibakterialnimi pripavky, diky cemuz ma kozni problem, protoze tyhle veci obsahuji alkohol a tudiz ji vysusuji kuzi. Pribory v restauraci otre antibakterialnim kapesnickem. To same dela pro jejich decko. Navrch je hypochondricka, co travi vecery studiem ruznych chorob a sledovanim, jestli to na ni uz neleze. Tuhle jim po bource bouchla asi na 12 hodin elektrika a mila Mary vyhodila z lednice vsechno od vajicek, pres tvaroh, jogurt, maso, syry, salam…Ve skutecnosti jsou soustavne nachcipany a zazivaci problemy, a to jeste nasli doktora, ktery jim na kazde zakaslani napise ATB. Teda muj sef to zas tak nepestuje, ale ta manzelka a decko – skoda mluvit.
Hanko, to máslo zalitý vodou – úplně jsi mě vrátila do dětství (inlove) . Na chatě jsme měli sklípek, on to nebyl sklep, ale odizolovaná díra do země asi velikosti malý ledničky, v kuchyni pod stolem. A tam bylo to máslo (maso moc ne, to se v těchhle končinách prakticky nedalo koupit; přes léto jsme žili z konzerv a uzenin 😀 ). A ruce se myly v plechovým umyvadle a voda se měnila, když už byla viditelně neprůhledná 😉 .
A jaký jsme byli zdravý…
Rovnez dekuju za zajimavy clanek. My tady budeme tak chytri!. Mam na pana Pavla dotaz co si mysli ohledne nekterych novych, za znacny peniz prodavanych pripravku na zvyseni imunity. Narozdil treba od osvedcenych (?) veci jako silny kyreci vyvar v obdobi nachlazeni a chripek. Nebo treba ted, diky memu soucasnemu ochoreni studuju japonske miso – pasta z fermentovanych sojovych bobu. Japonci to do sebe v podobe velmi jednoduche polivky ladujou kazdodenne po staleti. A co o posileni imunity zinkem nebo vytazkem ci cajem z echinacey? To nevim, jak se rekne cesky, ale je to tahle kytka: http://mypersonalvisions.net/wp-content/uploads/2009/09/echinacea_std.jpg
Neocekavam detail, jen by mne zajimal nahled odbornika na tyhle veci.
česky nevím ale Rudbekie třapatá
Rudbekie neboli Třapatka nachová, viz třeba zde http://www.garten.cz/a/cz/696-echinacea-purpurea-trapatka-nachova-leciva-rostlina/
Tvrdí se, že to funguje, ale nevím, nezkoušela jsem.
Bubu, jsi hlavička, já jich mám na zadrádce hodně, mám je ráda, jsou velmi trvanlivé a slétají se na ně spousty motýlů a název mi vypadl z hlavy než jsem to napsala
Předesílám, že můj vztah k prostředkům na posílení imunity je dosti skeptický. Když je totiž v medicíně opravdu potřeba imunitu nějak povzbudit, zjistí se, že skutečně účinných prostředků je zoufale málo.
Pro laika dostupné prostředky na povzbuzení imunity lze rozdělit do dvou skupin:
Do první skupiny bych zařadil různé víceméně neškodné přípravky, které maximálně mohou dodat tělu některé chybějící látky (což u nasyceného příslušníka západní civilizace nebývá nutné). Většinou fungují na základě placebo efektu, k čemuž přispívá i jejich cena.
V druhé skupině jsou volně prodejné přípravky, které obsahují usmrcené a rozložené (jinak vcelku neškodné) bakterie. Ty skutečně mohou mít nějaký opravdový efekt, ale nelze od toho očekávat zázraky. Svou službu ale udělají, jsou například docela užitečné před tím, než pošlete dítko z rodiny do nějakého kolektivního zařízení.
Jinak věřte svému imunitnímu systému. Zadarmo a ve vhodném množství vám vytvoří spoustu účinných látek, které byste jinak vůbec nesehnali a kdy ano, tak jen na lékařský předpis a za drahé peníze 😉
Jedno OT:
Příšera jde dnes na kastraci. Pan drvet prohlásil, že je už schopna výkonu i když krvácí jště pořád hrozně moc. Kolem 3 by měla jít na sál, kdyby zbýval paleček. Ozvu se snad večer, zítra jsem celý den mimo net a ve čtvrtek taky.
Držím! (inlove) Však jsem na ni, holku chlupatou, myslela. Tak ať je všechno v pořádku! (y)
(y) (y)
Hanýsku, samozřejmě držím! (h) (y) (h) A pošli mi sms, já to tu vyřídím, ano? 🙂
Příšeře (y) (y) (y) (h) . Bude to dobré….. (h)
Aspoň budete mít pokoj. Podržíme (y) (h)
Honzo, drzim (y) (y) Na uvitanou od veta bych doporucovala silnou kureci polivku.
Příšerové, držte se ! (y) (h)
Ajajaj, držíme, (y) (y) (y) !!!
(y) (dog) (y)
(y)
(y) (y) (y)
Pandrvet operaci zrušil, Příšera má pořád málo krevních destiček, mohla by vykrvácet. Náhradní termín je ve středu.
Ve tři jsem to nestihla, čtu až ted, tak mám poznámku na středu a budu držet (h)
Tak ve středu na vás budu myslet (y) (h) (y)
Pozdě jsem se dozvěděla. Tak aspoň přeji brzké a hlavně úspěšné vyzdravění.
I já mám radost, že nám PavelŽ (inlove) tento rozhledník napsal a stejně jako ostatní bych potřebovala vědět víc 🙂 Leccos se mě bohužel týká, takže vítám každé světlo ve vědomostních temnotách (sun) A děkuju Evě, že s rodinnými rozhledníky začala (f)
Jaký byl výlet?
Ohromně jsme si užili 🙂 Maastricht je moc krásné město a v okolí jsou i kopečky! (No, oni tomu říkají hory, ale přehánět se nemá (chuckle) ) Jezdila jsem na květovaném slonu a déšť nás v sobotu téměř míjel a v neděli svítilo sluníčko a bylo přes dvacet stupňů. Lejt začalo až zase před kanálem…
Na kvetovanem slonu ??? (chuckle)
Já nevím, čemu se divíš (chuckle) – proč by Dede nemohla jezdit na slonovi, když je květovaný (wasntme) – nota bene v Máástrichtu (nod)
Pavle Ž – opravdu srozumitelně napsaný článek, takže jsem se nikde neztratila. Děkuju.
Taky se přimlouvám za článek o alergiích.
Pavle, skvěle napsaný, přehledný a zajímavý. Ta myšlenka o úpadku imunity následkem přílišné hygieny je zajímavá (a docela se mi jako laikovi zamlouvá). Dík veliký (i Evě za „zařízení“).
A oběma moc blahopřeju k Ginny – je moc šikovná – jako byste to nevěděli :*
Ano ano, což mi připomíná, jak jse jednou s naší známou, mimochodem lékařkou, rozebírali čistotu čínských kuchyní u nás. Tenkrát byly v televizi reportáže o tom, jak u u nás v čínských restauracích vypadá. Chcíplé myši a potkani, nečistota všude, ale opravdu špína „na úrovni“. V tom Číňani vařili (a bojím se, že dodnes vaří) pro našince. Ta známá k tomu pouze řekla: „Alespoň vidíte, co všechno vydržíme.“ V podstatě myslela, že trochu špíny nám vlastně udělá jen dobře. To je vlastně také o té imunitě.
Moje babička říkala, že lehce zahnojená domácnost je zdraví jen ku prospěchu.
A vlastně můžu potvrdit, že u mne to funguje. Dokud jsme žili ve městě v paneláku, skončila jsem v sezóně i několikrát do měsíce na pohotovosti. Kočka se mi jen otřela o sukni a já se začínala drbat a dusit. Přestěhovali jsme se na vesnici do domku a na pohotovosti jsem ještě nebyla (je to 8 let). Pořídili mi kočku, zpočátku jen venkovní a dnes mi kočka hnípe na gauči a já si jen nesmím sáhnout rukou od kočky do očí. Takže postupná vakcinace „bordelem“ se jako metoda léčby alergie osvědčila. Alespoň v mém případě.
A moc děkuju za článek.
On to asi jeden z duvodu bude. Dalsi je podle me miziva detska umrtnost ve vyspelych statech. Diky dobremu zdravotnictvi se tak doziji dospelosti a zplodi potomky i ti, kteri by v tech mene vyspelych statech se svou tak ci onak nabořenou imunitou zemřeli už v dětství a tedy bez potomků.
Cimz samozrejme nechci navrhovat nucene sterilizace a uz vubec ne systém Sparta.
Bezvadný rozhledník, děkuju, milý PavleŽ. (bow) (inlove) A dovolím si jednu velkou prosbu: nešlo by navázat povídáním o alergiích? Opravdu mě velmi zaujalo, že dnes se zvažuje, že dětská strava a prostředí je v prvních měsících příliš sterilní.
Vím, že moje děti jedly pestrou stravu mnohem dřív než má vnoučata. Dětské doktorky v současnosti vylučují z dětského jídelníčku spoustu potravin právě proto, aby nevznikla alergie. Jaký na to máte názor?
Vzhledem k tomu, že se nám Zvířetníkům letos narodilo plno miminek, myslím, že tato otázka je velmi aktuální a že by byl o toto téma velký zájem. (nod)
Děkuji za pochvalu. Alergie jsou poměrně ožehavé a aktuální téma, takže (přestože nejsem klinický alergolog, pracuji v laboratoři) se pokusím nějaké povídání na tohle téma sesmolit. Jen nečekejte nějaké jednoznačné rady a doporučení, přes různá jednoduchá prohlášení, je situace ve skutečnosti sále poněkud nejasná a „tvrdých“ faktů je v této oblasti jako šafránu.
Děkuju Vám moc. 🙂 Určitě nečekám nějaké striktní závěry, ale nějaký přehled a současný náhled velice uvítám.
To by mě taky zajímalo. Vzhledem k věkovému rozptylu mých potomků – dcera 20 let a syn 5 měsíců – jsem nyní často v úžasu, co se všechno změnilo a občas se divím, že dcera moji péči přežila 🙂
Souhlasím s Vave – na dětech mých mladších sestřenic a z diskuzí na rodině.cz jsem zjistila totéž – spousta věcí se nedoporučuje a mnoho věcí vylučuje i u úplně zdravých dětí. Chápu, že dusící se dítě nebo dítě šílené z atopického exému se rozhodně alergenům vystavovat nemůže, ale proč se to bere jako všeobecné (dost důtklivé) doporučení?
Já jsem dcera velmi silně alergické matky, která trpěla astmatem od dvou let, ale od raného dětství jsem trávila spoustu času u nás na horách na chalupě, kde byly všechny alergeny, jaké si člověk jen může přát (prach, plísně, staré seno, všechny druhy stále kvetoucích trav, toulavá zvířata žijící v domě – dům je na samotě uprostřed lesů – apod.). Přežila jsem bez alergií a kdybych si vlastní blbostí nepodlomila imunitu (přecházet choroby je pitomost – teď už to vím (fubar) ), tak bych byla v pohodě. Moje děti (označené rodinnou anamnézou za rizikové) vyrůstaly stejně, jen vedle alergenové chalupy měly navíc ještě odmala doma psa. Díky bohu jsou v pořádku. I proto mě ta teorie „rizikové hygieny“ hodně zajímá. 🙂
Zase jeden moc hezky, čtivě a přehledně napsaný rozhledník (nod) Děkuji moc autorovi, i Evě, že ho k napsání článku přesvědčila. Myslím, že holky fletky nejen posilují imunitu páníkům, ale jsou celkově prospěšné pro zdraví těla i ducha (chuckle)
Ginny nám o víkendu posílila imunitu a málem zpsobila nervový kolaps. Ve čtvrtek večer jsme se jako náhradníci dostali na Mezinár. soutěž retrívrů – v podstatě mistrovství. Během hodiny jsme museli zorganizovat změny na celý víkend a v pátek vyrazili do Staré Boleslavi s jediným cílem – „snad to aspoň dojdem“, protoře jde o nejtěžší a nejprestižnější soutěž. Ginny šla s malými chybičkami, ale spolehlivě a celkově nakonec nejn došla v 1, ceně, ale dokonce na fantastickém 2. místě. Od vítězství ji dělil jediný bod (v podstatě jeden upuštěný bažant – když je ve stresu, má sklony blbnout s aporty). Rozhodčí byli fantastičtí, nepřehlédli a neodpustili ani ň. Terény těžké. Ale byla to nádherná soutěž a ještě se nemůžeme vzpamatovat. Ginny je hvězda (h)
Páááááni, to je ale nádhera! (clap) Milá EvoŽ (h) , blahopřeju Giiny i vám všem, máš skutečně vynikající chov! (y)
Jste úžasní, moc gratuluju. (f) A pokud budou v příštím roce Giňata, mám vážného zájemce o štěně. Dovolila jsem si mu dát kontakt na Tercius. Je to slušný člověk, který je z fletů nadšený.
Vzhledem k tomu, že Ginny se asi bude hárat po 8 nebo dokonce více měsících, budeme nakrývat, jak to přijde, nejspíš v říjnu nebo v listopadu. Štěňata by měla být koncem prosince nebo v lednu, k odběru za 7-9 týdnů po narození. Budoucí otec je prověřená povaha. Takže pokud to vyjde… (h)
Kontakty je možné najít na našich stránkách, ráda všem odpovím.
Jsem ráda, že se vám opět podařilo zvítězit a zúročit společnou práci lidskopejskovou (dog) (h) (bow)
Ginny je (*) – velikánské blahopřání jí i páníčkovi
Gratuluji, je mi jasné, kolik je to všechno práce (i když radostné), takže každý úspěch je tvrdě zaplacen prací, potem i nervy. Ale věřím, že za spokojeného psa to stojí.
Gratuluju moc! Ginny je hvězda (*) A vy jste krásní šílenci, protože tohle je neuvěřitelná spousta práce. Gratuluju (f)
Zase tak šílená práce to není. Stejně bychom s nimi chodili ven a něco dělali, aby se psice nenudily. Tak „jen“ taháme různé více či méně nechutné aporty (tedy pro estéty nechutné, nám to nepřijde). Jinak fakt tak 70-80% práce uděláme při běžných procházkách. Jen v sezóně děláme něco navíc a dovolené jsou tak trochu psí, no. A hlavně – všechny nás to baví.
to je právě vidět, že vás to všechny baví (inlove) Protože ti, co to dělají bez nadšení, nikdy takových výsledků s veselými a šťastnými psisky nedosáhnou
U retrívrů to vidíš vzácně, ale je děs, když vidíš plemeno, kde se pes páníčka bojí a dělá ze strachu. To bych nikdy nechtěla. Taky retrívr není „klasické“ lovecké plemeno a u některých myslivců je v mírném opovržení. Retrívry hodně „dělají“ lidi, kteří mají psa především jako kamaráda. Ale bohužel se najdou výjimky 🙁
Vás to baví, proto vám to tak nepřipadá. Sice taky chodíme s čubou ven, ale ta je spokojená, i když si jdeme do lesa jen tak na houby a ona si čuchá a běhá od jednoho k druhému.
Vy cvičíte. Nám stačí vychovaná poslušná psice. Znám ten rozdíl a obdivuju vaši důslednost. A nepochybuju, že jsou obě čubiny šťastné a spokojené. A páníci v kondici.
Evo, jste naprosto úžasní a Ginny je skutečně hvězda první velikosti (inlove) Máš skvělých chov a věřím, že s promyšleným spojením Ginny s perspektivním psem přijdou na svět další budoucí šampioni 🙂
Milá Dede (inlove) , chtěli jsme Tě sborově pozdravit z Pražení, ale byla jsi nedostupná. 🙁
To mě moc mrzí, ale byla jsem převážně ve vlacích a později večer v Maastrichtu v hospodě (chuckle) , takže mě signál velmi často míjel. Ale zjevně jste si báječně užili (inlove)
Dík, ale daleko důležitější je, že by to měli být psi s dobrou povahou, kteří budou lidem dělat radost. Ne každý chce se psem cvičit. Ale každý, kdo si pořizuje retrívra, chce prima pohodového psa, kterého lze snadno vychovat (a stačí chodit na ty houby 🙂 ). Pracuje nebo se vystevuje možná jeden z 10 nebo i méně (my měli zatím děsnou kliku na majitele). Ale s lidmi žijí všichni a na povahu si nikdo nestěžoval ( i když Elwood má vroubek, protože sežral páníčkovi drahé tretry – tak mu říkají náš drahý pejsek 😉 ).
Takže dělat ze psů šampiony fakt není nutné, stačí je mít rád.
Mít rád je podstatné vždycky, milá Evo 🙂 jenže tvoji psi mají v sobě navíc dobře vyvinuté schopnosti pracovat tak, jak se to po retrívrech po monoho a mnoho let chtělo. Milovat budu každého svého psa, ale pokud potřebuju psa na práci, tak mám situaci mnohem snazší, když je z pracovité rodiny – to jsem chtěla říct. O šampionech krásy se nezmiňuju už proto, že mnohokrát krása se v různých kynologických klubech nekryje se zdravím a funkčností psa – což mám oněm chovatelům (jakéhokoliv plemene, kterého se to týká – a není jich bohužel málo) velmi za zlé. I to je důvod, proč jsem si vlastně pořídila rovnou „nestandardního“ NO, protože standard dovolující a snad i upřednostňující nesmyslně spadlý hřbet a poničené zaúhlení zadních nohou neuznávám. I proto se mi líbí, že chováš v první řadě psy zdravé, s dobrou povahou a skvělými pracovními předpoklady. No a takový pes musí být zároveň i krásný, že? 🙂
Přesně shrnuto! (y)
Vybírám si plemena (dříve dalmatini), kde zdraví a krása jsou v souladu. Ale při výběru otce štěňat je pro mě důležitá hlavně povaha. Naštěstí se nám vcelku daří vše skloubit. Na výstavní superšampiony nemáme, protože i tomu se musíš věnovat. Normální pes se na výstavě nepředvede tak, aby mohl na vrcholných výstavách konkurovat špičkovému „výstavákovi“. I výstavní kariéra se musí trénovat a budovat – to nás moc nebaví. Proto naše výstavní úspěchy jsou jen průměrné. Holky navíc výstavy nebaví. Občas je předvedeme, abychom byli vidět. Ale soutěže práce jsou větší zábava pro obě strany (Ája chudák trpěla, že nemůže dělat a musí být jen divák – tolik se jí chtělo… A to, že vloni něco pokazila a proto se nekvalifikovala, jí nelze vysvětlit).
A naprosto souhlasím, že móda dělá ze psů až zrůdičky (akcentování některých znaků na hranici životaschopnosti existuje :@ ). Je děsné, že se některá plemena štěpí na výstavní a pracovní linie – standard by měl být jeden. Ale bohužel, třeba u něm. ovčáků výstavák není schopen náročné práce a pracovní pes nemá šanci na výstavě. Teď to hrozí u labradorů (v Rakousku a Německu už to je) a u border kolií. Fleti jsou na tom z tohoto hlediska jako plemeno dobře.
Tohle je stejná úchylka jako navrhovat šaty na manekýnky s velikostí NULA (odpovídá prý konfekční velikost 32) – to jsem se dočetla v čekárně u lékaře v jednom časopisu. Tohle je zvrhlost a zvrácená přežranost lidí.
Výstavní forma psa? By mě zajímalo, jestli ten člověk, který to vymyslel, se cítí jako výstavní forma člověka. :@
Evo, díky za článek, jen dotázek: jak moc je pravděpodobná doměnka z předposledního odstavce? Já jen, že se o tom mezi lidmi mluví už poměrně dlouho a že i některá lidová či zlidovělá pořekadla na to naráží.
A gratuluji k úspěchu, jste fantastičtí pánečci a psindy to vědí a odvděčují se vám po svém! (y)
Autor je MLP – PavelŽ. Někde v diskusi slibuje další článek k alergologii. Řekla bych, že přílišná čistota škodí – ale naše děti odchované zvířaty jsou na tom relativně lépe. 😉 Něco na té hygienické teorii je.
Fííííha! Gratuluji (y) (y) (y)