Letos jsme se po lecjakých rodinných trablech rozhodli změnit bydliště. Mušketýr léta chtěl bydlet v domečku, ale já jsem mu to systematicky kazila. Až letošní jaro mě přimělo k zamyšlení, jestli dělám dobře? I když jsem v naší staré čtvrti bydlela ráda, okolí se stále zhoršovalo, až jsem došla k tomu, že na stěhování něco je. K rozhodnutí značně přispěly Kubovy problémy ve škole s chováním některých spolužáků.
Kupodivu jsme se nezabývali tím, jak změnu ponesou děti (konec konců, oba měli po prázdninách nastoupit na novou školu – Kuba na šestileté jazykové gymnázium a Kačka na textilní školu na vysněný obor návrhářství), nýbrž tím, jak změnu ponese náš pes (což dělalo starosti i mým rodičům). Konzultovala jsem to už na Doksech s naším Lucíškem, která mě ujistila, že Borůvce to bude jedno, hlavně že tam budeme my – náš hysterický rodinný závislák i na Doksech předvedl, co umí, pokud se smečka rozejde. A měla naprostou pravdu. 
Během balení byla Borůvka zmatená. Balili jsme věci, ale na výlet se nejelo. Všichni jsme byli nervózní a v té chlupaté hlavě očividně šrotovalo, co se bude dít. Proto jsem ji odvelela k mým rodičům dřív než děti. Tam to znala, babička milená vařila poctivě kuřecí maso a dědeček chápal, že na rohové pohovce je místo v rohu její (doma by jí něco podobného neprošlo). Jelikož je zvyklá spát nám v nohách postele, způsobila babičce několik nočních můr na téma mafiánského pohřbu se zabetonovanýma nohama, když jí ulehla na duchnu.
Takže jsme se stěhovali s pomocí davu kamarádů do 30 let starého domečku, kde před cca 10 lety proběhla částečná rekonstrukce, bez dramatické psí asistence. Potichu podotýkám, že když jsem za sebou zaklapla naposled dveře našeho bývalého domova, oba puberťáci se rozbrečeli. V tom bytě se Kuba narodil a Kačka se tam nastěhovala, když měla rok. Nicméně před nimi byla idea vlastního pokoje, kde ten blbec/blbka už nebude otravovat. Po měsíci můžu říct, že si Kuba docela zvykl, ale s Kačkou je to těžší.
Bydlíme ve větší vísce, kde je základní vybavenost (sámoška, řezník, zverimex, pošta a dobré vlakové spojení do Brna- cca 20 minut). Borůvku necháváme proběhat ve vinohradech a pro rohlíky jezdíme na kole. Do nejbližšího městečka je to cca 4 km – lze i na kole, všude jsou tu cyklostezky, ale bylo mi řečeno, že musím začít řídit auto (řidičák mám už 10 let). 
A tak jsem dostala Fábinku-Fanynku. Nikdy jsem sama neřídila, až doteď. Moje první jízdy míří do nejbližšího okolí – supermarket, zahradnictví, místní obchody. Tady na mě naštěstí nikdo netroubí, když mi to na křižovatce chcípne.
Tady na vesnici se ukázalo, jak je Borůvka poťouchlá. Pokud se jí venku něco nelíbí, jednou ňafne. Zbytek odeřvou ostatní psi kolem. Borůvka sedí na terase s nakloněnou hlavou a výrazem: „Slyšíš, jak ti magoři řvou a ani nevědí proč?“
Zatím si zvykáme. Žijeme na staveništi, protože bylo potřeba předělat vodu a část topení, taky celé koupelny. V srpnu jsem se v noci na zahradě sprchovala zahradní konví, jenže pak se ochladilo. Ovšem řemeslníci jsou stále zaneprázdněni a o stížnostech na ně bych dokázala napsat román v délce F.L. Věka.
Borůvka si v podstatě zvykla po dvou dnech. Dětem to jde hůř, Kuba už dvakrát usnul ve vlaku a přejel tu správnou stanici (jednou o tři), takže skončil v neznámé dědině, odkud se pracně vracel. Ale ve 13 letech je to dítě šikovné a zvládá to.
Proto se už o víkendech nehlásím „„Dobré ráno z Brna“, nýbrž „Dobré ráno od žabek“. Bydlíme totiž v obci Žabčice. Dřív od hus, teď od žabek. Zvířecí tradice byla dodržena.
(rofl)
Milá
Matyldo a matyldí smečko! Přeju vám všem, aby se vám v novém domečku líbilo a Borůvce přeju, ať si to tam venku užívá (dog) Zdravím do Žabek (wave)
O.T. Víte, že Světový den zvířat se datuje od 4. října 1931, kdy italští ochránci zvířat vyhlásili Den zvířat na památku narození sv. Františka z Assisi, patrona zvířat? Postupně se připojili ochránci zvířat z celého světa a OSN stanovila 4. říjen jako Světový den zvířat, aby zdůraznila povinnost vyspělé společnosti přiznat zvířatům právo na důstojnou existenci a ohleduplné zacházení. U nás se oficiálně slaví od roku 1994. Tak já to tedy nevěděla, ale slibuju, že s našimi zvířátky ten jejich svátek oslavíme (inlove)
A pak se mám divit, že Borůvka je dáreček nad dárečky. Má totiž 4. října narozeniny. :O
😀 (chuckle) (clap) (dog) (^) (d) (dance) (sun) (h)
Tak všechno nejlepší !!!
Matyldo, zvykneš si.
Naženeš děti do autoškol a za chvíli (dřív, než se ti to bude líbit) začnou taxikařit oni pro vás.
Budeš si říkat, že těch oken … té trávy … těch podlah … toho bláta … jestli to bylo dobře, stěhovat se z ušmudlaného, ale spořádaného města.
Jenže pak bude svítit sluníčko, přineseš nedělní snídani ven pod vlaštovky a modrou oblohu, dáš si nohy nahoru a zjistíš, že takhle je to dobře.
I když za týden přijdou střechaři a rozeberou střechu a možná bude pršet .. a možná nepřijdou … život je samé překvapení 😀
Pekne pozdravenie Maricke a vsetkym na Prazeni.
Rovnako prajem prijemne vikendove pobyty Dede a Matylde.Ja budem mat tiez volno,chcem zazimovavat zahradu a dokoncit resty v byte/zehlenie a podobne zmysluplne prace,vyzadujuce inteligenciu a ostrovtip/
Verenko (inlove) , psala Li sms, že kapičky došly a že moc děkuje a má radost. (h)
Vave a Li:za lieky sa NESMIE dakovat-potom neucinkuju-tieto ale urcite budu akedykolvek budu este dalsie potrebne,tak poslem.Pevne verim,ze pomozu.Pekny vikend Vam kocky prajem.
Tady nikdo neděkoval, milá Verenko (inlove) , kdepak děkovat! To ses asi nějak spletla. 🙂
(snad jsem to trochu napravila (h) )
OT – hlásím, že mám v krku šmirglpapír a nějaké to hučení v hlavě, které má značnou snahu se uvolňovat vytékáním z nosu, čímž se to vlastně všechno úplně zacpe. Sice neležím a horečka se nekoná, ale na Pražení bohužel nedorazím, neb 1 ) sama se necítím zrovna 2x, 2 ) nechci na zúčastněné plivat nějaké bacily, protože sama nesnáším, když je někdo plive na mě.
Takže všem zúčastněným přeji veselou zábavu, dobré jídlo i pití a vůbec všechno nej.
Apinko (inlove) , je mi líto, že ses zařadila mezi postelové odpadlíky. Tak ať je Ti brzo lépe. (h)
Vítám tě v klubu ležících a nastydlých a skoronemocných….. (blush)
Tak všechno dobré v novém! Děti se aklimatizují, přespávací zázemí v Brně mají a „domeček na zemi“ místo „blbýho bydlení ve vzduchu“, jak mi léta vyčítala dcera, si je určitě získá.
S velikou omluvou a zcela mimo příjemné povídání paní Matyldy přikládám cosi, s čím si vůbec nevím rady. Vím jen jistě, že nevím, co mám dělat, ale nemůžu nedělat vůbec nic. A protože „víc hlav, víc rozumu“ a zde jsou lidé jen rozumní, ptám se každého, kdo chce číst, co dál… Nevím, jestli věřit a prověřit (a jak), nebo co vlastně… Teď konkrétně…
Následující článek jsem objevila naprostou náhodou a nemohla přestat číst. Nemám s výcvikem psů vůbec žádné zkušenosti,vím, že všechno může být lidská závist a neobjektivita. Přesto jsem ho zkopírovala a přetiskuju v plné podobě. Zatím je brečím a rady si nevím. Děkuju každému, kdo ho přečte.
• Anet K. | 09.09.2010 19:44:18 | IP: 94.112.253.31
Drazí kynologové, nebo lidi, co alespoň máte rozum, cit a srdce….
Dnes 9. 9. 2010 jsem se vrátila z pracovního pohovoru nabídky práce – CHOVATEL A OŠETŘOVATEL ZVÍŘAT, VÝCVIK A HLÍDÁNÍ PSŮ pro 1A Hotel pro psy s.r.o pana RNDr. Karla Zelníčka nacházející se v areálu VUT, budova 11 na Kraví hoře v Brně http://www.1a-hotelpropsy.cz , vypomáhá mu zde absolventka SŠ s veterinárním zaměřením, slečna Šárka Zoufalá! Byla jsem teoreticky uvedena do provozu této společnosti, což „relativně neznělo špatně“ (to ani jejich internetové stránky, nejsou nejhorší kvality a nejhorších názorů…) Avšak při sledování praktického výcviku, kde mají být psi vychováváni a cvičeni, aby byli dobrými společníky a vedeni k životu společensky přijatelného vychovaného/vycvičeného psa se mi naskytlo pár momentů, na které nikdy nezapomenu. Psi jsou trestáni NEKONTROLOVATELNĚ fyzickými tresty – kopáni do žeber, do břicha, „pohlavky“ směřující zejména do části obličejové, různé výhružky tělesného bití jsou ze strany „psovoda“ bez přestávky…! Fyzické tresty jdou znát především na psychice psa, kdy se pes při uvedení na pracovní prostor (chodba pokryta pomočeným kobercem) třepe jak motor ze škody 105. Pouhým pohledem jsem si všimla u dvou psů (mj. klientů) prasklých očních žilek a očí zalité krví. Malý jack russel terrier byl při slovním povelu „lehni“ ufackován přímo k zemi (následovala další smrť facek, když si psíček odlehčil bok a lehnul si křivě), při pobídce k „chůzi u nohy“ dostal na povzbuzení 3 kopance a po ukončení „výcviku“ byl bez jakékoliv odměny (ať už odlehčující intonační, či formou pamlsku) pes odvlečen do prostoru, kde měl konečně klid (pro něj největší odměna). Za celou dobu výcviku (cca 5 předvedených psů), psům nebylo žádnou z pozitivních metod vysvětleno, co se po nich chce či žádá, ale rovnou tvrdou mechanikou a intonací (kterou bych mimo jiné nepoužila ani při zapnuté sbíječce), byli přinuceni do oné polohy. Mé otázky na majitele tohoto pracoviště (RNDr. Karel Zelníček) si stále zachovávali vlastní čest sic jsem měla oči zalité slzami – dozvídala jsem se tak spoustu nových věcí – psíčci zde umístěni, si nejdříve sáhnou na své úplné psychické dno a pak se rozvíjí po boku své dominantní tvrdé nekompromisní alfy „výcvikáře“ (kterým je buď sám RNDr. Karel Zelníček nebo slečna Šárka Zoufalá) – ať je to práce se psem, který má 4 měsíce či se psem, který má svá léta – pracuje se dle stejné tvrdé metodiky, ve finále pes vše dělá pod neúprosným nátlakem, psychicky zhroucen, ve strachu a strnulém stavu bez uvolnění – stylem MUSÍŠ nebo dostaneš několik facek a kopanců. Pes je po 14 dnech (kolikrát i dříve) vrácen původnímu majiteli, majitel je z toho okouzlen, jelikož vidí, jak pes na pouhé lusknutí poslouchá jak švýcarské hodinky, bohužel už nevidí to, jak se psem bylo zacházeno a jak bylo „poslušnosti“ dobudováno. Nadšený páníček (o nějaký ty tisíce chudší) jde spokojeně domů, pes se ze svých zážitků dostává velmi pomalu (či nikdy), bohužel po nějakém čase se tento pejsek do oné polepšovny stejně vrací s tím, že přestal poslouchat. Vysvětlení? Majitel nepoužívá nepřiměřených fyzických sil ani intonace dělníka na stavbě, při neštěstí a slabé chvíli si majitel vzpomene, jak při návratu z psího hotelu pejsek poslouchal a byl nadšený za každé pohlazení (není divu, když mu byly darovány jen facky, kopance a výhružná gesta), tudíž dá další šanci a možnost těmto podnikavým lidem znovu vydělat. Nejsem žádný kynologický laik. Osobně cvičím psy, dle zkušebních řádů ať národních či mezinárodních, kde se mimo přesnosti, rychlosti a správnosti cviku hodnotí radostný projev vystupovaného psíčka – tudíž v mém výcviku převládá pozitivní motivace, rozlišení toho, co pejsek dělá dobře a co špatně, případná oprava do správné pozice je bez fyzických trestů, tvrdé mechaniky či psychicky nátlakové intonace. Pejsek je v mém výcviku odměňován a intonací povzbuzován. Nenutím psy k práci, ale učím je spolupracovat.
Byla bych ráda, abyste tuto zprávu rozeslali co nejvíce lidem, protože společnost 1A Hotel pro psy s.r.o na první pohled nevypadá špatně, bohužel zacházení se psy zde hraničí se zákony. Lepší než soudit se je zajistit to, aby tato společnost RNDr. Karla Zelníčka (výpomoc Šárka Zoufalá) neměla žádnou klientelu!!!
Nehodlám vystupovat jako anonym, dokonce na sebe přidávám kontakt, kdo by měl zájem udělat větší krok než já pouhým rozesíláním mailů, roznášením těchto letáků a informování všech kynologických portálů, budu k dispozici a nápomocna.
Anet Křesalová
afra-amicus@seznam.cz
06.09.2010
Matyldo, řekla bych, že nakonec se vám to bude líbit všem.
A zasaď si kytky – to je něco, co ženský děsně prospívá (inlove)
Matyldo: Boruvka u toho pradla vypada jak ochrankyne pokladu a asi i zahrady. Mas velkou vyhodu, ze mas rodice v Brne – utociste pro dorustajici deti, jak poznamenala EvaZ. S Fabinkou Fanynkou ti bude dobre. Hele, ja zacala ridit poprve az skoro v 35 letech a dnes to mam jako hobby a dava mi to svobodu – kam chci, tam muzu. A az se remeslnici uklidi, tak sem muzes ventilovat frustrace. Myslim, ze bys nasla hodne sekundantu. (y)
A premyslej o tom zasadit strom. Ted na podzim je na to dobra doba. A bude ti merit cas – porostete spolu.
Hlásání: Milí Zvířetníci, za chvilku mizím na vlak – jedu navšívit Andyho do Maastrichtu 🙂 Vrátím se v neděli, kdyby bylo něco se stránkami, obracejte se prosím na něj (neberu si počítač!), spojení najdete v tiráži. Kdybych nebyla v pondělí na značce a zároveň z důvodu neznámého zápachu evakuovali londýnské metro, tak to jsem se pokusila přivézt do Anglie proslulý Limburský sýr… (chuckle)
Šťastnou cestu a prima výlet (inlove)
Užij si to- jak jedu na výlet až v tu neděli, a to do čtvrtka. Masáže, koupele- vše co Luhačovice nabízejí na krátký pobyt 🙂
Ziplocky, mila Dede. A nekolik. A pred ziplockama neprodysne zabalit do silne potravinove folie. (rofl)
Mytyldo, o tom, že jste udělali dobře, to už jsme řešily během stěhování v mejlících. Jenom Ti chci připomenout, že mám pro tebe jakés takés kytky-trvalky. Něco je zasazené v kontejneru, něco v zemi, takže ty by měly jít ze země do země. Nyní budu rozesazovat nějaké vysoké floxy, (tedy páneček bude kutat, protože já ten trsdrn nerozseknu). Hodím to také do květňáku do hlíny.
Já vím, měla bych si to u tebe vyzvednout. Domluvíme se (inlove)
Až po Luhačovicích, to budeš v richtiku a můžeš se zase zničit na zahrádce (chuckle) .
Už jsem ti psala, že jsem nechtěla z města na vesnici, z bytu do domu… a kde jsem? V domku na vsi! A jsem spokojená. Blbý je, že rodič dělá taxikáře. Teď už je to fajn, teď už se Junior vozí sám. Kačku (a za chvíli i Kubu – ono to uteče) pošlete do autoškoly, jak jen to půjde. A navíc máte v Brně babičku, bude-li chtít Kačka s Kubou do kina, na bál, či jinam za kultůrou, můžou přespat u babičky.
Prostě ono to půjde a bude vám tam prima. Borůvce už prima je. A víš, co ještě je prima? Že se Kuba s Kačkou jen tak mimochodem dostanou k ledasjaké práci a budou vědět, jak se k ní postavit. Vidím to na Juniorovi.
A možná přijde i doba, kdy budou každou chvíli přespávat u babičky, ale ta je dlouhé měsíce neuvidí. (chuckle)
To asi ne. Můj táta patří k policejnímu sboru a dcera to jaksi podědila, vyhmátnu slabinu v konstruované pohádce jedna dvě (rofl) Návštěvy dětí taky hlásím předem- a nepřej si vidět tu akci, kdyby to dítě k babičce a dědečkovi nedorazilo- americkej film hadr 😀
Milá Matyldo, děti se stěhovaly v nejlepší možné době (přirozená změna školy), v Brně mají babičku a psina? Směju se pokaždé, když na ten obrázek pyšné hraběnky z Žabek a přilehlého vesmíru pohlédnu (chuckle)
Nakonec ty sama ohromně oceníš vlastní prostor – mít svoji pracovnu a auto… to jsi prostě už dospělá holka (inlove) A co si budeme říkat, když ti dospívají děti, tak oceníš útočiště a práce kolem domu (u nás nekonečný koloběh dřeva a trávy) především u mladých mužů skvěle krotí bublající přebytky energie produkované vzepjatou hladinou hormonů 😀 Tak ať se vám všem krásně bydlí a jak odejde poslední řemeslník a prohlásíš dům za hotový, tak něco zasaď – to bude moment k zapamatování!
To bude okamžik k zapamatování- ani nevíš, jak se na něj těším 🙂 Práce kolem domu je dost- Kubovi třeba připadlo sekání trávy a Kačka vládne smetáku 😀
Pyšná hraběnka ze Žabek se dneska ve Zverimexu předvedla- chvilku tiše pískala, že jí nechci koupit sušené ucho, i když se s ním sama pokusila obsloužit, a pak paní majitelce ukázala, jak umí aportovat- paní majitelka jí jen tak ze srandy hodila míček, co tam měla na prodej. Borůvka jí z něj urvala ten papír, co na něm byl, a pak jí ho vnucovala, takže si spolu dobře 10 minut házely míčkem. Paní byla okouzlena 😀
Matyldo, máš za sebou tuze hektické časy, ale teď už se všechno bezvadně rýsuje (nod) . Zbytek smečky bude s přivykáním Borůvku určitě rychle následovat. Chicht, pohled na důležitou hlídací pejskovou s Panem Ovečkou je úžasný 😀 . Ať je vám všem v domečku dobře! (inlove)
Stěhovala jsem se se psem dvakrát, psa jsem přitom vůbec neřešila – a tím že jsem neřešila já, neřešil ani pes. A to jsme poprvé šli na druhý konec republiky, do pidibytu k stejně starému psovi, po čtyřech letech práce doma jsem najednou na 8 hodin mizela do práce, prostě všechno úplně jinak. A psejkové to zvládli bez problémů.
Já mám otřesně nepravidelnou pracovní dobu- a Borůvka to zvládá bez problémů, prostě až doma někdo je, tak je. Nikdy jí to potíže nedělalo. Mně to ze začátku děsilo, protože chytré příručky říkaly, jak má pes rád pravidelný režim- což ten můj není a nikdy nebyl. Ale nějak se s tím vyrovnala.
Ten pravidelný režim by mohla zastoupit pošťačka (a u nás i hospodští štamgasti).
Jinak doporučuji řemeslníky zásadně na smlouvu (kromě nějakých malých drobností) a uvádět tam termín realizace a sankce za nedodržení termínu dokončení. 😉
Jé – Borůvka coby nekompromisný hlídač prádla je úžasná (clap) ! Držím palce, ať všechny opravy v domečku skončí co nejdřív a k plné vaší spokojenost, ať Kačka i Kuba najdou v Žabkách kamarády co nejdřív a vůbec, ať se vám tam dobře bydlí. (y)
Ještě že ho jen hlídá a neroznáší- i když tady hlavně vyhřívala kožich 🙂
Pro Borůvku je to ideální, bydlet v domečku. Přes zimu je to fuk, ale na jaře a v létě si užije. Psi opravdu neřeší bydliště, ale páníky. Naše holky zvládají i dovolené a krátkodobé pobyty v kempech a hotelích s přehledem – na potřetí trefí do „našeho“ pokoje líp než já.
S dětmi to může být horší a myslím, že jste zvolili nejlepší dobu – když děti přecházely na jinou školu. Oni si zvyknou. A myslím, že časem budou natahovat fuc, když budou muset být v Brně. I když období diskoték a podobných akcí se na vsi organizuje hůř. U menších dětí dělá rodič furt taxikáře.
Tak ať se vám tam líbí
Natahovat fuc???
Zdravím a (wave) k žabkám! Milá Matyldo, protože jsem celou Tvou letošní anabázi sledovala poměrně zblízka, tak vím, jak to všechno bylo komplikované. Ale nakonec se dobrá věc podařila, za chvíli odejde poslední řemeslník a Ty budeš mít jako bonus za sebou velké předvánoční gruntování – tak důkladné, že bude navždy nepřekonatelné a vstoupí tak do análů vašeho domu.
Stačí se mrknout na Borůvkovou, jak veledůležitě hlídá koš s prádlem, a je jasné, že pro ni jste udělali to nejlepší, co jste mohli. Je paní na hrdě a je šťastná. Pro děti jste taky udělali to nejlepší, Kuba se zocelí, což je mladému muži jen ku prospěchu, a Kačka holt bydlení venku ocení až na jaře, až se bude moct plácnout s časopisem na zahrádku. Do té doby bude muset přetrpět zimní dojíždění – ale těch 20 minut vlakem, to není nic moc, v Praze lidi dojíždí i přes hodinu, a to jsou stále jen v Praze.
A pro Tebe a pro Káju je to skvělé už teď, Kája má kde kutit, a Ty budeš mít svou pracovnu – to je přece skvělé!
Tak ať se vám tam dobře žije. (h) (sun) (f) (dog) (cat)
Ano, vánoční gruntování mi letos může vlézt na záda. A Borůvková to tady veledůležitě hlídá- oslintaný průhled ve vstupních dveřích jsem tu už zmiňovala- musí všechno vidět a pokud se jí něco nelíbí, už umí i důkladně zavrčet a štěknout. Takže případný zloděj by si to možná rozmyslel, i když tím průhledem je vidět ten prťavý bílý čenich- no ale jak všichni víme, malí psi jsou vzteklí a kousaví (rofl)
Za naším zaslintaným průhledem sedí kocour (cat) a nad ním hlásá tabulka že Pozor zlý pes!
At‘ se vám všem v novém domově líbí (rose1) .
Nám zase přes den neodpovídá obrázek „zlého psa“ a v noci Kimina hlídá ze zálohy. Teď sháním cedulku „Pozor pes! Nezašlápnout!“ s Anežčiným obrázkem.
OT – Tuhle jsem viděla cedulku „Pozor! Je to tady samý pes“ a strašně se mi líbila.
Naše děcka, tedy naši dospělí potomci, mají na vstupních dveřích do bytu nálepku „soukromá zoologická zahrada“
hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Tak ať se vám všem dobře bydlí (inlove) O Borůvku bych v tomto případě strach neměla – místo se blbě mění psovi, který není fixován na smečku, ale jen na jedno místo – (je jedno, jestli boudu s řetězem, kotec nebo luxusní zahradu s luxusním pelíškem). Ale pro psici, která jezdí na chalupu, na výlety, na dovolené, k babičce… pro ni je doma tam, kde je smečka. A možnost válet se svobodně na zahrádce – to je přece príma (wave)
Držím palce Kačce i Kubovi (vyřiď jim pozdrav od Kosatky dravé) – pro ně to je určitě těžší, než pro Borůvku. Těch změn je hodně – ale kamarádi se časem najdou ve škole i u Žabek. Zvládnou to (nod)
Naštěstí jim změna školy přinesla nové, podobně naladěné kamarády- a většinou taky dojíždějící 🙂 Kromě ranního vstávání si přestali stěžovat. Ale příští týden budou pár dní u babičky v Brně, kde zjistí, že dojíždění přes Brno trvá úplně stejně dlouho- což mi zatím stále nevěří 😉
Já se v životě stěhovala 5x – děs běs nejen pro pejsky.
Nejhůř ze všech to nesla Arinka – zřejmě měla hrůzu, aby se chuděrka zas neztratila. A tak se, už v úplně prázdném bytě, schoulila na můj pracovní svetr, co ležel na zemi a tam se tetelila.
Víte, co je to plynová komora? To když se vám Blesan pod židlí upšoukne – panebože, to je puch! A venku je 6 stupňů…..:O
Stateční žabci jste. S Borůvkou si stejnak každého podmaníte na první potkání… a moc se mi líbí, jak to bereš statečně a vesele, Ty prostě ty Žabčice dřív či později udoláš k obrazu svému. Už Tě trochu známe. 😉