To jsem zase jednou hledala v mapě další zajímavé procházky v Jizerkách a našla jsem okružní naučnou stezku Oldřichovské skály a háje. Známe to tam z dob dávno minulých (tam ve skalách nad Oldřichovem začínalo kdysi i mé kratičké horolezecké období), ale v posledních letech jsme tam nebyli.
Odbočím – jeden z posledních výšlapů na Oldřichovský Špičák jsem šla se smečkou malých skautíků od vlaku z Frýdlantu a polovičku nenapadlo nic lepšího, než nám jít z Oldřichova (kam jel autem se zásobama) naproti. Mělo to totiž háček – již týden jsme měli doma Aronku. Ta se vezla autem a pak se nadšeně batolila s páníkem dál a dál a najednou měl místo aktivního tvorečka ušlou mrtvolku :o) Nesl ji zpátky v náručí (měla jen asi 10 kilíček – prostě dvouměsíční dozí miminko) a ruce nemohl zvednout celý následující týden :o) 
Na internetu jsme se dočetla, že naučná stezka je doplněna i dětským výukovým programem a že je dlouhá 5 kilometrů. Nějak jsem si ale nevšimla, že není naučná stezka jako naučná stezka… Že ta „dětská“ pětikilometrovka se nevrací do Oldřichovského sedla, ale končí v Oldřichově. A to je rozdíl ve vzdálenosti i v převýšení.
Že pokud chceme dojít okružní cestu zpátky k autu, tak se nám výlet maličko (tedy dost) protáhne. No – tato skutečnost nám došla až cestou, když bylo zřejmé, že kiláčky ubíhají a ubíhají… a Oldřichovské sedlo se vzdaluje a vzdaluje…
Stoupání hned od parkoviště bylo značné – ale stále se bylo na co koukat. Úžasné bučiny a ještě hezčí skalní „doplňky“. A jako bonus – hřiby. Pobavil mě páník, když nadšeně objevil ve skalním masívu mohutnou gorilí tvář. Zklamala jsem ho, že na to nepřišel první, že se ta skála tak fakt jmenuje… Oko gorily tvoří bazická pecka a podoba je to opravdu věrná.
A stoupali jsme a stoupali jsme a funěli a funěli (některé z nás byly i velmi výrazně oflusané) kolem skalního Oldříška na Lysé skály a dál na Skalní hrad. U Hřebenového buku jsme přeci jen kousek z trasy ubrali – vynechali jsme odbočku na Špičák (ono s Betou na vrcholcích skalisek to není úplně jednoduché) a začali se vracet po druhé straně hřebenu. 
Až do této chvíle nic nenasvědčovalo tomu, že před 14 dny tuto část hor postihnul hrozný lijavec, který způsobil tragické záplavy. Dokonce jsem Betě dávala pít vodu, kterou jsem táhla v batohu pro sebe. Ale najednou se cesta změnila. Místy byla krásně vymytá až na žulové podloží, místy se změnila v potok plný čisté prudce tekoucí vody a místy prostě zmizela. Bylo jasné, že i v místech, kde je téměř dokonalý a neporušený ekosystém si takové množství vody udělá s krajinou, co chce.
Poslední úsek byl s výhledem do údolí. Přestože byla neděle, pilně se pracovalo na obnově železniční tratě, jinak nic nenasvědčovalo tomu, že tudy prošla velká voda. Sluníčko pálilo, louky kvetly a dozrávaly ostružiny. Sbírali jsme jen hřiby (ostatní by transport v ruksáčku asi nepřežily), přesto jsme se rozhodně nevraceli bez úlovku.
Plánovaná procházka se nám trošíčku natáhla – chodíme velmi svižně, přesto jsme na cestě byli dvě a půl hodiny. A to bez kávičky a bez čekuládky :o(
Parkoviště je na Oldřichovském sedle. Cesta je hodně členitá, často je zpevněná schody či stupni, místy jsou hatě. Rozhodně není vhodná pro kočárek, cyklistům není určená… Ale kdo chce vidět kus krásné přírody živé i neživé, určitě nebude zklamán.
Teď jsem dolezla k domácímu bůčku a opravdu ale opravdu všem svým voličům děkuji . (cz) 🙂 (wave)
Xerxová , vy jste mi s Betynkou učarili z těch Jizerek, asi se tam brzo vydám, znám je jen v zimě, jezdili jsme do Jablonce a tam , z úžasně otřesného hotelu, už nevím jak se jmenoval, nebyl to ten na náměstí ale kousek dál v ulici, takový starožitný ,jsme jezdili lyžit.
Zdá se, že Tvá smečka měla na vycházce bukové, úžasnou společnost, jsem moc ráda, že Vám výlet vyšel. (sun)
Padám únavou, starej člověk, hotová opica. Tak brou,brou všem.
|-) |-) |-) (inlove) (hug)
Zdravím ve spolek, já se teda přiznám k přírůstku, máme doma Terryho neteř, Zanny. S Terrym jsou dvojka jak blázen, Frogi je hodný velký strejda a kocoura napřed málem trefil šlak když ji viděl ale včil se milujou (h)
Jsem to hnedka věděla, že se bude po mě chtít portért a já ho klidně slíbím a dodám za 3 roky za Terryho (rofl)
jelikož za ty dva měsíce co je Zanny u nás jsme toho už docela dost společně zažili tak já slibuju, že se pokusím 🙂 něco sepsat. A rychleji než posledně, fakt nekecám (y)
No a jen tak náhodou se budem fšeci vystavovat na výstavě v Brně v září
tak a teď už to víte skoro všechno 🙂
těším se na povídání o modré slečně (nod) Koukej brzy dodat alespoň fotodokumentaci, když už nestíháš psát (chuckle)
všechno slíbím, všechno dodám 🙂
zde jsou fotečky z tábora kde jsem byla za vedůcí, Terry i Zanny se účastnili aktivně
http://pavlame.rajce.idnes.cz/
Xerxová, ty bys měla dostat cenu za propagaci Jizerek (y) .
neboj – příště vyjde Balt (rofl)
Moc díky, že jste mne vzali na výšlap. Nádherné fotky překrásných buků. A Betě, i Tobě to v Jizerkách náramně sluší. (inlove) Včera jsem si všimla, že se jiřičky nějak minuly rozumem. Našla jsem v té hutní kolonii hnízd (lze jich napočítat kolem padesáti) 2 obsazená mláďaty. Rodiče pilně krmí a krmí. Jak je to možné? Vždyť už se ostatní houfují.
jsem se dočetla, že jiřičky hnízdí i dvakrát ročně a to až do srpna. Krmí jen 14 dní (dokrmují ještě zhruba týden po vylétnutí). Takže to asi stihnou.
Beta horská vypadá ve svém revíru impozantně (bat) – ostatně, kde ne? 🙂
Je tam krásně, v Jizerkách, to ano. 🙂 Jen tam máte dlouho zimu a taky je to moc nahoru dolů, ale jinak bezva. (chuckle) (wasntme) (chuckle)
Krásný článek, chmmmm, změny trasy v přírodě znám, většinou pak stojím na tamtom kopci, na který se právě dívám. (chuckle) (rofl)
u nás se říká : „podle mapy jsme na támhletom kopci“ (chuckle) Ale nám vcelku o nic nešlo. Zhruba jsme věděli, co nás čeká, nikdo „cizí“ s námi nešel (jinak se snažím mít trasy odměřené a nejlépe předem šlápnuté), v případě nouze to šlo kdykoli otočit a vrátit se.
Nejčastěji „bloudíme“ tehdy, když si říkáme, že přece víme, kam jdeme a že to nějak dopadne. No – nakonec to opravdu nějak dopadne. Jakmile jdeme do míst neznámých, tak je většinou příprava větší – ale Jizerky chodíváme od oka (nod)
Když jsme pro Janu s Pedroníkem hledala „měkké“ cesty v Jizerkách, tak jsem nad mapou trávila dost času. Pak jsme to šli cvičně celé projít a na neznačených úsecích si psali „důležité“ orientační body. Došli jsme kam jsme potřebovali, vše bylo jasné – a cestou k autu jsme chtěli jít zkratkou… a už to bylo – místo zkratky – prodlužka… Ale Louk nebloudila (wave) a všechny neznačené cesty našla
Jj, tvoje bedekry byly dokonalý (inlove) .
Jj, a nejen vybrané měkké cestičky pro Pedroně, ale i malé postupné dokopečky pro důchodkyni velocipední (sun)
Přesně, člověk bloudí vždycky tam, kde to zná nejlíp (viz moje loňský potupný kolečko v Brdech 😉 ).
AAAAno, Zano, opravdu se dobre bloudi, tam, kde to „jako“ znas. Ja jsem Jeseniky v okoli Nove Vsi, Jeleni studanky, Petraku a rady jinych kouzelnych cest znala nazpamet – na bezkach. I v hluboke mlze jsem ze hrebenu trefila domu. Ale v lete je to krapet jinak. Tak jsem s sebou mela pritele, lasku moji velikou, v lete na chalupe v Jesenikach. I vysli jsme si odpoledne za kopec na mytinu s upecenym kuratkem a sedmickou vina. Pak jsme spacirovali, a pote jsem udala smer domu. Hoch zcela prazsky, prirodou nedotceny, sice namitnul, ze bychom meli jit TAM, ale ja, znalec, (rofl) jsem prohlasila, ze ONAM. No, skoncili jsme na tech lesnich cestach co se krouti kolem kopce. Jednu dobu si muj pritel vzpomnel asi na pionyrsky oddil ci co a jal se za tmy hledat sever podle lisejniku. U te akce mu upadly brejle, na ktere si posleze slapnul. Pak uz to byl pruser, tu a tam narazel hlavou do smrku. Pro znalce prostredi. Byli jsme na Nove Vsi uplne na konci nahore – tam konci silnice a uz jsou jen lesy a vrchy. Pozde v noci jsme se dopatlali pres vrchy do Male Moravky, odtud po silnici do Dolni Moravice a odtamtud za usvitu to neuveritelne stoupani zpatky na Novou Ves. Ale dobre se na to vzpomina. 🙂
Hezky jste si zavýletovali, milá Xerxová. Ty bučiny v Jizerkách mě uchvátily už po cestě- procházka v nich byla nádherná…. 🙂
bučina je vždycky krásná – ať raší jasnou zelení nebo padá měděně zabarvené listí… Máme kliku, že je máme opravdu blízko (nod)
O.T. sharko, zajdi na Hady.
Díky Xerxová! (h) To je ta „moje“ část Jizerek. Z chaloupky to tam máme kousek a chodili jsme tam často a rádi – je to tam moc krásný. Letos to nějak nevyšlo. Snad příští rok, mezi obnovou obyvatelnosti chalupy najdem čas i na výlet. 8)
pokud je vaše ta „mediálně známá“ roubenka, co je dobře vidět z mostu… tak jste větrali všemi okýnky, když jsme jeli kolem. Opravdu to máte za „humny“ – tam je všude krásně (inlove)
jojo 🙂 Naštěstí tam máme dobré sousedy – starousedlíky, kteří nám tam větrají aby to alespoň trochu schlo. Žádný vysoušeč nenahradí sluníčko a vítr. Tak si musíme přát aby to ještě chvíli vydrželo. Než začne padat sníh.. 8)
Příští rok už budou Vítkovi 4 – a to už by mohl i něco ujít – my s bratránkem v jeho věku šli po Starý poutní cestě právě z Oldřichova do Hejnic (nebo Hejnice – nikdy nevím (chuckle) ) A malá „Karkulka“ bude ještě na nošení v šátku akorát, tak snad budem konečně víc výletovat. 🙂
Všechny Zvířetníky moc zdravím.
Jen prolétám, všechno od předešlého víkendu musím nechat na později. Končí mně volební období a tak chci odejít se ctí a s prací, která bude dokončena. Dobře mi tak, takže mám teď kvapík.
Mějte se tu zatím moc hezky, zvířátkům posílám blemcáky :)),
jinak se připojuji k denní mantře Xerxové a těším se na všechno předchozí a budoucí písání. (wave) (cat) (cat) (dog)
Zcela OT – byl synátor o víkendu v Račicích? Zpovídala jsem totiž snad půlku jejich týmu, kdože z nich má maminku starostku a nikdo se nepřiznal. Tak snad příště.
Byl, skončili čtvrtí, hodně oslavovali (d) (chuckle) , musím ho ještě vyzpovídat, konečně jsem na něm vymámila jakouže to jezdí soutěž, prý Grand Prix, no snad jó. To víš, z potomků něco vytáhnout je někdy nadlidské úsilí. Tak já ho ještě testnu. Když hlídám malouvílu tak to mobiluje v jednom kuse, kde jsme, co děláme, co jíme, no hotová vyšetřovačka ale jak má zavolat mně jak dojeli a tak vůbec, tak to aby jeden páčil krumpáčem. (punch) 🙂 Jó, první cena prý byla skvělá loď. (cash) (*)
No jo, to jsou ty děti. 🙂
O zbytku vím, byli jsme tam od pátku.
Jenny? Ty koncis? Ja vim, ze to muze byt prace nevdecna, ale mam pocit, ze byt starostkou je jedna z nejlepsich funkci na svete – protoze muzes zanechat stopu a udelat neco pro lidi na urovni, kde to ma primy dopad na kvalitu zivota. (h)
Hano,máš naprostou pravdu. (y) Mně ta práce navíc baví a už to je výhra. Ještě jednou do toho jdu, teď už bude záležet na lidech jak se rozhodnou. V každém případě se budu snažit některé věci uchovat a pokud bude zájem zase pomohu. Vůbec mi nezáleží na té funkci, jen chci aby se tu život vylepšoval. Tož tak. 🙂
Milá Jenny (inlove) , škoda že Tě nemohu volit – já bych Tě za starostku chtěla mocmoc! (nod) (y) (cz)
Já taky, a ještě víc. (rose1)
Jenny, já bych tě volila určo. (y) (h) (f) (h) (y)
Betka se mi moc líbí na té druhé fotce s tím plajzákem. To je jako když říká : na mě nemáte, sem za mnou nevylezete
ale vylezeme 😉 a sice funíme, ale neslintáme (rofl)
Já vím,že vylezete vždyť jstemladí a trénovaní, ale Betynka vypadá jako, že vám to nandala. O.T. Jindro, orchideje mi krásně kvetou – dobře poradila. My máme tady za barákem také buky a skály, jenže to jsou takové stráně, pro Luxíka ráj ten se vylítá, ale pro mě a Dona procházka po cestě.
O.T. a přece vlastně ne O.T. NAŠE HEJNICE!
Jak tak vidím Xerxovou v té vymleté strouze: Zvířetníčci, zima na krku, kdo by měl doma nějaké svetry, bundy, teplé boty, dětské věci, cokoli do domácnosti, sbalitelné pro Českou poštu, vzpomeňte si na naše Hejničáky. Kdo by jel kolem autem, dá se všechno nechat o víkendu v hasičské zbrojnici, v pracovní době i na Městském úřadě. Poštovní adresa pro balíky je Městský úřad Hejnice, PSČ 463 62
(h) (handshake) (h) (handshake) (h)
P.S.Už jsme koupili z naší sbírky nějaké pračky vysavače, trouby, uplavané uhlí na zimu…Přes internet ve slevách, aby toho bylo co nejvíc.
Dnes jsem stáhla z půdy bedny se zimním oblečením pro holky-jsou tam i nějaký zimní kombinézy, do kterých je Anče už velká a Sváťa ještě malá. Teď se perou, až to uschne, nacpu do balíku a pošlu 🙂
Milí Zvířetníci, shodou okolností jsem dnes volala na MÚ Hejnice, pan starosta mi sdělil, že již mají oblečení docela dost a odkázal mne na Raspenavu. Na tamějším MÚ jsem se dozvěděla, že nějaké zimní věci by se jim ještě hodily, takže budu posílat krabici s bundami a oteplovačkami. To je informace pokud se týká oblečení…na věci do domácnosti jsem se neptala.
Slíbila jsem nahlásit vývoj ve vztahu moji kočičáci – Adélka, bílé kotě. Adélka má již novou rodinu, která mi však dosud nedala vědět, jak se má. Moji kočičáci a zejména Šelmička, která se jí velmi bála, do hodiny po odjezdu Adélky se tvářili…no to je dost, že je pryč a nastaly se vším všudy staré pořádky. Jen já velmi postrádám střapatý bílý obličejíček.
(h) Hladím Tě po tlapce. Snad brzo dostaneš zprávy o tom, že se Adélka má dobře a nikdo kvůli ní není smutný.
Pěkné, pěkné….. V bučinách je krásně. Vypadají útulně, přitom jsou pohodlné, větve nešvihají do tváře, ale stíní a chrání před deštěm a listí na zemi je příjemné na došlap. Jen za mokra jsou prudší stráně poněkud nebezpečné… 😉
Ta cesta s vymletým rigolem :O – Xerxová je prcek, ale díra jí sahala až do pasu, takže metr – fakt čučím.
Krásný výlet, celé moje Jizerky v životě byl týden v Návarově v zámečku nějaké textilky v lednových pětadvacetistupňových mrazech kdysi v půlce osmdesátých let. Ale poznávací program ROH rekreace se dodržel, takže celkový dojem mám a na celý zbytek života po Jizerkách teskním. Papaláši fakultní tehdy pohrdli nějakým „Zapadákovem v té zimě“ a pohodili poukaz politicky nespolehlivému plebsu. Pěkně litovali, a pak už nikdy Návarov nezbyl.
třeba se někdy ještě do Jizerek vydáš (inlove) . Co třeba odpočinek v lázničkách Libverda ??
Máš pravdu s bučinami i rygolem. Já jsem si nejdřív myslela, že je to fotomontáž (chuckle) Jinak my jsme „objevili“ velmi krásné bučiny tady kousek od nás – na našich vnitrozemských „útesech“v North Downs. Bohužel s focením je to slabé, je tam zatím moc tma. Ne kvůli bukům, ale hustému podrostu čehosi, co vypadá jako buksus. Ale některé stromy jsou úchvatné, prastaré a ty kořeny! Zkusím to nafotit, jak opadá listí, teď na to můj foťák prostě nestačí…
Dostala jsi mailík, Dede ?
Zatím ne, ale pohledám, milý Pů 🙂 Díky za avízo (sun)
ten rigol se dal dobře vyfotit. Ostatní fotky už tak nevyšly – třeba v jiném místě byla tato koryta naplněná průzračnou tekoucí vodou. Betka si myslela, že je to mělké (přece kaluž na cestě (chuckle) ) a měla problémy to vybalancovat a nespadnout tam celá… A vymleté kusy lesa na světlounkou čistou žulu… jako by obři vydláždili kus lesní stráně. Síla té vody z nebes byla evidentně hrozná
Pes se zásadně projeví na fyzičce pána. Chození je prý zdravé. I nošení psího mimina jsme už zažili.
My se včera plahočili celý den se psy mokřady a houštinami, neb začaly hony na kachny a holky jsou již docela žádané. Pracovaly jak divé a my strávili dovolenou v pohybu. Těch kiláčků nebylo tolik, zato terén výživný. Holinky po kolena nezbytnost, kratší jsou zbytečné, lepší jsou po pás. Jen se to blbě vytahuje z bahna… Tedy noha jo, ale žádoucí je, aby se vytáhla i s botou. Jednak ty vyšší boty jsou dost drahé a jenak by pak člověk chodil bahnem bos 😉 . Takže jediná chyba byli mraky komárů…
Ale viděli jsme Áji mámu. Je jí už 13, je ztuhlá a má šedivou hlavu. Ale jak uslyšela, že začíná hon, vyběhla pracovat (a opravdu běžela). Vydržela skoro celý den, dohledávala, nosila i z vody, jen při obědě se trochu prochrupla. S dcerou a vnučkou se očichávaly (samozřejmě se z jejich hlediska viděly poprvé, protože to, co od ní před 5 lety odešlo byl harant, ne fena..). Ale ani jedna nezježila chlup. Kéž by Ája vydržela v takové kondici….
Z celého srdce ti přeji, aby se Ája dožila na psa tak krásného věku a hlavně v dobré kondici. Ostatně totéž přeji i Ginny. Chápu, že pro Ájinu matku to z jejího hlediska bylo první setkání ( i když možná Ájin pach jí byl příjemný aniž by věděla proč), ale nemůže mít Ája nějakou matnou vzpomínku na matičku rodnou? Třeba právě nějaký ten závan pachu? Vím, že pět let je pět let a mezitím sama Ája měla dvakrát štěňata, ale možná nějak nevědomá vzpomínka mohla napomoci přátelskému očichání. Co my víme, co se těm zvířatům skutečně honí v hlavách. Jen tak uvažuji.
Moc ti přeju, aby byla Ája stejně zdravá, jako její mamka – zdatná být musí, s vaším životním stylem (chuckle) Jinak ten přátelský přístup k cizí feně mi zase (jako pořád něco 🙂 ) připoměl choďáky. jejich dobrá vůle také vypadá jakoby byla bez hranic 🙂 I když zrovna náš Daník mě přesvědčil, že hranice existuje – ve chvíli, kdy ho někdo zradí a na jeho přátelské chování odpoví agresí. Ale je možné, že i tohle byla – jako v mnohých jiných případech – Daníkova duševní specialitka 😛 , kterých měl dost. Zato vzhled měl stoprocentní, to ano (inlove)
Fleťáci jsou většinou přátelští, holky se snesou téměř s jakoukoliv fenou. Nesmí na ně vyjet, Ginny se pak bojí a Ája se nedá. Ale pokud to jde, tak se konfliktu vyhnou. Kupodivu, méně snášenlivá je k mladým psům. Ten pokud si troufne, je rychle odkázán do rozumných mezí. Vyjede na něj, nekousne, většinou ani neštípne, jen seštěká.
Jinak – určitě se nepoznají. Ani svoje štěňata nepozná. Tak 2-3 týdny si pamatuje, ale štěňata asi mění pach. Protože známého psa si je schopna pamatovat dlouho – měsíce, možná i nějaký rok. Známé lidi pozná určitě po 2 letech (po 5 letech nepoznala známé lidi Bekina, s Ájou nevím). Takže pokud se s vlastním štěnětem potkává nebo seznámí, když už štěně dospívá, přijme ho do smečky. Jinak je to pro ni cizí pes. Ale máma byla klidná starší fena, tvářily se na sebe přátelsky a docela se kamarádily. Určitě se nepoznaly z doby kolem odchodu štěňat. Ale může tam být něco, co je jim příjemné. To nejsme schopni poznat.
Evo, mám prosbu. Známá si chce pořídit fleta, nejlíp tak pod stromeček; výběr plemene dlouho a docela zodpovědně zvažovali a nakonec jim z toho vyšel právě flet. Nevíte o nějaké spolehlivé a kvalitní chovné stanici tady u nás (tj. Brno a okolí)? Díky moc předem.
To nejlepší má Tercius v Budějovicích 😀 Ale to by bylo někdy k Velikonocům – pokud by se to Ginny povedlo (inlove)
Já vím, taky jsem jí to říkala, ověřená stanice, ověření pejsci, ověření lidé. Ale holt to chce pod stromeček a nedá si to vysvětlit, taky jsem ji na Evu směřovala.
Asi budeme mít štěňata dřív, než k velikonocům. Ginny se zatím nehárala, tak pokud začne někdy koncem září nebo v říjnu, tak ji nakryjeme a štěňata by byla kolem prosince (leden k odběru). Zatím samozřejmě nevím, kdo bude mít štěňata kolem vánoc, to je brzy. Feny nejsou stroje a my to také plánovali trochu jinak.
Pokud má známá zájem, tak ať se ozve. Mohu jí dát reference a případně zjistit, co za stěňata je k dispozici. Bohužel už ne všichni fleti jsou úplně zdraví, už je tu linie, u které jsou dysplazie, po některých psech jsou občas choroby, možná dědičné. Ráda poradím
to je krásná kondice v tak pokročilém věku. To u dogušek bohužel neexistuje… Deset let je skoro nedostižitelná meta, těch 6 let průměrné doby života je maličko (tmi)
Škoda u dog toho nízkého věku. Fleti se dožívají tak 10-12, ale Áji bába žila 16 let (táta bohužel jen 8). Tak jsem zvědavá, po kom bude.
Bezvadný výlet, milá Xerxová 🙂 . Naštěstí bučin a skal je u nás v okolí poměrně dost, tak tolik nezávidím. Ovšem takovou úžasnou gorilku nemáme. Chich, docela bych si přála vidět, jak se tvářil polovička po zjištění, že není objevitelem (chuckle) .
Spíš jsem já byla vykulená z toho, že ji nezná (happy)
Jinak mám od ségry půjčenou úžasnou publikaci (první díl z plánovaných třech) – Jizerské hory – díl první : O mapách, kamení a vodě. Spousta vědy a faktů – ale taky kompletní fotodokumentace skalních útvarů, zvláštností, vodopádů… Rozměr a cena odpovídají rozsahu…
Jen co přestanou růst houby, pravil páník že začneme hledat vybrané viklany, mísy, věže… Blbé jen je, že popsané úžasnosti namají udané přesné souřadnice. A popis u veleviklanů – „leží na jižním úbočí … ve vzrostlém lese“ nebo „ve stráni nad zeleně značenou cestou je mezi řadou skalních útvarů i …“ je opravdu přesný…
To bude bloudění a hledání a nenalézání
Jižní úbočí, ve vzrostlém lese… to se máme nač těšit (rofl) .
Těch povedených publikací je plno. Zrovna včera jsem na tebe vzpomínala. Dostala se mi do ruky knížka Sudetská pouť aneb Waldgang od Mikšíčka. Autor šel od Jizerek, přes Lužky a Krušné až do Novohradských. Plno krásných fotek a někde pro srovnání dobové obrázky. Hmm, chtělo by to sponzora.
A síím dotaz. Kolegyňka šla z Hájů na Špičák a v prudkém kopci podél cesty byla spousta opracovaných žulových sloupů. Nevíš, jestli tudy vedla stará kupecká stezka nebo k čemu byly?
těchto žulových opracovaných „menhirů“ je po Jizerkách spousta. Jsou to zbytky prastarých obor – často oddělovaly jednotlivá panství
Jinak právě přes Oldřichovské sedlo vedla jedna z prastarých poutních cest do Hejnic. Takže cesty přes hory jsou tady dávno hojně používané – velmi kvalitně založené…
Díky! 🙂 Info jsem předala.
Sáfryš, jak tak čtu o Jizerkách (a že mě to náramně baví!), najednou cítím trochu dluh vůči Krušnejm. Asi za ně budu muset trochu zalobbovat. Vždyť je tu taky plno krásnejch míst 🙂 .
Jen co přestanou růst houby – to období , zdá se, právě nastává. Aspoň u nás houbové žně končí. Ještě minulý týden přednosta nosil denně z lesa tašku hub jen tak mimochodem z podvečerní procházky s Denisem, vždycky to byla tak akorát porcička na dobrý oběd nebo večeři. Skoro už byl problém vymyslet nějaké další houbové jídlo. A teď podvakrát jen 3 houby, z toho dvě mně neznámé, které prohlásil nejdřív za lišáky, pak za lošáky (a pokud má pravdu, tak jsou stejně tuhé a hořké). Ty noční teploty pár stupínků nad nulou houbičkám nesvědčí.
Pěkně se četlo o další jizerskohorské trase a ta průrva na cestě opravdu budí respekt!
včera jsme ještě přinesli i hřiby. Zatím se v Jizerkách najít něco dá…
Gratuluju k malé slečně (inlove) – já si teď dva dny užívala naplno Viléma – ale od zítřka musím do školy
Xerxová – díkec za super výlet(ostatně to je u vás s Betou už standartka (y) ) a návnadu kam jít. V zimě asi neprůchozí, což?
Zimní výšlapy se dělají – ale je to opravdu pro zdatné (nepodceňuje vás ani jednoho ! ale pokud se chvíli prošlapává hlubší sníh, (wait) síly mizí rychle) Chce to vynikající oblečení a boty, Ešusovi kožíšek a klapky na uši … a kliku na počasí. A počítat s dlouhým časem, neboť netuším, jak dobře by ty cesty byly šlápnuté… Na běžkách do skal nedoporučuju a sněžnice musíte umět, aby to člověku pomohlo. Třeba na Štolpišských vodopádech se pořádá i ledolezení… takže cesta je tam taky šlápnutá (talk) (nod)
Spíš doporučuju konec podzimu, opadané bukové listí, válející se mlhy, nikde ani noha… to jsou ty pravé divoké Jizerky, jak je miluju. A ubytování se dá v tu dobu sehnat snadno – klidně jen na jednu noc. Koneckonců vy jste motorizovaní, tak ani nocleh nepotřebujete – ráno vyjedete z Prahy – v devět jste na Sedle, dáte celou trasu včetně Špičáku, v italské restauraci v Oldřichově dáte skvělé těstoviny a jedete zpátky (rofl)
……………Spíš doporučuju konec podzimu, opadané bukové listí, válející se mlhy, nikde ani noha… to jsou ty pravé divoké Jizerky, jak je miluju.Spíš doporučuju konec podzimu, opadané bukové listí, válející se mlhy, nikde ani noha… to jsou ty pravé divoké Jizerky, jak je miluju……………….
booože to zní tak krásně kýčovitě (y) (y) no uvidíme, ono hodně často po chalupářský sezóně uvítáme možnost hnít doma a předstírat gaučový povaleče :D.
No my jsme v zimě byli na Vodopádech na Černý – bylo to kapek náročnější – hlavně právě kvůli ledovým úsekům a špatnýmu obutí na mojí straně, ale dalo se to.
Jako obvykle – moc hezký, akorát z toho člověka při čtení bolej nohy. (sun)
nohy máme soužitím s Betkou vymakané… těch pár kiláčků se na nikom z nás únavou neprojeví (chuckle) Bylo tam moc krásně (inlove)
Pohlaď Blesánka i kočičáky
Re:Pohlaď Blesánka i kočičáky
To bude složitý! Plivník Sárinka se pohybuje nadzvukovou rychlostí, takže bych ji musela nejdřív chytit. Ráno se ke mně přitulil Evelín a pak se přišla tulit i Sárinka, takže ji Evelín rovnou umyl ouška a hlavičku. Vyfotit jsem to ovšem nemohla, protože mi při tom seděli na obou rukou….. 😀
(sun) Xerxová krásné povídání o krásné krajině, ty bučiny jsou kouzelný, no a nějaký ty flusance k výšlapu patří (chuckle)
Cestou do práce se mi na palubovce rozsvítila vločka, tak jsem zvědavá, jestli přijde podle předpovědí zítra léto nebo číhající zima, všem přeji pohodový den (u)
tady je dneska zase krásně. Mrazík už je pryč, sluníčko ho zahnalo (sun)
Ty bučiny, viď? Ty jsou (y) , mám na ně tak trochu úchylku 🙂
(chuckle) ach, já jsem taky na bučiny vysazená,mají sílu (ninja)
Milá Ejško, ráda tě tu vidím s příjemně naladěnou poznámkou (inlove) A vločku mi auto doufám ještě dlouho neukáže – tady na Ostrovech je to jaksi o strach. Bez zimních pneumatik je to zatraceně varovný symbol… (whew)
hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přei vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístko na těle či na duši, držím palečky, ať je brzo líp (h)
Tak máme šedivák – na střeše jsou bílé fleky a tráva místy křupe. Jdeme s Betkou do lesa, máme čas – mimíšek nevstává před osmou (wave)
Vaše výlety s Betynkou jsou moc poučné a inspirativní, zatím tvrdím, že jsou Jizerky strašně daleko, ale kdo ví… 🙂
A nevím, jak u vás, ale u nás už nastal podzim – vybarvuje se listí a námrazu škrabeme každé ráno…
mrazík je, listí se kupodivu nebarví. I sousedovic hruška – podzimní královna barevných převleků – je stále zelená. Jeřabin letos bylo maličko (a kvíčaly a kosáci je už sklidili) – takže na zahradě jsou barevná jen jablíčka a podzimní kytičky
Jj, po jeřabinách se letos slehla zem. Chybí mi tyhle barevné podzimní ozdůbky.
u nás na sídlišti sklidili přednostně černé jeřabiny a až nyní dochází na červené, ale těch černých bylo hodně a mám pocit že lini a předloni si je šetřili – byla dlouhá zima, že ta letošní měla být kratší?