MLSOTNÍK: Dort pro sweet sixteen

Kačka před svými šestnáctinami požádala, jestli by nemohla dostat dvoupatrový dort. Další vznesené požadavky zněly: spousta marcipánu (a nemusí být pravý mandlový), rozhodně ne máslový krém a ani kapka marmelády! Opravdu jednoduché požadavky…

Dorty neumím a obvykle nevyrábím, protože jsem si tohoto faktu vědoma. Jenže tady jsem v sobě musela probudit své lepší já.

Nejdřív jsem upekla korpusy – ten větší v dortové formě a menší v kastrolku s rovnými boky (stačí trošku víc vymastit a vysypat krupicí, pak jde snadno vyklopit). Osvědčený recept na piškotové těsto je tento: 6 vajec, 30 dkg moučkového cukru, 30 dkg polohrubé mouky, 6 lžic horké vody (všimněte si, že všechny suroviny jsou dělitelné šesti).

Vyšleháme sníh z bílků a odložíme stranou. V míse vyšleháme žloutky s cukrem do pěny, přidáme mouku a vodu, důkladně zamícháme a vše nadlehčíme bílkovým sněhem. Rozdělíme do dortové formy a kastrolku a dáme upéct. Aby byl dort krásný a nebyl placatý, upečeme v obou formách ještě tmavou variantu piškotu ze 4 vajec, kterou trochu přibarvíme kakaem. Světlé korpusy prořízneme v půlce a naskládáme vrsty – světlá, tmavá, světlá, totéž s horním patrem.

Problém máslového krému jsem vyřešila nejjednodušším možným způsobem – koupila jsem krém v prášku dr. Oetker (vanilkový a čokoládový) a vyšlehala se sklenicí mléka, jak žádal návod. Byly to krémy lehké a překvapivě dobré.

Zbývalo splnit poslední podmínku – marcipán. Labuť sedící na vrcholu dortu byla koupená, přece jen se musí hmota vtlačit do oboustranné formičky a tu nemám. Kytičky, růžičky a lístečky jsem vyrobila z falešného marcipánu, který je v rodině velmi oblíbený: 10 dkg sušeného mléka, 20 dkg cukru moučka, 2 dkg másla a 1 bílek. Vše smícháme dohromady a zpracujeme na hmotu.

Obarvíme kapkou potravinářského barviva (nepřežeňte to, jednak barví hodně a navíc větší množství dovede dodat chemickou pachuť). Doporučuju zpracovat kytičky hned. Hmota zabalená do igelitu se dá uložit do lednice, ale udělá se na ní taková tvrdší krusta, kterou znovu rozpracovat dá dost práce.

Kytičky jsem vyráběla s pomocí tvořítek na cukroví, růžičky vlastnoručně vinul můj muž- modelář. Jenže se mu nelíbily, a tak jsem je vylepšila cukrovými perličkami s kovovým leskem (dají se koupit ve větších supermarketech), takže nabraly luxusního vzhledu. Nakonec jsem na krémem omazaný dort naskládala marcipánovou flóru a bylo hotovo.

Kačka zářila spokojeností. Obvykle slaví narozeniny se svou sestřenicí, která má dědečka cukráře. Opět poslal sestřence dort, ale v očích přítomných holčiček nijak nezaujal – ani růžička na něm nebyla. Chuťově byl možná lepší, ale ani se ho nedotkly a celou dobu se sápaly jenom po kytičkovém.

Dvoupatrový dort se krájel snadno – nejdřív horní patro, pak spodní. Na horním patře vykrojíme klínek a na noži ho vysuneme ven. Měla jsem obavy, co budeme dělat s tak velikým dortem, dalším dortem a tvarohovým dezertem, ale ohledně velikého dortu mě děti rychle zbavily starostí – zbyl jen kousek spodní části :))

Aktualizováno: 27.8.2010 — 10:56

40 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Tedy Matyldo všechna čest za ten cukrářský výkon (flex) A zodpověděla jsi mi moje dřívější dotazy ohledně labutě a jak se dort krájel. Já sice dorty občas peču, ale ke zdobení mi postačí zoubky vidličky, případně šlehačka. Přesto jsem si opsala recept na marcipán – jeden nikdy neví, kdy se bude hodit. Jediná cukrářská titěrná práce, která mě baví je zdobení vánočních perníčků – a ani to nejsou žádné detailní malůvky, ale dělám to ráda.

    A právě můj největší cukrářský výkon byl z perníkového těsta. Kdysi jsem k manželovým narozeninám vykrájela z těsta asi 10cm velká písmena do věty „Happy Birthday Jay“. Neměla jsem žádnou šablonu, jen jsem si udělala dvě čáry a mezi nimi písmena nožem vykrajovala. Pak jsem je střídavě potřela polevou 4 různých barev a oschlé perníčky dala do krabičky a dárkově zabalila. Choť si přání po otevření musel sám složit dohormady. Tenkrát mu bylo líto ten dárek vůbec sníst (ale snědl). V té době chodil ještě do práce, navíc má narozeniny před svátky, takže jsem už pekla, takže ho vůbec nenapadlo, že peču i jeho dárek.

  2. Ahojky Matyldo, máš krásný dort. Já také dorty nikddy nedělala ale minulý týden moje maminka slavila 80-tiny, tak jsem se pustila do dortu. Já jsem pekla dvě dortové placky, jednu klasickou piškotovou a druhou z ořechového těsta. Piškotová se mi podařila režnou nití rozřezat na dvě placky, ořechová na tři, ty jsem proházela a plnila jak džemem tak lehkým krémem. Stěny poměrně vysokého dortu jsem popatlala krémem a posypala ořechy a s horní „deskou“ si poradil také můj muž-modelář. Namaloval a vystřihl z papíru velkou šablonu čtyřlístku, já jsem to posypala kaaem pro kontrast a do lístků čtyřlístku jsem vytlačila krímem římské dvacítky s tečkou a byla osmdesátka. JENŽE zlatý hřeb nastal až po rozkrojení, musím se pochlubit, že takový dobrý dort a takový úspěch jsem opravdu neočekávala, rodina sbaštila do posledního drobku. Dám se na dorty (chuckle) .
    http://dig.rajce.idnes.cz/Dort/#100_1650_m.jpg
    Pozdravuj šikovného Mušketýra a děti.

    1. Alex, to je fešák dort! No a ňam musel být teda mimořádně, když zmizel v celé své mohutnosti!

    2. Ano Alex, právě na takhle zdobené dorty si troufnu. Jednou jsem se i překonala a udělala navíc miniaturní sněhové pusinky, kterými jsem dort posypaný kakaem osázela kolem dokola.

  3. U nás dělala dorty moje maminka. A protože mám narozky jen dva dny od sestry, slavilo se to najednou. Třípatrovým. Každé patro jinou příchuť, vetšinou čokoláda, káva, ořechy, nebo jen základní piškot a mazání bez další příchuti. Poctivej piškot a máslovo-žloutkové mazání. Dneska se mi z toho už dělá špatně, ale nikdy neodolám. A tenkrát jsme krájeli všechna patra najednou, rozebrání bychom nedopustili. Navrch domácí čokoládová poleva a zdobení stejným mazáním, jako dovnitř.
    Já nevím, čím to je, ale mně to nějak nejde. Sice sladké peču, ale piškot ne. No a teď je to stejně jedno, piškot bez vajec stejně neupeču. Rysíkovi jsem k prvním narozkám dělala dort z perníku (ten umím bez vajec) a na vrch takový ten jablkový puding. Moc mu to chutnalo. Aspoň mám výmluvu, proč se o piškotový dort nepokoušet ;).
    Jo a máma to taky sypala všechno najednou do robota.

  4. Taky jsem vyráběla umělecká dortová díla, když byl chlapeček malej. Oblíbené byly ty zdobené gumovými medvídky nebo malinkatými plastovými autíčky. Parádní kus jsem munechala udělat u profesionálů k patnáctinám. To zrovna nadšeně zapadl mezi bunkráky, takže jsem vzala jedinkou fotku pevnostní tvrze Bouda, kterou jsem měla a šla škemrat do cukrárny. Profíci se nejdřív ošívali, pak kývli a výsledek byl úžasný, vnitřek tvrze byl piškotový, navrch „beton“ z marcipánu, smrky okolo taky z marcipánu, i dva kluci v maskáčích (synek a jeho kamarád) – nebylo mi ani na pondělí do práce ke kafi 😛
    Přišla do mě šťouchnout Beerinka – Korinka, kvílí u toho (asociace vuvuzela je nabíledni) – pádím venčit 😀

    1. Teda Zdeniný nášlapný miny nejsou špatný, ale tvrz Bouda :O (y) (rofl) … inu, to už je výzva pro profesionály (^)

      1. Jednou jsem pekla nevlastní dcerence dort, kdovíproč se mi to vyboulilo, mazala jsem to hnědým krémem a prohlásila to za horu Říp, dokonce jsme na vrchol píchli nějakou panenku coby praotce Čecha. (chuckle)
        Pak to ode mě obšlehl Dr. Oetker, aby se na to nepřišlo, odstranil praotce a prodává to pod názvem Krtkův dort, ale já vím své! Je to polabská velehora Říp! (nod)

  5. Dorty obvykle nevyrábím a když nemusím, ani je nejím, ale koukám se na ně moc ráda. A tenhle se mi líbí. Růžové kytičky, zelené lístečky, luxusní dekorace (clap) . Když jsem byla malá, všechny dorty, které jsem dostala k narozeninám byly ořechové a hnědé. A já si tak přála kytičky z marcipánu.
    Tak se budu ještě chvíli dívat (inlove) 😀

  6. Přiznávám, že tenhle (^) mě nechává chladnou. Doma máme vyzkoušený báječný korpus s ořechy (aby to bylo zdravější 😉 ), krém já nerada kdekoliv, marmeládu pro změnu ráda a k marcipánu mám neutrální vztah. Ale hlavně, že nezbylo. (y) U nás se to stalo jen jednou – když byl sacher. 😛

  7. Jj, dorty s kytičkami a lístečky. ;( toho si neužijete, pokud se vám urodí jen chlapečkové, jako u nás. V pondělí bylo u mláďat mejdlo k příležitosti 10. narozenin nejml. Byl dort ryze „pánský“ pro tlupu kamarádů. Mám jen fotku mobilem a čekám na pořádnou dokumentaci, kterou mám slíbenou. Byl to dortík s příběhem potažený marcipánem (taky domácím) a vrch zdobila potápějící se loď, kterou zdolal kraken. Jj, kytičky, růžičky a labuťka. U nás to jsou granáty, nášlapné miny a krakeni. Ale výborní, z marcipánu. (inlove)

  8. Dort je krásný, nevím, jestli bych takový zvládla, asi ne. Ale ani nemusím, protože u nás bych ho jedla sama a to by ze mě byla ještě větší koule…. :).

  9. Krásný dort. A vůbec se nedivím, že šel na dračku. Byl totiž s kytičkama.

    Jen drobný fíglík lenošné kuchařky – abych nemusela umývat dvě mísy a šlehat zvlášť bílek a žloutky, šlehám nejdřív bílky, přisypu cukr – pozor musí to být krupice, s moučkou to nefunguje – zase vyšlehám, vyleze z toho hustý sníh, co vypadá skoro jako vařený, přidám žloutky, zašlehám, přidám vodu, zašlehám a pak opatrně vmíchám mouku (kakao, ořechy, rum….)
    Je to v jednom kýbli a kvalita stejná.

    1. Jo, tohle je dobré. To by mě nenapadlo. Ale snížit množství učuněných nádob je vždy pozitivní.

      1. Jen se to nedá použít na recepty, kde se říká – vezmi žloutky, cukr a máslo a tři hodiny pilně tři….. Tohle funguje na všechny šlehané, kde přidáváš tuk ve formě pár lžic oleje, nebo šlehačky…. apod.

          1. V silném robotu zeta maminka už od šestačtyřicátého dělala piškot zásadně hned celá vajíčka i s cukrem, funguje i s moučkou, dělám to i se zafixovaným ručním šlehačem eta nebo v robotu bosch. U téhle dorty jsem ale pedantně dodržela postup kvůli srovnání – je to stejné.

            1. JJ, milá Jenny (inlove) , vrazit všechno do jedné mísy, zlehka zamíchat, nalít na plech a pak nakrájet na malé kousky – to je moje představa drobného pečiva. (rofl)

    2. Bubu, přesně tak jsem dělala těsto i já, našla jsem to v nějaké netové kuchařce. Překvapil mě ten „obrácený“ postup. Připadalo mě, jako by se potom s těmi plackami lépe pracovalo.

  10. Jen jednou jsem dělala výpravný dort podle jakéhosi recepisu, pracovala jsem na něm dva dny, utratila za suroviny nekřesťanské peníze; bylo to výborný, byla to kalorická bomba a sežralo se to dřív, než jsem stačila uklidit kuchyň. (wasntme) Tak jsem se zařekla, že nikdy více … ještě jednou jsem to porušila a pokusila se udělat medovník. Se stejným výsledkem, až na to, že kupovaný mi chutná víc. Takže už dorty nepeču … samosebou, když byly děti malé, tak jednoduché jsem občas dělala … třeba někdy ještě klukům upeču, ale ty velké nádhery už nee. (shake)
    Klobou dolů, milá Matyldo. (y) 🙂 (h)

    1. No, to máš tak… moje babička pekla dorty vždycky, takže kupovanej („kousky“) pro mne byl svátek. A dodnes tomu dám přednost, i když sladký jinak (peču) ráda.

    2. Medovník – to je nějaká zrada, ty nové recepty. Kamarádčina maminka za války pekla dorty z medových placek, protože v něm bylo jen jedno vajíčko, med mohl být náhražkovej (sladomed) a krém ze spousty kaše a trochy másla. Takže i na příděl byla dorta – na Moravě zásadně femininum! Byl to recept, který se u nich používal i za první světové války, kdy byla situace podobná.Pokládám ho dodnes za jedno z nejlepších pochutnání na světě, protože kamarádka ho peče furt a má širokou rodinu, takže oblíznu. Má to nádhernou, měkounkou konzistenci, provlhlou, jakousi nedefinovatelnou karamelovou příchuť a vůni – proti těm suchej krámům z Kavkazu, co se tu teď pečou, nebe a dudy.

        1. Asi pětkrát a pětkrát zaharapašila, ale jak přijede z chaty, tak budeš mít další, možná už v pondělí, bydlí o patro pode mnou, tak není problém, jestli ji déšť vyžene už dneska nebo zítra..

          1. Tak moment, ten receptík budeš muset zveřejnit. Když už jsi udělala reklamu výrobku 🙂 (^) Jo, a když je na Moravě TA DORTA tak se to musí vykompenzovat a je TEN OKUREK (popř. oharek) 😀

  11. Smekám, parádní práce. A to sladké nemusím (ale marcipán sem tam jóó (chuckle) ).

  12. Téda, to je krása, to bych doopravdy nezvládla, máš můj obdiv.
    Dcéra pojala letošní jarní oslavu sweet sixteen recesisticky, jako dětský večírek, takže dort byl medvídek z Pusinky, k tomu Rychlé špunty. Pak hráli tuším pexeso. Půlka hostů byla odredovaná, piercing (a sem tam nějaký ten tunel) měli tuším všichni. No, vyblbli se.

  13. Moooc pěkný. Hned bych si dala. Navíc se zdá, že to ani není moc pracný. No jo, ale já potřebuju, aby dort byl velmi čokoládovej a se šlehačkou … ale ono by to asi šlo zařídit 😉

  14. Dorta je krááásná a chutná senzačně. Za pár dní nato měla dcéra čtyřicetiny, tak jsem okopírovala Matyldu. Akorát horní patro dostalo pokrytí čtyřiceti svíčičkami a pod krém dovnitř naopak m u s e l a přijít marmeláda. Druhý den jsem dorazila ubohý zbyteček, je fakt moc jedlý, tenhle krém je lehounký a přitom pevný. Krájet se dá i durch, pokud se toho ujme zručný recesista a přepočítá objem tlustého kousku vršku na tenký kousek skrz, aby nikdo nepřišel zkrátka.

  15. Omlouvám se, milá Matyldo (inlove) , za pozdní uveřejnění této skvostné inspirace, ale práce na dvou počítačích kombinovaná s tím dědkem na A mi občas zkomplikuje život 🙁

  16. Matyldo jsi jednička s hvězdičkami a růžičkami! Hlubokosklon. Tohle bYch nedokázala ani omylem. Pečení sladkého tedy rozhodně není má silná stránka, raději upeču kus něčí kýty než korpus na dort. Neumím a nehrnu se do toho. Ale je to krásné. A když je to ještě k tomu i dobré, tak to stojí za tu námahu. Já jsem se jednou proslavila vánočními figurkami. Všechna ta zvířátka a kytičky a domečky jsem překrásně nazdobila, každý jen zíral. Ale jen zíral. Jíst se to totiž vůbec nedalo. Dodnes nevím proč.

      1. Tak moc jsem si to představit zakázala, ale vzpomněla jsem si na heslo mojí profesionální hoteliérovské babičky přeslicové: Srnčí, kančí, dančí a všechno je to koza.
        Dlužno podotknout, že když ji pekla babí, tak neskutečně dobrá. 😉

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN