KOČKY: Mňautobiografie pana Profesora (15) – Kreativita

9. 11. 2006 Jsem znechucen. Holka zahájila tvorbu toho, čemu říká adventní věnce a svícny. Za začátku to vypadalo, že to proběhne jako vloni. V obýváku stoleček (teda stůl jako mamut), na stolečku mističky… no, dobře, tak krabičky. V krabičkách bezva věcičky, zrovna tak akorát do kocouří tlamičky.

Pomocí tlamičky (mojí) a tlapiček (mých) se dá bezva neomezené množství bukviček, šištiček, zdobiček rozpinkat po celém bytě. Bukvice, chytře umístěná na křesle, dokáže katapultovat holku až ke stropu. Stačí, aby na ni dosedla. Taky se dá mezi všemi těmi přízdobkami bezva spát. Když holka potřebuje bukvici, tak prostě nadzvedne kocoura a bukvici si vyloví. Myslím, že bukvice, vkusně na věncích doplněné mourovatými chlupy, vypadají výborně.
To bylo vloni. Letos je tvorba a moje spolupráce ovlivněna přítomností katastrofy. Tsunamissy porušuje všechna tvůrčí pravidla. Bukvice nekrade po jedné. Rovnou smete máchnutím tlapy celou krabici. Nenazdobeným věncům se kvůli pichlavosti nevyhýbá, ale naopak do nich skáče. Co chvíli se bytem rozlehne rána oznamující, že Tsunamissy opět shodilo ze stolu krabici se svíčkami. Mašle a stuhy si nepůjčuje, když je holka z dohledu, ale krade jí je rovnou z pod ruky. Už třikrát je ukradla i z nazdobených věnců. Nesnáším, když holka ječí.

Piškot - Jsem vééélmi rozvernej kocour!

10. 11. 2006
Mijaaaaauuuuuu! Kterej podlej atentátník nastražil na křeslo nálož deseti bukvic a dvou borových šišek?? Až se odlepím ze stropu, musím zjistit, jestli nemám v kožichu díry.

12. 11. 2006
Už tři hodiny pilně pracuji na spisu Vliv osudových pádů na život jednoho kocoura. Podstatou vědeckého pojednání jsou dvě základní otázky. Především… proč moje holka musela v dětství vypadnout z kočárku. Na hlavu. Hodně. S trvalými následky. Muselo to tak být. Jinak by nemohla dovléci do bytu Tsunamissy, které pro změnu muselo upadnout z borůvky naznak. A na hlavu taky. Jak jinak vysvětlit, že uspořádá letecký den a jako přistávací dráhu zvolí právě stůl s krabičkami s bukvičkami? Zaznamenal jsem již deset pádů. Krabice na zem. Nyní vyčkávám, kdy upadne holka. Vzteky.

15. 11. 2006
Borůvka, z které Tsunamissy upadlo naznak, musela mít vzrůst statné borovice. Opravdu nevím, jak jinak zdůvodnit, že tečkované plachtidlo ukončilo svůj let v kyblíku. Z původně holkou vytíraného obýváku máme rybník. Z původně celkem dobře vypadajícího Tsunamissy máme cosi, co vypadá jak tečkovaná kryska. Z původně celkem příjemně naladěné holky, vrkající jakési koledy, máme soptíka, který nadává hůř, než špaček.

17. 11. 2006
Po dlouhé době jsem viděl hrocha běžet. Jeho chyba. Nemá si lehat pod stůl ve chvíli, kdy Tsunamissy zahrábnutím zadních zbraní odkopne věnec.

Missy - Také mi říkají Krákoro

20. 11. 2006
Holka klečí na zemi. Mžourá pod regál. Předtím zírala pod sedačku. Za stůl. Pod polštáře. Kočičárnu obrátila vzhůru nohama. Prý až ten pytlík s tavnými tyčinkami najde, tak ať si jí nepřejeme. Nepřeju si jí už teď. Netřeba čekat na objevení pytlíku s tyčkami. Sice mne trochu tlačí do žeber, ale myslím, že ještě tak dvě hodinky ležet vydržím.

23. 11. 2006
Smůla. Holka vešla do předsíně zrovna ve chvíli, kdy tudy projížděl věnec. Tažený Tsunamissy. Mašlové opratě vydržely. Svíčkové nárazníky ne, odpadly už v kuchyni. Některé přízdoby a mnohé jehličí odpadalo postupně celou cestu. Čekal jsem, že holka prohodí Tsunamissy oknem. Místo toho vzala tu malou černou věc, co jí říká mobil. Prohodila do něj, že se omlouvá, ale letos těch věnců a svícnů dodá podstatně méně než vloni.. Prý má v bytě kalamitu. Kdybych zrovna neměl v tlamce bukvici, souhlasně bych vykřikl ANO!

24. 11. 2006 13.00
Holka uklidila do komory krabice, bukvice, svíčky a mašle. Řekla, že prý máme zas na rok s bukvicovým fotbálkem utrum. Pozorně jsem ji vyslechl. Naštěstí si můj smích vyložila jako kajícný výraz. Řekla, že jsem její hodný, chápavý kocourek. No dobře… nakonec, vyslechnout ji můžu, ne?

13.30
Nevim, proč tak vřeští. Nevím, koho myslí tím zákeřným bukvicovým maniakem. Kdyby nechodila bosa a koukala, kam šlape, tak by si bukvici do nohy nezapíchla. Počkám, až se akustika bytu dostane do normálu, a dojdu si do skrýše pro další bukvici. Naštěstí jsem předvídavý a díky mé shánčlivosti nám zásoba vydrží určitě až do června. To už budou třešně a s těmi se hraje fotbálek ještě lépe, než s bukvicemi. Navíc se holce nezapichují do nohy, ale jenom po nich občas uklouzne. A navíc strom s třešněmi, který roste hned u terasy, do komory uklidit fakt nedokáže. Cha cha.

Piškot Pišutka v. t.

Aktualizováno: 22.8.2010 — 18:52

193 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. :D)))))))))))))) fotka rozvernýho kocoura mě dostala, málem jsem spadla ze židle a fotka krákory taky nemá chybu.
    Piškotku (h) jinak díky za psaní (f)

  2. AAAUUUU Mňaaauuuu! Tohle jsem potřebovala. Taky hned jak jsem zjistila, že je tu dnes pan profesor, tak se mi zvedla nálada. Děkuji!
    Jinak je to děs běs. Máme podepsat smlouvu na nový nájem a v předložené verzi není ani jedna změna, co jsme měli dohodnutou. Nevím, kdy to budeme podepisovat, protože tenhle týden vypadá příšerně už od pohledu z pondělí. Ale podepsat to potřebuejme ještě v srpnu, já s Rysíkem pak jedu na 14 dní pryč. V novém bytě chceme měnit okna na vlastní náklady (detaily nebudu rozebírat) a pořád ještě nemáme přesné rozměry starých a vlastně ani povolení to udělat (pouze ústně).
    A Rysíkovi je špatně!! Netušíme, co se děje. V noci na dnešek to vypadalo, že dáví polykané hleny, tak jsme spali spolu v sedě. To ho ale vždy omrzelo. zkusil změnit polohu a já pak zahodila další plenu a srovnala ho zpět do vertikální polohy. Ráno dospával do půl desáté, ale pak vypadal v pohodě, ale usnul v poledne před jídlem. No dobrá, tak je unavený … Pak se po obědě notně pokakal. No dobrá, tak dost hlenů spolykal, navíc den před tim jedl hodně ovoce a rajčat. Jenže večer zase ublinknul a to neležel. A usnul v osm (v poslední době nejde uspat před jedenáctou)! Zatím klidně spí podložený mým polštářem, tak doufám, že noc proběhne v klidu. Ve středu stejně jdeme k paní doktorce, tak bychom holt šli už zítra 🙁
    Prostě nestíhám nic, natož Zvířetník. A na povodně teď taky nic poslat nemůžu, to je mi hodně líto, protože ještě nemáme spočítáno, jestli nějaké peníze chybí, nebo přebývají. To druhé moc nepředpokládám. Stěhujeme se ze zařízeného bytu do bytu bez zařízení a špatnejma oknama … (ale mnohem většího).

    1. Moc na Vás budeme myslet. ať je krásnému okatému kloučkovi dobře a všechny starosti obrátí k lepšímu. (y) (sun)

    2. Držím palce, ať je zase líp (y) (y) (y) Ať je Rysíkovi lépe, ať to stěhování dobře dopadne, Ať se ta okna brzy vymění. A s povodněmi si starosti nedělej. Zana to spočte a věřím, že jsme něco dali dohromady. Tady přece nesoutěžíme, kdo dá více 🙂 (h) Já asi také nepřispěla úplně na všechno. Tobě to vyjde zase jindy….

      1. Děkuji za povzbuzení. Já se ještě ozvu o palcodržení, až půjde do tuhého. A nebo jen ohlásím přesun. Ale teď jsme opravdu spíš rozčarovaní a trochu se bojíme, jestli ty sliby nebyly plané, protože stávající bydlení už máme jen měsíc a shánět na rychlo jiný byt, když 14 dní budu fuč …
        A hlavně aby Rysík byl v pořádku, trošku jsme se vyděsili, ale nemá ani teplotu, většinu dne vypadal v pohodě. Dělal si z mámy trampolínu, jako vždy, někdy mám pocit, že mi zláme žebra. Ale proč nechtěl večeři a před spaním zase blinkal, to opravdu netiším, to ani ta teorie o polkaných hlenech nesedí.
        Když mu zrovna není špatně, tak Rysík dělá velké pokroky. Stává se z něj velký kecka a všechno komentuje.
        S těma penězma je to těžké. My sice moc nemáme, ale zase si nežijeme tak špatně. Ráda bych pomohla, Zana ví, že moc nepomáhám, ale teď se řítíme do naprostého neznáma a já z toho mám docela hrůzu. On MLP razí teorii, že dáváme na jednu charitu pravidelně, tak už jinam nemusíme. Tak to je pak těžké v rodinné radě prosadit něco dalšího.

        1. Nechci strašit, ale takhle nějak začínal Andulin zánět v žaludku-bez teploty, většinu času v pohodě, jen nechtěla jíst a trochu kňourala a nevypadalo to nijak dramaticky zezačátku. Držím (y) , ať je to jen něco malýho

  3. Vážený pane profesore Piškote! Dnešní opus považuji za obzvláště vydařený. Už když jsem viděla dnešní titulek, pochopila jsem, že veškeré hrnky s kafem musí být odloženy daleko od mého stolu neb a protože by se mohla stát velmi vážná nehoda, a sice, že by nemusela přežít ani klávesnice, ani monitor. Bohužel tyto propriety potřebuji, kromě četby Vašich vážených elaborátů, občas i k práci. I přes tyto potíže se už nyní velice těším na další pokračování Vašich sebraných spisů. (bow) (bow) (rofl) (rofl)

  4. ;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)

    .(*) „Představte si, pane policista, včera mi někdo ukradl celodenní výdělek!“ „A kolik to bylo, Dežo?“ „Dvacet peněženek.“ .(*)

    ~o) Vinšuju všem klidný večer, hezky se vyspinkejte a dávejte si pozor na peněženky. .;) ~o)

      1. viď, žádná naše kočka nespala na zádech (rofl) a neseděla na zadeli (rofl) ,
        nebyla tak ukecaná a nebyla tak voprsklá… máme se na co těšit (rofl) (rofl) (rofl)

        1. Jajko, je úžasný. krasavec dokonalý. Takovému se musí nějaká ta libůstka hravě odpustit. (rofl)

  5. Snažila jsem se ve zdraví přežít četbu elaborátu pana profesora, ale nebylo to snadné A tak mám prosbu: jsem počítačově negramotná a nevlastním tiskárnu a tak moc bych si ráda vytiskla některé příspěvky – favority jsou E-schus a pan profesor, ovšem Kazan s Vuvu se dělí o čelná místa, ba i jiné zvířecí příběhy jsou milé a veselé. Smutné se snažím malinko vytěsnit, ale jen malinko. Bojím se také ohrožení autorských práv.
    Kdyby se daly ty příspěvky třeba přeposlat na majitele tiskárny. Ale jak? Požádala bych synka o tu službičku. Poraďte, prosím.

    1. Předpokládám, že to máš pro svou osobní potřebu a pro předčítání tvým blízkým. Potom autorská práva, domnívám se, nejsou problém, ale at si své raději řeknou Luci+2+4, PetraK a samozřejmě Dede, kterých se toto týká bezprostředně.

      Já osobně kvůli případnému zveřejnění na webu raději autora ptám, zda souhlasí s okopírováním textu s tím, že ho samozřejmě uvedu jako autora a uvedu zdroj. Momentálně mám například souhlas jednoho pána okopírovat to, co dost svérázně napsal k jedné milostné historii, na kterou kdysi dávno doplatil můj příbuzný. Jen nejsem schopna najít jeho fotku, tak to asi nakonec odešlu bez ní, ale jeden pokus chci ještě učinit.

      Spousta souborů jde kopírovat do wordu (jednoduše uděláš blok – CTRL C a ve wordu soubor ze schránky vyplivneš CTRL V. Pak záleží na konkrétním wordovém programu, zda ti fotečky zkopíruje tak, jak jsou, někteří jsou prevíti a šoupou si s tím, jak chtějí. Jako samostatný soubor to pak pošleš mailem kamkoliv. Jen si ověř velikost schránky odesilatele i příjemce, aby případný větší soubor prošel. Třeba v práci máme cca 5-6 Mb. Nebo, pokud máš synka v docházkové nebo dojezdové vzdálenosti, raději soubory zkopíruj na flešku, tam se ti toho vejde mnohem více a nemusíš hledět na velikosti souborů. A pokud by byl synek ochotný, možná by mohl pro ubohé matičce něco stáhnout a vytisknout 😉

      1. Děkuji za radu, jen bohužel nemam Word, tak nevím jak se popasovat s tím vším. Samozřejmě, že to je jen pro mne, a autorů bych se dotázala, rozepsala jsem asi 4 emaily pro paní Dede, ale místo odeslání mi to zprávu smazalo. Kontaktovala jsem helpdesk, tak teď by to už mělo být v poho.

        1. Milá Hexe, pokud si chceš jen vytisknout příspěvky pro své snadnější čtení, tak podle mého nepotřebuješ souhlas, takhle si lidi příspěvky běžně tisknou a nosí domů.
          Máš někde nějaký seznam příspěvků, o které máš zájem? Možná bychom si to mohli s pár lidmi nějak rozdělit a překlopit je do wordu (třeba i bez obrázků) a poslat Ti to v příloze mailu. S tím by už Tvůj syn určitě uměl nějak zapracovat a dopravit to k nějaké /do nějaké tiskárny.
          Napiš mi když tak mail: arolf tečka 07 zavináč gmail tečka com. Piš to všechno bez mezer. 🙂

          1. Díky, milá Vave, tomu říkám pomocná ruka. Ráda tvou nabídku využiji, určitě se ozvu.
            Teď si trochu oddechnu- vrátila jsem se právě z práce- a nakrmím zvěř a padnu. Přeji dobrou noc a ještě jednou dík.

  6. Milý pane profesore, vážený badateli. Vaše spisy mám vytištěné, položené na nočním stolku a bedlivě prostudované. Kdykoliv po nich sáhnu, MLP odchází spát do podkroví, jelikož ho ruší vibrace, které vytváří moje bránice. Děkuji vřele za Vás.

    Protože předpokládám, že se dnes zde shromáždí řada kočkomilců, mám prosbu. Můžete mi poradit, jak mám uklidnit vystresovanou kočičku? Jak jsem již psala minulý týden u Rputi (jak se má plivníček Sárinka?), i u nás se objevilo kotě – bílé. Dnes již vím, že je to turecká angora, je absolutně zabydlená a tři starousedlíci ji jakžtakž tolerují – zasyčí na ni, otráveně odejdou, ale celkem v pohodě. Ale. Kočka Šelmička se jí vyhýbá, jak může, dokonce bych řekla, že se jí bojí. Utíká před ní a to je pro kotě právě výzva k hoňce. Domů chodí málo, pokud ano, přijde v podřepu, nají se a chce jít ven, v noci je bůhvíkde, i když domů se může vrátit přes otevřené okno (kteroužto cestu hojně využívá malej bílej šuspajtl) a já si už docela zoufám, protože micinka si má léčit močové cesty, včera jsem jí objevila na rameni vylysalé místo a celá je taková v nepohodě. Ve středu s ní jedu na kontrolu k veterinářce a zeptám se i tam, ale víc hlav víc ví. Děkuji.

    1. Neumím poradit, milá LeniK (inlove) , ale držím palce, aby se Šelmička přestala bílého šuspajtla 🙂 co nejdřív bát. Jestli jí není dobře, může si to v hlavičce všelijak prapodivně spojovat. 🙁

      1. Vave, podle popisu to vidím na kočičí psychologii. To hrbení při jídle je jasná známka strachu, stresu, že to bílé kotě zase přijde. Ten zdravotní stav Šelmičky je v tomto chování druhotný, ale stres a venkovní život bez pořádného léčení a dozoru ho může samozřejmě výrazně zhoršit. Kdoví, co si ty kočky navzájem řekly. A některé zvíře holt takový ustrašenec je a nic s tím nenaděláš. Někde v životě něco zažilo a od té doby má strach. To je totiž důvod, proč jsem nakonec Micánkovi žádnou kočku domů nepřinesla. Byl po všem, co se u nás doma dělo, vystresovaný, bázlivý, apatický, vyděšený a já měla strach, že ho nová kočka prostě vyštípe. O něco později jsem zjistila, že se ani neubrání útoku, tak v našem případě není co řešit. Kdybych tuto situaci musela řešit já, vím, co bych udělala, já v tom mám naprosto jasno.

        1. Nevím, Apinko (inlove) , nejsem žádný etolog, ale zdá se mi, že zdravá kočka by se nebála kotěte – mohla by se urazit a naštvat, ale bát by se neměla. Mám pocit, že kočičce vůbec není dobře. Je možné, že může své obtíže „připisovat“ vetřelci, potom bych si ten projev strachu uměla vysvětlit. Ten strach ale spíš pochází z bolesti nebo zdravotních obtíží. Je to jako u lidí, když je jim hodně zle, jsou zlomení a jakoby bez vůle, plni strachu ze všeho. Je moc dobře, že LeniK jde se Šelmičkou k doktorovi. Držím palce. (y) (h)

          1. Děkuji vám za vlídné reakce, vypadá to, že jsme Adélce našli nový domov u rodiny bydlící v domku mimo město v sestavě rodiče, tři děti, kocour a papilonek. Už teď mám slzavou, ale asi to bude nejlepší. Dcera mě utěšuje, že přijdou další pocestní, už teď má v záloze dva. Tamtamy mi donesly, že Adélka pochází ze Zlína, majitelé mají u nás v chatové osadě (SZ od Brna) chatu, dovezli ji a ponechali osudu.Tož tak.

            1. Leni, myslím, že toto je dobré rozhodnutí pro Šelmičku. Dovedu si představit, že loučení nebude jednoduché, ale už od včerejška to vidím jako jedinou možnost pro domácí pohodu u vás doma. Někdy prostě není možné přijmout nového strávníka, i když srdce je otevřené a misky jsou plné. Věřím, že nová rodina bude pro kotě to nejlepší, zvláště, když už mají zvířata a vědí, co to obnáší. A kocour si s kotětem poradí snáze. Stejně ale nezapomeň na tu veterinu se Šelmičkou. Kdoví, co za tím e ještě dalšího.
              Co se týká té rodiny ze Zlína – raději to nechci komentovat, nebo mě webmaster navěky vyloučí ze Zvířetníku. Slušná slova pro to opravdu nemám :@ :@

              1. Já jsem taková zpožděná se vším, ale chtěla jsem napsat něco podobného, jako ty, Apino. Mám trochu zkušeností se soužití koček i psů a musím říct, že největší problém byl vždycky kočka (kocour) – kotě. Oni se koťat vážně bojí, nevím, proč. I náš Mauglí, a že je to ranař, se nejnovějšího kotěte bál, skutečně bál. A pořád z něj není nadšený a spíš se mu vyhýbá.
                Takže přeju Bílé vločce Adélce hodně štěstí u nových páníčů a tobě, LeniK, díky za to , co jsi pro ni udělala.

                1. Páááni, to jsem vůbec netušila, je to pro mě úplně nová informace. :O Každopádně tohle řešení je výborné – pro nemocnou kočičku Šelmičku bude lepší, když bude mít klid a Adélka bude mít bezva rodinu. (h) Ti prevíti, co ji vyhodili, si označení rodina nezaslouží. (punch)

          2. Nevím, jestli se sem ještě vrátíš, ale to kotě je turecká angora, takže bych byla hodně opatrná. Kotě může být hodně dominantní. O těchto angorách jsem slyšela různé věci, pokud vím, jde o hodně sebevědomé kočky. Máš naprostou pravdu, že normání kočka by se neměla bát kotěte, ale tady jde o oslabené zvíře a možná díky tomu málo sebevědomé. Je tu samozřejmě možnost, že si Šelmička spojila nějakou svou bolest s tím kotětem (mohlo ji něco zabolet v momentě, kdy se s ním potkala), podle toho, co se píše, chování Šelmičky je jiné právě od momentu, kdy se to kotě objevilo. Vzhledem k tomu, že Šelmička má evidentně možnost volného pohybu, asi je schopna se i odstěhovat úplně, takže bych při jejích zdravotních problémech o ni měla opravdu starost. Samozřejmě bude záležet na okolnostech. Nicméně kočku, která chodí ven, doma neudržíš. My jsme to s Micánkem v domečku jen zkusily, když přišel domů zbitý od jiného kocoura, ale raději se nechal znovu zbít, než aby zůstal doma.
            V každém případě návštěva veteriny bude jedině plusem a doufám, že se dozvíme něco dalšího. Veterinář by měl být schopen nejen léčit zdravotní problémy, ale i probrat celou situaci. Tak doufejme.

    2. Já bohužel taky ne – teda spíš bohudík, neboť Zikmund je všecko (wait) , akorát vystresovaný nee (shake)

    3. LeniK, neumím poradit tak, aby všechny tvé kočičky byly naprosro spokojeny a ty s nimi. Je vidět, že tvá Šelmička má s novým kotětem problém a asi se ho z pouze jí známého důvodu bojí. V podstatě také řešíme něco podobného, ale na úrovni starý bázlivý kocour – pes a pouze jeho občasnou přítomnost. Kdykoli pes přijede na návštěvu, kocour se zdekuje a chodí domů pouze v noci, když je pes uklizen do jednoho pokoje. Kocour toto registruje a bezpečně se doma ukáže, až když je pes zavřený. Jsem z toho otrávená, ale zaběhlo se to tak, že kocour v noci přijde a pak spí s mámou v posteli a v poslední době se zdrží někdy i do rána. Bohužel psa eliminovat nemohu, nepatří mě, ale bratrovi a ten ho doma také nechat nemůže.
      V tvém případě bych asi uvažovala, zda nové kotě opravdu chci za každou cenu mít. Dovedu si představit tu nádhernou bílou hedvábnou kočičku. Šelmička si totiž asi najde svůj nový a pro tebe smutný způsob existence. V tomto případě to bohužel vidím tak, že Šelmička prostě bude hlavně venku jako venkovní kočka, protože z nějakého svého důvodu nemíní kotě akceptovat. Nebo kotě neakceptuje ji a dalo jí najevo, že zaclání. Slyšela jsem, že některé turecké angory dovedou být poměrně agresivní…. Jestli je Šelmička výrazně submisivní, můžeto být problém. Až bude kotě dospělé, myslím, že problém pouze naroste, protože bude mít svou vlastní představu o dominanci a může to být pro Šelmičku možná až moc. Je mi líto, ale vidím to tak. Když si kočka vezme něco do hlavy, tak jí to těžko vymluvíš a v tomto případě má jiný prostor, kde přebývá (někde navenku), tak ten původní prostě opouští, protože se tam necítí bezpečně. Prostě nechce se mi to psát, ale opravdu bych zvážila, zda nenajít kotěti jiný laskavý domov.

      1. Jo a ještě jsem si vzpomněla na nekastrovaného kocoura mých známých. Do revíru mu vlezl velký dlouhosrstý bílý kocour – možná něco jako ta angora. Výsledek byl, že Whisky jako slabší kocour svůj původní domov opustil a mí přátlé už ho nikdy neviděli. Můžeme jen všichni doufat, že našel domov jinde, ale už také může být dávno mrtvý.

  7. Něco ne moc veselých dnů bez Zvířetníku a tohle mám od pana profesora zřejmě jako kompenzaci. No a k tomu bezva komentáře a krásné fotky v rámci diskuse – a už se zase cítím lépe, takže díky FŠEM dnešním přispěvatelům!!! A na oplátku přeju všem dvou i čtvernožcům krásné letní odpoledne i večer!

  8. tak nestačil ten slejvák v noci, už zase prší (rain) . Betka přišla kupodivu ze zahrady bez kosti – po hodině a půl hlodání asi vzala deštík jako záminku k odpočinku a spinká jak (angel) . Po třech dnech hlodání má zuby úplně čisťounké, po zubním kameni ani stopy. Prostě velekosti budeme muset zařazovat pravidelně a častěji než dosud.

    A tráva roste a roste a roste… letos si sekačka vůbec neodpočinula…. a asi ani neodpočine. Pak nastoupí asi rovnou sněhové hrablo…

    1. No, zkusila jsem Borůvce čistit zuby, ale nadšení se nekonalo. I když se mě nepokusila rafnout nebo tak, myslím, že jsem toho moc nevyčistila, protože se pořád chtěla dívat na to, co jí do té huby cpu. Takže kosti bych prubla, jen nevím, jestli hovězí jsou ta správná velikost :O

      1. zkus telecí – jsou „měkčí“ a hlavně menší. Nejde o to, aby sežrala kost, ale aby si „ohlodala“ tu hladkou kloubní chrupavku. Je to dobré na klouby, na čištění zubů i na dlouhodobé zabavení psa (happy)

            1. To bude na to dlouhodobé zabavení, aby Jenda tolik nemyslel na ty techtle, či snad dokonce mechtle! (chuckle)

  9. Ahojky vsichni – tolik obrazku a povidani. Dede: A je ta Berrynka vuvuzelka – takovej cumacek dlouhej s sibalskyma ocickama. A Kazan je primo majestatni. YGO: ten Sovinec mne potesil. Kolem Sovince jsem jezdila uz jako decko skoro pokazde, kdyz jsme jeli na chalupu. Pamatuju to jeste ve stavu zboreniste – a ani se tam nesmelo, ale otec znal kohosi, kdo nam povolil vstup na vlastni nebezpeci. Naposledy jsem si hrad prosla asi pred 8 lety, ale je videt, ze se to zase moc spravilo. A dik za fotky ze Svycarny a Divoke Opavy. To udoli dobre znam – je krasny. A vite, ze tam byl za valky nejaky mensi koncentrak pro ruske vezne? Vymreli, nepletu-li se, na uplavici a nekde tam je opravdu jednoduchy a dojemny pomnik. Za meho mlada tam jeste staly zbytky srubu, kde je drzeli.
    Emtesko: Beskydy taky krasne, a souhlasim s YGOu, ze od ostravske strany jsou lepsi nez z jihu. Takovy divocejsi.
    Pane profesore Piskote: vase holka dela moc pekny veci – tak treba trochu respektu (rofl) ?
    Urcite jsem na neco/nekoho zapomnela, ale vseobecne dobre psani a povidani.

    1. Na Sovinci jsem prožila několik velice příjemných let. Takový zahuštěný roky to byly, asi od šestnácti do dvaceti let intenzivně (na hradě i v pohradí) a pak sem tam (stále docela často). A veliký obraz hradu se se mnou stěhuje průběžně furt, občas byl problém najít pro něj dostatečně velkou zeď.
      Ale už je všecko jinak, hrad se opravoval k lepšímu, ovšem společnost lidí okolo hradu k horšímu a mě už touhy o návrat úplně opustily. I když, kdo ví, třeba se to od toho horšího zas otočilo a někdy mě tam něco zase zavede

    1. Jééé – Beskydy a bez lidí. Tak teď je mi jasné, že pokud do Beskyd, tak z druhé strany – od Ostravy a ne od Zlína.
      A fotky se povedly – Gina odpočívající na přistýlce nemá chybu 🙂 . Měli jste krásnou dovolenou, i když semtam pršelo. A ty výhledy – krásá.

    2. krasne fotky z beskyd. ja jsem se narodila ve frydku mistku a mamka je z ostravy, tak mi casto vypravi jak chodili po beskydech, kolikrat si rano vysli na lysou horu jen tak se podivat na vychod slunce, a tak podobne, musi tam byt krasne.

    3. Emtesko, já koukala od Velkých Karlovic a bylo tam fakt nádherně (teda ani ne tak počasí, to bylo podobný 😉 , ale podobně krásně (h) . Škoda že to máme tak daleko…

  10. Chudák holka, takové krásné věci tvoří a vy jí s Tsunamissy ne a nedáte pokoj. To s tavnými tyčkami bylo příkoří 10 stupně Mydlářovy stupnice (stupnice končí na stupní 7). (rofl) (rofl) (rofl)
    Ale můj dnešní KOPR je o poznání snesitelnější.

  11. Ano, také jsem si pana profesora naordinovala – cítila jsem, že jeho pohled na život mi udělá víc než dobře – a udělal! (inlove) Já mám u sebe tuším ještě dva díly (jo, přečetla jsem je – to je to právo prvního čtení 😀 ) a doufám, že časem Luci doručí další. A proč nevychází častěji? Inu musí se dostat i na ostatní autory… (nod)

    Pokud jde o malou vuvuzelu, tak byla včera opět za VT+NS a skončila na špagátě, jelikož se snažila hrát golf:))) Na dolní louce pod zahradou, kam normálně chodíme na rychlá venčení a výcvik, učili naši domácí hrát svého nejmladšího vnoučka golf. Já jsem vařila (jak jinak:)) a ostatní byli venku u stolu… já jediná jsem si všimla, že Berry běhá po louce a loví míček, zatímco domácí jsou příliš zdvořilí, aby ji chytli za flígr a mrskli zpět za vrátka. Tak jsem si ji odvolala, abych zjistila, že využila příležitosti a opět si zalezla do té smrduté bažiny – fuj, ta páchla! No a potom Ted zahradil jedny vrátka a ona prošla druhými. Po čtvrtém odvolání šla holčička na šňůru a zase se tvářila jako týraná, příšera smrdutá! No a domácí si ještě stačil všimnout tří děr, které vyhrabala v jeho trávníku… a tak by se dalo pokračovat. Jinak je to něžná hodná holčička, mající momentálně 17 kilo a když na mě radostně vyskočí, mám ťápoty na ňadrech:)))
    Nějaké fotky jsem stačila dát na rajče… tady http://sandvika.rajce.idnes.cz/Dede_-_Anglie_-_Kazan_a_Berry_doma_srpen_2010/

    1. My víme, která ty jsi, anoňyme 😛 (rofl) . Vuvuzela, Berunka tě prozradí. Holčička sladká na zabití (h)

    2. Teda nevím, nevím, jak je to s tou výchovou – ani společenské vyžití té malé něžné chlupaté holčičce nedopřeješ (rofl) (rofl) A přitom má sama od sebe tak vybrané zájmy – svatbu, golf, catteringové občerstvení… A místo, abys ji v jejích ušlechtilých zájmech podporovala, naopak ji odvoláváš, pak se divíš, že skončí v bahně (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) Musí si tu nepřejícnost přece nějak kompenzovat 😀 Prosím do hlavy nééééééééééééééééééé (chuckle)

        1. hele – neříkala jsi jednou, že bys zkusila golf?? Tak se přidej k maličkému sousedovi a můžeš začít trénovat (rofl)
          Na golfáče bacha – nekousat!! Tedy neee ty, ale Berry… Některé míčky mají tekuté jádro – a to je nějaký podivný chemický sajrajt

    3. Ti Tvoji pejskové jsou kouzelní. Berrynka má určitě vznešený původ když má tak ušlechtilé zájmy. Je už hodně veliká a že zapadne do bahna ? To si dělá lázeň když ty jí opravdové lázně zatím nedopřeješ.

    4. Normální sladké štěkátko s kebulí nacpanou alotriema….. Jak jí to kouká z očí! Milá vuvuzelka je totiž chytrá až fikaná. A ještě umí být roztomilá. Užívej si to, strašně rychle rostou…..

    5. Sííím, pančelko, ja su ouplně nevinná vuvuzelka, to všechno oníííí. Nemaj se ženit a tak vůbec a taky ten golf je načisto fujtablovej,kdo to kdy viděl, míčky jsou přece pro pejsky, pak se jeden musí nutně trochu navonět aby mu zvedlo náladu, nééé ? (rofl) (h)
      Krásný fotočky, zlatá , hodná, štěnísková, nevím co furt máte. 🙂 (wave)

    6. Klíďo si tam toho aňoníma nechej, stejně Tě všichni poznali (chuckle) . Vuvu je naprostá 1A, pokud je Kazan 1*. To bude páreček, ten Ti ještě zamotá hlavu (rofl) ! Na to se tedy vážně těším. Ona to vážne není Berrinka, ale Vuvuzela. Ta má poslední číslo čumáčku, dál už jsou choboty. Paráda, taková úzounká dlouhá hlavička. A ten kukuč, přímo na potrhání. Se těším, až ji dotáhneš do ČR. U toho bych chtěla být.

      V pátek jsem na Tebe vzpomínala. Šla jsem zase kolem té louže, co se v ní Nazgúlové tak šťasně rochnili.

      1. Já si na to, Hanulko, dobře pamatuju! 🙂 I na to, jak Daník vypadal, když z toho bahna vylezl… a jak vypadal tvůj dvorek, když jsme je tam stříkaly hadicí… a jak vypadal tvůj přednosta, když nám Daník vzápětí po očistě utekl k vám do domu! (tmi)

    7. Zaujalo mne, že jsi za poznámkou o vaření velkoryse umístila rozesmátého smajlíka. Já bych spíše skřípala zuby ;( .
      Fotky jsou krásný jak mají být ale… Jsi si jistá, že jsi koupila psa? A až zbytek Berýsky dohoní velikost hlavy a tlapek, že z ní nebude vlkodlak? Ovšemže krásnej, ale přece!

      No tak to mám za 5 no!

    8. Dede, jasně, pošlu .

      A díky za fotky úžasné vuvuzelky Ostružinky k neodolání a evidentně moc spokojeného Kazánka. (y)

  12. Vy, vy, vy Piškoti jedni, vy jste mně teda dostali, chechtám se jak racek,to je teda tým, přímo adventní. Ta souhra, ta ladnost výrobků a zatiší se zvěří , jak od akademika, to se hned tak nevidí. Nepotřebujete nějaké bukvice, když tak pošleme (rofl) (rofl) (rofl) .

    1. Pokaždém dílu si říkám: Tak tohle byl absolutní vrchol, nic lepšího už přijít nemůže. Ale dnes už je mi jasné, že Piškotova fantazie je nevyčerpatelná. Takže už se móóóc těším na další díl.

      1. Si myslím totéž. Tedy to samé.
        Pan profesor a Tsunami, další správná dvojka.

        No jsem zvědava, jak se povede první pracovní setkání s kočindou. Ve středu stříhám svou první.

        1. Ty stříháš KOČKU?! To bych chtěla vidět – aspoň foť. A jaký bude mít střih – na knírače (chuckle) ?

          1. tak já jsem už kočku stříhala, peršanku mojí maminky, protože byla kočka plstěná tak se musela halt sjet strojkem – bez uspání, dva chlapy v rukavicích drželi, kočka řvala a já vesele holila a holila…nicméně cucky jsou zpátky, protože Bonynka se česat nechce takže akce se bude brzo opakovat

  13. Zcela OT – prosím o palcodržnu, junior dneska (na podruhé) dělá řidičák. Poprvní jsem vás zapomněla poprosit a nedopadlo to, tak snad dneska?

    1. Náš „bobeček“ taky dělal na podruhé, to už dostane většinou každý. 🙂 🙂 Držíme pěsti všech 20 tlapek.

      1. Na testech nic, ty se dají zvládnout bez problému, horší jsou ty jízdy – v plném městském provozu a rozhodně ne 800 metrů. Při prvním pokusu jezdil 28 minut (údajně to má být nanejvýš 20 minut) a pak jaksi popletl nějaké přednosti v jízdě a letěl. Teď se ještě neozval (přitom tam šel na půl osmou ráno), tak nevím, nevím…

          1. Já jsem měl řidičák nejdříve na malý motocykl, na kterém jsem jezdil několik let, takže když jsem šel dělat papíry na auto, byl jsem už to, čemu by se dalo říci ostřílený borec. Osobně si myslím, že dělat řidičák rovnou na auto není dobré, chtělo by to nejprve malý motocykl a aspoň rok praxe. A poplést s autem přednosti v jízdě může skončit špatně pro auto i pro řidiče, takže ten vyhazov byl zcela oprávněný. Je také otázka, zda předepsaný počet hodin jízdy je, zejména pro technické antitalenty, dostatečný a jak se řidič, který dělal jízdy v létě, vyrovná s prvním sněhem a náledím. (já jsem dělal AŠ v zimě zkušenosti, které jsem získal byly k nezaplacení).

    2. Proboha, co je na těch testech a ujetí max. 1 -2 km tak příšerně složitého, že to někdo neudělá levou zadní hned napoprvé? Já jsem dělal papíry v r. 1972, test za plný počet a po ujetí 800 m a projetí dvou křižovatek jsem byl zkušebním komisdařem označen za totálního ,,černocha“, do řidičáku skupiny M jsem dostal okamžitě Béčkový štempl a bylo! Celé to trvalo něco málo přes hodinku, i s čekáním na ty pomalejší při vyplňování testů a z třiceti lidí to udělalo 29.

      1. Mno, rozdíl bude v tom letopočtu. Tak za prvé, já jsem dělala už nové testy, kde jsou správně 1- 4 možnosti v testu. Musí být zatržené správně všechny, jinak je špatně celá otázka. A je to o slovíčkaření. Navíc jízdy se dělají v daleko hustším provozu, a já jsme třeba na zkušební jízdy čekala 5 hodin, ve vedru a bez jídla, protože komisař řekl, že neví, kdy na nás přijde řada a máme čekat. Pak nás naložil do auta tři a učitele z autoškoly, jeden to odřídil do středu Brna a pan komisař si odešel cosi vyřídit, kde nás nechal sedět v tom autě na rozpáleném parkovišti. To už jsme s sebou neměli ani to pití. Zpátky jsme řídila já, zmořená vedrem v odpolední špičce, a co byste řekli- no, neudělalla jsem, až napodruhé…. Jo a nejedou se 2 km, musí se odjet cca 15 minut v provozu….

        1. Souhlasím s Matyldou – dělala jsem řidičák v roce 1972 a byla to brnkačka – poté řadu let bez problémů jezdila.
          No a dnes si do provozu tady v Brně s autem netroufnu, a když dělali řidičáky naši mladí, tak jsem jim opravdu, ale opravdu ani trochu nezáviděla.

        2. Ty nové testy znám, no problem, jde jen o to, se pravidla opravdu naučit, ne je nalít do krátkodobé paměti, hned po zkoušce polovinu zapomenout a vybourat se na prvním rohu, jek je dnes běžné. Dělat autoškolu u firmy, která pracuje s masami také není to pravé ořechové, když si komisař navíc plete práci s voným časem pro zařizování osobních věcí, tak už vůbec není co řešit. Pokud jde o horko: Situaci, jakou jste zažila v autoškole můžete zažít i v běžném provozu, pro mne nebyl problém jet za horkého letního dne na otočku z Prahy do Ostravy a zpět a to i několikrát během týdne; práce si to vyžadovala, tak se jelo. Čili je nutno s takovouto situací počítat a být na to trénovaná, každou chvíli se stane, že kvůli bouračce na dálnici skejsnete v koloně, někdy i na několik hodin, bez možnosti občerstvení, nebo objetí. A potom se kolona rozjede a nikoho z ostatních řidičů nebude zajímat, že křehká bytost za volantem není v kondici.

      2. No, já dělala řidičák o rok později – 1973 a taky bez zaváhání. Jestli ono to nebylo tím, že dříve ty autoškoly byly mnohem poctivější, byly, podle mne, i náročnější, museli jsme zvládnout spoustu věcí – u odklopené haubny auta – Škoda 100 to byla, jsme identifikovali jednotlivé komponenty motoru apod., mně to teď připadá takové narychlo vykvašené. I když je pravda, že v těch nových modelech aut už nemá cenu cokoliv indentifikovat nebo hledat závadu, stejně si ji sám nikdo neopraví. Já měla výhodu, že jsem řídila už od cca 15-16 let, učil mne brácha – jezdil závody, takže řídit fakt uměl.

    3. držíme držíme…. neboj, je jich tam kupa a než se na jednoho dostane….. (y) (y) (y) (h)

  14. Jen jsem zahlédla dnešní článeček a kafe se stěhovalo na druhý stůl, aby mne náhodou nenapadlo si loknout při čtení! Tím pádem jsem si ušetřila klávesnici i obrazovku. Ty výtvory jsou úžasné. Tohle nějak neumím, škoda.
    Zpráva od Zrzínka: dneska poprvé jsem ho v noci při probuzení a otočce na druhý bok (to je vždycky děsná práce tu otočku vymyslet, protože zase nemůžu shodit z deky Melíška, který tam sladce spinká stočený do klubíčka) viděla Zrzínka s námi na pohovce. Stočený do klubíčka mne v té tmě pozoroval. Tak jsem natáhla opatrně ruku, abych ho pohladila, nechal se asi 5x a pak seskočil na své křesílko. Strašně se teď mazlí, vrtí se mi kolem nohou, žebrá o pohlazení a podrbkání za oušky, nesmím mu sáhnout na pupík a pod bradičku to taky moc nemusí, ale ouška, zádíčka, kořen ocásku – to vše miluje a nastrkuje kde se dá. Už se neohání tlapkou ani zoubky, krásně si s Melíškem hrají a dokonce se novým furminátorem nechal lehce vyčesat. Chodí za mnou do sprchy už oba, nejen Melda, který se vždycky snažil dostat do sprcháče a pěkně dosucha ho vytřít a pak si zalezl do záchůdku. Tak snad vše bude opravdu dobré a důvěra nastartována. (h)

  15. Pan Profesor nikdy nezklame, na něj je spolehnutí (rozesměje a pobaví za všech okolností!).

    Jinak hlásím, že jsme se ve čtvrtek sešli v Morávce s Ygovými a hezky jsme si popovídali. Jeseníky se představily v lepším světle, bylo až do včerejška moc hezky, tak doufám, že si to jihomoravští přátelé patřičně užili!
    A včera jsme byli v Morávce zase, neboť jsme neodolali vábení borůvkových hodů… (pi)

      1. Ygo,fotky jako vždy super. V Malé Morávce jsme mívali hucultábory a mám proježděnou ji i okolí v sedle i na kozlíku, protože jsem jezdila s bryčkou pro zásoby. Jeseníky jsou krásné, už dlouho je mám v merku pro dovolenou. (sun)

  16. Pane profesore – teda tady na jihu Jižní Moravy je ještě dneska léto a ty už strašíš s adventem – tytyty (chuckle) . Ovšem vůbec nechápu, proč holka ječí – prohlídla jsem si její výtvory a neshledala jsem na nich chyby, ba ozdobené Missy či dokonce tebou nemají konkurenci.
    Těším se na další povídání – předpokládám, že už dojde na Vánoce 😉

  17. .;) Vážený pane profesore, jste úžasný vyprávěč. Vaše články nemají chybu. Je to lék na duši. Majitelka takového specialisty má určitě radost, =)) když si čte kladné reakce na Vaše povídky. (wave)

  18. Milý Piškůtku,
    děkuji za hezký začátek týdne, jen by mne zajímalo, proč nepíšeš častěji. Jinak přivítání do nového dne se u nás děje skoky na hlavu a mohutným líbáním, neb jsme se cca 6 hodin neviděly

  19. Milí Zvířetníčci, zas jen prolétám ( jo, pořád pracuju a konce to nebere).
    Všechny zdravím a všem máváme tlapkami.

    Možná jen pro doplnění zápisku psavého badatele :

    http://piskotova.rajce.idnes.cz/Mnaudvent_aneb_Kreativni_koclektiv_./

    Tvořívám věnce a svícny pro širší okolí, takže v počtu více kusů….a mít jako asistenci kočlektiv velmi tvůrčích chlupatých pmocníků, to je fakt radost 🙂

    1. Hmmm, parádní kousky tam máš, jen co je pravda, krásné tady na Zvířetníku dělá i Bláža- mám doma její loňský výtvor, stěhoval se se mnou, akorát jsem ještě neměla odvahu se podívat, jestli přežil….

    2. Děláš krásné, nádherné věci, milá Luci. (y) (h) Teda, ale jak to zvládneš se svým kočlektivem, to naprosto nechápu! Jednou jsem se pokoušela … pokojem běhali vánočně ozdobení kosourci a já byla víc na zemi než abych pracovala na stole. Máš můj hluboký obdiv za svou nebetyčnou trpělivost. (angel)
      P.S. kočičáci s neznámi věcmi, to jsou vždycky krásné obrázky.

    3. Luci, to jsou překrásné vánoční dekorace!! (y) myslíš, že bude možné si u tebe něco objednat 8-| ???

      Tsunami vypadá tak moc hebounce, že bych si ji vzala do náručí a poňuňala (inlove) ta přece nemůže páchat žádné takové zlotřilosti, o kterých pan Piškot píše ( shake)

      1. Heduš, netuším vůbec, jak to letos budu stíhat…no snad se situace uklidní, o adventní tvoření bych přišla nerada, to jsou takové moje vánoce, sedím si, tvořím si, puštěnou muziku..sem tam ( co chvilku, no) vyrvu z kočičí tlamky nějakou přízdobku či mašli….

        Pokud budu tvořit, ráda ti něco vyrobím, jen asi bude problém s dopravou…pochybuji, že by svícen či věnec přežil balíkovou dopravu.

    4. Dekorace jsou opravdu nádherné (sun) – obdivuji. S chlupatou dekorací (cat) ještě „hezčejší“. „Trvanlivost holky“ je úžasná (h) – vezmeme-li v úvahu „pomoc“ kočkotýmu. Koncem listopadu budu vědět, kde hledat inspiraci.
      Přeji hodně síly a dobrých nervů ve zvládání Vaší kočkodomáctnosti. 🙂

  20. Piškote, to je paráda (y) sice je mi trochu líto holky, ale nemá si s těmi bukvicemi začínat, že… (flex) (angel) (devil)
    díky moc za skvělé zpříjemnění pindělního rána a ostatní moc zdravím 😛

    byli jsme na víkend v Brně, tak jsme se včera stavili ve (na?) Zlobici v Oveku 🙂 bylo to moc fajn, jen Márinka nebyla k vidění, prý je se hříbátkem schovaná 🙂 takže tak

  21. Milý pane profesore, po ránu jste mě pobavil- sice jsem při čtení házela jedné důrazně hledící psici plyšovou ovci pana Vlnku, ale nějak na mě zahlížela, proč se uchechtávám 😀

  22. Milovaný pane profesore Piškotku Pišutko (h), život viděný Tvýma očima je přepůvabný, usmívám se tady blaženě a občas hýknu (chuckle) , což vzbuzuje v kolemjdoucích spolupracovnících značné podivení. (wait)
    Musím se přiznat, milá Luci (inlove), že jsem si s pomocí strejdy Gůgla našla jedny jisté a znamenité domovské stránky a že když je ouvej, chodím tam mlsat; snažím se být ale ukázněná a šetřím si to a opravdu jen sem tam se jedním vočíčkem podívám a celá se zaraduju ¨. 🙂 (h)
    Přeju všem krásný den! (h)

  23. (rofl) teda profesore,čutálisto a nádhernej Piškote, já tu skučím bolestí – ozvala se mi záda a do toho se chechtám, jen ty slzy,co mi tečou,nevím, jestli jsou víc od bolesti nebo od smíchu. Moc ti děkuju, spolykala jsem nějaký pilile,tak to snad zabere a pak už se budu jen pomalu pohybovat,sedět vzpřímeně a v duchu řehtat nad tvými bukvicovými zásobami….. :* (h) (y) (sun)

  24. Piškot je nejlepší lék na pondělí. Mám hubu kolem celý hlavy a pocit, že mám zlatý pejsky (i když se bestie rozhodly ve 3/4 na 5, že už to bez nás nevydrží a musí nás pozdravit.)
    Ovšem kombinace Piškotka a Tsunamissy je smrtící i na dálku. My se můžeme bezpečně řehtat. (Ale mám podezření, že Holka se chechtá také a ještě to umí nádherně popsat).

    1. Jo ještě OT. Ginny konečně dostala poslední titul a splnila podmínky k udělení šampiona práce! Po opakované smůle se konečně zadařilo. Navíc byla po velmi pěkném a spolehlivém výkonu druhá na Field trialu na kachny – a šlapala opravdu k naší naprosté spokojenosti. Ten titul byl po trochu kostrbatějším výkonu, ale s kapkou štěstí. Navíc její brácha Ferda skončil na nádherném 5. místě. Kdyby blbka nevyrazil předčasně na aportu kachny z vody, mohl dokonce vyhrát zkoušky. Jenže na kdyby se nehraje. Ale je báječný. Mám z nich radost.

    2. Evo, jste jedničky a nejen máte bezvadné a úspěšné pejsky, ale i celý ten rod (inlove) A to není malý úspěch! A pokud jde o štěstí, tak si myslím, že jste na něj letos čekali dost dlouho a bylo určitě na správném místě 🙂

  25. jé po návratu z hor do reálu a takovéhle probuzení, poplivala jsem kávou klábosnici, Psina se jen zhnuseně odložila do pelíšku a čeká, až milostivě zvednu zadel a dostane se taky na ni.
    Žádám pane profesore o další várku vaší prace.
    Děfčátka jen jsem prolezla patizonovou poradnu a děkujiza rady snad se z toho něco uskuteční a mmch včera v deset večer už v době téměř hlubokého nevědomí mi CD přihrála jednu obří cuketu (think) (rofl) jaj, tak patizonu se zbavím a to ještě necelého, tak tu mám další. (rofl) (rofl) (rofl)

  26. hezké pondělí všem Zvířetníkům i zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístko na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    parádní půlnoční počteníčko (práskalo a proudy (rain) padaly – postel prázdná, pes (bat) praštěně putoval přízemím) . Příhody pana Profesora Piškotka Pišutky (cat) (inlove) přínosné pro příjemné procitání (rofl)

    1. Xerxová jsi (*) u nás to nebylo povídání na p u nás to bylo na bednu. Nejdřív bouřka, normální práskavá, pak najednou někde strašně prásklo, malej pes přeletěl ložnici a šel se podívat do postele jestli nás neodnesl čert nebo co. A ve tři potřeboval ven, protože strašně pil. Vrátili jsme se, sotva jsem vlezla do postele, tak chtěl ven znovu, tak jsme šli a strašně mě naštval, protože si potřeboval jen pohrát venku s kocourem. A já se v noční košili procházela po dvoře, měsíc svítil a ve čtvrt na čtyři k nám vozí noviny- ten pán z toho asi byl v šoku – nevím jestli psa viděl- mě určitě, já jsem k nepřehlédnutí.

      1. (chuckle) takhle nějak vznikají pověsti o bílých paních, milá Marsko! (inlove) (rofl) (rofl) (rofl)

        1. To víš, u nás v lese a u vody….. kdo ví zda budeme mít ještě zítra denní tisk. ;( to bude škody, přednosta bude vědět co má k snídani

    2. Pěkně popsané popůlnoční potěšení původně protivně probuzené panprésorky. (wasntme) (chuckle) (h)

  27. Nemá kalamita mladší ségru …. náhodou ….plivníka???
    Něco tak pošetilého jako páchat adventní věnce by mě v přítomnosti Sárinky ani nenapadlo! Ono úplně stačí, když si napíšu na papír co udělat a koupit a pokud ten papír nezapomenu doma já sama, tak s ním plivník zamete. Jelikož nejsou po ruce bráchové, které je možno vraždit beztrestně, bojuje se vším, co je po tlapce – právě se zřítila z psacího stolu i s reprákem.
    Ponechám-li ji v pokoji, ječí. A má zabudovaný SW za účelem zvyšování intenzity jekotu, takže nutno odejít co nejdál. Moje záda jsou šplhací stěna, taktéž záclony a vůbec vše, do čeho lze zabodnout drápek.
    Blesanovi puká srdce a žalem mi načůral do bot.
    Opravdu nikdo nechce rozkošné koťátko?
    😉

    1. Rputinko, Blesánka je mi líto, Plivník je tedy pěknej vykuk.
      Naše kočindy když se začnou v noci honit dupou po schodek jak stádo slonů a s oblibou si dělají s přednostova břicha supertrampolínu. Včera některá z nich odmontovala síťku v okně, vzniklou mezerou přiletěl vrabec, šiš to bylo rodeo, už jsem nevěděla kdo koho honí. Chudák vrabeček, bohužel zemřel, Daník mu ukousl hlavičku, tak jsme ho pochovali a Daník byl přednostou znectěn. Tož tak tu taky žijem. (chuckle) Život je někdy krutej.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN