BTW: Ostružinka versus VT+NS

Nějak to moc letí – ještě včera byla naše Berrinka malinkým vlčátkem a právě dnes jsou jí už čtyři měsíce a je z ní nohatá ovčáčí slečinka s dlouhatánským ocáskem a vlastními názory. Celkově bych řekla, že je hodné a způsobné štěňátko, kdybych se zrovna neohlédla – ta příšera už zase odtáhla od dveří ozdobný perský kobereček a snaží se ho pozřít!

Když ji napomenu, zatváří se jako vuvuzela – koukne na mě přes ten svůj dlouhý černý čumák a v nezbedných očkách má dobře vyzkoušený udivený výraz „Kdo, já???“ A když pokračuju výzvou „No tak, pojď sem, pojď!“ tak se zatváří a odběhne do kuchyně. Tůdle! Ještě by musela slíbit, že už bude hodná a to se jí nechce. Kazan je protivný a tváří se, že po dlouhé ranní procházce a následné snídani je čas na spaní a ještě na tom hloupém požadavku trvá!

A co má potom dělat chudák štěně, když panička už zase něco mastí do počitadla? Ani kobereček si nesmí rozkousat! Tak jde do kuchyně ukrást smetáček. Tuhle mu už nějakou divnou náhodou upadla rukojeť, ale Marek ho zase spravil, takže její věrný nepřítel je opět připraven být opakovně mordován a přenášen kamkoliv, kam štěně zamíří. A panička potom legračně brblá, když před zametáním musí vymetat kdejaký keř a záhony fuchsií, aby ten svůj nešťastný smeták našla.

Jenže Kazan nehodlá přerušit svůj dopolední klid, panička taky pořád datluje, tak si Berry vezme kousací kostičku, lehne si k paničce a hlodá. A já si ji mohu pořádně prohlédnout – ta za ten měsíc ale vyrostla! Přestože jí víc než Kazan, je pořád poměrně drobná. (46 cm v kohoutku, 15 kg) Hlavu má momentálně spíš legrační, než hezkou. Jak se chystá na přezubení, tak jí uši pořádně nestojí, zato čumák se jí důkladně protáhnul. Nohy jí povyrostly do délky, takže vzhledem k tělu už nevypadají tak obrovské – pokud se ovšem nezadíváme dolů na tlapky. Ty jsou stále značně nadměrné, takže být Berry holčičkou, vypadala by jako roztomilé L. Vzhledem k tomu, že mi velmi ráda a často šlape na nohy, mám velikost jejích měkkých štěněčích tlap zafixovanou opravdu dobře.

Vyčesaný línající kožíšek kryje štíhlé, pružné a dobře tvarované tělo, které je však často nečekaně vmrštěno do stran či do výše – to proto, že sama pejska ještě úplně neodhadne sílu, kterouv těch svých velikých nohách má. Ocásek ji vyrostl doslova do zásoby – má ho nyní tak dlouhý, že spustit ho rovnou dolů (což ovšem nikdy nedělá 🙂 ), tak ho ještě kousek tahá za sebou. Rámec jejího těla je momentálně značně nestálý – jednu chvíli dokonce zadní nohy v růstu předhonily ty přední a chudák Berry vypadala jako nějaký dingo.

Mám však radost z toho, že ať jsou její končetiny zrovna jakkoliv dlouhé, pohybuje se lehce a mrštně. Většinou má pěkný prostorný klus, i když v některých chvílích jsem měla obavy, aby si při délce svého kroku neokopávala nohy, protože se jí pod momentálně kratší tělo nějak nechtěly vejít. Cválá dost legračně – mám ten dojem, že kolikrát neodhadne sílu svých zadních končetin a skoky ji vymršťují nečekaně daleko. Díky tomu také na hladších površích předvádí podivuhodné eskapády, často se jí nedaří zastavit nebo dostane v zatáčkách smyk.

Viděla jsem dokonce i případy, kdy se v rámci honičky snažila dostihnout a zakousnout Kazana, přičemž ho omylem přeskočila. A jak z toho byla zmatená, tak dopadla do parakotoulu, vykvíkla a potom se zmateně rozhlížela, aby zjistila, kam jí Kazan vlastně zmizel. Vůbec je to skvělá podívaná, ty jejich honičky. Ony takřka nikdy nejsou samoúčelné, vždy je to nějaká forma výuky. Co je Berry přece jen větší a odolnější, začal jí Kazan ukazovat, jak se loví.

A to je pohled, při kterém takřka mrazí. Obvykle rozvážný (protože kulhající) Kazan najednou bafne, Berry začne prchat a kličkovat, on neuvěřitelně zrychlí a většinou ji v několika vteřinách dostihne a dokonalým způsobem skolí. Zezadu ji chytí za krkem a už Berry leží pod ním, na vteřinku znehybněná a bezmocná. Vzápětí ji pustí, Berry vyskočí jako čamrda, Kazan uskočí, předvede výzvu ke hře (snížený předek těla, zadek nahoru, rozesmátá tlama), a jedou nové kolečko.

Zdálky to vypadá hodně drsně, podobně jako jejich jiné hry, při kterých občas Berry odhozena letí půl metru vzduchem, aby okamžitě po dopadu vyskočila a s neutuchajícím elánem se vrhla zpět do bitky – tedy do hry. Přiznám se, že jsem zatím neměla důvod mít o ni strach. Jednak je na Kazana spolehnutí, a jednak ona se ho nikdy, ani na samém počátku, ani na chviličku nebála. Popravdě bych se někdy Kazanovi nedivila, kdyby po ní přece jen vyjel, protože její hravé způsoby jsou někdy dost drsné a nemít chudák pes na krku tak hustou hřívu, tak ho už kolikrát musela citelně kousnout.

I to je důvod, proč byla v psí školce mezi ostatními štěňaty tak zmatená a nechápavě na mě koukala s tklivou otázkou v očích – proč si se mnou nechtějí hrát? „Inu, protože jsi hromburác,“ vysvětlila jsem jí. „Nemůžeš hrát packovanou s o polovinu menším pejskem, vždyť ho udupeš!“ Vzhledem tomu, že jejím obvyklým partnerem ke hrám je veliký, nerozbitný a dobromyslný Kazan, neumí zatím Berry přibrzdit, když potkáme malé psy. Problém umocňuje také to, že je takřka nepotkáváme – jakoby do luk, polí a lesa, kde my trávíme většinu našich procházek, lidé s malými pejsky netrefili.

Přesto Berry není ani při hrách vždy zbrklá a kousavá. Když si s Kazanem navzájem okusují hlavy a zpívají, tak umí být i něžná a mazlivá, i když mezi tím po ležícím Kazanovi průběžně šlape a často se přes něj láskyplně překulí. Vydržím se na ně dívat dlouho, nedokáže mě to omrzet. Tehdy vidím, jak v Kazanově otevřené tlamě mezi hrozivými tesáky mizí různé části fenčiny anatomie, kolikrát je to i celá hlava. A musím říct, že to nebývá hlava pasivní, kolikrát mu ona mezi tím stačí jemně okusovat pysky, jazyk, i ty ozubené čelisti. Je až dojemné, jak si vzájemný fyzický kontakt užívají, Kazan mručí, Berry spíš občas kňoukne nebo zavřískne, a nakonec oba svorně zpívají.

Společný život se štěnětem však nemá dobrý vliv jen na Kazanovu duši, ale též na jeho fyzickou kondici. Během lezavé a upršené zimy a onoho nešťastného předjaří, kdy onemocněl a umřel Daník, Kazan při nezměněných (a dost střízlivých) dávkách potravy přibral až na neuvěřitelných 40 kg. Když jsme se z toho všeho nějak vzpamatovali, tak dostal chudák Kazan dost ostrou dietu a zkoušela jsem ho rozhýbat, ale šlo to zle – on prostě neviděl důvod, proč běhat, když se za mnou mohl ploužit. Já i Martin jsme s ním zkoušeli občas běhat, s jarem jsem prodloužila vycházky, ale koncem dubna na očkování bylo na váze pořád 39 kilo.

No a potom začátkem června přišla domů malá slečna Blackberry a Kazanovi se dramaticky změnil životní styl. Žádné plouživé vycházky, žádné mnohahodinové vyspávání a truchlení. Takřka neustálá akce a jídlo pětkrát denně! Přestože jsme toho ze začátku zase moc nenachodili, přece jen byla Berry jen sedmitýdenní miminko, to oživení bylo na Kazanovi hodně znát. Nemohla jsem ho šidit s jídlem, když štěně jedlo, takže jsem se mu pokusila jeho skromnou dávku granulí rozdělit na tři denní porcičky a všechny ty (bílé) jogurty, mrkvičky a masové kapsičky byly prostě navíc. Jenže když byla v červenci Berry na očkování proti vzteklině a Kazan na přeočkování, tak jsem s úžasem zjistila, že Kazan váží 36 kg, což je o pouhá dvě kila víc, než kolik měl coby jarý jinoch na čtrnácti měsících!

Každopádně výchova štěněte vedle dospělého vyrovnaného spokojeného psa, který necítí potřebu se mnou bojovat nebo mi vzdorovat, je nekonečně snazší, než výchova psího jedináčka. Když připočítám fakt, že na anglických veřejných pěších cestách a ve veřejně přístupných lesích mohu mít psy na volno bez nebezpečí, že mi je někdo zastřelí, tak má Berry vlastně velmi svobodné a pohodové dětství. Běžné vycházkové povely rychle odkoukala od Kazana a zatím nemám problém ani s jejím odvoláním od jiných psů. I tady mi vedle pamlsky podloženého trénovaného přivolání silně pomáhá fakt, že ten nejlepší psí kamarád a partner do her jde vlastně se mnou, tak proč zůstávat s cizinci 🙂

Stejným způsobem zvládla velmi rychle jízdu autem, a co nejezdí v přepravní bedně, ale s Kazanem, přivázaná na kšírkách v kufru auta, tak se na ni těší stejně, jako zatím každý z našich psů. Povel „autíčko“, stejně jako slib „pojedeme autíčkem“ už i ona přijímá s nadšením a dychtivým očekáváním. Stejně jako její vzor Kazan, i ona ráda v autě sedí a kouká ven – obvykle proti směru jízdy. Až se divím, že v autě neblinká, ale Kazanův příklad jí asi dokázal uklidnit žaludek, protože jako malá v přepravce to občas nezvládala.

Legrace to byla s nastupováním do auta. Samozřejmě jsem ji do auta zvedala, je to dost vysoko a navíc neustále střehnu na její klouby. Ona se samozřejmě o skoky pokoušela, ale párkrát se při pokusu překotila dozadu a spadla, tak toho na čas nechala. Potom jsem jednou přijela z nákupu, otevřela kufr auta, kde byly nákupní tašky, a potom šla otevřít kotec s dychtivými psy. Nevím, co zrovna ten den v taškách tak vonělo, ale nejdřív mi do kufru k taškám vyskočil Kazan a hned po něm se tam doslova vznesla Berry. Myslela jsem, že holt vývoj najednou poskočil – ne, že by se to nestávalo, ale nebylo tomu tak. Když jsem žasnoucí štěně sundala dolů, tak to chtělo zkusit znovu, ale neuspělo. Trvalo ještě skoro dva týdny, než se naučila do auta vyskočit. Zkrátka tehdy tam nevyskočila Berry, ono to tam nějak vyskočilo samo…:)

Vládkyně Temnot a Ničitelka Světů

Samozřejmě nemám celou dobu vzorně se chovající a rychle se učící štěňátko. Někdy mi připadá, že jí Daník poťouchle našeptává a ona dychtivě naslouchá. Potíže nastaly s tím, jak jsem dostala na pronajaté zahradě kousek záhonu k vlastnímu upotřebení. I když nejsem žádný zahradník, spíš nadšený učeň, tak mi moje zahrada velmi chybí a samozřejmě jsem se hned pustila do pěstitelských pokusů. Potíž byla v tom, že Berry je můj věrný stín a snaží se dělat všechno se mnou. Právě díky tomu i ona zjistila, že ji zahradničení nesmírně baví. Bohužel.

Ono to vlastně začalo už při zalévání. Nejdřív Berry pozorně sleduje, jak plním zahradní konvici. Dychtivě strká čumákem do hadice, poslouchá šumění proudu vody a neustále zkouší, zda by se jí do konvice nevešla celá hlava (Nevešla 🙂 ) Když se jí nepovede hadici vytáhnout, tak nakukuje hubicí na zalévání a já obvykle nechám konec naplnit až po okraj, aby jí voda stihla cáknout na čenich – to ji nadchne. Potom jdeme zalévat.

Situaci malinko komplikuje Berrinčina snaha přesně sledovat, kam fascinující proud dopadá, takže na květiny kromě vody obvykle dopadaly i její nenechavé tlapy – a to obvykle z výskoku. Časem se nám podařilo tyto drobné nedostatky ve spolupráci vyladit, obzvlášť, když jsem začala zalévat i hadicí. To totiž byl teprve ten správný adrenalin. Berry neútočí přímo na proud vody, tedy ne obvykle, spíš ji opět fascinuje místo, kde voda na zem dopadá. A tak stačí nad trávníkem opisovat hadicí třeba kruhy či osmičky, a pejska lítá, loví dopadající spršky vody a zalyká se nadšením.

Stejně pozorně jako zalévání však sleduje i přípravu země na sázení, hrabání, samotné sázení a v případě rajčat i zasazovaní podpěrných bambusových tyček. A jakmile jsem byla spolehlivě z dohledu, začala pracovat po svém. Nejdřív mi okousala a zničila křehké výhonky kopru, potom vyhrabala jámu č. 1, ve které zmizely první dvě rajčatové sazenice, den poté vyhrabala jámu č. 2, při které vzaly za své další dvě opečované sazeničky, a ještě navíc podupala petržel. Okousané bambusové tyčky umělecky rozmístila pod Velký strom. Ohrazovala jsem (rajčata), vyhrožovala jsem (Berry). Výsledkem byla podupaná bazalka a nedovolené opuštění posádky. A ne tak ledajaké.

Bydlíme na usedlosti vedle starého mlýna, kde se u rybníků realizují sportovní rybáři a ve mlýně svatbychtiví snoubenci. Teď v sezóně se tu konají až čtyři svatby týdně, a pro jejich potřeby tu není jen obřadní síň a restaurační pavilon, ale i cateringová firma, kde se pro svatby a další příležitosti vaří. No, a když jsem se ostře ohradila proti ničení své zahrádky, tak malá delikventka využila následného osamění, prošla brankou a vyrazila si na svatbu. Dozvěděla jsem se to tak, že u nás zaklepala ve slušivém kostýmku oblečená Odpovědná Pracovnice a příšerku nám přivedla s tím, abychom si ji lépe hlídali. Naštěstí nejspíš nevznikly žádné škody, protože se Liz usmívala a tvářila se chápavě – ostatně je také momentálně ve vlastnictví štěněte.

Berry se stala trestancem a nekonečně ukřivděná byla dle svého názoru na doživotí (asi na 30 minut) uvázána na dvorku na šňůru, protože útěky jsou jedna z věcí, kterou jí nemíním trpět. Musím ale přiznat, že poté, co jsme ji museli vymotávat z Kazana, zpod schodů a ze dvou keřů, jsem ji radši zavřela doma – na uvázané štěně prostě nemám ty správné nervy.

Druhý den jsme šli z ranní vycházky přes vnitřní dvůr usedlosti a potkali jsme tam černého kuchaře z cateringové firmy. Ke všeobecnému údivu – kuchař je známý tím, že se psů bojí a tak se jim vyhýbá – se k němu Berry nadšeně hnala a on ji se stejným nadšením hladil, a dokonce pohladil i Kazana. Paul, zdejší „šafář“, se ho jen užasle zeptal: „Odkdy se, prosím tě, nebojíš psů?“ Kuchař jen něco zamumlal, a obrátil se ke mně, aby mi vysvětlil, že ho Berry den předtím navštívila v kuchyni. Bylo mi jasné, že se to bez úplatku z jeho strany neobešlo, a jen jsem doufala, že si to Berry příliš nevzala k srdci 🙂 Každopádně jeho srdečný přístup k malé chlupaté slečně byl podmíněn dlouhým obdobím, kdy si na mě a psy zvykal, a když se ho Nazgúlové během roku nepokusili sežrat, získal i on na psy přece jen pozitivnější názor.

Den poté, co si vyrazila na svatbu, přišla Berry na další zakázané potěšení. Na naši zahradu navazuje udržovaná, ze všech stran ohrazená louka, kterou smíme používat pro výcvik i venčení. Jednu stranu louky potom od veřejných ploch odděluje potok a za ním hradba keřů a stromů. Potok je zastíněný, bahnitý a vzhledem k déletrvajícímu suchu a nízkému stavu vody speciálně tůně rozhodně nevoní. Je pravda, že do toho samého potoka chodím psy plavit, ale mnohem výš po proudu na jedno z čistých a nebahnitých míst.

No a právě do té správně smrduté bahnité tůně si našlo cestu naše chlupaté potěšení. Prošla vrátky (ty příčky od sebe nejsou dál než 20 cm, ale pro ni to bohatě stačí), vyráchala se v bahně a radostně přiběhla domů. Šiš, to byl ale smrad! Zrovna jsem se chystala odjet na nádraží pro Martina, takže bylo udivené páchnoucí štěně zavřeno do kotce a já se cestou duševně připravovala na její koupání, což jsem po návratu skutečně udělala. Příšerka vzorně spolupracovala, nechala se pěkně v teplé vodě vyprat, vysušit ve své velké osušce, dělala nevinná ukřivděná očka a po vysušení si šla zobnout něco dobrého. Vidíte sami slabinu celé věci?

Ano, chybila jsem. Druhý den byla Berry ve smrdutém bahně znovu. Tentokrát ale zasáhla vyšší moc (která se na to nejspíš nemohla dívat) a zabahněná příšerka se objevila ve chvíli, kdy jsem musela odjet s Kazanem k veterináři, takže jsem jí jen přibouchla před nosem dveře a zakřičela na Marka, že tentokrát je to na něm. Marek má k těmto věcem pragmatický přístup. Dovedl psí holčičku na dvorek, uvázal ji k lampě, vzal hadici a za jejího vřískotu ji důkladně ostříkal studenou vodou. Když jsem odjížděla, odkapávala zmoklá příšerka na dvorku a tvářila se uboze. Po návratu jsem se doslechla pokračování. Aby štěňátko náhodou nenastydlo, bylo – opět za mohutného vřískotu – vyfénováno. Když mi to Marek vyprávěl, tak podotknul: fakt nevím, co jí vadilo, vždyť jsem na ni vzal difuzér!

Difuzér sem, difuzér tam, rozhodně to zabralo. Berry si sice občas na louku zaběhne, ale už bez bahenních koupelí. Její vztah k Markovi to samozřejmě nijak neovlivnilo – i nadále ho zbožňuje a vždy se radostí počurá, kdykoliv po nějaké drobné nepřítomnosti zase vidí.

Tyto události ale měly vliv na rozvoj dalších pejsčích pojmenování. Běžně je pro mě Berrinka, Berryška, Beruška, holčička moje chlupatá. Jak se vyvíjely její kriminální sklony, začala být příšerou, obludou, bestií a vuvuzelou. Vzhledem k tomu, že většina jejích neplech začala v období fotbalového šampionátu a v Jihoafrické republice, tak se ani není čemu divit – ta asociace s její dlouhým všetečným čenichem byla příliš silná 🙂 Ovšem od jedné mé přítelkyně se ozvaly silné protesty proti údajné dehonestaci naší fenečky, i dostalo se jí nového, poněkud vznešenějšího pojmenování Vládkyně Temnot a Ničitelka světů.

Uvidíme, jakou tvář mi bude naše zvířátko ukazovat v následujících měsících – Berrýšku nebo VT+NS? Či spíše – v jakém poměru se bude vyskytovat Dr. Jekyll a Mr. Hyde? Teď zrovna spí nevinně na pelíšku, holčička moje psí. Ale jen počkejte, až se zvědavá očka otevřou, tlamka protáhne růžový jazyk v obrovském zívnutí a v bystré černé hlavičce zabliká myšlenka: Co bych tak mohla podniknout právě teď?

Další fotky najdete zde – tentokrát nejsou moje, ale Markovy…

Aktualizováno: 12.8.2010 — 23:47

159 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Dede, to je tak krásný čtení. Tak něžné a úsměvné. Beruška je veselá psí holčička a to tak nějak očekávám, ale co mě tak moc baví je vyprávění o Kazanovi. Pořád mu držím palce a neviditelně myšlenkama postrkuju k činnosti. Když čtu Tvé povídání, mnohokrát se přistihnu jak si v duchu říkám…no tak kámo, takovej krasavec, koukej si užívat, nesmutni… No a ono to vypadá, že Beruška ho probudí obráceně než bývá v pohádkách Potrhlá Princezna rozhýbe Smutně rozvážného Prince ( nejlépe vražením své hlavy do jeho čelistí). Tohle je klasická ukázka jak funguje i lidský čas… jen ten zahojí bolístky, jen ten ( a Berry 🙂 )

  2. Dede, už čtu vyprávění potřetí ( používám jako doping na dobrou náladu 🙂 ) a teprve teď se já vostuda dostávám k tomu, abych napsala, že jsem se celým čtením ( třikrát) prousmívala a díky tvému dokonalému líčení (a fotkám) jsem všechno živě viděla před očima. Ostružinka je úžasná , ale úplně nejlepší je líčení oživlého, šťastného Kazana 🙂 (y) (dog) .

  3. Tak:vsetkym lavorukym,Alenkam/Vave,Abyt a dalsie,ktorYm neviem obcianske meno/ako i Alanom a zajtrajsim Hanam/vsetko,vsetko stastie sveta prajem.-Inak u nas je zajtra Marie-ludovo Velkej Matky Bozej-v kostoloch sa budu spievat marianske piesne,budu pute,hody,stanky s maskrtkami a tak….Nic pre mna.Nadalej zdielam pribytok s majstrami/ no,majstrami-bordelari su to/,cucham vypary z olejovych farieb,acetonu/zacinam rozumiet narkomanom/ a upratujem.Prajem pekny den.A ozaj :v noci strasne prsalo!! a ja som to prespala.

  4. Od sousedů z východu a jihu se blíží na ÚJM bouřka. Asi se zase na pár dní musím odmlčet. Budu na Vás všechny vzpomínat. (h) (h)
    Vídeňské a asi i letiště v Blavě nepřijímají. Letadla nad námi krouží a uhýbají bleskům, snaží se bouřku obletět.
    Tak se mějte, vypínám PC. (wave) (wave)

  5. Dede, to je báječné, že malá Berrinka nastartovala k životu Kazana (h) jen tak dál, koukám, že Daník si to z Duhového mostu „ošéfoval“ (dog)

  6. ;;) R OZV E R N Í Č E K . ;;)

    .(*) Vypráví doktor na obědě: „Tak si představte, dneska mi na operační stůl přivezli policajta z přestřelky. Prošlo mu hlavou přes dvacet kulek a ani jediná netrefila mozek.“ .(*)

    ~o) Vinšuju všem přítomným klidný večer a pěkně se vyspinkejte. ~o)

    1. Jovásku (y) (chuckle) (clap) ! Čtu Rozverníčky pravdu pravidelně, jen jsem zanedbala se občas ozvat. Hanba! (blush)
      A děkuju za krásnou jiřinku k Alenkám 🙂 (bow) (h) Mávám Janičce z rozpršelé Prahy. (rain)

      1. Vaví, Vaví. Posledního panáka jsem vyzunkla, kytky mám doma všechny okousaný nebo přeleželý, zpívám falešně, co já bych Ti tak k tomu svátku? Kdybych poslední tejden vyterminátorovaný chlupy schraňovala, možná bych měla na polštářek, teda na výplň… sákryš…
        tak co tohle?
        http://www.bomba.cz/video/mluvici-kocka/

          1. To máš marný, milá Vave, co má byt, to bude. Já mělatak tichou kočičku, ale čím je starší, tím víc jí ta pusa mele. To bys koukala, jak mi pere dlabanec. (cat) (bat) 😀

  7. Usmívám se tady přiblble nad Berrynkou. Je to milounká holčička a žádné nehezké pojmenování jí nepřísluší.
    Díky Dede za ten přiblblý úsměv. Jdu domů očekávat příští deště. Jo, ta naše kanalizace na dešťovku je opravdu poničená – opět náš soused – vrah koťat. Provrtal ji, zalil betonem a vsadil sloupek na plot. Co by přemýšlel nad hmotným břemenem. Ze mě bude vrah souseda 8)

    1. Škoda, že bydlíš tak daleko- mám tu velice pádnou dřevěnou baseballovou pálku, ta by stačila- klidně bych ti ji půjčila !!! (wait)

    2. Zkus požadovat náhradu škody… pak se možná vzpamatuje a začne i někdy přemýšlet…

      Lity lity lity – tak aby vám už moc nepršelo a úklid vás nezničil. Bacha na záda – při jedné povodni jsme týden nosila kýble s bahnem a i když jsem měla dobrou fyzičku… nic moc

    3. Některé sousedy by jeden zrovna „zulíbal“ :@ Počítám, že tento tvůj soused mezi ně patří. Docela tě chápu. Také máme podobné. Například víme, že jsme „Pakáž jedna zasr….“

      Nevím, jestli máš nervy na to chtít po něm zaplacení škody a dotáhnout to do konce třeba i soudním řízením, ale jestli je tam jasně dané věcné břemeno, mohlo by to být schůdné. Sousedské vztahy to sice nevylepší, ale poučit by ho to mohlo.

    4. Dalmíčku! :O Soused je (fubar) – požaduj po něm rozhodně náhradu všech škod. VŠECH! Můžeš pak i slevit (zvláště pokud víš, že bys to stejně nedostala) „výměnou za to, že nechá kastrovat všechny své kočičky. (cat)

    5. Dalmi, to je na pepku. Ono priroda je jedna vec, ale debil soused… V tom je problem – zalovat souseda nebo ne !!??? (headbang) Protoze furt je nablizko a muze skodit nadale. Zrovna si to takhle mentalne prochazim s dedicema od hodne stare pani sousedky, ktere patril velky kus zeme vedle nas. A to jsem celkem naturou razak a nenecham si jen tak neco libit. (Ale zvazuju, zdali by se mstili na Jakeym….. (headbang)

      V kazdem pripade preju, at se dobre vysusite.

    6. Do háje, já vím, že to je na vyprovokované zabití, ale Dalmi, mohla to být i kanalizace. Ta pravá. To by bylo mnohem výživnější. Jsem na jednu stranu ráda, že KONEČNĚ byla objevena příčina. No, řekla bych, že pan Dalmi má opravdu výživné období. (h)

    7. Och dalminko! Je to fakt na zabití s polehčujícími okolnostmi (punch) – myslím, že bys nakonec i dosáhla osvobození (nod) .

      Ale v každém případě držím (y) , ať u vás konečně přestane (rain) a zase vysvitne (sun) ! A hlavně – pevné nervy a dobrý tlak. Až se stydím za to, že u nás je léto v plném proudu – kež bych mohla kousek poslat tam na sever.

    8. Na zalitý řad dešťové kanalizace lze reagovat i vyvedením zmíněné na povrch do blízkosti sousedovy zahrady, O zbytek se postarají první větší deště. Pokud bude mít námitky, tak ho upozorněte, že původní řešení odvádělo vodu a bahno spolehlivě pod jeho pozemkem do míst, kde to nikomu nevadilo.

  8. Dede, máš krásnou psí dvojku, Ostružinka řádí jako každé správné, zdravé štěndo. Díky za zprostředkování jejích rošťáren a her s Kazanem.
    Hezkou dovču.

  9. Přeji pěkné, i když podmračené odpoledne. Diskusi jsem ještě nečetla, využívám chvilky, kdy náš zámek (pardon, byt) obrůstá šípkovým trním. Příběh se mi moc líbil, jen sem se málem udusila u difuzéru. Kombinace sušenky a tlumeného výbuchu smíchu (MLP spí metr ode mne) je vražedná. Na každé povídání o Ostružince a strejdovi Kazanovi se moc těším, tak jsem ráda, že jsem tohle nepropásla.
    Nepropásla jsem ho náhodou a ta náhoda patrně souvisí s tím šípkovým zámkem tady. Byli jsme za kamarády na táboře a měli jsme tam být až do soboty. Místo toho jsme odtud prchali cca v 11 hodin v noci uprostřed přívalového lijáku. (rain) Náš stan se totiž rozhodl změnit svou osobnost a jako novou si nevybral nic lepšího, než cedník. (fubar) Naštěstí jsme měli většinu věcí v autě, takže k balení toho nebylo moc. Jen kdybych nám nestlala tak důkladně! Takhle jsme zpod spícího Rysíka tahali 4 vrstvy. Kupodivu ho to nevzbudilo, a když prásklo moc blízko, tak se jen rozhlédl, vzápětí zavřel očka a nevzrušeně spinkal dál. Protestoval až po přesunu do auta, ale jen chvíli. No a mládenci asi dospávají tu vzrušenou noc, normálně takhle nespí ani jeden.
    Takže netuším co se děje a ani nevím, jestli to zjistit stihnu. Přece jen už spí přesčas a já bych měla pokračovat v dosušování spacáků a spol.

  10. Marku, Dede, krásné fotky, pošmákla jsem si ke kafíčku. Berrynka se tak změnila, za tak krátkou dobu, je to úžasné. Nevím, proč mě to tak pokaždé u štěňat překvapuje :O ?
    Dede, užij si dovolenou (h)

  11. Zano, YGO, Dede a vůbec fšici, kdo odjíždíte – přeju vám krásnou dovolenou a šťastný návrat. (h) (nějak dnes pobíhám, nestíhám, ale sváču jsem si dala. (nod) (blush) )

  12. (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) Dede, jak já bohapustě, bohapustě závidím!!! (h)

    a koukám, že Ostružinka má stejný návyk na konev jako náš hošíček. Využij toho!! Ešus jak vidí konev, mastí s ní k barelu, ať načepuju a jdem zavlažovat. Protože prý odkud se nejlíp pije?? Ze zahradní konve. A je fuk, že si přitom zráchá celou hlavu 😀

  13. Všem našim milým Alenkám (a taky mojí drahé sestřičce) všechno nejlepší a krásný den! (h) (f)

    1. Já se k Tobě nalípnu a těm, které nemám v seznamu, přeju touto cestou. Všechno nej! (h) (rose1)

  14. Ostružinka je výhra. Myslím, že úkoly, kladené na malé štěňátko, plní na 200% a ještě stihne spoustu alotrií. Je veeeelmi nadaná (inlove) a čtení od Dede je ozdobou celého víkendu. Další skvost je od Marka. Já opravdu nevím, která fotka mi bude zdobit monitor. Kazan v obilí? Nebo VT NS Berka? Zejména na fotce s každým uchem jinak vypadá opravdu ničitelsky a hrůzostrašně (rofl) . Nádhera. Díky Dede. Asi ti budu přát šťastnou cestu a ty už budeš v čudu. Ale to nevadí. I tak ti přeju krásný pobyt u sobů a lišejníků 🙂

      1. Milí Jovásci díky – jen pro malou představu – píšu levou (ne na počítači, tam obouruč), myš mám v levé ruce (pravou ruku jsem si zkřečovatěla, ale myši jsou tvarované na pravou), stříhám levou (celý život mě řežou tvarované nůžky do ruky), brambory škrábu levou (některé škrabky mají jednu stranu zoubkatou – tu, o kterou se mi opírá ruka), z hrnku piju levou (nevidím nikdy obrázek 😛 ), klíčema (i od bytu) otočím pouze levou, netrefím se pravou do zapalování u auta (jako pitomeček se kroutím, abych se tam trefila levou), šaltpáka se řadí pouze pravou, cokoli hodím do dáli pouze levou, jakékoli náčiní beru pouze do levé ruky. Ve škole jsem rýsovala zprava do leva – žádné obrácené pravítko – pěkně od konečného čísla k nule. Konzervy otevírám rukama křížem, cokoli beru do ruky opačně než pravák. Nikdy jsem se nenaučila plést, nikdo nebyl schopen mi to ukázat. Jako malá jsem dlouho nebyla schopna si zavázat tkaničky. Kdybych neměla mizerné koleno u levé nohy, byla by jednoznačně vedoucí nohou, kdybych neměla slabé levé oko (cca 4,5 dioptrií), bylo by u mě vedoucí levé oko. Občas šroubuji na opačnou stranu – šrouby, vývrtku, cokoli……. Jo a zlomenou jsem měla pravou ruku, utrhla jsem si vazy v pravém ramenu… Vlastně je s podivem, že jsem ještě naživu (rofl) (rofl) (rofl)

        1. Jo a skoro všechny zapínací čudlíky jsou u dnešních přístrojů přístupné na pravé straně – třeba kráječ na chleba. Toho je….

          1. (inlove) (chuckle) Ještě malý dotaz. Srdíčko (h) máš na pravé, nebo levé straně? =)) (chuckle)

          2. Milá Apino, momentálně Ti píšu jen levou. Ani ne na oslavu, ale ten mezek Mouryn mi zalehnul pravou, nataženou k myši. A on je minutu od minuty těžší a…. JÁ SNAD NEMÁM KOCOURA, ALE SLONA (think) Jako dítě jsem měla tendenci psát levou, stejně jako můj bratr, aler nebylo nám to dovoleno. Tak jsem si užívala. Nesměla jsem ani krájet levou chleba a jiné radosti. Tak se ze mne po důkladné drezúře stal podivný mix. Rýsovala jsem levou – psala pravou. Kladivo v levé nůž v pravé. Jako první zaměstnání jsem dělala revize a opravy zabezpečovacího zařízení na ČD. K tomu bylo třeba mimo jiné i hodinářský cit a dobré oko. Já naprosto spravedlivě rozdělovala ty jemné činnosti do obou rukou. Bylo to velice praktické, ale když přšel normovač, tak jsem si musela na jednu ruku sednout. Můj bratr, až na to psaní je klasický levák. Jeho děti taky. Náš otec i máma byli pravorucí, ale levákem byla babička mečová. Má dcera i její muž jsou praváci, ale 2 jejich synové jsou leváci. Když se prostírá k jídlu, tak jsou vždy dvě místa s přehozeným příborem. Proč ne? U nás je leváctví naprosto běžná součást života. Máme nůžky pro pravou i levou ruku, otvírák na konzervy máme bez kolečka, který vyhovuje všem a co se týká škrabky, máme malý nožík s umělohmotným nástavcem, který se lehce nastrčí na jednu i druhou stranu. (ale nepozoruji, že by tuto škrabku někdo z pánů výrazně používal) 🙂 UF, ale už mám tu pravou od toho kočičího slona placatououou (wasntme)

  15. Marku – krásný fotky, Dede – krásný povídání! A Kazan je ztělesněná krása a nepochopená Berrinka je krásná jak štěstí a a a … do toho deštivýho dne je akorát tolik krásy zapotřebí (rain) (sun) !

    Všechno nejlepší Alenám (^) !

  16. Milí Zvířetníci, děkuju moc za milé ohlasy, moc mě těší (inlove) Jinak hlásám, že odjíždím na prodloužený víkend do Norska a vracím se v pondělí v noci. Buďte tady hodní a já vám zamávám od lišejníků! 🙂

    Jinak přeju všechno nejlepší mnohým našim Alenkám (h) , těm zjevným, i těm zakukleným, jako jsou třeba Vave (h) a Abyt (h) , ať vám nějaká radost rozjasní každý den a zdravím jen kvetete! (f) (party) (d) (dance)

    1. Milá Dede, užij si prodloužený víkend a zase se nám v pořádku vrať!
      Díky za Ostružinkové zpravodajství a Markovi za senzační fotky (třeba zívající Kazan a dorážející Berry – ta je! (inlove) ). Berry je teď o malinko menší a lehčí než Denis (abych měla představu, šla jsem ho zvážit a změřit, váha je jasná – 16,5 kg, za výšku nedám ruku do ohně – tak něco kolem 47 – 50 cm) a je hrozně legrační 🙂 . A Kazan – pro toho jsem měla slabost vždycky a v Doksech jsem si ho úplně zamilovala – jak ten se umí vlídně podívat a usmát, až se člověku srdíčko zatetelí (h) ! Je to parádní dvojka a se slečnou Berry sio ještě užijete (rofl) !

    2. Už pohled na fotky rozjasní den i líc, natož ještě barvité vyprávění. Vuvuzelka je pro vás všechny ta pravá, jediná a jedinečná (h) . Díky za krásný článek a šťastnou cestu! (sun)

  17. O.T. – lidičkové, tak mě napadlo, že se tu už dlouho neobjevila Velká kočka. Dělá mi to starosti, nevíte o ní někdo něco?

    1. Zrovna včera jsem si na ni také vzpomněla, co si pamatuji, napsala sem před odhadem asi tak 3 týdny, byla v pořádku. Od té doby ovšem nic.

      1. Zkusila jsem jí teď napsat mailík. Snad se ozve, taky si dělám starosti, naposledy mi psala asi před měsícem, od té doby nic. Na moji odpověď další už nedošla.

  18. Dede a Marku, tak touhle reportáží si budu krášlit celý víkend. Dede, krásnou dovolenou!

    1. Šikulka jsi, milá Zano (inlove) – jsou tam pejsci a kočičky z celé oblasti, tolik potřebných plaváčků! ;(

      1. no asi to s tou změnou názvu přehnali… 😉 Ještě loni to byl Bobík (chuckle) Oni pod Archu spojili stanici na záchranu divokých zvířat a Bóbika.
        Jinak nedělejme si iluze – že zachraňují vše – třeba kočky nechávají v zaplavených oblastech, že si poradí… prostě psi jsou větší problém, když nejsou ploty a kotce a nikdo je nemá čas hlídat…
        V oblasti je útulků víc – ještě mě napadl Krásný les u Frýdlantu – těm musí být taky moc moc ouvej. Zkusím najít odkaz

        1. takže útulek Hajniště (vedle Ludvíkova pod Smrkem) : http://www.utulekhajniste.estranky.cz/ – píšou, že jsou „v suchu“, ale přijímají psy z postižených míst
          a bohužel Azyl – pes v Krásném lese web nemá, jen telefonní kontakt (482 341 218 nebo mobil 728 775 975)

          To jen informace o „malých“ útulcích v okolí katastrofy

        2. Také jsem četla, že kočky nechávají na místě. Asi se nedá nic dělat, ale poradí si pouze venkovská kočka, která je zvyklá nejen lovit, ale ulovené i jíst. Snad tam takové většinou jsou. Náš kocour by to nikdy nezvládl, na to je příliš opečovávaný a dnes i bezzubý, takže své úlovky nikdy nejedl (což jsme ani nikdy nechtěli) a dnes by ani v dostatečné míře neulovil. Asi by se dokázal nějak schovat, ale to je tak všechno. Takových v podstatě nesamostatných koček také může být hodně, a těm je zle jako těm psům. A nebo opravdu zdivočí a pak mohou páchat škody na ptácích a myslivci pro ně budou mít jen kulku nebo spíše broky. Asi by nebylo od věci zjistit, zda se přece jen někdo nesnaží pomoci i kočkám a nějaké granulky nenasměrovat i tam.

    2. Zano naše milá, díky za Archu. Dnes jsem ještě na Hadech nebyla, ale včera jsem se moc přimlouvala§ Hezkou dovolenou.

  19. Dede, jsem moc ráda, že Kazan s Berrinkou ožil, to mu moc přeji. Však Berrinka ví, že jste ji všichni moc potřebovali a tak se předvádí v tom nejlepším světle, jak umí 😀 . Škoda, že asi nejsou fotky z té svatby – když si představím družičku Berrinku s bělostnou nevěstou, pusu mám od ucha k uchu. Koneckonců, zábava tam musela být podstatně větší než doma, když už nemohla provádět výkopové práce. A doufám, že ten kuchař najde dobrý vztah ke psům, když vidí, že i velký pes se může chovat dobře, a že dokáže být k lidem vlídný.

      1. Díky, Ygo! Aspoň malá náplast pro závistivce. Nedalo mi to a jukla jsem na spoje – za sedm hodin bysme byli v Mikulově jak na koni 😛 .

        1. no, fakt skoro na koni, mušketýrům by to určo dýl netrvalo při tehdejším systému přepřahání 😛

  20. Milé jmenovkyně Alčo (h) , Abyt (h) a Aleno s Maxem a kotětem (h), i všechny ostatní Aleny, Alenky a Ály, přeju vám všechno nejlepši k svátku – hezky nám vyšel na pátek, že ano?. 🙂
    (f) (music) (coffee) (^) (dance) (*) (sun) (h)

  21. Dede, je to pohlazení po duši, číst Tvoje zážitky o vývoji psího mláděte. Jsou to zkušenosti, které zanechají pozitivní stopy i na dospělém člověku, být přítomen takovým úžasným zázračně rychlým změnám. Díky Ti, že můžeme být těmhle proměnám přítomni. Markovy fotky si nechám jako zákuseček k odpolední kávě, budeme se kochat s pánečkem.

    1. Alex – zítra odpoledne se uvidíme – počasí u nás vypadá slibně a Jenda už hledá nejlepší trasy (chuckle) – dopoledne si ještě zavoláme.

      1. Dycky … ale dycky … kdyz takhle vidim svoje jmeno tak se zarazim. Fakt nejsem zvykly, ze se jeste nekomu jinemu rika Jenda 🙂 Teda krome strejdy a dedy.

  22. Dede, to mám z vás radost (h) . Ze všech – z Berry, jak se krásně klube do velký štěněčí slečny, z Kazana, jak je znova spokojenej a radostnej – no a z tebe taky – však je to potřeba (inlove) .
    Užijte si dovču a foť a piš (clap)

    Na povodně máme v tuhle chvíli 14 054 Kč.

  23. To se to krásně čte, takové povídání vždycky potěší duši. Ale smála bych se víc, kdybych doma neměla Ničitelku Světů v kočičím vydání. Za poslední tři dny si: namočila všechny čtyři v rozlité marmeládě z prasklé sklenice a než jsem ji stačila odchytit, olepila celou kuchyni; skočila ze země rovnou do talíře s obědem, který jsem měla před sebou; lítala po klávesnici v okamžiku, kdy jsem prováděla platby přes internet banking (doteď jsem nenašla odvahu si zkontrolovat účet). Takové věci, jako houpání na záclonách, shazování kdečeho, skákání po kytkách apod. samozřejmě nepočítám. Ale pak večer přijde za mnou do postele, usadí se mi před obličejem a oddaně na mě zírá. Pak se stočí v dolíčku mezi krkem a ramenem a jdeme spát.
    Děkuji za přání k svátku a všem spoluAlenám přeji krásný pátek třináctého.

    1. Tak to je přesně ono: přijdu domů, ventilátor shozený z okna a, jak jinak, rozbitý. V kuchyňce se zkoušelo vyskočit na ledničku, odnesla to varná konvice. Konvička s vodou, kterou zalévám mezi okny bazalku, shozená, voda vylitá a vcucnutá do koberce. Koberečky pod záchůdkem zchumlané do jedné koule, v koberci zaťapané vyhrabané stelivo, krycí deky na pohovce na podlaze a z nich umně vyrobené tunely, shozená polička s CD klasiků, ta rozházená po celé místnosti, atd. atd., ale večer se zhasne TV a Melišek přijde, vrní jak motorek, dá mi pusinku, tlapičkou vyzkouší oční víčka, jestli už spím, ducne do mně hlavičkou a pak se uvelebí a vrní do uspání, heboučký kožíšek přitisknutý k mému obličeji a pro jistotu si mne ještě drží ručičkou kolem krku, aby si to pojistil. (h)

      1. Naivko, ty necháváš na parapetu konvičku s vodou? To už jsem se odnaučila 😀 , ale čte se to krásně… (chuckle)

        1. Ne, už nenechávám nikde nic! Snažím se vše sklidit z dosahu řádících chlupatých rezatých a černých koulí, které levitují prostorem! (cat) (h) (cat)

            1. No, ono to ani tak nebolelo, spíš to stálo peníze. (rofl) Ale přicházím na ty věci ráááááda a stejně jsou oba zlatíčka, protože prakticky vůbec nic neničí. Zrzínek jak nemá ocásek a má i špatnou motoriku celkově, tak vyskočí max. tak na ten parapet a to ještě s pomocí opěrky křesla, pro něj výšky vůbec nejsou. Melíšek je hbitý a štíhlý, dlouhonohý, ale zase na druhé straně je šikula, takže obchází předměty. K nějaké nehodě dojde tehdy, když se honí a Melda vyletí v rychlosti na podestu, na ní stojí polička, na poličce CD v zásobníku, ten shodí při té otočce, kterou tam vyfikne a už to lítá. Jinak jsou úžasně pohodoví, jakoby tam vůbec nebyli. (chuckle)

    2. Kolikpak asi kočička utratila pro své velevzácné potřeby? Koneckonců tvůj účet, kočičí účet, ty peníze tam jsou přece pro její potřeby, nebo snad pro něco jiného? (rofl) (rofl) Netvrď, že ten účet potřebuješ k něčemu jinému než k uspokojování kočičích potřeb (rofl) Do hlavy nééééééééé, prosím.

  24. Berrinka s epřekonává- je úžasná ničitelka a vládkyně (rofl) Kazanovi to viditelně prospělo (inlove)
    Dneska a zítra ještě snad občas nakouknu, ale v neděli mizím z netu- stěhujeme se z Brna pryč. Na pondělí jsem sice udyndala technika od kabelovky, aby dodal připojení, jenže nevím, jestli bude co připojovat- totiž jestli najdu počítač. Borůvka je už od včerejška u babičky a bude tam podle potřeby, protože se stěhuju zcela tradičně- t.j. na staveniště a do svinčíku. Jednou bych se chtěla stěhovat někam po sobě- do bydlení, které je zcela v pořádku. Moc tady nezlobte, já se vrátím. (h)

    1. Sem nevedela, ze se stehujes. Moje historie stehovani se letama zhorsovala. Coby uprchlik jsem mela par svestek, tak stehovat se z jednoho mista na druhe bylo pianko. Kdyz se Chet stehoval ke mne, resp., kdyz jsem stehovala (ja) Chetovo veci ke mne, tak to uz bylo horsi. Stehovani po nekolika letch z bytu do baracku uz bylo narocne. Predstava, ze bych mela prestehovat veci, co moje poteseni za leta nahromadilo tady – ani nemyslet…. (headbang)

      takze, hodne sily fyzicke i dusevni. (y) (y) (y) (y)

  25. Dede – díky za povídání o vaší chlupaté dvojce. A vyřiď, prosím, Markovi, že jeho fotky jsou výborné – moc jsem si je užila. Kazan je stále krasavec a myslím, že jeho krása se vyrovná jeho povaze. No a Berrýs – tak to je roztomiláček. Moc jí sluší ty její rozvrkočená ouška – hmm, s těmi vůbec nevypadá jako strašlivá vládkyně světa, ale jako malá sladká psí holčička.

    Přeji ti hezkou dovolenou – a nezapomeň foťák. Teď na severu musí být krásně.

  26. Milá Dede, Berrynka je čím dál krásnější – teď je ve věku milého nohatého potrhlíka – něco jako ten obr Hrompac – co nepřetrhne, to přerazí 🙂 a je vidět, jak si to všichni báječně užíváte, z tvého povídání je člověku fajn a usměvavo 🙂 (sun) 🙂

    Milé Aleny a Alenky, všechno nejlepší k svátku! (f) (rose1) (f)

    A všem chudákům zmoklíkům vyplaveným ať už konečně svítí sluníčko! Tohle už je šílené…

    1. Nestíhám, prolítám, s dovolením se přilípnu pod Lucku, protože to napsala za mě.
      Dede, moc Vám všem tu štěněčí radost přeju.
      Brzy mizím od netu a budu až někdy v příštím týdnu. Jedem kamsi ku Brnu, Anežka zítra bude dělat zkoušky z vodních prací. Azorek dělal minulý týden u nás, dostal to v 1. ceně, 96 bodů z možných 100 a byl druhý. Šikovný byl.
      Nezlobte tady 😉 a (toivo) !

  27. Dede, opět moc krásné povídání o Berrynce a Kazánkovi. Mohla jsi to vzít ,,přes kopírák “ náš malej dělá taky takové skopičiny. Jinak to je zlatíčko. jo a fotky jsou povedený.

  28. Vsem Alenam – i tem s skryvajicim se za nickem – vsechno nejlepsi. (d) (^) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) (rose1) Krasne si uzijte svuj den. Ja mam 13. srpen rada, protoze na to se narodila moje sestrenice a nejlepsi kamaradka.

  29. Dede se nenudi (rofl) . A nahodou, ne-li jmeno, tak aspon prezdivka vuvuzela se mi docela (moc) libi. A je takova dojemne trdlovata – libi se mi hlavne s tim predlouhym cumakem a sesulkou na hlave. Fakt vypada jak jeji otec. Kazan – co dodat – je primo majestatni. Dohromady – spokojena dvojka. (h)

  30. Milá Dede, díky za krásné a dojemné povídání o malé chlupaté víle, dovolím si zkrácením nesympatických výrazů utvořit nové pojmenování „vládkyně světů“.Troufám si tvrdit, že její povzbuzující účinky jsou patrné na všech, kteří s ní jakýmkoliv způsobem přijdou do kontaktu (moc se mi líbí její vliv na pana kuchaře), především pak na Kazana (nějak nám omládl, chlapec) a na Tebe samotnou – nějak mi připadá, že jsi mnohem aktivnější, stále v pohybu a ve střehu, činnostem v domácnosti i na zahradě se věnuješ evidentně se zvýšenou péči a pečlivostí – zkrátka, blahodárný vliv Berrinky na vás všechny je naprosto jasný a prokazatelný! (inlove)
    Jen si moc přeji, aby vám to vydrželo co nejdéle… (h)
    A děkuji všem za přáníčka, v pátek třináctého přijdou pozitivní myšlenky vhod! (chuckle)

  31. Krásny deň všetkým vinšujem! U nás sa slnko veru snaží – ale už je to jesenné slniečko s vôňami a farbami, ktoré dávajú tušiť jej príchod. Ináč – jeseň mám najradšej.
    Berrynka je krásne šteniatko a Kazan super parťák!
    Hádajte čo asi robí môj pán v stredných rokoch? No – hnípe. Dospáva hneď ráno. (dog) 🙂

  32. maléhavé odbočení: 27.7.2010 Pomozte, prosím, najít Mikinku – Asi tříletá želvovinová kočička Mikinka, která byla před pár měsíci umístěná do nového domova, se v pátek 23.7. ztratila v ulici České Družiny 32 v Praze 6 – Dejvicích. Prosím, pomozte ji najít, potřebuje speciální krmení, protože trpí alergii.
    V případě nálezu volejte tel: 603 261 786, 602 266 803.
    Jsme zoufalí, za nalezení Mikinky finanční odměna.
    Můžete nám pomoci i vylepováním plakátků v okolí ztráty. Plakátek Vám zašleme mailem, pište si o něj na kocicinadeje@centrum.cz

    podrobnosti a fotka Mikinky na http://www.kocicinadeje.cz

    1. Sharko, nevím, jestli se sem ještě podíváš. Bohužel bydlím až kousek od Dejvického nádraží – to je od ulice České Družiny docela vzdálené a hlavně přes velkou ulici, ale budu se dívat. To už není běžný kočičí okruh. Možná by se ale přesto majitelé mohli poptat u Dejvického nádraží a vyvěsit tam cedulky. V Dejvické ulici je zeď oddělující nádraží a na ní jsou za reklamami misky, chodí tam kočkařky krmit místní divoké kočky – kdyby se Mikinka náhodou zatoulala až tam, mohla by se tam zdržet, protože tam najde jídlo.

  33. Zdravím Zvířetničci,
    nemám čas na příspěvky ani na diskusi, móóóóc se těším až si počtu.
    Moc děkuji za rady ohledně konta „povodně“ a Vave za majlík 🙂

  34. O.T. mám prosbu mohly byste mi prosím, máte_li znalosti a zkušenosti poslat nějaké babské recepty při léčbě cukrovky, něco mám, ale víc hlav víc ví. Paní bojuje s doktorem i s cukrem a ještě si nechce píchat inzulín, ono tady to vnímám tak, že jde tak trošku o pohodlnost toho dra, ona dieta je přeci jen na všechny náročnější.
    A prosím buď emil, a na hadech už mám účet tak do zpráv ať to tu neplevelím.
    Emila zatím fakt zveřejňovat nechci, ale Dede, Zana, Vave, Tosca, Li a možná ještě další ho mají. Moc děkuju (h)

    1. Milá Aredhel,
      předesílám, že nejsem diabetolog, přesto si dovolím komentář. Paní bojující s doktorem a cukrem, co nechce píchat inzulin, mě trochu vyděsila. Tak se omlouvám, snad mi to nebudete mít za zlé…
      Cukrovka není jedna choroba, jsou dva základní typy, přičemž jeden z nich se vyznačuje úplným chyběním inzulinu (tj. nedá se vůbec léčit bez inzulinu) a druhý (běžnější) se vyznačuje spíše sníženou citlivostí na inzulin (tam se to nějakou dobu nechá kompenzovat dietou).
      To jestli pacient inzulin potřebuje nebo ne, je dáno tím, jakou hladinu cukru má v krvi.
      Ono se v některých případech „nechá žít“ i s dost zvýšenou hladinou glukózy, ale následky dojdou později až po letech – a ty následky jsou: diabetická retinopatie (tj. slepota), diabetická noha (nehojící se defekty na nohách končící často amputacemi), diabetická nefropatie a časté močové infekty (poškození ledvin končící nutností použití umělé ledviny). Nedat na doktora stran aplikace inzulinu je hrozná nezodopovědnost!
      Situace nestojí stylem – dieta nebo inzulin. I pacient na inzulinu by měl dodržovat dietu. A dostane-li někdo inzulin, tak to (v případě diabetu druhého typu) nutně neznamená, že ho má na doživotí. Dost často lidi, kteří začínají na inzulínu, se při dietě (a zhubnutí) natolik srovnají, že jsou na nějakou dobu bez inzulinu (většinou pak s postupem choroby a při nějakých akutních stavech zátěže organismu (třeba nějaké infekce) se na něj dostanou zpátky).
      Takže dietu určitě ano, ale stran inzulinu rozhodně dát na doktora.
      Nemyslím to ve zlém, jen jsem už těch komplikací dost viděla a opravdu myslím, že stačí vidět jednou v životě někoho komu postupně amputovali nohu (terminus technikus je tzv. salámová noha… ) v záprstí, v hleznu a ve stehnu a vědět, že to je následek nedisciplinovanosti v přístupu k léčbě diabetu, a člověk na to hnedle kouká jinak. Vím, že cukrovka je hrozně blbá choroba právě stran nutnosti tý absolutní discipliny. A vím, že s pícháním si inzulínu se jistě člověk srovnává špatně (specielně u pacientů v pubertálním věku to je problém), ale prostě to tak je, nikdo z nás si moc nevybere, jakou chorobu dostane, takže i s tou cukrovkou se musí naučit žít…
      Takže paní moc držím palce (h) . Myslím, že tu před časem měla pár velmi dobrých typů na dietní jídla u cukrovky LENKAS, budou v nějakých starších mlsotnících.
      Jinak se omlouvám za „výlev“ (opravdu to myslím dobře) a držím palce taky babičce na zdárnou rehabilitaci po operaci. (h)

  35. Milá Dede mám hubu od ucha k uchu a jen pálící se oběd pro Krkavce mě donutil se zvednout od počítače (rofl) (h) . Přeji vám všem, to že CD vám vybrala toho nejlepšího parťáka teda spíš parťačku ke Kazanovi (sun) (h) .
    Než zmizím babička se už stihla pohádat se svojí sestrou (chuckle) vytočit naše (rofl) , takže se její vývoj ubírá tím správným směrem. Prý už od zítřka, že ji začnou honit z postele. Jo a nakonec to nebyl krček , ale podélně zlomená stehenní kost. Mě už je taky líp.
    Alenky všechno nej nej (rose1) a přeji krásný (sun) den všem i když je třináctka. Já ho mám jako šťastný (y)

  36. Moji milí, dnes prosím o radostnou palcodržnu – dneska v pátek třináctého ve 13.30 se vdávám – poprvé a určitě naposledy 🙂 Tak na nás myslete, ať zrovna moc neprší a ať vše dopadne v pohodě. Děkuji (h)

    1. Moc a moc držím palce, aby to vydrželo, po třiceti letech sice vím, že na to palce nestačí, ale alespoň to vědomí. Mnoho a mnoho společných a krásných let

    2. (h) Jani to je krásná zpráva. Tak ať Vám to všechno vyjde a čumáčkovou od Melíška (i Zrzínka, ale k Melíškovi máš přeci jen blíž) (y) (h) (rose1)

    3. Jééé, Jani (h) , všechno nejlepší do dalšího společného života a ať vám neprší (wait) (rain) , nebo jen štěstí a láska (h) , a malej družba ať při obřadu nepláče. 🙂 (inlove) (f) (sun) (^) (h)

      1. Ako hovoríme na Slovensku, „ve dvou se to líp táhne“ – tak veľa šťastia ! (h) (rose1)

    4. Jano Bu – krásný pátek třináctého! Já to prostě vím, že dnešního dne nebude krásnější nevěsta a ženich než vy dva! Přeji vám hodně sluníčka po celý dlouuuuuhý společný život. (h) (f)

    5. Budu na Vás oba myslet.
      (rose1) (rose1) (rose1) Hodně štěstí (rose1) (rose1) (rose1)
      Ať Vám manželství vydrží až do konce dnů
      (sun) (sun) (sun) (sun) (sun)

    6. Jani, myslím, že sis vybrala dobře, datum i manžela. Hodně štěstí! (h) (rose1)

    7. Jano, gratuluji! Hlavně ať to vyjde dnes i do budoucna! I kdyby náhodou sprchlo, tak to prší přece štěstí. (y) (h) (y) (h) (y) (h) (y) (h)

    8. Hodina H, minuta M se blíží – tak ať se dnešní den vydaří a ty následující ať jsou plné štěstí a lásky! (h)

    9. jé Jano Bu – GRATULACE NEJVĚTŠÍ, HODNĚ ŠTĚSTÍ DO SPOLEČNÉHO ŽIVOTA. KRÁSNÝ VZÁJEMNÝ VZTAH A HROMADY A HROMADY KRÁSNÝCH SPOLEČNÝCH DNÍ (h)

  37. Moc krásný Dede, místo Kazana si dosazuju Báru a na místě Berinky je Šarik…že jsem celé tvoje vzprávění prořvala, to ti asi nemusím povídat. Někdy si myslím, že díky těm slzám, přes které ani nevidím, nedokážu o Šarikovi napsat víc,než útržkovité vzpomínky na situace, které mi někdo připomene. Včera jsem tiše seděla, z očí mi tekly potoky a Pitina mi je olizovala z tváří. Noriska mi seděla na kolenách a naříkala se mnou…holčičky moje smutnily kvůli mě, které se tak strašně zastesklo po psím kamarádovi,že se z toho musela vybrečet.
    PS : Pozdravuj oba miláášky….. (h) (y)
    a Tobě za pěkný povídání (rose1)

    1. sharko: Vim, ze to byl tvuj osudovy pes… Ale kdyz byl s tebou, tak ti prinasel radost. Vzpomen si na to pekne s nim – odnese ti to prazdno a vrati ti ho jinak. (h)

      1. Hani,i když vzpomínám na to nádherný a že toho bylo, celejch 15 let…a i přesto brečím, tak nějak potichu,prostě mi ty stavidla povolí a slzy se hrnou a hrnou…pro nikoho jsem jich tolik neprolila….

  38. hezký pátek třináctého všem Zvířetníkům i zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístko na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    To je krásné hlášení z Kazanova království. Je vidět, že mu malá princeznička pěkně zvedla náladu (inlove) A panička se rozhodně nenudí (chuckle) Opravdu v Kosatce II. (sviňuši plískavicové) vidím hodně Kosatku I. (rofl)

    Je šedo, mokro… jak sice nemám vedro ráda, tak teď by bylo mocmoc potřeba… Halóóó, slunííííčkóóó

    1. No Xerxová! (wait) Sviňuša plískavicová! (think) Ještě té Dede napovídej další příšerná pojmenovaní té malé černé sladké nevinné holčičky! Kdoví, čeho se ta chudinka dočká přístě! (chuckle)

    2. Jj, sviňuše plískavicová je bezva termit. Hlídej si copyright, milá Xerxová (nod) .

      Oj, kéž by se dalo na sever poslat (sun) . Nejlépe od Maričky. U nás je prádelna. Dneska neprší (zatím). Ale jestli je u vás podobně, tak o vysychání nemůže být řeč 🙁 .

  39. Milá Dede (h) , to je nádhera – vyprávění, Berry, KAZAN, fotky! (to se mi napsalo samo, to velé Kazan, tak to asi tam má být) (nod) 🙂 (inlove)

    Užij si krásně severskou dovolenou, odpočiň si a zase se nám hezky vrať … jako vzorná Berrynka! (dog) … tím samosebou nemyslím vymáchaná z tůně. (chuckle) (h)

    Přeju všem krásný třináctého pátek, to je rozhodně šťastný den! (h)

  40. No vida – já se včera dožadovala informací o Berrince a tady je jich fůra. Jj – než ono jim dojde, že jsou moc velcí, to chvíli trvá. Blesan se považoval za malé štěňátko ještě v době, kdy vážil 45 kg 🙂
    Fotky jsou krásný!

  41. Milá Dede, tak to bylo krásné počteníčko (inlove) A víš, jaká asociace se mi při tom vybavila? Kazan, coby postarší pán se bezmezně zamiloval do mladičké dívenky a s láskou typicky přišla nejen druhá míza, ale i energie a snaha shodit nějaká ta přebytečná kila, aby se líbil (rofl). Tedy ne, že by takové vztahy nemohly spokojeně fungovat, ale v Kazanově případě mu to zamilování nesmírně přeji a jak vidno tady je naprosto oboustranné a jde k duhu oběma (inlove) . Ten Kazanův lesk v očích je až dojemný. Je to nádherný pes a věřím, jak moc jsi musela toužit Daníka nahradit zase takovým (však ona se ta možnost zase jednou naskytne). Berrynka ale svým pálením a srstí ty choďáky trošku připomíná a podle fotky jejího taťky z ní jednou vyroste krasavice nad kterou se ty Kazanovy očka ještě více rozzáří. Mě se černá rosťanda moc líbí i takhle nesoumerná, to z ní dělá právě to roztomilé štěně, jejíž hry s Kazanem by mě asi také nikdy neomrzelo sledovat.

    A Markovy fotky jsou všechny skvěléééééé (clap) (clap) (clap)

  42. Vuvuzelka je opravdu právě teď tak ošklivá, až je krásná. Ach, to bude vlčice, ta roztrhá toužících srdcí, jéje!
    Díky, Dede, to jsem potřebovala vědět – jak se vuvuzelka má a jak se hlavně má Kazan, Ty jsi pochopitelně až vedlejší. Ač vedlejší, KRÁSNĚ jsi to popsala, teď vím všechno, co jsem potřebovala vědět, bezva, máš prasátko s jedničkou nebo hvězdičku s prasátkem…
    😛

    P.S.: Za zády se mi nadšeně honí kočky, smetají míčky navoněné kozlíkem, brzdí o práh, o škrabadlo, slyším jen dupot a chramot, teď někdo produpal peřinama, vzápětí někdo narazil do dveří. Tak to má bejt.
    🙂

  43. Už jsem si dlouho nepřečetla nic o Berrynce a ejhle, už je tady! Roste z ní hezká robečka. Ten kukuč je opravdu, za všechny prachy. Dlouhé a radostné soužití přeji!

    (f) (f) (f) všechno nejlepší Aleny a Alči! Užijte si krásný den. (f) (f) (f)

    1. Áno, všechno nejlepším Alenám, Alenkám, Vavískům, Alčám, s Maxem, Abyt, Alimo… (jé určitě se ještě najdou další). Milé oslavenkyně, krásný sváteční den! (f) (inlove) (f)

    2. Dovolím se připojit – milé Alenky a všechny ostatní milé odvozeniny od tohoto jména – krásný sváteční den vám přeji, hlavně buďte zdrávy a vesely a vůbec si ho hezky užijte. A splňte si jedno tajné přáníčko.

  44. Jééé – Ostružinka-vuvuzelka, jak já se těšila na nějakou zprávu (stejně tak těším na Márinčí souhrn, inko!!; jakož i na jakákoli nově přijatá a zaopatřená mláďátka) – jéé – nové děti v nových domovech, to se dycky čte nejlíp.
    Moment, sundám ze stolu Babetu, opatrně překročím Bětuli pod jezdící židlí, dojdu si dolejt a budu u toho odmítat všechny pokusy všech koček o zisk nevímkolikáté dávky masíka, kapsíka a smetaníka za den – a potěšeně zasednu. Juchúú, Ostružinku si teda dám, mňám!!
    (makeup)

    1. Zatím jsem dočetla jen do půlky (musím odskakovat přehazovat kočky), ale jsem, Dede, absolutně dojatá nad Kazanem. Chjojky, achjojky, to se Ti to povedlo vymyslet, čím – KÝM – mu nalejt novou krev. Úžasný výkon všech Vás tří vede Vás nevím kam, ale myslím, že dobrým směrem, a mne k užaslým úsměvům.
      Tak se to povedlo. Holka vuvzelka ani netuší, v jakém žije ráji, a Kazan určitě dobře cítí, že dostal „druhej dech.“
      Jen ať Vám ta paráda dlouho drží! (Puska s Babí si kopají míčkem a honí se, ale odtrhnu ráda zrak a už se těším na druhou půlku povídání…)

      Mimochodem, tohle jsem dnes akutně potřebovala, takovejhle životabudič! (inlove)

      1. Jsem moc ráda, že se ti to líbí – já taky čtu tvoje postřehy s potěšením (inlove) Jen občas mě při těch tvých kočičinách kapku mrazí a říkám si – zlaté štěně! (rofl)

        1. Malá Babeta kňourká na okně kuchyni, asistuje jí ze stolu mamka Pusa a ze země teta Běta. Abych zabránila skoku na záclonu, jelikož už moc skoků nesnese (ta záclona), musím se vmísit, přilákat Babeťuli na stůl (ona se nerada chová, do klína nechodí, leda tak drbat ležmo), do toho přiskočí Běta, jesi náhodou nedávám cizinkám jídlo, Pusa se lekne a sklopí ucha i prdelku – a tak přehazuji, přemisťuji a odrbávám kočky, dokud neusoudí, že žádné nestraním a hlavně, že žádné nové jídlo už teď v noci nebude – a otráveně se neodplouží na spací fleky. Tak tak ňák přehazuji… přemlouvám… domlouvám… dokud se neodmístějí…
          Vidle by se mi na ně někdy taky šikly… 😉

Napsat komentář: Louk Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN