ČLOVĚČINY: Návrat

Náš domeček se po skoro dvouměsíční nepřítomnosti paní domu počal podobat mládenecké ubytovně nebo i psí boudě. Nebylo se co divit, pobývali zde samí chlapi. Tedy kelpíci Ferdinand s Maxmiliánem, kočičák Packa a moje maličkost. Denní, týdenní, ba i měsíční rytmus jsme měli pěkně zracionalizovaný, žádná zbytečná činnost, jen to, co bylo nezbytně nutné. Prostě Havaj. Klid a mír vládl krajinou.

Pak se čas navršil a od kamarádů, tedy hlavně kamarádek, začaly chodit katastrofický e-majlíky. Jako čím Mílu překvapím a čím ji uvítám a podobně. Mě z toho všeho začala poznenáhlu vyrážet kopřivka. Havaj definitivně skončila několik dnů před Míliným příletem. Nejprve vyprat nahromaděný špinavý prádlo, i když chlapi, zvláště v zimě, toho zase tak moc nemají, že ano.

Pak poklidit kolem domečku, zahradu a podobně, včetně garáže, kde spávají Habsburci a někdy i Packa. Nakonec bylo potřeba uvést do richtiku interiér domečku. Tedy zlikvidovat nános prachu, umýt nádobí, vyluxovat a vytřít zem, vyglancovat koupelnu a záchody, no a pak už byl pátek večer a v sobotu brzy ráno měla Míla přistát na Sydneyském letišti.

Ty poslední tři dny před jejím příletem tady byla úplná Šumava. Tím chci říct, že byla deka, chladno, pršelo a byla mlha, jak už někdy bývá v horách zvykem. Zrovna tak bylo, i když jsem brzy ráno v sobotu, ještě za tmy, vyjížděl, směr letiště. Doma jsem si ještě přes internet honem zkontroloval, kdy má skutečně to letadlo přistát. Zjistil jsem, že skoro o půl hodiny dříve než mělo podle letového řádu, asi jim foukalo do zad.

Tak Habsburky honem do garáže, hup do auta a jelo se. Přesto, že to je bratru kol osmdesáti kilometrů, tak přesun proběhl pohodově, provoz tak časně v sobotu ráno byl minimální. Jen asi kilometr před letištěm jsem narazil na frontu aut. Všechna se cpala na parkoviště u mezinárodního terminálu. Teda mezi náma, to parkoviště je lepší než tiskárna na dolary. Za každou započatou půlhodinku parkování vás oberou o 7,50 dolaru.

V letištní hale byl už frmol jako o pouti. Mraky lidí, jak těch co na někoho čekali, tak těch co odněkud přilétli. Dorazil jsem k východům C a D, kde vycházeli pasažéři letu Thajských aerolinek z Bangkoku, kterým měla dorazit i Míla. V davu jsem díky mobilu našel i snachu Editu s vnukem Fynnem a vnučkou Janou. Ti si nemohli nechat ujít přílet „babi“.

Po chvilce čekání se objevila Míla za plně naloženým vozíkem se zavazadly. Vnoučata vřískala blahem a lezla na klandr, aby se mohla s babi olíznout. Jana si hned sedla na vozík s kufry a za neustálého štěbetání Jany, které se také říká „Ukecaná“, Edity a Míly jsme se pomalu přesouvali na parkoviště.

Počasí se jaksi umoudřilo, nebo Míla dovezla nějakou změnu. Přestalo pršet a mraky se trhaly. Z parkoviště jsme se všichni auty přesunuli do domečku mladých, to znamená, že jsme tam byli za pět minut. Syn Martin zatím navštívil nedalekou francouzskou cukrárnu a nakoupil plný stůl čerstvých, ještě teplých dobrot. Také se dostavil i syn Petr, který normálně o víkendu bývá do 11 hodin dopoledne nepoužitelný, takže dříve nevstává. Tentokrát vstal v 6:30 hodin ráno a tak projevil velké úsilí, které bylo patřičně celou rodinou oceněno.

Mílu odvezli kamarádi z Brna do Vídně, odkud odlétala rakouskými aerolinkami do Bangkoku, kde přesedla do letadla Thai Airlines kterým doletěla do Sydney. Na novém Bangkokském letišti jí to nedalo a ofotila tak trochu výzdobu interiéru tohoto letiště. Dala se také slyšet, že Rakušáci mají mizerný servis a jídla se srovnáním s Thajskou společností, jejíž služba je o několik řádů výše.

Míla dojela jako Ježíšek, a začala rozdávat dárky, co dovezla, Martin vyráběl pro všechny vynikající espresso z čerstvě pomletých zrnek a za pořádání dobrot z francouzské cukrárny plynula zábava. Míla si ještě hodila sprchu a tak se po dlouhé cestě osvěžila. Kolem 11 hodin jsme byli s Mílou ready k přesunu domů.

Měli jsme však napřed zavolat naší schovance Blanči. To proto, že doma jsem měl prázdnou lednici i špajzku a ona připravila oběd pro Mílu na uvítanou. Tak aby to časově všecko klaplo. Nejeli jsme tedy domů, ale k Blanči. Beranovi, jak se jinak jmenují, bydlí tady u nás pod kopci a tak to je jenom zastávka po cestě.

Miloš, to jako ten chlap co s Blankou bydlí, zrovna měnil olej ve svém terénním přibližovadle, malý Míša řádil v domečku, Jessinka, jezevčice na nás štěkala než zjistila o koho jde, pak se rozplácla na záda roztáhla nohy a škrabte mě na břichu. Blanka zrovna vytahovala z hrnce čerstvé houskové knedlíky a tak jsme za čilého švitoření Blanči a Míly zasedli k výbornému kuřeti na paprice, které jsme spláchli chutným německým pivem. Paráda!

A tak jsme se dostali domů až kolem třetí hodiny po poledni, najezení, napití a ani ne unavení. Bylo modro a sluníčko vysoušelo mokrou krajinu. Už před garáží nás vítal kočičák Packa, který se vyvaloval na betonové příjezdové cestě. Doma jsme byli oba náležitě zkontrolováni Habsburky. Bylo co číst!

Kočka Čiča, Ferdův brácha Max, pak ještě Jessinka, no téda páníčci a to jste nás nemohli vzít sebou? Nemohli. Mílu si četli obzvláště podrobně, po tak dlouhé době nevěděli jakou to vůni si vybrat. Ale nakonec se ovzduší uklidnilo a vše začalo zapadat do svých vyježděných kolejí. Takže návrat paní domu se k všeobecné spokojenosti podařil.

Fotky najdete zde

P. S. Dodatek Od Míly

Milí Zvířetníci,

jak jste si přečetli v Jirkově článku, už jsem zase zpátky v zemi klokánské. Prožila jsem nezapomenutelné 2 měsíce v rodné zemi, naplněné spoustou krásných a občas nečekaných setkání. Jsem ráda, že se mi poštěstilo setkání s mnohými z vás. Díky obětavosti YGY, Zany a ostatních se povedlo Brnění i Pražení. Byla jsem opravdu překvapena, kolik z vás vážilo i docela dalekou cestu na tato setkání. Velký dík Dede, která přijela do Brna i s Kazanem a znamenalo to, že tenhle výlet musel být i s přespáním. Kazan statečně ochránil svou paničku při cestě nočním Brnem. Jsem ráda, že díky Zvířetníku se vytvořila mnohá přátelská pouta a že jste jeden druhému nápomocni v krizích a nepřízních osudu. Přeji vám, aby tohle společenství trvalo a léty se utvrzovalo. Ještě jednou děkuji za krásná setkání a přátelství, které jsem mezi vámi našla.

Míla

Aktualizováno: 9.8.2010 — 14:59

94 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Milí zvířetničci,asi jsem natvrdlá ale já jsem na Hadopasech, nenašla jakým způsobem mám zaslat pomoc.Poradíte mi?

      1. No tak jsem to stejně nenašla,asi je to v neveřejné části,kam zatím nemám přístup. Zkusím zitra.Zatím děkuji.

        1. posílám Ti mail, milá akden (inlove) , na zpřístupnění Hadů se pracuje, pokud vím. (nod)

  2. Děkuju všem za milé komentáře u fotek (inlove) . I když po fotkách od Bubáčka aby se jeden styděl dávat odkaz (blush) .

    Sím áno, Zdena b.p. před časem zmírnila mé botanické ignorantství a osvětlila rozdíl mezi leknínem a stulíkem. Detailistka 😛 . Díky :* .

    Hříbky jsem v lese nenechala. Ale obvykle mě sice baví houby hledat, jenže je nesbírám. Nechcete někdo houbožravej chodit se mnou? (wasntme) Mně po té nechtěně pozřené muchomůrce kdysi krapet přešla chuť (chuckle) .

    1. Ty jsi to popletla. To na houby musíš jít jako ti dva řízci, co jsem je jednou potkala u sv. Václava (sousoší od Brauna v lese na cestě do Lysé). V ruce atlas hub a halekali na celý borový háj. „Týýýý vo.e, myslíš, že tohle bude ta lysohlávka?“ No, doufala jsem, že nepotkají žádnou jedůvku. Byli ochotni schroupat všechno. (wasntme)

      1. To kdysi byla všude nasetá kukuřice a v ní rostly žampiony. Asi moc zdravé nebyly, byly samé jedy, ale chodilo se na ně ze široka daleka. Jednou jsme byli se psem na procházce a potkali jsme nějaké lidi z města, měli nasbíraný koš námelu /jestli se to na kukuřici tak jmenuje/ a ptali se nás, jestli jsou to ty vyhlášené žampiony. Museli jsme je zklamat, žampiony to opravdu nebyly. Ještěže se zeptali.

    2. A s tím Bubáčkem máš pravdu. Já měla vočíčka jako šnek. Až na monitoru. Úžasné fotky.

      1. Ty jsi měla oči na monitoru, ale já jsem svým ani nevěřila, že je to možné nafotit! TO JE TAK ÚŽASNÉ! Ten tedy umí. (bow)

    1. Tak, tak. Jsem ráda, že Míla trefila zpátky do domečku. (h) To byla moje veliká obava v dětství. Když jsme někam vyjeli, tak jsem měla obavu, že netrefíme domů. A vždycky mě to radostně překvapilo, že jsme trefili. (rofl)

      1. Zdeno b.p. dostavame sa do veku,ked sa tato obava!trafenia do domceku“ stava znovu aktualnou.

        1. Vrrr, eště neee. Já jsem momentálně v rozpoložení, že bych radši někam dáááleko. A klidně chvíli netrefila. 🙂

  3. zdravím všechny zvířetníky.Neznám č.konta,můžete ho zveřejnit,třeba na hadech.Dík.

  4. No vida, dva měsíce utekly jak voda, vrchní velitelka je na místě a pánská posádka ani nestačila zdivočet. To jste rádi, že jste zase všichni spolu! (h)

    Ještě informace k českolipským útulkům: Pro klid duše jsem zavolala do Dobranova – k nim na kopec se voda opravdu nedostala, zato kotce jsou plné psů, protože krom psích bezdomovců přijal pan správce spoustu pejsků z vesnice, která je pořád ještě částečně pod vodou. Ale ti, až voda opadne, se jistě zase vrátí domů.
    Dole jsem mezi vytipovanými útulky zahlédla ještě Kočičí útulek Bona na Kozlech – ten je ještě výš než Česká Lípa a vodu tam zcela jistě nemají.
    Možná by spíš stálo zato zjistit, jak je to s útulkem v Chrastavě – pokud fungoval – stránky jsou z roku 2009.

    1. Díky za informace. Takže aktuální může být zřejmě v podstatě hlavně ten útulek v Chrastavě (webové stránky nic moc, tak kdoví, jak funguje) a potom možná nějaký útulek, který není v hlavních seznamech útulků a tudíž, pokud se nepřihlásí, asi vůbec nezjistíme, že potřebuje pomoci.

  5. POVODNĚ HLÁSÁNÍ Ć 2

    tak už!!!! mi volala paní z městského úřadu v Hejnicích, mám jméno a adresu hlavy rodiny, která přišla úplně o všechno. Domluvily jsme se, že až budeme mít něco pohromadě, že se s paní z MÚ spojíme a ona zjistí, co by konkrétně potřeboval za sumu, kterou vybereme, jestli bude lepší poslat peníze nebo jim třeba přes internet objednat nějaké zboží. Takže bychom mohli začít hrabat finance.
    UMÍ NA TO NĚKDO ZALOŽIT FÓRUM NA HADECH?????? A DÁT NA TO ODKAZ TADY NA NÁSTĚNKU???? Já jsem lama lamoucí. Přece jen by se to nemuselo celé probírat úplně tady na veřejno, si myslím.
    (y)

    1. To chce Zanůůůůůůů. Zvířetnický účet je jasný, je třeba se domluvit na nějakém variabilním symbolu. Osobně se mi tato varianta líbí.

        1. Už je dopsáno, stejně už jste to vlastně vymysleli. Chváli chváli, raduju se moc.

          Mrkněte prosím všichni (inlove)

  6. Město Děčín, česká lípa atd, útulky DOTOVANÉ,
    sypat pomoc do měststkých zařízení, bodejt by pak úředníci jen nekvetli
    když lid za ně rád na vlastní úkor zaskočí …
    to radši pomoct těm co jim uplaval domov než ulevovat městským

  7. Město Děčín, česká lípa atd, útulky DOTOVANÉ,
    sypat pomoc do měststkých zařízení, bodejt by pak úředníci jen nekvetli
    když lid za ně rád na vlastní úkor zaskočí …

  8. POVODNĚ
    tak jsem teď mluvila s panem starostou v Hejnicích – zavolá mi kontakt na člověka, kterému by se hodila naše pomoc. Řekla jsem mu, že je to tak v řádu jedné pračky nebo tak. Byl strašně unavenej a strašně rád a určitě zavolá, samozřejmě takhle střelit od boku nějaké jméno a konto nemohl. Omlouvám se, že jsem jednala bez porady s váma se všema. (h)

    1. Já myslím, že právě něco takového potřebujeme. Přiznám se, že já osobně jsem v tomto okamžiku spíše pro konkrétní pomoc hlavně lidem, byli postiženi. Ale pokud se domluvíme, nejsem proti zároveň pomoci i nějakému útulku – mohly by to být na zvířetnickém účtu třeba dva variabilní symboly, aby bylo jasné, kam který peníz putuje a každý by podpořil svou preferovanou variantu.
      Na netu jsem pátrala po útulcích, které by možná mohly být postiženy nebo by podle mě mohly mít kontakty na útulky, které by postiženy být mohly. Asi to budu muset rozdělit do více příspěvků, neb mají i webové stránky.

          1. Prima, že jsou v suchu, podle adres se samozřejmě dost těžko pozná, jak na tom kdo je. Možná ale mají mezi sebou informace, jak jsou na tom sousední útulky jinde. Já ale nemám čas to hledat.

    2. baty – moc ti děkuju za ty Hejnice. Ony ty vesnice a městečka v horách jsou na tom vlastně hůř, než ta Chrastava nebo Kostel. Lidi a domy to odskákali srovnatelně, ale Chrastava je na hlavní silnici, dojezd do Liberce je za chvilku. Hodně lidí v Liberci pracuje. Ale ty horské domovy jsou na tom hůř – spojení mizerné, možnost nákupů mizerná, za prací se musí složitě dojíždět… žije se tam prostě obtížněji než „v kraji“. I ta pomoc techniky a záchranářů tam vlastně dorazila až nakonec… protože prostě nebylo kudy tam dojet…
      My dneska něco málo poslali do Raspenavy – přes „šéfa“ přímo starostovi. Potřeba čistících prostředků, košťat, koleček, holínek, hygienických potřeb a konzerv „na studeno“ (jsou často bez proudu i plynu) stále neklesá…

      1. Xerxová máš opět pravdu. Ty chudáci lidičky v Raspenavě, Hejnicích a pod. za sedmero horama a sedmero řekama jsou na tom opravdu nejhůř.

  9. Mávám do Klokánie (wave) , díky za zprávu o šťastném návratu milé Míly do staromládeneckého doupěte. 🙂 (h)
    Hele, Georgi, to fakt nebyl na uvítanou ani jeden puntík? Tééééda, to jsem od Tebe nečekala. (wasntme) (chuckle)

    1. Mílo, vítej doma! (wave)

      A fakt tentokrát nebylo žádné překvápko? To je škoda…… 🙁 😉
      Fotky z vítací snídaně jsou prima. Není nad přivítání chlebem a solí …. vlastně kafem a buchtou (chuckle)

      1. Jo privitani. To se ted kamosce vracel pritul ze sluzebni cesty (Estonsko nebo takové volačo), tak ho jela jeste se spolubydlici vitat na letiste. Na cedulich misto jmena obrazek špuntu z vany i s řetízkem (přítulovi se říká Špunt) a přivítání chlebem a solí. Tedy bochník a kilovka soli. Myslím, že tůristé museli celkem koukat.

  10. Milý Georgi, jsem moc ráda, že Míla dorazila v pořádku a všichni v domečku jsou zase usazeni jak náleží 🙂 Moc mě potěšilo, že jsem ji mohla poznat osobně – máš štěstí, ty Yetti jeden, že ji máš (inlove)
    Jinak drsné parkovací poplatky na letištích důvěrně znám, coby Martinův řidič tam trávím dost času a nečekané zpoždění se obvykle hodně prodraží (i proto do poslední chvíle kontroluju přílety na netu 🙂 ). Faktem ale je, že když platím na Gatwicku nebo na většině parkovišť různých terminálů na Heathrow, tak mám aspoň trochu pocit, že mám za co. Ale špinavá rozbitá plocha samozřejmě nekrytého parkoviště, navíc nepříjemně daleko od letištní budovy, na letišti Luton, která má sazbu vyšší než Gatwick… to je už hodně silné kafe. Naštěstí nejčastěji jsem na tom Gatwicku a Heathrow 🙂

    1. Já to parkování, které v Praze taky nepatří k těm levným, řeším trochu jinak. Když mi dotyčný zavolá nebo pošle SMS, že sedá v zemi odletu do letadla, připravím se. Když mi pošle SMS, že právě rolují a pak telefon vypne, vyrážím podle toho, odkud letí. Když z dovolené v Turecku, tak to jsou 3 hodiny letu, takže si to nasměruju tak, abych cca v tu dobu na letiště dojela. Když je to z Německa, tak vyrážím hned, protože let je krátký. Pak počkám před letištěm někde na silnici, dokud se neozve telefon, že čeká na kufry. Pomalu vyrážím a tempem líného šneka se dopravuji k parkovišti. Prvních 30 min. je tam zdarma, takže tam dojedu a akorát tak dotyčný vychází ven. Naložíme zavazadlo a dotyčného a mažeme zadarmiko zpátky. To se do 30 min. stihnout dá. Ty nekřesťanské peníze jim teda platit nebudu. Nevím ovšem, zda je podobné zařízení, tzn. parkování zdarma do určité doby, také na jiných letištích.

      1. Tak tomu říkám koordinace (y) . Děláš dobře, máš nějaká „čekací“ místečka? Co vím, tam je příjezdová silnice a nic okolo.

          1. No benzinka na Evropské je slušná možnost, ale je přece jen ještě kousek cesty, připouštím slušně dojezdný, musí být stopnuté, jak dlouho to může trvat. Já měla pocit, že Karolína někde z povzdálí obhlíží tu závoru na parkoviště 😀 , jen mi není jasné odkud neb mě nenapadá příhodné místo..

            1. Od poslední benzinky je to max. 5 minut, přímo na letišti lze s přístupem „drzé čelo lepší než poplužní dvůr“ předstírat, že jsi zabloudila na parkoviště taxi, které nemá závoru, je vlevo ještě před parkovacím domem. Tato verze se hodí spíš pro dámy 🙂

              1. Až na to, že já bych k tomu potřebovala ještě blonďatý přeliv (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) . Ale počítám, že s přibývajícími šedinami se k němu pomocí nějaké chemie dopracuju (rofl) (rofl)

                1. Tak teď jsem to po sobě přečetla a ve snaze o vtip to vypadá skoro jako urážka. To jsem celá já. Tu nedovtipnou blondýnu míním dělat pouze a jedině ze sebe, a to i s tmavými vlasy. Koneckonců nedovtipná jsem na to dost A všechny blondýny jsou chytré ženské!!! (sun)

        1. Jó – tak to už je jiná třída. Chce to dobrý dobrý foťák, dobré oko, pevnou ruku a trpělivost – a to všechno zřejmě Péťa má. Že smekám a odhazuji v dál.

          1. Ale foťák nikam neodhazuj. Jseš velká holka, koukej šprtat, oko máš dobrý, tak to bude chtít jen fotit a fotit a fotit (chuckle) . A až buděš mít každý padesátý snímek opravdu dobrý, tak začni chodit v podřepu mezi dveřmi, aby sis neschodila kulicha. (sun) Nevím, jak mladý Bubák, ale jednou jsem měla tu možnost nakouknout profíkovi přes rameno. Co ten vytřídil, jako šrot, to mi připadalo jako nedostižný. Taky jsem po té návštěvě dlouho na foťák nesáhla. 😛

        2. Chválu vyřídím, chlapec se snaží,…. a taky velmi třídí. Velmi. A jak mě vždycky sprdne. Jen málo mých obrázků zhodnotí jako ucházející. Většinou najde chyby. Ale učím se a doufám, že i zlepšuju.

    1. Tak Ygo, tohle se mi nikdy nepovede i když jsem se už taky pokoušela, protože než já dojdu pro foťák, než se vyhrabu, tak už je zapadlo a po nádherných barvách. U nás to dlouho netrvá, my jsme v údolí. A když jsme někde venku, tak buď nemám foťák a nebo není tak krásně. Obdivuji Tě.

    2. YGO,hlavne ta na vysku-ta ma dostala:romantika a zaroven realny svet-stlp,elektrina-obraz nasej doby.Skoda,ze to tak pekne neviem.

      1. A pak stav po 2 dnech: http://zlomax.rajce.idnes.cz/povoden_9.8.2010/
        Dávám to sem rozkouskovaně, aby mi to automat nesežral. Ten pán, co dělal fotky, přišel prakticky o vše, asi přijde i o tu pěknou chaloupku (říká jí „perníkovka“). Číslo jeho konta je 182846719/0300 – kdyby se Vám chtělo přispět.
        P.S. Není to můj osobní známý, jen cca rok píše na Labužníka a podle toho, co tam kdy napsal, je asi dost fajn.

        1. Také jsem byl v r. 2002 vyplaven. Barák naštěstí přežil jen s drobnými ,,odřeninami“, takže teď už má nového majitele a já bydlím hezky na kopečku 120 m nad hladinou Vltavy! Je otázka, zda má smysl neustále napravovat vodou způsobené škody, když za pár dnů znovu zaprší a vše se bude opakovat. V Jeseníku nad Odrou obec vyměnila občanům pozemky, takže staré domy v záplavové zóně se strhly a na kopci postavily nové. Osobně si myslím, že takovýto postup by se měl preferovat všude, kde nějaká povodeň hrozí, tedy všude tam, kde jsou v úzkém údolí domy namačkány kolem mělkého zarostlého koryta a voda se nemá kam rozlít.

        2. Strašný zmar. A nejvíc paradoxně vynikne na těch malinkatých osobních předmětech… Je to hrůza. Ale pán snad má trvalé bydliště jinde, ne? Tak či tak, domnívám se, že na takovou zkázu naše kapacita nestačí. Je mi všech postižených nesmírně líto, ale co se týče Zvířetníku, přikláněla bych se k pomoci některému z vyplavených útulků…

          1. Asi tak, nemyslím si, že cílem naší pomoci by mělo být někomu kompletně nahradit zničené obydlí, na to opravdu nestačíme. Ale posledně se pro jednoho konkrétního člověka vybralo několik desítek tisíc (už si nepamatuji kolik – Zanooooo, pomóc). To dodá dotyčnému hlavně energii s tou pohromou bojovat. Bude vědět, že v tom nezůstal sám, jako psychická podpora je to dobré. Pokud neví Týna, možná Zuzka by o někom věděla, případně se můžeme spojit se starosty nebo faráři postižených obcí, kteří by mohli pomoci s tipem na ty nejurgentnější.
            Jestli je nějaký vyplavený útulek, ať se klidně přihlásí nebo ho najděme, ale nemyslím, že bychom VŠECHNY vybrané peníze v tomto případě měli směřovat do útulků. Mimochodem, pokud to nějaký útulek opravdu postihlo, je možné, že už prostě a jednoduše neexistuje, neb tato voda nestoupala pomalu a nepřinášela blátíčko, ale naopak odnášela všechno, co jí stálo v cestě – tedy případné kotce, zvířata, všechno zařízení. To je třeba si uvědomit. Tady nebude stačit oprava kotců, případně náhrada vybavení nebo nově vysekaná elektřina, tady se jedná o nové budování, alespoň tak to vidím. A tady jsou opět naše možnosti velmi omezené.

            1. Apino, aby nedošlo k nedorozumění, nejsem v žádném případě apriori proti pomoci lidem. A pokud dá Týna nebo Zuzka nebo někdo další tip na někoho potřebného, nebude co řešit. Minule byla spolehlivým garantem sbírky PetraK. Podle mě by to nyní chtělo někoho podobného důvěryhodného s nápadem, protože jinak se budeme těžko rozhodovat.

              1. Ještě ke včerejšku – jsem moc ráda, že u KláryS to neodneslo hlavní rodinný dům, jak jsem se domnívala, každopádně je to ale zkáza převeliká. ;(
                Co se týče sbírky, je mi také bližší myšlenka útulků, pokud někdo tedy neobjeví konkrétního člověka v nouzi. Přiznám, že nemám čas někoho hledat. Bylo by nejlepší, kdyby někdo potřebného osobně doporučil, nebo také může být doporučení prostřednictvím církve, to myslím bylo posledně také. Nevíte o někom z okruhu známých známých?
                Prosím také lidi, kteří se pohybují v oblasti útulků psích i kočičích, aby sem dávali odkazy na případné SOS. Protože útulky jsou na tom vždycky špatně i bez povodní. Jestli teď nemají ani misky ani pelíšky ani léky pro zvířata, o stelivu a jídlu ani nemluvím, tak je jim zatraceně zle. Možná bychom jim mohli pomoct.

    1. Moc moc hezké fotky a ty ,,modely“ některé se válely jiné vzorně postály, opravdu hezké

    2. Pedroník je skvělý, jako vždy. Ostatní fotky jsou taky moc pěkné, ale buldok je prostě buldok.

  11. Milý Jiří – ale jaké překvapení na Mílu doma číhalo? To jsi nám neprozradil (chuckle) .
    Jinak jsem moc ráda, že Míla docestovala v pořádku a že vy chlapi, jste to v chalupě zvládli bez ztráty kytičky. Moc ráda bych viděla ten kocouropsí uvítací výbor (nod) .

  12. Á, tak je klokanská smečka zase kompletní (inlove) . Cesta bez komplikací, pánské osazenstvo příliš nezvlčilo, bezva uvítací výbor – co víc si přát (sun) .

    Janina vypadá jako anjelík, pravda, s malinkými čertíky v očích. Chicht, na Petrovi je vidno, že snaha veliká, ale ještě přeci jen není úplně mezi živými 😀 .

  13. hezký den všem Zvířetníkům i zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístko na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
    To je dobře, že se dlouhá cesta povedla bez obtíží a všechno klaplo – od letadel až po oběd (nod)

  14. Ráda jsem se s Mílou potkala na brnění. Je fajn, že doma po návratu neutrpěla nervový šok (rofl)

  15. Milá Mílo, vítej doma (rose1) Po takové době Ti to chvilku potrvá, než se napevno vrátíš do starého kolejiště a pojedeš zase denní rutinu. Ale těch krásných vzpomínek, co sis s sebou vezla domů – z nich budeš čerpat ještě mnohem déle.

    A Jirko – tedy to vaše letištní parkovné to je hrůza (think) V Atlantě (a že je to óbr letiště) stojí každá hodina (tedy i ta započatá) pouze jeden dolar. Asi jsme tím dost vyjímeční, vím, že jiná letiště USA jsou pořádně mastná. Má to tu skvělou výhodu, že není třeba při loučení s odlétajícími kvůli ceně spěchat, stejně jako nevadí dorazit pro vyzvednutí dostatečně včas.

    Myslím na ty, jimž voda zničila, podemlela či zatopila obydlí a doufám, už alespoň dešti už je konec.

    Dede – krásné fotky z Hampton Court !!! Úžasné zahrady, jeden z nich má pomalu mindrák, když se pak rozhlédnu po té svojí. Většina těch kytek se zdály být trvalky, ale i ty potřebují pravidelnou úpravu. Osázet pak každé jaro těmi ostatními do „obrazu“, no to musí být práce pro sto zahradníků nejméně. A ta staričká réva!!! No prostě krása. Ale projít ty zahrady a i jen letmo všechno okouknout – tak to musí být na celý den. Asi bych se také raději nechala táhnout těmi krásnými koňmi.

    Myslím na Kazana, ať atb. zaberou (h)

    Také všechny další odkazy na fotky jsem si prohlédla – Vave, krásné záběry „velké, širé, rodné lány…“, YGo děláš úžasné detaily. Prostě se všichni dále chlubte, já se ráda podívám.

    Mám v té souvislosti dotaz. Prosím, dá se nějak vrátit po prohlédnutí alba fotek zpět na článek? Tedy aniž bych zase musela klikovat po jedné fotce zpět a zpět ? Když to tak nechci, nezbývá mi než album zavřít (x) a zase znovu otevřít celý Zvířetník. V odkazu na fotku k článku se po uzavření alba vrátím zase kam mám, ale když je odkaz v diskuzi – tak to nejde, tedy alespoň mě ne.

    1. k poslednímu dotazu – jsou dvě možnosti: buď po shlédnutí celého alba máš aktivní zelenou šipku „doleva(zpět)“ a pak zavřeš album a vrátíš se na článek, nebo na řádku těsně nad oknem vyber adresu článku. Taky mi to trvalo, než jsem to odhalila a stejně se občas spletu 🙂 Snad jsem ten návod znova nepopletla 🙂

    2. Maričko, pokud jako vyhledávač používáš Windows Explorer 8 a nebo Mozilla Firefox 3.6.8, tak stačí když si otevřeš nový „Tab“. Otevírá se v malém čtverečku – tlačítku, hned nad stránkou textu. Pak si do adresového řádku vyhledávače překopíruješ adresu, třeba Rajčete a máš ve vyhledávači dva aktivní „Tabs“. Pak už jen stačí kliknout na Tab a otevře se ti stránka která mu přísluší. Třeba Zvířetník a nebo Rajče. A tak se dá otevřít celá řada Tabs a pak mezi nimi jen „listovat“. Dělám to často když píši. Píši v MS Wordu a mám otevřený Mozilla Firefox a v něm několik Tabs. Slovník, Wikipedii, stránky popisovaného subjektu a podobně. Any information is just a click away… Good luck!

      1. Ono vetsinou ani neni potreba kopirovat adresu. Staci na odkaz kliknout pravym mysitkem a vybrat „otevrit v novem tabu/novem okne“ a je to.

    3. Díky za pochvalu fotek – ale právě ty detaily mi dávají zabrat (whew) .
      K tomu dotazu – já, jako naprostý počítačový diletant to dělám následovně. Na odkaz kliknu pravou myší a vyberu otevření v novém okně nebo v nové záložce. Pokud mám záložku, mám nahoře chlíveček na článek nebo na fotky a můžu si vybrat, kde se chci čochnit (chuckle) . A právě odkazy v článku se mi otevírají v novém okně, takže to je úplně separe.

    4. Nebylo by lepší zaparkovat někde poblíž a cestu parkplac – letiště a zpět absolvovat jiným způsobem dopravy? (taxi např.)

Napsat komentář: Louk Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN