KOČKY: Terasy, výběhy a voliéry

Rádi bychom vás provedli světem nápadů, tvůrčích schopností, ale také inspirace a kočičí pohody především. Vzhledem k tomu, že mám velmi vynalézavého a nadaného muže, v současné době již kočičího strejdu Michala, neponechala jsem nic náhodě a přesvědčila ho před časem o tom, jak moc by bylo fajn, kdybychom měli zabezpečenou terasu pro naše kočičky. Vše se událo ještě za dob, kdy jsme měli hrstku kočiček, nemajíc žádného tušení, že budeme v budoucnu pečovat o opuštěná, handicapovaná a týraná zvířata.

Nicméně, slovo vzalo slovo, padla první kresba na papír a bylo rozhodnuto, ve Vrbičanech se bude stavět zabezpečená terasa. Koho tenkrát zajímalo, že jsme se nedávno přestěhovali, a proto bylo mnoho důležitějších věcí na práci než stavba terasy pro kočičky?

Na internetu jsme si našli potřebný materiál, který byl následně zakoupen, a mohlo se začít s výstavbou. V případě, že se na stavbu terasy, výběhu či voliéry vrhnete také, dejte pozor právě při výběru onoho materiálu. Pletivo by mělo být dostatečně silné, aby odolalo kočičím zoubkům a drápkům. Oka pletiva by měla mít přiměřenou velikost, aby nedocházelo k tomu, že se v pletivu kočičkám zapasují tlapičky či naopak kočičky okem pletiva prostrčí hlavičku, to je nepřípustné až trestuhodné. Upozorňuji však, že je potřeba mít doma tak trochu kutila, kterého podobné atrakce baví budovat. V opačném případě se totiž můžete setkat s tím, že stavba nebude bezpečně propracovaná, a proto by mohla být pro kočičky nevhodná.

Hlavní terasa ve Vrbičanech

Milé dámy, vy určitě neváhejte a nabídněte svým drahým polovičkám asistenci a spolupráci, třeba jen tím, že budete držet krabičku s hřebíčky či jen přidržovat části, které je potřeba smontovat dohromady. Měly byste také umět „chválit“, což zabírá úplně nejvíce a vaší drahé polovičce taková chvála vykouzlí zákonitě úsměv na tváři. Můj muž Michal si občas myslí, že mu při práci zavazím, proto je v těchto chvílích opravdu lepší vyklidit pole či využít raději již zmíněné chválící metody. Ve dvou se to lépe táhne, a přeci jen, pokud váš partner uvidí, že se snažíte také, půjde vám vše lépe od ruky.

Přiznejme si otevřeně, kolikrát už se musel člověk zamyslet nad tím, jak vše rozvrhnout, propracovat, aby byla stavba vtipná, nápaditá a vzhledná, a to nejen pro kočičky, ale i pro nás pro lidi, pro návštěvy milé, ale také ty šťouravé. Spokojenost musí být na všech frontách, a proto kutilové všech zemí spojte se a budujte pro své mazlíky zabezpečené terasy, výběhy a voliéry. Záleží jen na vás, jakým způsobem svým miláčkům zpříjemníte život a zajistíte bezpečí. Ne každý z nás má odvahu vypustit kočičku napospas ulicím, nástrahám a nebezpečím, i když třeba případný majitel kočičky bydlí na vsi v rodinném domečku.

Ne každý z nás má pevné nervy a dokáže čekat, zda se mu jeho mazlíček vrátí, anebo již byla mazlíčkova procházka procházkou poslední. Ne každý z nás také bydlí v oblasti, kde není frekventovaná silnice a další nebezpečné nástrahy. Co tím chtěl básník říct? Zkrátka, každý jsme jiný, každý volíme jiný způsob „venčení kočiček“. My konkrétně sázíme na bezpečí a klidné noci a jednoznačně hlasujeme pro výstavby takovýchto zabezpečených zařízení. Bezpečí můžete zajistit jedině, pokud mají kočičky přístup na zabezpečené terasy, výběhy a voliéry.

Práce na venkovním výběhu

Terasy, výběhy a voliéry jsou pro kočky něčím ohromným, tak jako pro nás dvounožce například dovolená v Karibiku. Ano, kočičky tráví na terase hromady času, v noci koukají do ztracena a poslouchají cvrkot a vzdálené i blízké frekvence či zvuky, které my lidé nedokážeme uchem zaznamenat. Přes den se pak kočičky na terase sluní, odpočívají, placatí, rozvalují a polehávají. Taková terasa je zajímavá za slunce i deště a ve dne i v noci. Jediné roční období, kdy mají kočičky utrum a na terasu zákaz vstupu, jsou zimní měsíce, protože kočičkám nesvědčí přechod z tepla do zimy.

Minulý rok jsme učinili v zimních měsících přísná opatření, znepřístupnili jsme kočičí dvířka, aby nedocházelo k nechtěným onemocněním v podobě zánětů močových měchýřů či podobných zdravotních obtíží. No schválně, vysvětlete své kočičce, že nesmí sedět na studené zemi, když hlavní atrakcí dne je bílá sněhová čepice a padající vločky k tomu. To zajisté kočičce nevysvětlíte, a tak je koledování si o zdravotní potíže jasnou zprávou. V některých situacích prostě musíte kočičkám ukázat, i přes veškerou jejich nevoli, kdo je tady pánem.

Nejen my sami sebe kolikrát udivujeme, ale také naši známí nás velmi udivují a mnohdy i velmi překvapují. Naposledy jsme žasli nad e-mailem s fotografiemi rostoucí nápadité voliéry naší kamarádky Markéty. Markéta je tělem i duší motorkářka a potápěčka, ale také panička dvou našich kočiček a jedné bonusové, která celou kočičí dráhu v této rodině odstartovala.

Voliéra kamarádky Markéty

Za pomocí svého muže se Markéta snaží vybudovat velmi zajímavou, vtipnou a atraktivní voliéru. Fotografie s rostoucí voliérou nám rozjasnily tváře. Nechápali jsme a nevěřili zároveň, jak vtipně a vynalézavě byla stavba voliéry pojata. Od počítače jsem volala: „Michale, pojď se rychle podívat“ a Michal odvětil: „ty jo, to je fakt dost dobrý“. Nutno podotknout, že se máme co učit, proto nenecháme nic náhodě a budeme se snažit Markétu a jejího muže trumfnout další velkolepou stavbou.

No a příště třeba o tom, jak kulišácky vyrobit průchozí chodbičky, závěsné koše, koule, pelechy, houpačky, hopsací dráhy, odrazové můstky, skrýše pro hru NA BABU, a teď pozor „bazénky či vodní plošky na pití“. To vše pro kočičky, aby se u vás cítily co nejlépe. Například u nás ve Vrbičanech takový kočičí děcák a důchoďák zároveň není žádná legrace, proto je dobré stále něco vymýšlet, aby s námi byly kočičky věru spokojené, protože taková uražená kočičí dušička není nic moc, o tom víme všichni své.

Neradi bychom se totiž dožili toho, že si kočičky sbalí fidlátka, zamávají nám a odstěhují se zpět k popelnicím, na meze a stráně, periférie sídlišť, do chatových a zahrádkářských osad, a to jen proto, že se o ně nedokážeme pořádně postarat. Z těchto důvodů je velmi důležité být stále ve střehu a vymýšlet nové a vtipné nápady pro kočičí blahobyt, ukázat kočičkám, že jsme tady pro ně a záleží nám na nich.

A nemyslete si, ještě jsme neskončili, na další díl o kočičích terasách, výbězích a voliérách do budoucna také přijde řada, to až zase nějakou vylepšíme či vybudujeme. Takže vzhůru do toho a půl je hotovo. Ukažte, že se také ničeho nebojíte a umíte za vše pořádně vzít.

Kristýna Kacálková

O.S. Srdcem pro kočky

www.kocky-utulek.cz

www.srdcemprokocky.cz

e-mail: info@kocky-utulek.cz

e-mail 2.: kristyna.kacalkova@seznam.cz

mob. 777 757 445

Aktualizováno: 5.8.2010 — 14:45

101 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Pingback: Wagi
  2. Pingback: wow money for gold
  3. Pingback: Tarot
  4. Pingback: fireplace mantels
  5. Pingback: has what you need
  6. Pingback: home warranty
  7. Pingback: $1 trial
  8. Pingback: Plastic Surgeon NY
  9. Pingback: dildo
  10. Pingback: Dentist Las Cruces
  11. Pingback: get a free kindle
  12. Pingback: credit report
  13. Pingback: Escort girl Paris
  14. Pingback: credit score
  15. Pingback: mobile website
  16. Pingback: lose weight
  17. Pingback: europeana portal
  18. Velice inspirativní článek, velice za něj děkuji! Také řešíme, aby nám kočky nevylézaly ze zahrady, kterou máme těsně u domu. Budeme muset udělat „střechu“, aby to nepřeskočily. Prozatím přeskočí i třímetrový plot.

  19. Dobrý den,

    všechny moc zdravím. Moc se také omlouvám, že vstupuji do debaty až teď. Doma nám „bouchl“ internet, v práci nebylo možné zde nenápadně nahlédnouti, a proto se ke komentářům dostávám až teď. Jsem moc ráda za rozvinutou debatu, také jsem se v mnohém inspirovala, viz odkazy atd… Momentálně budeme předělávat 2 pokoje mimo hlavní budovu, takže inspirací k podobným článkům bude více. Moc díky, udělali jste nám radost.

    S pozdravem, Kristýna a pěkně povedené partička zvířátek z Vrbičan 🙂 (cat)

  20. Pro Vave: Kopec se jmenuje Chotuc. Jakkel říká, že je to sopka. Kdybych věděla, že jste na rozhledně, zamávala bych vám 😀 😀 😀

  21. O.T. Pamatujete na Jítuši, chuderku polámanou a vyhozenou? Tak jsem ji dnes viděla. Holka krásná to je, poslušná, vysmátá a fakt roztomilá. Chodí s páníčkem do práce a jezdí s ním po opravách. Ale jen někdy, jinak je doma a hlídá slípky a děti. A pán ji představuje jako psa rasy kokšír (chuckle) a prej má velký úspěchy.

    1. Na polámanou Jítuši se nedá zapomenout. A na to, jak jsi ji úspěšně našla domov, taky ne. (inlove)

  22. No tééééda! To je paráda a tvůrci skládám nejhlubší poklonu!
    Prostě kdo umí ten UMÍ! (sun)

  23. Kristýno – voliéra či kočičí výběh mne naprosto nadchla. Takové pohodlí nemáme ani doma v obýváku. Myslím, že vaše kočky vám nikdy dobrovolně pápá neudělají.

    A smekám pomyslný klobouk, co všechno pro „své“ kočky děláte.

    Budu se muset nad sebou vážně zamyslet, a konečně vyrobit Zikmundovi aspoň ten strom, jako mají Vavískovic kočičáci. Však jsem si fotodokumentaci dala už do oblíbených a budu po večerech studovat.

    1. YGO, letos na jaře jsem upižlala půl vzrostlé, asi 6 metrů vysoké točené-kroucené vrby. Už nás vytlačovala. Mám schované dva kroucené kmeny, ale nejsou očištěné od kůry. Vyfotím a pošlu Ti fotky, třeba by se Ti hodili.

        1. Alex – tyhle vrby mám moc ráda! Kdybys je nepotřebovala, tak bych si s dovolením taky vzal (schováš mi je do podzimka?).

    2. Viď! Nádherné bydlení. A ve dřevě. (h) Čičiny se mají. Jste úžasní. (*) Moc vám díky.

  24. Kristýno, musím říci, že ta voliéra na mě udělala velký dojem. Sice to nebude náš případ, protože balkón trčící do ulice nesmím nijak upravit a tudíž tam nemohu vpasovat žádnou voliéru. Je možné tam pod dozorem pustit akorát našeho přeopatrného starouška, který si v našem domečku vyzkoušel, co to znamená skákat z okna a proto ví, že toto je vysoko (on to fakt chápe) a nápady skákat za holuby už ho přešly, případnou novou kočku tam nemůžeme nikdy pustit. A v domečku mají naše kočky volnost.
    Ale dovedu si představit, že pro člověka, který má čistokrevný chov a potřebuje svá zvířata chránit, pro kohokoli jiného, kdo kočky z jakéhokoli jiného důvodu nemůže vypustit (třeba u hlavní silnice bych to také nedovolila), pro veškeré útulkové kočky, tak je to velmi dobrá varianta. A chápu, že to chce tu spolupracující polovičku, která umí vrtat, klepat, řezat… 😉 Jen jak se ta polovička přesvědčuje. Vím o jednom velmi schopném člověku, který ale dělá – naprosto puntičkářsky dokonale – zásadně pouze to, co uzná za vhodné, což by voliéra pro kočky určitě nebyla

  25. Milá Kristýno, před lidmi vašeho typu odjakživa hluboce smekám, protože mě osobně naplní beze zbytku můj denní mimopracovní program naše třičlenná psí minismečka a kočkounek našich mladých – i když z důvodů částečného zahnání výčitek svědomí se celá rodina pilně snažíme přispívat na nejrůznější útulky a charity, ale dokázat se starat a zabezpečit takový útulek třistapětašedesátdní v roce a mít to ještě jako super hobby, to fakt klibouk dolů!!!!! Přeposílám váš článeček našim mladým, kteří zatím mají jen zasíťovaný 6 m balkón se sloupem, prolízkami, nasetou kočičí travou a keříčky pro svého útulkového Martínka Maratónce (než přišel do útulku, tak ho jeho tzv. páníci třikrát odvezli: nejdřív 10 km, pak 20 km a pak 30 km, no a on se vždycky vrátil… ale CD zafungovala a dozvěděl se o tom jeden kočičí útulek a ten ho stihl zachránit, než ho ti pacholci po třetím návratu zbavili života, aby jim údajně neužíral granule od slepic, protože venkovní kočka se má uživit dle těchto stupidů sama 🙁
    Dnes už má Tínek asi 8 kg a moc si to s našimi mladými užívá – ti se kvůli němu naučili snídat ve stoje, protože jakmile si sednou, tak ho mají rozvaleného na klíně s požadavkem na hlazení – a to se pak těžko odchází do zaměstnání….

    1. Takovým majitelům bych pro zbytek života nechala k jídlu ty granule pro slepice :@ Co na tohle říci. Ještě, že měl kocour nakonec kliku na dobré lidi.

    2. To mě připomíná tu těhotnou paní, která se ptala jak daleko má odvézt kočku aby se nevrátila domů……
      Jinak všem mnohokrát děkuji, vidím že Zvířetníci jsou nepřekonatelní, ta IFauna mne nenapadla. Momentálně si píšu s paní od toho osmiměsíčního pejska, jinak bohužel nikde a nikdo

      1. Milá Inko (inlove) , vyhledávat pejsky neumím jistě ne lépe, než Ty a ochotní Zvířetníci, ale myslím na Tebe a držím Ti palce a věřím, že se brzo setkáš s pejskem, který se narodil jen pro Tebe. (h)

          1. Jůů Inko – v každém případě ber s sebou foťák a dodej fotodokumentaci.

            Ještě k to mu štěně versus puberťák (potažmo dospělý pes). Sice pořád věřím, že mám na takové rozhodnutí ještě dost roků, semtam už přemýšlím – a začínám se přiklánět ke staršímu pejskovi. Holt asi nejsem ten správný mateřský typ a se štěňátky (a stejně tak i s miminky) se ráda poňuchlám a pomazlím, ale to pomyšlení na loužičky a hromádky (u obou (chuckle) ) … zkrátka takový osmiměsíční výrostek možná nebude špatný výběr (clap) .

            Hlavně abyste si padli do oka a do srdíčka, pak už bude všecko dobré.

            1. No, oni foundláci mají dost děsnou pubertu a paní říkala, že by už potřeboval cvičák aby se naučil sedni…..tak se pomalu děsím protože Mimi mělo už svých cca 45 kg v tomto věku a to není žádná sranda, taky už poslouchalo a v roce s námi bylo poprvé na vodě. Ale zase na druhou stranu oni stejně v pubertě neposlouchají a všechno jim člověk musí stokrát opakovat a stále s láskou a pochopením jen ne tvrdě. Tak uvidíme, sice jsem dost hysterická bez psa, ale zase to doufám bude na dlouho tak se to nesmí uspěchat. Ach jo

              1. uvidíš… pokud žil v láskyplném prostředí a nemá blbou zkušenost s lidmi a dětmi a … viděl už někdy cizího psa a provoz mimo zahradu – tak by to s vašimi zkušenostmi mělo v pohodě klapnout.
                Pokud bude přehnaně bázlivý, nebo vrčavý… pak bych se asi bála – ale i to půjde pomalu a klidně a s láskou napravit. Věk má ještě „rozumný“, ale přeci jen by už „sedniů měl umět i bez cvičáku.
                Popros o procházku mimo jeho teritorium – uvidíš, jak bude reagovat

                le tak nějak tuším, že se budete vracet i s psiskem (inlove) (chuckle)

              2. INKOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO!!!

                VŠECHNO CO MÁM (y) (y) (y) DRŽÍM, ABY PADLO TO SPRÁVNÝ ROZHODNUTÍ – tím myslím správný , neukvapený rozhodnutí pro vás i pro hafana, aby to bylo nakonec ke spokojenosti všech, páč prostě třeba to klapnout nemusí.

                Já jsem dotaz hodila, zatím se mi vrátil jen návrh na kontaktování poradkyně chovu, tak uvidím, jestli se ozve někdo dál.

      2. Milá Inko, není to tak dávno a byla jsem v podobné situaci – jak já chtěla choďáka! Ale nakonec se ukázala jediná rozumná cesta, počkat a vzít si Berry. Je fakt, že u nás to komplikovala nutnost nového pejska sladit s Kazanem. No a protože nejsem dobrodruh, tak jsem vsadila na (skoro) jistotu a čekala. Ale bylo to dlouhé, takže tě – momentálně bezpsí – moc chápu a držím palce. Snaž se moc nedoufat, ale možná tě kluk mile překvapí a doma zase bude huňato (inlove)

  26. Milá „Srdce pro kočky“ 🙂 To je vyslovený kočkouří ráj… My sice už nějaký čas máme jisté pochybnosti, jestli jsme domeček rekonstruovali pro sebe nebo pro kočkoury, ale pár dobrých nápadů by se určitě ještě vešlo. Nemáme voliéru, prosklenou terasu obývá venkovní smečka – a protože má pohyblivý počet členů (4+ několik) a bydlíme stranou od silnice, mají volný pohyb. Smečka domácí sice má k pohybu „jen“ prostory domu, ale tam se v současnosti vyskytuje několik šplhadel od podlahy ke stropu, řada prolézaček, oblíbených krabic a tunelů, semo tamo nějaká ta fontánka a „jezírko“… Hračky a plyšmyši byly sice původně rozdělené na „člověčí“ a kočičí, ale nějak se to postupem doby promíchalo a dcerenky už taky některé hračky opustily, takže ty se plynule přesunuly do kategorie kočičích, například spousta malých ručně dělaných figurek pro mimina…
    Ale to, co popisuješ, to je úžasná inspirace – a marná sláva, potěší i zjištění, že nejsme sami, kdo je u koček v podnájmu…
    Tak jo – já jdu ještě nahlédnout na Mlsotník, a hurá zpátky do procesu – terra vyráží s dítky na tradiční tažení ke kamarádovi na chalupu, letos tam prý bude „malých psů“ asi deset… Tak jim budu držet palce na pěkné počasí a dobré nápady, a budu pilně robotit. Čtu, sleduji, ale psát obvykle už nestíhám, ale tohle jsem prostě bez komentáře nechat nemohla. Takže se tu všichni mějte pěkně letně, potřebným palce držíme, úspěšným a cokoliv slavícím posílá smečka pac a (f)

  27. No, taky bych ráda voliéru, ale kde? Pochybuju, že by mi povolili ve dvoře postavit kocourkům výběh. Domečku se asi nikdy nedočkám, tak možná, až budu na stáří bydlet na chalupě, tak něco vymyslím. Ale to už Melíšek se Zrzínkem budou hoooodně staří páni!
    Včera co příspěvek, to 11. Dneska zase už podruhé 11. Že by mi to už zůstalo?

      1. Vavísku, můj byteček je celkem s pidikuchyňkou, pidikoupelničkou a pidišatničkou něco kolem 30 m2. (chuckle)

      2. Nicméně – podobné šplhadlo mají plyšáci taky. Melíšek rád leží úplně nahoře, stulí se do klubíčka na tak malý prostůrek, že se mi to nechce ani věřit, že se tam vejde. Zrzínek hojně využívá spodní část, kde se kdysi schovával za žebříčkem a teď se občas stočí do klubíčka v takové budce s kulatým otvůrkem a odtud kouká na svět. Taky se chystám sem dát fotečky, jak jim to tam sluší. Pak mají 2 pelíšky a polstrované parapety, tam jsou moc rádi. I v tom miniprostoru, který obýváme, mají možností na prolézání, běhání, schovávání dostatek. A spoustu hraček.

        1. Karolínko, mám nápad! Když budeš hodná ( (chuckle) ), třeba Ti udělají kočourci nějakou terasu. Protože všem tady naokolo je naprosto jasné, že největší služebvní duch jsi Ty. A domácí páni by, třeba, ani nepotřebovali ta různá povolení. Ta potřebujeme jenom my, dvounožci, ve svém Kocourkově.

          Krystýno, ta terasa je jedinečná. Spíš než kočičky tam svým vnitřním zrakem vidím povalovati se vnadné hurisky. Je to opravdu krásně udělané. V hlavě mám podobný nápad ( ale musí to být drobet menší). Jenom nemohu vyřešit problém, jak to udělat, aby z domečku mohly Chipsy volně na dvorek, ale plánovaný kočkourek musel vběhnout pouze do voliéry. Nad tým sa mi kečka parí! :O (whew)

          1. Chichichi – ale to je jednoduché. Stačí dvě prkýnka. Na jedno napíšeš „Pouze pro psy“ a na druhé „Pouze pro kočky“ a přibiješ nad dva východy. (rofl) (rofl) (rofl)

            Do hlavy nee (punch) (shake)

            1. Počkej, až se sejdeme (punch) . Ty Tvoje nápady mě dostanou do hrobu!!! Dvě prkýnka. Mě omejou!!!

        2. Kdyby ten byteček měl okénko do dvora, byl by příliš velký problém tam vytvořit konstrukci z pletiva přesahující to okno? Měli by s tím sousedi přílišný problém? Já vím, na proběhnutí by to nebylo, ale na slunění dvou kocourů by to stačit mohlo. Záleželo by na velikosti okénka a možném přesahu. Možná to nepůjde pro udržení dobrých sousedských vztahů, ale co kdyby….. jen tak uvažuji.

          1. Apino, to by problém nebyl. ALE!!! Pochopí kočička, že nemá lozit dvířky , která vedou na volný dvoreček a je určený Chipsám?? Že Chipsy nepolezou čičince do okna, na to jsou příliš intelikenterní. Vždyť jsou to knírači. I když v té profláknuté písni se pěje .. „kočka dírou, pes oknem“.. tak nevím (chuckle) . A zasíťovat celý dvorek? To by bylo trochu moc.

      1. uááááá! Co to je? :O Teda vlastně, proč je jich tolik na jednom místě?
        Milá Sylvo (inlove) , ještě že jsi svého Trhače pevně držela, ten by jim dal! 🙂 (h)

        1. Tedy úplně původně to měl být komerční chov na maso a kůži, ALE krokodýl nilský není v EU uznán jako jatečné zvíře, takže se nesmí zabíjet pro maso. Tak se tedy vypracoval plán na agroturistické centrum s tím, že se pro ty krokodýly postaví vyhovující budova, jenže úřednický šiml zařehtal a nevydal stavební povolení. A krokodýlci rostou a rostou. Jo, koupeni byli z komerčních chovů ve Francii a v Thajsku jako 60cm velká mimina. Teď ti starší mají 6 let a mladší 4 roky. Na farmu se jezdí dívat turisti, každou celou hodinu je provádí pan Roškot, který toho o krokodýlech ví opravdu hodně, však má taky od těch drobečků už pár jizev. (sun)

          1. No to je teda věc! Je mi jich líto – tolik na jednom místě. Nezačnou se požírat?

            Perleťovec stříbropásek – to je ten motýl? Krásné jméno!

            1. Nepožírají se a dokonce i když mají k dispozici místa víc, leží po sobě, jako by ten kontakt vyhledávali.Údajně se takhle chovají až do dospělosti, tj než měří cca 6 m. (wave)
              A ten motýl je opravdu perleťovec, stříbropásek proto, že má zespodu na křídlech stříbrné pásky. (sun)

          2. Nesmrdí to tam? Podle mě hrozně. A jak píše Alex níž, připadne mi, že už to téměř hraničí s týráním zvířat.
            P.S. Krokodýli ani u nás nikdy nebyli jatečná zvířata; pán se holt se svým obchodním záměrem přepočítal.

            1. Kupodivu nijak zvlášť nesmrdí, pravidelně jim mění vodu a čistí výběh. No a co se týká pana Ing. Rady, předsedy AGD Jevišovice, to je kapitola sama pro sebe.

              1. No, něco málo o tom vím, ale my nesmíme ani naznačovat, takže jakože jsem nic neřekla…

      2. Emtesko, o komerčním chovu exotických zvířat mám u nás v ČR smíšené pocity. Obávám se, že hamty hamty přerůstá v takových případech zdravý rozum a chov není dotažen do konce, např. způsob zabíjení takových jatečných zvířat, tzn. vypracované předpisy jak taková jatka mají vypadat apod. Navíc mi jde proti srsti chov takových zvířat ve velkém, v našich klimatických podmínkách. Nejsem odborník, ale myslím si, že se blíží na hranici s týráním. Jako turistická atrakce, s přesně daným počtem zvířat prosím, ale hlavně veterinárně hlídat. Jsem zastáncem toho, abychom se drželi přesných pravidel v tradičním chovu našich jatečných zvířat.
        Jinak je mi líto, že nebudeš na Ovenáliích na Zlobici, mohla to být s Tebou příjemná prohlídka „Mirčina“ chovu ovcí a koz.

        1. Naprosto s tebou souhlasím, na exotická zvířata bych se nejraději jezdila dívat přímo do jejich domovin, maximálně do zoo. 😡

          Mě také mrzí, že nemohu teď na Zlobici, ale není všem dnům konec, určitě se tam sejdeme někdy jindy. (f)

          1. Ta exkurze musela být ohromně zajímavá, já netušila, že u nás někdo kromě ZOO takto chová ve velkém krokodýly. Ale tipla bych, že ani v ZOO jich nemají tolik jednoho druhu.

            Mě na tom zarazilo to, že si po prvních krokodýlech přivezli o dva roky později ještě další. Jestli si při prvním dovozu z nějakých mě nepochopitelných důvodů neuvědomili, že využití na maso a kůži je u nás nepřípustné, tak o dva roky po prvních zkušenostech později už to přece vědět mohli. Já alespoň bych si před takovou akcí dávno před prvním dovozem takovou informaci zjistila. Nebo je v kurzu nějaká změna legislativy? Už bych se nedivila ničemu. Asi bych při té exkurzi měla několik takových otázek.
            Doufám, že to s krokodýly dobře dopadne a budou mít náležitou péči. Já když si představím zimní vytápění, aby tam měl krokodýl teploty jako v Egyptě….. Dělá to na mě dojem přestavěné bývalé stáje a ty nebývají zrovna dokonale izolované.
            No upřímně, není to zrovna můj nejoblíbenější zvířecí druh, za ním už jsou snad jen hadi a bodavý hmyz. Ale proti gustu…..

            1. To není stáj, ale bývalá kuchyň. Topí se tam fest v zimě v létě. Opravdu nevím, co s těmi zvířaty bude, zatím to nevypadá, že by strádala, i když mě osobně to množství ohromilo a měla jsem z toho přesně takové pocity jako Vave a Alex z mých fotek.Majitel se prý snaží nějaké odprodat, ale není příliš velký zájem a já se obávám, že pokud skončí u soukromých chovatelů, ti si je už zabijí sami, protože si neumím představit chov 6-ti až 7-mi metrového plaza doma. :@

              1. I kuchyně (asi ne z rodinného domku), já si nedovedu vůbec představit ty pálky za topení přiměřeně velkého prostoru, a k tomu ještě spotřeba masa pro tolik zvířat. I když se každé nažere 1x za nevím jakou dobu, to musí být kvanta, dále veterinární péče (kolik veterinářů v republice ochotně ošetří krokodýla?) a kdoví co ještě. Pro mě jako exkurze výborné a jsem ráda, že jsi nám tu ukázala ty fotky. Z hlediska majitelů je to pro mě přinejmenším velmi problematické – pokud nemají kamarády někde v Evropské komisi a Europarlamentu a neprosadí si příslušné zákony. Já svým způsobem dovedu pochopit, že je lepší vyrobit kabelku z kůže krokodýla chovaného na farmě (ale proč musí být zrovna v našich klimatických podmínkách?) a mít ji certifikovanou než si upytlačit nějakého velevzácného rovnou v přírodě. Ale jestli je chtějí nějak rozprodat – jak mít doma na zahrádce 6-7 metrového mazlíčka, který mi může hravě ukousnout kus těla nebo mě zabít? Prostě bych měla na majitele otázek velmi, velmi mnoho.

                1. Odpovím, co vím. Žerou zhruba 1x týdně, a to kuřata (mrtvá), neboť AGD Jevišovice je největším chovatelem kuřecích brojlerů u nás, takže zabíjí 2 mouchy jednou ranou, nakrmí krokodýly a nemusí platit až tolik kafilérákovi . Z dovezených krokodýlů ani jeden neuhynul(naštěstí), ale co se týká veterinární péče,o tom nevím zhola nic. My jsme se tam dostali díky tomu, že v areálu farmy je hala kuřat, takže, když jsme šli naplánovat dodávku brojlerů, tak jsme si zrovna prohlédli krokodýly. Opakuji, že se tam může podívat každý, kolik je vstupné ale nevím. (wave)

                  1. Začínám chápat původní nápad – prostě postupný výřad kuřat neschopných dožít se porážky (nebude jich zrovna málo, když to ty krokodýly uživí), tudíž družstvo mělo představu, že je zužitkuje a ještě na tom vydělá pomocí krokodýlů. Tohle mi dává smysl, i když mi to přijde trochu praštěné. Topení a další výdaje dají hravě do nákladů. Prozatím se ty krokodýlí výdělky asi trochu zadrhly. O to více se divím, že zřejmě celkem kvalifikovaní lidé si včas neověřili, zda je jejich plánovaná koncovka (krokodýlí maso a kůže) v našich podmínkách reálná.
                    No, nevím, zda bych osobně jedla krokodýlí maso – jako maso od masožravce, nejsem vůbec vegetarián, ale jsem příznivcem přeměněné trávy a další vegetace – podle jednoho vtipu, to už je vlastně zelenina 😛 . Ale vážně, masožravci, kteří jsou na vrcholu potravního řetězce, v sobě mohou mít ještě větší množství různých parazitů a koncentrovaných toxických látek než býložravci. Tak bych na to byla osobně opatrná.

                    1. Byla bys tak opatrná i u jiných dravců? Třeba štika, žralok… (chuckle)

                    2. Jiný Honzo, budeš se divit, ale docela jo. Štiku jsem ochutnala jednou v životě, podobně sumce. Mockrát to opakvat nemíním, protože zrovna tyto ryby mohou být výrazně kontaminované těžkými kovy – viz důvody nahoře. Žraloka bych asi nejedla 1) z podobných důvodů, 2) z etických – stavy žraloků se postupně snižují díky lovu. Proto bych nejedla třeba také velrybu.

                    3. Pokud bys kvuli tomu zraloka nejedla, tak se asi ty stavy snizuji spis „kvuli“ nez „diky“ lovu 🙂
                      Tohle jeste jde, ale kdyz nekde ctu, jak diky zemetreseni zemrelo x tisic lidi, tak si o autorovi toho prohlaseni myslim nepekne veci. I kdyz treba ma pocit, ze je Zemekoule prelidnena a je potreba to trochu poresit.

                    4. Jendo, máš naprostou pravdu, v rychlosti píšu blbiny – měla jsem napsat „kvůli“. To je opravdová faktická chyba. Jen úvaha – když se tolik hrozíme, kolik lidí zemřelo „kvůli“ zemětřesení, proč spoustě lidí nevadí, že „kvůli“ lovu zahynou žraloci, protože jejich ploutve patří do luxusní polévky. A ochranáři kvůli nim nejezdí je chránit jako velryby protivelrybářům. Nechtěla bych se jim dostat do tlamy, ale mají také nárok na život. Navíc přežili všechno možné a jsou tu 400 milionů let a teprve my jsme schopni je ničit jakož i spustu jiných živočišných druhů.

                    5. No – já taky masožravce nejím (ani štiky). A žraloci – ti jsou přece tak krásní … tak důležití v přírodě. A navíc – prý ta jejich ploutev není nic moc (to znám jenom z doslechu).

      3. hm… tihle krokodýlové by mě nenadchli… jinak proti nim vůůůbec nic nemám (nod)
        Emtesko – prosím, v těch mých trasách po Jizerkách občas nehraje levá a pravá strana… Myslím, že z mapy je jasné, že doprava je neznačené a doleva jde modrá značka… Já jen, abys mé výplody nebrala jako neomylné (rofl) Chybka se vloudila… Případné nejasnosti napiš (wave)

    1. krásné fotky – myslím, že ti různětečkovaní motýlci jsou vřetenušky… Ale chtělo by to ověřit u někoho, kdo motýly umí (Emteskovi 😉 )

      1. Ti červenočerní motýli jsou vřetenušky ligrusové (Zygaena carniolica) a existují u nich různé barevné varianty. Jo a mám dle pokynů MLP doplnit, že perleťovec stříbropásek se řekne latinsky Argynnis paphia. (sun) 😀
        A mám 1+2, heč !

        1. Aha, tak vřetenušky! 🙂 Děkuju! Mě právě zaujalo, jak mají různorodé skvrnky. Na bodlácích vypadají naprosto úžasně. (nod)

    2. Vaví, klášterní zahrada je nádherná! (inlove) Na rozdíl od širých lánů (chuckle) . Hezky jste dovolenkovali – od ZOO s gepardicí a Ustinem, přes fantastické labyrinty až po středověkou ves. Naplánovali jste to obdivuhodně – je príma, že se dobře bavil i Táda a dospělci se přitom nenudili 🙂 .

      Tss, se mi s vřetenuškou nevěřilo (wasntme) .

      1. Věřilo – ale Ty´s neřekla, že je ligrusová. (wasntme) (chuckle) A ani latinsky jsi nevěděla, takže to je jen za chvalitebnou. (inlove) 🙂 (inlove)
        (promiň, nestihla jsem to doplnit (blush) )

  28. Milá Kristýno (inlove) , máte nádhernou voliéru – rozlehlou, slunnou, s důmyslnými kočičími atrakcemi (y) (clap) (h) . My jsme kosourkům už před dvěma lety a půl lety zasíťovali balón a upravili balkónové dveře tak, aby tam mohli kdykoli. Před dvěma lety jsme jim tam vybudovali kočičí strom. Mají na balkón přístup i v zimě, ale když je opravdu mráz, zavíráme dvířka napevno. Když je přijatelně, jdou tam sami jen na chvíli a posedávají na dece nebo kobercem potažených odpočívadlech. (cat) 🙂 (cat)
    Chystáme se (ehmm, už dlouho) na úpravu domácí kočičí věže, hmmmm, možná u vás něco okouknu. 🙂
    Přeju všem krásný den! (h)
    Fotodokumentace z výroby stromu (pro inspiraci) je tady:
    http://vave-ri1.rajce.idnes.cz/Jak_se_dela_kocici_strom/

    1. Děkuji, tak to je ohromná fotogalerie, hned to musím ukázat Michalovi, skvělé!!! 🙂

  29. Naše zahrada je taková velká voliéra bez střechy a nemohu si to vynachválit. Kočky mohou být venku dokud my nejdeme kolem 11 spát a nemusím se strachovat, že tam nejsou – utéci opravdu nemohou. Takže podobné voliéry u domů je úžasný vynález a chválím pana manžela, že je tak zručný.

    A omlouvám se za jedno O.T.
    (bow) Děkuji Zaně a Dede za „nástěnku“ ohledně mé cesty do Prahy. (bow) Moc ráda bych se zase s některými z vás setkala. A dala jsem si za úkol, že tentokrát budu čipernější a více „korzovat“, aby to nedopadlo jako minule, kdy jsem se se spoustou z vás jen „pozdravila a rozloučila“ – to asi ode mne nebylo právě slušné, i když s těmi u kterých jsem seděla jsem si popovídala moc hezky. Ono by to asi chtělo „kulatý stůl krále Arthura a jeho rytířů“. Už se těším.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN