20. 10. 2006 9.00
Tak nevim. Holka je zmatená jak lesní včela. Pusu čumákovku mi dala na ucho. Do misky na vodu dala granule. Do misky na granule dala vodu. Řekla, že bude pryč dlouho. Že jede daleko. Že přiveze překvapení. Že budeme koukat. Nechci vidět, co zas vymyslela.
13.30
Nuda. Hroch se zakrtkoval do pelechu. Funí. Mlaská ze spaní. Budu se muset zabavit sám. Možná naučím myš Evelínu taky krtkovat.
15.40
Krtek Evelína je v květníku. Trochu země a celá dracena není v květníku.
17.45
A kruci. Holka už je tady. Slyším jí v předsíni. Krtek Evelína pořád v květníku. Dracena je pod sedačkou. Tam si jí holka určitě nevšimne. Jdu jí říct, že v tom květníku nikdy žádná kytka nebyla, tak ať nedělá zbytečný vlny.
Tsunamissy
17.47
Tsunami. Holka přivezla tsunami. Vyskočilo to z přepravky. Naježilo se to. Zasyčelo to na mne. Vrhlo se to na misku. MOJE kapsička v tom zmizela dřív, než holka stihla říct, že tohle je naše nová kamarádka. Že bude bydlet s námi. Že je to kočičí slečna a jmenuje se Missy. Prý je to bengálka.
Jsem zhrzen. Slovníky lžou. Pod pojmem bengál nepsali nic o malým, poskakujícím, drzým tsunami, které má sem tam tečku a syčí jak papiňák.
18.30
Čekám na jednotky humanitární pomoci. Signály S. O. S. a MAYDAY už jsem vyslal. Holka řekla, že nemám propadat panice. Že si to tady musí Missynka prohlédnout. Jo. Zatím si prohlídla můj ocas. Ještě jednou mi po něm skočí, tak jí spočítám tečky.
18.47
Má přesně 22 teček.
19.10
Malér. Holka našla květník. V květníku myš Evelínu. Pak našla dracenu. Pak hledala nějakého blba, který by zasloužil pár na zadek. Nechtěl jsem jí v tom hledání překážet, tak jsem se radši uklidil na skříň v kočičárně.
21. 10. 2006
Tsunami je oprsklý jak nádražní vrabec. V noci se nacpalo ke mně na polštář. Pořád se vrtělo a okopávalo mne. Je to sotva vidět, ale na zadní nohy by to mělo mít zbrojní pas.
22. 10. 2006. 10.30
Protestuju. Tsunami mi zabavilo myš Evelínu. Už hodinu s ní hraje fotbal. Nemůžu se na to dívat. Jdu hrát taky.
11.00
Stav zápasu nerozhodně. Stav holky taky nerozhodně. Prý až doklidí ty střepy, vysypaný květník a narovná knížky zpátky do regálu, tak prý se rozhodne, jestli nás zmydlí hned, nebo ještě chvíli počká. Pche. Pro jistotu jsme se s tsunami a myší Evelínou zdekovali na hráčskou lavici na skříni v kočičárně. Až dozadu. Tam holka nedosáhne.
Missy sluníčková
23. 10. 2006
Hrochovi konečně došlo, že tady je bengálské tsunami. Očuchal ho, zkusil ho ochutnat, vyplivl chlupy a šel si tsunamí facku léčit jídlem. Myslím, že tady bude ještě hodně veselo.
Mňautobiografie pana Profesora (14) – Globalizace
1. 11. 2006
Nejsem vrba!! Jsem kocour. Teda… no…ale jo. Pořád jsem kocour. Tak nevim, proč se mi tsunami pořád svěřuje. Nacpe se mi do pelechu a diskutuje. Prý je nadšené, co tu má místa. Prý tam, co bydlelo předtím, bylo v kleci. S mámou a dalšími tsunami. Je okouzlené, že tady může úplně všude. Prý nevíme, co máme. Pche. Vím dobře, co mám. Prokopnutou ledvinu, modřiny na zádech a přidupnutej ocas.
Tsunami musí být křížené s klokanem. Ten prý může úderem zadních nohou i zabít. Jdu říct holce, ať naučí tsunami spát jinde než se mnou. Nerad bych usnul navěky. Tsunami se strašně vrtí a neumí koordinovat zadní úderníky se zbytkem těla.
2. 11. 2006
Jau. To bylo do jater. Jsem svinutej. Nemůžu psát.
4. 11. 2006.
Tsunami objevilo, že máme terasu. Vlítlo na ní s rozběhem. Nevšimlo si, že zrovna napadl sníh. Klouzal. Tsunami jelo jak namydlenej blesk. Holka se smála, že máme najednou sněžnou bengálku. No. Záleží na úhlu pohledu. Já viděl rozplesklý, urousaný, sněhem obalený pískle.
Piškot - Jsem soustředěnej kocour
6. 11. 2006 13.45
Tsunami trénuje skok do dálky. Odmítl jsem mu dělat doskočiště. Nejsem žádná matrace. Půjdu se zabývat něčím ušlechtilejším.
14.20
Jsem na skříni v kočičárně. Cítím se zneuznán. Nepochopen. Naštěstí se zatím nemusím cítit ohrožen. Než holka ten toaletní papír rozcupovaný na prvočástice posbírá a vytře šampon, který spadl tak nějak skoro sám od sebe, tak vychladne. Doufám, že pak můj vědecký výzkum na téma „Kolik kousků lze vyrobit z jedné role“ ocení.
15.30
Neocenila. Můj výraz také neocenila. Prý na ni nemám zkoušet oči andělského neviňátka. Prý mám okamžitě slézt dolů. Poradil jsem jí, ať jde ona nahoru. Teď špicuju uši. Šla pro štafle?
8. 11. 2006 21.30
Jsem kocour! Nejsem řepa! Odmítám být nadále okopáván. Uchýlil jsem se před tsunami na skříně v pokoji. Nejsem už nejmladší. Potřebuji nerušený spánek. Na skříň se za mnou tsunami nevyškrabe.
22.30
Tsunami vztekle vřeští. Stojí u skříně. Hlavu vyvrácenou. Chce také nahoru. Dělám, že tu nejsem. Tsunami vztekle povyskakuje. Pokaždé žuchne dolů. Podlaha je dřevěná. Duní. Nocí se ozývá vřískot a dunivé rány.
22.45
Tady by v tom rachotu neusnula ani Růženka. Šípková. Tady bude konečně ticho! Tady se bude spát. To neříkám já. To řekla holka, když odnášela tsunami do pelechu. Hurá. Konečně se vyspím, aniž by mi někdo kopnutím vyměnil slinivku za ledvinu.
23.15
Poprvé. Vřískot. Rána.
23.17
Podruhé. Vřískot. Rána. Vřískot. Asi dopadla tvrdě.
Silná trojka
23.20
Potřetí. Vřískot. Rána.
23.23
Počtvrté. Vřískot. Rána.
23.28
Popáté. Vřískot. Rána. Rána. Aha. Pokus o dvojskok.
23.33
Pošesté. Holka se zvedla a rozespale odchytla tsunami. Řekla, že tady bude klid. Že má tsunami zajet do pelechu. Že ještě jednou zkusí vyskočit na skříň a s rámusem spadne, tak ji přeškubne vejpůl. Blbý nápad. Budou tu skákat dvě tsunami.
23.40 – 00.30
Posedmé. Poosmé. Podeváté. Podesáté. Pojedenácté. Podvanácté.
00.46
Potřinácté. Holka se vypotácela z postele. Rozespale odlapla tsunami a… Dala ho nahoru na skříň! Prý se potřebuje vyspat. Já asi ne, že jo. Zrádkyně!!
00.47
Tsunami se nacpalo těsně ke mně.
00.49
JAU!! Teda! Přímo… tam. Poprvé děkuji osudu, že já a kuličky jsme byli odděleni. Nebýt, tak jsem teď byl rozplácnutej na stropě.
Piškot Pišutka v. t.
(punch) b ojuj profesore, bojuj! nenech se terorizovat klokanem ,co se vydává za kočku..bůh ví, co to holce nacpali!!!! (rofl) (rofl)
(f) (h) nedej se Piškotku 🙂
🙂 Piškotkůůůů (h) (h)
(rofl) (rofl) (rofl) (rofl)
ZÁCHRANA PŘED CHMURNÝM NÁVRATEM Z DOFČI JMENUJE SE PIŠKOOOOOOT!!!!! (h)
Děkuji převelice (bow) , že nemusím již více chmuřeti, že zas dřu kancelářskou židlu. Od tetkon už dobrýýý (y) (rofl)
Ovšem Piškůtkova fotka rozhodně nemá sebemenší chybku (y) (h)
AAAAch pan profesor Pišutka nezklame. Včera jsem to četla hluboko v noci a už jsem měla oči „na půl žerdi“. Tak jsem si dnes dala repeté. MŇAAAM . Nádhera. A ty foootky. :*
Luci: jeste bych se chtela zeptat, jak se ti podarilo tu silnou trojku zorganizovat k foceni ??? 8)
Hano, vůbec nijak. Zametala jsem terasu, židle dala na stranu, někam jsem odběhla a když jsem se vrátila, už bylo obsazeno 😀
jojojo, kočičí společenství na terase taky nemá chybku (y)
Tak tohle tedy byl nářez! A pro mne odměna za 4,5 metru výkopu za cca 5 hodin (za odpoledne). A to jsem ještě musel napřed rozbíjet beton abych měl kde začít.
Piškotku milý, tvoje povídání je jako živá voda. A „holce“ díky za záznam, byla by škoda o tyhle perly přijít! (y)
Honzo, někdy mám pocit, že děláš rekonstrukci a modernizaci severomoravskýho kraje… 😉 (inlove)
(rofl) (rofl) (rofl) Ne, naopak, dělám pomalu a pečlivě, proto mi všechno tak dlouho trvá. (wave)
;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)
.(*) Specialista na automatizované systémy velení vysvětluje náčelníkovi štábu princip a výhody počítače: „Pane plukovníku, tohle chytré zařízení udělá polovinu práce za vás.“ „Výborně, postavte mi do kanceláře dva kousky.“ .(*)
~o) Vinšuju všem hezký večer a pořiďte si dva počítače.
Pěkně se vyspinkejte. (wave) ~o)
jak to, že mě to ještě nenapadlo????? (rofl)
😉 Jó, člověk se musí stále učit. =)) (wave)
To bude nacelnik stabu odnekud kde/kdy nejsou zakladaci. V nasi lihove demagogicke armade by nacelnik o zadny pocitac nestal, protoze uz by za nej davno delal veskerou praci nejaky zakladak. U nas chodili zakladaci misto velitelu jednotek i na velitelske porady.
Dobrý večer, mohu k vám ke klábosnici přisednout ? (chuckle)
Se musím pochlubit, dnes jsem byla pilná jako pilník, dostala jsem od dobrých dušiček jablíčka odhadem tak 10 kilo, praváčky, kuřátka, bedly a žampiňón a tak jsem krajela, čistila, strouhala, sušila, dusila, mrazila a větný rozbor jak vyšitý. Pak ještě přišel Přednosta na masáž, se Psinou ven, myslím že už si to (coffee) fakt zasloužím 🙂
ježkovovoko, tydle pilnice – to mě ničí (chuckle) (rofl)
ta má zase den … tedy Kosatka dravá (bat) – dneska řvavá. Řve a štěká a vrčí a vyje… celé odpoledne. Občas se jí to stává, že má hlučnější dny, ale co je moc, to je moc. Tak jsem ji teď protáhla dlouhou procházkou, pěkně na vodítku lesem slalom, trošku jsme popoběhly a najednou mám doma Šípkovou Růžu…
Potkaly jsme běžící srnče – opět mě Beta mile překvapila – jen ho sledovala – ani vodítko nenapla. Jen ouška se jí přizvedla (happy)
To Psina dělá taky v poslední době, někdy mám pocit jakoby nás v bytě bylo víc než regulérně dopočitatelný počet osob :O
Piškote nádhera (cat) jsi skutečný profesůrek (party)
Milí Zvířetníčci,
situace je vážná, ba neostýchám se říci, že kritická… nestíhám vůbec nic… Lavina práce a bernardýn záchranář se soudkem, ve kterém by byl místo rumu kousek času, pořád nikde. A zatím to nevypadá, že bude lépe. Utěšuju se tím, že pořád lepší hodně práce než málo práce, no.
Ale na Zvířetník si vždycky večer kousek času urvu, čtu a čtu, psát už většinou nestihnu.
Profesor Pišutka vám ze spisovny mává mourovatou tlapkou a posílá všem pusy čumákovky.
Jo a pokud je tady ještě někdo, kdo se nedíval na moje víkendové Krkonoše (to by mě zajímalo, kdo všecko už mi loupal perníček (chuckle) ) tak nabízím výlet:
http://1234zana.rajce.idnes.cz/Krkonose_vikend_na_prelomu_leta_chata_Stumpovka_na_Dvorackach/
Nedívali, mrkneme.
S dovolením jsem zkoukla i tu Anglii a Skotsko, nádherné fotky, muselo to tam být moc fajn.
Parádní výlet (y) a fotky ještě parádnější!! (y) (y)
představ si, že já tentokrát perníček neloupala (shake) Je to sice výjimečné, ale nee.
Fotky parádní – líbí se mi vaše cesty bezlidnaté…
Tam bylo přede mnou osm lidí :O … a nikdo se nehlásí (wasntme)
Nádhera (y)
Já koukala až teď, já ti do zelí nelezu, já teda ne (chuckle) . Jako bych tam byla – i Krkonoše jsou celkem hezké (rofl) . Díky za pocestováníčko – a dokonce i do Polska jsem se dostala (clap)
😡 (wave) Parádní pokoukáníčko na fotečky z Krakonošova. 😡 (wave)
Pane profesore, zápisky jako vždy úžasné. (inlove) (h)
Ehm, mám na vás takový dotaz, na jiného bych s ním nešla, ale vy zvládáte snad všechno. Viděla jsem fotky jistých tečkovaných štuclíků (cat) a jeden vypadá velmi moučníkovitě. Nemáte s tím něco společného, pane profesore?
LA, přednesla jsem zodpovědně tvůj dotaz mourovanému vědci. (cat) Byla jsem následně pověřena tlumočit jeho odpověď : Jem skorovšehoschopnej kocour ! Do kategorie „skoro“ spadá právě nemožnost podílet se na existenci štuclíků. Před šesti lety jsem totiž byl zavlečenej kocour. Zavlekla mně holka. Zavlekla mne k nějakému chlapovi, kterého oslovovala „pane doktore“ . Měla ho oslovovat spíš „ničiteli budoucích generací malých Piškotků“, protože ten zákeřnej chlap mne píchnutím jehly proměnil z moučníku na Šípkovou Růženku a potom mne připravil o sice malou, ale velmi cennou část mně. Od té doby již sice nevolám ženskou a jsem rozverně vyrovnanej, hormonama nepronásledovanej kocour, ale taky bohužel již nemohu předávat své geny. Takže ti zmínění štuclíci jsou mí budoucí žáci, kterým budu strýčkem, pedagogem a vzorem. V úctě Piškot Pišutka v.t.
A já myslela, že při své proslulé vynalézavosti objevil způsob, jak překonat tuto obtíž. (tmi) (rose2)
Neobjevil. Naštěstí. 😀
O.T.
Koukněte se (v pravém sloupci) na NASTĚNKU 😉 (inlove) … chystá se Pražení (beer) (d) (inlove)
zanooooo, co mi to děláš ;( já další tři víkendy budu v Pze, ale ten předtím to už nezvládám 😐
Sakra…. to mě mrzí. No ale když tři, tak to bysme mohli spáchat něco extra, ne? Máš ještě na mě maila? z-nova u strejdy Volnýho.
Milý Piškote Pišutko, jseš naprosto úžasnej kocour a já se pokorně řadím do zástupu tvých obdivovatelů :* (inlove) (rofl) (cat)
Ano, s dovolením se přidám. Umíš bezvadně psát a ještě líp se soustředit.
Prima čtení a kočičáci úžasní! (inlove) (y)
Piškůtku, eštěže Tě neznají moje tři holky. Zákonitě by pak přestaly totiž milovat mne. (inlove)
Pravda, já je zrovna podplatila teploučkými kuřecími kousky, tak vlastně nevim, jestli by se nechaly koupit důvtipným kecálistou. 😉
Tsunami je krasna a roztomila, ovsem pan profesor soustredenej je absolutne verohodne jednicka. 🙂
Jsem zcela a uplne per plex. Normalne … to vam musim rict … ted mi volal, na mobila, postak, rozvoz baliku, ze ma pro me balik s dobirkou a za minutu bude u me a jestli tam jsem. Me puvodne vubec nenapadlo, ze to je postak a myslel jsem, ze to ta firma poslala PPLkem nebo tak necim, i kdyz jsem vybiral postu. A jeste manik rikal, ze ma na baliku telefon a ze je povinny me zavolat.
No dneska zrovna sedim v kanclu, takze jsem zas postaka nevidel, ale fakt cumim. Normalne se jenom druhy den objevi papirek, ze mam balik na poste. A to i kdyz sedim cely den doma.
Ze by zafungoval ten opravdu nepekny dopis co jsem jim poslal posledne???
Taky bych čučela jako jojo :O
Jendo to není jen tím, že Česká pošta by dostala jeden Tvůj dopis! Ta jich dostává nepočítaně, i já jich mám pár uložených v počítači! Nebyly zrovna lichotivé. Ale oni se teď, v rámci zkvalitnění služeb, opravdu snaží zásilky opravdu DORUČOVAT, nikoliv OZNAMOVAT. Zlepšení je markantní a i mně už se stalo, že mi volali, že mám na poště zásilku, bohužel volali do Prahy, že zásilku přivezou a v kolik budu doma, ale do Maršova to mám 160 km. Nicméně hbitě přepsali adresu a druhý den jsem zásilku měla v Praze. Jen jsem zírala. Opravdu to začíná fungovat.
Hmmm. At uz za to muze kdokoli, budiz mu dik a slava!
to se teda budu těšit… 😛
Buďte klidní, u nás furt nic. Vave mi poslala doporučeně furminátor a když už jí skoro končila dovolená a furt nic, tak jsem vyrazila na poštu, že tam mám rekomando. A kde máte lístek? Nemám, protože jsem ho nedostala. Ale mám tu mít rekomando. Prý EE. Tak jim recituji odesílatele a paní počta na mne káravě kouká a povídá: Jo, máte tady doporučený balík. Já na to, že ani na to mi nepřišlo avizo. A ona se jala vysvětlovat, že rekomando může být jen dopis a tohle je balík. A přinesla krabičku velikosti poloviny knížky a váha tak cca 25 dkg. Tak jsem přestala pitvat rozdíl mezi rekomandem a doporučeným balíkem a prohlásila jsem že býval balík až od 1 kg. A avizo jak na dopis, tak na balík. A když tam nikdo nepříjde, tak se dává druhé vážné varování. Vážení, pošta u nás NIKDY NEZKLAME (devil) (wasntme)
OT – Díky palcodržno za pomoc (h) Krev je OK, akorát mám vysokou sedimentaci. Čeká mě ještě nějaké to vyšetření, jedno bude asi pěkně hnusný, ale neumírám (rofl) Včera jsem váhala, jestli si mám nechat udělat fotky na nový řidičák, jestli to ještě stojí zato 🙂 Ufffffffffffffffffffffffffffffff 🙂
Milá Li, to je skvělá zpráva, moc jsem na tebe myslela! nejspíš se na tobě podepsaly všechny ty starosti a tělo si žádá péči a odpočinek! (wait) (h) (h) (h) A teď hurá pro fotku na řidičák! (wave)
Hurá pro fotku!!! (y) (y) (y)
(h) (y) (h) (y) (h)
Lilišku – to je dneska ta nejkrásnější zpráva. Hurrrrááááá. Ještě překonat ta vyšetření a bude zase dobře. Jenom musíš na sebe dávat aspoň trošku pozor – jak říká moje mamka „svět neztrháš.“ (y) (h)
Li: to je nadherna zprava a jsem za ni rada. (h) Potrebujes si ODPOCINOUT. Telu i dusi. Myslim na tebe.
Lídošku, mám z tebe radost. (h)
Nechtělo by to na oslavu menší dortík? Tak třípatrovej? (^) 😉
Milá Li, když jsem zkraje roku 2002 zkolabovala a ležela 2 týdny v bezvědomí na JIPce, pak stále ověšená hadičkami odevšad nikam ještě další 2 týdny v nemocničním pokoji a pak následující 3 měsíce rekonvalescence doma (což jsem, pochopitelně, neudělala, byla jsem ve firmě a ještě stihla v srpnu mezinárodní závody motorkářek v Rožmitále p.Tř.), tak to bylo celkovým vyčerpáním a únavou organismu. Předtím jsem asi půl roku nemohla nic, jen spát. To mi šlo. Ráno jsem nebyla k probuzení, odpoledne po návratu z práce jsem zalehla, usnula a ráno nebyla k probuzení! Bylo to příšerné, celkové oslabení se projevilo ztrátou imunity, takže jsem byla za půl roku celkem asi 8x nemocná, vždy tak 1-2 týdny se šílenou chřipkou, horečkami, na které normálně netrpím, rozjely se mi všechny bolestivé zlomeniny, a že jich bylo, tak mne bolelo snad všechno, opravdu velmi nehezká doba. Měla jsem tehdy sedimentaci 186 a pan doktor mi řekl, že bych vlastně měla být mrtvá, že to prostě není možné! Bylo, i když mi brali krev denně. Klesalo to jen velmi velmi pomalu. Trvalo skoro rok, nežli jsem se vyhrabala z toho maléru. Dodnes nikdo neví, jak jsem k tomu vlastně přišla, spíš se přiklánějí k názoru, že jsem opravdu byla tak vyčerpaná, že to tělo už nevydrželo, a to já vydržím jako kůň. Musíš odpočívat a dbát na sebe, nenechat to dojít tak daleko. Mohlo by to špatně skončit. Já jsem tehdy, po návratu ze špitálu, sakra zvolnila tempo. Měla jsem z toho opravdu strach.
Jinak jsem ráda, že je vše relativně OK. Ale opravdu se šetři!
Jo, jo, Karolinko, to by jednoho vydesilo, co sis prozila. Nevim, nevim, jestli se k tomu nedopracovavam sama – pres vsechny dobre rady, ktere rada udilim.
Já normálně nemarodím, jsem „zlomeninový typ“, ten průšvih s rozdrcenou nohou se mi přihodil jako v počtu desátý úraz, skončený zlomeninou. A nejhorší, tak snad už to vygradovalo a taky to 10. výročí bylo poslední!
Jinak všechno přecházím, jsem taková ta „tvrdá žena“, ale ono se to těžce vymstí! Od konce roku 2002, kdy jsem si tohle prožila – rozpíchaná injekcemi, hadičky všude možně i nemožně, infúze, výměna krve……. ne, děkuji! Už nechci do nemocnice, raději zvolním. I já, která to dělá jen nerada, ale nic jiného člověku nezbývá, chce-li spasit holý život. A o tom to je!
Ufff Karolíno, hlavně přeji, aby ses už nelámala a staré úrazy nebolely a také odpočívej. (y) (y) Ten tvůj popis celkového kolapsu je dost hrůzostrašný.
Nechci nic přehánět, ale strašné to bylo a hlavně před hospitalizací. To, že jsem skončila v tom špitále byl jen důsledek toho, co probíhalo před tím. Ta šílená únava, nezapomenu na to, jak jsem nemohla vůbec nic, snad ani myslet. Já spala snad i za volantem. Usnula jsem u počítače, padla mi hlava, asistentka nevěděla, co se mnou, přednosta ze mne byl vyřízený nervově, protože nechápal, proč pořád spím. Já nebyla schopná vůbec nic dělat. To bylo fakt hrozné, taková bezmoc, zoufalství, že chceš, ale nemůžeš a nevíš proč. Nerada bych to prožila znovu.
Draha Li-toto je jedina dobra sprava dnes-inak mam hrozny den.
tak hlavu vzhůru. u nás doma se říká: „živý nás nedostanou“ (h) (h) (h)
Lidošku, mám z tebe VELIKOU RADOST (inlove) (inlove) (inlove) . Prosím tě, uber, nutně musíš být vyčerpaná. řekni si, že to je vlastně všecko dobrý a na ničem jiným nezáleží – a ono fakt ne! (y) Ten dort bych viděla v jasnejch barvách.
Li, to je bezvadný, četla jsem včera večer a usilovně držela palce. Ono se to vypětí a nerváky musí někde projevit, tak sláva, že to odskákala jenom sedimentace.
Liduško, hurá! Já teď spíš jen nakukuju, ale o tvé prosbě jsem věděla a držela… a jsem moc ráda, že to dopadlo dobře (inlove) Jen to prosím ber jako varování – nechci se opakovat, ale ty nervy, co máš, jsou děsné a trvá to už moc dlouho. Prostě na sebe MUSÍŠ začít být hodnější a víc se opatrovat, nebo ten průšvih přijde. Mysli na Jirku a na holky a zvolni! (h) (f) (sun)
Zdravím Li, a Jirku taky, setrvale držíme aspoň pár drápků… 😀 To MUSÍ dopadnout dobře, když tolik lidí a zvířátek na Vás imrvére myslí. 🙂
Reaguji na Dede. Poslouchej. Dneska v poledne v práci na mne dolehlo několik povinných nemilých úkonů a tak jsem k nim nabírala dech a rovnala si poznámky, co jako dřív a drbala se za krkem a i jinak vošívala, ztlumila jsem rádio, došla se přemejt, slít kávu, postavila si popelník, že si nejdřív dáchnu, srknu hustého turka a pak už to ňáko pude a hledala na těch pár minut rozptýlení a hádej, kde jsem se ptýlila.
Ptýlila jsem se, áno, s Kazanem a Berry na Heveru a doma. Hlavně s Berry, promytou, s opadanýma ouškama, s vuvuzelím čumákem. Někdy si udělám relax u hry, někdy u videí, někdy u pražských gorilek – a někdy u Berry. 😉
Milá Bětuláskovo (inlove) Moc mě těší, že ti ty fotky přinášejí radost (h) a doufám, že přibudou další. Já jsem teď neměla foťák (cestovali s ním kluci), ale zkusím to dohnat 🙂 Kazan a Berry mávají packama a zdraví osazenstvo Kočetie (inlove)
Lídošku (y) (h) (sun)
Piškotku, Piškotku, ty jsi myslím pěknej dáreček! Ale krásně soustředěnej!
Pro Alenu s Maxem : co dělají Vaše tlapky? Je to už trochu snesitelné?Jak jsi to všechno zvládla, asi levou zadní, viď
Jde to, díky. Pravou přední. Jak psala Zana, když člověk musí, tak i může. Max na nohu pořád nedošlapuje, to mi začíná dělat trochu starosti, ale rány jsou skoro zahojený, tak nevím. Jediný, kdo je ve formě, je kotě, které mi sem někdo hodil. Ničitelka Světů v kočičí verzi. Obávám se, že mi zůstane, už mi přirůstá k srdci, ač jsem se bránila. Ono se těm očím těžko odolává. Ale JanaBu mi nabídla velice velkorysé řešení pro případ nouze (mojí).
(y) (h)
Milá Aleno, pořád držím! (y) (h) Pokud jde o Maxe, tak mě napadají tři věci – rány zhojené jen na vrchu – nemůže být pod nimi píštěl nebo něco podobného? To bys asi poznala pohmatem – bolelo by to. Druhá možnost – nemohl to zasáhnout šlachu nebo nějaký úpon? (nevím, kde přesně byl pokousaný) a třetí je otázky psychiky. Byl napadený a hned na to ses zranila ty… oni někdy ty jejich hlavy pracují zvláštním způsobem (angel)
Krásné počteníčko, k projasnění dalšího pracovního dne úplně nejvhodnější. Piškote, máš úžasně vtipné a pohotové paničky s nervy jako provazy, když ty tvoje vynálezy zvládají s takovým šarmem a humorem. A trošku je šetři, ať nám vydrží psát co nejdéle.
Piškote, jsi charakter a máš mou plnou podporu. Navíc umíš bezva pobavit, fakt povedené čtení 😀
Tak nevím: Kdo je vlastně u vás doma? Vy, nebo ta smečka? U nás je to jasné. Byt patří kocourkovi a my jsme jen trpěný personál, kterému je nutno vynadat, když s dostatečným předstihem neplní přání Jeho Lordstva. Naštěstí už je mu 20 pryč, takže nějak příliš aktivní není, naposled se pokoušel ulovit lva v TV panelu, když běžel film z africké přírody. Ale jakmile se začne v kuchyni dělat něco s masem, nebo rybami, tak je blesk okamžitě jeho pomalejší brácha. Je zajímavé, že o zpracovávání jiných potravin, nebo mytí nádobí zájem absolutně nejeví.
Krakonoši – jak to tady tak vidím, většina z nás má to štěstí, že může pobývat v domcích či bytech svých čtyřnožců, kteří nám milostivě dovolí tyto nemovitosti v rozumné míře používat (chuckle) .
Co se týká kuchyně – nůž si mohu brousit jedině v případě, že budu RYCHLE krájet maso do kocouří misky, jinak se jedná o poplašnou zprávu!
Melíšek vždy asistoval v Maršově v bytě při veškerých kuchyňských aktivitách. Seděl na lince, do všeho strkal všetečný čumáček, ale neochutnával, neb je to čumáček mlsounek a ví, co chce a co mu chutná. Od doby, co máme Zrzínka, asistují dva, ale jen v Praze, v Maršově spolu ještě nebyli. I tak, když jdu do ledničky v té své obrovské kuchyni metr x metr, tak se mi oba melou pod nohama a já nemám možnost se pohnout, abych některému nešlápla na tlapičku nebo ocásek – no, to jen v Melíškově případě, na ten Zrzínkův pahýlek by se šlapalo dost těžko! Melda s oblibou leze do ledničky a tam si v přihrádce hospodaří, asi je mu taky vedro jako mně, takže si ustele a odmítá se hnout. Krájím jim masíčko raději v kanceláři dole, nahoře by to dost dobře nešlo za jejich usilovné asistence. Je to tu tak malinkaté, že si nemůžou ani vyskočit na ledničku, na které jsou jejich rezervní mističky a pár mlsků a varná konvice. Možná tak myš menšího vzrůstu by se vešla, jinak nic. Ale dozor dvou kočičáků v tak mrňavém prostoru je stejně na palici, protože jsem stále ve střehu, kam šoupu nohou.
Jo, jo krok sun krok, to známe všichni 😀 😀 Já nezapomenu, jak jsem jednou toto pravidlo ve spěchu opominula a běžela před odchodem zavřít okno v kuchyni. Kocour nicméně usoudil, že každá má návštěva kuchyně stojí za pozornost, protože co kdyby, že 😀 A já v letu najednou mám něco pod nohama, rozběhnutá noha končí dost zprudka v čemsi měkkém, to měkké najednou řve jako by ho na nože brali, já jsem přitom skoro na zemi, jak se mi to měkké připletlo pod nohy, i leknutím z toho řevu a obavou, že jsem zahubila naše černobílé zlato. Černobílá čára se utíká schovat, já za ní letím s nesmírnými omluvami. Odchod se pak trochu posunul (sweat) No, odpustil mi a já zase důkladněji šoupu nohama.
Jo, omluvy, to znám, já se taky omlouvám i za prarodiče! Tuhle jsem měla lehký zdravotní problémek po krabím salátu. Jo, když je někdo ťulpas a dlabe umělohmotný krabí salát s majonézou v cca 30° vedru, ještě ke všemu viditelně zbytek v misce místní prodejny, tak se nesmí divit! Vzbudilo mne všem jistě známé škrundání a bolest v břiše a už jsem mazala. Kocouří populace hajala na svých místečkách – Zrzínek na křesle, Melíšek stočený u mne v nohách (pěkně hřeje, když je venku i v noci k nedýchání!). Bylo mi to celkem jedno, jestli je probudím a co budou dělat, protože jsem měla doopravdy nakvap. Tam to šlo, kocouři byli rozespalí a já dost rychlá, zpátky ovšem, po nezbytné úlevě i hygieně, už hůř. Nerozsvítila jsem, protože nebyly zatažené žaluzie, venku tma, hvězdy žádné, protože se chystalo k bouřce a uprostřed dvora jsem tam jak ve výkladní skříni. S tím krátkým tričkem a holou řití nic moc. Brýle jsem v tom fofru nestihla nasadit. Slepá jak slepýš, oslněná ještě světlem z koupelny, jsem vkročila do černočerné tmy, šlápĺa opatrně na černý zátěžák, který tam máme, Melíšek byl tam, vykvikl a já nohu stáhla, abych opatrně šlápla dozadu, kam jsem ovšem neviděla a tam byl zase Zrzínek. Vikvikl taky a zajel pod pohovku, Melda se vrátil zpátky a jal se mi lovit palec. Myslela jsem, že se na to WC vrátím a dospím tam, protože dostat se v té tmě přes překážky a s dorážejícím černým kocourem na černém koberci zpátky do postele, to byla užívárna.
Je to tak Krakonosi. A ted si predstavte mou domacnost – dve kocky domaci, jeden z nich znacne oprskly, a pes – mily trouba. Dve kocky polodomaci – s tema je tak nejmin starosti – a jeste navrch prednosta. Komu ten barak patri????? ]:)
Zbytečná otázka. Jakmile je doma byť i jen jediné zvířátko, stávají se z nás okamžitě a automaticky služební duchové, zejména když je to kočkovitého původu. Ale to blaho, když si ten trapič vyskočí člověku na klín, (náš Ferdík je kocour pozemní a nechovací, takže vyleze maximálně na gauč, pokud na něm někdo je), nastaví cejšku a začne vrnět, nebo když si k vám vleze do postele, za velkého vrnění olízne nos a lehne si tak, že pro vás už prakticky nezbyde v posteli místo! Kdo to nezažil, přichází o hodně. Jinak je náš kocourek natolik inteligentní, že o kuchyň se začne zajímat opravdu jen tehdy, když nějakým záhadným způsobem zjistí, že to masíčko, co bylo vyndáno z ledničky, je opravdu pro něj, jinak maximálně nastraží ouška a naježí fousky, ale zůstane v poloze nejoblíbenější, tedy ležícího střelce. A nějaké lezení na stůl v kuchyni? No dovolte, ale proč by se Jeho Lordstvo, jakožto slušně vychovaný kocourek zbytečně namáhalo, když moc dobře ví, že mu bude potrava, s pokornou žádostí o konzumaci, donesena až pod čumáček! Zvýšenou hladinu zájmu projeví jen tehdy, když zjistí, že na pořadu dne je uzená makrela, (kterou kvůli ledvinám nesmí, takže ji dostává jen velmi zřídka a za odměnu), to je ochoten i zapanáčkovat, přesněji řečeno; udělat tučňáčka. (zadek zůstane na zemi, přední část se zvedne do vertikální polohy, přední tlapky nad hlavu a: ÉÉeeeÉÉoua. Dopadne to tak, že z jednoho kousku pro hladem umírajícího ubožáčka (představa krmiče), je půlka ryby, samozřejmě podávaná po kouskách, zbavených kostiček (To stačí, víš, že to nesmíš!/ ÉÉÉauÉÉajíííí!). Teprve, když krmičovi zbydou nepodstatné a nejméně chutné části, naládovaný lotr se spokojeně odvalí k paničce, od které si nechá zvalchováním promasírovat cejchu, načež zalehne a nejméně 6-8 hodin spokojeně tráví.
Máš mě na svědomí, Piškote jeden nemožnej! 😀 😀 😀
Ty máš vodražený ledviny a prokopnutý játra a já protrženou bránici, bo se tu řehtám jak kobyla v Chuchli.
Tečkovaná Tsunamissy klokanovitá se zdá být skvělým parťákem na blbosti. Chudák Holka. Myš v květníku by mně taky dostala.
Prachovka včera pro změnu ulomila větev benjamínkovi a povalila pandán, co byl opřený o koštětovou násadu. Má kliku, že ho neulomila. Čúza.
Musela jsem si vyhledat, co je to pandán. Ale kromě kytky v květináči mi to vyhodilo ženskou v třásňové havajské sukýnce, tak co to Prachovka teda povalila?
Sice se mi občas Prachovka snaží vytvořit ze sukýnky třásně, ale aby povalila mě, to by musela mít řádný rozběh! A žádnou jinou ženskou v třásních doma nestrpím! (flex) (chuckle)
Samozřejmě že povalila kvítko. Vzpomínáš si na tu obrovskou mrchu, co vypadá, že podpírá schodiště? Tak jednoho jejího synáčka, co se táhnul za světlem a tudíž musel být podepřen. Tak ho vyprostila z podepření, na což reagoval překocením. A já jsem teď zdrápaná. Ne od Prachovky. Od pandánu.
No, nepamatuju- pamatuju orchidej na okně a pryšec, co mi připomíná Mexiko- u mně doma ten jeho kousek pořád žije. Taky jsem nikdy neviděla zahradu- jednou jsme přijeli ve vánici a podruhé navečer. (f)
Nevadí, příště musíš přijet v létě a ve dne.
Ten inkriminovaný pandán (výška cca do pasu) je hned vlevo od té euphorbie (mexiko). Na mexiko Prašivka neleze, ale pandánové bodliny jí nevadí, jen jí pročísnou kožíšek.
Pandán je nejprve kytka, později strom, rostoucí, mimo jiné, i na Havaji. Ta ženská (polynézsky vahine) byla nejspíš členkou Havajského Pandan clubu.
Pane profesore, tleskám za vzorné poznámky- DOKONALÉ!
Jinak musím konstatovat, že když se něco chce pokazit, tak se to pokazí- mí rodiče mají na chalupě studnu vyvrtanou ve skále, 35 metrů hlubokou. A včera měli studnaři vytáhnout zařízení ruční pumpy z toho vrtu- no a 6 metrů táhla (8mm kulatina) jim upadla zpátky do toho vrtu. Takže nevíme, jestli se to podaří pomocí silných magnetů vytáhnout nebo jestli se nám tam podaří čerpadlo zasunout i kdyby to v tom vrtu zůstalo- jinak máme chalupu bez vody.
Jo, Matyldo, moje rodina ted resi vodni situaci na chate v Jesenikach. Obec zavadela vodovod, tak se k tomu upsali. Meli to delat jakysi den, synovec si na to vzal dovolenou. Jenze hosi prijeli s bagrama a jinym tezkym zarizenim o nekolik dnu driv a peclive pesteny horsky pozemek je doslova prebagrovan, nekolik stromu lezi, zivy plot zmizel a jeste zasypali studanku a potok hlinou, tak se nam tvori mokrisko. A navrch to nedokoncili… Prej je to dost hruza. Preju uspech s vasi studnou.
Jak si pospíšili, aby je někdo u toho nezkontroloval! (punch) :@
Zpřelámat ruce by zaloužili…..
Už jsem tu myslím psala, jak jsem před pár lety zpucovala chlapce stavební, když si chtěli v mém záhoně vykopat ďouru na napojení překopnutého kabelu (dělali asfaltku, překopli káblík telefouní a nechtěli to napojovat pod silnicí). Nakonec vyryli listopadky, posadili do kolečka, odvezli za barák do stínu a pokropili, vykopali díru, udělali, co potřebovali a zase zasypali a zasadili listopadky. Zalívala jsem už sama. Ale člověk je musí nejdřív dořvat.
Na soukromém pozemku nemá telefouní kablík co dělat, pokud to není vaše přípojka! Zkusit to u nás, tak pojedou jak Pendolino a zastaví se nejdřív po kilometru! Ta Telekomácká pakáž je drzá jak nádražní veverky.
U nás na chatě zaváděli vodovod v r. 2002. Když jsem zjistil, co to obnáší a co to bude stát, tak jsme starostu s jeho zlodějskou nabídkou vyhodil a nechal si vyvrtat studnu. Investiční náklady byly nižší a dnes mám denně k dispozici 12 krychlových metrů kojenecké vody. Ve vrtu je Nautila se zárukou na 50 let a jeden kubík mne vyjde na 2 Kč za elektřinu (uživatelé obecního vodovodu platí 57 Kč a nesmějí zalévat, protože vody je, díky poddimenzovaným zdrojům málo; obecní studny kryjí spotřebu ze slabých 40%, takže vodojemy se doplňují z cisteren). Pokud chcete mít cokoli kvalitního a levného, musíte si to udělat sami, nebo se, pokud je možnost, stát samozásobiteli. Jakmile začnete od kohokoli odebírat jakoukoli službu, stáváte se okamžitě obětí vydírání bez možnosti se vzepřít.
Uffffffffffffffff, 35 metrů ve skále, dej vědět, jak to dopadlo. Tohle si vůbec neumím představit. Ten vrt musí být přece strašně úzký, počítám, že se to tam dokáže šprajcnout nato tata. Držím palce, aby všechno dobře dopadlo. (y) (y)
Takovou studničku taky máme, část v nějakém rozdroleném pískovci, část ve skále, průměr vrtu 160 mm, výstroj něco málo přes 100 mm… Přibližně každé tři roky vytahujeme čerpadlo kvůli zpětné klapce – pošušňáníčko – tahat skoro dvacetikilové čerpadlo 18 metrovým sloupcem vody a dávat pozor, aby šlo vše zaráz -kabel, trubka a lano…ještě že mladej už je dost velkej a tahá to sám s pomocí manžela.
Vyměňte Malyše za Nautilu a máte po starostech. Zpětnou klapku pak můžete osadit kamkoli, čili tam, kde se k ní snadno může.
Kliknu na Zviřetník, vidím Piškotka a koutky úst se mi posunou nahoru, čtu a koutky se posouvají stále výš, až se mi ovinou kolem celé hlavy a já se celá tetelím blahem a vypadám jako velmi šťastná momentálně zavostalá. 🙂 (nod) (h)
Milá Lucy (inlove) , Piškotkova vyprávění nemají chybu, sluníčko dvaadvacetitečkové bengálské je krásné a svatá trojka nemá chybu. (y) 🙂 (h)
A víš co? Missy má pravdu, u vás je fakt kočičí ráj. (h)
Přeju všem krásný den (h) a buďte tu hodní, vrátím se zítra. (wave)
Pane profesore, drahý Pišutko!
Jedno Cunami, žádné Cunami a „Nikdy nebylo tak zle, aby nemohlo být hůř!“ Jako ta Sybila prorokuji, že bude (chuckle) !
No ale zrovna včera jsem si četla poslední vaše vědecká pojednání (na Blue tom-cat (wasntme) byla hnedle tři za sebou) a tak jsem logicky usoudila, že jste přežil všechny pohromy – a že si holka ten žebřík ještě neobstarala (rofl) . Jen tak dál a stále lépe. (h)
Když mi čas dovolí, taky tam zabrousím, ale jak mi v mládí vtloukali do hlavy – opakování je matka moudrosti, tak opakuju a s chutí 😀 (cat) .
No to zase nemá chybu!!! (rofl) Missy je nádherná, ovšem soustředěnej kocour mě dostal! To je úžasněj výraz kukadel! jak tak čtu, taky to s nima nemáš jednoduchý 😀 (rofl)
Když jsem viděla Piškotka, odsunula jsem hrnek s kafem co nejdál od počítadla! Co kdyby!
A smála jsem se tu, až mi tekly slzy a až se všichni divili, co se mi stalo.
Včera jsem se totiž moc nesmála. Bylo mi zle od rána a celý den jsem přemýšlela, kam zalezu umřít.
Ráno jsem se v mé kocouří domácnosti taky pobavila. Melíšek asistoval Zrzínkovi ve vyhledávání hraček. Zrzína omrzely myšky, co měl v pokoji, tak si šel do „kocouří“ tašky pro další zásobu. Od Bedy tam má spoustu háčkovaných chrastítek, jedno vytáhl, Melíšek to očmuchal a zjevně neodsouhlasil, takže drzoun Zrzoun zanořil znovu tlapičku a vytáhl další, tentokrát žlutou s ocáskem. Ta se jim zalíbila a šli si hrát. Že by ovšem uklidili ten chaos kolem tašky, to je ani nenapadlo. Ale vyřádili se u té hračky jak dvě koťata.
Tak Piškotku, hodně trpělivosti s Tsunami, vydrž a zase něco mňouknil.
POZOR! Počítadlo je elektrické zařízení a jak známo, elektřina jakékoli tekutiny na bázi vody se nemají silně rády! Pokud se do jakýkoli nápoj dostane do útrob čehokoli elektrického (notebook, mobil, foťák a t. d.), koledujete si o těžký malér! A platí to i pro klávesnici klasického počítače a toi pro tzv. vodotěsnou. Protože i kdyby se (čirou náhodou) tekutina do elektrických obvodů nedostala, zalepí se klávesy.
Úžasné povídání, krásné, úsměvné,…
Díky, pane profesore! (h)
(h) (y) (y) (h)
Krásne dobré ránko všetkým vinšujem! Je zamračené a Piškót aspoň človeku zdvihne náladu. Krásne vtipné čítanie!
Náš psí hrdina ukradol buldočkovi handrového panáka a ráno ho víťazoslávne nosil po byte. Ako keby nemal svoje hračky! No,asi nemá také dobré. Je skrátka ťažko poučiteľný. Zlodej jeden! (bat) (dog)
Uááááá, řvu, ale ne nad tebou Piškýsku, ale nad peckou. Uprostřed vzkazu se mi přepl úúúúolně jinam (punch) , to má Škudibík, co mi to udělal.
Piškotku, to je po ránu hned nářez (chuckle) (rofl) (rofl) . Mě jen těší, že aspoň za jedno Tsunami nemůžu já. A hele bude hůř (rofl) .
Jako třeba naše Prostřední. Paní učitelka po ní v dějepise chtěla, aby jí něco pověděla o Napoleonovi. Ehm, to bidýlko se na ní upřeně zadívalo a pravilo „Co si nepamatuju, to se nestalo!“
Si pamatuj a piš (sun) Já budu dělat to samé
Co si nepamatuju, to se nestalo (rofl) (rofl) (rofl) (rofl) To je přímo dokonalé (rofl) Tak v mém případě se už nestalo skoro nic. Ale mám takový nejistý dojem, že to učitelka možná zrovna nebyla ochotna uznat. Ale ono takový Napolijón, kdo se má ty války pořád učit, zvláště takové něžné dívčí stvoření.
Chudák učitelka; jak takovouto odpověď klasifikovat? jedničkou za prima fór, nebo pětkou za ,,zvládnutí“ učiva? 🙂
A co svatozář, máš? (angel) Ale hláška je to dobrá! (rofl)
Jenom jestli to nebyl ten – kytát! (rofl)
Napoleonův?
Trošku jsem se projela po Googlu a ten praví, že prý je to známé heslo opilců. Původ jsem zatím nenašla. Je prý velmi rozšířené na Facebooku, třeba to má dítko odtamtud 🙂 😀
Chudáčku Piškůtku, jak oni Ti ubližují. Že se Tsunami nenacpe k Hrochovi, asi proto, že s ní blbneš. Ale chtělo by to více foto v akci
To se snadno řekne… Ale fotit takovouhle dvojku v akci by byl problém i pro Hop džina. Máme kocourka přes dvacet let, nikdy nebyl nijak divoký a za celou tu dobu jsem se zmohl na všehovšudy šest koukatelných fotek. Spíš vyfotíte dobře hurikán, než jakékoli domácí zvířátko. 😀
hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat nějaké bolístko na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Tak já se tedy přiznám… Ve škole je prázdninový klídek, tak jsem se věnovala vědecké činnosti. Našla jsem si a prošla deníky jistého profesora Pišutky. A musím říct, že jedno Tsunami žádné Tsunami… bude výrazně hůř (rofl)
Jinak, slovutný profesore, doufám, že prožíváte prázdniny na chaloupce a že houby rostou 😛
Kdo by to byl řek, že může bejt puntíčkovaný tsunami takhle paličatý?! 😀
Piškotku, chudinečko můj malej, vydrž, prosím, aspoň než se dokážu utrhnout a přijet se na tebe podívat! (sun)
Vážený pane profesore Piškotku – Vy jste (spolu s Ešusem) jak omlazovací pilulka :* Člověk se smíchem celý protřese a hned je mu lépe na těla a duši 😀 Jen se omlovám, že mi Vaše lamenty příjdou k popukání směšné, místo abych s Vámi soucítila nad drzostí Holky přinést domů Tsunami. To byste ovšem musel ty Vaše trable podávat trochu jiným způsobem a ne takhle:
….“ Pak našla dracenu. Pak hledala nějakého blba, který by zasloužil pár na zadek…. Prý mám okamžitě slézt dolů. Poradil jsem jí, ať jde ona nahoru. Teď špicuju uši. Šla pro štafle?….Jsem kocour! Nejsem řepa! Odmítám být nadále okopáván“…. (rofl) 😀 (rofl)…atd. atd.
Ale Piškotku, dejte si tlapku na srdce a přiznejte, že Vám přizeň Tsunami lichotí, protože kterému chlapovi nedělá dobře, když za ním ženská s nezlomnou vytrvalostí dolejzá? Tsunami se Ván nejen cpe přímo do pelechu, ale pokoušela se za Vámi dolejzat dokonce až na vrch skříně. To Vy se jen tak děláte „Hard to get“. (inlove)
Holko Luci – doufám, že podobných povídání v zásobě na dlouho dopředu (h)