Chov hovězího dobytka se v Klokánii liší od toho v Evropě asi jako Venuše od Marsu. Daleko to je skoro stejně nebo aspoň přibližně. Kontinent s dvaceti miliony lidských obyvatel má navíc 90 milionů ovcí a hovězího dobytka 30 milionů.

Při trošce kupeckých počtů není obtížné si spočítat, kolik metanu tento dobytek vyprodukuje. Jedna ovečka vydýchá nebo vyříhá 30 litrů metanu denně a jedna kravička denně s odpuštěním vyprdí metanu litrů 500. Dát se tento biogas nějak schraňovat, tak každý farmář má pohonné hmoty zadarmo a ještě ochrání ozónovou vrstvu.

U klokanů je dobytek volně venku na pastvinách celoročně, je tak skoro polodivoký chováním, ale čistý rasou, či druhem. Podobně jako u oveček, které se tu chovají na maso nebo na vlnu, tak i kravičky se tu chovají buď na mléko, nebo na maso. Tak zvané „mléčné farmy“ jsou podstatně menší než ty „masové“ a také jsou poblíž obydlených center, kde jsou mlékárny a odbytiště. Krávy mléko dávající jsou relativně v blízkosti budov farmy, kde se tyto zpravidla 2x denně dojí. Tyto kravičky jsou také přikrmovány jádrem právě při dojení.

Vše je vysoce zautomatizováno a ovládáno počítači. Taková mléčná kráva s naplněným vemenem si to sama míří tam, kde se toho mléka zbaví. Každá má elektronický čip, který je automaticky přečten a systém pak ví, o kterou kravku jde. Na správné stání takovou kravičku navedou automaticky se otvírající a zavírající brány. Cestou je ovšem bez svého vědomí zvážena a ve stání je jí roboticky vemínko se struky očištěno, struky robotem náležitě lokalizovány a opět robotem nasazen dojící přístroj. Lidí netřeba.

Proto jsou takové farmy rodinnou záležitostí, bez zaměstnanců. Množství vydojeného mléka od každé kravky je pečlivě měřeno a uloženo v počítači. Podle její váhy, množství a kvality vydojeného mléka je pak kravka přikrmována přiměřeným množstvím krmiva s vysokým obsahem proteinu. Vydojené mléko je v trubkách okamžitě podchlazeno a v chlazených nádržích neustále mícháno, než se přečerpá do mlékárenské cisterny na odvoz do mlékárny kde je dále ošetřeno a zpracováno na zdejší různé a vynikající mléčné výrobky.

Takže tak vypadá informační revoluce v praxi. Každá kravička má svoji kompletní historii v databázi v počítači. Přesto je práce takového farmáře a jeho rodiny náročná, někdo musí nejméně dvakrát denně v dobu dojení dohlížet, zda vše jede, jak by mělo, 7 dnů v týdnu 365 dnů v roce, nemoc neomlouvá. Nutno dodat, že zdejší mléko je vynikající kvality. Když jsme si zde poprvé v říjnu v roku 1968 koupili mléko, tak jsme si mysleli, že jsme udělali omyl a koupili si smetanu. Tak se nám aspoň jevilo, po zkušenostech s mlékem a smetanou co byly tehdy k dostání v kleci socialistického Československa. Avšak dovolte, abych se raději věnoval dobytku, co se tu chová na maso. A jaké!! Jako to máslo na jazyku se rozplývající!

Dobytkářské farmy, kterým se v USA říká ranče, se u klokanů nazývají „Cattle stations“. Tyto se vyskytují prakticky po celé Klokánii. Majiteli takové cattle station se zde říká „grazier“. V Klokánii je také rozlohou největší cattle station na světě. Jmenuje se Anna Creek Station, je v Jižní Austrálii a je větší než státy Israel nebo Belgie. Její rozloha je 24 000 km?, tedy 6 000 000 akrů. Je tak 8x větší než nejrozlehlejší ranč v USA v Texasu, King Ranch.

Každá stanice má „homestead“, tedy seskupení obytných a hospodářských budov, kde žije majitel nebo manager stanice. V ostatních staveních jsou ubytováni zaměstnanci, pak tu jsou sklady, zásoby pohonných hmot, garáže, dílny, hangáry a dieselagregát na výrobu elektřiny. Ty větší mají i základní školičku jednotřídku, malý obchod, zvaný „General store“, kde jsou k dostání potřebné nezbytnosti, minihospůdku, kde je možno nakonzervovat hlasivky a hlavně spláchnout prach z krku.

Podle toho, kde takový homestead je, voda se zabezpečuje buď z řeky, ale ve většině případů z artézských vrtů. Když děti odrostou základní škole, tak jsou zpravidla od šesté třídy posílány do internátních škol do měst. Lékařskou péči zabezpečuje RFDS, tedy Royal Flying Doctor Service, čili létající doktoři. Je to taková naprosto soběstačná komunita uprostřed ničeho.

Velké cattle stattions začaly v Klokánii vznikat už počátkem 19. století. Na tehdejší, poměrně řídké osídlení kontinentu, byly tyto stanice velice odloučené od tehdejší civilizace a dokonce i od nejbližších sousedů, kteří mnohdy byli více jak 500 km daleko. Doprava pouze terénem, cesty neexistovaly, a pouze koňmo nebo na voze. O dobrodružství nouze nebyla a také úmrtnost byla vysoká. Přežívali jen ti nesilnější jedinci a to ještě pouze ti, kteří měli notnou dávku štěstí.

Legendami se stali první „graziers“, jako James Tyson, syn trestankyně, co byla transportována do Klokánie za krádež. Založil svůj úspěch na řeznictví v prostoru zlatých polí u Bendiga ve státu Viktoria. Rozvážným nakupováním a znalostmi dobytka, jeho cest kudy se hnával na trh a moudrým výběrem najímaných pastvin, které poskytovaly podpůrný řetěz ze severního Queenslandu do viktoriánského Gippslandu, si zajistil monopol na dodávky hovězího masa do měst Melbourne, Sydney a Brisbane.

Jeho bohatství se stalo legendární, dokonce půjčoval peníze státu Queensland a v době hospodářské krize, v roku 1892, díky jeho finanční pomoci tento stát přežil. Byl to takový australský Baťa. Nikdy se však neoženil a neměl žádné potomky. Jeho majetek po jeho smrti, roku 1898, byl v té době největší v Austrálii. Tento byl tehdy rozprodán za ?2,36 milionů, které byly rozděleny mezi jeho příbuzné.

Sidney Kidman

Podobnou legendou je Sidney Kidman. Tento vybudoval řetěz cattle stations od zálivu Carpenterijského na severu kontinentu až do Jižní Austrálie. Vybíral si místa se zdroji vody a v hlavním městě Jižní Austrálie, Adelaidě, měl svoje odbytiště.

Sir Sidney Kidman působil téměř o dvě generace později než James Tyson. Opět se potvrzuje pravidlo, že tvrdé dětství rodí tvrdé a úspěšné muže. Sidney Kidman se narodil 9. května 1857 v Jižní Austrálii jako pátý syn do rodiny George a Elizabeth Kidman. Otec mu zemřel, když mu byl jeden rok a poslední bratr se mu narodil po otcově smrti. Jeho matka se znovu vdala, se šesti syny, všemi starými pod deset let. Vzala si pomocného dělníka na farmě, Stephena Starra, který však byl ožralka a rváč. Přesto ještě stihla mít s ním tři dcery.

Sidney Kidman, stejně jako jeho bratři opustil neutěšený domov jak nejdříve mohl. A tak ve třinácti letech začal pracovat jako námezdní pomocník na farmách. Vydělané peníze nerozhazoval, ale šetřil. Když se odvážil požádat zaměstnavatele o vyšší plat, tak byl na místě propuštěn. To mu bylo impulsem k tomu, aby si založil bankovní konto a začal podnikat. Nejprve jako špeditér, tedy v transportu a později v řeznictví. Také zkoušel svoje štěstí na burze, ale bez výrazného úspěchu.

V roce 1885 se Sidney Kidman oženil s Bel Wright z Kapundy. Netrvalo dlouho a Sidney Kidman, v roku 1887, koupil svoji první farmu, Thule Station a založil dostavníkovou společnost jako konkurenci tehdejší Cobb&Co. Zabezpečoval tak osobní dopravu a poštu v Jižní Austrálii na mnoha místech v NSW a Queenslandu. Když v Západní Austrálii vypukla zlatá horečka, tak Sidney Kidman vykoupil tamní odbočku Cobb&Co a získal tak monopol v tamější dopravě.

Počátkem devadesátých let devatenáctého století, kdy zde vládla hospodářská krize, rozprodal Sidney veškerá svoje aktiva mimo dopravní společnosti v Západní Austrálii a začal nakupovat velké cattle stations. V roce 1900 se také stal smírčím soudcem. Provozovat velké cattle stations nebylo bez rizika. Za velkého sucha v letech 1900 – 1903 tak ztratil 70 000 kusů dobytka. Tato zkušenost ho podnítila k dalším nákupům velkých cattle stations, aby měl možnost přemístit dobytek z místa sucha na místo, kde se uživí. V roce 1906 se tak stává největším soukromým majitelem pozemků na světě. Jejich souhrnná rozloha byla větší než Anglie, Irsko, Skotsko a Wales dohromady.

V roce 1909 navštěvuje Kidman poprvé Velkou Britanii a objednává si svůj první automobil. Po jeho dodání shledal, že tento je třeba neustále kontrolovat a udržovat na cestě, kdežto jeho bývalý transport koňmo si cestu vybíral sám a Kidman se tak mohl soustředit na plodnější činnost i za jízdy. Proto tento automobil dal své dceři jako svatební dar. Za první světové války Sidney daroval ve prospěch válečného úsilí legendární množství vlny, masa, koní, ambulancí, a letadel. Svým zaměstnancům zaručil práci po návratu z války a finančně se postaral o rodiny těch, co se z války nevrátili. Velké obnosy daroval Červenému kříži a Armádě Spásy. Koncem této války Kidman začal s diversifikací. Začal stavět lodi, silnice, železnice a vodní přehrady.

Když Sidney přemístil vedení svých podniků a bydliště do Adelaidy, tak svoji bývalou residenci, Kapunda home, daroval odboru školství aby byla použita jako střední škola.

V roce 1921 byl Sidney Kidman pasován na rytíře, stal se z něj Sir Sidney Kidman. V roce 1932 u příležitosti jeho 75 narozenin uspořádali jeho zaměstnanci v Adelaidě velké rodeo, kterého se zúčastnilo 50 000 lidí. Toto zůstává dodnes největší narozeninovou oslavou pro soukromou osobu v Klokánii. Za tři roky potom, Sir Sidney Kidman, 3. září 1935 umírá. Jím založená společnost, „S. Kidman & Co. Ltd“ stále existuje a je v soukromých rukou Kidmanových potomků. Vlastní 19 cattle stations o celkové rozloze 124 000 km čtverečních, kde mají úhrnně 200 000 krav.

Horské farmy

Blízko jižního a východního pobřeží kontinentu a na velkém předělovém pohoří jsou relativně malé farmy buď krav na mléko nebo chovné, obhospodařované zpravidla celou rodinou, jako třeba rodina Knightova u osady Gunnedah v NSW. Rodiče a 4 děti, Sam 21, Sarah 19, Thomas 13 a Mick 11, obhospodařují 1820 hektarů pastvin, kde mají kolem 1 000 kusů hovězího dobytka. Je to rodina známých koňáků, která si život bez koní neumí představit. Otec, jménem Lindsay, vysoký a šlachovitý, pochází z rodiny chovatelů koní a jeho jezdecké umění je tak přirozené, že tvoří s koněm jednolitý celek. Mamina, jménem Jan, je bývalá šampiónka koňácké soutěže zvané „campdraft“. Toto je typicky australský sport, který vznikl v táborech honáků na australském outbacku koncem 19. století. O co jde?

V malé ohradě (camp) je malé stádečko, kolem šesti až deseti kusů dobytka a honák na koni se snaží jeden kus od tohoto stáda oddělit a co nejrychleji a nejpřesněji jej hnát určenou cestou k malému východu z ohrady. Kdo někdy zkoušel oddělit hovězí kus od stáda, ocení toto umění koně i jezdce kteří tvoří jeden celek, symfonie pohybu. Určená cesta není přímá, ale má zpravidla jednu pravo a jednu levotočivou obrátku. Přimět hovado, aby běželo tam kam má, vyžaduje velkého umění. Jak jezdeckého tak honáckého. http://www.campdrafting.com.au/index.html

Rodiče úspěšně předali svoje umění a lásku ke koním svým dětem na které mohou být právem hrdí. Sam a Sarah jsou už zkušení honáci a Thomas a Mick nezůstávají daleko za nimi. Každý z nich odvádí svoji práci s dobytkem na 100 %.

I tohle je honák...

Zcela odlišný a specifický charakter měly a doposud mají cattle stations ve Sněžných horách. Však právě tam vznikla legenda „The man from Snowy river“, tedy „Muže od Sněžné řeky.“ Většina nejvyššího území tvoří nyní národní park, kde dobytek už není, ale v podhůří se dobytek chová stále. Tak zvaní „High country riders“ což by se dalo přeložit jako „jezdci z hor“ je zvláštní sorta neobyčejně odolných jedinců, které spojuje láska ke koním, otevřené krajině a horám, které jim poskytují obživu.

Tedy prostřednictvím odolného horského hovězího dobytka, který se na svazích hor celoročně pase. Tento dobytek je v obdivuhodné fyzické kondici a dovede pádit po příkrých svazích vhodných spíše na sjezdovku. Byli jsme svědky toho, jak za dvoumetrovou ohradou byla kráva, která neodolatelně „voněla“ mohutnému asi tunovému býkovi. Tento chvíli funěl u ohrady, překlusal sem a tam, pak poodběhl asi 50 metrů od ohrady, otočil se, nabral rychlost dostihového koně a milou ohradu plavně přeskočil jako jelen. Dokonce ani jeho velké rodinné klenoty se ohrady ani nedotkly. Ano, příroda je mocná čarodějka a hormony zmohou skoro všechno.

Rozlehlou horskou krajinou, kde se střídají pastviny s bušem však pobíhají i zdivočelí koně, zde zvaní brumbies. Z jejich stád si horští honáci vybírají ty nejlepší a nejkrásnější kusy ke zkrocení a také k vylepšení krve jejich koní.

Romantické doby Kidmana a Tysona jsou na ohromných cattle stations na outbacku ty tam. Pracovní síla je drahá a tak se využívá moderní techniky, kde to jde. Ke shánění dobytka z nedozírných plání se už nepoužívají pouze koně, ale jsou tu vidět terénní motorky, čtyřkolky a hlavně helikoptéry. Takže takový Jackaroo, což je v podstatě učeň na stockmana, jak se v Klokánii říká kovbojovi a nebo Jillaroo, což je zase učnice na stockwoman, jak se u klokanů říká cowgirl, se musí naučit nejen zacházet s koni a dobytkem ale i jezdit na motorce, a nebo čtyřkolce.

Ti nejšikovnější pak i létat v helikoptéře. A to ne jen tak nějak. Vidět jak takový moderní stockman v helikoptéře nahání dobytek, tak to je lepší podívaná než na nějakém leteckém dnu. Jsou to virtuózové, kteří se dovedou s helikoptérou proplétat mezi stromy a nízko nad zemí provádějí obraty a figury které by jim záviděl kdejaký soutěžící v letecké akrobacii. Sehnaný dobytek se pak nežene stovky kilometrů na trh, ale naloží se na silniční vlak, jeden pojme 300 kusů dobytka, a odveze se na trh, nebo přímo na jatka.

Další fotky najdete zde