Přátelé, Zvířetník čtu už hodně dlouho, nacházím zde potěšení i poučení, jen jsem zatím neměla potřebu přispívat jinam než občas do diskusí. Dnes jsem po týdnu absence otevřela známou záložku a začetla se do článku Potvrdilo se to! a začalo mi být smutno, ze článku samotného i reakcí pod článkem, i když jsem nestihla přečíst všechny. Ráda bych se s vámi podělila o pohled z druhé strany.
Chováme v přírodním areálu (bývalém vojenském prostoru) na Zlobici u Brna asi stohlavé stádo ovcí a dvacet búrských koz. V době porodů se samozřejmě stádo zdvoj- i ztrojnásobí. Naše zvířata chodí volně po oploceném pozemku zhruba 35 ha a pasou se. Samozřejmě si občas liška ukradne neduživé jehně, teď se tu objevili i krkavci a káňata, ale to je přirozené.
Do našeho areálu je volný přístup, jedinou vaší povinností je zavřít za sebou vrátka a můžete se procházet s dětmi mezi zvířaty. Jediná naše bolest jsou neukáznění pejskaři. Všechny vchody do areálu jsou samozřejmě opatřeny cedulemi se zákazem volného pobíhání psů mezi pasoucími se zvířaty, ale pejskaři hřeší na to, že areál je velký a na všechno prostě nepřijdeme. A my pak nacházíme následky. 
I když ten pejsek je malý a s těmi jehňátky si tak pěkně hrál a neublížil jim, najdete pak jehně zaklíněné při bezhlavém úprku ve vidličce z větví a udušené či oběšené, u menších mláďat stačí, když je pes odežene od stáda a ztratí mámu – ta se vrátí se stádem a jehně či kůzle umře stresem a vysílením.
Velcí psi, i když jsou zaručeně ovladatelní a doteď poslouchali, také podlehnou lovecké vášni, když uvidí prchající stádo – ono to v nich prostě je. A pak najdete zadáveného kozlíka pohozeného v křoví, s navlečenou igelitkou přes hlavu, aby si majitel řádícího psa neumazal kalhoty.
Když pak přistihnete majitele s rozjásaným pejskem, nejvíc mě vždycky dostanou ty argumenty: „Vy naděláte, dyť jsou to jenom kozy, s tím se zoologické krmí!“, případně „No a kde si má ten pes sakra pohrát a vylítat se, vždyť je celej den zavřenej v paneláku!“ Kapitolou pro sebe jsou majitelé borderkolií, kteří se si snaží u nás své miláčky cvičit – samozřejmě bez dovolení.
Ona existují stáda speciálně na to vycvičená, stáda dospělých ovcí zvyklých na psy, ale tam by se museli dovolit a hlavně zaplatit, jako jinde na cvičáku. Cvičit sám bez zkušeností mladého, hloupého psa na stádu s mláďaty je pro jehňata vražda – pejskař s borderkou odejde spokojen, jak si zacvičili, my pak najdeme uštvané, ubrečené jehně (které samozřejmě nemá energetické rezervy a noc bez mámy v cizím prostředí je dlouhá) v lepším případě vysílené, ale častěji mrtvé. 
Neštěstím pro stáda chovaná venku jsou toulaví psi, a nemusí to být bezdomovci, stačí vesničtí „okresní milovníci“. Většinou jich táhne za hárající fenou víc, a pokud narazí na stádo v ohradě, která jde přeskočit nebo podhrabat, velmi rychle se milostná vášeň mění v loveckou. Tito psi pak vraždí a mrzačí pro vášeň, pro potěšení z lovu, bez hladu.
Protože pracujeme i mimo naše stádo pro chovatele a vypracováváme posudky pro Policii ČR, když se jedná o náhradu škody způsobené psem, víme, že těchto případů je opravdu mnoho. Ovce potrhané, zadávené, ušlapané. Březí mámy s prokousnutým hrdlem. A majitel psa se kroutí, že to jsou přeci „jenom ovce“!
Ta paní, co psala v diskusi legrační příhodu, jak prchala se psem z ohrady s krávami, měla velké štěstí, že to stihla, a už to prosím nezkoušejte! Nikdy! Masné krávy chované pastevně nejsou přímo povahou agresívní, ale když mají telata, nebojí se ani vlků a každé narušení svého prostoru tvrdě trestají.
Nedávno jsem četla o paní z Anglie, která se snažila zachránit svého pokojového psíčka, který vnikl do ohrady a prsil se na krávy, a ty ji ušlapaly i se psem. Ne nadarmo jsou na ohradách ty cedulky se zákazem vstupu, to není proto, abyste nepošlapali trávu nebo neuklouzli po kravinci. U nás stále existuje jakýsi obecný názor, že ohrady jsou jen proto, aby zavazely, a všechno je vlastně všech a obecná neúcta k soukromému prostoru. 
Neberte tento článek jako nepřátelský výpad proti chovatelům psů, i náš pes to nedávno zkusil na dvě ovečky, že jako budou hrát tu hru, že on je bude honit a ony utíkat. Naštěstí padl na „profesorky“, které ho prohnaly tak, že těžko hledal cestu z ohrady. Dostal na zadek a ovečky kus tvrdého chleba za statečnost. Ale nepovažujte prosím nedovolené laškování vašeho psa se stádem pouhých „tupých“ přežvýkavců za neškodnou taškařici, ale zkuste se zamyslet nad jeho důsledky, i když se momentálně nic viditelného nestalo.
I čiperná a legrace milovná slečna Bony by svou agresivitu postupně stupňovala a dovolovala by si k bezmocným zvířatům víc a víc, kdyby ji soused neodchytil včas, věřte. A kdyby si totéž dovolila ke stádu březích zvířat, uhynula by vašemu sousedovi většina jehňat a při porodech i některé mámy. I ovce a kozy jsou zvířata, která cítí bolest a stres a bojí se o mláďata.
Posílám vám pár fotek spokojených ovcí a koz a fotku chlapečka od naší kozy Jitky, který měl tu smůlu a „pohrál“ si s ním pejsek neukázněného pejskaře.
Milí Zvířetníci, vrátila jsem se po týdnu do civilizace k internetu a čtu si Vaše reakce – ze srdce Vám děkuji, místy jsem byla hodně dojatá.
Cedule s názornými obrázky máme vyvěšeny, ale ti, kterých se týkají, zřejmě trpí selektivní slepotou. Zato se nedávno nějaká babička rozčilovala, co je to za hnus, dyť to vidijó děti! Cedulky se zákazem volného pobíhání psů nám na odlehlém místě areálu někdo rozstřílel. Asi nějaký hrdina či čo. Minulý týden nás nejvíc trápilo horko – ovečky a kozy to řešily tak, že celý den proležely ve stínu a jen chodily pít a celé noci protrajdaly a pásly se.
Paní Zdeno, já vím, že jste popisovala nechtěnou nehodu a s nadsázkou a je mi jasné, že byste nikdy nepoštvala psa na jiné zvíře schválně. Ale znáte to – uvidíte obrázek či ucítíte známou vůni a začnou se hrnout myšlenky a vzpomínky a výsledkem byl tento článek.
Po dalším týdnu absence v práci zdolám horu pracovní pošty a pokusím se třeba ještě něco napsat. Všem Vám přeju snesitelné počasí a přidávám se k držení palců!
;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)
.(*) „Proč jste nezakročil, když ta parta tloukla toho bezbranného muže?“ ptá se nadřízený policisty. „Já jsem nic neviděl.“
„To není možné. Podle svědků jste byl vzdálen od místa činu deset metrů!“ „Když já měl zavřené oči. Já totiž nemůžu vidět, když někdo druhému ubližuje!“ .(*)
~o) Vinšuju všem přítomným krásný letní večer, hezké sny a pěkně se vyspinkejte. ~o)
Především – PetroK, (y) držím pro tvojí kamarádkuv (y) aby ta dobrá duše nadále mohla těšit lidi okolo sebe. A HankoW – co tvůj kamarád ohledne melanomu – také (y)
Milá Mirko, nesmírně užitečné, poučné i když smutné povídáné. Také já jsem vůbec netušila, jakým stresem kozy, ovece a dokonce i krávy (natož když březí) trpí, když jsou ze svého klidu vyrušeny. Jinak mám stejný názor, jaký zde už byl napsán. Asi nejvíce souhlasím s Li (dole), že jaký pes, takový pán. Také bych si myslela, že když si někdo pořídí psa (tedy živé zvíře), že má vesměs kladný vztah ke všem zvířatům. Možná dotyčný nemusí být „všemilující“ – tedy to prohlášení „nám rád psy, ale nenávidím kočky“, nebo že některá zvířata prostě nemusí. Ale chtěla bych věřit, že i tito by vědomě kočku nenakopl a v ZOO by je nenapadlo hodit něco otráveného do výběhu či klece. Protože jestli ano, tak ani ta jejich láska ke psům není opravdová a upřímná. To zvíře si pořizují ze zcela jiného důvodu – jasně špatného a tací by chovat zvířata vůbec neměli. Jestli se dokáží dívat (nebo přímo pobízejí) s úsměvem na psa, který honí, chytí a zabije kočku (jehně, kůzle apod) – pak je v nich někde skrytá silná nenávist (či závist) i k lidem (třeba právě majiteli té kočky), chtějí se světu za něco mstít, mají mindráky a dělají to prostřednictvím svého psa – svého „borce“, který „jim“ to ukáže. A to může platit i na ty babky se svými malými „štěkáči a ňafáči. Uznávám, že tragické nehody se mohou stát (Bára a kurník + slivovice), ale měly by to být opravdu jen nehody.
Já osobně si ještě navíc myslím, že v posledních letech se natáčí až moc krvelačných, krutých a city otupujících filmů (a nejsou to vždy sci-fi), že si pak v tom opravdovém světě tihle „majitelé“ psů už ani neuvědomí, kolik bolesti ten jejich „vyběhaný pes v ohradě“ způsobil. Když někdy na DVD vidíme před hlavním filmem upoutávky na jiné filmy – nestačíme žasnout (kolikrát u všěch ukázek), že tohle dokáže natočit „člověk pro člověka“, že se vůbec na to někdo bude dívat.
Rada Xerxove – rozvěsit názorné obrázky po plotě (platí za tisíce slov).
Musím souhlasit a z článku o té „povedené taškařici“ mi tehdy taky bylo smutno, ale nechtěl jsem kazit obecnou spokojenost. Jednou jsem kdysi četl, tuším že v blozích na idnes, článek majitele dvou rottweilerů, kteří ukázkovým způsobem uštvali a zadávali berana, majitel s nadšením popisoval chování lovící smečky (byť jen o dvou členech) a měl přesně ten samý přístup – jé, to se toho stalo, dyk je to jenom beran. A ještě měl tu drzost si postesknout, že majitel berana ho nepozval na hostinu z toho berana.
Jo, zkrátka, co je pro jednoho legrajda, pro druhého může být smrtelná hrůza. Je mi to líto, ale majitel psa je povinen zajistit aby jeho pes takové věci nedělal. Jak? Opět je mi líto, ale to je jen jeho problém.
Pů, mluvíš mi z duše, od psaní jsem odběhla k tf. a mezitím jsi sem také napsal
Milý Pů, musím se zastat Zdeny – Tvé přirovnání hodně kulhá. Myslím, že Zdena byla vyvedená z míry tím, co slečna Bony dokáže. A že se člověk ve vypjatých situacích i směje, to se prostě stává, protože i tragické události mohou mít své komické momenty. Bony se nakonec nechala zastavit, dokonce sousedem, a Zdena ví, co její strakáč dokáže.
Já jsem byla podobně vyvedená z míry u Aleny s Maxem – co Anka dokázala kvůli králíkům, tomu bych nikdy nevěřila. Prorvala se dírou na slepice, vylomila prkno a utekla ven přes několik místností otevřeným oknem. Neuvěřitelné! A to už králíky kdysi viděla, nečekala bych to.
Je dobře si tyhle věci připomínat. Stačí tak málo a je zle – se zvířetem, na silnici, při koupání; syna mé kolegyně o víkendu hodila vlna od parníku pod vodou na kámen, rozbil si hlavu a nebýt kamarádů, utopil by se. Stačilo tak málo! 🙁
Vavíku, to nebylo srovnání se Zdenou, můj komentář se týkal spíš článku paní Mirky a lidí, které tam ona popisuje. Co se týče článku Zdeny, tak tam jenom píšu, a opakuju, že to moc velká sranda nebyla. 🙁
Aha – mám asi vařený mozek. 🙁 Díky, Pů. 🙂
Určitě to sranda nebyla – všichni jistě byli rádi, že se nic zlého nestalo. Bohužel průšvih se vždycky stane tak rychle. ;(
Zvířat a dětí se člověk nedohlídá. 🙂
dovolím si otázku: Anka byla tak fascinovaná něčím, co „doma nemá“, a chtěla být prostě u těch králíků, nebo se v ní probudila lovecká vášeň?
Milá MaRi (inlove) , vlastně nevím, jestli se s králíčky chtěla pomazlit nebo je sežrat, ale rozhodně chtěla být u nich co nejblíž. (chuckle)
Směju se tomu trochu, protože to bylo bláznivé, ale samozřejmě jsem se snažila ji odtáhnout a nepustit tam, protože mi bylo jasné, že králíčci Ančinu vášeň jistě nesdílejí. (shake)
Myslím, že vím, co se stalo, nějak jsme si to nestačily říct. Celou tu vášeň vyvolal podle mě bleskový pohyb – moji králíci a králíci obecně reagují na cizí (osoby, psy, cokoliv) leknutím a naprosto bleskovým, splašeným pohybem po kotci. Někdy se dokážou doslova přerazit, přelomit si páteř. No a to je něco, co neustojí převážná většina psů, tenhle rychlý pohyb. Tohle zřejmě provedli, když se jim zpoza rohu vynořili cizí lidi. Kdyby králíci klidně stáli, Andulka by k nim s největší pravděpodobností čuchla a tím by to skončilo. Když začnou takhle lítat, cuká sebou i Max, který je vidí denně a při krmení jim leze do kotců. Stejným cukacím způsobem se podle mě pohybuje i coursingový střapec.
Doufám, že jsou v pořádku, Ali! (h) JJ, to by mohlo být, že je Anka vzala jako živý coursing. (nod) Slepice jí přece vůbec nezajímaly. (wasntme) 🙂
Jasně, že jsou v pořádku, někdy si až myslím, jestli to není taková cvičná hra, ale fakt nevím. Oni se takhle zblázní i když tam někdy přijdu v pláštěnce a s kapucí.
Já jsem ta paní s pesíkem v hrsti v mezi krávami. Taky už bych nikdy nevlezla do ohrady, oni ji ti majitelé evidentně nepostavili jen z nedostatku času. Jako městský tvor jsem si chtěla ušetřit cca 3km zkratkou přes žebříček. Pak mi došlo, že jsem stejmě pitomá jako ti „hrdinové“ z televizních Discovery kanálů, kteří permanentně ukazují, kterak vyšťourat anakondu z bahna. Začínám se prudce přiklánět na stranu té anakondy… Takže se fakt kaju, bylo to před lety a už takovou ptákovinu neudělám. Jste fakt statečná ženská, držím vám tlapky, aby bylo takhle cáklých lidí čím dál míň. Tu virtuální facku jsem si plně zasloužila. HanaDu.
Se smutkem a palcema jsem pročetla různá dnešní psaní a musím požádat o přitisknutí navrch:
Naše nejmladší kočetijní kočička stoná, bylo by s podivem mít tři zvířátka a nemít nemoc. Tak přidržte palce i Babetce. Děkuji.
To jsem tady nebyla už pěkně dlouho, když mi nějak uniklo, že už máš „či košky“. To víš, že (y) (y) já i či psi.
Hej, Lásková (inlove) , co je Babetce, vesele barevné kočence? (cat) Moc na vás myslím a držím, aj kosourci i Anka! (h) (y) (h)
Držím Babulce všechny palce, ať je brzy zdravá a fit – vždyť kdo by vás rozveseloval, kdy Babí stonala! (y) (h) (y) (h)
Mirko, díky za potřebný článek! Taky bych byla pro jeho další šíření a zalaminování těchto informací i s otřesnými záběry přímo na místě. Stále tak nějak doufám, že část zla se děje spíš z neznalosti (což pochopitelně neomlouvá) než ze zrůdnosti.
Jak už dnes bylo víckrát řečeno, je to v lidech. Blbci se najdou všude, zrovna tak jako rozumní jedinci a nelze soudit šmahem. Hmm, když si tak občas vyšlápnu psí enóno, nedivím se averzi vůči pejskařům obecně – a to je relativně ten nejmenší problém.
Trochu ukročím k chronickým zachraňovačům. Taky kapitola. Přílišně snaživí, bez znalostí a soudnosti. Každoročně to např. odnáší plno malých zajíčků a kolouchů atd., od kterých si matka jenom odběhla. Čerstvý zážitek. Jak už jsem párkrát zmínila, naše kočeny se (obvykle pozdě večer za tmy, když ruch utichne) chodí s námi venčit a občas tím přidělávají opilcům vrásky. O víkendu brzy ráno jsme s Pedrem u zahrádek narazili na našeho (cat) Vincina. Pozdravil mocným fňágáním a že by si dal snídani. Domů pochopitelně trefí, ale rozhodl se vyčkat na sluníčku u cesty. Na zpáteční cestě se k nám přidal a průběžně se rozvaloval, čekajíc až ho dojdeme. I objevila se šílená kočičí žena, která ho zřejmě pozorovala z protějšího domu a jala se kocoura lovit a zachraňovat. Její rozoumek nepobral sdělení, že chlupatec patří k nám. To vite, pani, pes a kočka nejdou dohromady (fubar) . V nezvratném přesvědčení že kecám pokračovala v páchání dobrých skutků. No, Vincin péči neocenil a vzal čáru – dorazil půlhodinky po nás, notně znechucen 😛 .
Louk! (inlove) (rofl)
Jak jsem přečetla slovo „zachraňovači“, zhmotnil se mi před očima jeden výjev:
Anka si poklusává po chodníku a za rohovým keřem se vynoří babka s pinčlíkem. Zavřeští, myslím tím babku, čím svého pinčlíka vyprovokuje k hysterickému ňafání. Anka se lekne a zaštěká. Zavolám na ni a Anka se zastaví. Babka prudce trhne rukou s vodítkem vzhůru, čímž si pinčlíka napůl oběsí. Ten ječí, babka ječí, Anka stojí a blafe, já ječím, aby neštěkala, ale moc mi to nejde, protože se směju. Babka škubne rukou ještě jednou a pinčlík je katapultován do vzduchu, neb se naštěstí vyvlékl ze své oprátky. Babka se rozlítí a běží nakopnout stojící, čumící a blafající Anku, za ní poskakuje sípavě ječící pinčlík. Vezmu Anku na vodítko a jdu pryč. Za mnou nadává babka.
Ano, Anka na vodítku nebyla, je to bezvodítková zóna. Přiznám, že dodnes jsem vlastně tohle střetnutí úplně nerozklíčovala. A taky přiznám, že ten vrh psem vidím dodnes – ten gag je skutečně nezapomenutelný. (chuckle)
Mám skoro totožnou příhodu z doby, kdy jsme ještě bydleli se Šeri ve městě (připomínám, že Šeri je křížený pudlík!) jenom s tím rozdílem, že pinčlík byl ve svetříku a majitelka, když viděla, že ho skoro oběsila, s ním flákla o zem, což byl pokyn pro naši do té doby klidně stojící čubinku, aby se připojila ke všeobecnému veselí a milého ječícího pinčlíka hbitě vytřepala ze svetru. A jen tak na okraj – náš pes byl na vodítku a ten druhý ne. Takže byla chyba v psovi?
Babka se lekla a tak se lekl i pes. Děsila se, že se i druhý pes lekl, a tak vřeštěla, aby zachránila pinčlíka. Ten ječel o to víc. To je moje vysvětlení. Někdy tu prťavci fakt ječí, protože je majitelé nenechají se k jiným psům ani přiblížit- ještě by jim mohli ublížit, chudáčkům citlivým, i když nejlepší argument byl- paní, ten pes byl moc drahej, tak aby se mu něco nestalo 🙂
Ale jako gag to muselo být dokonalý !!! (rofl) (rofl) (rofl)
Kouzelná groteska (rofl) .
Chi, je fakt, že když mi došlo o co paní jde – ona se plížila přískoky a evidentně jsme jí překáželi, jenže kocour se posunoval s námi – náramně jsem se bavila. Možná proto moje přihlášení k Vincinovi považovala za nedůvěryhodné.
Mno, vlastně jsem reagovala na prohlášení, že pes je blbej jako tágo. Tenhle titul náleží výhradně člověku.
(nod) (sun)
Vave, já mám bujnou představivost, když jsem to četla rodině , tak jsem to nemohla dočíst, jsem se tak chechtala, že na mě civěli jestli to nemám náhodou z vedra. Další část rodiny jsou trochu suchaři. Nebylo by divu, jsem na chcípnutí. (rofl)
Vavísku! Tak tu scénu přímo vidím. A už mi halí slábnoucí zrak rudá mlha. Stalo se mi totiž něco podobného. Šla jsem si tak před dávnými lety na tichou odpolední procházku s Bertíkem, Chrisíkem a Kačenkou. Polní cesta vedla kol lesa a z druhé strany byla lemována neošetřovaným polem. Na kraji pole žala srpem jatelinku nikoli švarná frajárka, ale robka věkem nachýlená. Pejsci znuděně bloumali travou. A dobrá žena nevěděla nic lepšího, než – že na ně zavolala. Tož, znáte všichni knírače. Co jim blesklo v hlaviškách? Bude sranda, paní nás volá, dá nám kokinko! A radostně se, všichni tři, k ní rozběhli . Jo, ale babka si to rozmyslela a začala se po přibíhajícíh knírech ohánět srpem. A myslela to docela vážně. Úcta k stáří, neúcta maúcta, pěkně jsem jí vycinkala. Takže, asi bych se neudržela a paní, co metá svým psíkem, bych něco řekla. Snažila bych se být slušná, ale má slova by byla důrazná.
Ona ta paní se tu občas vyskytuje, většinou nechá svou čubinku (říkám jí pinčl, protože jí jinak neumím pojmenovat (chuckle) ) ječet na všechny větší psy a jak některý bafne nebo se po ní ožene, ne po babce, tak ji bere do náruče a ječí obě. A občas to udělá jen tak, když vidí psa o dva chlupy většího než čivava, a pokud nějaký pes začne dorážet nebo jen na ječivku stěkat, tak se ho pokouší kopat. (fubar)
Ale ten úkon, jak zvedla pséku ve vodítku nahoru a pak jím metla jako z praku, to jsem viděla prvně. (chuckle)
Bože, někteří lidé jsou opravdu….. (think)
Potkáváme babču, kterou vleče za sebou pejsek. Babča vidí že prcháme ale doplachtí za pejskem až k nám, že prý je děsně zvědavý a chce se kamarádit!! Olda visí na kšírách a zkoumá co je zač. Táhnu ho pryč aby nebyl malér a co myslíte???
Další den babča vidí že prcháme, ale doplachtí za pejskem až k nám …….. pejsek je nezvladatelný a babča nestíhá. :^) Radši si nepředstavuju co by bylo, kdyby natrefili na velkou nervózní doginu co občas potkáme a on se na ní nevhod sápal že se bude kamarádit!!! (fubar)
LenkoS.:
Ano, soužití zemědělce a turisty není jednoduché, pokud si obě strany myslí, že jen jejich pravda a právo jest. A je to o vysvětlování a osvětě a znalostech a ochotě soužití.
Pokud si zemědělec ohradil veřejnou cestu, turistickou cestu v mapě vyznačenou, značkovanou, bezpochyby spolu s upozorněním na býka vyvěsil i informaci, že na značku lze navázal po obejití ohrady naznačeným směrem.
Nebo ne?
přesn+ tak to tadyje. on ten pozemek však nejenže ohradil, ale hlavně pro klidnou pastvu svých kraviček celý zakoupil, takže v právu je on, nikoli tůristi. a vše označil viditelně. a zcela pro ÚB. JKROM TOHO TA NÁSLEDUJÍCÍ ZAČKA NA OKLICE JE JASNĚ VIDITELNÁ UŽ OD TOHO MÍTA ODBOČKY, COŽ MI POTVRDILO MNOHO ZNÁMÝCH, JELIKOŽ JÁ TAK DALEKO NEDOHLÍDNU. E KRAVKÁM PROSTĚ NELEZU ANI BEZ PSA.JAKO DÍTĚ JSEM SE SETKALA S BÝKEM , S BERANWEM I ROZLÍCENÝM KROCANEM, TAKŽE VELICE DOBČE VÍM, O ČEM JDE ŘEČ.
Píšu to níže, ale znovu tady, stručněji … lepší by bylo, kdyby se pan zemědělec domluvil s příslušnou sekcí Klubu českých turistů (sekce značkařů) na přeložení turistické značky. Oni tu trasu stejně přeloží, ale trasy se obnovují po 3 letech, takže dříve na to nikdo nemusí přijít, že je tam problém. Ušetřil by nervy spoustě lidí, co jsou po turistické značce, která najednou vede přes ohradu.
Pokud jsem si nespletla oblast, tak ta patří pod: http://www.plzenskykraj.kct.cz/trasy/metodika.htm
A o nedostatcích na jejich trasách lze podat info např sem: trasy@centrum.cz
Tenhle článek, se kterým se naprosto ztotožňuji, mě přiměl k zamyšlení, že jsem za celých padesát let, co jsem nejdříve žila trvale a nyní jen víkendově na té samé vesnici, tam nikdy neslyšela o tom, že by místní pesové, kteří jsou na rozdíl od města z devadesáti procent volně ložení v rámci celé vesnice a ji obklopujících pastvin, někdy proháněli či dokonce poranili pasoucí se ovečky či kozičky. A to už vůbec nemluvím o místních dvou velkých stádech kraviček patřících dvěma místním farmářům. Můj názor je, že to bude tím, že každý takovýto hafušák je odmala svou rodinnou smečkou názorně poučen, že počínaje slepičkami je každé honění FUJ, FUJ, FUJ a běda, když tenhle příkaz poruší… Ale faktem je, že v posledních letech se tam množí případy poraněných či strhnutých srnek či zadávených zajíců, ale tam už se bohužel oficiálně zjistilo, že to mají na svědomí psi místních takychalupářů či novousedlíků (většina z nich chová velké psy, které na vesnici musí mít na vodítku, protože nemají ani základní poslušnost, no a v polích jim pak tito takychovatelé dopřávají volnost…. ale to je na jiné povídání!!
což jen potvrzuje že majitel prostě musí pesa ovládat než se bavit tím jak pěkně loví. Laďko, souhlasím s vámi. a ráda.
jasná páka, už jsme tu a držíme!!! je vedro, kočky se povalují ve stínu nebo na chodbě na chladném linu, rádi se přidáme!! (cat) (dog) (h) (y) (y) (y)
Joo, za tenhle článek velký dík, už jsem měla dojem, že hloupej pes a nezodpovědný majitel je dnes in.Pomáhám okolo kočičího útulku, a vidím čas od času potrhané kočky právě psem. A brečím nad nima. A když si někde, v článku přečtu jak pes nadšeně svítil očima a vlál ušima, když může prohnat jiné živé tvory, je mi divně, když vím, jak tenká je hranice od zábavy po neštěstí. A pokud majitel přihlíží, je to tím horší. Jakože nojo, kočička, vem si ji, to není hra, to je krutost. 6e je pes blbej, je vina majitele. jenže ta potrhaná oběť zůstává obětí !
Vite Katko, zridkakdy je vsechno cernobile. Pes je pes a nektere druhy obzvlaste budou neco honit. Ze na to nekdy doplati kocka nebo zajic – to je dan, kterou platime za to, ze spolunazivame s temito zviraty. I zodpovednemu majitelovi psa se nekdy neco takoveho muze prihodit. Jiste ten majitel neni rad a treba se poucil a priste bude delat veci jinak, ale nemuzete vyloucit tyhle nehody absolutne. Kocka je taky dravec – a podle mne potencialne vetsi dravec nez psi. Znam nekolik lidi, co se zabyvaji ptactvem, ochranuji je , foti je a proste je milujou. Podle nich kocka domaci patri do baraku a nema ani co delat na zahrade. Mam nekolik kocek, dobre krmene, potravu si nemusi shanet. Ptaci krmitko mam vysoko, aby kocky nemely pokuseni. A preci tu a tam nejakeho ptaka zabijou. V duchu si rikam, ze to asi bylo nejake ptaci nedochudce a nastal prirozeny vyber, ale ve skutecnosti nevim. Odsoudim za to kocky? Ne, jen se vlastnimi a omezenymi silami snazim jejich prirozenou dravost omezovat. Ale zrovna tak nebudu odsuzovat psa, kteremu se do jeho uzavreneho prostoru treba omylem dostalo kote. Proste urcite veci nejsou nici vina – zejmena ne v zivote zvirat.
Hani (inlove) , tohle by se mělo tesat do kamene. (nod)
Hani, jasně, rozumím. Ale vy jim u toho asi netleskáte a nemáte z toho show, jak ten ptáček domával pěkně křidélky … pes je pes, a člověk to ví, a má lovecké vášně brzdit, ne přikrmovat
Tak trochu na odlehceni, nez se vydam do pracovniho procesu. Muj pes Jakey poletuje na volno na zahrade (velike a oplocene) a pak jen v situacich, kdy naprosto vim, ze k nicemu nemuze dojit. Asi jsem az presprilis opatrna, i kdyz Jakey je pes plasmuska a myslim, ze i pred zajicem by zdrhnul. jedno takove bezpecne misto byl ostruvek u oceanu, kde byl pouze jeden dum kde jsme se dovolenkovali. Ostruvek oddeleny od pevniny potokem s mostkem. Ani mostek, ani potok se Jakeymu nelibil, tak jsem ho nechala radostne poskakovat rakosim a po plazi a po sutrech. A pak prisly kozy. Tri, pekne a velike (kozenky ja moc rada). Jakey kulil ocka, byl poucen, ze je to OK a zacal pozirat kozi bobky. Po zatrhnuti tehle lahudky si teda sel aspon ke kozam cuchnout. Jedna koza ho nonsalatne nakopla – a to tak, ze dost. S kozama byl podivuhodny pan Bob, ktery mi sdelil, ze je tam vodi kazde rano na prochazku k mori a ze jeho kozy nemaji rady psy. Proti gustu zadny disputat, ale on ten pan byl s kozama na cizim pozemku. No, nerozcilovala jsem se, ono to spis byla sranda – kozy dustojne ziraly na zamlzenou zatoku, jen jsem se ho zeptala, jestli ma nejaky rozvrh na vyvadeni koz, abych toho psa v urcitou dobu mela v baraku. Rozvrh jsem z nej nedostala – pry tak zrana a navecer, tak jsem to dal neresila. Jakey se ovsem bal a jen co presly most na ostruvek, tak se pakoval dovnitr nebo nekam hodne daleko. (chuckle)
Pro HankuW:
Ano – máte pravdu. Kočka chytí jen takového ptáčka, který je nějakým způsobem oslaben – nemoc, stáří, naopak mládí a nezkušenost apod. To nemám ze své hlavy, to mi říkal chovatel ptactva, když jsem si stěžovala že náš KOCOUR BYTOVÝ chytá ptáčky na balkóně.
To samozřejmě nedělá z hladu, ale dle své přirozenosti kočičí.
Ano, domnívám se, že lov je pro zvířata přirozený.
Vzhledem k chovani nekterych kocicek, ktere ani to povzbuzovani nepotrebuji …
MOC VELKÁ PROSBA O PALCODRŽÍRNU (MIRKO, NEZLOBÍŠ SE VIĎ?)
NE PRO SEBE, ALE PRO JEDNOHO DOBRÝHO ČLOVĚKA MOC PROSÍM O PALCODRŽÍRNU A POZITIVNÍ ENERGII. ZNÁMÁ PSÍ, MOC DOBRÁ DUŠE, MĚLA VELMI ŠPATNOU HAVÁRII, VYPADÁ TO OPRAVDU HODNĚ ZLE. VŠICHNI CO JÍ ZNÁME NA NÍ MYSLÍME, JE TO BOJOVNICE, ALE TOHLE CO SE JÍ STALO JE OPRAVDU STRAŠNÝ, TAK JSEM SI ŘEKLA, ŽE POPROSÍM ZVÍŘETNÍK. MOC BYCH SI PŘÁLA, ABY TAKOVÝHLE ČLOVĚK ZŮSTAL TADY, MEZI NÁMI A TAKOVÝ JAKÝ BYL VŽDYCKY. (h)
Jistě, milá PetroK, ráda budu držet všechny palce a snažit se myslet na nešťastnou paní, začínám…
(h) Zapojuji se do kruhu a držím. (y) (h)
(y) (y) (y) (y)
Drzim!
Moc děkuju každýmu.
(y) (y) (y)
ňouma jsem já z jiného počítače a tedy přidávám další (y) (y) (y) (y)
Držím! Moc (h) (y)
(y) (y) (y) (y)
Všechny palce pro bojovnici (y) (y) (y) co jich doma máme!
Pro dobrého člověka vždy (y) (y) (h)
O prosbu jsem se tady podělila a tak nás právě drží palce a intenzívně přeje, aby se vše dalo do pořádku, celkem 5!!
Po dlouhé době nahlédla a samo, že (y) ! Pro dobrou věc je to samozřejmé. (y) (y) (y) Věřím v sílu Zvířetnického palcodržení a už zažíhám palcodržnovou lampičku vedle PC, která připomíná, že mám někomu poslat dobrou energii.
Píp, jsi tajnosnubnice, nenapsal jsi komu. Tož já budu taky tajnosnubná a jenom ty, co ode mne dostaly obrázek rozumí vzkazu. Už jich mám 26 ( Yga odpoledne zkontroluje)
😀 , jsem (flex) , heč!
jej, to jsem nechtěla, aby to působilo tajnosnubně, to já jen, že tuhle osůbku neznáte. Je to člověk který má v sobě hodně životního moudra a přírodní síly. a já jen doufám, že bude mít tý síly dost i na tuhle bitvu. V práci se špatně brečí.
(f) (f) (f)
Drzim palce. Zivot je vlastne tak krehka vec.
Hanko jo, moc křehká věc a rozhodují vteřiny. Blbá pitomá náhoda.
Vážně moc děkuju každýmu, kdo byť i jen na chvilinku připojí svojí podporu.
(y) (y) (y) (y) (y)
Petro, určitě! (h)
(y) a (y) víc fakt nemám, ale drží se mnou Pitina,Noriska 😉 (f)
Ešusí,držíííím!!! (y) a (h) .
držím samozřejmě
Já se taky přidávám. (h)
PetroK, jasně (y) (h) (y)
(y) Samozřejmě jsem tu s palečky i já a tlapky prý drží i oba (cat) (cat) (h)
…. oba (cat) (cat) zapomněla jsem na mezeru!
Držím (h) (h) (h)
bože lidi, teď tu brečím ještě víc, jste moc hodný!!
Taky držíme (y) (h)
Posledních pár dnů se na silnicích dějí věci. Držím. (y) (y) (y) (h)
Taky se přidávám (y)
Drrrrržím!!!
(y) (y) (y) (h) (y) (y) (y)
No, pro obveselení – já, matfyzačka!, počítám:
1 + 6 = 5
Jó, ta horka!
Jsi prostě zlatíčko (rofl) (rofl) (rofl)
I já se připojuji a držím fest (y) (y) (y)
(h) věřím, že to doktoři zvládnou… Musí všichni moc moc zabojovat… (h)
(y) (y) (y)
Milá Petro, moc a moc držím. Jak jsem upozorňovala, prožila jsem hodně cestovací víkend, najela 1300km po slovenských, maďarských a českých silnicích. Teď jsem k tomu přidala ještě odvoz dětí na soustředění do Vimperka. Musím říct, že jestli se někde na silnicích opravdu bojím, je to v Čechách. Lidi fakt přestávají myslet a pak to končí podobným zoufalstvím, jaké teď prožíváš ty… ;( A odnášejí to nevinní.
Tak ať je to dobré! (h) A nebreč, posíláme jednu Dračí pusinku!
(y) (y) (inlove) (y) (y)
myslím moc ! (h)
Držíme – aj Astor, Cico a Muro ! (h)
(y) (y) (y) (y) + (y) (y) (y) (y) (h)
MILÁ MIRKO, TOHLE JE OPRAVDU VELMI POTŘEBNÝ ČLÁNEK PRO NÁS VŠECHNY, AŤ PRO MAJITELE PSŮ NEBO LIDI BEZPSÍ. KOLEM MÉH A TĚSNĚ ZA NAŠÍM MĚSTEČKEM SE ROZPROSTÍRAJÍ DOSTI ROZSÁHLÉ A ELEKRTICKÝMI OHRADNÍKY OPATŘENÍ PASTVINY. ZDEJŠÍ ZEMĚDĚLEC A MAJITEL TĚCH PASTVIN SE O S VÁ STÁDA VELMI DOBŘE A PŘEPEČLIVĚ STARÁ. CHOVÁ TU VŠAK HLAVNĚ MASNÉ PLEMENO, KDY SE V JEDNOM PASOUCÍM SE STÁDU VOLNĚ VYSKUTUJÍ NEJEN KRÁVY, A TELÁTKA , ALE HLAVNĚ I BÝCI. PAMATUJI SE VELICE DOBŘE NA TO, JAK NĚJACÍ RÁDOBY TURISTI VNIKLI DO OHRADY, JELIKOŽ SE NAD JEDNÍM MÍSTEM V HOZUŠTÍ VZNÁŠELA OBROVSKÁ HEJNA MUCH. V TOM HOUŠTÍ BYLA MRTVÁ KRÁVA, Z NÍŽ VYČUHOVALA NEPOROZENÉ A TAKY TELÁTKO. TI HLUPÁCI ZAVOLALI A POZVALI NA MÍSTO NOVU, ABY SE VŠICHNI DOZVĚDĚLI TU HRŮZU, JAKÁ Á SE ZDE UDÁLA. NOVA MĚLA ASPOŇ TROŠILINKU SOUDNOSTI, TAKŽE K REPORTÁŽI PŘIZVALA I MAJITELE CCA 600 HLAVÉHO STÁDA.LIDI SE SICE NA MAJITELE SESYPALI JAKO SRŠÁNI, AVŠAK ON ZACHOVAL KLID A VŠE ZAČAL VYSVĚTLOVAT- ŘÍKAL, ŽE CHOVÁ TAKOVÉ PLEMENO, KTERÉ NENÍ TŘEBA STÁLE „VODIT ZA RUČIČKU“ -VLASTNĚ ZA KOPPYTO, TAKŽE TO, CO TURISTI OBJEVILI JE ZCELA PŘIROZENÝ, I KDYŽ ZDE A U TOHOHLE PLEMENA VYJÍMEČNÝ JEV. ON PŘECE NEMŮŽE STÁLE HLÍDAT STÁDO, KTERÉ JE SMÍŠENÉ A TUDÍŽ K OPLOZENÍ KRÁVY BÝKEM DOCHÁZÍ ZCELA PŘIROZENĚ A NEZÁVISE NA VETERINÁŘI, JAKO TO BÝVALOM DŘÍVE V KRAVÍNECH BĚŽNÉ. TAKY NE KAŽDÁNKRÁVA JE DOSTI SILNÁ, TAKŽE PŘITĚŽKOSTECH S PORODEM MŮŽE K ÚHYNU DOJÍT. A JAK TY PÍŠEŠ, TAKY JSEM SI UVĚDOMILA I , ŽE I ZDE MOHLO ZCELA KLIDNĚ DOJÍT K TOMU ŠTVANÍ PSEM. PASTVINY JSOU SICE OPLOCENÉ OHRADNÍKY, ALE NĚKTERÝMI ČÁSTMI PROCÁZÍ DOKONCE ZNAČKOVANÁ TURISTICKÁ CESTA. LZE SE SIC OHRADĚ SNADNO VYHNOUT, INKRIMINOVANÉ MÍSTO OBEJÍT A ZAS NA ZNAČKU NAVÁZAT CCA PO 600 METRECH, ALE PROČ BY SI TŮRISTA DĚLAL ZBYTEČNOU ZACHÁZKU, ŽE? A PROTOŽE SE TOHLE VNIKNUTÍ STÁVALO V MINULOSTI ZCELA BĚŽNÝM A DOKONCE SI NĚKTEŘÍ BORCI VŠE ZJEDNODUŠILI TÍM, ŽE ELEKTRICKÝ OHRADNÍK ZNIČILI TAK, ŽE STIÁDA UNIKALA AŽ DO VZDÁLENOSTI NĚKOLIKA DESÍTEK KILOMETRŮ, KLDE SE PLETLA DO CESTY AUTŮM, VYŘŠEIL TO CHOVATEL JEDNUDUŠE TAK, ŽE VŠUDE, KUDY BY LIDI CHTĚLI DO OHRADY PRONIKNOUT( HLAVNĚ NA NĚKOLIKA MÍSTECH ZNAČENÉ TRASY)N ROZVĚSIL ON UPOZORNĚNÍ NA NEBEZPEČÍ. ZKRÁTKA TAM POPRAVDĚ NAPSAL, ŽE SE STÁDEM SE TAM TAKY VOLNĚ A BĚŽNĚ PASE BÝK. SNAD TO TROCHU PLATÍ I NA TY NEUKÁZNĚNCE. TO JE TAKY POHLED A MOJE ZKUŠENOST. PODOTÝKÁM, ŽE BYCH SI NIIKDY NEDOVOLILA DO TÉ OHRADY VSTOUPIT SE PSEM, ANI KDYBY BYL NA VODÍTKU. ONY TY KRÁVY UŽ SAMY O SOBĚ UŽ PŮSOBÍ VELMI SEBEVĚDOMĚ A IMPOZANTNĚ.NAČ TEDY „DRÁŽDIT KOBRU“ BOSOU NOHOU, ŽE?
MIRKO I LENKO S, NAPSALA JSI TO SPRÁVNĚ. BOHUŽEL, VŽDY BUDOU LIDÉ ROZUMNÍ, ALE POŘÁD TI NEUKÁZNĚNÍ NADĚLAJÍ MOC A MOC ŠKODY. PROČ SI MYSLÍ, ŽE TA LOUKA, CESTA, LES JE JEN A JEN JEJICH? JSOU BEZOHLEDNÍ NEJEN K PŘÍRODĚ, ALE I K ŽIVÁČKŮM A JE JEDNO, KOLIK MAJÍ NOŽIČEK. BOHUŽEL, JSOU NEJEN HLOUPÍ A NEZODPOVĚDNÍ, PROTOŽE LEZOU TAM, KAM NEMAJÍ A DĚLAJÍ TO, CO NEMAJÍ. A VE SVÉ NABUBŘELOSTI JSOU I SPROSTÍ, KDYŽ JSOU UPOZORNĚNI. ZNÁMÉ JSOU, NA TĚCHTO STRÁNKÁCH, MOJE NÁŘKY NA TAKYCYKLOTŮRISTY. A CO TA DĚVČATA, KTERÁ NECHALA NA JAŘE POBÍHAT NAVOLNO SVÉ PSY V KCHO!! JEŠTĚ JSEM SE NESTAČILA VRÁTIT Z MÍST, KAM MĚ POSLALA. OZÝVAT SE MUSÍ VŠICHNI SLUŠNÍ LIDÉ. ZAVOLAT NA PEJSKAŘE, KTERÝ NEUKLIDÍ PO SVÉM PSU, ČLOVĚKA, KTERÝ V LESE ODHODÍ PETKU, KONZERVU I KDYŽ JE O KOUSEK DÁL ODPADKOVÝ KOŠ. PŘÍKLADŮ JSOU MRAKY. ALE MUSÍ SE NÁS OZVAT VÍC. PŘÍMO VŠICHNI. KDYŽ SE OZVE JEN JEDNA „RENTIERKA“ NESMÍ SE PAK DIVIT, ŽE SKONČÍ PRÁVĚ TAM….
Ano, soužití zemědělce a turisty není jednoduché, pokud si obě strany myslí, že jen jejich pravda a právo jest. A je to o vysvětlování a osvětě a znalostech a ochotě soužití.
Pokud si zemědělec ohradil veřejnou cestu, turistickou cestu v mapě vyznačenou, značkovanou, bezpochyby spolu s upozorněním na býka vyvěsil i informaci, že na značku lze navázal po obejití ohrady naznačeným směrem.
Nebo ne?
Souziti zemedelce a turisty jeste jde. Horsi souziti turisty a blba co zrestituoval jakesi pozemky po predcich z certvijakeho kolene a najednou je z neschopneho trouby majitelem realit. To teprve vznikaji ploty na tech nejnesmyslnejsich mistech. Naprosto zbytecne.
No, ono by bylo lepší, kdyby se domluvil na přeložení turistické značky kolem ohrady, než vyvěšovat cedule. Jenomže zde se často naráží na neznalost lidí, kteří absolutně netuší, kdo je za turistické značení zodpovědný (nezjevuje se jen tak samo od sebe, ono ty značky někdo kreslí) a kam se obrátit.
Schválně, kdo z přítomných alespoň tuší, že za turistické značení v ČR je zodpovědný Klub českých turistů, konkrétně sekce značkařů? Oni tipují trasy, navrhují je, značí a udržují. A kdo z vás alespoň tuší, že je to činnost postavená na síti dobrovolníků, kteří to dělají jako zájmovou činnost?
Já já já já to prosím vííím (mm) – ne, že bych značkovala, ale mám kamaráda a značkuje on. A dokonce vím, že mají „školení“ jak správně značky dělat
Kdyz tam mas zname … jak to u nich vypada s „dorostem“? Delali jsme pro cesky klub turistu dvakrat predtanceni a bylo to v obou pripadech jak pro domov duchodcu. Cimz si nestezuji, byli desne prijemni. Spis se jen bojim jestli nam klub nevymre. To by byla desna skoda!!
Značkaři „na vymření“ jsou. Ostatní sekce moc neznám, ale značkaře ze severomoravské sekce mám v rodině (a ten nejlepší, co jsem znala – děda, přešel před měsícem za Duhový most ;( ). Věkový průměr odhaduji tak na 55-60 let, dost jich je přes 70 let. Dorost by se určitě sešel, nejspíš v celé republice. Asi by to chtělo „náborové“ akce 🙂 Zas je otázkou, kolik mladých by tahle činnost zaujala…
Díky Zvířetníku a Našemu Zvířetníku jsem si rozšířila obzory v oblasti péče a výchovy zvířat. Jsem člověk kočičí a psím záležitostem rozumím málo. To, jak nebezpečný může být stres pro mláďata ovcí a koz, jsem si neuměla představit ani trochu. Dík za plastický obrázek následků „nevinného pobíhání psů“. Kdybych podobnou situaci zažila, jsem poučena, že musím zasáhnout proti nezodpovědnému majiteli.
Mám to za 3. (happy)
ono to platí zvláště v zimě v lese – vysoká má málo energie, málo potravy, a když je někdo prožene, pes navolno, je to stres a vyčerpání, které může vést k úhynu 8-(
Mirko, jsem moc ráda, že jste článek napsala! Přidávám se k návrhu některých „předřečníků“ abyste článek publikovala v některém časopise. Tištěné slovo má velkou váhu a někomu holt ta váha potřebuje spadnout na hlavu. A rozmístění fotografií na Vašem pozemku by asi také nebylo marné (wait) . Asi.
Přeji Vám, aby Vaším areálem procházelo co nejvíce rozumných lidí.
a něco z pohledu Pána vlků:
http://cestovani.idnes.cz/cech-ktery-mluvi-s-vlky-ke-zviratum-se-chovame-jako-bestie-p3m-/sezona-2008.asp?c=A100709_194333_sezona-2008_hig
(y) 🙂
Ano, vlci sú úžasné stvorenia! A chrániť – treba pred „človekom“ asi všetko čo žije na tejto zemi. Aj chrobáky – snáď okrem komárov a kliešťov. (h)
Maťo, ano ano souhlasím!! Všude, kam člověk upře svoji pozornost, mizí fauna i flora, někdy nenávratně a závratným tempem.
Naposledy v honbě za podzemními „poklady“ způsobil nervy drásající apokalypsu v mexickém zálivu. Chudáci všichni na zemi ve vzduchu i ve vodě. :@ (fubar)
Miluju knížky Farleyho Mowatta, kde popisuje zážitky ze svého několikaletého života s vlky na kanadském severu. Mimo jiné mi z jeho vyprávění utkvělo, že pokud zahynou rodiče vlčat, tak se o osiřelá mláďata bez problémů postará i osamocený mladý vlčí samec, který se jich ihned ujme a perfektně tak zastoupí oba rodiče. Navíc vyvrací ve svých knihách i některé americké mýty o tom, že vlci likvidují stáda karibú – oni pouze při jejich tahu loví zesláblé a nemocné kusy – většinu roku se však živí myšmi – denní potřeba pro dostatečné nasycení jednoh vlka je 9 – 10 ks. A loví je stejně jako naše Pollynka, tedy velmi „humánně“, protože při dopadu vlka/psa na všechny čtyři už má myška zlomený vaz…..
Asi bych se taky měla ozvat… Je to už podruhé, kdy jsem zjevně „do něčeho šlápla“ – jsem holt talent (devil) Ono je to taky k něčemu dobré (wait)
Především pro Mirku: pokuste se v mém článku najít nadsázku. Nijak jsme čubiznu za její kousek nechválili a doufám, že se – nejen ona – poučila. V závěru článku pravím, že se nikomu nic nestalo. Psotěsnost zahrady byla naše priorita ode dne, kdy se štěňátko objevilo, a důsledně dbáme na to, aby čubizna (jako hravá povaha a setrvalý sangvinik – to má po paničce) NIKOHO neobtěžovala. Ať už lidi nebo zvířata.
Především pro všechny: soužití lidí a zvířat se nám, nezemědělským a zejména městským lidem, zdrclo na chov našich miláčků na jedné straně – na druhé straně je výroba a nákup potravy. To jistě není zcela dobře, chyba je především ve výchově a osvětě.
Ovšem nechci nijak zpochybňovat chov miláčků, zejména potřebnost jejich VÝCHOVY, a adorovat zemědělskou produkci. JE TO O LIDECH – uvedu jeden příklad: typická venkovská pověra o tom, jak trpí pes chovaný v paneláku (pravidelně venčený) vedle venkovského psa, který tráví den v kotci a noc na dvorku. Rozumíme si?
Zdeno, do ničeho jsi nešlápla. Tvůj článek musel být asi napsán, aby přiměl Mirku vypsat se z toho, co ji trápí ve vztahu k jejímu stádu. Stejně jako jiní doufám, že tento článek nezůstane jen tady na Zvířetníku.
Při čtení jsem si kromě toho uvědomila, jednak jak málo toho víme o živočišné říši, jednak jak se držíme svých představ, které si uděláme z kdovíčeho, co přečteme nebo slyšíme. Pro mne to třeba byl „objev“, přesněji řečeno vyvrácení mylné představy o chování vylekaného stáda. Netušila jsem, že vyplašená ovčí či kozí mamina se drží stáda a mládě od ní odehnané zůstane samo. Vždycky jsem byla přesvědčená, že po uklidnění se mládě vydá hledat.
MaRi, kdoví, jestli z toho nevychází příběh o Pastýři, který se vydá hledat jedinou ovečku…
je to víc než pravděpodobné. A teď si uvědomuju (tedy už po několikáté (blush) ), že jsem zatím nepoděkovala za laskavou radu minulý týden. Dovol mi to napravit (rose1)
Zdeno, ten Váš článek byl přece psaný v jiné dimenzi, byl o tom jak pesani přemýšlí, jak jim to v hlavičkách šrotuje a když jsou dobře vychovaní tak to přece příště nezkouší. I když zkrat má někdy každý i často lidé, A potom český strakatý pes není lovec, to by musel mít opravdu asi velký hlad nebo nějaký pud sebezáchovy. Jinak je v našem zájmu aby pejskové neškodili. A na potřetí jsem sečetla 9a10
JÓ matematika – to znám. To mi nikdy nešlo…
A když už jsem ve věku, kdy váhám, zda brýle NA ČTENÍ použít i NA OBRAZOVKU počítače… 😀
Pesani nepřemýšlí. Pokud je vnich jejich lovecký pud majiteli podněcován, nepřemýšlí ani ti majitelé. Mnozí pesani sou blbí jak tága a krvelační jen proto, že majitel se raduje,jak ta ovečka, kočička či koza krááásně utíká. Teda dokud utíká.
No – Katko, budu ti oponovat. Psi přemýšlí a naprostá světšina z nich není blbá jak tága, ba je velice chytrá. A to, jak je vychovají jejich majitelé, je věc jiná.
Děvenko, děvenko. Buď, že jsi člověk nepsí, nebo děláš (asi) chybku. Pes a že nepřemýšlí?! Žiju se psy celý život, ale, že by pes nemyslel, jsem ještě neobjevila. To jen člověk svému psu nerozumí a neumí ho vychovat. Spíš člověk nedomýšlí následky svého jednání.
Psi opravdu nejsou blbí jak tága. Mnoho kočkařů má vůči psům vyloženou averzi, ale myslím, že zbytečně. Zdravá kočka zdravému psovi snadno uteče. Znám ze sídliště i kočky provokatérky. 🙂 Jak už zde bylo řečeno, kočka má mnohem silnější lovecký pud než pes. Jen její kořistí jsou „nižší“ živočichové, jako třeba myši nebo ptáci. Píšu záměrně slovo nižší v uvozovkách, protože mnoho lidí myši a zejména ptáky miluje a chrání a kočky považuje za škodnou. Prostě vše na světě má i tu druhou stranu. A zvířata se nakonec chovají, jak jim velí přirozenost.
Něco jiného ovšem je, když do celkem vyváženého vztahu vstoupí člověk, zamezí kočce v úniku a ze psa „vytvoří“ zbraň. Ale to už není o psech, ale o lidech.
Milá zabukistko, máš psa? Jestli nemáš je to asi jeho štěstí, jinak bys viděla, že psi i kočky přemýšlí a jak! Promiň, ale to mě nadzvedlo. Jak tu píší děvčata přede mnou, tak jeho chování je o přemýšlení jeho pána.
Zdeni (inlove) , určitě je naprosto v pořádku, že jsi svůj článek napsala. Je to odvaha psát i o věcech, které se úplně nepovedly. Jenže to je nesmírně cenná zkušenost pro nás všechny, zvláště když se následně objeví související článek. (nod) Tolik věcí stále nevím! Takže díky vám všem za každou informaci a zkušenost. (h)
Milá Zdeno – já to chtěla napsat, ale pak jsem zamotala ve svém příspěvku. Totiž – napsala jsi, že zahrada byla psotěsná, ale vlivem povodní a vašeho přesvědčení, že potřebujete plot bytelný a ne provizorium vznikla situace, jaká vznikla. No, a po jednom Boninčině exempore se zahrada stala zase psotěsná.
Naštěstí se nic nestalo a vy jste rychle pochopili, že slečna Bony je mimořádně vynalézavá ve vymýšlení zábavy.
A navíc, až se budete někde setkat s ovečkami či kozičkami, už budete vědět, že Bony je pastevec a šup s ní na vodítko – takže to byla taková výchovná lekce – a nejenom pro vás, ale i pro nás ostatní, kteří si myslíme, že máme všecko ošéfované – a vždycky se může vloudit chybička a shoda okolností – takže furt oči na šťopkách (nod)
Zdeno – jak píše Yga zahrada byla psotěsná, to je o něčem jiným, než když někdo z laxnosti, případně přímo se záměrem nechá čoklida honit zvířata zleva doprava.
Ale no tak, Zdeno, v případě slečny Bony šlo o nehodu, tady je přece řeč o tom, že někdo DOVEDE psa do ohrady a NECHÁ ho tam lítat. Mně se taky povedlo napsat článek, ze kterého pak v diskuzi vyplynulo, že týrám rybičky… pro mne Mirčin článek byl obrovským poučením, příhoda se slečnou Bony byla jen asociační spouštěcí mechanismus (bych tak viděla).
Dobrý den, Zvířetníčci (toivo) Jen poznámku o pohledu tak trochu „ze třetí strany“, než zase zmizím v křoví. Určitě je moc dobře psát (a číst) články jako byl ten dnešní, ale já bych se vrátil k těm „okresním milovníkům“. Dá opravdu hodně práce vysvětlit majiteli, kterému takoví milovníci zdevastovali část stáda, že to nebyli vlci, ale právě psi… Tam, kde se vlci vyskytují (Beskydy např.) je nepříjemným zvykem svádět na ně každou takovou škodu, a přitom je ze způsobu „provedení“ naprosto zřejmé, že to vlci být nemohli… A protože vlk je tvor přísně chráněný, je stát (tedy tak nějak my všichni) povinen takovou škodu uhradit. Ze zákona. Etologie šelem nemá důkazní sílu otisků prstů a nakonec se etolog vždycky ocitne s majitelem stáda „slovo proti slovu…“ A rameno spravedlnosti, etologie pochopitelně do hloubky neznalé, poraď si jako můžeš. Je to jen maličkost – ale ti vlci jsou v tom z 99% opravdu nevině. Mějte se krásně a vyhřívejte se (sun)
Mám to šťastie, že som sa narodila s kladným vzťahom ku všetkému živému, ako zvieratám, tak aj k rastlinám, ale tiež som z nevedomosti urobila zopár chýb. Keď som raz s odrasteným šteňaťom erdela prechádzala medzi rodinnými domami, za jedným plotom bola na kolíku priviazaná koza a pri nej navoľno pobiehalo kozľa. Môj psí pubertiak kozy videl prvý krát v živote a strčil nos do plotu a nasával nový zaujímavý pach. Kozliatko dobehlo a so psom si navzájom cez plot olizovali papule. Mama koza zúfalo bečala a ja namiesto aby som psa schmatla a pokračovala v ceste som sa snažila kozu slovne chlácholiť s úľubou som sa prizerala „kamarátstvu“ mladých zvierat. Došlo mi to až o pár dní pri nasledujúcej prechádzke popri koze, hlavne že došlo…
Milá Mirko,
tvůj článek je dobře napsaný, každému je jasné, o co se jedná. Přikláním se k názoru Dede a Li, abys zkusila umístit tento (nebo podobný) článek na tištěná zvířecí periodika – napadají mne taky Psí kusy. No a fotky jak veselých mláďátek tak mrtvého kozlíka bych vyvěsila ke každému oznámení o tom, že psi musí být na vodítku. Věřím tomu, že hodně lidí je neinformovaných (ano, nové technologie mnozí zvládají během pěti minut, ale jak se chovat ke koze je pro ně znalost spadlá z měsíce) a snad ani netuší, co obyčejný stres dovede udělat se stádem malých kopytnatců, nehledě k přímému napadení zvířete psem.
Toya je absolutně nelovící pes (kdysi ve svém dětství se pustila v lese za srnkou a až jsem ji čapla, dostala jediný výprask ve svém životě a od té doby se sice někdy rozběhne, ale na můj velice silný povel utvoří nenápadnou minikružnici a vrátí se k výchozímu bodu, tedy ke mě – mnohdy si štvaná zvěř ani nevšimne, že byla štvaná). Proto většinou chodí na volno – ale když se přiblížíme k ohradám s koníky, okamžitě jde na vodítko – přece jenom tu určité nebezpečí je, že by si chtěla hrát na pastevce a koně jsou v jistém směru velice rozbitní a v jistém směru velice nebezpeční – zkrátka jistota je jistota.
A moc se mi libí, že na vaši farmu mohou chodit lidé na procházky a že i městské děti vidí domácí zvířátka, ne jenom žirafy a hrochy v ZOO (i když ty jsou taky krásní).
Hihi! Tvá něžná uspávačka opravdu není lítá lovící šelma, viz: “ mnohdy si štvaná zvěř ani nevšimne, že byla štvaná“. (chuckle) (rofl) (rofl) (rofl)
jak se chovat ke koze, to nauší ve westernovém městečku v Boskovicích. Stačí si ji z půjčovny půjčit…to je Vám legrace,pozorovat ty nemotorný lidi, jak se strašně snažej řídit kozu…ale když na to přijdou, to jsou pak hrdinové – zážitek na celej zbytek života. (rofl) Možná i pro ty kozy… (sun)
Jojo, pokud má člověk psa, musí myslet až za roh. A to se ne každému povede. A přesto se nehody stanou (první Bára nám zdrhla a sousedovi udělala v kurníku řádný ordnunk – flaška slivovice a řádná omluva to spravila, ale poučení to bylo pro obě strany), ale je třeba se k tomu postavit čelem, poučit se a postarat se, aby se to neopakovalo.
Na farmě u Juniorovy slečny mají krávy a býky (a taky pár oveček a koz). U nich borderku. Setsakra bych si rozmyslela do ohrady pustit Báru. A setsakra si rozmyslím, vlézt do té ohrady sama. U telátek jsem byla, ale v doprovodu.
Přeju ukázněné pejskaře a spokojené ovečky.
Byli jsme ve Zlobicích před několika lety na velikonoce, bylo to úžasné. Byl tam přichystán program pro děti s ukázkou a výrobou velikonočních ozdob, povídání o starých zvycích, prodej výrobků z vlny i občerstvení. Třeba krajíce chleba namazané tvarohem a posypané pažitkou! Chtěli jsme si koupit sýry, samozřejmě nám panelákovým lidem nedošlo, že že jehňata a kůzlata spotřebují mléko od maminek sami. (fubar) Oveček a kozenek bylo hodně a byly kouzelné. Náše vestice byla na vodítku a raději jsme ji drželi dál od ohrad, je to ňafna. Pokoušela se aspoň vyčistit okolí od bobků – byly i na cestách, nejen v ohradě. :S Když si vzpomenu na rodinky jdoucí od autobusů (vlaků?) děti držící se za ruce maminky a tatínka, batůžek na zádech a úžas v očích… (blush) A na cestě zpátky nacpané nákupní centra se superstary na podiu, mekáče plné dětí… ;( Už mlčím. 😡
A ted si predstav, ze by se vsichni z tech mekacu a nakupnich center zvedli a sli se podivat na ovecky. To by se uslapali.
Tak toho se nebojím! Teda toho, že by šli ve značkové parádě do lesa, mohli by šlápnout do ňákých bobků (chuckle) A ani toho, že by se tam nevešli, místa je tam opravdu dost. Ale že by ty ovečky mohly z toho mít šok ! :O :O :O
Tady musím dodat, že jak v Norsku, tak v Anglii, v zemích psům přátelským, kde vám žádný nemyslivec jen tak nezastřelí psa, je honění dobytka smrtelným hříchem – a to doslova. Pes, přichycený při honění je zastřelen (tedy v Norsku, tam to vím na 100 %, jak tady si jen domýšlím, ale asi nebudu daleko od pravdy, psí pravidla tu jsou tvrdá). Pastviny jsou označené, i když v Norsku je to takové zláštní – jedna cedule na silnici a potom stovky ovcí v lese… Nazgúlům jsem v tomto případě nikdy nevěřila, takže byli vždy uvázaní, a asi nebudu věřit ani Berry, pokud ovšem nenatrefíme na možnost výchovy bojovnou ovečkou – to bych brala 😀 Kdo ví, třeba se to tu zařídit dá? Příští týden budou Berry 3 měsíce a začneme hledat psí školku, tak uvidíme 🙂
A také jsem četla Herriota a taky mi bylo nanic, když Nazgúlové odehnali to stádo ovcí. (Na svoji omluvu snad mohu říct jen to, že ovce nebyly na pastvině, ale ukryté v normálně veřejně přístupném lese, kde jsem je nečekala.) Takže Mirko souhlasím s Xerxovou – foťte, pište, informujte! Věřím, že takový článek, jako je tento, by ti uveřejnili i v časopise, třeba v Planetě zvířat… Čím víc lidí porozumí, tím víc si jich dá pozor, a dokonce mohou i pomoct – když ničím, tak třeba upozorněním lidí, kteří pravidla nedodržují. A pokud jde o Bony, tak tam to byla myslím typická nehoda – jak psala Zdena, jejich zahrada je zase psotěsná a oni už dobře vědí, že jejich slečna umí víc, než možná předpokládali 🙂
Mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že bojovné ovečky opravdu fungují – šla jsem jednou se svou předchozí kokří smečkou u nás na chalupě kolem pastviny, kde byly ovečky navolno, protože nikam jinam nepřecházely. Naši pesové byli na vodítku, ale samozvané ovčí šéfce se vůbec nepozdávali, takže se za námi rozběhla až na cestu s významně sklopenou hlavou – no a já i psi jsme na nic nečekali a pelášili jsme, až se nám doslova za patami prášilo. Od té doby tahle psí smečka procházela třeba i kolem oplocených pastvin s krajní nechutí a na totálně napnutém vodítku v co největším odstupu od oplocení.
Mirko, díky za článek. Naprosto přesně vím o čem píšeš, páč stojím na stejném břehu jako Ty.
Celoživotně mě zaráží jedna věc. Je tu předpoklad, že člověk který miluje psy, má pejska, tak bych předpokládala, že má zvířata rád jako celek a není mu lhostejné utrpení jiného zvířete. A ono je. Utrpení zakousnutého jehňátka, následně možný zánět vemínka jeho maminky, to je mu jedno, hlavně, že se jeho ňafáček hezky proběhnul. Nad tím rozum stojí |-)
Naše jelínky v noci hlídali moji kavkazané a byl klid.
Díky za článek a urřitě by měl vyjít i třeba ve Psu příteli, nebo prostě tištěných novinách ke kterým se dostane co nejvíc lidí.
Mám úplně stejný celoživotní problém – nechápu, jak lidé, kteří vlastní a milují svého pesa, kočičáčka či jiného peta, se mohou sami nevraživě a ohavně chovat k jiným zvířatům nebo minimálně dopřávat svým miláčkům pochybnou zábavu, při které ta jiná zvířátka utiskují a ubližují jim. Nikdy jsme žádnému z našich pesů ani čičáků nedovolili nic podobného, a to i za cenu, že prostě museli zůstat „za plotem“, pokud nebyli schopni se umravnit….
Tenhle problém nemáš sama..proto miluju i film od Věry Plívové -Šimkové: Brontosaurus. On má něco do sebe a Lenka Filipová v něm nádherně zpívá a Svěrák tam má takovou nelichotivou roli (blush)
Hmmm, myslím, že tohle většinu lidí prostě nenapadne, že hlavně pro mláďata je stres a odloučení až tak osudové- je vidět, že jsme společnost, která ví co s nejnovějším typem mobilu, ale neví, jak zacházet s ovcemi a kozami…
Ano, cedule s poučením a fotkami podle nápadu Xerxové by asi pomohly- oby ty patřičně barevné fotky mají dost odstrašující účinek, větší, než kdovíjak velká písmenka. Zalaminovat a pověsit na vstupní branky k těm cedulím o psech na vodítku.
Tak my máme kousek od Brna taková stáda? Kouknu se, kde že to vlastně jste- děti jsou sice větší, ale vzdělání je třeba v každém věku 🙂
Zákaz volného pobíhání psů a na značce je ovčoun. Jak já nenáviděla a řvala jsem na ty „blbé důchodkyně“, co pouštěly ty svoje miniňafíky a já měla co dělat, abych vysvětlila svému Šarikovi,že ten upištěnej hadr na podlahu,co na něj doráží,je posedlej svejma komplexama a navíc má bezmozkovou majitelku,co ho prostě pustí,protože ten zákaz se týká jen velkejch psů…a jejich Fifínek je tak statečnej,že si dovolí i na ovčáka…Šarik zalejzal za mne,aby nepodlehl svým instinktům a báby jásaly,že jejich mrňous zahnal ovčáka…tak jsem pak jen s úsměvem hlasitě pronesla – A teď odepnu voďák já !!! A z šourajících bab se stávaly atletky. Já vím, že ti malí nevychovaní ňafíci za to nemohli…ale nenáviděla jsem je v tu chvíli stejně jako jejich majitele. A nikdy bych si díky té vypěstované averzi malýho psa nepořídila. (wait)
víš – nikdy jsem neměla jiného psa než dogu. A o útocích malých ňafíků a jejich páníků bych mohla navyprávět romány. Ale stejně tak znám řadu nevychovaných a neposlušných ovčáků, labradorů, tak teď populárních lovečáků… Na straně druhé, znám i skvělé krysaříky (nejen Silvy „trhače“), kavalíry (zase nejen zvířetnické), minijezevčíky, jorky… kteří nejsou jen uňafané veverky, ale opravdoví psi. Takže já bych psy na malé a velké nedělila 😉 Třeba jednou budu ráda, že zvládnu nějakou tu (heidy)
Milá Xerxová,
jenže sem na Zvířetník chodí ti osvícení, někteří se svatozáří, ale ne ti nezodpovědní, co bych jim nesvěřila ani plyšovou hračku….ale veverku nechtěj, měla jsem ji doma asi tejden, než se vzpamatovala z pádu ze stromu, měli jsm eprokousaný prsty a věci a za záclony mne matka i zbila (think)
Jednou takhle v Nimes, vylezl starší aplégr s kočičkou Titinkou na kšírkách do parku. A jelikož jsou baby na celém světě stejné (i ve Francii) přistoupily dvě dámy a za nadšeného kvikotu jaly se tahat Titinku za ouška a za ocásek. Titinka byla sice titinka, ale žádný mejdlo. Sežrala je! A my se pak schovávali v chodbách hotelu, aby nepřišly žalovat:))
S pitomými (nejen) babami lze jednat pouze z pozice síly!
(rofl) (rofl) (rofl) Dámy, ono to není o velikosti psa, nýbrž o lidech. Buď mají svého psa vychovaného a není problém, anebo psa nevychovaného a problém je. Nemám ráda konflikty, nerada se hádám a tak teď, když chodím se svýma kavkazíma holkama na vycházky civilizovanýma cestama, tak téměř půl vycházky prostojíme v roští a kopřivách a čekáme až přestaneme bavit uňafané, poslušnostivzdorné čoklíky, jejichž majitelé se debilně usmívají a ani je nenapadne si své poklady třeba na chvilku připnout na vodítko.
Li, naprosta pravda. Platí zlaté pravidlo – jaký pán, takový pes! Ověřila jsem si to mnohokrát.
No ale kdyby na ně tvoje holky jen tak cvičně bafly, zdrhali by i majitelem- a měla bys pokoj, tyhle zprávy se mezi pejskaři šíří, že máš velké zlé psy 😛 😉 akorát nevím, jestli by kavkazanky štěkly, nebo rovnou skočily a tebe vzaly s sebou, vlastně o tomhle plemeni moc nevím. A protože nejsem kynolog a nevím, který pes vyletí hned a který za minutu, mám nacvičený povel „Nechej pejska“, aby moje prťavá kavalírová odprejskla od těch, co neznám. A neštěká na ně- když to teď dvakrát zkusila, protože bráchův kavalír hulajdá každou chvíli, dostala zdrba, protože mi to vadí. Když je pes malej, nemá co povykovat na velké . (think)
(hug) :*
Bohužel, nemohou ani ňafnout, pokud nechce Li rozpoutat proti kavkazandám a sobě lítý boj a urputnou nenávist. Holky teď mají svůj domeček blízko baráků…a někteří liďové jsou tak hnusně zlí!!!
Ale, Li, myslíš, že je řešením neustále vyklízet pozice? Jdi si prostě cestou dál. Čím víc budeš ustupovat, tím víc si budou chytrolíni dovolovat. Cesta je Tvá zrovna tak, jako jejich. Když uhneš, tak si prckové uvřeštění budou myslet, že velké psy zahnali. HURÁÁÁ!! Příště je proženem a vyštěkáme ještě víc. Nebo myslíš, že by Tvoje medvědice daly ťafku? (to by byl ovšem průšvih, neb by minipsík zmizel v nenávratnu).
Kdysi jsem na procházce odstrkovala nezvané nápadníky hůlkou.
hezké pondělí všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat nějaké bolístko na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Dík za článek – spousta majitelů psů nevidí dál, než na špičku ocásku svého chlupatého miláčka. Bohužel… Chápu, že se může stát blbá náhoda – pes se vytrhne, uteče, způsobí škodu… ale pak existuje cesta omluvy a uhrazení škody (to nevrátí život, ale alespoň se člověk k problému postaví čelem).
Možná by trošku pomohla osvěta – nafotila bych fotky spokojených mláďat i těch mrtvých jehňátek a kůzlat a dala je s vysvětlujícím textem ke vstupním brankám. Pak i ostatní návštěvníci určitě pomůžou „hlídat stáda“ před psíky na volno…
A třeba to pár lidem otevře oči, že neškodné proběhnutí jejich pejsánka může způsobit bolest, stres a smrt…
a ještě poznámka – možná, že bychom si zasloužili i další článek o kozách a ovečkách 😉
…………………..spousta majitelů psů nevidí dál, než na špičku ocásku svého chlupatého miláčka. Bohužel… Chápu, že se může stát blbá náhoda – pes se vytrhne, uteče, způsobí škodu… ale pak existuje cesta omluvy a uhrazení škody (to nevrátí život, ale alespoň se člověk k problému postaví čelem)…………………….
Dovolím si ocitova a pod to se stokrát podepsat (y) (y) (y) Zastávám názor ten, že to, že já mám psa, neznamená, že na to musí doplácet jakýkovil jiný živý tvor /ať je to zvěř v lese, zvířata na pastvě a nebo lidi v domě, kde bydlím a ocení, když mám psa, který neštěká a neobtěžuje je/.
Děkuji za pohled z druhé strany, ještě bych připoměla, že beran i kozel jsou schopni se vypořádat s člověkem, nejen ty krávy.
Ono je to u nás zvláštní, za dvacet let si spousta lidí nezvykla že co je na polích už neníˇ“ ňákýho toho JZD “ a je možno si vzít co potřebujeme, ale patří to někomu, pro nějž je to obřživa Dtto oplocené pastviny atd. Mirce bych doporučila přidat na tabulky varování trestní sankcí. Naši předkové dobře věděli, že role je nutné si hlídat, tak co třeba pastevecký pes či psi – takový komodor si na svoje území nenechá nikoho přijít.
Taky mě napadlo použít psy… ale pak by prostor asi nemohl být volně přístupný na procházky… a to by asi nebylo to správné řešení.
Ano, naše znalosti o soužití se zvířaty se stále zmenšují.
A o pitomosti výmluv lidí nachytaných na švestkách (nejen v případě psů) darmo mluvit
Milá Mirko (inlove) , Váš článek určitě nepůsobí jako nepřátelský výpad vůči komukoli. A je moc dobře, že jste ho sem napsala, stejně jako je dobře, že Zdena napsala o výtržnictví slečny Bony.
Jsme jenom lidi a někdy něco podceníme nebo nás nenapadnou všechny možné důsledky chování našich miláčků, a přitom to někdy může být něco hodně ošklivého. Proto je velmi dobře, když dotyčný/á dokáže onu příhod popsat, třeba i vtipně a s nadsázkou. Možná právě tak si všichni ještě silněji uvědomí, co všechno se stalo a stát mohlo a je to pro ně poučení.
A Váš pohled z druhé strany je také velmi cenný. Pamatuji si popis zdevastovaného stáda ovcí z Herriota, je to hrozné. Určitě ta zvířata mají obrovský strach a srdce jim tlučou, zvláště když tam jsou matky s mláďaty – a pak se mohou stát i velmi nebezpečnými.
Jsou prázdniny a budeme se často se svými pejsky pohybovat na venkově. Je tedy dobře vědět, že je mnohem lepší pejska připnout včas než ho pak lovit mezi naštvaným skotem a bravem. (nod) Takže za Váš článek Vám patří dík a vítejte mezi námi. 🙂
Přeju všem krásný den! (h)
Milá paní Marešová, moc si přeju, aby bylo co nejmíň takto zbytečně zmařených životů ! A přeji vám, at se stádo rozrůstá a máte z něj radost!