No fakt, tohle všechno já, Beny, dovopravdy jsem. A nebojte, já si žádný inzerát nedávám, ani fakt nikdy nebudu, to jenom tak blbnu, víme? Proč bych to dělal, jídlo mi dají, že se musí mlsat, to chápou celkem taky (když jsem dostatečně důrazný), hrát si se mnou chtěj, tak dobré bydlo mám, ne.

Něco v tom nadpisu jsem ale neuvedl – že jsem velice krásný!! Říkal jsem si, že to by moh′ leckde i počítač zkolabovat, kdybych to všecko tak najednou vybafnul. Srst ebenově černá, lesklá tak, že při slunce svitu kdekterá psí krasavice i oči mhouří, však pod bradičkou až na hruď se táhnoucí mléčný pruh jen zdůrazňuje tu ostatní černotu (když jsem byl ještě štěndo malý, tak se mi lidičky smáli, že mi furt teče mlíko po bradě).

V oku žár a pružný krok, chovám se však někdy jako cvok. Není to, jak myslet byste mohli, krásnými psicemi (tyhle touhy mi, nevím proč, má paní definitivně už před drahnými lety zatrhla, prý blbnul jsem už privel′a). Já totiž milovník jsem veliký všech předmětů točivých. A můžu já za to, že točí se snad ouplně všecko (však i ta zeměkoule, ne? Vždyť chtěli dokonce upalovat ty, co to hlásali, jak si tak nějak pamatuju).

Nejradši mám, když se to točí a ještě utíká. To potom okolí jen čubrní, co ve mně dříme za dovednosti. Cvičenci Sokola by bledli závistí a cirkusáci chtěli brát u mě lekce. Panička dokonce usoudila, že asi nebudu obratlovec, ale prý jakási měňavka nebo co (tak já si to s ní klidně vyměním, ale nevím teda co je zač – to jsme ještě ve škole, prosím, nebrali).

Když to konečně lapím, tak umím ještě cosi – ha, to úplně každý psí kámoš neumí – sám to vyhodit, otočka, zamávat všema čtyřma a znovu lapit. Teda tlesknout těma packama jsem ještě nenacvičil, ale makám na tom pilně. Jediný problém je v tom, že panička chce furt chodit, prej hubne nebo co (má to holka marný, že to ještě za půl století nepochopila, to teda nevím). Pořád na mě „jdeme, jdeme“, co na tom kvaltu má, mně by bohatě stačila zahrada s dvorkem. Vždyť to říkám, ne – vyhodit, otočka…

Abyste ale nemysleli, i v psím ráji je někdy neveselo, no, truchlivo úplně ne, ale neveselo jo. Ta potvora Betyna už není, co bývala, znáte ženský; zpočátku mě docela mrzelo, že se tak změnila, nevděčnice nevděčná, že nevděk až tak i psím světem vládne, jsem netušil. Když nás seznamovali, jako správný gentleman jsem dámu zcela naprosto ve všem pardonoval, u misky trpělivě vyčkával, až ona své si dopřeje, ve dveřích přednost dával (tedy do kabátu jsem ji nepomáhal moc často, to je fakt, ale když ona si žádný kabát nikdy nesvlíkala, tak co jsem moh′ dělat.).

A byla jak to hovádko boží – představte si, lidi, ona nikdá nebyla v lese. Fakt všecko jsem ji musel ukazovat, však taky panička říkala, jak je to dojemné, vidět nás dva jak běžíme loukou hlavičku u hlavičky (Asi šestiletá Betynka žila se svou majitelkou, starou paní, zcela izolovaně, nejenže nikdy nebyla v lese, ale ona nikdy neopustila dvůr; lidi, auta i psy mohla pouze tušit přes vrata. Když jsem ji poprvé vyvedla před dům, zdálo se, že se s tím snad nikdy nesrovná; dneska je z ní vládkyně lesů, vod i strání).

A najednou, co byla taky na takové té operaci, však víte – aby náhodou někde k outěžku nepřišla – je z ní úplně jiná baba. Satorie je z ní. Komandovat by chtěla, jednoho seřve ani neví za co, tak nevím, mám ještě počkat nebo ji rafnout hned? Nějak se jí ty hormóny pomátly nebo co. Je sice o něco těžší (já mám kil tak 8 a ona asi 13), ale zuby máme dobrý oba.

To bude u nás jednou tóčo. Ještě si to musím nechat projít hlavou. Jestli ji zakousnu, dám vám vědět (z Betynky se stala něco jako dominantní fena, jestli jsem to řekla správně, nevím, jestli je to odborný výraz, ale „šéfuje“ nás všechny“).

Tak tohle všecko shora popsané jsem já, černý kříženec Beny. Říkají, že jsem se matičce přírodě móc povedl. Tuhle mámu neznám, ale tu lidskou maminku, tu teda miluju mocmocmoc. (Benýsek je kříženec kdovíčeho s kdovíčím, ale teriér je v té směsce tutově, našla jsem ho jednou v červenci v šíleným parnu uvázaného u kontejneru jako tří – čtyřměsíční zoufalé žíznivé klubíčko, které mi ještě ten večer prokouslo prst).