Milí Zvířetníci, dnes si budeme povídat o tom, jak se jezdí… no nejen v Hobitíně, protože já jsem už jezdila všude možně. Tak si hezky sedněte a poslouchejte (inlove)
Ti, kdo z nějakého důvodu nemohou Rádio Dede spustit, najdou jeho textovou podobu zde 🙂
Včera a dnes bylo nad Dalmatinovem léto. Možná bude ještě zítra 😀
Milá Dede, díky za rádijko i hlásání z výletu (inlove) . Ach, krapet mnou závist cloumá nad Berrynčinou obojživelností. Pochopitelně vám to přeju, ale taky bysem chtěla plaváčka a ne potápníka 😛 . A síím, napiš o motorkářské dovče (nod) .
Betíček je tradičně skvělý! (y) Ou, ale z viaduktu s rozvrkočenou Kosatkou mě jímá hrůza (whew) .
;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)
.(*) Sedlák jel na svém povoze domů a cestou zastavil podomnímu obchodníkovi z Chelmu, který nesl na zádech těžký ranec. Obchodník se posadil vedle sedláka, ale ranec si nadále nechal na ramenou. „Proč si ten ranec nesundáš?“ ptal se sedlák.
„Cožpak nestačí, když se tvůj kůň lopotí se mnou?“ odpověděl obchodník. „To mám k té váze, kterou táhne, přidat ještě svůj ranec?“ .(*)
(Chelm je něco jako náš Kocourkov. V židovském folkloru se stal typickým domovem prosťáčků, přívětivých hlupáčků.)
~o) Vinšuju všem klidný večer a hezky se vyspinkejte. ~o)
Pro Dede: tak tady jsu s tou tatovou motorkou Zetkou. Jak ja ji milovala … a tatu meho.
http://hanaw.rajce.idnes.cz/Baby_pics_Hana/#H_w_motorcycle.jpg
(clap) V naší rodině se také tato motorka vyskytovala. Hodně jsme se s ní vydováděli. (wave)
Ano, to je ono! 🙂 Můj tatíček se s ní taky vydováděl – například s ní oral, jiného oře ani pomocníka nemaje…
Odstoupila jsem od vyroby tresnovych knedliku a ptak se – JAK s tou motorkou oral????
Jezosmarja, kdybych po sobe cetla… PTAM se, narozdil od preklepu. 🙂
Teď jsem chvilku pročítala starší diskuze a našla (a poslechla si) i odkaz od Veram na tu píseň „Small pine box“ (neuvěřitelné, jak ona úplně všechno tak bleskově najde ) . Tu jsem nikdy před tím neslyšela (já v am. C&W moc přehled nemám), ale okamžitě se mi vybavila ta překrásně melodická píseň „Green, green grass of home“, kterou má na svém repertoaru snad každý zpěvák, ale mě se nejvíce líbí jak jí zpívá Tom Jones. Vlastně i tady se zpěvák vrátí domů v „Small pine box“. Předpokádám, že má i českou verzi, ale také neznám – Veram!!! 🙂
http://www.youtube.com/watch?v=hSajFnkUxQY&feature=related
Jinak Jendo, držím palce kočičce tvojí kamarádky, zácpa je nebezpečná u všech živých tvořů, nezáleží na počtu nohou.
Xerxová, krásný Betí týdeníček a malý Vilímek je krásné miminko. Také jsme dříve netrpěla závratěmi, ale teď se pokud možno výškám vyhýbám.
Hanko, já také začala řídit až v USA, kdyby to nebyla nutnost, klidně bych se bez toho obešla, ale v Evropě jsem nikdy neřídila, na to prostě nervy nemám.
A ZANO – nevím, jestli se sem ještě podíváš. Nějak jsem propásla, že odjíždíš na dovolenou a teď čtu, že už máš zabaleno a namířeno „do cudziny“. Tak přeji krásné počasí, jak jsem viděla na fotkách, obuv jsi si na to koupila novou ta si to oba skvěle užijte a už teď se těším na fotky. (f) (sun) (y) (sun)
Ahoj Maricko: ja jsem vzdycky ridit chtela, ale v me dobe v Ceskoslovensku to bylo bezpredmetne. Rodinny trabantik a pote skodovenka bylo jedine auto a nepouzivalo se na experimenty – spolu s prevazujicim nazorem, ze ZENSKY NEMAJI RIDIT. To mne principialne stvalo uz tehdy, a tak jsem si chtela udelat autoskolu, ale seznala jsem, ze cena za autoskolu je vysoka a pri mem platu bych si na vlastni auto vydelala tak za 15 let, a to kdyz nebudu pocitat, jak sehnat v Praze byt, i nechala jsem to byt. Muj prvni pocit z rizeni auta byl pocit neuveritelne volnosti – ale i zodpovednosti. Jezdim i pro relaxaci – i pres ceny benzinu si obcas cestou z prace udelam zajizdku 10 – 20 mil a jezdim bocnima silnickama, posloucham hudbu, kocham se anebo mluvim sama se sebou – ano, i si odpovim. (chuckle) Vsechny velke cesty, co jsme s Chetem odjeli po USA, jsem vetsinou odridila ja. Akorat v posledni dobe nerada jezdim v noci, kde to neznam. Nejak se mi ve tme zmenilo prostorove videni.
Jak jsi zpracovala boruvky? My jsme se chystali na boruvkovou farmu, ale to zlomene koleno, jaksi, pravda, narusilo plany.
Tak tohle je, Maričko, výzva. Green,Green grass Of Home nazpívali Greenhorns, je to třeba v albu „Těm, kteří tu už nejsou“ z roku 2005 a pak to snad je i v albu z roku 2007, ale text jsem nikde nenašla. Zato jsem našla tu desku – nebo vlastně CD a stáhla jsem to ze servru Rapidshare – je to zabalené jako soubor rar. Kdybys to chtěla, je to dost veliké, e-poštou se to poslat nedá, musela bych to dát třeba na Úschovnu. A musíš mít nějaký balicí program, který .rar umí číst. Když budeš chtít, tak mi dej vědět. (Adresa je můj nick na volny puntik cz
Písnička se jmenuje Zelené louky domova. (ale podle recenze, kterou jsem našla, se jim prý moc nepovedla, nevím, já to neposlouchala
„… a já se vracím domů – však vím, já vím, že sním.“ Tohle mi nějak cinklo v hlavě, ale nevím, jestli je to ta verze od Greenhornů.
Tak jsme se vrátili z Heveru (hrádku 🙂 ) a hlásím, že Xerxová nás musela nějak sledovat, jelikož její předpověď byla přesná 😀 Holčička si asi na mě ve výchově musí chystat nějaký velký chyták, protože dnes se předváděla takřka vzorně – jediný, koho okusovala, jsem byla já (když jsem se ji snažila chvilku zabavit, než nám přinesli oběd (ano, byla to premiéra tréninku na hospodského teriéra, aneb umění ležet v hospodě – dobrá, zatím jen venku na zahrádce – pod stolem), snad desítky dětiček, které ji dnes hladily, se nesnažila okusovat vůbec, občas je způsobně olízla, k ňuňajícím dospělým (a že jich bylo!) se chovala buď vstřícně nebo tolerantně. Další premiéry: Konečně prozkoumala (zatím jen z povzdálí 😀 ) dětské kočárky (není to obluda), svezla se loďkou a doopravdy plavala! Pravda první úsek plavby skončil klasicky, byť nešlo o moře – plavčík se nám poblinkal, ale jak šel obsah žaludku ven, zvedlo se plavčíkovo potěšení z plavby 🙂 Psům však bylo strašné vedro, takže jsme hned ze začátku přirazili ke břehu, Kazan skočil do vody, aby si s úlevou zaplaval a kosatka (plískavice a sviňucha v jednom 😀 ), pardon Berrinka, hupsla za ním! :O Poněkud zmatena nevyužila mělčiny a zamířila na hloubku, čímž ukázala, že plavat umí. Honem jsem ji vylovila (uplavala zatím asi 3 metry) a byla v první chvíli úplně grogy, neunesly ji s tím nacucaným kožíškem ani nohy… Ale brzy se vzpamatovala a začala být opravdu veselý pejsek, tedy její problém ze začátku pobytu v loďce asi bylo vedro a z auta rouzhoupaný žaludek – lodička se fakt moc nekolébala, byla to poctivá bytelná veslice… (jak se vlastně říká loďce, která není pramice, ale vesluje se na ní?) Chvíli jsme si pobyli na souši (tu loďku jsem fakt musela uklidit 🙂 ) a potom obepluli zámecké jezero. Z lodi už vystupovala jako starý mořský vlk (tedy vlčice (chuckle) )
Jo a asi poprvé hlídala a Kazan s ní držel basu… bylo to zvláštní, to vám popíšu později v článku, tady by to bylo moc dlouhé 🙂
Dede, psaly jsme asi současně 🙂 ,ale alespoň jsem si mohla tvé povídání přečíst v nejčerstvějším vydání. Museli jste si to krásně užít a běda, jestli nedude foto dokumentace (punch) (rofl)
Díky za krásné povídání, spolu s betíčkem a reportáží z hradu mi to rozjasnilo pracovní neděli 🙂
Mimochodem nechá se to jméno hradu nějak přeložit? Asociuje se mi to s takovým tím šroubovatným zvedákem, ale to předpokládám je germanismus.
Tak to je príma, že se nebojí vody a hlavně, že je to veselej a nezatíženej pejsek – tedy pejsková!
Hever…..Hever …. šálí mě paměť nebo to má něco společného s Boleynovou?
Taky mi Boleynová okamžitě nabíhá, taky nevím, jestli dobře.
Přeložit „Hívr“ se mi nepodařilo a s Andulkou Boleynů to souvisí – ona tam vyrůstala a má tam ještě svůj pokojíček 🙂
Tak to jste si užili moc pěknej nedělní víkend :*
To se dáma báječně předvedla- potvory jsou to, když chtějí, tak se umí předvést tak, že nad nimi ťuťá celé okolí… Borůvku jsem už kdysi odnaučila pronásledovat kola a přidávat se k běžcům. Momentálně už máme skoro odnaučené čuchání k rybářům (a jejich svačinám a návnadám). Zato dneska jsme vzali Borůvku k řece a byl to samý cyklista- ideální na procvičení povelu Sedi, Zůstaň, případně Stůj. Byla za vzorňačku a cyklisti nám ještě vždycky poděkovali 🙂 No jo, není to oficiální cyklistická stezka ani psí zóna, tak se tam k sobě všiichni chovají relativně slušně 🙂 Možná by to tak bylo lepší všude….
no – já chování Kosatky II. tak nějak odvozuju od chování Kosatky I. (rofl) Předpokládám, že postupně se Berrýška stane ovladatelnější a poslušnější než Beta (přeci jen bude vyrovnanější povahy a má důslednější paničku a dostane lepší vychování), ale jako štěník je to prašť jako třískni (rofl)
Koneckonců já jsem ráda, že Beta je naučená, že mě může okusovat a že se můžeme prát… alespoň na něco ji vždy odvolám (chuckle)
no jo no – jsem odpoledne natvrdo vypla počítač a teď se nepřihlásila…
Chachá, poslušnější! 😀 A kdo odvolá Betku od zvěře, no? To se mi s Nazgúlama nikdy nepovedlo – tedy pokud byla zvěř blízko 😉
když píšeš o zvěři blízko… večer jsme si byli zagolfit. A již podruhé v tomto týdne nám společnost na sedmé jamce dělala krásná mladá srnka. Vůbec si nás nevšímá, spokojeně se popásá vedle rybníčku. Vycpaná není… ale golfisti jsou jí úplně ukradení… Udržuje si odstup tak osm – deset metrů (think)
Lodi, která není pramice a vesluje se na ní, se opravdu obecně říká veslice. Z jazykového hlediska je to naopak – pramice je poddruhem veslice 8) Ve sportovním kontextu i jinak – skif, dvojskif, párová čtyřka atd. Odbornější rozklad by mohla podat aida 🙂 A teď jsem viděla v TV dračí lodě v Číně, kde nejenže nebyla bubenice, udávající tempo, ale dračí hlavy se otáčely a na konci se jedna loď potopila. Posádka byla na tuto eventualitu vybavena, v lodi měli lavóry a kýbly, vylévali, vylévali …. a bylo jim to plat prtný (rofl)
Ostružinka je skvělá! (clap) (h) Pááááni! Tak slečna Berry šla navštívit slečnu Annu …. chtěla bych tam být alespoň jako muška zlatá. Zahrady musí být teď fantastické.
Chjo, je to jako sen. 🙂 (inlove) (f)
Dede: to jsem si posmakla tohle poslouchat. A takhle clanecek o cestovani na motorkach na Taiwanu by nebyl…? Kdyz mne se motorky libi, ale sama bych si to dnes uz netroufla. Jen mne obcas proveze nas dvorni automechanik na Harleyi. Krasa nesmirna. Jako ditko velmi male (tak molem 3 let veku) mne vozil tata na motorce Zetce. Sedela jsem mu v klinu a vicemene prilepena na benzinove nadrzi. A otec radostne pokrikoval, at se drzim a nespadnu. Dneska by ho asi za to zavreli a socialka by otravovala u baraku. 😀
V Norsku bych asi mela problem – ja tu a tam rychlost prekracuju, zejmena v mem starsim Cadillacu. V tom si toho ani jeden nevsimne. Ono jen drobne prislapnout pedal, ktery kontroluje 8 cylindru – a za chvili se jeden divi, ze jede 85 mil za hodinu. Musim se ale pochlubit, ze za celou dobu jezdeni v USA jsem nedostala jedinou pokutu. Dvakrat skoro, ne za rychlost, ale za prkotiny. Ale to bylo davno, byla jsem mladsi, stihlejsi a pohlednejsi, udelala jsem smutne oko a policajty ukecala. Chet naopak jezdi absolutne v limitu, resp. bezpecne pod limitem. Musim rict, ze kdyz jsem za spolujezdce, tak se musim moc drzet, abych nekibicovala. A obcas si ale nepomuzu. 8)
Jinak bych jeste chtela poznamenat neco k ohleduplnosti na silnicich. Protoze ridit jsem zacala az v USA, tak vlastne jsem leta nic jineho neznala. Az po navratu do Cech mi padala celist, kdyz jsem videla ty zachvaty testosteronu za volantem – na to nemam jine slovo. Pred emigraci jsem nad ceskymi manyry za volantem moc nepremyslela, a, konec koncu, v takove Jugoslavii nebo Rumunsku to bylo mnohem horsi. Ja osobne se uz skoro bojim v CR ridit. Mozna uz jsem ve stadiu fobie. Pred par lety proti nam vlitnul debil na horske silnici, ktery predjizdel do kopce do zatacky, a navic nemel auto silne a jenom vydatne brzdeni a sunuti se smerem prikop zabranili celni srazce, ktera by nebyla vubec nasi vinou. A pak mne jeste fascinuje, ze pred ocima policajtu se deji veci a zadna pokuta. Ale buzerujou, jestli v aute je leukoplast a jodovka. To mi fakt pomuze, kdyz do mne vleti nejaky silenec na D1. (whew)
Jejej Hanko, já jsem taky jezdívala s tatínkem na zetce! (inlove) Akorát s tím rozdílem, že jsem se později (delší cesty na Jawě) rozhodla, že už nechci být na motorce spolujezdcem, pouze řidičem a toho se držím. Jako spolujezdec se totiž moc bojím! (whew)
Pokud jde o testosterobové magory v Čechách, tak bohužel mohu jen souhlasit. Podle mě na to mají vliv dvě věci – jednak se u nás bere řízení osobně a slušná jízda podle předpisů je v některých kruzích považována za slabost a každé předjetí pomalejšího vozidla se bere jako osobní urážka, a jednak to souvisí s obecńým ignorováním práva a pravidel, které se v čechách toleruje. Norové nejsou žádní andělé, jen tam pravidla opravdu platí a jejich překročení je citelně trestáno, takže naprostá většina lidí si prostě na nějaké závody nebo agresi nechá zajít chuť. Je to nuda, uznávám, ale zase se tam na silnicích nemusejí bát ani čerství řidiči, ani staří lidé. To zvykání kapku bolí, ale nakonec jsem se to naučila ocenit. Ale je fakt, že tady v Anglii se mi jezdí kupodivu líp… 🙂
Jejda, Dede taky jezdila s tatinkem na Zetce!!! (wave) ja musim nekde z utrob pocitace vyhledat naskenovanou fotku, jak jsou mi tak max. 3 roky a omaslovana stojim u Zetky.
Pokuty v Americe, i za rychlost, nejsou nijak velike. Tak 50 zelenych: to jeste jde unest. Kde te ovsem dostanou, a kde to boli, je na povinnem pojisteni. Lisi se to stat od statu, ale u nas rychlost nad 9 mil od povolene ti muze zdrazit pojistku tak na 3 roky v priblizne cene asi dvou tisic dollaru (rozpocitane na ty 3 roky). V posledni dobe to krapet zlevnilo, ale furt to neni sranda. Co mne ale bere, jsou tzv. speed traps (pasticky na ridice). Velika siroka silnice, v Jizni Karoline rovno jak kdyz strelis a blizis se k nejakemu mestecku a najednou 30 mil. Pres mestecko 25. A pritom v podstate zadna doprava. Jednim takovym projizdime, kdyz jedem k Chetove matce. Je sranda pozorovat, jak obcasny tuurista, jedouci k Myrtle Beach, si to mesteckem prohuci a policajti vyjedou zpoza krovi a inkasujou. V tomhle meste, krome dani z pozemku, je udajne druhy nejvyssi prijem na pokutach. Tak se mi tam povedla krasna vec. Uprene ziram na tachometr, abych byla pod 25 milemi. A v tomto pomalem valcicku jsem projela jediny semafor, ktery v mestecku maji, na cervenou.
OT, palcodrzna.
Psala kamoska v majetku dvou kocek, ze jedna z nich ma strasnou zacpu, place a zvraci. byla s ni ve ctyri u veterinare a kocicku si tam nechali na kapackach a zatim odebrali krev a delaji testy. Ma si pro ni prijit v pul sedme 🙁
To vis ze jo, drzim. Kocky se obcas osklive zacpou bezoarama – to by bylo to nejlepsi a nejjednodussi. Tak ot to dobre dopadne. (y)
Držím (y) (h) (y)
Držíme kočičce palce a drápky. (y) (y) (cat) (cat) (dog)
Diky. Taky me zacpani chuchvalcem chlupu napadlo ale … nebyl to ten pripad. Ona uz pry na kapackach pred casem stravila tyden. Ted mi kamoska psala, ze se nedalo nic delat a ze ji uspala 🙁
;(
🙁
Chudak kocka a chudak kamoska. Ona si poridila dve kotata, kocourka a kocicku, sourozence, pote co si s dlouholetym pritelem pronajala spolecny byt. Pritel je v čudu, byt taky, kočka už spí …
A s tim co za nim malem kvuli sopce neodletela do LA to taky nedopadlo … ach jo …
Vis, veci maji tendenci se hrnout pohromade. Vodopad pruseru. A pak zas chvili klid. Kocicky i kamaradky je mi lito.
Někdy je všechno na levačku – je mi to líto.
(u)
Držím (y) Dej prosím vědět, jak to dopadlo… zácpa může být nebezpečná
fotodokumentace tohoto týdne je v Betím deníčku… http://www.drporkert.com/dogy/images/beta/0610/index.html
Stejně jsou ty fotky, kde Betynce na jednu stranu plandaj uši a na druhou jazyk, nejkrásnější (clap)
Moc hezká je fotka, kde Xerxová meje v potoce své maličké zviřátko 🙂
to je „náš“ houbový les, kde je mimo jiné Betky oblíbené kaliště (tmi) . Pravidelně se tam zcela zbaví bílé barvy v kožíšku… No a při cestě zpátky k autu tedy nastoupí nejprve pohonění potokem – tam se vybělí nohy a pak nastoupí panička s ručníčkem a dočistí se pupík a tlamajzna (nod)
Mimochodem v letním období bez ručníčku ani na krok (rofl) Všude ho vláčím s sebou (chuckle)
Taky na mne sly zavrate z tveho cestovani po viaduktu. Za mlada my vysky nevadily, ale dnes z takovych mist na mne jde motolice.
Fotky jsou klasicky krásné, ale já mám stejně nejradši text 🙂 – Betčino vidění světa mě opravdu baví (inlove) Jo a ta fotka, jak ti tam Betka požírá předloktí, tak ta mě snadno vybavila stejný zážitek s Betynkou u vás – když jsem viděla ty tesáky, tak jsem se málem s končetinou předem loučila 😀
Dobré poledne 🙂 jehněčí na tymiánu snězeno, tak už můžu k pecku. Ráno jsem si pustila Rádio Dede a z pokojíčku se vynořil rozčilený Kuba, ať ještě chvilku počkám, že musí vyluxovat (chuckle) no a následně jsme se pochechtávali všichni- sugestivní líčení dálnice bez zařízení mi připomnělo, jak jsme jednou jeli z vinného sklepa a na kraji Brna mě popadlo… a na cestě nebyla ani jedna benzinka. Jo, byla to dlouhá cesta.
Mimochodem, dneska jsem na balkoně objevila zapomenutou krabičku- nedal by si někdo s námi zbytek vánočních perníčků? Ale ty jsou! 😀
Fakt vydržely?
Ta krabice se tvářila jako odložená prázdná krabice, protože na ní stála miska s malým květináčem 🙂
Musí být skvěle rozleželé 😛 Ale že se Borůvka nedobývala do voňavé krabičky ?? (happy)
No, chodila k ní čuchat 🙂 ale nějak mě to nenapadlo no… Ale rozleželé jsou dokonale 😛
včera jsme byli v lese v Jizerkách a tak, aby byla změna vyrazili na hrad Hamrštejn. Auto jsme nechali v Machníně (to je vlastně kraj Liberce) u nádraží a vydali se přes železniční viadukt směr hrad. Docela jsem trnula – viadukt má délku 250 metrů, je opravdu hodně vysoko nad údolím Nisy a někdo z něj „odnesl“ trubky ze zábradlí… Nahoře tedy betonové zábradlí (tak ve výši pasu) je, ale ty vyřezané trubky byly tak ve výši kolen… A tak Betku nic nechránilo před případným pádem do hlubin. A tak jsem se jen modlila, aby nejel žádný vlak. Docela jsem si uměla představit, jak by se jí ta řvoucí obluda jedoucí těsně vedle ní (chodníček pro pěší není ničím od kolejiště oddělený – tedy pokud nepočítám divizny a náprstníky)… a jak by se cpala k neexistujícímu zábradlí. Brrrrr
Zaperlili jsme na druhé straně – pod vlivem prvních dvou hříbků jsme nadšeně vyrazili do kopce (hrad je přece na kopci) a zastavili se (zcela vyflusaní) na Ovčí hoře (rofl) – což je vedlejší vrchol – výrazně vyšší… Takže hrad nebyl, houby alespoň na pořádnou bramboračku a trošku do rizota jsou
Zpátky opět přes viadukt…
Psík se tváří, že má dost – flákla sebou na zahradě do stínu a momentálně neví o světě…
Ahoj Xerxová, z vašich výletů mě obvykle jen bolí nohy, ale dnes mě z něj mrazilo! Brr, na viadukt bys mě nedostala, stačilo mi přecházet viadukt před Margecanským tunelem, na dobro 😀
Jo a blahopřeju Vilíkovi k ataku tříkilové hranice, vždyť to za chvilku bude velkej chlap (inlove)
My se chystáme na Hever castle – jdeme socializovat příšerku 😛 Budou tam davy lidí, kvetoucí růže, zmrzlina, vodní bludiště, fish and chips, lodičky na jezeře, piknik po jezeře… 🙂 Je strašné horko, myslete na nás – kazan zaručeně skončí mezi lekníny a Berry? To se uvidí, bude poprvé takhle mezi lidmi…
Naprosto a kategoricky protestuji proti pojmenování „příšerka“.
Jinak vám ale přeji krásnou neděli (h)
Žjůůva, užijte si to, Berrynka bude nejspíš k večeru nazelenalá 😀 (od leknínovejch rybníčků teda), koukala jsem, jaký tam máte teplo :O
bude za (*) – protože bude trošku vykulená a zároveň z Kazana a vás vycítí, že je vše v pohodě a tak bude slušná, milá, mazlivá a vzorná psí holčička. Jó ty mimikry Kosatek dravých… (rofl)
Xerxová, Vilík už je pořádný mimino, teď už poroste jako z vody /mlíčka/ a na viadukt bys mě nedostala ani kdybys mi na konci slibovala čokoládu. Já se nemůžu podívat ani nahoru nato odshora dolů a ještě k tomu bez zábradlí! Nevím proč to nechají přístupné, no dokud se něco nestane…Já jsem pesimista.
Vilík je žrout – dokonce si ani na tu flašku nevzpomněl… (inlove)
Jinak že tam chybí kus zábradlí mi došlo až uprostřed mostu… Mně normálně výšky nevadí a tak jsem se kochala výhledy a nekoukala po šprušličkách. Ale když jsem na to přišla a došlo mi, že pokud by Beta začala hysterčit, tak by neměla ani kousek zábrany před pádem dolů… tak už mi tak dobře nebylo. Cestu zpátky jsem už jistila i s páníkem (už nefotil, ale šel s námi a v případě průjezdu vlaku bychom Betu odložili do „lehni“ a jistili oba dva…)
Hezky jste se prošli (rofl) (rofl) . Teda ten přechod s Betou bych dost nemusela – ono ani mě by nebylo příjemný, kdyby kolem jel vlak (whew)
Jak jsme tak cvičně balili, tak jsme si opakovali: „v Liberci by nám bylo líp“, „na Sázavu bysme jeli bez tohohle blbnutí“, „na Brdech teď bude krásně“ … prostě klasická předodjezdová depka 😛 😀
klíííd – bude krásně a všechno vám vyjde… Skotsko i Anglie stojí za vidění (inlove) a když něco zapomeneš, tak se svět nezboří -pokud to teda nebude pas, nebo doklady k předem zaplaceným jízdenkám, letenkám či výletům
Držím palce na cestu. Ale přiznám se, že to není zcela nezjištné – těším se, že bude krásný rozcestníček 🙂
Dneska je krásný letní den, tak je tu podezřele ticho. My jsem si udělali výlet už v půlce týdne a vrátili se včera. Jenže si Rysík dovezl teplotu a průjem tak jsme zvědaví, co z toho vzejde. Pokud zrovna nespí, nebo neusíná, tak vypadá vesele a hladově.
Povídání bylo velmi poučné. Já moc neřídím a to mimo jiné proto, že se bojím bezohledných řidičů. Když mě chce někdo předjet, tak zpomalím a uhnu, protože nemám nervy na to sledovat, jestli to stihne, nebo ne. A co vidím třeba na jižní spojce, ten nesmyslnej slalom přes tři pruhy a bez blinkrů … Prostě nevěřím, že bych nezazmatkovala a neudělala nějakou blbost, zvlášť s Rysíkem na palubě. Takže na jižní spojku prostě nelezu. Teda za volantem, jinak je to nejrychlejší spojení k mým rodičům.
Včera jsem četla povídání o Berry. Vypadá to, že strejda Kazan bere svoje strejdovství vážně. Tak ať jim to jde spolu čím dál lépe. (h)
Jestli někdo potřebuje palečky, tak preventivně držím. Tento týden bych se měla trošku víc vyskytovat u počítače, ale slíbit to nemůžu. Hlavně záleží na Rysíkovi, jak mu bude.
Tak ať se rychle srovná (h) (y) (h) 🙂
Buéé, teď to nefunguje pro změnu zase mně ;( ;( ;(
Tak aspoň upozorňuju, že vedle u Berry má dotaz Aredhel (dog)
Jo a já se zeptám Dede na něco, co mi už od včera vrtá hlavou – jakou řečí mluvíš na Berry? Ona zjevně vyrostla s angličtinou 🙂
Zano, naše Arinka ovládala češtinu i němčinu a vůbec se jí to nepletlo:))
Já mám program starou plečku a ještě se mi nestalo, že bych rádijko nemohla poslouchat. Funguje to každou neděli a dneska to je zvláště sugestivní.
Doma česky a mezi lidmi anglicky 🙂 Jinak nevím, proč ti nejde rádio 🙁 , ale text dám večer na své stránky http://www.zviretnik.com (nod)
se mi tam objevilo, že si mám stáhnout zásuvný model – tak jsem stahovala a výsledek se nějak nedostavil 😛
Neboj, večer si to prostě přečtu.
Navíc jsem teď cvičně dobalila, takže je mi tak nějak všechno jedno (whew) . Zatím se teda zdá, že bágl stačí a váhovej limit je v pořádku, nicméně ještě není všem dnům konec, že 😀 .
Berrynka je šikovná – taková maličká a už bilingvální (inlove)
Krásné dobré ránko ze sluníčkové Prahy! (h)
Milá Dede (inlove) , Tvé vyprávění ke konci bylo krutě sugestivní – až jsem musela použít stopku a honem běžet. (nod) (chuckle)
Včera jsme trochu jezdili venku a lidi se dělí na ty, co jezdí jako lidi, a na ty, co jezdí jako prasata. Prasatům bych brala papíry. Ono totiž předpisy jsou jedna věc, ale zdravý rozum je víc. Někdy dodržování předpisů, např. přednosti, může znamenat krkolomné objíždění se. Jak krásné je, když naproti v autě sedí myslící člověk, který ti bezpečně mávne. Hladce projedete oba a ještě se na sebe usmějete. 🙂
Jojo, není nad to, když si lidi ráno nezapomenou vzít s sebou hlavu a do té hlavy mozek. (wasntme)
Přeju všem krásný den. (h) (wave)
hezkou neděli všem Zvířetníkům a zvířátkům 🙂 těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat nějaké bolístko na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)
Jo, britské dálnice, silnice, silničky i „kozí stezky“… jezdí se tam dobře. A hlavně slušně. Je pravda, že občas příroda nad silnicí vítězí, ale všichni se tomu tak nějak přizpůsobí (chuckle)
Tak nejprve o tom Tajvanu – občas dostanu (muslím, že i od George z Aus.) obrázky s motorkami všerůzně ověšenými lidmi, zvířaty, drůbeží a věcmi dech vyrážející. Dokonce jsem fotky často podezírala, že je to fotomontáž. No a teď Dede podle tvého vyprávění to asi podfuk nebude.
A co se záchodů při dálnici týče, pánové to mají o tolik jednoduší. Těm stačí třeba sloup při dálnici o nějž se nonšalantě opřou a dělají, že třeba kouří. A ještě mají tu výhodu, že jejich močový měchýř je o něco větší než u žen (alespoň jsem to četla, že snad o celou čtvrtinu větší). Můj manžel je neuvěřitelně vytrénovaný (prý z vojenské služby), že mu stačí ten měchýř vyprázdnit klidně jen jednou za den. Z domu vyjde třeba v deset dopoledne a vydrží venku až do pěti odpoledne, aniž by použil jinou možnost si ulevit – tedy, ne že ho tak bedlivě sleduji, ale při mém obdivném dotazu tvrdí, že to vypotí. Zato já se v autě začnu vrtět, jen při představě, že tu ta možnost určitou dobu nebude. Po špatných zkušenostech jsem si už zvykla raději avizovat, „že budu potřebovat“ nejméně půl hodiny předem, aby to choť-řidič bral v evidenci a tu možnost nepřejel.
O.T. byli jsme dneska zase v divadle na „Cowgirls“ – muzikál o kterém jsme dříve ani neslýšeli a tak nevědili, co nás čeká. Ale jeli jsme domů nadšení, plní obdivu nad těmi talentovanými děvčaty (6 děvčat). Dej se odehřává v Kansasu, kde majitelce westernového baru hrozí, že o něj kvůli dluhům přijde. Jako poslední naději si objedná trio devčat, v domění, že zpívají westernové písně a svým přestavením ji zachránit, tedy že jsou „cowgirls“. Jenže došlo k nedorumění a trio děvčat sice dorazí, jenže klasické hudby (a i operního zpěvu) – piano, čelo a housle. Děvčata jsou už dva měsíce na turné, ale ani jim štěstí nepřeje a tohle angažmá byla i pro ně poslední naděje. Celé představení plné skvělých písniček je pak o tom, jak se tyhle tři sofistikované děvy postupně nějen naučí zpívat a své nástroje přizpusobit westernovému rytmu (z houslí je „fiddle“ a čelo je vyměněno za kytaru). Naučené písně nejen zpívat ale i citově prožívat a pohybově doprovodit (jako u skvělé písně „The saddle sore blues“). Nakonec samozřejmě vše dobře dopadne a „cowgirls“ mají úžasný ústěch když se objeví v těsných mimisukních s třášněmi, kovbojských špičatých botách a westernsky jódlují a podupávají do rytmu. No museli přidávat (clap) Prostě, když člověk vůbec neví, co může očekávat a je neuvěřitelně mile překvapen, je ten zážitek dvojnásobně přijemný.
hihi, ještě, že jsem to po sobě přečetla. Napsala jsem totiž že „páVové to mají jednoduší (rofl) O tom rozhodně nepochybuji, to jim dokonce i ti páNové mohou závidět.
Přeji krásnou neděli všem.