;;) R O Z V E R N Í Č E K . ;;)

.(*) Pan Berkowitz stál v nebi před anděly a úzkostlivě sledoval, jak studují výčet jeho skutků na zemi. Vrchní přijímací anděl pojednou zvolal: „Ale tohle je fantastické! To je bezprecedentní! Tys za celý svůj život nespáchal ani jediný hřích?!“ „Snažil jsem se žít počestně,“ zajíkal se pan Berkowitz, „jako dobrý Žid a bohabojný člověk…“ „Ale ani jeden – nepatrný hřích za celý život!“ prskal přijímací anděl. „Tys prostě dělal jeden dobrý skutek za druhým, a jinak nic! Kdepak, takhle tě nemůžeme pustit do nebe – vždyť ty už jsi ve skutečnosti anděl! Jenže to nejde! Musíš být jako ostatní lidé – podléhající omylům a pokušení, náchylný k prohřeškům… aspoň k jednomu jedinému! Takže já tě teď pošlu na čtyřiadvacet hodin zpátky na zem a ty musíš za tu dobu spáchat hřích – jeden nepatrný hříšek. Pak staneš znovu před námi jako člověk.“ Tak se nevinný a zmatený pan Berkowitz ocitl znovu na zemi, nešťastný a sklíčený, ale odhodlaný pokusit se alespoň krůčkem sejít z cesty své neposkvrněnosti. Uplynula hodina, pak dvě, tři; ale pan Berkowitz ne a ne najít příležitost spáchat hřích. Až konečně potkal poněkud obézní paní, a ta se na něho usmála. Pan Berkowitz nemeškal, představil se jí a pozval ji na večeři. Nebyla ani mladá, ani hezká, ale byla vstřícná! A když mu pak s uzarděním naznačila, že by s ní mohl strávit noc, byl pan Berkowitz v šestém nebi (sedmé ho teprve čekalo).V temné pozdní noci se pan Berkowitz podíval na hodinky: zbývala pouhá hodina do chvíle, kdy bude vzat zpátky na nebesa… pak už jen půlhodiny… A jak se tak rychle oblékal, aby se připravil na návrat do hvězdné říše, najednou mu v žilách ztuhla krev, když stará panna v posteli zašveholila: „Ach, pane Berkowitzi, jaký d o b r ý skutek jste pro mně dnes v noci udělal!!!“ .(*)

~o) Vinšuju všem hezký nedělní večer a dobré skutky dělejte ve vhodný čas. ~o)

Dede, milé povídání a náááádherné fotky (inlove) Kazan je překrásný pes s majestátním posedem a malá Berrynka uvelebená u jeho pacek – to jsou užasné fotky. (blush) stejně jako všechny ostatní. Naštěstí je Berrynka zvyklá „na tátu“ a Kazan jí prostě nahradil toho s kterým se musela rozloučit. A už začíná být opravdu „vlčice“. Když si můj strejda před řadou let pořídil štěně vlčáka (Akelu), také to ještě bylo mrňe s učima sklopenýma. Bylo to legrační, jak se mu nejprve nadzvedlo jedno ucho (ale občas zase spadlo), pak i to druhé a najednou měl uplně jiný výraz tváře.

YGO – máš jako vždy krásné fotky, tak ať ti nový foťák dlouho a dobře slouží.

Aido – krásné profesionální fotky, jen se mi bohužel nechtějí ukázat celé – dole mám ten proužek fotek, ale jednotlivě mají vždycky spodek či vršek ukousnuté (dělám něco špatně?). Co mně na nich překvapilo je to, že většina závodících jsou (tedy dovolím si odhadnout) +/- 30ti letí. Opravdu obdivuhodné kolik takových lidí se takto namáhavému sportu věnuje – vždyť to musí vyžadovat perný trenink a věnovat tomu spoustu volného času. Ale lodě jsou to krásné a moc se mi líbilo i odpovídající oddění závodníků.

Zano – znovu jsem si prohlédla tvoje alpské fotky – ten výhled skrze skalní tunýlek při cestě – no nádhera.

Také se přidávám ke gratulantům Radanové (f)

Tedy HankoW – to je naše noční můra, ta představa, že se nám ucpou nebo prasknout odpadní trubky. Často tady vidíme přední parcely rozkopané pruhem od domu až k silnici a přesně víme, co to znamená. Proto tady odrazují mít na té přední parcele stromy, právě kvůli prorůstajícím kořenům. Jeden čas jsme měla trochu delší vlasy a spínala si je sponou. Ta mi jednou otevřená spadla do záchodu a hned při druhém spláchnutí se ukázalo, že ucpala odtok. Zavolaný instalatér musel celou mísu odstranit, ale nastěstí se mu nějakou dlouhou spirálou podařilo tu sponu vytáhnout, zasekla se jen o kus dál v ohybu odpadu. Takže s tebou soucítím, co jste si s tím užili.

U nás se včera k večeru strhla pořádná bouřka (vítr 70 mil) a pořádně venku třískalo. Položilo mi to všechny keříky paprik a i rajčat, která nebyla v „klecích“ (takové drátěné kornouty). Naštěstí žádný keřík není zlomený, tak jsem je dneska ráno zase všechny vyrovnala a upěchovala hlínou. Během deště jsem z okna sledovala jednu veverku, jak se chudák snažila schovat do vrabčích budek, ale právě do těch, které mají zpevněné otvory (a vím, že v nich byly vrabci). Nakonec si vlezla do opuštěné budky a tam ten lijavec přečkala. Do téhle budky se v zimě veverky schovávají, proto jí tam stále nechávám i když ptáci už v ní nehnízdí. Jak vidíte na fotce, původně byla také vykousaná, mnou opravená (gumovými kruhy), ale teď už je to zase rozbité. Budka je na sloupu, který už je také starý a měli bychom ho vyhodit. Ale je v něm spousta malých kulatých otvorů, jak si je vyhryzali hnízdící čmeláci a tak i kvůli nim tu „krásu“ necháváme zatím stát. Tady je fotka té zmoklé veverky.
http://marickac.rajce.idnes.cz/Vrabci/#71_-_veverka_se_schovala_pred_vilnym_lijakem_do_budky.JPG

OT pro RenatuE: Mas dole pod Zanou dva americke merunkove recepty.